2006-2010, 2010, 2011, 2011-2015, 2012, 2013, Časová línia, Krajina, Neživé, Príroda, Stavby, TOP

Symetria

Hits: 2120

Symet­ria je kon­cept, kto­rý sa vysky­tu­je v mno­hých odvet­viach mate­ma­ti­ky, vedy a ume­nia. Základ­ným prin­cí­pom symet­rie je rov­na­kosť, pri­čom sa nie­čo pova­žu­je za symet­ric­ké, ak exis­tu­je neja­ká ope­rá­cia, kto­rá ho nezme­ní. Táto ope­rá­cia môže zahŕňať oto­če­nie, zrkad­le­nie, posu­nu­tie ale­bo iné trans­for­má­cie, kto­ré zacho­vá­va­jú rov­na­ký tvar ale­bo vzor. Ume­nie čas­to využí­va symet­riu na dosia­hnu­tie este­tic­ké­ho doj­mu. Pra­vi­del­né vzo­ry, symet­ric­ké kom­po­zí­cie a vyvá­že­né štruk­tú­ry sú prí­kla­dy využi­tia symet­rie v ume­ní. V mate­ma­ti­ke môže symet­ria odrá­žať rov­na­kosť vzhľa­dom k osi, bodu ale­bo iným geomet­ric­kým trans­for­má­ciám. Prí­ro­da je plná symet­rií, od štruk­túr kve­tov a špi­rá­lo­vých ulít po symet­ric­ké tva­ry sne­ho­vých vlo­čiek. Symet­ria prí­ro­dy čas­to vzni­ká v dôsled­ku opti­mál­ne­ho uspo­ria­da­nia a ras­tu, aby sa dosiah­la efek­tív­nosť a har­mo­nic­ký vzhľad. V nie­kto­rých ved­ných dis­cip­lí­nach, ako naprí­klad v mole­ku­lár­nej bio­ló­gii, symet­ria hrá kľú­čo­vú úlo­hu pri pocho­pe­ní uspo­ria­da­nia a inte­rak­cií mole­kúl a bio­lo­gic­kých štruk­túr. V oblas­ti fyzi­ky hrá symet­ria dôle­ži­tú úlo­hu, naprí­klad v teórii rela­ti­vi­ty ale­bo v kvan­to­vej fyzi­ke. Nie­kto­ré záko­ni­tos­ti prí­ro­dy sa zda­jú byť symet­ric­ké vzhľa­dom na urči­té transformácie.


Sym­met­ry is a con­cept that appe­ars in many bran­ches of mat­he­ma­tics, scien­ce, and art. The fun­da­men­tal prin­cip­le of sym­met­ry is equ­ali­ty, whe­re­in somet­hing is con­si­de­red sym­met­ri­cal if the­re exists an ope­ra­ti­on that does not chan­ge it. This ope­ra­ti­on may invol­ve rota­ti­on, ref­lec­ti­on, trans­la­ti­on, or other trans­for­ma­ti­ons that pre­ser­ve the same sha­pe or pat­tern. Art often emplo­ys sym­met­ry to achie­ve an aest­he­tic impres­si­on. Regu­lar pat­terns, sym­met­ri­cal com­po­si­ti­ons, and balan­ced struc­tu­res are exam­ples of using sym­met­ry in art. In mat­he­ma­tics, sym­met­ry can ref­lect equ­ali­ty con­cer­ning an axis, point, or other geomet­ric trans­for­ma­ti­ons. Natu­re is full of sym­met­ries, from the struc­tu­res of flo­wers and spi­ral shells to the sym­met­ri­cal sha­pes of sno­wf­la­kes. The sym­met­ry in natu­re often ari­ses from opti­mal arran­ge­ment and gro­wth to achie­ve effi­cien­cy and a har­mo­ni­ous appe­a­ran­ce. In some scien­ti­fic dis­cip­li­nes, such as mole­cu­lar bio­lo­gy, sym­met­ry pla­ys a cru­cial role in unders­tan­ding the arran­ge­ment and inte­rac­ti­ons of mole­cu­les and bio­lo­gi­cal struc­tu­res. In phy­sics, sym­met­ry is essen­tial, for exam­ple, in the the­ory of rela­ti­vi­ty or quan­tum phy­sics. Some laws of natu­re appe­ar to be sym­met­ri­cal con­cer­ning spe­ci­fic transformations.


