Krajina, Zahraničie, Mestá, Objekty, predmety a priestory, Príroda, Ľudská príroda, Česko, Južná Morava, Moravské mestá, Stavby, Fotografie, Parky

Brno

skala
Hits: 1146

Brno je metropolou Moravy, je druhým najväčším mestom Českej republiky. Žije tu približne 400 000 obyvateľov (Wikipedia) ploche 230 km2 (mendelu.cz). Leží pri sútoku Svratky a Svitavy, v predhorí Česko-moravskej vysočiny (Encyclopedia Britannica). Prvá písomná zmienka o Brne je z roku 1091. Historické názvy: Brnen, , , Birnen. Slovo Brno je odvodené od – hlina, brnný znamená . V hantec jazyku je Brno pomenované ako , Bryncl, ale aj Štatl (Wikipedia). Mesto má strategickú polohu v srdci Európy a veľké medzinárodné letisko. Disponuje množstvom autobusových a vlakových staníc, čo umožňuje jednoduché cestovanie do ďalších európskych destinácií. v meste je tiež veľmi pohodlná. Brnenské výstavisko funguje od roku 1928. Každoročne sa tu konajú zamerané na vedu, techniku, cestovanie, kultúru a ďalšie oblasti. Jednou z najzaujímavejších častí je sekcia vedy a , kde možno vidieť najnovšie v , robotike a podobných odboroch. Súčasťou sú aj koncerty a špeciálne programy pre (alexstaff.agency). Brno je významným vzdelávacím centrom, nachádza sa tu viacero univerzít a vysokých škôl (Wikipedia). 

Brno bolo historicky hlavným mestom Moravy od stredoveku až do roku 1948 (Wikipedia). V stredoveku bolo mesto opevnené (discoverczech.com). Nad mestom sa čnie hrad (Wikipedia). Brniansky hrad Špilberk vznikol v 13. storočí a počas posledných 700 rokov slúžil rôznym účelom. Najprv bol kráľovským hradom a sídlom moravských markgrófov. Neskôr sa rozrástol na významnú vojenskú pevnosť, ktorá mala chrániť Brno. Koncom 18. storočia sa zmenil na väzenie pre najťažších zločincov a politických väzňov -Uhorska. V roku 1960 sa Špilberk stal sídlom Múzea mesta Brna (travelinculture.com). Rímskokatolícka katedrála svätých Petra a Pavla stojí na brnianskom vrchu Petrov. Zvláštnosťou je, že zvon bije o 11:00 – čo je pripomienka švédskeho obliehania počas Tridsaťročnej a legendy, podľa ktorej sa obyvatelia dohodli, že poludňajší zvon bude zvoniť o hodinu skôr – čo malo prispieť k obrane mesta. Brno má astronomické – tzv. chronometer, čierny obelisk na Námestí slobody. Každý deň o 11:00 vypustí sklenenú guľôčku z jedného zo štyroch otvorov – šťastný divák si ju môže chytiť a odniesť ako suvenír. Na ktorom mieste sa objaví, však nie je možné predvídať (travelinculture.com). Brnianska s gotickou vežičkou prestala slúžiť svojmu pôvodnému účelu v roku 1935 a dnes je z nej galéria. Dominantou je impozantná Parnasova fontána od Johanna Bernharda Fischera von Erlacha. Socha „Spravedlnost“ na Moravskom námestí znázorňuje muža dvíhajúceho ťažký blok (travelinculture.com). Moravské námestie patrí medzi najrozsiahlejšie námestia v Brne. Okrem iného sa tu nachádza 8-metrová jazdecká od Jaroslava Rónu, prezývaná „Odvaha“ (gotobrno.cz). Pod parkom na Žltom kompci neďaleko od centra sa nachádzajú , ktoré nemajú v Európe obdoby. Je to skvelý pre umenie, koncery, vizuálne projekcie (gotobrno.cz). Brno disponuje aj zoologickou záhradou, od roku 1953 (gotobrno.cz).

Na Námestí slobody nájdete aj Morový stĺp z roku 1689 (travelinculture.com). Brnianska kostnica je však s približne 50 000 kostrami najväčšia v Česku a druhá najväčšia v Európe – po parížskych katakombách. Kostnica pri kostole svätého Jakuba vznikla v 17. storočí a rozširovala sa v 18. storočí. Pre nedostatok miesta na cintoríne sa po niekoľkých rokoch otvárali a kosti sa premiestňovali do kostnice, aby vznikol priestor pre nových zosnulých. V roku 1784 cisár . cintorín pri svätom Jakubovi zrušil – a kostnica upadla do zabudnutia. Znovuobjavená bola až v roku 2001 (travelinculture.com). Zaujímavosťou je trhové námestie Zelný trh () v centre s historickými podzemnými chodbami pod ním (Wikipedia). Brna: genetik , spisovateľ Milan Kundera a Bohumil Hrabal, hudobný skladateľ Leoš Janáček, herec a dramatik Arnošt Goldflam a Bolek Polívka (Wikipedia).

Vila Tugendhat sa nachádza na Drobného ulici v Brne. Je pobočkou Muzea Brněnska. Patrí ku nej aj záhrada. Majiteľ v roku 1929 daroval hornú časť pozemku svojej dcére, ktorá si na ňom postavila rodinný dom, vilu Tugendhat (vilalowbeer.cz). V 19. storočí tu stály záhradné domy, vinohrad a záhrada. V roku 1903 tu dal postaviť Moriz Fuhrmann rodinnú vilu. V roku 1913 dal vilu Alfred Löw-Beer čiastočne upraviť. V roku 1940 zabavili vilu Nemci a sídlilo tu . Po vojne tu krátko fungoval Americký ústav. Od roku 1954 do roku 2012 objekt fungoval ako Masarykov študentský (vilalowbeer.cz).

Od 50-tych rokov do konca 20. storočia spravená iba čiastočná oprava , inštalácie nového kotla a ústredného kúrenia. Ku pamiatkovej obnove došlo v máji 2013 a trvala do decembra 2014. Súčasťou boli mnohé remeselné interiérové práce. Rekonštruovaný bol aj záhradný dom, tzv. „„. Záhrada bola pretvorená do podoby z 30-tych rokov 20. storočia. (vilalowbeer.cz).

Lužánky

Pôvodným názov pre Lužánky je , v hantecu . Leží v nadmorskej výške 214 metrov nad morom (Wikipedia). Lužánky sú prvým verejný parkom v Česku (gotobrno.cz). S rozlohou 22 hektárov je najväčším brnenským parkom (brna.cz). V 16. storočí bol v tomto priestore hospodársky dvorec (Informačná tabuľa). Založený bol v roku 1786 ako jeden z prvých verejných parkov v strednej Európe (gotobrno.cz). Avšak prvé zmienky o Lužánkach sú z 13. storočia, kedy Niger venoval lužnú lúku s hospodárskym dvorcom neďaleko hradieb herburskému kláštoru. V 16. storočí tento majetok prevzali jezuiti a v 18. storočí tu postavili kaplnku a okrasnú záhradu (Wikipedia). Záhrada vznikla na území pôvodnej lužnej lúky pri Ponávke. Jej autorom bol cisársky záhradník Franz Bissinger, ktorý ju osadil do francúzskeho štýlu (brna.cz). Pomenovanie pochádza od pôvodných lužných lesov, ktoré tu kedysi rástli (Informačná tabuľa).

Uprostred parku sa nachádza novorenesančný Pavilon, kde sa aj dnes konajú plesy, koncerty, a . Dnes je známy aj pod názvom a plní aj funkciu detského centra voľného času. Súčasná podoba parku pochádza z roku 1840 a jej autorom je (gotobrno.cz). Šebánek zmenil ráz na park anlického prírodného štýlu. Park rozšíril na 22.3 ha, stal sa mestským korzom, výletným miestom a miestom kultúrnym a spoločenským (brna.cz). Koncom 19. storočia boli v Lužánkach zastúpené všetky druhy drevín, ktoré sa vyskytujú na Morave (Informačná tabuľa). Lužánky sú aj dnes športovým a spoločenským centrom (gotobrno.cz).  Park je kultúrnou pamiatkou (Wikipedia). Súčasná podoba parku je výsledkom rekonštrukcie z rokov 1991 – 2012 podľa Ivana Otrubu (Otruba). V rokoch 1978, 2015 – 2016 ornitológovia zaznamenali v parku 72 druhov vtákov, z toho 29 hniezdniacich (Černý, Šebela). V roku 2004 bolo v parku vybudované umelé koryto rieky Ponávky, ktorá kedysi cez park tiekla. Dnes je jej tok zvedený do potrubia, ktoré skrýva val tiahnuci sa vedľa Drobného ulice (jecool.net).

Brno is the metropolis of and the second largest city of the Republic. Approximately 400,000 inhabitants live here () on an area of 230 km² (mendelu.cz). It lies at the confluence of the and Svitava rivers, in the foothills of the Bohemian-Moravian Highlands (Encyclopedia Britannica). The first written mention of Brno dates back to 1091. Historical names include Brnen, Brenne, Brynen, Birnen. The word Brno is derived from “brn” – clay; “brnný” means clayey. In the Hantec slang, Brno is called Brnisko, Bryncl, or Štatl (Wikipedia). The city has a strategic position in the heart of Europe and a large international airport. It has many bus and train stations, which allows easy travel to other European destinations. Transportation within the city is also very convenient.

The Brno Exhibition Centre has been operating since 1928. Every year, trade fairs focused on science, technology, travel, culture, and other areas are held here. One of the most interesting parts is the science and technology section, where visitors can see the newest innovations in IT, robotics, and similar fields. Concerts and special programs for children are also included (alexstaff.agency). Brno is an important educational center, home to several universities and colleges (Wikipedia).

Historically, Brno was the capital of Moravia from the Middle Ages until 1948 (Wikipedia). In the Middle Ages, the city was fortified (discoverczech.com). Above the city rises Špilberk Castle (Wikipedia). Špilberk was founded in the 13th century and has served various purposes over the last 700 years. First, it was a royal castle and the seat of the Margraves of Moravia. Later, it grew into a major military fortress designed to protect Brno. At the end of the 18th century, it was turned into a prison for the worst criminals and political prisoners of the Austro-Hungarian Empire. In 1960, Špilberk became the seat of the Brno City Museum (travelinculture.com).

