Príroda, Česko, Južná Morava, Krajina, Organizmy, Vtáky, Zahraničie, Živočíchy, Zoologické záhrady

Papouščí ZOO v Bošoviciach

Hits: 44

Papouš­čí zoolo­gic­ká zahra­da v Bošo­vi­ciach je jedi­neč­ným mies­tom nie­len v rám­ci Čes­kej repub­li­ky, ale aj celej Euró­py. Ako jedi­ná špe­cia­li­zo­va­ná ZOO zame­ra­ná výhrad­ne na chov papa­gá­jov ponú­ka náv­štev­ní­kom mož­nosť spoz­nať tak­mer 60 dru­hov tých­to pes­tro­fa­reb­ných vtá­kov z rôz­nych kútov sve­ta (kudyz​nu​dy​.cz). Zalo­že­ná bola v roku 2008 man­žel­mi Škr­há­ko­vý­mi, kto­rí tým nad­via­za­li na dlho­roč­nú cho­va­teľ­skú čin­nosť pána Vlas­ti­mi­la Škr­há­ka, venu­jú­ce­ho sa cho­vu papa­gá­jov už od kon­ca 60. rokov minu­lé­ho sto­ro­čia. Pre verej­nosť bola otvo­re­ná v roku 2011 (hus​to​pe​ce​.cz). V súčas­nos­ti sa tu nachá­dza viac než 100 voli­ér, v kto­rých je mož­né vidieť papa­gá­je zo šty­roch kon­ti­nen­tov: napr. žako sivý, kore­ly cho­cho­la­té, kaka­du, ara­tin­gy, ama­zó­ni­ky, ary, ama­zo­ňa­ny. Medzi najv­zác­nej­šie pat­ria ama­zo­ňan kubán­sky, kaka­du žlto­lí­ci cele­bes­ký, ara zele­no­kríd­ly (kudyz​nu​dy​.cz).

V roku 2023 bola otvo­re­ná det­ská ZOO, kde sa naj­mä najm­lad­ší náv­štev­ní­ci môžu zozná­miť s rôz­ny­mi druh­mi zvie­rat, ako sú mor­ča­tá, krá­li­ky, ovce, kozy a klo­ka­ny. Súčas­ťou are­álu je aj jazier­ko s karas­mi zla­tý­mi a orni­to­lo­gic­ký náuč­ný chod­ník (kudyz​nu​dy​.cz). V zoolo­gic­kej záh­ra­de v Bošo­vi­ciach boli inšta­lo­va­né hmy­zie hote­ly, kto­ré posky­tu­jú úto­čis­ko samo­tár­skym vče­lám, čme­lia­kom a ďal­ším ope­ľo­va­čom. Pre jaš­te­ri­ce oby­čaj­né – Lacer­ta agi­lis sa vytvá­ra­jú špe­ciál­ne mies­ta na slne­nie a kla­de­nie vajec (papous​ci​zoo​.cz).

ZOO sa sna­ží roz­mno­žo­vať všet­ky ohro­ze­né dru­hy papa­gá­jov, pri­ro­dze­ným spô­so­bom, pri kto­rom sú mlá­ďa­tá kŕme­né rodič­mi. Pre vybra­né dru­hy papa­gá­jov sú vytvo­re­né medzi­ná­rod­né záchran­né chov­né prog­ra­my, kto­ré sa usi­lu­jú o vytvo­re­nie sta­bil­nej popu­lá­cie daných dru­hov v sta­rost­li­vos­ti člo­ve­ka. V minu­los­ti bol počet­ným dru­hom, kto­ré­ho obrov­ské kŕd­le pod­ľa pozo­ro­va­te­ľov zakrý­va­li celú oblo­hu“ pri pre­le­toch. Dnes je však ten­to druh veľ­mi ohro­ze­ný. Prí­či­nou je stra­ta pri­ro­dze­ných lesov s arau­ká­ria­mi. Tak­tiež je pre­na­sle­do­va­ný far­már­mi kvô­li ško­dám na poľ­no­hos­po­dár­skych plo­di­nách (papous​ci​zoo​.cz). 

Je skve­lé, že ZOO nie je len o samot­nej ZOO. Napr. je to aj o sta­rost­li­vos­ti o hniezd­ne búd­ky a o ochra­ne voľ­ne žijú­cich živo­čí­chov. V Bošo­vi­ciach sa už nie­koľ­ko rokov rea­li­zu­je pro­jekt vyve­so­va­nia hniezd­nych búdok pre duti­no­vé spe­vav­ce, kto­rý pomá­ha udr­žia­vať bio­di­ver­zi­tu a pod­po­ro­vať miest­ne vtác­tvo. Hniezd­ne búd­ky sú zabez­pe­če­né pred pre­dá­tor­mi. Na jar 2024 bola zazna­me­na­ná prí­tom­nosť plcha les­né­ho – Mus­car­di­nus avel­la­na­rius, čo inšpi­ro­va­lo zakú­pe­nie špe­ciál­nych hniezd­nych dom­če­kov pre ten­to druh. Vo spo­lu­prá­ci s Čes­kým zvä­zom ochran­cov prí­ro­dy sa Bošo­vi­ce venu­jú aj sta­rost­li­vos­ti o búd­ky pre väč­šie vtá­ky, ako sú poštol­ky a sovy. Poštol­ky – Fal­co tin­nun­cu­lus sú dôle­ži­tým prv­kom eko­lo­gic­kej regu­lá­cie hra­bo­šov a hlo­dav­cov na far­mách. Sovy pále­né – Tyto alba hniez­dia v búd­kach umiest­ne­ných na kos­tol­ných vežiach a far­mách, okrem toho boli inšta­lo­va­né špe­ciál­ne búd­ky pre dud­ky cho­cho­la­té – Upu­pa epops. Bošo­vi­ce sa aktív­ne zapá­ja­jú do moni­to­ro­va­nia vtá­kov, vrá­ta­ne zim­ných sčí­ta­ní Asio otus a akus­tic­ké­ho moni­to­rin­gu kri­tic­ky ohro­ze­né­ho Athe­ne noc­tua. Súčas­ťou pro­jek­tov je aj ochra­na mig­ru­jú­cich žiab, kto­ré čelia rizi­ku na ces­tách počas svo­jej jar­nej mig­rá­cie. Dočas­né bari­é­ry a aktív­ny pre­nos žiab cez komu­ni­ká­cie význam­ne pris­pie­va­jú k ich ochra­ne (papous​ci​zoo​.cz).


The Par­rot Zoolo­gi­cal Gar­den in Bošo­vi­ce is a uni­que pla­ce not only wit­hin the Czech Repub­lic but also across Euro­pe. As the only spe­cia­li­zed zoo exc­lu­si­ve­ly focu­sed on bre­e­ding par­rots, it offers visi­tors the chan­ce to see near­ly 60 spe­cies of the­se color­ful birds from vari­ous parts of the world (kudyz​nu​dy​.cz). It was foun­ded in 2008 by the Škr­hák coup­le, con­ti­nu­ing the long-​standing bre­e­ding efforts of Mr. Vlas­ti­mil Škr­hák, who had been bre­e­ding par­rots sin­ce the late 1960s. The zoo ope­ned to the pub­lic in 2011 (hus​to​pe​ce​.cz). Cur­ren­tly, the­re are more than 100 avia­ries hou­sing par­rots from four con­ti­nents, inc­lu­ding Afri­can grey par­rots, coc­ka­tiels, coc­ka­to­os, conu­res, par­rot­lets, maca­ws, and ama­zons. Among the rarest are the Cuban Ama­zon, the Sulphur-​crested Coc­ka­too, and the Green-​winged Macaw (kudyz​nu​dy​.cz).

In 2023, a chil­dre­n’s zoo was ope­ned, whe­re the youn­gest visi­tors can meet vari­ous ani­mals, such as guinea pigs, rab­bits, she­ep, goats, and kan­ga­ro­os. The zoo also fea­tu­res a pond with gold­fish and an ornit­ho­lo­gi­cal edu­ca­ti­onal trail (kudyz​nu​dy​.cz). In the Bošo­vi­ce Zoolo­gi­cal Gar­den, insect hotels have been ins­tal­led to pro­vi­de shel­ter for soli­ta­ry bees, bum­ble­be­es, and other pol­li­na­tors. Spe­cial sun­ning and egg-​laying are­as have been cre­a­ted for sand lizards (Lacer­ta agi­lis) (papous​ci​zoo​.cz).

The zoo aims to bre­ed all endan­ge­red par­rot spe­cies natu­ral­ly, with chicks being fed by the­ir parents. Selec­ted par­rot spe­cies are part of inter­na­ti­onal con­ser­va­ti­on bre­e­ding prog­rams that stri­ve to estab­lish stab­le popu­la­ti­ons of the­se spe­cies under human care. In the past, some par­rot spe­cies were so nume­rous that the­ir mas­si­ve flocks repor­ted­ly cove­red the enti­re sky” during flights. Howe­ver, the­se spe­cies are now cri­ti­cal­ly endan­ge­red due to the loss of natu­ral forests with arau­ca­rias and per­se­cu­ti­on by far­mers for crop dama­ge (papous​ci​zoo​.cz).

It’s remar­kab­le that the zoo is not just about the zoo itself. For ins­tan­ce, it is also about caring for nesting boxes and pro­tec­ting wild­li­fe. In Bošo­vi­ce, a pro­ject of ins­tal­ling nesting boxes for cavity-​nesting birds has been ongo­ing for seve­ral years, hel­ping to main­tain bio­di­ver­si­ty and sup­port local bird­li­fe. The nesting boxes are predator-​proof. In spring 2024, the pre­sen­ce of the hazel dor­mou­se (Mus­car­di­nus avel­la­na­rius) was recor­ded, ins­pi­ring the pur­cha­se of spe­cial nesting homes for this spe­cies. In col­la­bo­ra­ti­on with the Czech Uni­on for Natu­re Con­ser­va­ti­on, Bošo­vi­ce also takes care of nesting boxes for lar­ger birds, such as kestrels and owls. Kestrels (Fal­co tin­nun­cu­lus) are essen­tial for eco­lo­gi­cal con­trol of voles and rodents on farms. Barn owls (Tyto alba) nest in boxes pla­ced on church towers and farms, and spe­cial boxes have also been ins­tal­led for hoopo­es (Upu­pa epops). Bošo­vi­ce acti­ve­ly par­ti­ci­pa­tes in bird moni­to­ring, inc­lu­ding win­ter counts of long-​eared owls (Asio otus) and acous­tic moni­to­ring of the cri­ti­cal­ly endan­ge­red litt­le owl (Athe­ne noc­tua). The pro­jects also inc­lu­de pro­tec­ting mig­ra­ting frogs, which face risks on roads during the­ir spring mig­ra­ti­on. Tem­po­ra­ry bar­riers and acti­ve tran­s­por­ta­ti­on of frogs across roads sig­ni­fi­can­tly con­tri­bu­te to the­ir con­ser­va­ti­on (papous​ci​zoo​.cz).