Use Facebook to Comment on this Post

2006-2010, 2009, 2011-2015, 2012, 2013, 2015, Časová línia, Neživé, Stavby, Stavebné prvky

Schody a schodištia

Hits: 1987

Scho­dy a scho­diš­tia opi­su­jú kon­štruk­cie urče­né na pre­chod medzi rôz­ny­mi úrov­ňa­mi v budo­vách ale­bo von­kaj­šom pro­stre­dí. Scho­dy sú kon­krét­ny­mi prv­ka­mi, kto­ré vedú z jed­né­ho pod­la­žia ale­bo úrov­ne na dru­hú. Môžu mať rôz­ne for­my, vrá­ta­ne pria­mych, otoč­ných, scho­dísk s nos­ným stĺpom atď.. Scho­diš­tia sú väč­ším sys­té­mom, kon­štruk­ci­ou, kto­rá zahŕňa postup­nosť scho­dov spo­je­ných tak, aby umož­ňo­va­li ver­ti­kál­ny pohyb medzi rôz­ny­mi úrov­ňa­mi. Scho­diš­tia môžu mať rôz­ne for­my, ako sú reťa­ze, kriv­ky, špi­rá­ly, a môžu byť súčas­ťou vnú­tor­né­ho ale­bo von­kaj­šie­ho dizaj­nu budovy.


Stairs and stair­ca­ses desc­ri­be cons­truc­ti­ons desig­ned for trans­i­ti­oning bet­we­en dif­fe­rent levels wit­hin buil­dings or out­do­or envi­ron­ments. Stairs are spe­ci­fic ele­ments that lead from one flo­or or level to anot­her. They can take vari­ous forms, inc­lu­ding straight, tur­ning, stairs with a cen­tral column, and more. Stair­ca­ses are lar­ger sys­tems, a cons­truc­ti­on that encom­pas­ses a sequ­en­ce of steps con­nec­ted to faci­li­ta­te ver­ti­cal move­ment bet­we­en dif­fe­rent levels. Stair­ca­ses can take vari­ous forms, such as straight flights, cur­ves, spi­rals, and can be part of the inte­ri­or or exte­ri­or design of a building.


Use Facebook to Comment on this Post

2011-2015, 2015, Biotopy, Časová línia, Hory, Krajina, Poľsko, Príroda, Zahraničie

Gliczarów Górny

Hits: 1196

Komor­né mes­to Glic­za­rów Gór­ny sa nachá­dza v tatrans­kej oblas­ti na kop­ci medzi Bie­lym Dunaj­com až po Buko­wi­nu Tatr­zu. Je jed­ným z naj­vyš­šie polo­že­ných miest v Poľ­sku (Jola Wal­kosz). Pozos­tá­va z tých­to čas­tí: Jur­zys­te, Maty­gó­wka, Bart­ków Wierch, Fiśko­wa Doli­na a Dziad­kó­wka (Wiki­pe­dia PL). Prvé zmien­ky sú z polo­vi­ce 17. sto­ro­čia. Obec bola zalo­že­ná po valas­kom prá­ve. Prví oby­va­te­lia pas­tie­ri oviec a poľ­no­hos­po­dá­ri. Po roku 1945 bola obec roz­de­le­ná na Glic­za­rów Dol­ny a Glic­za­rów Gór­ny. Domá­ci si cenia svo­ju kul­tú­ru a tra­dí­cie, čas­to sa oblie­ka­jú do nád­her­ných goral­ských kro­jov. V oblas­ti sa zacho­va­lo pod­hal­ské náre­čie (Jola Wal­kosz). Tra­dič­né oble­če­nie je cha­rak­te­ris­tic­kým prv­kom rodin­ných, cir­kev­ných a štát­nych osláv. Zacho­va­li sa tu archaic­ké dia­lek­ty, zvy­ky, ritu­ály, hud­ba, spev, tanec, archi­tek­tú­ra, ľudo­vé ume­nie (i‑tatry.pl). Obec­ný kato­lic­ký kos­tol je posta­ve­ný v tatrans­kom štý­le. Z Glyc­za­ro­wa sú nád­her­né výhľa­dy na Tat­ry. S obcou je spo­je­ná jed­na z naj­ťaž­ších cyk­lis­tic­kých etáp Oko­lo Poľ­ska, tzv. Glyc­za­ro­ws­ka ste­na (Jola Wal­kosz).