The Catholic Cathedral of Saints Peter and Paul stands on Petrov Hill. Its uniqueness lies in the fact that the bell rings at 11:00 – a reminder of the Swedish siege during the Thirty Years‘ War and a legend saying that locals agreed the noon bell would ring an hour earlier, which was meant to help in the city’s defense. Brno has an astronomical clock – a chronometer, a black obelisk on Freedom Square. Every day at 11:00 it releases a glass marble from one of four openings – a lucky viewer may catch it and take it home as a souvenir. However, it is impossible to predict which opening it will fall from (travelinculture.com).

The Old Town Hall with a Gothic turret stopped serving its original purpose in 1935 and today it is a gallery. A dominant landmark of the square is the impressive Parnas Fountain by Johann Bernhard Fischer von Erlach. The statue “Justice” on Moravian Square depicts a man lifting a heavy block (travelinculture.com). Moravian Square is one of the largest squares in Brno. Among other things, it features the 8-meter equestrian statue of Jošt of Luxembourg by Jaroslav Róna, nicknamed “Courage” (gotobrno.cz).

Under the park on Yellow Hill near the center are water reservoirs unlike any others in Europe. It is an excellent space for art, concerts, and visual projections (gotobrno.cz). Brno also has a zoo, established in 1953 (gotobrno.cz).

On Freedom Square you can also find the Plague Column from 1689 (travelinculture.com). The Brno ossuary, with approximately 50,000 skeletons, is the largest in the Czech Republic and the second largest in Europe after the Paris catacombs. The ossuary by the Church of St. James was created in the 17th century and expanded in the 18th century. Due to lack of space in the cemetery, graves were opened after several years and the bones were moved to the ossuary to make room for new burials. In 1784, Emperor Joseph II abolished the cemetery by St. James – and the ossuary fell into oblivion. It was rediscovered only in 2001 (travelinculture.com). The market square Zelný trh (Zelňák) in the center is interesting due to the historic underground passageways beneath it (Wikipedia).

Famous personalities of Brno: geneticist Gregor Mendel, writers Milan Kundera and Bohumil Hrabal, composer Leoš Janáček, actor and playwright Arnošt Goldflam, and actor Bolek Polívka (Wikipedia).

Vila Tugendhat

Villa Tugendhat is located on Drobného Street in Brno. It is a branch of the Brno Museum. It also includes a garden. Owner Alfred Löw-Beer donated the upper part of the property to his daughter in 1929, who built a family house there – Villa Tugendhat (vilalowbeer.cz). In the 19th century, garden houses, a vineyard, and a garden stood here. In 1903, Moriz Fuhrmann built a family villa on the site. In 1913, Alfred Löw-Beer partially modified it. In 1940, the villa was seized by the Germans and housed the Gestapo. After the war, the American Institute briefly operated here. From 1954 to 2012 the building served as the Masaryk Student Dormitory (vilalowbeer.cz).

From the 1950s to the end of the 20th century, only minor repairs were carried out, such as roof improvements and installation of a new boiler and central heating. Monument restoration took place from May 2013 to December 2014, including many craft interior works. The garden house, called the “Customs House,” was also restored. The garden was redesigned to its form from the 1930s (vilalowbeer.cz).

Lužánky

The original name for Lužánky is Augarten, in Hantec: Augec. It lies at an elevation of 214 meters above sea level (Wikipedia). Lužánky is the first public park in Czechia (gotobrno.cz). With an area of 22 hectares, it is the largest park in Brno (brna.cz). In the 16th century, there was an agricultural estate on this site (information board). The park was established in 1786 as one of the first public parks in Central Europe (gotobrno.cz). However, the first mentions date back to the 13th century, when Niger donated a wet meadow with a farm near the city walls to the Herbertine monastery. In the 16th century, the Jesuits took over the property, and in the 18th century they built a chapel and ornamental garden (Wikipedia).

The garden was created on what used to be a floodplain meadow near the Ponávka. Its designer was imperial gardener Franz Bissinger, who arranged it in French style (brna.cz). The name comes from the original floodplain forests that once grew here (information board).

In the middle of the park stands a Neo-Renaissance Pavilion, where balls, concerts, celebrations, and exhibitions take place even today. Today it is also known as the Casino and serves as a children’s leisure center. The present form of the park dates back to 1840, designed by Antonín Šebánek (gotobrno.cz). Šebánek transformed the garden into a park in the English landscape style. He expanded it to 22.3 hectares, and it became a city promenade, excursion area, and cultural and social place (brna.cz). At the end of the 19th century, every tree species occurring in Moravia was represented in Lužánky (information board).

Lužánky is still a sports and social center (gotobrno.cz). The park is a cultural monument (Wikipedia). Its present appearance is the result of reconstruction between 1991 and 2012 based on designs by Ivan Otruba (Otruba). In 1978 and 2015–2016, ornithologists recorded 72 bird species in the park, 29 of them nesting (Černý, Šebela). In 2004, an artificial channel of the Ponávka River was built in the park; the river itself is now led through a pipe hidden in an embankment along Drobného Street (jecool.net).

Brno je metropolí Moravy a druhým největším městem České republiky. Žije zde přibližně 400 000 obyvatel (Wikipedia) na ploše 230 km² (mendelu.cz). Leží u soutoku Svratky a Svitavy, v podhůří Českomoravské (Encyclopedia Britannica). První písemná zmínka o Brně pochází z roku 1091. Historické názvy: Brnen, Brenne, Brynen, Birnen. Slovo Brno je odvozeno od „brn“ – hlína, „brnný“ znamená hliněný. V hantecu se Brno nazývá Brnisko, Bryncl nebo také Štatl (Wikipedia). Město má strategickou polohu v srdci Evropy a velké mezinárodní letiště. Má mnoho autobusových a vlakových nádraží, což umožňuje snadné cestování do dalších evropských destinací. Doprava ve městě je rovněž velmi pohodlná.

Brněnské výstaviště funguje od roku 1928. Každoročně se zde konají veletrhy zaměřené na vědu, techniku, cestování, kulturu a další obory. Jednou z nejzajímavějších částí je sekce vědy a techniky, kde je možné vidět nejnovější inovace v IT, robotice a podobných odvětvích. Součástí jsou také koncerty a speciální programy pro děti (alexstaff.agency). Brno je významným vzdělávacím centrem, nachází se zde několik univerzit a vysokých škol (Wikipedia).

Brno bylo historicky hlavním městem Moravy od středověku až do roku 1948 (Wikipedia). Ve středověku bylo město opevněné (discoverczech.com). Nad městem se tyčí hrad Špilberk (Wikipedia). Brněnský hrad Špilberk vznikl ve 13. století a během posledních 700 let sloužil různým účelům. Nejprve byl královským hradem a sídlem moravských markrabat. Později se rozrostl na významnou vojenskou pevnost, která měla chránit Brno. Koncem 18. století se změnil na vězení pro nejtěžší zločince a politické vězně Rakousko-Uherska. V roce 1960 se Špilberk stal sídlem Muzea města Brna (travelinculture.com).

Římskokatolická katedrála svatých Petra a Pavla stojí na brněnském vrchu Petrov. Zvláštností je, že zvon odbíjí v 11:00 – což je připomínka švédského obléhání během třicetileté války a legendy, podle níž se obyvatelé dohodli, že polední zvon bude zvonit o hodinu dříve – což mělo přispět k obraně města. Brno má astronomické hodiny – tzv. chronometr, černý obelisk na Náměstí svobody. Každý den v 11:00 vypustí skleněnou kuličku z jednoho ze čtyř otvorů – šťastný divák si ji může chytit a odnést jako suvenýr. Nelze však předvídat, odkud vypadne (travelinculture.com).

Brněnská Stará s gotickou věžičkou přestala sloužit svému původnímu účelu v roce 1935 a dnes je z ní galerie. Dominantou náměstí je impozantní Parnasova kašna od Johanna Bernharda Fischera von Erlacha. Socha „Spravedlnost“ na Moravském náměstí znázorňuje muže zvedajícího těžký blok (travelinculture.com). Moravské náměstí patří mezi nejrozsáhlejší náměstí v Brně. Nachází se zde i 8metrová jezdecká socha Jošta Lucemburského od Jaroslava Róny, přezdívaná „Odvaha“ (gotobrno.cz).

Pod parkem na Žlutém kopci nedaleko centra se nacházejí vodojemy, které nemají v Evropě obdoby. Využívají se pro umění, koncerty a vizuální projekce (gotobrno.cz). Brno disponuje také zoologickou zahradou, založenou roku 1953 (gotobrno.cz).

Na Náměstí svobody najdete také Morový sloup z roku 1689 (travelinculture.com). Brněnská kostnice je však s přibližně 50 000 kostrami největší v Česku a druhá největší v Evropě – po pařížských katakombách. Kostnice u kostela svatého Jakuba vznikla v 17. století a rozšiřovala se v 18. století. Z důvodu nedostatku místa na hřbitově se hroby po několika letech otevíraly a kosti se přesouvaly do kostnice, aby vznikl prostor pro nové zemřelé. V roce 1784 císař Josef II. zrušil hřbitov u sv. Jakuba – a kostnice upadla v zapomnění. Znovuobjevena byla až v roce 2001 (travelinculture.com). Zajímavostí je tržní náměstí Zelný trh (Zelňák) v centru s historickými podzemními chodbami pod ním (Wikipedia).

Osobnosti Brna: genetik Gregor Mendel, spisovatelé Milan Kundera a Bohumil Hrabal, hudební skladatel Leoš Janáček, herec a dramatik Arnošt Goldflam a Bolek Polívka (Wikipedia).

Vila Tugendhat

Vila Tugendhat se nachází na ulici Drobného v Brně. Je pobočkou Muzea Brněnska. Patří k ní také zahrada. Majitel Alfred Löw-Beer v roce 1929 daroval horní část pozemku své dceři, která si na něm postavila rodinný dům – vilu Tugendhat (vilalowbeer.cz). V 19. století zde stály zahradní domky, vinice a zahrada. Roku 1903 zde nechal Moriz Fuhrmann postavit rodinnou vilu. V roce 1913 dal Alfred Löw-Beer vilu částečně upravit. V roce 1940 vilu zabavili Němci a sídlilo zde gestapo. Po válce zde krátce fungoval Americký ústav. Od roku 1954 do roku 2012 objekt sloužil jako Masarykův studentský domov (vilalowbeer.cz).

