69  /​100
Powe­red by Rank Math SEO
SEO Score 
Hits: 1887

Mes­to Chřib­ská leží v naj­zá­pad­nej­šej čas­ti Lužic­kých hôr, v juž­nej čas­ti Šluk­nov­ské­ho výbež­ku. Je obklo­pe­né Kyt­lic­kou pahor­ka­ti­nou, Lužic­kých chr­bá­tom a Jetři­chov­ský­mi ste­na­mi. Na úze­mí Chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti Lužic­ké hory a CHKO Lab­ské pies­kov­ce a Národ­né­ho par­ku Čes­ké Švaj­čiar­sko. Miest­ne čas­ti mes­ta: Chřib­ská, Dol­ní Chřib­ská, Hor­ní Chřib­ská, Krás­ne Pole. Žije tu 1399 oby­va­te­ľov (mes​to​-chrib​ska​.cz). Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1352, avšak mes­to exis­to­va­lo pod­ľa nápi­su na kame­ni, už pre rokom 1144. Nemec­ký názov je Kre­i­bitz, je slo­van­ské­ho pôvo­du zo slo­va Krzy­wyc­za, vyjad­ru­je mean­dru­jú­ci potok. Súčas­ný názov je sta­ro­čes­ký od slo­va chřib – paho­rok (mes​to​-chrib​ska​.cz). Domi­nan­tou je kos­tol svä­té­ho Jura­ja s farou a krí­žo­vou ces­tou, so štyr­mi kapl­n­ka­mi. Miest­ne vlas­ti­ved­né múze­um je veno­va­né Chřib­skej a jeho rodá­ko­vi Tade­ášo­vi Haen­ke­mu (Infor­mač­ná tabuľa). 

Bola tu naj­star­šia sklár­ska huta v Stred­nej Euró­pe, exis­to­va­la už v roku 1414 (Ale­xan­dr Van­žu­ra). Jej čin­nosť skon­či­la v roku 2007 (Infor­mač­ná tabu­ľa). Po roku 1946 tu dra­ma­tic­ky pokle­sol počet oby­va­te­ľov po odsu­ne Nemcov. Zno­vu­osíd­le­nie nebo­lo úspeš­né. Opus­te­né domy chát­ra­li, boli niče­né, aj mno­ho z nich bolo zbú­ra­ných. Naj­viac v rokoch 1955, 1965 a 1967. Boli zbú­ra­né súvis­lé línie poscho­do­vých domov a prak­tic­ky bolo zlik­vi­do­va­né aj námes­tie. Mno­ho cen­ných ľudo­vých domov. Mno­ho tých­to sta­vieb zachrá­ni­li cha­lu­pá­ri, kto­rých počet tak­mer dosa­hu­je počet trva­lo žijú­cich oby­va­te­ľov (mes​to​-chrib​ska​.cz). V mla­dos­ti tu žil Chris­toph Wil­li­bald Gluck (1714 – 1787), kto­ré­ho otec bol v rokoch 1722 – 1727 les­maj­strom na kame­nic­kom pan­stve Kin­ských (Jiří Kühn).

V oko­lí a pria­mo v Chřib­ské ras­tú tisí­ce orchi­deí na pod­má­ča­ných lúkach, napr. na lúke u Brod­ských a v prí­rod­nej rezer­vá­cii Mar­schne­ro­va lúka (Infor­mač­né letáky).