Glic­za­rów Gór­ny is loca­ted in the Tat­ra regi­on on a hill bet­we­en the Whi­te Duna­jec and Buko­wi­na Tatr­za­ńs­ka. It is one of the hig­hest situ­ated towns in Poland (Jola Wal­kosz). It con­sists of the fol­lo­wing parts: Jur­zys­te, Maty­gó­wka, Bart­ków Wierch, Fiśko­wa Doli­na, and Dziad­kó­wka (Wiki­pe­dia PL). The first men­ti­ons date back to the mid-​17th cen­tu­ry. The vil­la­ge was foun­ded after the Wal­la­chian law. The first inha­bi­tants were shep­herds and far­mers. After 1945, the vil­la­ge was divi­ded into Glic­za­rów Dol­ny and Glic­za­rów Gór­ny. The locals value the­ir cul­tu­re and tra­di­ti­ons, often dres­sing in beau­ti­ful high­lan­der cos­tu­mes. The Pod­ha­le dia­lect has been pre­ser­ved in the area (Jola Wal­kosz). Tra­di­ti­onal clot­hing is a cha­rac­te­ris­tic fea­tu­re of fami­ly, reli­gi­ous, and sta­te celeb­ra­ti­ons. Archaic dia­lects, cus­toms, ritu­als, music, sin­ging, dan­cing, archi­tec­tu­re, and folk art have been pre­ser­ved here (i‑tatry.pl). The vil­la­ge­’s Cat­ho­lic church is built in the Tat­ra sty­le. Glic­za­rów offers beau­ti­ful vie­ws of the Tat­ra Moun­tains. The vil­la­ge is con­nec­ted to one of the toug­hest cyc­ling sta­ges in the Tour de Polog­ne, kno­wn as the Glyc­za­rów Wall (Jola Walkosz).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2006-2010, 2007, 2009, 2010, 2011, 2011-2015, 2012, 2013, 2016, 2016-2020, Akvaristika, Časová línia, Prax

Sladkovodné akvária

Hits: 19542

Tu sa nachá­dza­jú cel­ko­vé zábe­ry na nie­kto­ré moje aj cudzie akvá­ria. Mož­no pod­ľa nich pozo­ro­vať vývoj nie­kto­rých nádr­ží. Nachá­dza sa tu aj zopár zábe­rov, kto­ré doku­men­tu­jú stav u nie­kto­rých cho­va­te­ľov, čo môže zna­me­nať aj to, že tie­to nádr­že spĺňa­jú svo­ju fun­kciu a záro­veň aj este­tic­ké kri­té­ria. Nádr­že sú to rôz­ne, rast­lin­né aj vytie­rač­ky, sna­žím sa pre­zen­to­vať to, čo je pek­né, dob­ré, zau­jí­ma­vé, vzácne.


Here are some ove­rall shots of some of my own and fore­ign aqu­ariums. You can obser­ve the deve­lop­ment of some tanks based on them. The­re are also a few shots docu­men­ting the con­di­ti­on at some bre­e­ders’, which may also mean that the­se tanks ful­fill the­ir func­ti­on and aest­he­tic cri­te­ria at the same time. The tanks are vari­ous, plan­ted as well as fish-​only, I’m try­ing to pre­sent wha­t’s beau­ti­ful, good, inte­res­ting, and rare.