Od 50. let do konce 20. století se provedly pouze menší opravy, například střecha či instalace nového kotle a ústředního topení. K památkové obnově došlo od května 2013 do prosince 2014. Součástí bylo mnoho řemeslných interiérových prací. Rekonstruován byl také zahradní dům, tzv. „Celnice“. Zahrada byla upravena do podoby z 30. let 20. století (vilalowbeer.cz).

Lužánky

Původní název pro Lužánky je Augarten, v hantecu Augec. Leží v nadmořské výšce 214 metrů (Wikipedia). Lužánky jsou prvním veřejným parkem v Česku (gotobrno.cz). S rozlohou 22 hektarů jsou největším brněnským parkem (brna.cz). V 16. století zde stál hospodářský dvůr (informační tabule). Založeny byly v roce 1786 jako jeden z prvních veřejných parků ve střední Evropě (gotobrno.cz). První zmínky však pocházejí již ze 13. století, kdy Niger daroval lužní louku s dvorem herburskému klášteru. V 16. století majetek převzali jezuité a v 18. století zde postavili kapli a okrasnou zahradu (Wikipedia).

Zahrada vznikla na území původní lužní louky u Ponávky. Jejím autorem byl císařský zahradník Franz Bissinger, který ji osadil do francouzského stylu (brna.cz). Název pochází od původních lužních lesů, které zde kdysi rostly (informační tabule).

Uprostřed parku stojí novorenesanční Pavilon, kde se dodnes konají plesy, koncerty, slavnosti a výstavy. Dnes je znám také jako Kasino a slouží jako dětské centrum volného času. Současná podoba parku pochází z roku 1840 a jejím autorem je Antonín Šebánek (gotobrno.cz). Šebánek změnil charakter zahrady na park anglického přírodního stylu. Park rozšířil na 22,3 ha, stal se městským korzem, výletním místem a prostorem kulturním a společenským (brna.cz). Koncem 19. století byly v Lužánkách zastoupeny všechny druhy dřevin vyskytujících se na Moravě (informační tabule).

Lužánky jsou i dnes sportovním a společenským centrem (gotobrno.cz). Park je kulturní památkou (Wikipedia). Současná podoba je výsledkem rekonstrukce z let 1991–2012 podle Ivana Otruby (Otruba). V letech 1978 a 2015–2016 zaznamenali ornitologové v parku 72 druhů ptáků, z toho 29 hnízdících (Černý, Šebela). V roce 2004 bylo v parku vybudováno umělé koryto Ponávky; její proud je dnes sveden do potrubí skrytého v valu vedle ulice Drobného (jecool.net).

Brünn (Brno) ist die Metropole Mährens und die zweitgrößte Stadt der Tschechischen Republik. Hier leben etwa 400.000 Einwohner (Wikipedia) auf einer Fläche von 230 km² (mendelu.cz). Die Stadt liegt am Zusammenfluss von Svratka (Schwarzach) und Svitava (Zwitta) im Vorland der Böhmisch-Mährischen Höhe (Encyclopedia Britannica). Die erste schriftliche Erwähnung stammt aus dem Jahr 1091. Historische Bezeichnungen: Brnen, Brenne, Brynen, Birnen. Das Wort Brno leitet sich von „brn“ – Ton – ab; „brnný“ bedeutet tonhaltig. Im Hantec-Slang heißt Brno Brnisko, Bryncl oder Štatl (Wikipedia). Die Stadt hat eine strategische Lage im Herzen Europas und einen großen internationalen Flughafen. Zahlreiche Bus- und Bahnhöfe ermöglichen eine einfache Reise in weitere europäische Ziele. Auch der öffentliche Verkehr in der Stadt ist sehr bequem.

Das Brünner Messegelände existiert seit 1928. Jedes Jahr finden hier Messen zu Wissenschaft, Technik, Reisen, Kultur und weiteren Themen statt. Besonders interessant ist der Bereich für Wissenschaft und Technik, in dem man die neuesten Innovationen aus IT, Robotik und ähnlichen Bereichen sehen kann. Bestandteil sind auch Konzerte und spezielle Programme für Kinder (alexstaff.agency). Brünn ist ein bedeutendes Bildungszentrum mit mehreren Universitäten und Hochschulen (Wikipedia).

Historisch war Brünn von dem Mittelalter bis 1948 die Hauptstadt Mährens (Wikipedia). Im Mittelalter war die Stadt befestigt (discoverczech.com). Über der Stadt erhebt sich die Burg Spielberg (Špilberk) (Wikipedia). Sie entstand im 13. Jahrhundert und diente in den letzten 700 Jahren verschiedenen Zwecken. Zunächst war sie eine königliche Burg und Sitz der mährischen Markgrafen. Später wurde sie zu einer wichtigen Militärfestung ausgebaut, die Brünn schützen sollte. Ende des 18. Jahrhunderts wurde sie zu einem Gefängnis für Schwerverbrecher und politische Gefangene der österreichisch-ungarischen Monarchie. 1960 wurde sie zum Sitz des Brünner Stadtmuseums (travelinculture.com).

Die römisch-katholische Kathedrale der Heiligen Peter und Paul steht auf dem Petersberg (Petrov). Eine Besonderheit besteht darin, dass die Glocke bereits um 11:00 Uhr läutet – als Erinnerung an die schwedische Belagerung während des Dreißigjährigen Krieges. Der Legende zufolge vereinbarten die Bewohner, den Mittagsschlag eine Stunde früher ertönen zu lassen, um zur Verteidigung der Stadt beizutragen. Brünn hat eine astronomische Uhr – einen Chronometer, einen schwarzen Obelisken auf dem Freiheitsplatz. Jeden Tag um 11:00 Uhr lässt er eine Glaskugel aus einer von vier Öffnungen fallen – ein glücklicher Besucher kann sie fangen und als Souvenir behalten. Wo sie erscheint, ist jedoch unvorhersehbar (travelinculture.com).

Das Alte mit seinem gotischen Türmchen verlor 1935 seine ursprüngliche Funktion und dient heute als Galerie. Eine Dominante des Platzes ist der imposante Parnas-Brunnen von Johann Bernhard Fischer von Erlach. Die Statue „Gerechtigkeit“ auf dem Mährischen Platz zeigt einen Mann, der einen schweren Block hebt (travelinculture.com). Der Mährische Platz gehört zu den größten Plätzen Brünns. Zu finden ist dort auch die 8 Meter hohe Reiterstatue von Johann von Luxemburg (Jošt), geschaffen von Jaroslav Róna und „Mut“ genannt (gotobrno.cz).

Unter dem Park am Gelben Hügel (Žlutý kopec) nahe dem Zentrum befinden sich Wasserreservoire, die in Europa einzigartig sind. Sie dienen heute als Raum für Kunst, Konzerte und visuelle Projektionen (gotobrno.cz). Brünn besitzt auch einen Zoologischen Garten, gegründet 1953 (gotobrno.cz).

Auf dem Freiheitsplatz befindet sich auch die Pestsäule von 1689 (travelinculture.com). Das Brünner Beinhaus mit etwa 50.000 Skeletten ist das größte in Tschechien und das zweitgrößte in Europa nach den Pariser Katakomben. Das Beinhaus bei der Jakobskirche entstand im 17. Jahrhundert und wurde im 18. Jahrhundert erweitert. Wegen Platzmangels auf dem Friedhof wurden Gräber nach einigen Jahren geöffnet und die Gebeine in das Beinhaus übertragen. 1784 ließ Kaiser Josef II. den Friedhof bei St. Jakob aufheben – und das Beinhaus geriet in Vergessenheit. Erst 2001 wurde es wiederentdeckt (travelinculture.com). Eine Besonderheit ist der Marktplatz Zelný trh („Kohlmarkt“) im Zentrum mit historischen unterirdischen Gängen (Wikipedia).

Berühmte Persönlichkeiten Brünns: der Genetiker Gregor Mendel, die Schriftsteller Milan Kundera und Bohumil Hrabal, der Komponist Leoš Janáček, der Schauspieler und Dramatiker Arnošt Goldflam sowie Bolek Polívka (Wikipedia).

Villa Tugendhat

Die Villa Tugendhat befindet sich in der Drobného-Straße in Brünn. Sie ist eine Außenstelle des Museums der Region Brünn. Zur Villa gehört auch ein Garten. Eigentümer Alfred Löw-Beer schenkte 1929 den oberen Teil des Grundstücks seiner Tochter, die darauf die Familienvilla – die Villa Tugendhat – errichtete (vilalowbeer.cz). Im 19. Jahrhundert standen hier Gartenhäuser, ein Weinberg und ein Garten. 1903 ließ Moriz Fuhrmann eine Familienvilla erbauen. 1913 ließ Alfred Löw-Beer das Gebäude teilweise umbauen. 1940 beschlagnahmten die Deutschen die Villa, und die Gestapo war dort untergebracht. Nach dem Krieg befand sich dort kurz das American Institute. Von 1954 bis 2012 diente das Gebäude als Masaryk-Studentenwohnheim (vilalowbeer.cz).

Von den 1950er-Jahren bis zum Ende des 20. Jahrhunderts wurden nur kleinere Reparaturen durchgeführt – unter anderem am Dach, sowie die Installation eines neuen Kessels und Zentralheizsystems. Eine denkmalpflegerische Restaurierung fand von Mai 2013 bis Dezember 2014 statt. Zahlreiche kunsthandwerkliche Innenarbeiten wurden ausgeführt. Auch das Gartenhaus, die sogenannte „Zollstation“, wurde restauriert. Der Garten wurde in den Zustand der 1930er Jahre zurückversetzt (vilalowbeer.cz).

Lužánky

Der ursprüngliche Name für Lužánky lautet Augarten, im Hantec-Slang Augec. Der Park liegt auf 214 m ü. M. (Wikipedia). Lužánky ist der älteste öffentliche Park Tschechiens (gotobrno.cz). Mit 22 Hektar ist er der größte Park Brünns (brna.cz). Im 16. Jahrhundert befand sich hier ein Wirtschaftshof (Informationstafel). Der Park wurde 1786 als einer der ersten öffentlichen Parks Mitteleuropas angelegt (gotobrno.cz). Erste Erwähnungen reichen jedoch bis ins 13. Jahrhundert zurück, als Niger eine Auenwiese mit Wirtschaftshof nahe den Stadtmauern dem Herburtinerkloster schenkte. Im 16. Jahrhundert übernahmen die Jesuiten den Besitz und errichteten im 18. Jahrhundert eine Kapelle und einen Ziergarten (Wikipedia).