Der Papageien-​Zoologische Gar­ten in Bošo­vi­ce ist ein ein­zi­gar­ti­ger Ort, nicht nur inner­halb der Tsche­chis­chen Repub­lik, son­dern auch in ganz Euro­pa. Als ein­zi­ges spe­zia­li­sier­tes Zoo, das sich aussch­lie­ßlich der Zucht von Papa­ge­ien wid­met, bie­tet es den Besu­chern die Mög­lich­ke­it, fast 60 Arten die­ser far­ben­fro­hen Vögel aus vers­chie­de­nen Tei­len der Welt zu sehen (kudyz​nu​dy​.cz). Geg­rün­det wur­de der Zoo im Jahr 2008 von dem Ehe­pa­ar Škr­hák, das damit die lang­jäh­ri­ge Zuch­tar­be­it von Herrn Vlas­ti­mil Škr­hák fort­setz­te, der bere­its seit Ende der 1960er Jah­re Papa­ge­ien züch­te­te. Für die Öffen­tlich­ke­it wur­de der Zoo im Jahr 2011 eröff­net (hus​to​pe​ce​.cz).

Der­ze­it gibt es dort mehr als 100 Volie­ren, in denen Papa­ge­ien von vier Kon­ti­nen­ten zu sehen sind, darun­ter Grau­pa­pa­ge­ien, Nymp­hen­sit­ti­che, Kaka­dus, Son­nen­sit­ti­che, Sper­lings­pa­pa­ge­ien, Aras und Ama­zo­nen. Zu den sel­tens­ten Arten gehören der Kuba­nis­che Ama­zo­nen­pa­pa­gei, der Gelb­wan­gen­ka­ka­du von Sula­we­si und der Grün­flüge­la­ra (kudyz​nu​dy​.cz).

Im Jahr 2023 wur­de ein Kin­der­zoo eröff­net, in dem ins­be­son­de­re die jüng­sten Besu­cher vers­chie­de­ne Tie­re wie Meersch­we­in­chen, Kanin­chen, Scha­fe, Zie­gen und Kän­gu­rus ken­nen­ler­nen kön­nen. Zum Are­al gehört auch ein Teich mit Gold­fis­chen sowie ein ornit­ho­lo­gis­cher Lehrp­fad (kudyz​nu​dy​.cz). Im Zoolo­gis­chen Gar­ten Bošo­vi­ce wur­den Insek­ten­ho­tels ins­tal­liert, die soli­tär leben­den Bie­nen, Hum­meln und ande­ren Bes­tä­u­bern Schutz bie­ten. Für die Zau­ne­i­dech­sen (Lacer­ta agi­lis) wur­den spe­ziel­le Sonnen- und Eiab­la­gep­lät­ze ges­chaf­fen (papous​ci​zoo​.cz).

Das Ziel des Zoos ist es, alle bed­roh­ten Papa­ge­ie­nar­ten auf natür­li­che Wei­se zu züch­ten, wobei die Küken von ihren Eltern auf­ge­zo­gen wer­den. Für aus­ge­wä­hl­te Papa­ge­ie­nar­ten gibt es inter­na­ti­ona­le Erhal­tungs­zuchtp­rog­ram­me, die darauf abzie­len, sta­bi­le Popu­la­ti­onen die­ser Arten unter men­sch­li­cher Obhut zu sichern. In der Ver­gan­gen­he­it gab es Papa­ge­ie­nar­ten, deren rie­si­ge Sch­wär­me laut Beobach­tern den gesam­ten Him­mel bedec­kten“ wäh­rend ihrer Flüge. Heute sind die­se Arten jedoch stark gefä­hr­det, ins­be­son­de­re durch den Ver­lust natür­li­cher Wäl­der mit Arau­ka­rien und die Ver­fol­gung durch Lan­dwir­te aufg­rund von Schä­den an lan­dwirts­chaft­li­chen Kul­tu­ren (papous​ci​zoo​.cz).

Bemer­ken­swert ist, dass der Zoo sich nicht nur mit der Tier­hal­tung bes­chäf­tigt, son­dern sich auch aktiv für den Naturs­chutz ein­setzt. So enga­giert sich der Zoo beis­piel­swe­i­se für den Schutz von Nis­tkäs­ten und Wild­tie­ren. In Bošo­vi­ce läuft seit meh­re­ren Jah­ren ein Pro­jekt zur Anb­rin­gung von Nis­tkäs­ten für Höh­lenb­rüter, um die Bio­di­ver­si­tät zu erhal­ten und die hei­mis­che Voge­lwelt zu unters­tüt­zen. Die Nis­tkäs­ten sind gegen Raub­tie­re gesi­chert. Im Früh­jahr 2024 wur­de das Vor­kom­men der Hasel­maus (Mus­car­di­nus avel­la­na­rius) fest­ges­tellt, was zur Anschaf­fung spe­ziel­ler Nis­tkäs­ten für die­se Art führ­te. In Zusam­me­nar­be­it mit dem Tsche­chis­chen Naturs­chutz­ver­band küm­mert sich Bošo­vi­ce auch um Nis­tkäs­ten für größe­re Vögel wie Turm­fal­ken und Eulen. Turm­fal­ken (Fal­co tin­nun­cu­lus) sind für die öko­lo­gis­che Kon­trol­le von Wühl­mä­u­sen und Nage­tie­ren auf lan­dwirts­chaft­li­chen Flä­chen von gro­ßer Bede­utung. Sch­le­ie­re­ulen (Tyto alba) nis­ten in Käs­ten, die an Kirch­tür­men und Bau­ern­höfen angeb­racht wur­den, zudem wur­den spe­ziel­le Nis­tkäs­ten für Wie­de­hop­fe (Upu­pa epops) ins­tal­liert. Bošo­vi­ce bete­i­ligt sich aktiv an der Vogel­be­obach­tung, darun­ter Win­ter­zäh­lun­gen von Wal­doh­re­ulen (Asio otus) und akus­tis­che Über­wa­chung der vom Auss­ter­ben bed­roh­ten Ste­in­kä­u­ze (Athe­ne noc­tua). Die Pro­jek­te umfas­sen auch den Schutz wan­dern­der Frös­che, die wäh­rend ihrer Früh­jahr­swan­de­rung auf Stra­ßen gefä­hr­det sind. Tem­po­rä­re Bar­rie­ren und der akti­ve Tran­s­port der Frös­che über Stra­ßen tra­gen wesen­tlich zu ihrem Schutz bei (papous​ci​zoo​.cz).


Papouš­čí zoolo­gic­ká zahra­da v Bošo­vi­cích je jedi­neč­ným mís­tem nejen v rám­ci Čes­ké repub­li­ky, ale i celé Evro­py. Jako jedi­ná spe­cia­li­zo­va­ná ZOO zaměře­ná výhrad­ně na chov papouš­ků nabí­zí návš­těv­ní­kům mož­nost poznat téměř 60 dru­hů těch­to pes­tro­ba­rev­ných ptá­ků z růz­ných kou­tů světa (kudyz​nu​dy​.cz). Byla zalo­že­na v roce 2008 man­že­li Škr­há­ko­vý­mi, kte­ří tak navá­za­li na dlou­ho­le­tou cho­va­tel­skou čin­nost pana Vlas­ti­mi­la Škr­há­ka, jenž se cho­vu papouš­ků věno­val již od kon­ce 60. let minu­lé­ho sto­le­tí. Pro veřej­nost byla zahra­da ote­vře­na v roce 2011 (hus​to​pe​ce​.cz).

V sou­čas­nos­ti se zde nachá­zí více než 100 voli­ér, ve kte­rých lze spa­třit papouš­ky ze čtyř kon­ti­nen­tů, napří­klad žaka šedé­ho, kore­ly cho­cho­la­té, kaka­duy, ara­tin­gy, ama­zón­ky, ary a ama­zo­ňa­ny. Mezi nejv­zác­něj­ší patří ama­zo­ňan kubán­ský, kaka­du žlout­no­lí­cí cele­bes­ký a ara zele­no­kříd­lý (kudyz​nu​dy​.cz).

V roce 2023 byla ote­vře­na dět­ská ZOO, kde se mohou zej­mé­na nejm­lad­ší návš­těv­ní­ci sezná­mit s růz­ný­mi dru­hy zví­řat, jako jsou mor­ča­ta, krá­lí­ci, ovce, kozy a klo­ka­ni. Sou­čás­tí are­álu je také jezír­ko se zla­tý­mi kara­sy a orni­to­lo­gic­ká nauč­ná stez­ka (kudyz​nu​dy​.cz). V zoolo­gic­ké zahra­dě v Bošo­vi­cích byly ins­ta­lo­vá­ny hmy­zí hote­ly, kte­ré posky­tu­jí úto­čiš­tě samo­tá­řs­kým vče­lám, čme­lá­kům a dal­ším opy­lo­va­čům. Pro ješ­těr­ky obec­né (Lacer­ta agi­lis) byla vytvo­ře­na spe­ciál­ní mís­ta ke slu­nění a kla­de­ní vajec (papous​ci​zoo​.cz).

ZOO se sna­ží roz­mno­žo­vat všech­ny ohro­že­né dru­hy papouš­ků při­ro­ze­ným způso­bem, při kte­rém jsou mlá­ďa­ta krme­na rodi­či. Pro vybra­né dru­hy papouš­ků jsou vytvo­ře­ny mezi­ná­rod­ní záchran­né chov­né prog­ra­my, kte­ré usi­lu­jí o vytvo­ře­ní sta­bil­ních popu­la­cí těch­to dru­hů v lid­ské péči. V minu­los­ti exis­to­va­ly dru­hy papouš­ků, jejichž obrov­ská hej­na pod­le pozo­ro­va­te­lů zakrý­va­la celou oblo­hu“ během pře­le­tů. Dnes jsou však tyto dru­hy sil­ně ohro­že­ny, pře­dev­ším ztrá­tou při­ro­ze­ných lesů s arau­ká­rie­mi a pro­ná­sle­do­vá­ním far­má­ři kvůli ško­dám na zeměděl­ských plo­di­nách (papous​ci​zoo​.cz).

