Skala - Fotografie, akvaristika, rodina a iné

Krajina, Biotopy, Česko, Južná Morava, Ľudská príroda, Príroda, Typ krajiny, Vinohrady, Vinohrady, Zahraničie

Přítlucká rozhľadňa Maják

01/02/202501/02/2025 skala

Rozhľadňa Maják na Přítluckej hore je významnou dominantou južnej Moravy, nachádzajúcou sa medzi obcami Přítluky, Zaječí a Rakvice. Táto 26,5 metra vysoká veža bola slávnostne otvorená 5. júla 2012 a odvtedy ponúka návštevníkom jedinečné výhľady na okolitú krajinu. Přítlucká hora, s nadmorskou výškou 292 metrov, sa týči nad rovinatou krajinou južnej Moravy. Rozhľadňa sa nachádza na jej vrchole a je dostupná po značených turistických trasách a cyklotrasách. Z obce Přítluky vedie k rozhľadni žltá turistická značka, ktorá prechádza vinicami a ponúka malebné scenérie. Z obce Zaječí vedie zelená značka, ktorá spája železničné stanice Zaječí a Rakvice a prechádza okolo rozhľadne. Rozhľadňa Maják je kombináciou drevenej a oceľovej konštrukcie. Na vyhliadkovú plošinu vo výške 21 metrov vedie točité schodisko s 108 schodmi. Z tejto výšky majú návštevníci možnosť obdivovať panoramatické výhľady na Pálavu, Novomlýnske nádrže, Biele Karpaty a za istých okolností aj na rakúske Alpy (kudyznudy.cz).

Myšlienka postaviť rozhľadňu na Přítluckej hore vznikla v roku 2009, keď sa obce Přítluky, Zaječí a Rakvice dohodli na spoločnom projekte na podporu cestovného ruchu v regióne. Výstavba bola financovaná z prostriedkov Európskej únie v rámci Regionálneho operačného programu Juhovýchod. Cieľom projektu bolo zvýšiť atraktivitu oblasti pre turistov a poskytnúť im možnosť obdivovať krásy južnej Moravy z výšky (pritluky.cz).

The Maják Lookout Tower on Přítlucká Hill is a significant landmark in South Moravia, situated between the villages of Přítluky, Zaječí, and Rakvice. This 26.5‑meter-high tower was ceremoniously opened on July 5, 2012, and since then, it has offered visitors unique views of the surrounding landscape. Přítlucká Hill, with an elevation of 292 meters, rises above the flat terrain of South Moravia. The lookout tower is located at its summit and is accessible via marked hiking and cycling trails. From the village of Přítluky, a yellow hiking trail leads to the tower, passing through vineyards and offering picturesque scenery. From the village of Zaječí, a green trail connects the railway stations of Zaječí and Rakvice, passing by the lookout tower. The Maják Lookout Tower is a combination of wooden and steel construction. A spiral staircase with 108 steps leads to the viewing platform at a height of 21 meters. From this elevation, visitors can admire panoramic views of Pálava, the Novomlýnské reservoirs, the White Carpathians, and under certain conditions, even the Austrian Alps.

The idea to build a lookout tower on Přítlucká Hill arose in 2009 when the villages of Přítluky, Zaječí, and Rakvice agreed on a joint project to promote tourism in the region. The construction was funded by the European Union under the South-East Regional Operational Program. The project’s goal was to increase the area’s attractiveness to tourists and provide them with the opportunity to admire the beauty of South Moravia from above.

Der Aussichtsturm Maják auf dem Přítlucká-Berg ist ein bedeutendes Wahrzeichen Südmährens, gelegen zwischen den Dörfern Přítluky, Zaječí und Rakvice. Dieser 26,5 Meter hohe Turm wurde feierlich am 5. Juli 2012 eröffnet und bietet seitdem den Besuchern einzigartige Ausblicke auf die umliegende Landschaft. Der Přítlucká-Berg mit einer Höhe von 292 Metern erhebt sich über die flache Landschaft Südmährens. Der Aussichtsturm befindet sich auf seinem Gipfel und ist über markierte Wander- und Radwege erreichbar. Vom Dorf Přítluky führt ein gelb markierter Wanderweg zum Turm, der durch Weinberge verläuft und malerische Szenerien bietet. Vom Dorf Zaječí führt ein grün markierter Weg, der die Bahnhöfe Zaječí und Rakvice verbindet und am Aussichtsturm vorbeiführt. Der Aussichtsturm Maják ist eine Kombination aus Holz- und Stahlkonstruktion. Eine Wendeltreppe mit 108 Stufen führt zur Aussichtsplattform in einer Höhe von 21 Metern. Von dieser Höhe aus können Besucher einen Panoramablick auf die Pálava, die Novomlýnské-Stauseen, die Weißen Karpaten und unter bestimmten Bedingungen sogar auf die österreichischen Alpen genießen.

Die Idee, einen Aussichtsturm auf dem Přítlucká-Berg zu errichten, entstand im Jahr 2009, als sich die Dörfer Přítluky, Zaječí und Rakvice auf ein gemeinsames Projekt zur Förderung des Tourismus in der Region einigten. Der Bau wurde mit Mitteln der Europäischen Union im Rahmen des Operationellen Programms Südost finanziert. Ziel des Projekts war es, die Attraktivität der Region für Touristen zu steigern und ihnen die Möglichkeit zu bieten, die Schönheiten Südmährens von oben zu bewundern.

Rozhledna Maják na Přítlucké hoře je významnou dominantou jižní Moravy, nacházející se mezi obcemi Přítluky, Zaječí a Rakvice. Tato 26,5 metru vysoká věž byla slavnostně otevřena 5. července 2012 a od té doby nabízí návštěvníkům jedinečné výhledy na okolní krajinu. Přítlucká hora, s nadmořskou výškou 292 metrů, se tyčí nad rovinatou krajinou jižní Moravy. Rozhledna se nachází na jejím vrcholu a je dostupná po značených turistických trasách a cyklostezkách. Z obce Přítluky vede k rozhledně žlutá turistická značka, která prochází vinicemi a nabízí malebné scenérie. Z obce Zaječí vede zelená značka, která spojuje železniční stanice Zaječí a Rakvice a prochází okolo rozhledny. Rozhledna Maják je kombinací dřevěné a ocelové konstrukce. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 21 metrů vede točité schodiště se 108 schody. Z této výšky mají návštěvníci možnost obdivovat panoramatické výhledy na Pálavu, Novomlýnské nádrže, Bílé Karpaty a za jistých okolností i na rakouské Alpy.

Myšlenka postavit rozhlednu na Přítlucké hoře vznikla v roce 2009, kdy se obce Přítluky, Zaječí a Rakvice dohodly na společném projektu na podporu cestovního ruchu v regionu. Výstavba byla financována z prostředků Evropské unie v rámci Regionálního operačního programu Jihovýchod. Cílem projektu bylo zvýšit atraktivitu oblasti pro turisty a poskytnout jim možnost obdivovat krásy jižní Moravy z výšky.