Use Facebook to Comment on this Post

2011-2015, 2015, Časová línia, České, Česko, Krajina, Mestá, Mestá, Severné Čechy, Typ krajiny, Zahraničie

Chřibská – starodávna, kľukatá

Hits: 1688

Mes­to Chřib­ská leží v naj­zá­pad­nej­šej čas­ti Lužic­kých hôr, v juž­nej čas­ti Šluk­nov­ské­ho výbež­ku. Je obklo­pe­né Kyt­lic­kou pahor­ka­ti­nou, Lužic­kých chr­bá­tom a Jetři­chov­ský­mi ste­na­mi. Na úze­mí Chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti Lužic­ké hory a CHKO Lab­ské pies­kov­ce a Národ­né­ho par­ku Čes­ké Švaj­čiar­sko. Miest­ne čas­ti mes­ta: Chřib­ská, Dol­ní Chřib­ská, Hor­ní Chřib­ská, Krás­ne Pole. Žije tu 1399 oby­va­te­ľov (mes​to​-chrib​ska​.cz). Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1352, avšak mes­to exis­to­va­lo pod­ľa nápi­su na kame­ni, už pre rokom 1144. Nemec­ký názov je Kre­i­bitz, je slo­van­ské­ho pôvo­du zo slo­va Krzy­wyc­za, vyjad­ru­je mean­dru­jú­ci potok. Súčas­ný názov je sta­ro­čes­ký od slo­va chřib – paho­rok (mes​to​-chrib​ska​.cz). Bola tu naj­star­šia sklár­ska huta v Stred­nej Euró­pe, exis­to­va­la už v roku 1414 (Ale­xan­dr Van­žu­ra). Po roku 1946 tu dra­ma­tic­ky pokle­sol počet oby­va­te­ľov po odsu­ne Nemcov. Zno­vu­osíd­le­nie nebo­lo úspeš­né. Opus­te­né domy chát­ra­li, boli niče­né, aj mno­ho z nich bolo zbú­ra­ných. Naj­viac v rokoch 1955, 19651967. Boli zbú­ra­né súvis­lé línie poscho­do­vých domov a prak­tic­ky bolo zlik­vi­do­va­né aj námes­tie. Mno­ho cen­ných ľudo­vých domov. Mno­ho tých­to sta­vieb zachrá­ni­li cha­lu­pá­ri, kto­rých počet tak­mer dosa­hu­je počet trva­lo žijú­cich oby­va­te­ľov (mes​to​-chrib​ska​.cz). V mla­dos­ti tu žil Chris­toph Wil­li­bald Gluck (17141787), kto­ré­ho otec bol v rokoch 17221727 les­maj­strom na kame­nic­kom pan­stve Kin­ských (Jiří Kühn).

V oko­lí a pria­mo v Chřib­ské ras­tú tisí­ce orchi­deí na pod­má­ča­ných lúkach, napr. na lúke u Brod­ských a v prí­rod­nej rezer­vá­cii Mar­schne­ro­va lúka (Infor­mač­né letáky).