Je pozo­ru­hod­né, že ZOO se neza­měřu­je pou­ze na samot­nou zoolo­gic­kou zahra­du, ale věnu­je se také péči o hnízd­ní bud­ky a ochra­ně vol­ně žijí­cích živo­či­chů. V Bošo­vi­cích již něko­lik let pro­bí­há pro­jekt vyvěšo­vá­ní hníz­dních budek pro duti­no­vé pěv­ce, kte­rý pomá­há udr­žo­vat bio­di­ver­zi­tu a pod­po­ro­vat míst­ní popu­la­ci ptá­ků. Hnízd­ní bud­ky jsou zabez­pe­če­ny pro­ti pre­dá­to­rům. Na jaře 2024 byl zazna­me­nán výskyt plcha les­ní­ho (Mus­car­di­nus avel­la­na­rius), což ins­pi­ro­va­lo k zakou­pe­ní spe­ciál­ních hníz­dních domeč­ků pro ten­to druh. Ve spo­lu­prá­ci s Čes­kým sva­zem ochrán­ců pří­ro­dy se Bošo­vi­ce sta­ra­jí také o bud­ky pro vět­ší ptá­ky, jako jsou poštol­ky a sovy. Poštol­ka obec­ná (Fal­co tin­nun­cu­lus) je důle­ži­tým prv­kem eko­lo­gic­ké regu­la­ce hra­bo­šů a hlo­dav­ců na far­mách. Sova pále­ná (Tyto alba) hníz­dí v bud­kách umís­těných na kos­tel­ních věžích a far­mách, navíc byly ins­ta­lo­vá­ny spe­ciál­ní bud­ky pro dud­ky cho­cho­la­té (Upu­pa epops). Bošo­vi­ce se aktiv­ně zapo­ju­jí do moni­to­ro­vá­ní ptá­ků, včet­ně zim­ní­ho sčí­tá­ní kalou­sů uša­tých (Asio otus) a akus­tic­ké­ho moni­to­rin­gu kri­tic­ky ohro­že­né sovy pále­né (Athe­ne noc­tua). Pro­jek­ty zahr­nu­jí také ochra­nu mig­ru­jí­cích žab, kte­ré čelí nebez­pe­čí na sil­ni­cích během své jar­ní mig­ra­ce. Dočas­né bari­é­ry a aktiv­ní pře­ná­še­ní žab přes komu­ni­ka­ce význam­ně přis­pí­va­jí k jejich ochra­ně (papous​ci​zoo​.cz).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, Nemecko, Neživé, Pevnosti, Stavby, Zahraničie

Königstein – saská Bastila

Hits: 57

Pev­nosť Königs­te­in, zná­ma aj ako Sas­ká Bas­ti­la”, je impo­zant­ná pev­nosť nachá­dza­jú­ca sa v Sas­kom Švaj­čiar­sku, pri­bliž­ne 30 kilo­met­rov juho­vý­chod­ne od Dráž­ďan, na ľavom bre­hu rie­ky Labe. Svo­jou polo­hou na sto­lo­vej hore s nad­mor­skou výš­kou 247 met­rov nad údo­lím Labe a roz­lo­hou 9,5 hek­tá­ra pat­rí medzi naj­väč­šie hor­ské pev­nos­ti v Euró­pe. Jej hrad­by, posta­ve­né z pies­kov­ca, dosa­hu­jú dĺž­ku 1 800 met­rov a výš­ku až 42 met­rov. V cen­tre pev­nos­ti sa nachá­dza 152,5 met­ra hlbo­ká stud­ňa, kto­rá je naj­hl­b­šou v Sas­ku a dru­hou naj­hl­b­šou v Euró­pe (cs​.wiki​pe​dia​.org).

Prvá písom­ná zmien­ka o hra­de na mies­te dneš­nej pev­nos­ti pochá­dza z roku 1233. V tom čase bola oblasť roz­de­le­ná medzi Čes­ké krá­ľov­stvo a bis­kup­stvo Míšeň. Hrad pôvod­ne pat­ril Čes­ké­mu krá­ľov­stvu a slú­žil na kon­tro­lu obchod­nej ces­ty po rie­ke Labe. V roku 1408 počas Dohnian­skej voj­ny hrad obsa­di­li markg­ró­fi z Míš­ně a v roku 1459 bol ofi­ciál­ne pri­čle­ne­ný k Míšeňs­ké­mu markg­rófs­tvu na zákla­de Eger­skej zmlu­vy. V rokoch 15891591 nechal sas­ký kur­first Chris­tian I. pre­sta­vať hrad na moder­nú pev­nosť. Počas nasle­du­jú­cich sto­ro­čí bola pev­nosť ďalej roz­ši­ro­va­ná a moder­ni­zo­va­ná, pri­čom vznik­li význam­né stav­by ako Tor­haus (Brá­na), Alte Kaser­ne (Sta­rá kasá­reň), Fried­richs­burg a Altes Zeug­haus (Sta­rá zbroj­ni­ca). V rokoch 17221725 nechal August Sil­ný posta­viť obrov­ský vín­ny sud s kapa­ci­tou tak­mer 250 000 lit­rov, kto­rý bol v tom čase naj­väč­ší na sve­te. Pev­nosť Königs­te­in slú­ži­la rôz­nym úče­lom. Počas voj­no­vých kon­flik­tov posky­to­va­la úto­čis­ko sas­kým panov­ní­kom a ucho­vá­va­la štát­ny poklad a ume­lec­ké die­la. V prie­be­hu sto­ro­čí bola využí­va­ná aj ako štát­ne väze­nie pre význam­ných poli­tic­kých väz­ňov. Po dru­hej sve­to­vej voj­ne bola pev­nosť v roku 1955 sprí­stup­ne­ná verej­nos­ti ako múze­um vojen­skej his­tó­rie (en​.wiki​pe​dia​.org).

Dnes je pev­nosť Königs­te­in jed­nou z naj­nav­šte­vo­va­nej­ších turis­tic­kých atrak­cií v Sas­ku, s roč­nou náv­štev­nos­ťou oko­lo 700 000 ľudí. Náv­štev­ní­ci môžu pre­skú­mať viac ako 50 his­to­ric­kých budov, vrá­ta­ne kasár­ní, zbroj­níc a kos­to­la, a prejsť sa po 1,7 kilo­met­ra dlhom pano­ra­ma­tic­kom chod­ní­ku s nád­her­ný­mi výhľad­mi na oko­li­tú kra­ji­nu. Pev­nosť tiež ponú­ka množ­stvo výstav (fes​tung​-koenigs​te​in​.de).


Königs­te­in For­tress, also kno­wn as the Saxon Bas­til­le,” is an impres­si­ve for­tress loca­ted in Saxon Swit­zer­land, app­ro­xi­ma­te­ly 30 kilo­me­ters sout­he­ast of Dres­den, on the left bank of the Elbe River. Situ­ated on a tab­le­top moun­tain at an alti­tu­de of 247 meters abo­ve the Elbe Val­ley and cove­ring an area of 9.5 hec­ta­res, it is one of the lar­gest moun­tain for­tres­ses in Euro­pe. Its sand­sto­ne walls stretch 1,800 meters in length and rise up to 42 meters in height. At the cen­ter of the for­tress is a 152.5‑meter-deep well, which is the dee­pest in Saxo­ny and the second dee­pest in Euro­pe (cs​.wiki​pe​dia​.org).

The first writ­ten men­ti­on of a cast­le on the site of today’s for­tress dates back to 1233. At that time, the regi­on was divi­ded bet­we­en the King­dom of Bohe­mia and the Bis­hop­ric of Meis­sen. The cast­le ori­gi­nal­ly belo­n­ged to the King­dom of Bohe­mia and ser­ved to con­trol the tra­de rou­te along the Elbe River. In 1408, during the Dohna Feud, the cast­le was sei­zed by the Mar­gra­ves of Meis­sen, and in 1459, it was offi­cial­ly incor­po­ra­ted into the Mar­gra­via­te of Meis­sen under the Tre­a­ty of Eger. Bet­we­en 1589 and 1591, the Saxon Elec­tor Chris­tian I had the cast­le trans­for­med into a modern for­tress. Over the fol­lo­wing cen­tu­ries, the for­tress was expan­ded and moder­ni­zed, with notab­le buil­dings such as the Tor­haus (Gate­hou­se), Alte Kaser­ne (Old Bar­racks), Fried­richs­burg, and Altes Zeug­haus (Old Armo­ry) being cons­truc­ted. From 1722 to 1725, Augus­tus the Strong com­mis­si­oned the cons­truc­ti­on of a giant wine bar­rel with a capa­ci­ty of almost 250,000 liters, which was the lar­gest in the world at that time.

Königs­te­in For­tress ser­ved vari­ous pur­po­ses. During war­ti­me con­flicts, it pro­vi­ded shel­ter for Saxon rulers and safe­gu­ar­ded the sta­te tre­a­su­ry and works of art. Over the cen­tu­ries, it was also used as a sta­te pri­son for pro­mi­nent poli­ti­cal pri­so­ners. After World War II, the for­tress was ope­ned to the pub­lic in 1955 as a muse­um of mili­ta­ry his­to­ry (en​.wiki​pe​dia​.org).

Today, Königs­te­in For­tress is one of the most visi­ted tou­rist att­rac­ti­ons in Saxo­ny, with an annu­al atten­dan­ce of around 700,000 peop­le. Visi­tors can explo­re more than 50 his­to­ri­cal buil­dings, inc­lu­ding bar­racks, armo­ries, and a cha­pel, and walk along the 1.7‑kilometer pano­ra­mic trail offe­ring stun­ning vie­ws of the sur­roun­ding lands­ca­pe. The for­tress also hosts nume­rous exhi­bi­ti­ons (fes​tung​-koenigs​te​in​.de).


Die Fes­tung Königs­te­in, auch bekannt als die Säch­sis­che Bas­til­le”, ist eine bee­in­druc­ken­de Fes­tung im Elb­sand­ste­in­ge­bir­ge, etwa 30 Kilo­me­ter südöst­lich von Dres­den am lin­ken Ufer der Elbe gele­gen. Sie befin­det sich auf einem Tafel­berg in einer Höhe von 247 Metern über dem Elb­tal und umfasst eine Flä­che von 9,5 Hek­tar, was sie zu einer der größten Berg­fes­tun­gen Euro­pas macht. Ihre Sand­ste­in­mau­ern haben eine Län­ge von 1.800 Metern und eine Höhe von bis zu 42 Metern. Im Zen­trum der Fes­tung befin­det sich ein 152,5 Meter tie­fer Brun­nen, der tiefs­te in Sach­sen und der zwe­it­tiefs­te in Euro­pa (cs​.wiki​pe​dia​.org).

