Krajina, Obce, Podpoľanie, Podpolianske, Slovenská krajina, Slovenské

Vígľaš

skala
Hits: 297

Víg­ľaš leží v údo­lí rie­ky Sla­ti­na vo Zvo­len­skej kot­li­ne, v nad­mor­skej výš­ke 385 met­rov nad morom, 14 km od Zvo­le­na. Na plo­che 32 km2 tu žije 1523 oby­va­te­ľov. Prvá písom­ná zmien­ka pochá­dza z roku 1392 (Wiki­pe­dia). His­to­ric­ké náz­vy: Wee­les, Vyles, Wig­los, Weg­les, Podwig­leš (najk​raj​sik​raj​.sk). Domi­nan­tou je gotic­ký zámok z kon­ca 14. sto­ro­čia. Pôvod­ne to bol poľov­níc­ky zámok, kto­rý pre­šiel via­ce­rý­mi úpra­va­mi (Wiki­pe­dia). V 16. – 17. sto­ro­čí bol Víg­ľaš pro­ti­tu­rec­kou pev­nos­ťou, úspeš­ne čelil Tur­kom. Od roku 1890 sa odtiaľ­to vyvá­ža­la mine­rál­ka Vera. V roku 1828 tu v 84 domoch žilo 636 oby­va­te­ľov, kto­rý sa zaobe­ra­li poľ­no­hos­po­dár­stvom a cho­vom dobyt­ka. V roku 1890 bola zalo­že­ná Bur­ka­to­va výrob­ňa syrov (najk​raj​sik​raj​.sk). V polo­vi­ci 20. sto­ro­čia bol Víg­ľaš stre­dis­kom boha­to ozdo­bo­va­ných píš­ťal a fujár (najk​raj​sik​raj​.sk).

V roku 1945 zámok vyho­rel, z pôvod­nej stav­by sa zacho­va­li iba obvo­do­vé múry. Kom­plet­ne zre­kon­štru­ova­ný bol v roku 2013 (Wiki­pe­dia). Zámok je zapí­sa­ný v zozna­me Národ­ných kul­túr­nych pamia­tok. Je prí­stup­ný verej­nos­ti, voľ­ný vstup je do na vstup­né nádvo­rie s hrad­ba­mi. Kona­jú sa tu aj pre­hliad­ky, zámok slú­ži aj ako hotel (Moni­ka Maj­te­ny­i­ová).

Víg­ľaš lies in the val­ley of the Sla­ti­na River in the Zvo­len Basin, at an ele­va­ti­on of 385 meters abo­ve sea level, 14 km from Zvo­len. Cove­ring an area of 32 km², the vil­la­ge is home to 1523 inha­bi­tants. The first writ­ten men­ti­on dates back to 1392 (Wiki­pe­dia). His­to­ri­cal names inc­lu­de Wee­les, Vyles, Wig­los, Weg­les, and Podwig­leš (najk​raj​sik​raj​.sk). The domi­nant fea­tu­re is the Got­hic cast­le from the late 14th cen­tu­ry. Ori­gi­nal­ly a hun­ting lod­ge, it under­went seve­ral modi­fi­ca­ti­ons (Wiki­pe­dia). In the 16th-​17th cen­tu­ries, Víg­ľaš ser­ved as an anti-​Turkish for­tress, suc­cess­ful­ly resis­ting Tur­kish attacks. Sin­ce 1890, the mine­ral water Vera has been expor­ted from here. In 1828, 636 inha­bi­tants lived in 84 hou­ses, enga­ged in agri­cul­tu­re and catt­le bre­e­ding. In 1890, the Bur­kat che­e­se fac­to­ry was estab­lis­hed (najk​raj​sik​raj​.sk). In the mid-​20th cen­tu­ry, Víg­ľaš was a cen­ter for ela­bo­ra­te­ly deco­ra­ted pipes and fuja­ras (najk​raj​sik​raj​.sk).