Krajina, Česko, Južná Morava, Kostoly, Moravské, Neživé, Obce, Stavby, Zahraničie

Předklášteří – brána nebies

01/02/202501/02/2025 skala

Předklášteří je obec na južnej Morave, približne 23 kilometrov severozápadne od Brna, v blízkosti mesta Tišnov. S počtom obyvateľov okolo 1 500 sa rozprestiera na rozhraní Boskovickej brázdy a Křižanovskej vrchoviny, v údolí rieky Svratky. Prvá písomná zmienka o oblasti Předklášteří pochádza z roku 1233, keď bola založená cisterciánska abatyša Porta coeli kráľovnou Konstanciou Uhorskou. Samotná obec je prvýkrát spomínaná v roku 1530. Názov “Předklášteří” odkazuje na polohu obce pred kláštorom (cs.wikipedia.org). Dominantou je kláštor Porta coeli (v preklade “Brána nebies”), ktorý je jednou z najvýznamnejších stavebných pamiatok v Českej republike. Založený bol v roku 1233 ako ženský cisterciánsky kláštor. Kláštor je známy svojím bohatým gotickým portálom na západnom priečelí. V areáli kláštora sa nachádza aj Podhorácke múzeum (jizni-morava.cz). V roku 1241 kláštor odolal mongolom vďaka opevneniu. V roku 1424 ale neodolal počas husitských vojen, bol vyplienený, zachovalo sa len pevné murivo chrámu. V druhej štvrtine 15. storočia vzniklo na kopci Čepička, kilometer od kláštora opevnenie, ktoré dostalo názov Pernštejnovské opevenenie. Počas tridsaťročnej vojny 1618 – 1648 bol kláštor zrušený (1619) a vyplienený v roku 1643 švédmi. V roku 1741 si užil pruské drancovanie. V roku 1782 cisár Jozef II. kláštor zrušil a statky kúpil Vilém Mundy, ktorý tu vybudoval súkennú manufaktúru. V roku 1901 bol kláštor obnovený a znovuosídlený cisterciánkami. Zrušený bol opäť v roku 1950 (Ján Balák). Kostol Najsvätejšej Trojice je postavený v neskorogotickom štýle. Vedľa kostola sa nachádza baroková márnica z obdobia okolo roku 1700 (en.wikipedia.org).

Dnes je Předklášteří živou obcou s bohatým kultúrnym životom. V kláštore Porta coeli sa pravidelne konajú koncerty sakrálnej hudby, ktoré priťahujú návštevníkov z blízkeho i vzdialeného okolia. Obec tiež ponúka rôzne turistické atrakcie, vrátane obnoveného kláštorného pivovaru, ktorý nadväzuje na stredovekú tradíciu (kudyznudy.cz).

Předklášteří is a municipality in South Moravia, approximately 23 kilometers northwest of Brno, near the town of Tišnov. With a population of around 1,500, it is situated at the junction of the Boskovice Furrow and the Křižanov Highlands, in the valley of the Svratka River. The first written mention of the Předklášteří area dates back to 1233 when the Cistercian abbey Porta coeli was founded by Queen Constance of Hungary. The municipality itself was first mentioned in 1530. The name “Předklášteří” refers to its location in front of the monastery (cs.wikipedia.org). The dominant feature of the village is the Porta coeli monastery (translated as “Gate of Heaven”), which is one of the most significant architectural monuments in the Czech Republic. It was founded in 1233 as a Cistercian nunnery. The monastery is known for its rich Gothic portal on the western façade. The Podhorácké Museum is also located within the monastery grounds (jizni-morava.cz). In 1241, the monastery withstood the Mongol invasion thanks to its fortifications. However, in 1424, it was plundered during the Hussite Wars, leaving only the solid masonry of the church intact. In the second quarter of the 15^th century, fortifications known as the Pernštejn Fortifications were built on Čepička Hill, one kilometer from the monastery. During the Thirty Years’ War (1618 – 1648), the monastery was dissolved in 1619 and plundered by the Swedes in 1643. In 1741, it suffered from Prussian looting. In 1782, Emperor Joseph II abolished the monastery, and its estates were bought by Vilém Mundy, who established a textile manufactory there. In 1901, the monastery was restored and reoccupied by Cistercian nuns. However, it was dissolved again in 1950 (Ján Balák). The Church of the Holy Trinity is built in the late Gothic style. Next to the church is a Baroque charnel house from around 1700 (en.wikipedia.org).

Today, Předklášteří is a lively municipality with a rich cultural life. Sacred music concerts are regularly held at the Porta coeli monastery, attracting visitors from both near and far. The village also offers various tourist attractions, including a restored monastic brewery that continues the medieval brewing tradition (kudyznudy.cz).

Předklášteří je obec na jižní Moravě, přibližně 23 kilometrů severozápadně od Brna, v blízkosti města Tišnov. S počtem obyvatel okolo 1 500 se rozkládá na rozhraní Boskovické brázdy a Křižanovské vrchoviny, v údolí řeky Svratky. První písemná zmínka o oblasti Předklášteří pochází z roku 1233, kdy cisterciáckou abatyši Porta coeli založila královna Konstancie Uherská. Samotná obec je poprvé zmiňována v roce 1530. Název “Předklášteří” odkazuje na polohu obce před klášterem (cs.wikipedia.org). Dominantou obce je klášter Porta coeli (v překladu „Brána nebes“), který patří mezi nejvýznamnější stavební památky v České republice. Založen byl v roce 1233 jako ženský cisterciácký klášter. Klášter je známý svým bohatě zdobeným gotickým portálem na západním průčelí. V areálu kláštera se nachází také Podhorácké muzeum (jizni-morava.cz). V roce 1241 klášter odolal Mongolům díky svému opevnění. V roce 1424 však neodolal husitským válkám, byl vypleněn a zachovalo se pouze pevné zdivo chrámu. V^e druhé čtvrtině 15. století vzniklo na kopci Čepička, kilometr od kláštera, opevnění, které dostalo název Pernštejnské opevnění. Během třicetileté války (1618 – 1648) byl klášter zrušen (1619) a v roce 1643 vypleněn Švédy. V roce 1741 zažil pruské drancování. V roce 1782 císař Josef II. klášter zrušil a statky koupil Vilém Mundy, který zde vybudoval soukenickou manufakturu. V roce 1901 byl klášter obnoven a znovuosídlen cisterciačkami. Znovu byl zrušen v roce 1950 (Ján Balák). Kostel Nejsvětější Trojice je postaven v pozdně gotickém stylu. Vedle kostela se nachází barokní márnice z období kolem roku 1700 (en.wikipedia.org).