Der Garten entstand auf einer ehemaligen Auenwiese am Fluss Ponávka. Sein Gestalter war der kaiserliche Gärtner Franz Bissinger, der ihn im französischen Stil anlegte (brna.cz). Der Name stammt von den ursprünglichen Auenwäldern, die hier einst wuchsen (Informationstafel).

In der Mitte des Parks steht ein neorenaissance Pavillon, in dem bis heute Bälle, Konzerte, Feste und Ausstellungen stattfinden. Er ist auch unter dem Namen Kasino bekannt und dient als Zentrum für Kinderfreizeit. Die heutige Form des Parks stammt aus dem Jahr 1840 und wurde von Antonín Šebánek gestaltet (gotobrno.cz). Šebánek verwandelte den Garten in einen Park im englischen Landschaftsstil. Er erweiterte ihn auf 22,3 ha, und er wurde zur Stadtpromenade, zum Ausflugsziel sowie zu einem kulturellen und gesellschaftlichen Zentrum (brna.cz). Ende des 19. Jahrhunderts waren im Park alle Baumarten vertreten, die in Mähren vorkommen (Informationstafel).

Lužánky ist bis heute ein sportliches und gesellschaftliches Zentrum (gotobrno.cz). Der Park steht unter Denkmalschutz (Wikipedia). Sein heutiges Aussehen ist das Ergebnis einer Rekonstruktion von 1991 bis 2012 nach Plänen von Ivan Otruba (Otruba). In den Jahren 1978 sowie 2015–2016 verzeichneten Ornithologen 72 Vogelarten im Park, davon 29 brütende (Černý, Šebela). 2004 wurde im Park ein künstliches Flussbett der Ponávka gebaut; ihr Wasserlauf wird heute in einem Rohr entlang der Drobného-Straße geführt (jecool.net).

TOP

Brno

Lužánky

Vila Tugendhat

Reportáže, Krajina, Slovensko, Typ krajiny, Mestá, Reportáže zo Slovenska, Dolné Považie, Mestá, Piešťanské reportáže, Považské reportáže, Fotografie, Nočná krajina

Vianoce v Piešťanoch

skala
Hits: 6085

v Piešťanoch, ktoré sú známe svojimi liečivými termálnymi prameňmi, vytvárajú špecifickú atmosféru počas sviatkov. Centrum mesta sa premení malý vianočný trh s ručne vyrobenými darčekmi, vianočnými ozdobami a tradičným jedlom. Ľudia sa tu stretávajú, aby si vychutnali vianočnú atmosféru a porozprávali sa. a sú ozdobené vianočným osvetlením, konajú sa rôzne vianočné , hudobné a kultúrne , . V kostoloch prebiehajú vianočné , polnočné . Tradičné , ako , a kapor sa objavujú na stoloch rodín počas sviatkov. Večer sa rozdávajú , majú spoločné stretnutie, prípadne aj s priateľmi.

Christmas in , known for its healing thermal springs, creates a specific atmosphere during the holidays. The center transforms into a small Christmas market with handmade gifts, Christmas decorations, and traditional food. People gather here to enjoy the Christmas atmosphere and engage in conversations. Streets and squares are adorned with Christmas lights, various Christmas concerts, musical and cultural events, and Christmas performances take place. Churches host Christmas services and midnight masses. Traditional Christmas dishes such as kapustnica, gingerbread, and carp appear on family tables during the holidays. In the evening, gifts are exchanged, families come together for a shared celebration, possibly with friends as well.

TOP

Všetky

 
 
, , , , , , ,

Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, Zahraničné mestá, Príroda, Rastliny, Rakúsko, Mestá, Stromy, Skaly, Organizmy, Biotopy, Fotografie, Rieky, Rakúske mestá, Mokrade

Hainburg an der Donau

skala
Hits: 6046

an der Donau je historické v Dolnom Rakúsku, nachádzajúce sa pravom brehu Dunaja medzi Viedňou a Bratislavou. Je najvýchodnejším mestom Rakúska (Wikipedia). Leží v známej ako , približne 12 kilometrov západne od Bratislavy a 43 kilometrov východne od Viedne. Okolie Hainburgu je charakteristické zalesnenými kopcami a je súčasťou národného parku , ktorý chráni jednu z posledných veľkých riečnych nív v strednej Európe (donau.com). Hainburg sa pýši jedným z najzachovalejších stredovekých opevnení v Rakúsku, vrátane mestských hradieb, veží a troch mestských brán. Najznámejšia z nich, Wienertor, je považovaná za najväčšiu stredovekú mestskú bránu v Európe (Wikipedia). Nad mestom sa týči hrad, ktorého počiatky siahajú do 11. storočia. Hrad bol postavený na príkaz cisára Henricha III. a slúžil ako strategická pevnosť na ochranu hraníc (Wikipedia). Okrem historických pamiatok ponúka Hainburg aj na turistiku a cykloturistiku v okolitej prírode. Obľúbeným cieľom je vrch Braunsberg, odkiaľ sa naskytá panoramatický výhľad na mesto, a priľahlé oblasti (icestovanie.sk).

pri Hainburgu, o ktorú som sa ja predovšetkým zaujímal, patrí do unikátneho európskeho národného parku Donau-Auen. Nachádza sa vlastne medzi veľkými mestami Bratislava a Viedeň.  je malé mestečko, neďaleko od Bratislavy. Nad obcou sú dva kopce: Braunsberg a Schlossberg. Na Schlossbergu je hrad Hainburg.

Na ploche 25 km2 žije necelých 6 tisíc obyvateľov (cestovanie.biz). Hrad Schlossberg na kopci postavil z pôvodných starších hradieb cisár Henrich III. v roku 1050 (cestovanie.biz). V roku 1108 sa majiteľmi hradu stali (Wikipedia). V druhej polovici 12. storočia sa o jeho rekonštrukciu zaslúžil Richard Levie . V 13. storočí český panovník . V roku 1252 sa stáva majetkom Habsburgovcov. O roku 1629 hrad spravuje mesto, avšak začína pustnúť (cestovanie.biz). V roku 1683 vyplienili mesto . Zahynulo 8000 obyvateľov (Wikipedia). Vtedy sa podarilo utiecť pre nimi Thomasovi Haydnovi – otcovi hudobného skladateľa Jozefa Haydna. V roku 1789 sem cisár . presťahoval spracovateľskú továrničku tabaku, ktorá si dlhé desaťročia držala veľmi významný hospodársky význam v meste (cestovanie.biz). V meste sa nachádza jedna z najzachovalejších stredovekých mestských brán v Európe – Wienertor (Viedenská ) a – Maďarská brána (cestovanie.biz) () (Wikipedia). K mestu aj ruiny hradu  (Röthelstein), ktorý sa nachádza necelé 2 km od mesta (cestovanie.biz), pri Dunaji, pod Braunsbergom. V júni sa tu každý rok konajú stredoveké  a v lete hradné (Wikipedia).

Röthelstein je zrúcanina hradu nachádzajúca sa na 30 metrov vysokom skalnom výbežku nad riekou Dunaj, východne od mesta Hainburg an der Donau v Dolnom Rakúsku. Hrad bol postavený v 11. storočí a prvá písomná zmienka o ňom pochádza z roku 1180. Jeho strategická poloha oproti hradu Devín na slovenskej strane Dunaja naznačuje, že slúžil ako hraničný a strážny hrad, kontrolujúci a na rieke (hainburg.sk). V roku 1411 bol ako léno udelený Wilhelmovi von Enzersdorf od Albrechta V., vojvodu Rakúska (castles.nl). V priebehu storočí hrad postupne strácal na význame a upadal, až sa stal zrúcaninou. Dnes je Röthelstein obľúbeným cieľom turistov a milovníkov histórie. Zo zrúcaniny sa naskytá pôsobivý výhľad na rieku Dunaj a okolitú krajinu. Prístup k hradu je možný pešo z Hainburgu, pričom cesta vedie popri Dunaji a prechádza tunelom vytesaným do (panorama.sk). Okolie hradu je súčasťou národného parku, čo zvyšuje jeho atraktivitu pre návštevníkov (Oskar Mažgút). Zaujímavosťou je, že v línii dlhej len o málo viac ako štyri kilometre sa nachádzajú tri : , Röthelstein a . Táto oblasť, známa ako , bola v minulosti významne opevnená a slúžila ako strategický bod na rieke Dunaj (panorama.sk).

Hainburg an der Donau is a historic town in Lower Austria, located on the right bank of the Danube between and . is the easternmost town in Austria (). Situated in the region known as Industrieviertel, it lies approximately 12 kilometers west of Bratislava and 43 kilometers east of Vienna. The surroundings of Hainburg are characterized by wooded hills and are part of the Donau-Auen National Park, which protects one of the last large river floodplains in Central (donau.com). Hainburg boasts one of the best-preserved medieval fortifications in Austria, including walls, towers, and three city gates. The most famous of these, Wienertor, is considered the largest medieval city gate in Europe (Wikipedia). Overlooking the town is a castle whose origins date back to the 11th century. The castle was built by order of Emperor Henry III and served as a strategic fortress for border defense (Wikipedia).

In addition to historical landmarks, Hainburg offers opportunities for hiking and cycling in the surrounding nature. A popular destination is Hill, which offers panoramic views of the town, the Danube, and the surrounding areas (icestovanie.sk).

The landscape near Hainburg, which I am particularly interested in, belongs to the unique European Donau-Auen National Park. It lies between the major cities of Bratislava and Vienna. Hainburg an der Donau is a small town located near Bratislava. Above the town are two hills: Braunsberg and . On Schlossberg stands Hainburg Castle.

The town, covering an area of 25 km², has a population of just under 6,000 (.biz). Schlossberg Castle on the hill was built by Emperor Henry III in 1050 from older fortifications (cestovanie.biz). In 1108, the castle became the property of the Babenbergs (Wikipedia). In the second half of the 12th century, it was renovated under Richard the Lionheart, and in the 13th century by the king Přemysl Otakar. In 1252, it became the property of the Habsburgs. Since 1629, the castle has been managed by the town but began to fall into disrepair (cestovanie.biz). In 1683, the town was plundered by the Turks, with 8,000 inhabitants killed (Wikipedia). During this time, , the father of composer , managed to escape. In 1789, Emperor Joseph II relocated a tobacco processing factory to the town, which became an important economic hub for decades (cestovanie.biz). The town also features one of the best-preserved medieval city gates in Europe—Wienertor (Vienna Gate) and Ungertor (Hungarian Gate) (cestovanie.biz, Wikipedia). Nearby are the ruins of Heimenburg Castle (Röthelstein), located less than 2 km from the town (cestovanie.biz), near the Danube, below Braunsberg. Medieval markets and castle festivities are held here every year in June and summer (Wikipedia).