The town of Chřib­ská is loca­ted in the wes­tern­most part of the Lusa­tian Moun­tains, in the sout­hern part of the Šluk­nov Hook. It is sur­roun­ded by the Kyt­li­ce Hills, Lusa­tian Rid­ge, and Jetři­cho­vi­ce Walls. The town lies wit­hin the Lusa­tian Moun­tains Pro­tec­ted Lands­ca­pe Area, the Elbe Sand­sto­ne Pro­tec­ted Lands­ca­pe Area, and the Bohe­mian Swit­zer­land Nati­onal Park. Its local dis­tricts are Chřib­ská, Dol­ní Chřib­ská, Hor­ní Chřib­ská, and Krás­né Pole. It has a popu­la­ti­on of 1,399 inha­bi­tants (mes​to​-chrib​ska​.cz). The first writ­ten record dates back to 1352, alt­hough, accor­ding to an insc­rip­ti­on on a sto­ne, the town exis­ted befo­re 1144. The Ger­man name is Kre­i­bitz, deri­ved from the Sla­vic word Krzy­wyc­za, mea­ning a mean­de­ring stre­am. The cur­rent name is Old Czech, deri­ved from the word chřib, mea­ning hill (mes​to​-chrib​ska​.cz). The domi­nant fea­tu­re of the town is the Church of St. Geor­ge, along with its parish and the Sta­ti­ons of the Cross with four cha­pels. The local his­to­ry muse­um is dedi­ca­ted to Chřib­ská and its nati­ve, Tade­áš Haen­ke (infor­ma­ti­on board).

Cen­tral Euro­pe­’s oldest glas­sworks, estab­lis­hed in 1414, ope­ra­ted here (Ale­xan­dr Van­žu­ra). It cea­sed ope­ra­ti­ons in 2007 (infor­ma­ti­on board). After 1946, the popu­la­ti­on dra­ma­ti­cal­ly dec­re­a­sed due to the expul­si­on of Ger­mans. Resett­le­ment was unsuc­cess­ful; aban­do­ned hou­ses deca­y­ed, were van­da­li­zed, and many were demo­lis­hed, espe­cial­ly in 1955, 1965, and 1967. Enti­re rows of multi-​story buil­dings and even the town squ­are were prac­ti­cal­ly des­tro­y­ed, along with many valu­ab­le folk hou­ses. Nume­rous buil­dings were saved by wee­kend resi­dents, who­se num­ber almost equ­als the per­ma­nent resi­dents (mes​to​-chrib​ska​.cz). Chris­toph Wil­li­bald Gluck (1714 – 1787) lived here in his youth. His fat­her ser­ved as the fores­try mana­ger for the Kin­sky esta­te in Kame­ni­ce from 1722 to 1727 (Jiří Kühn).

Thou­sands of orchids grow in the vici­ni­ty and direct­ly in Chřib­ská, espe­cial­ly in wet mea­do­ws such as the Brod­ský mea­dow and the Mar­schne­ro­va lou­ka natu­re reser­ve (infor­ma­ti­on leaflets).

Die Stadt Chřib­ská liegt im west­lichs­ten Teil des Lau­sit­zer Gebir­ges, im süd­li­chen Teil des Sch­luc­ke­nau­er Zip­fels. Sie ist umge­ben von der Kitt­lit­zer Hügel­lands­chaft, dem Lau­sit­zer Kamm und den Dit­ters­ba­cher Wän­den. Das Gebiet liegt in den Schutz­ge­bie­ten Lau­sit­zer Gebir­ge, Elb­sand­ste­in­ge­bir­ge und im Nati­onal­park Böh­mis­che Sch­we­iz. Stadt­te­i­le sind Chřib­ská, Dol­ní Chřib­ská, Hor­ní Chřib­ská und Krás­né Pole. Die Stadt hat 1.399 Ein­woh­ner (mes​to​-chrib​ska​.cz). Die ers­te sch­rift­li­che Erwäh­nung stammt aus dem Jahr 1352, aller­dings exis­tier­te die Stadt laut einer Insch­rift auf einem Ste­in bere­its vor dem Jahr 1144. Der deuts­che Name Kre­i­bitz ist sla­wis­chen Urs­prungs (Krzy­wyc­za) und bede­utet ​„mäan­dern­der Bach“. Der heuti­ge Name ist altts­che­chisch und stammt vom Wort chřib („Hügel“) ab (mes​to​-chrib​ska​.cz). Domi­nie­rend ist die Kir­che St. Georg mit Pfarr­haus und Kre­uzweg mit vier Kapel­len. Das ört­li­che Hei­mat­mu­se­um wid­met sich Chřib­ská und sei­nem berühm­ten Sohn Tade­áš Haen­ke (Infor­ma­ti­ons­ta­fel).