In 1945, the cast­le was des­tro­y­ed by fire, with only the peri­me­ter walls remai­ning from the ori­gi­nal struc­tu­re. It was com­ple­te­ly recons­truc­ted in 2013 (Wiki­pe­dia). The cast­le is lis­ted as a Nati­onal Cul­tu­ral Monu­ment. It is open to the pub­lic, with free entry to the cour­ty­ard with walls. Guided tours are avai­lab­le, and the cast­le also ser­ves as a hotel (Moni­ka Majtenyiová).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Biotopy, Les, Príroda, TOP

Les

skala
Hits: 3882

Lesy sú mies­tom, kde sa stre­tá­va prí­ro­da v celej svo­jej roz­ma­ni­tos­ti, kde sa strie­da­jú roč­né obdo­bia a pre­ja­vu­je sa bohat­stvo fló­ry a fau­ny. Les je mies­tom, kde sa cíti­te súčas­ťou prí­ro­dy a kde nachá­dza­te pokoj a oddych. Les je kom­plex­ný eko­sys­tém, je to spo­lo­čen­stvo rast­lín, živo­čí­chov, mik­ro­or­ga­niz­mov a iných orga­niz­mov, kto­ré spo­lu tvo­ria vzá­jom­ne pre­po­je­ný eko­sys­tém. Lesy majú veľ­ký význam nie­len z envi­ron­men­tál­ne­ho hľa­dis­ka, ale aj z hľa­dis­ka ľud­skej kul­tú­ry a hos­po­dár­stva. Stro­my okrem iné­ho posky­tu­jú potra­vu a úkryt pre mno­hé živo­čí­chy a tiež regu­lu­jú mik­ro­kli­ma­tic­ké pod­mien­ky v lese. Rast­li­ny samoz­rej­me pro­du­ku­jú orga­nic­kú hmo­tu a kys­lík vďa­ka fotosyntéze.

Les je domo­vom mno­hých živo­čí­chov, vrá­ta­ne cicav­cov, vtá­kov, pla­zov, oboj­ži­vel­ní­kov, hmy­zu a iných bez­sta­vov­cov. Tie­to živo­čí­chy sa pris­pô­so­bi­li rôz­nym aspek­tom les­né­ho pro­stre­dia a zohrá­va­jú dôle­ži­tú úlo­hu v eko­sys­té­me lesa. Nie­kto­ré z nich sú dôle­ži­té pre roz­klad orga­nic­ké­ho mate­riá­lu a recyk­lá­ciu živín, iné zase slú­žia ako potra­va pre vyš­šie vrstvy potrav­né­ho reťaz­ca. Lesy majú aj hos­po­dár­sky význam. Posky­tu­jú drev­nú hmo­tu, kto­rá sa pou­ží­va na výro­bu nábyt­ku, sta­veb­né­ho mate­riá­lu a pali­vo­vé­ho dre­va. Lesy sú dôle­ži­tým rekre­ač­ným a kul­túr­nym pries­to­rom pre ľudí, kde sa môžu rela­xo­vať, cvi­čiť šport, turis­ti­ka a spoz­ná­vať prí­ro­du. Lesy sú však dôle­ži­té pre zacho­va­nie bio­di­ver­zi­ty, udr­žia­va­nie kva­li­ty pôdy a vody a regu­lá­ciu klí­my. Je dôle­ži­té si uve­do­miť, že lesy sú zra­ni­teľ­ným eko­sys­té­mom, kto­rý je ohro­ze­ný rôz­ny­mi ľud­ský­mi akti­vi­ta­mi, ako sú nad­mer­ná ťaž­ba dre­va, odles­ňo­va­nie, poľ­no­hos­po­dár­ska expan­zia a zne­čis­ťo­va­nie ovzdu­šia a pôdy. Pre­to je dôle­ži­té chrá­niť a udr­žia­vať les­né eko­sys­té­my pre budú­ce generácie.