Dnes je Předklášteří živou obcí s bohatým kulturním životem. V klášteře Porta coeli se pravidelně konají koncerty sakrální hudby, které přitahují návštěvníky z blízkého i vzdáleného okolí. Obec také nabízí různé turistické atrakce, včetně obnoveného klášterního pivovaru, který navazuje na středověkou tradici vaření piva (kudyznudy.cz).

Odkazy

Facebook

Krajina, České, Česko, Južné Čechy, Obce, Zahraničie

Netolice – jedno z najstarších miest v Čechách

01/02/202501/02/2025 skala

Netolice je mestečko nachádzajúce sa v južných Čechách, približne 20 kilometrov západne od Českých Budějovíc, žije tu približne 2 500 obyvateľov. Prvá písomná zmienka o Netoliciach pochádza z roku 981, keď sú spomínané v Kosmovej kronike ako hradisko. Archeologické nálezy však naznačujú osídlenie tejto oblasti už v dobe bronzovej. V 8. storočí sa tu usadili Slovania, čo robí z Netolíc jedno z najstarších miest v Čechách (holasovice.eu). Po vyvraždení rodu Slavníkovcov v roku 995 sa hradisko Netolice stalo majetkom vládnuceho rodu Přemyslovcov. Pod hradiskom vznikla osada okolo kostola svätého Václava, ktorá sa postupne rozrastala a stala sa centrom obchodu a správy v regióne (en.wikipedia.org).

Historické jadro Netolíc je mestskou pamiatkovou zónou s množstvom zachovalých historických budov. Zámok Kratochvíle je renesančný zámok z roku 1583, postavený ako lovecký zámok pre Viléma z Rožmberka v štýle talianskych víl. Nachádza sa v časti Petrův Dvůr a je národnou kultúrnou pamiatkou (en.wikipedia.org). Kostol svätého Václava je pôvodne gotická stavba s románskymi prvkami z druhej polovice 13. storočia, s renesančnou vežou. Kostol Nanebovzatia Panny Márie pochádza z druhej polovice 13. storočia, v 17. storočí prešiel ranobarokovou prestavbou. Radnica je neorenesančná budova z roku 1869 na Mierovom námestí. Baroková fontána sa nachádza sa na námestí a pochádza z roku 1677. Na vrchu Svatý Ján sa nachádza Archeopark Netolice, ktorý prezentuje výsledky archeologického výskumu ranostredovekého hradiska formou priamej rekonštrukcie. Návštevníci tu môžu vidieť rekonštruované opevnenie, palisádu a strážnu vežu, ktorá slúži aj ako rozhľadňa s výhľadom na mesto a okolitú krajinu (holasovice.eu). Netolice sú známe svojimi tradičnými podujatiami, ako je Staročeský jarmark “Na Linecké cestě”, ktorý sa koná v máji a ponúka ukážky remesiel, tradičnej hudby a tanca. Medzi významné osobnosti spojené s Netolicami patrí Josef Štěpánek Netolický (asi 1460 – 1538), český rybnikár a architekt, ktorý sa podieľal na budovaní rybníkov v južných Čechách (en.wikipedia.org).

Okolie Netolíc je bohaté na rybníky a lesy, čo poskytuje ideálne podmienky pre milovníkov prírody a rekreácie. Rybník Mnich, založený v 15. alebo 16. storočí, je obľúbeným miestom na prechádzky a relaxáciu. Na jeho hrádzi sa nachádzajú dva historicky cenné kamenné oblúkové mosty (en.wikipedia.org). V blízkosti mesta sa nachádza aj pútnické miesto Lomec s kostolom mena Panny Márie, ktorý je jedným z najvýznamnejších barokových pútnických miest v južných Čechách (holasovice.eu).

Netolice is a small town located in South Bohemia, approximately 20 kilometers west of České Budějovice, with a population of around 2,500. The first written mention of Netolice dates back to 981 when it was recorded as a fortified settlement in the Chronicle of Cosmas. However, archaeological findings suggest that the area was inhabited as early as the Bronze Age. In the 8^th century, Slavs settled here, making Netolice one of the oldest towns in Bohemia (holasovice.eu). After the massacre of the Slavník dynasty in 995, the Netolice stronghold became the property of the ruling Přemyslid dynasty. A settlement developed below the fortress around the Church of St. Wenceslas, gradually expanding into a regional center of trade and administration (en.wikipedia.org).

The historical core of Netolice is a municipal heritage zone with many well-preserved historical buildings. Kratochvíle Chateau, a Renaissance hunting lodge built in 1583 for Vilém of Rožmberk in the style of Italian villas, is located in the Petrův Dvůr district and is a national cultural monument (en.wikipedia.org). The Church of St. Wenceslas is originally a Gothic structure with Romanesque elements from the second half of the 13^th century, featuring a Renaissance tower. The Church of the Assumption of the Virgin Mary also dates back to the second half of the 13^th century and underwent an early Baroque reconstruction in the 17^th century. The town hall is a Neo-Renaissance building from 1869, located on Peace Square. A Baroque fountain from 1677 is also situated in the square. On St. John’s Hill (Svatý Ján), the Netolice Archaeopark presents the results of archaeological research on the early medieval stronghold through direct reconstruction. Visitors can see reconstructed fortifications, a palisade, and a watchtower, which also serves as a lookout point offering views of the town and surrounding countryside (holasovice.eu).

Netolice is known for its traditional events, such as the Old Czech Fair Na Linecké cestě, held in May, featuring demonstrations of crafts, traditional music, and dance. Among the notable figures associated with Netolice is Josef Štěpánek Netolický (c. 1460 – 1538), a Czech pond builder and architect who contributed to the construction of fishponds in South Bohemia (en.wikipedia.org).

The surroundings of Netolice are rich in fishponds and forests, providing ideal conditions for nature lovers and recreation. Mnich Pond, established in the 15^th or 16^th century, is a popular spot for walks and relaxation. Two historically significant stone arch bridges are located on its dam (en.wikipedia.org). Near the town, there is also the pilgrimage site of Lomec with the Church of the Name of the Virgin Mary, one of the most important Baroque pilgrimage sites in South Bohemia (holasovice.eu).

Netolitz ist eine kleine Stadt in Südböhmen, etwa 20 Kilometer westlich von České Budějovice, mit einer Bevölkerung von etwa 2.500 Einwohnern. Die erste schriftliche Erwähnung von Netolitz stammt aus dem Jahr 981, als sie in der Chronik des Cosmas als befestigte Siedlung erwähnt wurde. Archäologische Funde deuten jedoch darauf hin, dass die Gegend bereits in der Bronzezeit besiedelt war. Im 8. Jahrhundert ließen sich hier Slawen nieder, was Netolitz zu einer der ältesten Städte Böhmens macht (holasovice.eu). Nach dem Massaker an der Dynastie der Slawnikiden im Jahr 995 wurde die Festung Netolitz Eigentum der herrschenden Dynastie der Přemysliden. Unterhalb der Festung entstand eine Siedlung um die Kirche des Hl. Wenzel, die sich allmählich ausdehnte und zu einem regionalen Handels- und Verwaltungszentrum wurde (en.wikipedia.org).