Röthelstein is a castle ruin located on a 30-meter-high rocky outcrop above the Danube River, east of Hainburg an der Donau in Lower Austria. The castle was built in the 11th century, and the written record dates to 1180. Its strategic location opposite Castle on the Slovak side of the Danube suggests it served as a border and watch castle, controlling trade ships and fishing on the river (hainburg.sk). In 1411, it was granted as a fiefdom to by Albert V, Duke of Austria (castles.nl). Over the centuries, the castle gradually lost importance and fell into ruin. Today, Röthelstein is a popular destination for tourists and history enthusiasts. The ruins offer an impressive view of the Danube River and the surrounding landscape. Access to the castle is possible on foot from Hainburg, with a path along the Danube passing through a tunnel carved into the (panorama.sk). The surroundings of the castle are part of the national park, enhancing its appeal for visitors (Oskar Mažgút). Interestingly, within a stretch of just over four kilometers, there are three castles: Hainburg Castle, Röthelstein, and Devín Castle. This area, known as the Devín Gate, was historically heavily fortified and served as a strategic point on the Danube River (panorama.sk).

Hainburg an der Donau ist eine historische Stadt in , gelegen am rechten Ufer der Donau zwischen und Bratislava. Es ist die östlichste Stadt Österreichs (Wikipedia). Die Stadt liegt in der Region Industrieviertel, etwa 12 Kilometer westlich von Bratislava und 43 Kilometer östlich von Wien. Die Umgebung von Hainburg ist geprägt von bewaldeten Hügeln und gehört zum Nationalpark Donau-Auen, der eine der letzten großen Flussauen Mitteleuropas schützt (donau.com). Hainburg verfügt über eine der besterhaltenen mittelalterlichen Befestigungsanlagen in , einschließlich Stadtmauern, Türmen und drei Stadttoren. Das bekannteste, das Wienertor, gilt als das größte mittelalterliche Stadttor Europas (Wikipedia). Über der Stadt erhebt sich eine , deren Ursprünge bis ins 11. Jahrhundert zurückreichen. Die Burg wurde im Auftrag von Kaiser Heinrich III. erbaut und diente als strategische Festung zur Grenzverteidigung (Wikipedia).

Neben historischen Sehenswürdigkeiten bietet Hainburg Möglichkeiten zum Wandern und Radfahren in der umliegenden Natur. Ein beliebtes Ziel ist der Braunsberg, von dem aus man einen Panoramablick auf die Stadt, die Donau und die Umgebung genießen kann (icestovanie.sk).

Die Landschaft um Hainburg, die mich besonders interessiert, gehört zum einzigartigen europäischen Nationalpark Donau-Auen. Sie liegt zwischen den Großstädten Bratislava und Wien. Hainburg an der Donau ist eine kleine Stadt in der Nähe von Bratislava. Über der Stadt erheben sich zwei Hügel: Braunsberg und Schlossberg. Auf dem Schlossberg steht die Burg Hainburg.

Auf einer Fläche von 25 km² leben knapp 6.000 Einwohner (cestovanie.biz). Die Schlossberg-Burg auf dem Hügel wurde 1050 von Kaiser Heinrich III. aus älteren Befestigungsanlagen errichtet (cestovanie.biz). Im Jahr 1108 wurde die Burg Eigentum der Babenberger (Wikipedia). In der zweiten Hälfte des 12. Jahrhunderts wurde sie unter Richard Löwenherz renoviert, im 13. Jahrhundert vom böhmischen König Přemysl Otakar. 1252 wurde sie Eigentum der Habsburger. Seit 1629 wird die Burg von der Stadt verwaltet, begann jedoch zu verfallen (cestovanie.biz). 1683 wurde die Stadt von den Türken geplündert, wobei 8.000 Einwohner ums Leben kamen (Wikipedia). In dieser Zeit gelang es Thomas Haydn, dem Vater des Komponisten Joseph Haydn, zu fliehen. 1789 verlegte Kaiser Joseph II. eine Tabakfabrik nach Hainburg, die jahrzehntelang eine bedeutende wirtschaftliche Rolle spielte (cestovanie.biz). In der Stadt befinden sich auch einige der besterhaltenen mittelalterlichen Stadttore Europas – das Wienertor und das Ungertor (cestovanie.biz, Wikipedia). In der Nähe liegen die Ruinen der Burg Heimenburg (Röthelstein), etwa 2 km von der Stadt entfernt (cestovanie.biz), nahe der Donau unterhalb des Braunsbergs. Jährlich finden im Juni mittelalterliche Märkte und im Sommer Burgfeste statt (Wikipedia).

Röthelstein ist eine Burgruine, die auf einem 30 Meter hohen Felsvorsprung über der Donau östlich von Hainburg an der Donau in Niederösterreich liegt. Die Burg wurde im 11. Jahrhundert erbaut, und die erste schriftliche Erwähnung stammt aus dem Jahr 1180. Ihre strategische Lage gegenüber der Burg Devín auf der slowakischen Seite der Donau deutet darauf hin, dass sie als Grenz- und Wachburg diente, um Handelsschiffe und die Fischerei auf dem Fluss zu kontrollieren (hainburg.sk). Im Jahr 1411 wurde sie von Albrecht V., Herzog von Österreich, als Lehen an Wilhelm von Enzersdorf vergeben (castles.nl). Im Laufe der Jahrhunderte verlor die Burg an Bedeutung und verfiel. Heute ist Röthelstein ein beliebtes Ziel für Touristen und Geschichtsinteressierte. Von der Ruine aus bietet sich ein beeindruckender Blick auf die Donau und die umliegende Landschaft. Der Zugang zur Burg ist zu Fuß von Hainburg aus möglich, wobei der Weg entlang der Donau durch einen in den Felsen gehauenen Tunnel führt (panorama.sk). Die Umgebung der Burg ist Teil des Nationalparks, was ihre Attraktivität für Besucher erhöht (Oskar Mažgút). Interessant ist, dass sich auf einer Strecke von nur etwas mehr als vier Kilometern drei Burgen befinden: Hainburg, Röthelstein und Devín. Diese Gegend, bekannt als die Deviner Pforte, war in der Vergangenheit stark befestigt und diente als strategischer Punkt an der Donau (panorama.sk).

TOP

Všetky

, , , ,

Krajina, Slovensko, Typ krajiny, Mestá, Slovenské mestá, Mestá, Podunajsko, Fotografie

Bratislavské Staré Mesto

skala
Hits: 4048

Staré je najkrajšia mestská časť mesta Bratislava. Dýcha v ňom ešte história a . Mestská časť Staré Mesto je historickou mestskou časťou Bratislavy. Dá sa povedať, že viac-menej predstavuje historické centrum mesta. Nachádza sa tu množstvo významných pamiatok a turistických atrakcií, napr. Bratislavský hrad, ktorý dominuje panoráme mesta. Významnou pamiatkou je Michalská brána, ktorá je jedinou zachovanou mestskou bránou zo stredovekých hradieb. Na Hlavnom námestí sa nachádza , významná gotická katedrála. Staré Mesto je známe aj svojimi uličkami, reštauráciami, kaviarňami a obchodmi, čo prispieva k jeho živému a turisticky atraktívnemu prostrediu. Táto mestská časť je populárnym miestom pre nákupy, kultúrne podujatia a prechádzky, čo robí z nej jedno z najživších miest v Bratislave. Na ploche 9.6 km2 tu žije 41 086 obyvateľov (staremesto.sk).

Staré Mesto is the most beautiful district of the city of Bratislava. breathes with history and culture. Staré Mesto is the historic part of Bratislava, more or less representing the historical center of the city. It is home to numerous significant landmarks and tourist attractions, such as Bratislava Castle, which dominates the city’s skyline. One notable landmark is Michael’s Gate, the only preserved city gate from the medieval fortifications. On the Main Square, you can find St. ‚s Cathedral, a significant Gothic cathedral. Staré Mesto is also known for its narrow streets, restaurants, cafes, and shops, contributing to its lively and tourist-attractive environment. This district is a popular destination for shopping, cultural events, and walks, making it one of the liveliest places in Bratislava. With an area of 9.6 km2, Staré Mesto is home to 41,086 residents (staremesto.sk).

Die Altstadt ist der schönste Stadtteil von Bratislava. Hier atmet man noch Geschichte und Kultur. Die Altstadt ist der historische Teil von Bratislava und stellt mehr oder weniger das historische Zentrum der Stadt dar. Hier befinden sich zahlreiche bedeutende Sehenswürdigkeiten und Touristenattraktionen, wie zum Beispiel die Burg von Bratislava, die die Skyline der Stadt dominiert. Ein weiteres bedeutendes Wahrzeichen ist das Michalská-Tor, das einzige erhaltene Stadttor aus den mittelalterlichen Befestigungsanlagen. Auf dem Hauptplatz befindet sich der St. Martinsdom, eine bedeutende gotische Kathedrale. Die Altstadt ist auch für ihre engen Gassen, Restaurants, Cafés und Geschäfte bekannt, was zu ihrer lebendigen und für Touristen attraktiven Umgebung beiträgt. Dieser Stadtteil ist ein beliebtes Ziel für Einkäufe, kulturelle Veranstaltungen und Spaziergänge, was ihn zu einem der lebhaftesten Orte in Bratislava macht. Auf einer Fläche von 9,6 km2 leben hier 41.086 Einwohner (staremesto.sk).

Az Óváros Bratislava legszebb városrésze. Itt még érezhető a történelem és a kultúra. Az Óváros Bratislava történelmi városrésze, amely többé-kevésbé a város történelmi központját képviseli. Számos jelentős látnivaló és turisztikai attrakció található itt, például a Bratislavai vár, amely uralkodik a város látképén. Az egyik kiemelkedő látnivaló a Mihály kapu, az egyetlen megmaradt városkapu a középkori erődítményekből. A Főtéren található Szent Márton-dóm is egy jelentős gótikus katedrális. Az Óváros a keskeny utcáiról, éttermeiről, kávézóiról és üzleteiről ismert, amelyek hozzájárulnak az élénk és turisták által vonzó környezetéhez. Ez a városrész népszerű célpont a vásárlásra, kulturális eseményekre és sétákra, ami az egyik legélénkebb hellyé teszi Bratislavában. A 9,6 km2 területen itt él 41 086 lakos (staremesto.sk).