Hier befand sich die ältes­te Glas­hüt­te Mit­te­le­uro­pas, bere­its seit 1414 in Bet­rieb (Ale­xan­dr Van­žu­ra). Ihre Tätig­ke­it wur­de 2007 ein­ges­tellt (Infor­ma­ti­ons­ta­fel). Nach 1946 sank die Bevöl­ke­rungs­zahl dra­ma­tisch durch die Ver­tre­i­bung der Deuts­chen. Die Wie­der­be­sied­lung war nicht erfolg­re­ich. Ver­las­se­ne Häu­ser ver­fie­len, wur­den bes­chä­digt und vie­le abge­ris­sen, beson­ders in den Jah­ren 1955, 1965 und 1967. Gan­ze Häu­ser­re­i­hen und auch der Stadt­platz wur­den weit­ge­hend zers­tört, darun­ter auch vie­le wer­tvol­le Volks­bau­ten. Vie­le Gebä­u­de rette­ten Woche­nend­haus­be­sit­zer, deren Zahl heute fast die der fes­ten Ein­woh­ner erre­icht (mes​to​-chrib​ska​.cz). Chris­toph Wil­li­bald Gluck (1714 – 1787) leb­te hier in sei­ner Jugend. Sein Vater war von 1722 bis 1727 Ober­förs­ter auf der Herrs­chaft der Kin­skys in Kame­ni­ce (Jiří Kühn).

In der Umge­bung und direkt in Chřib­ská wach­sen tau­sen­de Orchi­de­en auf feuch­ten Wie­sen, z.B. auf der Brodský-​Wiese und im Naturs­chutz­ge­biet Mar­schne­ro­va lou­ka (Infor­ma­ti­onsb­lät­ter).

Mias­to Chřib­ská leży w naj­bar­dziej na zachód wysu­ni­ętej części Gór Łużyc­kich, w połud­ni­owej części Wys­tępu Šluk­nov­skie­go. Jest otoc­zo­ne przez Pogór­ze Kyt­lic­kie, Grz­biet Łużyc­ki i Ska­ły Jetři­cho­vic­kie. Mias­to znaj­du­je się na tere­nie Obsza­ru Chro­ni­one­go Kra­job­ra­zu Gór Łużyc­kich, Obsza­ru Chro­ni­one­go Kra­job­ra­zu Łab­skich Pias­ko­wców oraz Par­ku Naro­do­we­go Czes­ka Szwaj­ca­ria. Części mias­ta to Chřib­ská, Dol­ní Chřib­ská, Hor­ní Chřib­ská i Krás­né Pole. Miesz­ka tu 1399 osób (mes​to​-chrib​ska​.cz). Pier­ws­za wzmian­ka pocho­dzi z 1352 roku, choć według inskrypc­ji na kamie­niu mias­to ist­nia­ło już przed rokiem 1144. Nie­miec­ka nazwa Kre­i­bitz pocho­dzi od sło­wia­ńs­kie­go Krzy­wyc­za i oznac­za mean­dru­jący potok. Obec­na nazwa pocho­dzi od sta­roc­zes­kie­go sło­wa chřib (pagó­rek) (mes​to​-chrib​ska​.cz). Domi­nan­tą jest kości­ół św. Jer­ze­go z ple­ba­nią i dro­gą krzy­żo­wą z czte­re­ma kap­licz­ka­mi. Muze­um regi­onal­ne poświ­ęco­ne jest Chřib­skiej i Tade­ášo­wi Haen­ke­mu (tab­li­ca informacyjna).

Znaj­do­wa­ła się tu naj­stars­za huta szkła w Euro­pie Środ­ko­wej, dzia­ła­jąca już w 1414 roku (Ale­xan­dr Van­žu­ra), zamkni­ęta w 2007 roku (tab­li­ca infor­ma­cyj­na). Po 1946 dra­ma­tycz­nie zmniejs­zy­ła się licz­ba miesz­ka­ńców przez wysied­le­nie Niem­ców. Pono­wne zasied­le­nie nie powi­odło się. Opuszc­zo­ne domy niszc­za­ły, były bur­zo­ne szc­ze­gól­nie w latach 1955, 1965 i 1967. Ura­to­wa­li je miesz­ka­ńcy sezo­no­wi (mes​to​-chrib​ska​.cz). Mło­do­ść spędził tu Chris­toph Wil­li­bald Gluck (1714 – 1787), któ­re­go ojciec zarządzał lasa­mi rodu Kin­skich w latach 1722 – 1727 (Jiří Kühn).