Der historische Stadtkern von Netolitz ist eine städtische Denkmalzone mit zahlreichen gut erhaltenen historischen Gebäuden. Das Schloss Kratochvíle, ein Renaissance-Jagdschloss aus dem Jahr 1583, wurde für Vilém von Rosenberg im Stil italienischer Villen erbaut. Es befindet sich im Stadtteil Petrův Dvůr und ist ein nationales Kulturdenkmal (en.wikipedia.org). Die Kirche des Hl. Wenzel ist ursprünglich ein gotisches Bauwerk mit romanischen Elementen aus der zweiten Hälfte des 13. Jahrhunderts und verfügt über einen Renaissanceturm. Die Kirche Mariä Himmelfahrt stammt ebenfalls aus der zweiten Hälfte des 13. Jahrhunderts und wurde im 17. Jahrhundert frühbarock umgebaut. Das Rathaus ist ein neorenaissance Gebäude aus dem Jahr 1869 am Friedensplatz. Ein barocker Brunnen aus dem Jahr 1677 befindet sich ebenfalls auf dem Platz. Auf dem Hügel Svatý Ján befindet sich der Archäopark Netolitz, der die Ergebnisse archäologischer Forschungen über die frühmittelalterliche Festung durch direkte Rekonstruktion präsentiert. Besucher können rekonstruierte Befestigungsanlagen, eine Palisade und einen Wachturm besichtigen, der auch als Aussichtspunkt mit Blick auf die Stadt und die umliegende Landschaft dient (holasovice.eu).

Netolitz ist bekannt für seine traditionellen Veranstaltungen, wie den altböhmischen Jahrmarkt Na Linecké cestě, der im Mai stattfindet und Handwerksvorführungen, traditionelle Musik und Tanz bietet. Zu den bedeutenden Persönlichkeiten, die mit Netolitz verbunden sind, gehört Josef Štěpánek Netolický (ca. 1460 – 1538), ein tschechischer Teichbauer und Architekt, der an der Errichtung von Fischteichen in Südböhmen beteiligt war (en.wikipedia.org).

Die Umgebung von Netolitz ist reich an Teichen und Wäldern, die ideale Bedingungen für Naturliebhaber und Erholung bieten. Der Mnich-Teich, der im 15. oder 16. Jahrhundert angelegt wurde, ist ein beliebter Ort für Spaziergänge und Entspannung. Auf seinem Damm befinden sich zwei historisch bedeutende Steinbogenbrücken (en.wikipedia.org). In der Nähe der Stadt liegt auch der Wallfahrtsort Lomec mit der Kirche des Namens Mariens, einer der wichtigsten barocken Wallfahrtsorte in Südböhmen (holasovice.eu).

Netolice je městečko nacházející se v jižních Čechách, přibližně 20 kilometrů západně od Českých Budějovic, s populací okolo 2 500 obyvatel. První písemná zmínka o Netolicích pochází z roku 981, kdy jsou zmíněny v Kosmově kronice jako hradiště. Archeologické nálezy však naznačují osídlení této oblasti již v době bronzové. V 8. století se zde usadili Slované, což činí z Netolic jedno z nejstarších měst v Čechách (holasovice.eu). Po vyvraždění rodu Slavníkovců v roce 995 se hradiště Netolice stalo majetkem vládnoucího rodu Přemyslovců. Pod hradištěm vznikla osada okolo kostela svatého Václava, která se postupně rozrůstala a stala se centrem obchodu a správy v regionu (en.wikipedia.org).

Historické jádro Netolic je městskou památkovou zónou s množstvím zachovalých historických budov. Zámek Kratochvíle je renesanční zámek z roku 1583, postavený jako lovecký zámek pro Viléma z Rožmberka ve stylu italských vil. Nachází se v části Petrův Dvůr a je národní kulturní památkou (en.wikipedia.org). Kostel svatého Václava je původně gotická stavba s románskými prvky z druhé poloviny 13. století, s renesanční věží. Kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z druhé poloviny 13. století, v 17. století prošel raně barokní přestavbou. Radnice je neorenesanční budova z roku 1869 na Mírovém náměstí. Barokní kašna se nachází na náměstí a pochází z roku 1677. Na vrchu Svatý Jan se nachází Archeopark Netolice, který prezentuje výsledky archeologického výzkumu raně středověkého hradiště formou přímé rekonstrukce. Návštěvníci zde mohou vidět rekonstruované opevnění, palisádu a strážní věž, která slouží i jako rozhledna s výhledem na město a okolní krajinu (holasovice.eu).

Netolice jsou známé svými tradičními událostmi, jako je Staročeský jarmark “Na Linecké cestě”, který se koná v květnu a nabízí ukázky řemesel, tradiční hudby a tance. Mezi významné osobnosti spojené s Netolicemi patří Josef Štěpánek Netolický (asi 1460 – 1538), český rybníkář a architekt, který se podílel na budování rybníků v jižních Čechách (en.wikipedia.org).

Okolí Netolic je bohaté na rybníky a lesy, což poskytuje ideální podmínky pro milovníky přírody a rekreace. Rybník Mnich, založený v 15. nebo 16. století, je oblíbeným místem na procházky a relaxaci. Na jeho hrázi se nacházejí dva historicky cenné kamenné obloukové mosty (en.wikipedia.org). V blízkosti města se nachází také poutní místo Lomec s kostelem Jména Panny Marie, který je jedním z nejvýznamnějších barokních poutních míst v jižních Čechách (holasovice.eu).

Odkazy

TOP

Všetky

Krajina, Česko, Južná Morava, Kostoly, Moravské, Neživé, Obce, Stavby, Zahraničie