Odkazy

Dóm Svätého Martina

Trojloďový gotický kostol patrí k najväčším gotickým sakrálnym stavbám na Slovensku. Bol postavený na mieste pôvodného románskeho kostola. Začali ho stavať na začiatku 14. storočia, vysvätený bol v r. 1452. Veža kostola bola postavená súčasne s troma loďami kostola, bola súčasťou mestského opevnenia a slúžila k obrane mesta. Jej celková výška dosahuje 85 m a na vrchole ju uzatvára pozlátená poduška s rozmermi 2 x 2 m a na nej 1 m kópia uhorskej kráľovskej vážiaca 300 kg. V rokoch 1563 – 1830 bol dóm svedkom korunovácií uhorských kráľov. Korunovali tu 11 uhorských kráľov a 8 kráľovských manželiek (bratislava.sk). Po nedávnej rekonštrukcii korunu už naspäť nevrátili.

Dóm Svätého Martina (St. Martin’s Cathedral)

The three-nave Gothic church is one of the largest Gothic sacral buildings in Slovakia. It was built on the site of the original Romanesque church. Construction began at the beginning of the 14th century, and it was consecrated in 1452. The church tower was built simultaneously with the three aisles of the church, serving as part of the city fortification and defense. Its total height reaches 85 meters, and at the top, it is crowned with a gilded cushion measuring 2 x 2 meters, topped by a 1-meter high replica of the Hungarian royal crown weighing 300 kg. From 1563 to 1830, the cathedral witnessed the coronations of Hungarian kings. It saw the coronation of 11 Hungarian kings and 8 royal consorts (bratislava.sk). After a recent reconstruction, the crown has not been returned.

Dóm St. Martin (St. Martinsdom)

Die dreischiffige gotische Kirche gehört zu den größten gotischen Sakralbauten in der Slowakei. Sie wurde an der Stelle einer ursprünglichen romanischen Kirche errichtet. Der Bau begann zu Beginn des 14. Jahrhunderts, und die Kirche wurde 1452 geweiht. Der Kirchturm wurde gleichzeitig mit den drei Schiffen der Kirche erbaut und diente als Teil der städtischen Befestigung und Verteidigung. Seine Gesamthöhe beträgt 85 Meter, und an der Spitze ist er mit einem vergoldeten Kissen von 2 x 2 Metern gekrönt, auf dem sich eine 1 Meter hohe Nachbildung der ungarischen Königskrone befindet, die 300 kg wiegt. Von 1563 bis 1830 war der Dom Zeuge der Krönungen ungarischer Könige. Es wurden 11 ungarische Könige und 8 königliche Gemahlinnen hier gekrönt (bratislava.sk). Nach einer kürzlichen Rekonstruktion wurde die Krone jedoch nicht zurückgegeben.

Szent Márton-dóm

A háromhajós gótikus templom a legnagyobb gótikus szakrális épületek közé tartozik Szlovákiában. Egy eredeti román templom helyén épült. Az építkezés a 14. század elején kezdődött, és a templomot 1452-ben szentelték fel. A templom tornyát egy időben építették a három hajóval, része volt a városi erődnek és a város védelmére szolgált. Teljes magassága 85 méter, tetején egy 2 x 2 méteres aranyozott párna található, amelyen egy 1 méter magas másolat helyezkedik el a magyar királyi koronáról, amely 300 kg súlyú. 1563 és 1830 között a dóm tanúja volt a magyar királyok koronázásának. Itt koronázták meg a 11 magyar királyt és 8 királynőt (bratislava.sk). A közelmúltbeli helyreállítás után a koronát azonban nem helyezték vissza.

TOP Staré Mesto

Dóm Svätého Martina

Michalská brána

Je jediná zachovaná brána stredovekého mestského opevnenia. Pôvodne gotická brána, ktorou do mesta vstupovala diaľková cesta z Moravy, sa spomína až v roku 1411, postavili ju však už v prvej polovici 14. storočia. V rokoch 1511- 13 bola zvýšená o osembokú nadstavbu a v rokoch 1753 – 58 prestavaná do súčasnej podoby, kedy bola na vrchol 51 metrov vysokej barokovej veže umiestnená socha svätého Michala. Pri zosilňovaní mestského opevnenia bol k veži pristavaný ochranný barbakán. V súčasnosti sa vo veži nachádza expozícia zbraní a mestského opevnenia (bratislava.sk).

Michalská brána

It is the only preserved gate of the medieval city fortification. Originally a Gothic gate through which the long-distance road from entered the city, it is mentioned in 1411, but it was built in the half of the 14th century. In the years 1511-13, it was raised by an octagonal superstructure, and in the years 1753-58, it was reconstructed into its current form, when a statue of St. Michael was placed on top of the 51-meter-high baroque tower. A protective barbican was added to the tower during the strengthening of the city fortification. Today, the tower houses an exhibition of weapons and city fortifications (bratislava.sk).

Michalská brána

Es ist das einzige erhaltene Tor der mittelalterlichen Stadtbefestigung. Ursprünglich ein gotisches Tor, durch das die Fernstraße aus Mähren in die Stadt führte, wird es erstmals im Jahr 1411 erwähnt, aber bereits in der ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts gebaut. In den Jahren 1511-13 wurde es um einen achteckigen Aufbau erhöht, und in den Jahren 1753-58 wurde es in seine heutige Form umgebaut, als auf den 51 Meter hohen barocken Turm die Statue des heiligen Michael gesetzt wurde. Bei der Verstärkung der Stadtbefestigung wurde ein Schutzbarbakan an den Turm angebaut. Heute beherbergt der Turm eine Ausstellung von Waffen und Stadtbefestigungen (bratislava.sk).

Michalská kapu

Ez az egyetlen megmaradt kapu a középkori város erődítményéből. Eredetileg egy gótikus kapu volt, amelyen keresztül a Morvaországból érkező távolsági út vezetett a városba. Először 1411-ben említik, de már a 14. század első felében megépült. 1511–13-ban nyolcszögletű felépítménnyel emelték fel, 1753–58-ban pedig jelenlegi formájában átalakították, amikor Szent Mihály szobrát helyezték el a 51 méter magas barokk torony tetejére. A város erődítményének megerősítésekor a toronyhoz egy védő bárkányt is hozzáépítettek. Ma a torony fegyver- és városfal-kialakítási kiállításnak ad otthont (bratislava.sk).

Primaciálny palác

Tento klasicistický palác je jednou najreprezentatívnejších palácových stavieb v Bratislave. V rokoch 1778-81 bol postavený pre ostrihomského arcibiskupa Jozefa Bathyányho. V atike strechy sa nachádzajú alegorické a vázy. Na vrchole tympanóna je umiestnený erb Jozefa Bathyányho a kardinálsky klobúk vážiaci 150 kg. V tympanóne sa dnes miesto pôvodnej fresky nachádza mozaika. Sošky anjelov nad balkónom v centrálnej časti fasády držia dve písmená I – Iusticia = spravodlivosť a C – Clementia = Láskavosť – osobné heslo kardinála. Vo vstupnej hale paláca po pravej strane sa nachádza pamätná tabuľa pripomínajúca tzv. Bratislavský (Prešporský) mier, dokument, ktorý tu bol podpísaný 26. decembra 1805 po bitke Troch cisárov pri Slavkove. Na nádvorí je paláca renesančná a v rohu nádvoria je vchod do svätého Ladislava. Na poschodí sa nachádza , ktorá bola svedkom podpísania Bratislavského mieru v roku 1805 medzi napoleonovským Francúzskom a Habsburgovským Rakúskom po bitke pri Slavkove. V roku 1848 tu kráľ Ferdinand I. podpísal dokument o zrušení poddanstva v Uhorsku. V reprezentačných priestoroch sú umiestnené zbierky mesta Bratislava s unikátnou zbierkou šesť tapisérií zo 17. storočia zobrazujúcich tragickú lásku Héra k Leandrovi, z anglickej kráľovskej tkáčovne v Mortlake. Palác je od roku 1903 majetkom mesta a v súčasnosti sídlom primátora mesta (bratislava.sk). V Zrkadlovej sieni Priamciálneho paláca sa konajú zasadnutia mestského zastupiteľstva.

Primatial Palace

This neoclassical palace is one of the most representative palace buildings in Bratislava. It was built between 1778 and 1781 for the Archbishop of Esztergom. The attic of the roof features allegorical statues and vases. At the top of the tympanum, the coat of arms of Jozef Bathyány and a cardinal’s hat weighing 150 kg are placed. In the tympanum, instead of the original fresco, there is now a mosaic. The angel statues above the balcony in the central part of the facade hold two letters, I – Iustitia (Justice), and C – Clementia (Clemency) – the personal motto of the cardinal. In the entrance hall of the palace, on the right side, there is a memorial plaque commemorating the so-called Bratislava (Pressburg) Peace, a document signed here on December 26, 1805, after the Battle of the Three Emperors near Slavkov. In the courtyard of the palace, there is a Renaissance fountain of Saint George, and in the corner of the courtyard is the entrance to the chapel of Saint Ladislaus. On the upper floor, there is the Mirror Hall, which witnessed the signing of the Bratislava Peace in 1805 between Napoleonic France and Habsburg Austria after the Battle of Slavkov. In 1848, King Ferdinand I signed a document abolishing serfdom in Hungary here. The representative spaces house the collections of the Bratislava City Gallery, including a unique collection of six tapestries from the 17th century depicting the tragic love of Hero and Leander, from the English royal weaving workshop in Mortlake. Since 1903, the palace has been owned by the city and currently serves as the residence of the mayor of the city (bratislava.sk). City council meetings take place in the Mirror Hall of the Primatial Palace.