Die ers­te urkund­li­che Erwäh­nung einer Burg an der Stel­le der heuti­gen Fes­tung stammt aus dem Jahr 1233. Zu die­ser Zeit war die Regi­on zwis­chen dem König­re­ich Böh­men und dem Bis­tum Mei­ßen auf­ge­te­ilt. Die Burg gehör­te urs­prün­glich dem König­re­ich Böh­men und dien­te der Kon­trol­le der Han­dels­rou­te entlang der Elbe. 1408 wur­de die Burg wäh­rend der Dohna­er Feh­de von den Mei­ßner Mark­gra­fen ein­ge­nom­men, und 1459 wur­de sie durch den Ver­trag von Eger offi­ziell dem Mark­gra­fen­tum Mei­ßen zuge­ord­net. Zwis­chen 1589 und 1591 ließ der säch­sis­che Kur­fürst Chris­tian I. die Burg zu einer moder­nen Fes­tung umbau­en. In den fol­gen­den Jahr­hun­der­ten wur­de die Fes­tung wei­ter aus­ge­baut und moder­ni­siert, wobei bede­uten­de Gebä­u­de wie das Tor­haus, die Alte Kaser­ne, die Fried­richs­burg und das Alte Zeug­haus ents­tan­den. Zwis­chen 1722 und 1725 ließ August der Star­ke ein rie­si­ges Wein­fass mit einem Fas­sungs­ver­mögen von fast 250.000 Litern bau­en, das damals das größte der Welt war.

Die Fes­tung Königs­te­in dien­te vers­chie­de­nen Zwec­ken. Wäh­rend krie­ge­ris­cher Kon­flik­te bot sie den säch­sis­chen Herrs­chern Schutz und bewa­hr­te den Sta­atss­chatz sowie Kunst­wer­ke auf. Im Lau­fe der Jahr­hun­der­te wur­de sie auch als Sta­ats­ge­fäng­nis für bede­uten­de poli­tis­che Gefan­ge­ne genutzt. Nach dem Zwe­i­ten Weltk­rieg wur­de die Fes­tung 1955 der Öffen­tlich­ke­it als Mili­tär­his­to­ris­ches Muse­um zugän­glich gemacht (en​.wiki​pe​dia​.org).

Heute ist die Fes­tung Königs­te­in eine der meist­be­such­ten Tou­ris­te­natt­rak­ti­onen in Sach­sen, mit rund 700.000 Besu­chern jähr­lich. Besu­cher kön­nen über 50 his­to­ris­che Gebä­u­de erkun­den, darun­ter Kaser­nen, Zeug­hä­u­ser und eine Kapel­le, sowie den 1,7 Kilo­me­ter lan­gen Pano­ra­map­fad mit herr­li­chem Blick auf die umlie­gen­de Lands­chaft entlang­ge­hen. Die Fes­tung bie­tet außer­dem zahl­re­i­che Auss­tel­lun­gen (fes​tung​-koenigs​te​in​.de).


Twier­dza Königs­te­in, zna­na również jako Sas­ka Bas­ty­lia”, to impo­nu­jąca twier­dza poło­żo­na w Szwaj­ca­rii Sak­so­ńs­kiej, oko­ło 30 kilo­met­rów na połud­ni­owy wschód od Drez­na, na lewym brze­gu Łaby. Usy­tu­owa­na na płas­ko­wy­żu na wyso­ko­ści 247 met­rów nad doli­ną Łaby i zaj­mu­jąca powierzch­nię 9,5 hek­ta­ra, jest jed­ną z naj­wi­ęks­zych twierdz gór­skich w Euro­pie. Jej pias­ko­wco­we mury mają dłu­go­ść 1 800 met­rów i wyso­ko­ść do 42 met­rów. W cen­trum twier­dzy znaj­du­je się stud­nia o głębo­ko­ści 152,5 met­ra, naj­głębs­za w Sak­so­nii i dru­ga naj­głębs­za w Euro­pie (cs​.wiki​pe​dia​.org).

Pier­ws­za pisem­na wzmian­ka o zamku na miejs­cu dzi­siejs­zej twier­dzy pocho­dzi z 1233 roku. W tam­tym cza­sie regi­on był podzie­lo­ny między Kró­lest­wo Czech a Bis­kupst­wo Miśni. Zamek pier­wot­nie nale­żał do Kró­lest­wa Czech i słu­żył do kon­tro­lo­wa­nia szla­ku hand­lo­we­go wzdłuż Łaby. W 1408 roku, podc­zas woj­ny Dohna, zamek został zdo­by­ty przez mar­gra­bi­ów Miśni, a w 1459 roku ofic­jal­nie włąc­zo­ny do Mar­grab­st­wa Miśni na mocy trak­ta­tu z Che­bu. W latach 1589 – 1591 sas­ki elek­tor Chrys­tian I przeksz­ta­łcił zamek w nowoc­zes­ną twier­dzę. W kolej­nych wie­kach twier­dza była roz­bu­do­wy­wa­na i moder­ni­zo­wa­na, pows­ta­wa­ły takie budyn­ki jak Tor­haus (Bra­ma), Alte Kaser­ne (Sta­re Kos­za­ry), Fried­richs­burg i Altes Zeug­haus (Sta­ra Zbro­jo­wnia). W latach 1722 – 1725 August Moc­ny zle­cił budo­wę ogrom­nej becz­ki na wino o pojem­no­ści pra­wie 250 000 lit­rów, któ­ra była wówc­zas naj­wi­ęks­za na świecie.

Twier­dza Königs­te­in pełni­ła różne fun­kc­je. Podc­zas kon­flik­tów zbroj­nych zape­wnia­ła sch­ro­nie­nie wład­com sak­so­ńs­kim i prze­cho­wy­wa­ła skar­by państ­wo­we oraz dzie­ła sztu­ki. W ciągu wie­ków była również wykor­zys­ty­wa­na jako państ­wo­we więzie­nie dla ważnych więźni­ów poli­tycz­nych. Po II woj­nie świa­to­wej twier­dza zosta­ła otwar­ta dla pub­licz­no­ści w 1955 roku jako muze­um his­to­rii woj­sko­wo­ści (en​.wiki​pe​dia​.org).

Obe­cnie Twier­dza Königs­te­in jest jed­ną z najc­zęściej odwie­dza­nych atrakc­ji turys­tycz­nych w Sak­so­nii, z rocz­ną frek­wenc­ją oko­ło 700 000 osób. Odwie­dza­jący mogą zwie­dzać ponad 50 his­to­rycz­nych budyn­ków, w tym kos­za­ry, zbro­jo­wnie i kap­li­cę, a także spa­ce­ro­wać 1,7‑kilometrową tra­są wido­ko­wą, ofe­ru­jącą wspa­nia­łe wido­ki na oko­licz­ny kra­job­raz. Twier­dza ofe­ru­je również wie­le wys­taw (fes​tung​-koenigs​te​in​.de).


Pev­nost Königs­te­in, zná­má také jako Sas­ká Bas­ti­la“, je impo­zant­ní pev­nost nachá­ze­jí­cí se v Sas­kém Švý­car­sku, přib­liž­ně 30 kilo­met­rů jiho­vý­chod­ně od Dráž­ďan, na levém bře­hu Labe. Nachá­zí se na sto­lo­vé hoře ve výš­ce 247 met­rů nad Lab­ským údo­lím a její roz­lo­ha činí 9,5 hek­ta­ru, což z ní činí jed­nu z nej­vět­ších hor­ských pev­nos­tí v Evro­pě. Její pís­kov­co­vé hrad­by dosa­hu­jí dél­ky 1 800 met­rů a výš­ky až 42 met­rů. Upros­třed pev­nos­ti se nachá­zí stud­na hlu­bo­ká 152,5 met­ru, kte­rá je nejh­lub­ší v Sas­ku a dru­hou nejh­lub­ší v Evro­pě (cs​.wiki​pe​dia​.org).

Prv­ní písem­ná zmín­ka o hra­du na mís­tě dneš­ní pev­nos­ti pochá­zí z roku 1233. Teh­dy bylo úze­mí roz­děle­no mezi Čes­ké krá­lov­ství a bis­kup­ství Míšeň. Hrad původ­ně patřil Čes­ké­mu krá­lov­ství a slou­žil ke kon­tro­le obchod­ní ces­ty podél Labe. V roce 1408 během Dohnian­ské vál­ky hrad obsa­di­li míšeňš­tí mark­ra­bí a v roce 1459 byl ofi­ciál­ně při­po­jen k Míšeňs­ké­mu mark­rab­ství na zákla­dě Cheb­ské smlou­vy. V letech 15891591 nechal sas­ký kur­fi­řt Kris­tián I. pře­sta­vět hrad na moder­ní pev­nost. Během násle­du­jí­cích sto­le­tí byla pev­nost roz­ši­řo­vá­na a moder­ni­zo­vá­na, při­čemž vznik­ly význam­né stav­by jako Tor­haus (Brá­na), Alte Kaser­ne (Sta­ré kasár­ny), Fried­richs­burg a Altes Zeug­haus (Sta­ré zbroj­ni­ce). V letech 17221725 nechal August Sil­ný posta­vit obrov­ský vin­ný sud s kapa­ci­tou téměř 250 000 lit­rů, kte­rý byl teh­dy nej­vět­ší na světě.

Pev­nost Königs­te­in slou­ži­la růz­ným úče­lům. Během váleč­ných kon­flik­tů posky­to­va­la úto­čiš­tě sas­kým panov­ní­kům a ucho­vá­va­la stát­ní poklad a umělec­ká díla. V průběhu sta­le­tí byla využí­vá­na také jako stát­ní věze­ní pro význam­né poli­tic­ké věz­ně. Po dru­hé světo­vé vál­ce byla pev­nost v roce 1955 zpří­stup­něna veřej­nos­ti jako muze­um vojen­ské his­to­rie (en​.wiki​pe​dia​.org).

Dnes je pev­nost Königs­te­in jed­nou z nej­navš­těvo­va­něj­ších turis­tic­kých atrak­cí v Sas­ku s roč­ní návš­těv­nos­tí oko­lo 700 000 lidí. Návš­těv­ní­ci mohou proz­kou­mat více než 50 his­to­ric­kých budov, včet­ně kasá­ren, zbroj­nic a kap­le, a pro­jít se po 1,7 kilo­met­ru dlou­hé pano­ra­ma­tic­ké tra­se s nád­her­ný­mi výhle­dy na okol­ní kra­ji­nu. Pev­nost také nabí­zí mno­ho výstav (fes​tung​-koenigs​te​in​.de).