Křtiny

30/01/202531/01/2025 skala

Křtiny je obec v okrese Blansko, približne 15 kilometrov severovýchodne od centra Brna a 10 kilometrov juhovýchodne od Blanska. S počtom obyvateľov okolo 820 sú považované za vstupnú bránu do strednej časti Moravského krasu a sú známe predovšetkým ako významné mariánske pútnické miesto (cs.wikipedia.org). Ležia na križovatke niekoľkých údolí, vrátane hlbokého krasového Josefovského údolia. Medzi najvýznamnejšie archeologické nálezy z tejto oblasti patrí bronzová soška býka a rozsiahle halštatské pohrebisko v jaskyni Býčí skála z obdobia okolo 500 rokov pred Kristom. Prví Slovania sa do oblasti dostali v 6. storočí. Prilákala ich sem aj železná ruda. V okolitých lesoch boli objavené pozostatky primitívnych vysokých pecí z 8. storočia. Výroba železa sa tu udržala až do konca 19. storočia a stála pri zrode priemyselných podnikov v blízkych mestách, ako sú Adamov a Blansko (krtiny.cz). Prvá písomná zmienka o Křtinách pochádza z 24. septembra 1237 (krtiny.cz). Podľa povesti v miestnom údolí krstili svätí Cyril a Metod prvých moravských kresťanov, čo dalo obci jej názov (objevujpamatky.cz). Počas husitských vojen bol miestny kláštor v roku 1423 vypálený. Po vojnách boli Křtiny niekoľkokrát vyplienené, najmä počas tridsaťročnej vojny. V rokoch 1830 až 1854 boli Křtiny majetkom rodu Dietrichsteinovcov. Křtiny sú jedným z najstarších mariánskych pútnických miest na Morave. Dominantou obce je barokový kostol Panny Márie, ktorý bol vybudovaný v prvej polovici 18. storočia podľa návrhu architekta Jana Blažeja Santiniho-Aichela. Tento monumentálny chrám je považovaný za perlu barokovej architektúry a je chránený ako národná kultúrna pamiatka (cs.wikipedia.org). V interiéri kostola sa nachádza gotická socha Panny Márie Křtinskej z roku 1340, ktorá je cieľom mnohých pútnikov. Kostol je známy aj svojou výnimočnou akustikou a pravidelne sa tu konajú koncerty duchovnej hudby (kudyznudy.cz). Nachádzal sa tu aj ženský kláštor, ktorý podľa legendy v roku 1423 zničili husiti (hadivadlo.cz). V podzemí kostola bola objavená a sprístupnená rozsiahla kostnica, v ktorej sú pozostatky stoviek stredovekých obyvateľov. Avšak nachádza sa tam aj niekoľko lebiek vyzdobených záhadnými ornamentami. Pôvodne baroková rezidencia premonštrátov bola v 19. storočí prebudovaná na klasicistický zámok. Oválna základná škola je predstaviteľ modernej architektúry (krtiny.cz).

Křtiny ležia na okraji Moravského krasu, čo z nich robí ideálny východiskový bod pre milovníkov prírody a turistiky. V blízkosti obce sa nachádza množstvo krasových útvarov, jaskýň a malebných údolí. Návštevníci môžu preskúmať napríklad jaskyňu Výpustek, ktorá slúžila počas druhej svetovej vojny ako podzemná továreň a neskôr ako vojenský kryt. Dnes sú Křtiny živým centrom kultúrneho a duchovného života. Každoročne sa tu koná množstvo púti, koncertov a iných podujatí, ktoré priťahujú návštevníkov z celej krajiny aj zo zahraničia (cs.wikipedia.org). V Josefovskom údolí, ktoré je krasového charakteru sa nachádza jaskyňa Býčia skala. V roku 2008 bol sprístupnený komplex rozsiahlych podzemných priestorov jaskyne Výpustek, ktorý bol známy už v stredoveku. V roku 1928 založil Augustin Bayer v Křtinskom okolí na ploche 23 ha arborétum. Pestuje sa v ňom cca 1000 druhov domácich a exotických drevín, napr. Sciadopitys verticillata, Cedrus libani (krtiny.cz).

Křtiny is a municipality in the Blansko District, approximately 15 kilometers northeast of the center of Brno and 10 kilometers southeast of Blansko. With a population of around 820, it is considered the gateway to the central part of the Moravian Karst and is best known as a significant Marian pilgrimage site (cs.wikipedia.org). It is located at the crossroads of several valleys, including the deep karst Josefov Valley. Among the most significant archaeological finds from this area are a bronze bull figurine and an extensive Hallstatt burial site in the Býčí Skála Cave, dating to around 500 BC. The first Slavs arrived in the area in the 6^th century, attracted by iron ore. Remains of primitive blast furnaces from the 8^th century have been discovered in the surrounding forests. Iron production continued here until the late 19^th century, contributing to the development of industrial enterprises in nearby towns such as Adamov and Blansko (krtiny.cz). The first written mention of Křtiny dates back to September 24, 1237 (krtiny.cz). According to legend, Saints Cyril and Methodius baptized the first Moravian Christians in a local valley, giving the town its name (objevujpamatky.cz). During the Hussite Wars, the local monastery was burned down in 1423. After the wars, Křtiny was repeatedly plundered, especially during the Thirty Years’ War. Between 1830 and 1854, Křtiny was owned by the Dietrichstein family. Křtiny is one of the oldest Marian pilgrimage sites in Moravia. The dominant landmark of the town is the Baroque Church of the Virgin Mary, built in the first half of the 18^th century according to the design of architect Jan Blažej Santini-Aichel. This monumental church is considered a jewel of Baroque architecture and is protected as a national cultural monument (cs.wikipedia.org). Inside the church, there is a Gothic statue of the Virgin Mary of Křtiny from 1340, which attracts many pilgrims. The church is also known for its exceptional acoustics, and spiritual music concerts are regularly held here (kudyznudy.cz).

There was also a convent for women, which, according to legend, was destroyed by the Hussites in 1423 (hadivadlo.cz). A large ossuary was discovered and made accessible beneath the church, containing the remains of hundreds of medieval inhabitants, including several skulls decorated with mysterious ornaments. Originally a Baroque residence for the Premonstratensians, it was rebuilt into a Neoclassical chateau in the 19^th century. The oval elementary school is an example of modern architecture (krtiny.cz). Křtiny is located on the edge of the Moravian Karst, making it an ideal starting point for nature lovers and hikers. Numerous karst formations, caves, and picturesque valleys can be found near the town. Visitors can explore the Výpustek Cave, which served as an underground factory during World War II and later as a military shelter. Today, Křtiny is a vibrant center of cultural and spiritual life. Many pilgrimages, concerts, and other events are held here annually, attracting visitors from across the country and abroad (cs.wikipedia.org). In the karstic Josefov Valley lies the Býčí Skála Cave. In 2008, the extensive underground spaces of the Výpustek Cave, known since the Middle Ages, were opened to the public. In 1928, Augustin Bayer established an arboretum covering 23 hectares in the Křtiny area. It cultivates approximately 1,000 species of native and exotic trees, including Sciadopitys verticillata and Cedrus libani (krtiny.cz).