The town of Chřib­ská is loca­ted in the wes­tern­most part of the Lusa­tian Moun­tains, in the sout­hern part of the Šluk­nov Hook. It is sur­roun­ded by the Kyt­li­ce Upland, the Lusa­tian Rid­ge, and the Jetři­cho­vi­ce Walls. It falls wit­hin the Pro­tec­ted Lands­ca­pe Area of the Lusa­tian Moun­tains and the Lab­ské Pís­kov­ce PLA, as well as the Čes­ké Švaj­čiar­sko Nati­onal Park. The local parts of the town are Chřib­ská, Dol­ní Chřib­ská, Hor­ní Chřib­ská, and Krás­ne Pole. The popu­la­ti­on is 1399 inha­bi­tants (mes​to​-chrib​ska​.cz). The first writ­ten men­ti­on is from 1352, but accor­ding to an insc­rip­ti­on on a sto­ne, the town exis­ted alre­a­dy befo­re 1144. The Ger­man name is Kre­i­bitz, of Sla­vic ori­gin from the word Krzy­wyc­za, mea­ning mean­de­ring stre­am. The cur­rent name is Old Czech from the word chřib” – hill (mes​to​-chrib​ska​.cz). The­re was the oldest glas­sworks in Cen­tral Euro­pe, alre­a­dy exis­ting in 1414 (Ale­xan­dr Van­žu­ra). After 1946, the popu­la­ti­on dra­ma­ti­cal­ly dec­li­ned after the expul­si­on of Ger­mans. Resett­le­ment was not suc­cess­ful. Aban­do­ned hou­ses dete­ri­ora­ted, were des­tro­y­ed, and many of them were demo­lis­hed. Most notab­ly in the years 1955, 1965, and 1967. Con­ti­nu­ous lines of multi-​story hou­ses were demo­lis­hed, and the squ­are was prac­ti­cal­ly obli­te­ra­ted. Many valu­ab­le folk hou­ses. Many of the­se buil­dings were saved by cot­ta­gers, who­se num­ber almost equ­als the num­ber of per­ma­nent resi­dents (mes​to​-chrib​ska​.cz). Chris­toph Wil­li­bald Gluck (17141787) lived here in his youth; his fat­her was a fores­ter at the Kin­sky­’s sto­ne­ma­son­ry esta­te from 1722 to 1727 (Jiří Kühn).

In the vici­ni­ty and direct­ly in Chřib­ská, thou­sands of orchids grow in mars­hy mea­do­ws, for exam­ple, in the mea­dow near Brod­ský and in the Mar­schne­ro­va Mea­dow natu­re reser­ve (Infor­ma­ti­on leaflets).


Die Stadt Chřib­ská liegt im west­lichs­ten Teil des Lau­sit­zer Gebir­ges, im süd­li­chen Teil des Šluknovský-​Vorgebirges. Sie ist umge­ben von der Kytlice-​Hochfläche, dem Lau­sit­zer Kamm und den Jetři­cho­vi­cer Wän­den. Sie liegt im Ges­chütz­ten Lands­chafts­ge­biet des Lau­sit­zer Gebir­ges, im Lands­chaftss­chutz­ge­biet Lab­ské Pís­kov­ce und im Nati­onal­park Čes­ké Švaj­čiar­sko. Die Orts­te­i­le der Stadt sind Chřib­ská, Dol­ní Chřib­ská, Hor­ní Chřib­ská und Krás­ne Pole. Die Bevöl­ke­rungs­zahl bet­rägt 1399 Ein­woh­ner (mes​to​-chrib​ska​.cz). Die ers­te sch­rift­li­che Erwäh­nung stammt aus dem Jahr 1352, aber laut einer Insch­rift auf einem Ste­in exis­tier­te die Stadt bere­its vor 1144. Der deuts­che Name lau­tet Kre­i­bitz, sla­wis­chen Urs­prungs vom Wort Krzy­wyc­za, was sich auf einen mäan­dern­den Bach bez­ieht. Der aktu­el­le Name stammt aus dem Altc­ze­gis­chen Wort chřib” – Hügel (mes​to​-chrib​ska​.cz). Hier befand sich die ältes­te Glas­hüt­te in Mit­te­le­uro­pa, die bere­its 1414 exis­tier­te (Ale­xan­dr Van­žu­ra). Nach 1946 ging die Bevöl­ke­rungs­zahl dra­ma­tisch zurück, nach­dem die Deuts­chen ver­trie­ben wur­den. Die Umsied­lung war nicht erfolg­re­ich. Ver­las­se­ne Häu­ser ver­fie­len, wur­den zers­tört und vie­le von ihnen abge­ris­sen. Am bemer­ken­swer­tes­ten in den Jah­ren 1955, 1965 und 1967. Kon­ti­nu­ier­li­che Rei­hen von mehrs­töc­ki­gen Häu­sern wur­den abge­ris­sen, und der Platz wur­de prak­tisch aus­ge­löscht. Vie­le wer­tvol­le Volkskunst-​Häuser. Vie­le die­ser Gebä­u­de wur­den von Som­merf­risch­lern geret­tet, deren Zahl fast der Zahl der stän­di­gen Bewoh­ner ents­pricht (mes​to​-chrib​ska​.cz). Chris­toph Wil­li­bald Gluck (17141787) leb­te hier in sei­ner Jugend; sein Vater war Förs­ter auf dem Ste­in­metz­gut der Kin­skýs von 1722 bis 1727 (Jiří Kühn).