Foto­gra­fie lesa môžu zachy­tiť túto atmo­sfé­ru a pre­niesť ju divá­kom. Kaž­dá foto­gra­fia lesa je jedi­neč­ná, pre­to­že kaž­dý les má svo­je vlast­né čaro a jedi­neč­né rysy. Pri foto­gra­fo­va­ní lesa je dôle­ži­té hrať si s osvet­le­ním a zor­ný­mi uhla­mi, aby ste zachy­ti­li rôz­ne aspek­ty jeho krá­sy. Ran­né svet­lo môže vytvo­riť nád­her­né fareb­né odtie­ne a zvlášt­ne kon­tras­ty, zatiaľ čo zápa­dy sln­ka môžu stvár­niť les v roman­tic­kom až tajom­nom svet­le. Foto­gra­fie lesa môžu byť nie­len krás­ne, ale aj sil­né a emo­ci­onál­ne. Môžu vzbu­diť pocit úcty k prí­ro­de. Jed­ným zo spô­so­bov, ako zachy­tiť krá­su lesa, je foto­gra­fo­va­nie detai­lov. Môže­te zame­rať svoj objek­tív na tex­tú­ru kôry stro­mov, fareb­né lís­tie ale­bo kvit­nú­ce rast­li­ny na lesoch. Tie­to detail­né zábe­ry môžu pri­niesť divá­ko­vi hlb­ší pohľad do vnút­ra lesa a jeho živo­ta. Ďal­ším spô­so­bom, ako zachy­tiť krá­su lesa, je foto­gra­fo­va­nie jeho širo­kej pano­rá­my. Môže­te sa pokú­siť zachy­tiť celú roz­lo­hu lesa a jeho oko­li­té kra­ji­ny. Tie­to pano­ra­ma­tic­ké zábe­ry môžu pri­niesť pocit hĺb­ky a roz­sa­hu lesa a umož­niť divá­kom cítiť sa, ako­by boli súčas­ťou toh­to úžas­né­ho prostredia.

Forests are pla­ces whe­re natu­re meets in all its diver­si­ty, whe­re sea­sons chan­ge, and the rich­ness of flo­ra and fau­na is disp­la­y­ed. The forest is whe­re you feel part of natu­re and find pea­ce and rela­xa­ti­on. Forests are com­plex eco­sys­tems, com­mu­ni­ties of plants, ani­mals, mic­ro­or­ga­nisms, and other orga­nisms that toget­her form an inter­con­nec­ted eco­sys­tem. Forests are of gre­at impor­tan­ce not only from an envi­ron­men­tal per­spec­ti­ve but also from a cul­tu­ral and eco­no­mic perspective.

Tre­es, among other things, pro­vi­de food and shel­ter for many ani­mals and also regu­la­te mic­roc­li­ma­tic con­di­ti­ons in the forest. Plants, of cour­se, pro­du­ce orga­nic mat­ter and oxy­gen through pho­to­synt­he­sis. Forests are home to many ani­mals, inc­lu­ding mam­mals, birds, repti­les, amp­hi­bians, insects, and other inver­teb­ra­tes. The­se ani­mals have adap­ted to vari­ous aspects of the forest envi­ron­ment and play an impor­tant role in the forest eco­sys­tem. Some of them are impor­tant for decom­po­sing orga­nic mat­ter and recyc­ling nut­rients, whi­le others ser­ve as food for hig­her levels of the food chain.

Forests also have eco­no­mic sig­ni­fi­can­ce. They pro­vi­de tim­ber used in fur­ni­tu­re pro­duc­ti­on, cons­truc­ti­on mate­rials, and fire­wo­od. Forests are an impor­tant rec­re­a­ti­onal and cul­tu­ral spa­ce for peop­le, whe­re they can relax, enga­ge in sports, hiking, and explo­re natu­re. Howe­ver, forests are impor­tant for pre­ser­ving bio­di­ver­si­ty, main­tai­ning soil and water quali­ty, and regu­la­ting the climate.