Křtiny jsou obec v okrese Blansko, přibližně 15 kilometrů severovýchodně od centra Brna a 10 kilometrů jihovýchodně od Blanska. S počtem obyvatel kolem 820 jsou považovány za vstupní bránu do střední části Moravského krasu a jsou známé především jako významné mariánské poutní místo (cs.wikipedia.org). Leží na křižovatce několika údolí, včetně hlubokého krasového Josefovského údolí. Mezi nejvýznamnější archeologické nálezy z této oblasti patří bronzová soška býka a rozsáhlé halštatské pohřebiště v jeskyni Býčí skála z období kolem 500 let před Kristem. První Slované se do oblasti dostali v 6. století, přilákala je sem také železná ruda. V okolních lesích byly objeveny pozůstatky primitivních vysokých pecí z 8. století. Výroba železa se zde udržela až do konce 19. století a stála při zrodu průmyslových podniků v blízkých městech, jako jsou Adamov a Blansko (krtiny.cz). První písemná zmínka o Křtinách pochází z 24. září 1237 (krtiny.cz). Podle pověsti v místním údolí křtili svatí Cyril a Metoděj první moravské křesťany, což dalo obci její název (objevujpamatky.cz). Během husitských válek byl místní klášter v roce 1423 vypálen. Po válkách byly Křtiny několikrát vypleněny, zejména během třicetileté války. V letech 1830 až 1854 byly Křtiny majetkem rodu Dietrichsteinů. Křtiny jsou jedním z nejstarších mariánských poutních míst na Moravě. Dominantou obce je barokní kostel Panny Marie, který byl vybudován v první polovině 18. století podle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Tento monumentální chrám je považován za perlu barokní architektury a je chráněn jako národní kulturní památka (cs.wikipedia.org). V interiéru kostela se nachází gotická socha Panny Marie Křtinské z roku 1340, která je cílem mnoha poutníků. Kostel je známý také svou výjimečnou akustikou a pravidelně se zde konají koncerty duchovní hudby (kudyznudy.cz). Nacházel se zde také ženský klášter, který podle legendy v roce 1423 zničili husité (hadivadlo.cz). V podzemí kostela byla objevena a zpřístupněna rozsáhlá kostnice, v níž se nacházejí pozůstatky stovek středověkých obyvatel. Jsou zde však i lebky zdobené záhadnými ornamenty. Původně barokní rezidence premonstrátů byla v 19. století přestavěna na klasicistní zámek. Oválná základní škola je příkladem moderní architektury (krtiny.cz).

Křtiny leží na okraji Moravského krasu, což z nich činí ideální výchozí bod pro milovníky přírody a turistiky. V blízkosti obce se nachází množství krasových útvarů, jeskyní a malebných údolí. Návštěvníci mohou prozkoumat například jeskyni Výpustek, která sloužila během druhé světové války jako podzemní továrna a později jako vojenský kryt. Dnes jsou Křtiny živým centrem kulturního a duchovního života. Každoročně se zde koná mnoho poutí, koncertů a dalších akcí, které přitahují návštěvníky z celé země i ze zahraničí (cs.wikipedia.org). V Josefovském údolí se nachází jeskyně Býčí skála. V roce 2008 byl zpřístupněn rozsáhlý komplex podzemních prostor jeskyně Výpustek, která byla známa již ve středověku. V roce 1928 zde Augustin Bayer založil arboretum o rozloze 23 ha, kde se pěstuje přibližně 1000 druhů domácích i exotických dřevin, například Sciadopitys verticillata a Cedrus libani (krtiny.cz).

Odkazy

TOP

Všetky

Krajina, Mestá, Mestá, Slovenská krajina, Slovenské, Spiš, Typ krajiny

Kežmarok – slobodné kráľovské mesto

30/01/202530/01/2025 skala

Kežmarok je mesto ležiace pod Vysokými Tatrami v nadmorskej výške 626 metrov nad morom v Popradskej kotline. Nachádza sa v zrážkovom tieni. Cez mesto tečie rieka Poprad. Žije tu viac ako 17 000 obyvateľov (kezmarok.sk). V roku 1851 tu žilo 4391 obyvateľov, v roku 1910 7367. Po 1. svetovej vojne sa odsťahovalo z mesta mnoho Maďarov, po 2. svetovej vojne mnoho Nemcov, preto v roku 1945 žilo v meste 5469 obyvateľov (kezmarok.net). Chotár mesta bol osídlený už pred 50 000 rokmi, slovanské archeologické nálezy pochádzajú z 9. – 10. storočia. Slovania sem prišli v 8. – 10. storočí – osada svätého Michala na obchodnej ceste Via Magna. Boli to zrejme strážcovia tejto cesty, samotná osada sa neskôr nezačlenila do intavillánu mesta Kežmarok a v 15. storočí po husitskom vpáde v roku 1433 zanikla. Na druhej strane rieky Poprad vznikla osada svätého Kríža. Traduje sa, že existovala ešte osada svätého Petra – Pavla, listiny ju však nespomínajú. Pravdepodobne zanikla hneď po vpáde Tatárov. Štvrtá, nemeckými kolonistami založená osada bola na mieste dnešného hradného nádvoria (kezmarok.net). Prvá písomná zmienka o meste je z roku 1251. Vzniklo spojením slovenskej rybárskej, kráľovských pohraničných strážcov a nemeckej osady v 13. storočí. Patrí medzi slobodné kráľovské mestá od roku 1380 (Wikipedia).

Historické názvy mesta: Kümark, Kiszmark, Kissmark, Kismark, Késmark, Keyssmarkh, Keysmarch, Kezmark, Kezmarc, Kesmark, Kesmarg, Kesmarco, Kesmarck, Kesemark, Käszmark, Kayssmark, Kaymarc, Kazmarc villa, Kasmark, Forum Caseorum, Forum Caseonum, Forum Casaeorum, Caseoforum. Erbová listina je jedinou svojho druhu na Slovensku. Erb je na nej umiestnený do stredu, nie v ľavom hornom rohu. Mesto získalo práva používať erb a pečatiť červeným voskom v roku 1463 od kráľa Mateja (kezmarok.net). V 15.-19 storočí tú pôsobilo 40 remeselníckych cechov, v celej Európe boli preslávení kežmarskí farbiari, stolári, tkáči, súkenníci, ihlári, zlatníci (Wikipedia). Najstaršie cechy v 15. storočí mali zámočníci, rybári, súkenníci, kováči a kožiari. K unikátnym cechom patrili taškári (iba dva na Slovensku) a sedlári (štyri) (kezmarok.net). V roku 1715 tu bolo 263 remeselníckych dielní (royal-towns.sk). V roku 1950 bolo historické jadro mesta vyhlásené za mestskú pamiatková rezerváciu. Evanjelický drevený artikulárny kostol a Evanjelické lýceum sa stali v roku 1985 národnými kultúrnymi pamiatkami (kezmarok.sk). Na Slovensku boli len štyri lýcea, bez ich absolvovania nebolo možné pokračovať na univerzitných štúdiach (kezmarok.net).