Primatialpalais

Dieses neoklassizistische Palais gehört zu den repräsentativsten Palaisgebäuden in Bratislava. Es wurde zwischen 1778 und 1781 für den Erzbischof Jozef Bathyány von Esztergom erbaut. Das Dachgeschoss des Daches ist mit allegorischen Statuen und Vasen geschmückt. Auf dem Giebel befinden sich das Wappen von Jozef Bathyány und ein Kardinalshut, der 150 kg wiegt. Im Tympanon befindet sich heute anstelle des Originalfreskos eine Mosaik. Die Engelstatuen über dem Balkon im zentralen Teil der Fassade halten zwei Buchstaben, I – Iustitia (Gerechtigkeit) und C – Clementia (Milde) – das persönliche Motto des Kardinals. Im Eingangsbereich des Palais, auf der rechten Seite, befindet sich eine Gedenktafel an den sogenannten Bratislavaer (Pressburger) Frieden, ein Dokument, das hier am 26. Dezember 1805 nach der Schlacht der drei Kaiser bei Slavkov unterzeichnet wurde. Im Innenhof des Palais befindet sich ein Renaissance-Brunnen des heiligen Georgs, und in der Ecke des Hofes befindet sich der Eingang zur Kapelle des heiligen Ladislaus. Im Obergeschoss befindet sich der Spiegelsaal, der die Unterzeichnung des Bratislavaer Friedens im Jahr 1805 zwischen dem napoleonischen Frankreich und dem habsburgischen nach der Schlacht von Slavkov miterlebte. Im Jahr 1848 unterzeichnete König Ferdinand I. hier ein Dokument zur Abschaffung der Leibeigenschaft in Ungarn. Die repräsentativen Räumlichkeiten beherbergen die Sammlungen der Stadtgalerie Bratislava, darunter eine einzigartige Sammlung von sechs Wandteppichen aus dem 17. Jahrhundert, die die tragische Liebe von Hero und Leander darstellen, aus der englischen Königlichen Weberwerkstatt in Mortlake. Seit 1903 gehört das Palais der Stadt und dient derzeit als Residenz des Bürgermeisters der Stadt (bratislava.sk). Die Sitzungen des Stadtrats finden im Spiegelsaal des Primatialpalais statt.

Prímási palota

Ez a neoklasszicista palota Bratislava egyik legkiválóbb palotája. 1778 és 1781 között épült Jozef Bathyány esztergomi érsek számára. A tetőtér allegorikus szobrokkal és vázák díszítik. A timpanon tetején Jozef Bathyány címere és egy 150 kg súlyú bíboros süveg található. A timpanonban ma egy mozaik található az eredeti freskó helyett. A homlokzat központi részén lévő erkély felett lévő angyalszobrok két betűt tartanak, I – Iustitia (igazságosság) és C – Clementia (Jóság) – a bíboros személyes mottóját. A palota bejáratánál, a jobb oldalon, egy emléktábla található a Bratislavai (Pozsonyi) Béke nevű dokumentumról, amelyet 1805. december 26-án írtak alá a Slavkovnál vívott három császár csatája után. A palota belső udvarán áll a Szent György reneszánsz kútja, a udvar sarkában pedig a Szent László kápolna bejárata. Az emeleten található a Tükrös terem, amely a Bratislavai Béke aláírásának helyszíne volt 1805-ben Napóleon Franciaországa és a Habsburg Birodalom között a Slavkovi csata után. 1848-ban I. Ferdinánd király itt írta alá a jobbágyság eltörléséről szóló dokumentumot Magyarországon. A reprezentatív terekben látható a Bratislava Galéria gyűjteménye, amelynek része a 17. századból származó hat faliszőnyeg egyedülálló gyűjteménye, amely Hero és Leander tragikus szerelmét ábrázolja, a Mortlake angol királyi szövőműhelyből. A palota 1903 óta a város tulajdona, jelenleg a város polgármesterének rezidenciája (bratislava.sk). A városházi tanács ülései a Prímási palota Tükrös termében zajlanak.

Primaciálny palác a Primaciálne námestie

Fontána Svätého Juraja s drakom

Podľa legendy bol Juraj dôstojník rímskej armády. Jedného dňa prišiel do mesta, ktoré tyranizoval drak. Drak sa sprvu uspokojil s každodenným prísunom dobytka, neskôr však začal vyžadovať mladé dievčiny. Zúfalí ľudia vyberali žrebovaním. Juraj prišiel do mesta, keď padol žreb na kráľovskú dcéru. Zabil draka kopijou a stal sa symbolom rytiera, ktorý víťazí nad zlom (bratislava.sk).

Fountain of St. George and the Dragon

According to legend, George was an officer in the army. One day, he came to a town terrorized by a dragon. Initially, the dragon was satisfied with a daily supply of livestock, but later, it began demanding young girls. Desperate, the people selected victims by drawing lots. George arrived in the town when the lot fell on the king’s daughter. He killed the dragon with his spear and became a symbol of a knight triumphing over evil (bratislava.sk).

Brunnen des heiligen Georgs und des Drachen

Gemäß der Legende war Georg ein Offizier in der römischen Armee. Eines Tages kam er in eine Stadt, die von einem Drachen tyrannisiert wurde. Zuerst war der Drache mit der täglichen Versorgung von Vieh zufrieden, verlangte jedoch später nach jungen Mädchen. Verzweifelte Menschen wählten Opfer durch das Los. Georg kam in die Stadt, als das Los auf die Tochter des Königs fiel. Er tötete den Drachen mit seinem Speer und wurde zum Symbol eines Ritters, der das Böse besiegt (bratislava.sk).

Szent György és a sárkány kútja

A legenda szerint György egy római hadsereg tisztje volt. Egy nap egy városba érkezett, amelyet egy sárkány zsarnokolt. Először a sárkány a mindennapi marhahús-szállítmánnyal megelégedett, később azonban fiatal lányokat kezdett követelni. A kétségbeesett emberek a sorsolás útján választották az áldozatokat. György akkor érkezett a városba, amikor a király leánya esett ki a sorsolásból. Megölte a sárkányt lándzsájával, és a lovagot szimbólummá vált, aki legyőzi a gonoszt (bratislava.sk).

Stará radnica

v 14. storočí stál na mieste dnešnej starej dom s vežou, ktorý dal postaviť richtár Jakub. Stará radnica vznikla v 15. storočí spojením viacerých susediacich meštianskych na Hlavnom námestí a v priebehu storočí prešla viacerými rekonštrukciami. Po zemetrasení v roku 1599 bola prestavaná v renesančnom slohu, veža radnice bola po požiari v 18. storočí prestavaná v barokovom slohu. V roku 1912 bolo pristavené zadné krídlo v neorenesančnom slohu zo strany nádvoria a v neogotickom zo strany Primaciálneho námestia. Veža radnice plnila obranný charakter. Pri pohľade na vežu z Hlavného námestia nájdete na nej viaceré pozoruhodnosti – na sokli sa nachádza tabuľka s dátumom Február 1850, ktorá pripomína výšku vody pri povodni, kedy sa vylial z koryta. Vľavo od gotického okna sa na úrovni 1. poschodia nachádza zamurovaná delová guľa pripomínajúca útoky napoleonských vojsk v roku 1809. Na nároží veže stojí socha Madony z roku 1676. Z ochozu veže boli v minulosti vyhlasované snemu, kráľovské nariadenia i nariadenia mestskej . Na fasáde napravo od renesančného arkiéra si môžete všimnúť fresku starého muža – úžerníka z roku 1533. Mestské múzeum je jedným z najstarších múzeí v strednej Európe, bolo založené v roku 1868. V rohu nádvoria je vchod do expozícii feudálnej justície a histórie mesta. Na arkádovom renesančnom nádvorí sa v lete konajú a divadelné predstavenia (bratislava.sk).

Rolandova fontána pred Starou radnicou – kamenná renesančná fontána s kruhovou nádržou ozdobenou maskarónmi a so stredovým pilierom na ktorom stojí postava stredovekého rytiera v brnení. Socha znázorňuje legendárneho ochrancu mestských práv Rolanda. V dolnej časti piliera sa nachádza menšia mušľovitová nádrž do ktorej strieka voda z papúľ rýb držaných postavičkami – tzv. puti. Voda sa do fontány pôvode privádzala dreveným potrubím. Fontána vznikla z praktických dôvodov v čase, kedy bol v meste citeľný vody ako priama reakcia na veľký požiar, ktorý vypukol práve počas korunovačnej slávnosti Maximiliána a spustošil veľkú časť domov v meste. Predpokladá sa, že autor na soche Rolanda zobrazil práve tvár vtedajšieho panovníka (bratislava.sk).

Old Town Hall

In the 14th century, there was a house with a tower on the site of today’s Old Town Hall, built by the mayor Jakub. The Old Town Hall was formed in the 15th century by merging several neighboring bourgeois houses on the Main Square, and over the centuries, it underwent several reconstructions. After the earthquake in 1599, it was rebuilt in the Renaissance style, and the town hall tower was reconstructed in the Baroque style after a fire in the 18th century. In 1912, a rear wing was added in the Neo-Renaissance style from the courtyard side and in the Neo-Gothic style from Primaciálne Square. The town hall tower served a defensive purpose. When looking at the tower from the Main Square, you will find several interesting features – on the plinth, there is a plaque with the date February 1850, reminding of the water level during a flood when the Danube overflowed its banks. To the left of the Gothic window, at the level of the 1st floor, there is a walled cannonball reminding of the attacks by Napoleon’s armies in 1809. On the corner of the tower stands a statue of the from 1676. From the tower balcony, decisions of the parliament, royal decrees, and city council regulations were announced in the past. On the facade to the right of the Renaissance arcade, you can notice a fresco of an old man – a usurer from 1533. The City Museum is one of the oldest museums in Central Europe, founded in 1868. In the courtyard corner, there is an entrance to the exhibition of feudal justice and the history of the city. Concerts and theater performances take place on the Renaissance arcade courtyard in the summer (bratislava.sk).

Roland Fountain in front of the Old Town Hall – a stone Renaissance fountain with a circular basin adorned with mascarons and a central pillar on which stands the figure of a medieval knight in armor. The statue depicts the legendary guardian of municipal rights, Roland. In the lower part of the pillar, there is a smaller shell-shaped basin into which water sprays from the mouths of fish held by figurines – the so-called putti. Water was originally brought to the fountain through wooden pipes. The fountain was created for practical reasons at a time when there was a noticeable shortage of water in the city, as a direct response to a major fire that broke out during the coronation celebration of Maximilian and devastated a large part of the homes in the city. It is assumed that the author depicted the face of the then ruler on the statue of Roland (bratislava.sk).