It is impor­tant to rea­li­ze that forests are vul­ne­rab­le eco­sys­tems thre­a­te­ned by vari­ous human acti­vi­ties such as exces­si­ve log­ging, defo­re­sta­ti­on, agri­cul­tu­ral expan­si­on, and air and soil pol­lu­ti­on. The­re­fo­re, it is impor­tant to pro­tect and main­tain forest eco­sys­tems for futu­re generations.

Forest pho­tog­rap­hy can cap­tu­re this atmo­sp­he­re and con­vey it to vie­wers. Each forest pho­tog­raph is uni­que becau­se each forest has its own charm and uni­que fea­tu­res. When pho­tog­rap­hing a forest, it is impor­tant to play with ligh­ting and angles to cap­tu­re dif­fe­rent aspects of its beau­ty. Mor­ning light can cre­a­te beau­ti­ful color sha­des and pecu­liar con­trasts, whi­le sun­sets can depict the forest in roman­tic or mys­te­ri­ous light. Forest pho­tog­raphs can be not only beau­ti­ful but also power­ful and emo­ti­onal. They can evo­ke a sen­se of reve­ren­ce for nature.

One way to cap­tu­re the beau­ty of the forest is to pho­tog­raph details. You can focus your lens on the tex­tu­re of tree bark, color­ful lea­ves, or blo­oming plants in the forest. The­se detai­led shots can pro­vi­de vie­wers with a dee­per look into the inte­ri­or of the forest and its life. Anot­her way to cap­tu­re the beau­ty of the forest is to pho­tog­raph its wide pano­ra­ma. You can try to cap­tu­re the enti­re expan­se of the forest and its sur­roun­ding lands­ca­pes. The­se pano­ra­mic shots can bring a sen­se of depth and sco­pe to the forest and allow vie­wers to feel like they are part of this ama­zing environment.

Use Facebook to Comment on this Post

České, Česko, Krajina, Mestá, Obce, Severné Čechy, Typ krajiny, Zahraničie

Mikulášovice – český Solingen

skala
Hits: 1193

Miku­lá­šo­vi­ce sú roz­lo­ži­té, bez stre­dis­ka, majú cha­rak­ter prie­my­sel­nej obce. Miku­lá­šo­vi­ce vznik­li asi v 10. ale­bo 11. sto­ro­čí. V 12. sto­ro­čí tu žilo nie­koľ­ko rodín, kto­ré sa zapo­die­va­li pále­ním uhlia. Neskôr poľ­no­hos­po­dár­stvu a cho­vu dobyt­ka. Počet­né náz­vy slo­van­ských miest na oko­lí nasved­ču­jú tomu, že ten­to kraj bol obý­va­ný Slo­van­mi, kon­krét­ne lužic­ký­mi Srb­mi. V roku 1779 tu žilo 3700 oby­va­te­ľov. Vyras­ta­li tu bru­siar­ne, roz­má­ha­lo sa nožiar­stvo. V roku 1891 tu bola zalo­že­ná Prie­my­sel­ná ško­la nožiar­ska. Po odtr­hnu­tí Sudiet v roku 1938 odiš­lo z tade­to tak­mer celé čes­ké oby­va­teľ­stvo (miku​la​so​vi​ce​.cz). Nemec­ké pome­no­va­nie pre Miku­lá­šo­vi­ce je Nixdorf. Miku­lá­šo­vi­ce sa nachá­dza­jú sa v západ­nej čas­ti Šluk­nov­ské­ho výbež­ku v nad­mor­skej výš­ke 414 met­rov nad morom. Pred rokom 1914 boli s nece­lý­mi 8 tisíc­mi oby­va­teľ­mi, naj­väč­šou obcou Rakúsko-​Uhorska (Wiki­pe­dia CS). V súčast­nos­ti tu na plo­che 25.85 km2 žije 2189 oby­va­te­ľov. Miest­ne čas­ti: Miku­lá­šo­vi­ce, Miku­lá­šo­vič­ky, Sal­mov, Tomá­šov. His­to­ric­ké náz­vy: Nixen­dorf, Nic­kels­dorff, Nic­kils­torf, Nick­lausz­dorff, Nie­xen­dorffl, Nykls­dorf, Nikols­torff, Nicls­dorf, Nixdorf, Myku­las­so­wic, Miku­las­so­wicz (Wiki­pe­dia CS). Obec je dlhá 7 kilo­met­rov (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Až do roku 1938 sa tu kona­li veľ­ko­noč­né jaz­dy, resp. jaz­dy kri­žia­kov, zvyk kto­rý sa do súčast­nos­ti docho­val iba v Luži­ci (ces​ka​te​le​vi​ze​.cz). V roku 2011 bola veľ­ko­noč­ná jaz­da obno­ve­ná (Wiki­pe­dia CS). Kona­jú sa tu aj nožiar­ske sláv­nos­ti na nádvo­rí továr­ne Mikov (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Údaj­ne sa tu nachá­dza­jú jed­ny za naj­väč­ších var­ha­nov v Čes­ku. Obec bola pre­zý­va­ná aj čes­ký Solin­gen.