V lýceu sa nachádza jedna z najväčších historických školských knižníc v strednej Európe (kezmarok.sk) – 150 tisíc zväzkov (royal-towns.sk). Na lýceu pôsobili: literáti: Pavol Jozef Šafárik, Karol Kuzmány, Jan Chalupka, Samo Chalupka, Janko Kráľ, Pavol Országh Hviezdoslav, Martin Rázus, Ivan Stodola, maliari: Peter Bohúň, Ladislav Medňanský (Wikipedia). Unikátna bola odborná tkáčska škola, ktorá vznikla ako prvá svojho druhu v Uhorsku (kezmarok.net). Od 7.7.2008 je artikulárny kostol zapísaný do Zoznamu svetového dedičstva UNESCO (Wikipedia). Medzi najväčšie spišské baziliky patrí neskorogotická bazilika Povýšenia svätého Kríža z roku 1498, pred ktorou je najstaršia renesančná zvonica (Zvonica) u nás (Wikipedia). Pápež Ján Pavol II. udelil tomuto kostolu /bazilike titul Basilica Minor (royal-towns.sk). Prvá písomná zmienka o Kežmarskom mestskom hrade pochádza z roku 1463. Nechali ho vybudovať Zápoľskí. Z pôvodne gotickej pevnosti sa stala časom elegantná renesančná rezidencia. Dnes je celý areál mestským múzeuom (kezmarok.net).

Od roku 1991 sa obnovila v Kežmarku tradícia výročných trhov. V lete Európske ľudové remeslo a v zime Vianočný trh (kezmarok.sk). EĽRO – Európske ľudové remeslo sa koná tri dni počas druhého júlového týždňa. Trhu remesiel predchádza historický sprievod mestom. Slávnostné otvorenie vykoná trhový richtár s mešťanostami. Šermiari potom dobýjajú hradby a bránu, ktorá je vstupnou bránou do areálu (kezmarok.sk). Viac ako 50 rokov tu pôsobí folklórny súbor Magura (Wikipedia). Medzi osobnosti obce patrí zjazdárka Jana Gantnerová (kezmarok.sk), hokejisti Ľuboš Bartečko a Radoslav Suchý, herec a režisér Juraj Herz, textár Vlado Krausz, rímskokatolícky kňaz Marián Kuffa, vodca protihabsburgského povstania Imrich Thököly (Wikipedia), Kristián Augustini ab Hortis – osobný lekár Ferdinanda II., Ján Daniel Perlitzi – zakladateľ súdneho lekárstva v Uhorsku, Vojtech Alexander – zakladateľ röntgenológie v Uhorsku, Tomáš Mauksch – zakladateľ tatranskej floristiky (kezmarok.net).

Kežmarok is a town situated beneath the High Tatras at an elevation of 626 meters above sea level in the Poprad Basin. It is located in a precipitation shadow, and the Poprad River flows through the town. Over 17,000 inhabitants live here (kezmarok.sk). In 1851, the town had 4,391 residents, and by 1910, the number increased to 7,367. After World War I, many Hungarians left the town, and after World War II, many Germans departed. In 1945, the town had 5,469 inhabitants (kezmarok.net). The town’s territory was settled over 50,000 years ago, with Slavic archaeological findings dating back to the 9^th-10th centuries. Slavs arrived here in the 8^th-10th centuries, establishing the settlement of St. Michael on the trade route Via Magna. This settlement, likely the guardians of the route, later did not integrate into Kežmarok’s intavillan and disappeared in the 15^th century after the Hussite invasion in 1433. Across the Poprad River, the settlement of St. Cross was established. It is rumored that the settlement of St. Peter and Paul existed but is not mentioned in documents and probably disappeared immediately after the Tatar invasion. The fourth settlement, founded by German colonists, was in the place of today’s castle courtyard (kezmarok.net). The first written mention of the town dates back to 1251. It was formed by the merging of a Slovak fishing settlement, royal border guards, and a German settlement in the 13^th century. Kežmarok has been among the free royal towns since 1380 (Wikipedia).

Historical names of the town: Kümark, Kiszmark, Kissmark, Kismark, Késmark, Keyssmarkh, Keysmarch, Kezmark, Kezmarc, Kesmark, Kesmarg, Kesmarco, Kesmarck, Kesemark, Käszmark, Kayssmark, Kaymarc, Kazmarc villa, Kasmark, Forum Caseorum, Forum Caseonum, Forum Casaeorum, Caseoforum. The heraldic charter is the only one of its kind in Slovakia. The coat of arms is placed in the center, not in the upper-left corner. The town gained the right to use the coat of arms and seal with red wax in 1463 from King Matthias (kezmarok.net). From the 15^th to the 19^th centuries, 40 craft guilds operated here, and Kežmarok’s dyers, carpenters, weavers, clothiers, needle-makers, and goldsmiths were famous throughout Europe (Wikipedia). The oldest guilds in the 15^th century were locksmiths, fishermen, clothiers, blacksmiths, and leatherworkers. Unique guilds included bag-makers (only two in Slovakia) and saddlers (four) (kezmarok.net). In 1715, there were 263 artisan workshops here (royal-towns.sk). In 1950, the historical core of the town was declared a municipal monument reserve. The Evangelical wooden articulatory church and the Evangelical Lyceum became national cultural monuments in 1985 (kezmarok.sk). There were only four lyceums in Slovakia, and without completing them, it was not possible to continue university studies (kezmarok.net).

The lyceum houses one of the largest historical school libraries in Central Europe (kezmarok.sk) – 150,000 volumes (royal-towns.sk). Literary figures who worked at the lyceum include Pavol Jozef Šafárik, Karol Kuzmány, Jan Chalupka, Samo Chalupka, Janko Kráľ, Pavol Országh Hviezdoslav, Martin Rázus, Ivan Stodola, and painters Peter Bohúň, Ladislav Medňanský (Wikipedia). The unique vocational weaving school, the first of its kind in Hungary, operated here (kezmarok.net). Since July 7, 2008, the articulatory church has been inscribed in the UNESCO World Heritage List (Wikipedia). Among the largest Spiš basilicas is the late Gothic Basilica of the Exaltation of the Holy Cross from 1498, with the oldest Renaissance belfry (Zvonica) in Slovakia in front of it (Wikipedia). Pope John Paul II bestowed the title Basilica Minor on this church/basilica (royal-towns.sk). The first written mention of Kežmarok Castle dates back to 1463. The Zápoľský family had it built. From the originally Gothic fortress, it gradually became an elegant Renaissance residence. Today, the entire complex is a municipal museum (kezmarok.net).

Since 1991, the tradition of annual markets has been restored in Kežmarok. In summer, the European Folk Crafts and in winter, the Christmas Market (kezmarok.sk). EĽRO – European Folk Crafts takes place for three days during the second week of July. The craft market is preceded by a historical procession through the town. The market mayor with the burghers performs the ceremonial opening. Then, swordsmen conquer the walls and the gate, which is the entrance gate to the area (kezmarok.sk). The Magura folklore ensemble has been active here for over 50 years (Wikipedia). Personalities from the town include equestrian Jana Gantnerová (kezmarok.sk), hockey players Ľuboš Bartečko and Radoslav Suchý, actor and director Juraj Herz, lyricist Vlado Krausz, Roman Catholic priest Marián Kuffa, leader of the anti-Habsburg uprising Imrich Thököly (Wikipedia), Kristián Augustini ab Hortis – personal physician to Ferdinand II., Ján Daniel Perlitzi – founder of forensic medicine in Hungary, Vojtech Alexander – founder of radiology in Hungary, Tomáš Mauksch – founder of Tatra floristics (kezmarok.net).