Odka­zy


TOP

Všet­ky

Use Facebook to Comment on this Post

Dokumenty, České, Neživé, Pamätníky, Stavby, Zahraničné

Mohyla mieru – Újezd u Brna

Hits: 32

Mohy­la míru je význam­ný pamät­ník nachá­dza­jú­ci sa pri­bliž­ne 10 kilo­met­rov juho­vý­chod­ne od Brna. Ten­to monu­ment bol posta­ve­ný na počesť obe­tí bit­ky pri Slav­ko­ve, zná­mej aj ako Bit­ka troch cisá­rov, kto­rá sa odo­hra­la 2. decem­bra 1805. Pamät­ník je pova­žo­va­ný za prvý mie­ro­vý monu­ment v Euró­pe a sym­bo­li­zu­je zmie­re­nie a pamiat­ku pad­lých voja­kov zo všet­kých zúčast­ne­ných armád (kudyz​nu​dy​.cz) Myš­lien­ka vybu­do­vať pamät­ník na počesť obe­tí bit­ky pri Slav­ko­ve vznik­la na začiat­ku 20. sto­ro­čia z ini­cia­tí­vy brnian­ske­ho kňa­za Alo­isa Slo­vá­ka. Jeho cie­ľom bolo vytvo­riť piet­ne mies­to, kto­ré by slú­ži­lo ako memen­to voj­no­vých hrôz a pod­po­ro­va­lo myš­lien­ku mie­ru. Pro­jek­tu sa ujal archi­tekt Josef Fan­ta, kto­rý navrhol seces­ný pamät­ník v tva­re mohut­nej mohy­ly zakon­če­nej krí­žom. Stav­ba pre­bie­ha­la v rokoch 19101912 a sláv­nost­né odha­le­nie sa usku­toč­ni­lo 4. júla 1912 (mohy​la​mi​ru​.muze​um​br​nen​ska​.cz).

Mohy­la má výš­ku 26 met­rov a je posta­ve­ná z lomo­vé­ho kame­ňa. Na vrcho­le sa týči 10-​metrový kríž, kto­rý sym­bo­li­zu­je utr­pe­nie a nádej. V spod­nej čas­ti pamät­ní­ka sa nachá­dza­jú sochy šty­roch bojov­ní­kov, pred­sta­vu­jú­cich šty­ri armá­dy zúčast­ne­né v bit­ke – fran­cúz­sku, rus­kú, rakús­ku a prus­kú. V inte­ri­é­ri sa nachá­dza kapl­n­ka s ossá­ri­om, kde sú ulo­že­né pozos­tat­ky pad­lých voja­kov náj­de­né na bojis­ku (turis​ti​ka​.cz). V tes­nej blíz­kos­ti Mohy­ly míru sa nachá­dza múze­um, kto­ré ponú­ka mul­ti­me­diál­nu expo­zí­ciu veno­va­nú bit­ke pri Slav­ko­ve. Náv­štev­ní­ci tu môžu zís­kať pod­rob­né infor­má­cie o prie­be­hu bit­ky, stra­te­gic­kých manév­roch, výzb­ro­ji a výstro­ji armád, ako aj o živo­te voja­kov a civi­lis­tov v tom obdo­bí. Expo­zí­cia využí­va moder­né tech­no­ló­gie, vrá­ta­ne audi­ovi­zu­ál­nych pre­zen­tá­cií a inte­rak­tív­nych prv­kov, čo umož­ňu­je náv­štev­ní­kom hlb­šie pocho­piť his­to­ric­ký kon­text a význam bit­ky (mohy​la​mi​ru​.muze​um​br​nen​ska​.cz)

Mohy­la je posta­ve­ná na naj­vyš­šom bode bojis­ka. V roku 1805 nebo­lo zales­ne­né, umož­ňo­va­lo pre­hľad veľ­kej čas­ti vte­daj­šie­ho bojo­vé­ho poľa. Na začiat­ku bit­ky tu bol rakús­ky cisár Fran­ti­šek a rus­ký cár Ale­xan­der. Doby­li ho fran­cúz­ske jed­not­ky o 11-​hodine dopo­lud­nia (Infor­mač­ná tabu­ľa). Kaž­do­roč­ne sa na pre­lo­me novem­bra a decem­bra pri Mohy­le míru kona­jú piet­ne akty na počesť pad­lých voja­kov. Tie­to podu­ja­tia sú súčas­ťou šir­ších spo­mien­ko­vých akcií pri prí­le­ži­tos­ti výro­čia bit­ky pri Slav­kove. Okrem toho sa v are­áli pamät­ní­ka orga­ni­zu­jú rôz­ne kul­túr­ne a vzde­lá­va­cie podu­ja­tia, pred­náš­ky, výsta­vy a rekon­štruk­cie his­to­ric­kých uda­los­tí, kto­ré pris­pie­va­jú k ucho­vá­va­niu a šíre­niu pove­do­mia o tej­to význam­nej his­to­ric­kej uda­los­ti (kudyz​nu​dy​.cz).


The Cairn of Pea­ce is a sig­ni­fi­cant monu­ment loca­ted app­ro­xi­ma­te­ly 10 kilo­me­ters sout­he­ast of Brno. This monu­ment was built to honor the vic­tims of the Batt­le of Aus­ter­litz, also kno­wn as the Batt­le of the Three Empe­rors, which took pla­ce on Decem­ber 2, 1805. The memo­rial is con­si­de­red the first pea­ce monu­ment in Euro­pe and sym­bo­li­zes recon­ci­lia­ti­on and remem­bran­ce of fal­len sol­diers from all par­ti­ci­pa­ting armies (kudyz​nu​dy​.cz). The idea to build a memo­rial in honor of the vic­tims of the Batt­le of Aus­ter­litz emer­ged in the ear­ly 20th cen­tu­ry, ini­tia­ted by the Brno priest Alo­is Slo­vák. His goal was to cre­a­te a pla­ce of reve­ren­ce that would ser­ve as a remin­der of the hor­rors of war and pro­mo­te the idea of pea­ce. The pro­ject was under­ta­ken by archi­tect Josef Fan­ta, who desig­ned an Art Nouveau-​style monu­ment in the form of a mas­si­ve cairn top­ped with a cross. The cons­truc­ti­on took pla­ce bet­we­en 1910 and 1912, and the grand unve­i­ling was held on July 4, 1912 (mohy​la​mi​ru​.muze​um​br​nen​ska​.cz).

The monu­ment is 26 meters high and built from quar­ry sto­ne. At the top stands a 10-​meter cross, sym­bo­li­zing suf­fe­ring and hope. At the base of the memo­rial, the­re are sculp­tu­res of four war­ri­ors, repre­sen­ting the four armies invol­ved in the batt­le – the French, Rus­sian, Aus­trian, and Prus­sian. Insi­de, the­re is a cha­pel with an ossu­ary, whe­re the remains of fal­len sol­diers dis­co­ve­red on the batt­le­field are pre­ser­ved (turis​ti​ka​.cz). Clo­se to the Cairn of Pea­ce is a muse­um that offers a mul­ti­me­dia exhi­bi­ti­on dedi­ca­ted to the Batt­le of Aus­ter­litz. Visi­tors can gain detai­led insights into the cour­se of the batt­le, stra­te­gic mane­uvers, wea­pon­ry, and equ­ip­ment of the armies, as well as the lives of sol­diers and civi­lians during that peri­od. The exhi­bi­ti­on uses modern tech­no­lo­gy, inc­lu­ding audi­ovi­su­al pre­sen­ta­ti­ons and inte­rac­ti­ve ele­ments, allo­wing visi­tors to gain a dee­per unders­tan­ding of the his­to­ri­cal con­text and sig­ni­fi­can­ce of the batt­le (mohy​la​mi​ru​.muze​um​br​nen​ska​.cz).

The Cairn is built on the hig­hest point of the batt­le­field. In 1805, the area was not fores­ted, allo­wing a cle­ar view of a lar­ge part of the batt­le­field. At the begin­ning of the batt­le, the Aus­trian Empe­ror Fran­cis and Rus­sian Tsar Ale­xan­der were pre­sent here. French for­ces cap­tu­red the posi­ti­on at 11 a.m. (Infor­ma­ti­on board). Eve­ry year, at the turn of Novem­ber and Decem­ber, com­me­mo­ra­ti­ve cere­mo­nies take pla­ce at the Cairn of Pea­ce in honor of the fal­len sol­diers. The­se events are part of bro­ader remem­bran­ce acti­vi­ties mar­king the anni­ver­sa­ry of the Batt­le of Aus­ter­litz. Addi­ti­onal­ly, vari­ous cul­tu­ral and edu­ca­ti­onal events, lec­tu­res, exhi­bi­ti­ons, and his­to­ri­cal ree­nact­ments are orga­ni­zed at the memo­rial site, hel­ping to pre­ser­ve and pro­mo­te awa­re­ness of this sig­ni­fi­cant his­to­ri­cal event (kudyz​nu​dy​.cz).


Le Cairn de la Paix est un monu­ment impor­tant situé à envi­ron 10 kilo­mèt­res au sud-​est de Brno. Ce monu­ment a été éri­gé en hom­ma­ge aux vic­ti­mes de la batail­le d’Aus­ter­litz, éga­le­ment con­nue sous le nom de Batail­le des Tro­is Empe­re­urs, qui s’est dérou­lée le 2 décem­bre 1805. Ce mémo­rial est con­si­dé­ré com­me le pre­mier monu­ment de la paix en Euro­pe et sym­bo­li­se la récon­ci­lia­ti­on et le sou­ve­nir des sol­dats tom­bés de tou­tes les armé­es impli­qu­é­es (kudyz​nu​dy​.cz). L’i­dée de cons­tru­ire un mémo­rial en hom­ma­ge aux vic­ti­mes de la batail­le d’Aus­ter­litz est née au début du XXe sièc­le à l’i­ni­tia­ti­ve du prêt­re de Brno, Alo­is Slo­vák. Son objec­tif était de cré­er un lieu de recu­e­il­le­ment ser­vant de rap­pel des hor­re­urs de la guer­re et de pro­mou­vo­ir l’i­dée de paix. Le pro­jet a été con­fié à l’ar­chi­tec­te Josef Fan­ta, qui a conçu un monu­ment de sty­le Art nou­ve­au sous la for­me d’un grand cairn sur­mon­té d’u­ne cro­ix. La cons­truc­ti­on a eu lieu entre 1910 et 1912, et l’i­nau­gu­ra­ti­on offi­ciel­le s’est tenue le 4 juil­let 1912 (mohy​la​mi​ru​.muze​um​br​nen​ska​.cz).