Miku­lá­šo­vi­ce is a spread-​out, cen­ter­less town with the cha­rac­ter of an indus­trial vil­la­ge. Miku­lá­šo­vi­ce emer­ged around the 10th or 11th cen­tu­ry. In the 12th cen­tu­ry, seve­ral fami­lies lived here, enga­ged in coal bur­ning. Later, agri­cul­tu­re and catt­le far­ming beca­me pre­va­lent. Nume­rous Sla­vic names of near­by towns sug­gest that this regi­on was inha­bi­ted by Slavs, spe­ci­fi­cal­ly the Lusa­tian Serbs. In 1779, the­re were 3,700 inha­bi­tants here. Grin­ding mills grew up here, and cut­le­ry making flou­ris­hed. In 1891, the Indus­trial Kni­fe Scho­ol was foun­ded here. After the Sude­ten­land was anne­xed in 1938, almost the enti­re Czech popu­la­ti­on left here (miku​la​so​vi​ce​.cz). The Ger­man name for Miku­lá­šo­vi­ce is Nixdorf. Miku­lá­šo­vi­ce is loca­ted in the wes­tern part of the Šluk­nov Upland at an alti­tu­de of 414 meters abo­ve sea level. Befo­re 1914, with just under 8,000 inha­bi­tants, it was the lar­gest muni­ci­pa­li­ty in Austria-​Hungary (Wiki­pe­dia CS). Cur­ren­tly, 2,189 inha­bi­tants live here in an area of 25.85 km². Local parts: Miku­lá­šo­vi­ce, Miku­lá­šo­vič­ky, Sal­mov, Tomá­šov. His­to­ri­cal names: Nixen­dorf, Nic­kels­dorff, Nic­kils­torf, Nick­lausz­dorff, Nie­xen­dorffl, Nykls­dorf, Nikols­torff, Nicls­dorf, Nixdorf, Myku­las­so­wic, Miku­las­so­wicz (Wiki­pe­dia CS). The vil­la­ge is 7 kilo­me­ters long (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Until 1938, Eas­ter rides, or cru­sa­der rides, were held here, a cus­tom that has sur­vi­ved only in Lusa­tia to the pre­sent day (ces​ka​te​le​vi​ze​.cz). In 2011, the Eas­ter ride was revi­ved (Wiki­pe­dia CS). Cut­le­ry fes­ti­vals are also held in the cour­ty­ard of the Mikov fac­to­ry (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Sup­po­sed­ly, some of the lar­gest organs in the Czech Repub­lic are loca­ted here. The vil­la­ge was also cal­led the Czech Solingen.