Kežmarok to miasto leżące pod Wysokimi Tatrami, na wysokości 626 metrów nad poziomem morza, w Kotlinie Popradzkiej. Znajduje się w cieniu opadów. Przez miasto płynie rzeka Poprad. Mieszka tu ponad 17 000 mieszkańców (kezmarok.sk). W 1851 roku mieszkało tu 4391 osób, a w 1910 roku 7367. Po I wojnie światowej z miasta wyemigrowało wielu Węgrów, a po II wojnie światowej wielu Niemców, dlatego w 1945 roku mieszkało tu 5469 osób (kezmarok.net). Obszar miejski był zasiedlony już przed 50 000 laty, a znaleziska archeologiczne słowiańskie pochodzą z IX‑X wieku. Słowianie przybyli tutaj między VIII a X wiekiem – osada św. Michała na szlaku handlowym Via Magna. Prawdopodobnie byli strażnikami tego szlaku, a sama osada nie została później włączona do intavillánu miasta Kežmarok i w XV wieku, po najazdzie husytów w 1433 roku, zniknęła. Po drugiej stronie rzeki Poprad powstała osada św. Krzyża. Podaje się, że istniała także osada św. Piotra i Pawła, ale dokumenty jej nie wspominają. Prawdopodobnie zniknęła zaraz po najazdach Tatarów. Czwórna, założona przez niemieckich osadników, osada powstała na miejscu dzisiejszego dziedzińca zamkowego (kezmarok.net). Pierwsza pisemna wzmianka o mieście pochodzi z roku 1251. Powstało ono poprzez połączenie słowackiej osady rybackiej, królewskich strażników granicznych i niemieckiej osady w XIII wieku. Od 1380 roku należy do wolnych miast królewskich (Wikipedia).

Historyczne nazwy miasta to: Kümark, Kiszmark, Kissmark, Kismark, Késmark, Keyssmarkh, Keysmarch, Kezmark, Kezmarc, Kesmark, Kesmarg, Kesmarco, Kesmarck, Kesemark, Käszmark, Kayssmark, Kaymarc, Kazmarc villa, Kasmark, Forum Caseorum, Forum Caseonum, Forum Casaeorum, Caseoforum. Karta herbowa jest jedyną swojego rodzaju na Słowacji. Herb jest umieszczony na niej centralnie, a nie w lewym górnym rogu. Miasto zdobyło prawo do używania herbu i pieczętowania czerwonym woskiem w 1463 roku od króla Mateusza (kezmarok.net). W latach 15 – 19 działało tu 40 cechów rzemieślniczych, a w całej Europie słynęli keżmarscy barwnicy, stolarze, tkacze, sukiennicy, iglarnicy, złotnicy (Wikipedia). Najstarsze cechy w XV wieku to byli zamkowi, rybacy, sukiennicy, kowale i kaletnicy. Do unikalnych cechów należeli torbaczycy (tylko dwóch na Słowacji) i siodlarze (czterech) (kezmarok.net). W 1715 roku było tu 263 warsztaty rzemieślnicze (royal-towns.sk). W 1950 roku historyczne centrum miasta zostało uznane za miejską rezerwat architektoniczny. Drewniany kościół ewangelicki i ewangelickie liceum stały się w 1985 roku narodowymi zabytkami kultury (kezmarok.sk). Na Słowacji istnieją tylko cztery licea, bez ukończenia których nie można kontynuować studiów uniwersyteckich (kezmarok.net).

W liceum znajduje się jedna z największych historycznych bibliotek szkolnych w Europie Środkowej (kezmarok.sk) – 150 tysięcy tomów (royal-towns.sk). W liceum działały: literaci: Pavol Jozef Šafárik, Karol Kuzmány, Jan Chalupka, Samo Chalupka, Janko Kráľ, Pavol Országh Hviezdoslav, Martin Rázus, Ivan Stodola, malarze: Peter Bohúň, Ladislav Medňanský (Wikipedia). Unikalna była szkoła tkacka, która powstała jako pierwsza tego rodzaju na Węgrzech (kezmarok.net). Od 7.7.2008 roku kościół artykułowany jest wpisany na listę światowego dziedzictwa UNESCO (Wikipedia). Do największych klasztorów Spisza należy późnogotycka bazylika Podwyższenia Świętego Krzyża z 1498 roku, przed którą stoi najstarsza dzwonnica renesansowa (Dzwonnica) w kraju (Wikipedia). Papież Jan Paweł II nadał tej świątyni/bazylice tytuł Bazyliki Mniejszej (royal-towns.sk). Pierwsza pisemna wzmianka o zamku miejskim Kežmarok pochodzi z roku 1463. Wybudowali go Zápoľscy. Z pierwotnej gotyckiej fortecy z czasem stała się elegancką renesansową rezydencją. Obecnie cały kompleks jest muzeum miejskim (kezmarok.net).

Od 1991 roku w Kežmarku przywrócona została tradycja corocznych jarmarków. Latem odbywa się Europejskie Rzemiosło Ludowe, a zimą Jarmark Bożonarodzeniowy (kezmarok.sk). EĽRO – Europejskie Rzemiosło Ludowe odbywa się przez trzy dni w drugim ty godniu lipca. Jarmarkowi rzemiosła towarzyszy historyczny przemarsz przez miasto. Oficjalnego otwarcia dokonuje burmistrz z przywilejami miejskimi. Następnie miecznicy zdobywają mury obronne i bramę, która jest wejściem na teren (kezmarok.sk). Ponad 50 lat istnieje zespół folklorystyczny Magura (Wikipedia). Wśród osobistości miejscowości znajdują się jeźdźczyni Jana Gantnerová (kezmarok.sk), hokeiści Ľuboš Bartečko i Radoslav Suchý, aktor i reżyser Juraj Herz, autor tekstów Vlado Krausz, katolicki ksiądz Marián Kuffa, przywódca antyhabsburskiego powstania Imrich Thököly (Wikipedia), Kristián Augustini ab Hortis – lekarz osobisty Ferdynanda II., Ján Daniel Perlitzi – założyciel medycyny sądowej na Węgrzech, Vojtech Alexander – założyciel rentgenologii na Węgrzech, Tomáš Mauksch – założyciel florystyki tatrzańskiej (kezmarok.net).

Odkazy

TOP

Všetky