Le monu­ment mesu­re 26 mèt­res de hau­te­ur et est cons­tru­it en pier­re de car­ri­ère. Au som­met se dres­se une cro­ix de 10 mèt­res, sym­bo­li­sant la souff­ran­ce et l’es­po­ir. À la base du mémo­rial, on trou­ve des sculp­tu­res de quat­re guer­riers, repré­sen­tant les quat­re armé­es impli­qu­é­es dans la batail­le – les Fra­nçais, les Rus­ses, les Aut­ri­chiens et les Prus­siens. À l’intérieur, une cha­pel­le abri­te un ossu­ai­re con­te­nant les res­tes des sol­dats tom­bés retrou­vés sur le champ de batail­le (turis​ti​ka​.cz). À pro­xi­mi­té du Cairn de la Paix se trou­ve un musée pro­po­sant une expo­si­ti­on mul­ti­mé­dia con­sac­rée à la batail­le d’Aus­ter­litz. Les visi­te­urs peuvent y découv­rir des infor­ma­ti­ons détail­lé­es sur le dérou­le­ment de la batail­le, les manœuv­res stra­té­gi­qu­es, l’armement et l’équipement des armé­es, ain­si que sur la vie des sol­dats et des civils de l’époque. L’e­xpo­si­ti­on uti­li­se des tech­no­lo­gies moder­nes, notam­ment des pré­sen­ta­ti­ons audi­ovi­su­el­les et des élé­ments inte­rac­tifs, per­met­tant aux visi­te­urs de mie­ux com­pren­dre le con­tex­te his­to­ri­que et l’im­por­tan­ce de la batail­le (mohy​la​mi​ru​.muze​um​br​nen​ska​.cz).

Le Cairn est cons­tru­it sur le point le plus éle­vé du champ de batail­le. En 1805, la zone n’é­tait pas boisée, ce qui per­met­tait une vue déga­gée sur une gran­de par­tie du champ de batail­le. Au début de la batail­le, l’em­pe­re­ur aut­ri­chien Fra­nço­is et le tsar rus­se Ale­xan­dre étaient pré­sents ici. Les for­ces fra­nçai­ses ont cap­tu­ré cet­te posi­ti­on à 11 heures du matin (pan­ne­au d’information). Cha­que année, entre fin novem­bre et début décem­bre, des céré­mo­nies com­mé­mo­ra­ti­ves ont lieu au Cairn de la Paix en hom­ma­ge aux sol­dats tom­bés. Ces évé­ne­ments font par­tie des com­mé­mo­ra­ti­ons plus lar­ges marqu­ant l’an­ni­ver­sai­re de la batail­le d’Aus­ter­litz. En out­re, divers évé­ne­ments cul­tu­rels et édu­ca­tifs, con­fé­ren­ces, expo­si­ti­ons et recons­ti­tu­ti­ons his­to­ri­qu­es sont orga­ni­sés sur le site du mémo­rial, con­tri­bu­ant à pré­ser­ver et à dif­fu­ser la mémo­ire de cet évé­ne­ment his­to­ri­que maje­ur (kudyz​nu​dy​.cz).


Могила Мира — это значимый мемориал, расположенный примерно в 10 километрах к юго-​востоку от Брно. Этот монумент был построен в честь жертв битвы под Аустерлицем, также известной как Битва трёх императоров, которая состоялась 2 декабря 1805 года. Мемориал считается первым памятником мира в Европе и символизирует примирение и память о погибших солдатах всех участвовавших армий (kudyz​nu​dy​.cz). Идея создания памятника в честь жертв битвы под Аустерлицем возникла в начале XX века по инициативе брненского священника Алоиса Словака. Его целью было создание места памяти, которое бы служило напоминанием об ужасах войны и поддерживало идею мира. Проект был поручен архитектору Йозефу Фанте, который разработал монумент в стиле модерн в виде массивного кургана, увенчанного крестом. Строительство проходило с 1910 по 1912 год, а торжественное открытие состоялось 4 июля 1912 года (mohy​la​mi​ru​.muze​um​br​nen​ska​.cz).

Монумент имеет высоту 26 метров и построен из камня. На вершине возвышается 10-​метровый крест, символизирующий страдания и надежду. В нижней части мемориала расположены скульптуры четырёх воинов, представляющих четыре армии, участвовавшие в битве – французскую, русскую, австрийскую и прусскую. Внутри находится часовня с оссуарием, где хранятся останки погибших солдат, найденные на поле боя (turis​ti​ka​.cz). Вблизи Могилы Мира находится музей, который предлагает мультимедийную экспозицию, посвящённую битве под Аустерлицем. Посетители могут получить подробную информацию о ходе сражения, стратегических манёврах, вооружении и снаряжении армий, а также о жизни солдат и гражданского населения в тот период. Экспозиция использует современные технологии, включая аудиовизуальные презентации и интерактивные элементы, что позволяет глубже понять исторический контекст и значение битвы (mohy​la​mi​ru​.muze​um​br​nen​ska​.cz).

Могила расположена на самой высокой точке поля боя. В 1805 году эта территория не была покрыта лесами, что позволяло иметь хороший обзор значительной части поля сражения. В начале битвы здесь находились австрийский император Франц I и русский царь Александр I. Французские войска захватили высоту в 11 часов утра (Информационный стенд). Ежегодно в конце ноября – начале декабря у Могилы Мира проходят памятные мероприятия в честь погибших солдат. Эти события являются частью более масштабных мероприятий, приуроченных к годовщине битвы под Аустерлицем. Кроме того, в мемориальном комплексе организуются различные культурные и образовательные мероприятия, лекции, выставки и исторические реконструкции, способствующие сохранению и популяризации знаний об этом значительном историческом событии (kudyz​nu​dy​.cz).


Das Frie­dens­denk­mal (Mohy­la míru) ist ein bede­uten­des Denk­mal, das etwa 10 Kilo­me­ter südöst­lich von Brünn liegt. Die­ses Monu­ment wur­de zu Ehren der Opfer der Sch­lacht bei Aus­ter­litz errich­tet, die auch als Sch­lacht der Drei Kai­ser bekannt ist und am 2. Dezem­ber 1805 statt­fand. Das Denk­mal gilt als das ers­te Frie­dens­denk­mal in Euro­pa und sym­bo­li­siert die Ver­söh­nung sowie das Geden­ken an die gefal­le­nen Sol­da­ten aller bete­i­lig­ten Arme­en (kudyz​nu​dy​.cz). Die Idee zur Errich­tung des Denk­mals ents­tand Anfang des 20. Jahr­hun­derts auf Ini­tia­ti­ve des Brün­ner Pries­ters Alo­is Slo­vák. Sein Ziel war es, einen Geden­kort zu schaf­fen, der als Mahn­mal für die Sch­rec­ken des Krie­ges dient und den Gedan­ken des Frie­dens för­dert. Das Pro­jekt wur­de vom Archi­tek­ten Josef Fan­ta über­nom­men, der das Denk­mal im Jugend­stil ent­warf – als eine mas­si­ve Gra­ban­la­ge mit einem gro­ßen Kre­uz an der Spit­ze. Der Bau fand zwis­chen 1910 und 1912 statt, und die feier­li­che Ent­hül­lung erfolg­te am 4. Juli 1912 (mohy​la​mi​ru​.muze​um​br​nen​ska​.cz).

Das Denk­mal ist 26 Meter hoch und aus Bruchs­te­in erbaut. An der Spit­ze steht ein 10 Meter hohes Kre­uz, das für Leid und Hoff­nung steht. Im unte­ren Teil des Denk­mals befin­den sich Sta­tu­en von vier Krie­gern, die die vier an der Sch­lacht bete­i­lig­ten Arme­en – die fran­zösis­che, rus­sis­che, öster­re­i­chis­che und pre­ußis­che – reprä­sen­tie­ren. Im Inne­ren befin­det sich eine Kapel­le mit einem Ossa­rium, in dem die Über­res­te gefal­le­ner Sol­da­ten auf­be­wa­hrt wer­den, die auf dem Sch­lacht­feld gefun­den wur­den (turis​ti​ka​.cz). In unmit­tel­ba­rer Nähe des Frie­dens­denk­mals befin­det sich ein Muse­um, das eine mul­ti­me­dia­le Auss­tel­lung zur Sch­lacht bei Aus­ter­litz bie­tet. Besu­cher kön­nen detail­lier­te Infor­ma­ti­onen über den Sch­lacht­ver­lauf, stra­te­gis­che Manöver, Bewaff­nung und Aus­rüs­tung der Arme­en sowie das Leben der Sol­da­ten und Zivi­lis­ten jener Zeit erhal­ten. Die Auss­tel­lung nutzt moder­ne Tech­no­lo­gien wie audi­ovi­su­el­le Prä­sen­ta­ti­onen und inte­rak­ti­ve Ele­men­te, um den his­to­ris­chen Kon­text und die Bede­utung der Sch­lacht bes­ser vers­tänd­lich zu machen (mohy​la​mi​ru​.muze​um​br​nen​ska​.cz).

Das Denk­mal wur­de auf dem höchs­ten Punkt des Sch­lacht­felds errich­tet. Im Jahr 1805 war das Gelän­de nicht bewal­det, sodass ein wei­ter Blick über das Sch­lacht­feld mög­lich war. Zu Beginn der Sch­lacht befan­den sich hier der öster­re­i­chis­che Kai­ser Franz I. und der rus­sis­che Zar Ale­xan­der I. Um 11 Uhr vor­mit­tags wur­de die Anhöhe von den fran­zösis­chen Trup­pen ein­ge­nom­men (Infor­ma­ti­ons­ta­fel). Jähr­lich fin­den Ende Novem­ber und Anfang Dezem­ber am Frie­dens­denk­mal Geden­kve­rans­tal­tun­gen zu Ehren der gefal­le­nen Sol­da­ten statt. Die­se Verans­tal­tun­gen sind Teil einer umfas­sen­de­ren Erin­ne­rungs­kul­tur zum Jah­res­tag der Sch­lacht bei Aus­ter­litz. Zudem wer­den auf dem Gelän­de des Denk­mals vers­chie­de­ne kul­tu­rel­le und bil­dungs­po­li­tis­che Verans­tal­tun­gen, Vor­trä­ge, Auss­tel­lun­gen und his­to­ris­che Nachs­tel­lun­gen orga­ni­siert, um das Bewusst­se­in für die­ses bede­uten­de his­to­ris­che Ere­ig­nis zu bewah­ren und zu för­dern (kudyz​nu​dy​.cz).


Mohy­la míru je význam­ný památ­ník nachá­ze­jí­cí se přib­liž­ně 10 kilo­met­rů jiho­vý­chod­ně od Brna. Ten­to monu­ment byl posta­ven na počest obětí bit­vy u Slav­ko­va, zná­mé také jako Bit­va tří císa­řů, kte­rá se odeh­rá­la 2. pro­sin­ce 1805. Památ­ník je pova­žo­ván za prv­ní míro­vý monu­ment v Evro­pě a sym­bo­li­zu­je smí­ře­ní a vzpo­mín­ku na pad­lé vojá­ky ze všech zúčast­něných armád (kudyz​nu​dy​.cz).