Miku­lá­šo­vi­ce ist eine aus­ge­dehn­te, zen­trums­lo­se Stadt mit dem Cha­rak­ter eines Indus­trie­dorfs. Miku­lá­šo­vi­ce ents­tand im 10. oder 11. Jahr­hun­dert. Im 12. Jahr­hun­dert leb­ten hier meh­re­re Fami­lien, die sich mit der Koh­len­verb­ren­nung bes­chäf­tig­ten. Spä­ter domi­nier­ten Lan­dwirts­chaft und Vieh­zucht. Zahl­re­i­che sla­wis­che Orts­na­men in der Umge­bung legen nahe, dass die­se Regi­on von Sla­wen bewohnt war, ins­be­son­de­re von den Sor­ben. Im Jahr 1779 leb­ten hier 3700 Ein­woh­ner. Es ents­tan­den Sch­le­if­müh­len und die Mes­ser­hers­tel­lung flo­rier­te. Im Jahr 1891 wur­de hier die Indus­trie­mes­sers­chu­le geg­rün­det. Nach der Anne­xi­on des Sude­ten­lan­des im Jahr 1938 ver­lie­ßen fast die gesam­ten tsche­chis­chen Bevöl­ke­rung die­sen Ort (miku​la​so​vi​ce​.cz). Der deuts­che Name für Miku­lá­šo­vi­ce lau­tet Nixdorf. Miku­lá­šo­vi­ce liegt im west­li­chen Teil des Sch­lag­gen­walds in einer Höhe von 414 Metern über dem Mee­ress­pie­gel. Vor 1914 war es mit knapp unter 8000 Ein­woh­nern die größte Geme­in­de in Österreich-​Ungarn (Wiki­pe­dia CS). Der­ze­it leben hier 2189 Ein­woh­ner auf einer Flä­che von 25,85 km². Loka­le Tei­le: Miku­lá­šo­vi­ce, Miku­lá­šo­vič­ky, Sal­mov, Tomá­šov. His­to­ris­che Namen: Nixen­dorf, Nic­kels­dorff, Nic­kils­torf, Nick­lausz­dorff, Nie­xen­dorffl, Nykls­dorf, Nikols­torff, Nicls­dorf, Nixdorf, Myku­las­so­wic, Miku­las­so­wicz (Wiki­pe­dia CS). Das Dorf ist 7 Kilo­me­ter lang (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Bis 1938 fan­den hier Oster­rit­te oder Kre­uz­rit­ter­rit­te statt, ein Brauch, der nur in der Lau­sitz bis heute über­lebt hat (ces​ka​te​le​vi​ze​.cz). Im Jahr 2011 wur­de der Oster­ritt wie­der­be­lebt (Wiki­pe­dia CS). In der Hof des Mikov-​Werks fin­den auch Mes­ser­fes­te statt (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Angeb­lich befin­den sich hier eini­ge der größten Orgeln in der Tsche­chis­chen Repub­lik. Das Dorf wur­de auch als tsche­chis­ches Solin­gen bezeichnet.