In der Umge­bung und direkt in Chřib­ská wach­sen Tau­sen­de von Orchi­de­en auf sump­fi­gen Wie­sen, zum Beis­piel auf der Wie­se bei Brod­ský und im Naturs­chutz­ge­biet Mar­schne­ro­va lou­ka (Infor­ma­ti­onsb­ros­chüren).


Měs­to Chřib­ská leží v nej­zá­pad­něj­ší čás­ti Lužic­kých hor, v již­ní čás­ti Šluk­nov­ské­ho výběž­ku. Je obklo­pe­né Kyt­lic­kou pahor­ka­ti­nou, Lužic­kým hřbe­tem a Jetři­chov­ský­mi stěna­mi. Nachá­zí se na úze­mí Chrá­něné kra­jin­né oblas­ti Lužic­ké hory a CHKO Lab­ské pís­kov­ce a Národ­ní­ho par­ku Čes­ké Švý­car­sko. Míst­ní čás­ti měs­ta jsou: Chřib­ská, Dol­ní Chřib­ská, Hor­ní Chřib­ská, Krás­né Pole. Žije zde 1399 oby­va­tel (mes​to​-chrib​ska​.cz). Prv­ní písem­ná zmín­ka je z roku 1352, ale měs­to exis­to­va­lo pod­le nápi­su na kame­ni již před rokem 1144. Němec­ký název je Kre­i­bitz, je slo­van­ské­ho půvo­du ze slo­va Krzy­wyc­za, vyja­dřu­je mean­dru­jí­cí potok. Sou­čas­ný název je sta­ro­čes­ký od slo­va chřib – paho­rek (mes​to​-chrib​ska​.cz). Byla zde nej­star­ší sklá­řs­ká huť ve střed­ní Evro­pě, exis­to­va­la již v roce 1414 (Ale­xan­dr Van­žu­ra). Po roce 1946 zde dra­ma­tic­ky poklesl počet oby­va­tel po odsu­nu Něm­ců. Zno­vu­osíd­le­ní neby­lo úspěš­né. Opuš­těné domy chát­ra­ly, byly niče­ny, a mno­ho z nich bylo zbo­ře­no. Nej­ví­ce v letech 1955, 19651967. Byly zbo­ře­ny sou­vis­lé linie pat­ro­vých domů a prak­tic­ky bylo zlik­vi­do­vá­no i náměs­tí. Mno­ho cen­ných lido­vých domů. Mno­ho těch­to sta­veb zachrá­ni­li cha­lu­pá­ři, jejichž počet téměř dosa­hu­je počtu trva­le žijí­cích oby­va­tel (mes​to​-chrib​ska​.cz). V mlá­dí zde žil Chris­toph Wil­li­bald Gluck (17141787), jehož otec byl v letech 17221727 les­mis­trem na kame­nic­kém pan­ství Kin­ských (Jiří Kühn).

V oko­lí a pří­mo v Chřib­ské ros­tou tisí­ce orchi­de­jí na pod­má­če­ných lou­kách, např. na lou­ce u Brod­ských a v pří­rod­ní rezer­va­ci Mar­schne­ro­va lou­ka (Infor­mač­ní letáky).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post