Myš­len­ka vybu­do­vat památ­ník na počest obětí bit­vy u Slav­ko­va vznik­la na začát­ku 20. sto­le­tí z ini­cia­ti­vy brněn­ské­ho kněze Alo­ise Slo­vá­ka. Jeho cílem bylo vytvo­řit piet­ní mís­to, kte­ré by slou­ži­lo jako memen­to váleč­ných hrůz a pod­po­ro­va­lo myš­len­ku míru. Pro­jek­tu se ujal archi­tekt Josef Fan­ta, kte­rý navrhl seces­ní památ­ník ve tva­ru mohut­né mohy­ly zakon­če­né kří­žem. Stav­ba pro­bí­ha­la v letech 19101912 a slav­nost­ní odha­le­ní se usku­teč­ni­lo 4. čer­ven­ce 1912 (mohy​la​mi​ru​.muze​um​br​nen​ska​.cz).

Mohy­la má výš­ku 26 met­rů a je posta­ve­na z lomo­vé­ho kame­ne. Na vrcho­lu se tyčí 10metrový kříž, kte­rý sym­bo­li­zu­je utr­pe­ní a naději. Ve spod­ní čás­ti památ­ní­ku se nachá­ze­jí sochy čtyř bojov­ní­ků, před­sta­vu­jí­cí čty­ři armá­dy zúčast­něné v bit­vě – fran­couz­skou, rus­kou, rakous­kou a prus­kou. V inte­ri­é­ru se nachá­zí kap­le s ossa­riem, kde jsou ulo­že­ny pozůs­tat­ky pad­lých vojá­ků nale­ze­né na bojiš­ti (turis​ti​ka​.cz).

V těs­né blíz­kos­ti Mohy­ly míru se nachá­zí muze­um, kte­ré nabí­zí mul­ti­me­diál­ní expo­zi­ci věno­va­nou bit­vě u Slav­ko­va. Návš­těv­ní­ci zde mohou zís­kat pod­rob­né infor­ma­ce o průběhu bit­vy, stra­te­gic­kých manév­rech, výzb­ro­ji a výstro­ji armád, stej­ně jako o živo­tě vojá­ků a civi­lis­tů v té době. Expo­zi­ce využí­vá moder­ní tech­no­lo­gie, včet­ně audi­ovi­zu­ál­ních pre­zen­ta­cí a inte­rak­tiv­ních prv­ků, což návš­těv­ní­kům umož­ňu­je hlou­běji pocho­pit his­to­ric­ký kon­text a význam bit­vy (mohy​la​mi​ru​.muze​um​br​nen​ska​.cz).

Mohy­la je posta­ve­na na nej­vyš­ším bodě bojiš­tě. V roce 1805 neby­la tato oblast zales­něná, což umož­ňo­va­lo přeh­led o vel­ké čás­ti teh­dej­ší­ho bojiš­tě. Na začát­ku bit­vy zde byl rakous­ký císař Fran­ti­šek a rus­ký car Ale­xan­dr. Fran­couz­ské jed­not­ky ten­to bod doby­ly v 11 hodin dopo­led­ne (Infor­mač­ní tabule).

Kaž­do­roč­ně se na pře­lo­mu lis­to­pa­du a pro­sin­ce u Mohy­ly míru kona­jí piet­ní akty na počest pad­lých vojá­ků. Tyto akce jsou sou­čás­tí šir­ších vzpo­mín­ko­vých udá­los­tí při pří­le­ži­tos­ti výro­čí bit­vy u Slav­ko­va. Kro­mě toho se v are­álu památ­ní­ku orga­ni­zu­jí růz­né kul­tur­ní a vzdělá­va­cí akce, před­náš­ky, výsta­vy a rekons­truk­ce his­to­ric­kých udá­los­tí, kte­ré přis­pí­va­jí k ucho­vá­ní a šíře­ní povědo­mí o této význam­né his­to­ric­ké udá­los­ti (kudyz​nu​dy​.cz).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Organizmy, Príroda, Živočíchy

Sokoliarky dvor Astur na hrade Červený Kameň

Hits: 3944

Na hra­de Čer­ve­ný kameň sa nachá­dza soko­liar­sky dvor s pek­nou kolek­ci­ou drav­cov. Kona­jú sa tam aj pra­vi­del­né vystú­pe­nia s nimi. Pri mojej náv­šte­ve som tam videl vtá­ky, kto­ré boli náj­de­né zjav­ne zra­ne­né a nie­kto ich donie­sol, aby sa prá­ve tu o ne posta­ra­li – reha­bi­li­tá­cia dravcov.

Soko­liar­sky dvor ponú­ka vidieť drav­ce lie­tať, odfo­to­gra­fo­vať sa s nimi. ASTUR je sta­ro­la­tin­ský názov pre jas­tra­ba. Zalo­že­ný bol v roku 1998. Zakla­da­te­ľom je Anton Morav­čík (astur​.sk).

Soko­liar­sky dvor ASTUR, nachá­dza­jú­ci sa v are­áli hra­du Čer­ve­ný Kameň, je jed­ným z naj­výz­nam­nej­ších cen­tier soko­liar­stva na Slo­ven­sku. Jeho posla­ním je nie­len zacho­vá­vať a pre­zen­to­vať tra­dič­né soko­liar­ske ume­nie, ale aj pris­pie­vať k ochra­ne dra­vých vtá­kov a vzde­lá­va­niu verej­nos­ti o ich význa­me v eko­sys­té­me. Soko­liar­sky dvor ASTUR bol zalo­že­ný s cie­ľom obno­viť a udr­žia­vať boha­tú tra­dí­ciu soko­liar­stva na Slo­ven­sku. Okrem pre­zen­tá­cie leto­vých uká­žok sa dvor venu­je aj reha­bi­li­tá­cii zra­ne­ných drav­cov, ich návra­tu do voľ­nej prí­ro­dy a vzde­lá­va­niu mlá­de­že pro­stred­níc­tvom rôz­nych prog­ra­mov a tábo­rov. Náv­štev­ní­ci Soko­liar­ske­ho dvo­ra ASTUR majú mož­nosť vidieť širo­kú šká­lu dra­vých vtá­kov, od men­ších sov až po majes­tát­ne orly. Počas leto­vých uká­žok, kto­ré sa kona­jú pra­vi­del­ne, môžu divá­ci obdi­vo­vať tie­to vtá­ky v akcii, dozve­dieť sa o ich sprá­va­ní, lovec­kých tech­ni­kách a význa­me v prí­ro­de. Leto­vé ukáž­ky trva­jú pri­bliž­ne 30 minút a sú spre­vá­dza­né odbor­ným výkla­dom skú­se­ných soko­lia­rov. ASTUR kla­die veľ­ký dôraz na vzde­lá­va­nie verej­nos­ti. Pre ško­ly a tábo­ry ponú­ka špe­ciál­ne prog­ra­my, kde sa deti a mlá­dež môžu dozve­dieť viac o dra­vých vtá­koch, ich eko­ló­gii a význa­me pre život­né pro­stre­die. Okrem toho orga­ni­zu­je soko­liar­ske tábo­ry, krúž­ky a tema­tic­ké podu­ja­tia zame­ra­né na orni­to­ló­giu a ochra­nu prí­ro­dy. Pre tých, kto­rí túžia po hlb­šom zážit­ku, ponú­ka ASTUR mož­nosť stať sa na chví­ľu soko­lia­rom. Pod vede­ním skú­se­ných odbor­ní­kov sa náv­štev­ní­ci naučia zákla­dy mani­pu­lá­cie s drav­com a absol­vu­jú pre­chádz­ku les­mi Malých Kar­pát v oko­lí hra­du Čer­ve­ný Kameň s drav­com na ruke (astur​.sk).


At Čer­ve­ný Kameň Cast­le, the­re is a fal­con­ry court with a beau­ti­ful col­lec­ti­on of birds of prey. Regu­lar per­for­man­ces fea­tu­ring the­se mag­ni­fi­cent birds also take pla­ce the­re. During my visit, I saw birds that had been found inju­red and were brought here for care and rehabilitation.

The fal­con­ry court offers visi­tors the oppor­tu­ni­ty to see birds of prey in flight and take pho­tos with them. ASTUR is an ancient Latin name for a hawk. It was foun­ded in 1998 by Anton Morav­čík (astur​.sk). The ASTUR Fal­con­ry Court, loca­ted wit­hin the pre­mi­ses of Čer­ve­ný Kameň Cast­le, is one of the most sig­ni­fi­cant fal­con­ry cen­ters in Slo­va­kia. Its mis­si­on is not only to pre­ser­ve and sho­wca­se tra­di­ti­onal fal­con­ry art but also to con­tri­bu­te to the pro­tec­ti­on of birds of prey and edu­ca­te the pub­lic about the­ir impor­tan­ce in the eco­sys­tem. ASTUR was estab­lis­hed with the aim of revi­ving and main­tai­ning the rich fal­con­ry tra­di­ti­on in Slo­va­kia. In addi­ti­on to flight demon­stra­ti­ons, the cen­ter is dedi­ca­ted to the reha­bi­li­ta­ti­on of inju­red birds of prey, the­ir return to the wild, and youth edu­ca­ti­on through vari­ous prog­rams and camps.

Visi­tors to the ASTUR Fal­con­ry Court can see a wide varie­ty of birds of prey, ran­ging from smal­ler owls to majes­tic eag­les. During regu­lar flight demon­stra­ti­ons, spec­ta­tors can admi­re the­se birds in acti­on, learn about the­ir beha­vi­or, hun­ting tech­ni­qu­es, and eco­lo­gi­cal sig­ni­fi­can­ce. The flight demon­stra­ti­ons last app­ro­xi­ma­te­ly 30 minu­tes and are accom­pa­nied by expert com­men­ta­ry from expe­rien­ced fal­co­ners. ASTUR pla­ces gre­at emp­ha­sis on pub­lic edu­ca­ti­on. It offers spe­cial prog­rams for scho­ols and camps, whe­re chil­dren and young peop­le can learn more about birds of prey, the­ir eco­lo­gy, and the­ir role in the envi­ron­ment. Addi­ti­onal­ly, ASTUR orga­ni­zes fal­con­ry camps, clubs, and the­med events focu­sed on ornit­ho­lo­gy and natu­re con­ser­va­ti­on. For tho­se see­king a dee­per expe­rien­ce, ASTUR offers the oppor­tu­ni­ty to beco­me a fal­co­ner for a whi­le. Under the guidan­ce of expe­rien­ced pro­fes­si­onals, visi­tors learn the basics of hand­ling birds of prey and can take a walk through the forests of the Litt­le Car­pat­hians near Čer­ve­ný Kameň Cast­le with a bird of prey on the­ir arm (astur​.sk).