Miku­lá­šo­vi­ce jsou roz­leh­lé, bez cen­tra, mají cha­rak­ter průmys­lo­vé obce. Miku­lá­šo­vi­ce vznik­ly asi v 10. nebo 11. sto­le­tí. Ve 12. sto­le­tí zde žilo něko­lik rodin, kte­ré se zabý­va­ly pále­ním uhlí. Později se věno­va­ly zeměděls­tví a cho­vu dobyt­ka. Čet­né náz­vy slo­van­ských míst v oko­lí naz­na­ču­jí, že ten­to kraj byl osíd­len Slo­va­ny, kon­krét­ně Lužic­ký­mi Srby. V roce 1779 zde žilo 3700 oby­va­tel. Vzni­ka­ly zde bru­sír­ny a roz­ví­je­lo se noží­řs­tví. V roce 1891 byla zalo­že­na Průmys­lo­vá ško­la noží­řs­ká. Po odtr­že­ní Sudet v roce 1938 odeš­la z obce téměř veš­ke­rá čes­ká popu­la­ce (miku​la​so​vi​ce​.cz). Němec­ký název Miku­lá­šo­vic je Nixdorf. Miku­lá­šo­vi­ce se nachá­ze­jí v západ­ní čás­ti Šluk­nov­ské­ho výběž­ku v nad­mo­řs­ké výš­ce 414 met­rů. Před rokem 1914 byly s nece­lý­mi 8 tisí­ci oby­va­te­li nej­vět­ší obcí Rakouska-​Uherska (Wiki­pe­dia CS). V sou­čas­nos­ti zde na plo­še 25,85 km² žije 2189 oby­va­tel. Míst­ní čás­ti: Miku­lá­šo­vi­ce, Miku­lá­šo­vič­ky, Sal­mov, Tomá­šov. His­to­ric­ké náz­vy: Nixen­dorf, Nic­kels­dorff, Nic­kils­torf, Nick­lausz­dorff, Nie­xen­dorffl, Nykls­dorf, Nikols­torff, Nicls­dorf, Nixdorf, Myku­las­so­wic, Miku­las­so­wicz (Wiki­pe­dia CS). Obec je dlou­há 7 kilo­met­rů (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Až do roku 1938 se zde kona­ly veli­ko­noč­ní jíz­dy, resp. jíz­dy kři­žá­ků, zvyk, kte­rý se do sou­čas­nos­ti docho­val pou­ze v Luži­ci (ces​ka​te​le​vi​ze​.cz). V roce 2011 byla veli­ko­noč­ní jíz­da obno­ve­na (Wiki­pe­dia CS). Kona­jí se zde také noží­řs­ké slav­nos­ti na nád­vo­ří továr­ny Mikov (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Údaj­ně se zde nachá­ze­jí jed­ny z nej­vět­ších var­han v Čes­ku. Obec byla přez­dí­vá­na také ​„čes­ký Solingen“.

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, Orava, Polia, Slovenská krajina, Typ krajiny

Vaňovka

skala
Hits: 3341

Vaňov­ka je v súčas­ťou obce Hruš­tín (ora​va​-lip​tov​.sk). Do roku 1972 bola samos­tat­nou obcou (Anna Glu­cho­vá). Leží v nad­mor­skej výš­ke 703 met­rov nad morom. Bola zalo­že­ná po valas­kom prá­ve oko­lo roku 1600. Oby­va­te­lia sa zaobe­ra­li poľ­no­hos­po­dár­stvom a cho­vom dobyt­ka. V roku 1785 tu žilo 227 oby­va­te­ľov (ora​va​-lip​tov​.sk).

Vaňov­ka is part of the muni­ci­pa­li­ty of Hruš­tín (ora​va​-lip​tov​.sk). Until 1972, it was an inde­pen­dent vil­la­ge (Anna Glu­cho­vá). It is situ­ated at an alti­tu­de of 703 meters abo­ve sea level. It was foun­ded after the Wal­la­chian law around the year 1600. The inha­bi­tants were enga­ged in agri­cul­tu­re and lives­tock far­ming. In 1785, the­re were 227 inha­bi­tants living here (ora​va​-lip​tov​.sk).

Vaňov­ka jest częścią gmi­ny Hruš­tín (ora​va​-lip​tov​.sk). Do roku 1972 była samo­dziel­ną wsią (Anna Glu­cho­vá). Poło­żo­na jest na wyso­ko­ści 703 met­rów nad pozi­omem mor­za. Zosta­ła zało­żo­na po pra­wie wołos­kim oko­ło roku 1600. Miesz­ka­ńcy zaj­mo­wa­li się rol­nict­wem i hodo­wlą bydła. W 1785 roku miesz­ka­ło tu 227 miesz­ka­ńców (ora​va​-lip​tov​.sk).

Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, Obce, Podunajské, Podunajsko, Slovenská krajina, Slovenské

Veľké Zálužie

skala
Hits: 777

Veľ­ké Zálu­žie bolo osíd­le­né už v mlad­šej dobe kamen­nej – 5000 rokov pred naším leto­poč­tom. Obec leží v Nit­rian­skej pahor­ka­ti­ne (vel​ke​za​lu​zie​.eu), na hor­nom toku Dlhé­ho kaná­la. Pri­bliž­ne 10 kilo­met­rov západ­ne od Nit­ry. Panu­jú tu dob­ré pod­mien­ky pre pes­to­va­nie poľ­no­hos­po­dár­skych plo­dín a vini­ča. 10.5 km sa nachá­dza Nit­ra, 16.5 km Sereď. Žije tu 4218 oby­va­te­ľov (vel​ke​za​lu​zie​.eu). K obci pat­rí aj osa­da Tit­váň. Dlhý kanál s ryb­ní­kom je medzis­ta­ni­cou pri sezón­nom sťa­ho­va­ní vtác­tva. Vysky­tu­jú sa tu divé kači­ce, bažan­ty, jara­bi­ce, zaja­ce, srny. Z pôvod­ných luž­ných lesov zosta­li len oje­di­ne­lé zvyš­ky. V oko­lí sa naj­viac vysky­tu­jú dubo­vé lesy. Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1261, spo­mí­na sa tu ako ​“ter­ra Wylak” (Wiki­pe­dia). 

Veľ­ké Zálu­žie has been inha­bi­ted sin­ce the Neolit­hic peri­od, around 5000 BCE. The vil­la­ge is loca­ted in the Nit­ra Uplands, along the upper cour­se of the Dlhý Canal, app­ro­xi­ma­te­ly 10 kilo­me­ters west of Nit­ra (vel​ke​za​lu​zie​.eu). The area has favo­rab­le con­di­ti­ons for gro­wing agri­cul­tu­ral crops and vine­y­ards. Nit­ra is 10.5 km away, and Sereď is 16.5 km away. The vil­la­ge has a popu­la­ti­on of 4,218 (vel​ke​za​lu​zie​.eu). The near­by sett­le­ment of Tit­váň is also part of the muni­ci­pa­li­ty. The Dlhý Canal, along with a pond, ser­ves as a sto­po­ver for mig­ra­to­ry birds. Wild ducks, phe­a­sants, par­trid­ges, hares, and deer are com­mon­ly found in the area. Only iso­la­ted rem­nants of the ori­gi­nal flo­odp­lain forests remain, with oak forests being the most pre­va­lent in the sur­roun­dings. The first writ­ten record of the vil­la­ge dates back to 1261, whe­re it is men­ti­oned as ​“ter­ra Wylak” (Wiki­pe­dia).

Veľ­ké Zálu­žie már az újkőkor­ban is lakott volt, körül­be­lül Kr. e. 5000 körül. A falu a Nyitrai-​dombságban talál­ha­tó, a Hosszú-​csatorna fel­ső foly­á­sa men­tén, körül­be­lül 10 kilo­mé­ter­re nyugat­ra Nyit­rá­tól (vel​ke​za​lu​zie​.eu). A terület ked­ve­ző fel­té­te­le­ket biz­to­sít mezőgaz­da­sá­gi növé­ny­ek és szőlőter­mesz­tés szá­má­ra. Nyit­ra 10,5 km-​re, Sze­red pedig 16,5 km-​re talál­ha­tó. A falu­ban 4218 lakos él (vel​ke​za​lu​zie​.eu). A falu­hoz tar­to­zik Tit­váň tele­pülés is. A Hosszú-​csatorna és a mel­let­te lévő tó fon­tos megál­ló­he­ly a ván­dor­ló mada­rak szá­má­ra. Vad­kac­sák, fácá­nok, fog­ly­ok, nyulak és őzek talál­ha­tók a kör­ny­é­ken. Az ere­de­ti árté­ri erdők­ből csak néhá­ny marad­vá­ny talál­ha­tó, a töl­gy­er­dők a leg­gy­ako­rib­bak a kör­ny­é­ken. Az első írá­sos emlí­tés 1261-​ből szár­ma­zik, ahol ​“ter­ra Wylak” néven emlí­tik (Wiki­pe­dia).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post