W oko­li­cy i w samym mie­ście ros­ną tysi­ące storc­zy­ków na wil­got­nych łąkach, np. Brod­ský i Mar­schne­ro­va lou­ka (ulot­ki informacyjne).

Češ­ti­na (Čes­ky): Měs­to Chřib­ská leží v nej­zá­pad­něj­ší čás­ti Lužic­kých hor, v již­ní čás­ti Šluk­nov­ské­ho výběž­ku. Je obklo­pe­no Kyt­lic­kou pahor­ka­ti­nou, Lužic­kým hřbe­tem a Jetři­cho­vic­ký­mi stěna­mi. Nachá­zí se na úze­mí Chrá­něné kra­jin­né oblas­ti Lužic­ké hory, CHKO Lab­ské pís­kov­ce a Národ­ní­ho par­ku Čes­ké Švý­car­sko. Míst­ní čás­ti měs­ta jsou Chřib­ská, Dol­ní Chřib­ská, Hor­ní Chřib­ská a Krás­né Pole. Žije zde 1399 oby­va­tel (mes​to​-chrib​ska​.cz). Prv­ní písem­ná zmín­ka pochá­zí z roku 1352, avšak pod­le nápi­su na kame­ni exis­to­va­lo měs­to již před rokem 1144. Němec­ký název Kre­i­bitz má slo­van­ský původ od slo­va Krzy­wyc­za a zna­me­ná mean­dru­jí­cí potok. Sou­čas­ný název je sta­ro­čes­ký, odvo­ze­ný od slo­va chřib (paho­rek) (mes​to​-chrib​ska​.cz). Domi­nan­tou měs­ta je kos­tel sva­té­ho Jiří s farou a kří­žo­vou ces­tou se čty­řmi kap­le­mi. Míst­ní vlas­ti­věd­né muze­um je věno­vá­no Chřib­ské a zdej­ší­mu rodá­ko­vi Tade­áši Haen­ke­mu (infor­mač­ní tabule).

Byla zde nej­star­ší sklá­řs­ká huť ve střed­ní Evro­pě, zalo­že­ná již roku 1414 (Ale­xan­dr Van­žu­ra). Svo­ji čin­nost ukon­či­la v roce 2007 (infor­mač­ní tabu­le). Po roce 1946 zde dra­ma­tic­ky poklesl počet oby­va­tel kvůli odsu­nu Něm­ců. Zno­vu­osíd­le­ní neby­lo úspěš­né; opuš­těné domy chát­ra­ly, byly niče­ny a mno­ho z nich bylo zbo­ře­no, zej­mé­na v letech 1955, 1965 a 1967. Byly zbo­ře­ny celé řady pat­ro­vých domů a prak­tic­ky bylo zlik­vi­do­vá­no i náměs­tí, včet­ně mno­ha cen­ných lido­vých sta­veb. Mno­hé objek­ty zachrá­ni­li cha­lu­pá­ři, jejichž počet téměř dosa­hu­je počtu trva­le žijí­cích oby­va­tel (mes​to​-chrib​ska​.cz). V mlá­dí zde žil Chris­toph Wil­li­bald Gluck (1714 – 1787), jehož otec byl v letech 1722 – 1727 les­mis­trem na kame­nic­kém pan­ství Kin­ských (Jiří Kühn).

V oko­lí a pří­mo v Chřib­ské ros­tou tisí­ce orchi­de­jí na pod­má­če­ných lou­kách, napří­klad na lou­ce u Brod­ských a v pří­rod­ní rezer­va­ci Mar­schne­ro­va lou­ka (infor­mač­ní letáky).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post