Odka­zy

TOP

Všet­ky

Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, Česko, Južná Morava, Kostoly, Moravské, Neživé, Obce, Stavby, Zahraničie

Předklášteří – brána nebies

Hits: 39

Předk­láš­te­ří je obec na juž­nej Mora­ve, pri­bliž­ne 23 kilo­met­rov seve­ro­zá­pad­ne od Brna, v blíz­kos­ti mes­ta Tiš­nov. S počtom oby­va­te­ľov oko­lo 1 500 sa rozp­res­tie­ra na roz­hra­ní Bos­ko­vic­kej bráz­dy a Kři­ža­nov­skej vrcho­vi­ny, v údo­lí rie­ky Svrat­ky. Prvá písom­ná zmien­ka o oblas­ti Předk­láš­te­ří pochá­dza z roku 1233, keď bola zalo­že­ná cis­ter­cián­ska aba­ty­ša Por­ta coeli krá­ľov­nou Kons­tan­ci­ou Uhor­skou. Samot­ná obec je prvý­krát spo­mí­na­ná v roku 1530. Názov Předk­láš­te­ří” odka­zu­je na polo­hu obce pred kláš­to­rom (cs​.wiki​pe​dia​.org). Domi­nan­tou je kláš­tor Por­ta coeli (v pre­kla­de Brá­na nebies”), kto­rý je jed­nou z naj­výz­nam­nej­ších sta­veb­ných pamia­tok v Čes­kej repub­li­ke. Zalo­že­ný bol v roku 1233 ako žen­ský cis­ter­cián­sky kláš­tor. Kláš­tor je zná­my svo­jím boha­tým gotic­kým por­tá­lom na západ­nom prie­če­lí. V are­áli kláš­to­ra sa nachá­dza aj Pod­ho­rác­ke múze­um (jiz​ni​-mora​va​.cz). V roku 1241 kláš­tor odo­lal mon­go­lom vďa­ka opev­ne­niu. V roku 1424 ale neodo­lal počas husit­ských vojen, bol vyplie­ne­ný, zacho­va­lo sa len pev­né muri­vo chrá­mu. V dru­hej štvr­ti­ne 15. sto­ro­čia vznik­lo na kop­ci Čepič­ka, kilo­me­ter od kláš­to­ra opev­ne­nie, kto­ré dosta­lo názov Pern­štej­nov­ské ope­ve­ne­nie. Počas trid­sať­roč­nej voj­ny 16181648 bol kláš­tor zru­še­ný (1619) a vyplie­ne­ný v roku 1643 švéd­mi. V roku 1741 si užil prus­ké dran­co­va­nie. V roku 1782 cisár Jozef II. kláš­tor zru­šil a stat­ky kúpil Vilém Mun­dy, kto­rý tu vybu­do­val súken­nú manu­fak­tú­ru. V roku 1901 bol kláš­tor obno­ve­ný a zno­vu­osíd­le­ný cis­ter­cián­ka­mi. Zru­še­ný bol opäť v roku 1950 (Ján Balák). Kos­tol Najs­vä­tej­šej Tro­j­i­ce je posta­ve­ný v nesko­ro­go­tic­kom štý­le. Ved­ľa kos­to­la sa nachá­dza baro­ko­vá már­ni­ca z obdo­bia oko­lo roku 1700 (en​.wiki​pe​dia​.org).

Dnes je Předk­láš­te­ří živou obcou s boha­tým kul­túr­nym živo­tom. V kláš­to­re Por­ta coeli sa pra­vi­del­ne kona­jú kon­cer­ty sak­rál­nej hud­by, kto­ré pri­ťa­hu­jú náv­štev­ní­kov z blíz­ke­ho i vzdia­le­né­ho oko­lia. Obec tiež ponú­ka rôz­ne turis­tic­ké atrak­cie, vrá­ta­ne obno­ve­né­ho kláš­tor­né­ho pivo­va­ru, kto­rý nad­vä­zu­je na stre­do­ve­kú tra­dí­ciu (kudyz​nu​dy​.cz).


Předk­láš­te­ří is a muni­ci­pa­li­ty in South Mora­via, app­ro­xi­ma­te­ly 23 kilo­me­ters nort­hwest of Brno, near the town of Tiš­nov. With a popu­la­ti­on of around 1,500, it is situ­ated at the junc­ti­on of the Bos­ko­vi­ce Fur­row and the Kři­ža­nov High­lands, in the val­ley of the Svrat­ka River. The first writ­ten men­ti­on of the Předk­láš­te­ří area dates back to 1233 when the Cis­ter­cian abbey Por­ta coeli was foun­ded by Que­en Cons­tan­ce of Hun­ga­ry. The muni­ci­pa­li­ty itself was first men­ti­oned in 1530. The name Předk­láš­te­ří” refers to its loca­ti­on in front of the monas­te­ry (cs​.wiki​pe​dia​.org). The domi­nant fea­tu­re of the vil­la­ge is the Por­ta coeli monas­te­ry (trans­la­ted as Gate of Hea­ven”), which is one of the most sig­ni­fi­cant archi­tec­tu­ral monu­ments in the Czech Repub­lic. It was foun­ded in 1233 as a Cis­ter­cian nun­ne­ry. The monas­te­ry is kno­wn for its rich Got­hic por­tal on the wes­tern faça­de. The Pod­ho­rác­ké Muse­um is also loca­ted wit­hin the monas­te­ry grounds (jiz​ni​-mora​va​.cz). In 1241, the monas­te­ry withs­to­od the Mon­gol inva­si­on thanks to its for­ti­fi­ca­ti­ons. Howe­ver, in 1424, it was plun­de­red during the Hus­si­te Wars, lea­ving only the solid mason­ry of the church intact. In the second quar­ter of the 15th cen­tu­ry, for­ti­fi­ca­ti­ons kno­wn as the Pern­štejn For­ti­fi­ca­ti­ons were built on Čepič­ka Hill, one kilo­me­ter from the monas­te­ry. During the Thir­ty Years’ War (1618 – 1648), the monas­te­ry was dis­sol­ved in 1619 and plun­de­red by the Swe­des in 1643. In 1741, it suf­fe­red from Prus­sian looting. In 1782, Empe­ror Joseph II abo­lis­hed the monas­te­ry, and its esta­tes were bought by Vilém Mun­dy, who estab­lis­hed a tex­ti­le manu­fac­to­ry the­re. In 1901, the monas­te­ry was res­to­red and reoc­cu­pied by Cis­ter­cian nuns. Howe­ver, it was dis­sol­ved again in 1950 (Ján Balák). The Church of the Holy Tri­ni­ty is built in the late Got­hic sty­le. Next to the church is a Baro­que char­nel hou­se from around 1700 (en​.wiki​pe​dia​.org).

Today, Předk­láš­te­ří is a live­ly muni­ci­pa­li­ty with a rich cul­tu­ral life. Sac­red music con­certs are regu­lar­ly held at the Por­ta coeli monas­te­ry, att­rac­ting visi­tors from both near and far. The vil­la­ge also offers vari­ous tou­rist att­rac­ti­ons, inc­lu­ding a res­to­red monas­tic bre­we­ry that con­ti­nu­es the medie­val bre­wing tra­di­ti­on (kudyz​nu​dy​.cz).


Předk­láš­te­ří je obec na již­ní Mora­vě, přib­liž­ně 23 kilo­met­rů seve­ro­zá­pad­ně od Brna, v blíz­kos­ti měs­ta Tiš­nov. S počtem oby­va­tel oko­lo 1 500 se rozk­lá­dá na roz­hra­ní Bos­ko­vic­ké bráz­dy a Kři­ža­nov­ské vrcho­vi­ny, v údo­lí řeky Svrat­ky. Prv­ní písem­ná zmín­ka o oblas­ti Předk­láš­te­ří pochá­zí z roku 1233, kdy cis­ter­ciác­kou aba­ty­ši Por­ta coeli zalo­ži­la krá­lov­na Kons­tan­cie Uher­ská. Samot­ná obec je popr­vé zmi­ňo­vá­na v roce 1530. Název Předk­láš­te­ří” odka­zu­je na polo­hu obce před kláš­te­rem (cs​.wiki​pe​dia​.org). Domi­nan­tou obce je kláš­ter Por­ta coeli (v pře­kla­du Brá­na nebes“), kte­rý patří mezi nej­výz­nam­něj­ší sta­veb­ní památ­ky v Čes­ké repub­li­ce. Zalo­žen byl v roce 1233 jako žen­ský cis­ter­ciác­ký kláš­ter. Kláš­ter je zná­mý svým boha­tě zdo­be­ným gotic­kým por­tá­lem na západ­ním průče­lí. V are­álu kláš­te­ra se nachá­zí také Pod­ho­rác­ké muze­um (jiz​ni​-mora​va​.cz). V roce 1241 kláš­ter odo­lal Mon­go­lům díky své­mu opev­nění. V roce 1424 však neodo­lal husit­ským vál­kám, byl vyple­něn a zacho­va­lo se pou­ze pev­né zdi­vo chrá­mu. Ve dru­hé čtvr­ti­ně 15. sto­le­tí vznik­lo na kop­ci Čepič­ka, kilo­metr od kláš­te­ra, opev­nění, kte­ré dosta­lo název Pern­štejn­ské opev­nění. Během tři­ce­ti­le­té vál­ky (1618 – 1648) byl kláš­ter zru­šen (1619) a v roce 1643 vyple­něn Švé­dy. V roce 1741 zažil prus­ké dran­co­vá­ní. V roce 1782 císař Josef II. kláš­ter zru­šil a stat­ky kou­pil Vilém Mun­dy, kte­rý zde vybu­do­val sou­ke­nic­kou manu­fak­tu­ru. V roce 1901 byl kláš­ter obno­ven a zno­vu­osíd­len cis­ter­ciač­ka­mi. Zno­vu byl zru­šen v roce 1950 (Ján Balák). Kos­tel Nejs­větěj­ší Tro­j­i­ce je posta­ven v pozdně gotic­kém sty­lu. Ved­le kos­te­la se nachá­zí barok­ní már­ni­ce z obdo­bí kolem roku 1700 (en​.wiki​pe​dia​.org).

Dnes je Předk­láš­te­ří živou obcí s boha­tým kul­tur­ním živo­tem. V kláš­te­ře Por­ta coeli se pra­vi­del­ně kona­jí kon­cer­ty sak­rál­ní hud­by, kte­ré při­ta­hu­jí návš­těv­ní­ky z blíz­ké­ho i vzdá­le­né­ho oko­lí. Obec také nabí­zí růz­né turis­tic­ké atrak­ce, včet­ně obno­ve­né­ho kláš­ter­ní­ho pivo­va­ru, kte­rý nava­zu­je na stře­do­věkou tra­di­ci vaře­ní piva (kudyz​nu​dy​.cz).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post