Altes

Im 14. Jahrhundert stand an der Stelle des heutigen Alten Rathauses ein Haus mit einem Turm, das vom Bürgermeister Jakub erbaut wurde. Das Alte Rathaus entstand im 15. Jahrhundert durch die Vereinigung mehrerer benachbarter Bürgerhäuser am Hauptplatz und wurde im Laufe der Jahrhunderte mehrfach umgebaut. Nach dem Erdbeben von 1599 wurde es im Renaissancestil wiederaufgebaut, und der Rathausturm wurde nach einem Brand im 18. Jahrhundert im barocken Stil umgestaltet. Im Jahr 1912 wurde auf der Hofseite ein hinterer Flügel im neurenaissancestil und auf der Seite des Primaciálne námestie im neugotischen Stil hinzugefügt. Der Rathausturm diente einem defensiven Zweck. Wenn Sie den Turm vom Hauptplatz aus betrachten, finden Sie mehrere interessante Merkmale – auf dem Sockel befindet sich eine Tafel mit dem Datum Februar 1850, die an den Wasserstand während eines Hochwassers erinnert, als die Donau über ihre Ufer trat. Links vom gotischen Fenster, auf Höhe des 1. Stocks, befindet sich eine eingemauerte Kanonenkugel, die an die Angriffe der napoleonischen Armeen im Jahr 1809 erinnert. Auf der Ecke des Turms steht eine Statue der Madonna aus dem Jahr 1676. Vom Balkon des Turms aus wurden in der Vergangenheit Entscheidungen des Parlaments, königliche Erlasse und städtische Ratsvorschriften verkündet. Auf der Fassade rechts von der Renaissance-Arkade können Sie ein Fresko eines alten Mannes – eines Wuchers aus dem Jahr 1533 – bemerken. Das Stadtmuseum ist eines der ältesten Museen in Mitteleuropa, gegründet im Jahr 1868. In der Ecke des Innenhofs befindet sich ein Eingang zur Ausstellung über die feudale Justiz und die Geschichte der Stadt. Im Sommer finden auf dem Arkadeninnenhof Konzerte und Theateraufführungen statt (bratislava.sk).

Rolandbrunnen vor dem Alten Rathaus – ein steinerner Renaissancebrunnen mit einem kreisförmigen Becken, das mit Maskarons verziert ist, und einem zentralen Pfeiler, auf dem die Figur eines mittelalterlichen Ritters in Rüstung steht. Die Statue stellt den legendären Hüter der städtischen Rechte, Roland, dar. Im unteren Teil des Pfeilers befindet sich ein kleineres muschelförmiges Becken, in das Wasser aus den Mündern von Fischfiguren, den sogenannten Putti, spritzt. Wasser wurde ursprünglich durch hölzerne Rohre zum Brunnen geleitet. Der Brunnen wurde aus praktischen Gründen in einer Zeit geschaffen, als in der Stadt ein spürbarer Wassermangel herrschte, als direkte Reaktion auf einen großen Brand, der während der Krönungsfeierlichkeiten von Maximilian ausbrach und einen Großteil der Häuser in der Stadt verwüstete. Es wird vermutet, dass der Autor das Gesicht des damaligen Herrschers auf der Statue von Roland dargestellt hat (bratislava.sk).

Óvárosi városháza

A 14. században a mai Óvárosi városháza helyén egy ház állt toronnyal, amelyet Jakub alpolgármester építtetett. Az Óvárosi városháza a 15. században jött létre a Fő téren szomszédos polgári házak egyesítésével, és évszázadok során többször átépítették. A 1599-es földrengés után a reneszánsz stílusban újjáépítették, és a városház toronyja a 18. századi tűz után barokk stílusban újraépült. 1912-ben a belső udvaron egy hátsó szárnyat reneszánsz stílusban, a Primaciálne námestie oldalán pedig neogót stílusban építettek hozzá. A városháza tornya védelmi célt szolgált. Ha a tornyot a Fő térről nézi, számos érdekességet talál rajta – a talapzaton található egy tábla, ahol a 1850. februári dátum emlékeztet az árvíz alatti vízszintre, amikor a Duna kilépett medréből. A gótikus ablak bal oldalán, az 1. emelet magasságában egy befalazott ágyúgolyó található, amely az 1809-es napóleoni hadsereg támadásaira emlékeztet. A torony sarkán egy 1676-os Madonna-szobor áll. A torony erkélyéről korábban a parlament döntéseit, a királyi rendeleteket és a városi tanács rendeleteit hirdették ki. Az erkély alatt, a reneszánsz arkád jobb oldalán láthat egy freskót egy öreg férfiról – egy 1533-as agyagemberéről. A Városi Múzeum Közép- legrégebbi múzeumai közé tartozik, 1868-ban alapították. Az udvar sarkában található egy bejárat a feudális igazság és a város történetének kiállításához. Nyáron koncertek és színházi előadások zajlanak az udvaron (bratislava.sk).

Roland kútja az Óvárosi városháza előtt – egy kőből készült reneszánsz , kör alakú medencével, amely maszkaronokkal van díszítve, és középen egy oszlop áll, amelyen a középkori lovag alakja áll páncélban. A szobor Rolandot, a városi jogok őrzőjét ábrázolja. Az oszlop alsó részén egy kisebb kagylós medence található, amelybe víz spriccel a putti nevű halalakok szájából. A vizet eredetileg fa csöveken keresztül vezették a kúthoz. A kútot gyakorlati okokból hozták létre, amikor a városban érezhető volt a vízhiány, egyenes reakcióként Maximilian koronázási ünnepségei közben kitört nagy tűzvészre, amely egy részét elpusztította a város házainak. Azt feltételezik, hogy a szobor Roland arcát a korabeli uralkodó arcaképével ábrázolta (bratislava.sk).

– Kostol Svätej Alžbety

Jednoloďový secesný kostolík svätej Alžbety s valcovitou vežou bol postavený v rokoch 1910-1913 podľa projektu budapeštianskeho architekta Edmunda Lechnera. Kostol postavila firma Pittel a Brausewetter, ktorá pilotne do architektúry kostola zabudovala železobetónové konštrukcie, ktoré nesú klenbu kostola ako aj organový chór. Pôdorys kostola nadväzuje na tradičné slohy, z ktorých boli prevzaté aj mnohé prvky. Úplne nová je však úprava omietky s bohatými výrezmi napodobňujúce orientálnu ornamentiku. Ústredným prvkom čelnej fasády kostola je mozaika s postavou svätej Alžbety držiacej v plášti ruže. Ruže sú i základným prvkom ornamentiky interiéru kostola. Lechner touto stavbou vytvoril nový maďarský národný architektonický štýl. Zasvätenie kostolíka svätej Alžbete reflektovalo aj na maďarské národnostné cítenie. Svätá Alžbeta bola domáca uhorská svätica z kráľovského rodu Arpádovcov (narodila sa pravdepodobne na Bratislavskom hrade) a kostolík mal byť aj akýmsi symbolickým mauzóleom cisárovnej Alžbety (Sissi), manželky Františka Jozefa I. (bratislava.sk).

Blue Church – Church of St. Elizabeth

The single-nave Secessionist Blue Church of St. Elizabeth with a cylindrical tower was built between 1910 and 1913 according to the design of Budapest architect Edmund Lechner. The church was constructed by the Pittel and Brausewetter company, which pioneered the use of reinforced concrete structures in the church’s architecture, supporting both the church vault and the organ loft. The church’s floor plan follows traditional styles, incorporating many elements borrowed from them. However, a completely new feature is the ornate plasterwork that imitates oriental ornamentation. The central element of the church’s front facade is a mosaic featuring the figure of St. Elizabeth holding roses in her cloak. Roses are also a fundamental element of the interior ornamentation. With this construction, Lechner created a new Hungarian national architectural style. The dedication of the Church of St. Elizabeth also reflected Hungarian national sentiment. St. Elizabeth was a native Hungarian saint from the royal Arpad dynasty (likely born in Bratislava Castle), and the church was intended to serve as a symbolic mausoleum for Empress Elizabeth (Sissi), the wife of Franz Joseph I (bratislava.sk).

Blaue Kirche – Kirche der Heiligen Elisabeth

Die einschiffige secessionistische Blaue Kirche der Heiligen Elisabeth mit einem zylindrischen Turm wurde zwischen 1910 und 1913 nach dem Entwurf des Budapester Architekten Edmund Lechner erbaut. Die Kirche wurde von der Firma Pittel und Brausewetter errichtet, die Pionierarbeit bei der Verwendung von Stahlbetonstrukturen in der Architektur der Kirche leistete und sowohl das Kirchengewölbe als auch die Orgeltribüne unterstützte. Der Grundriss der Kirche folgt traditionellen Stilen und übernimmt viele Elemente von ihnen. Eine völlig neue Funktion ist jedoch die kunstvolle Verputzgestaltung, die orientalische Ornamentik imitiert. Das zentrale Element der Vorderfassade der Kirche ist ein Mosaik mit der Figur der Heiligen Elisabeth, die Rosen in ihrem Mantel hält. Rosen sind auch ein grundlegendes Element der Innenverzierung. Mit diesem Bau schuf Lechner einen neuen ungarischen nationalen architektonischen Stil. Die Widmung der Kirche der Heiligen Elisabeth spiegelte auch das ungarische Nationalgefühl wider. Die Heilige Elisabeth war eine gebürtige ungarische Heilige aus der königlichen Arpad-Dynastie (wahrscheinlich auf der Burg Pressburg geboren), und die Kirche sollte auch als symbolisches Mausoleum für Kaiserin Elisabeth (Sissi), die Frau von Franz Joseph I., dienen (bratislava.sk).

Kék Templom – Szent Erzsébet-templom

Az egyhajós szecessziós Kék Templom Szent Erzsébet-templom a Szent Erzsébet-templom a 1910 és 1913 között épült a budapesti építész, Edmund Lechner tervei szerint. A templomot a Pittel és Brausewetter cég építette, amely forradalmian újította meg a templom építészetében a vasbeton szerkezetek használatát, amelyek mind a templom boltozatát, mind az orgona karzoltát támogatják. A templom alaprajza a hagyományos stílusokat követi, sok elemet kölcsönöz tőlük. Azonban egy teljesen új jellegzetesség az orientális díszítés utánzatát imitáló díszes vakolat. A templom elülső homlokzatának központi eleme egy mozaik, a Szent Erzsébet alakjával, aki rózsákat tart a köpenyében. A rózsák a belső díszítés alapvető elemei is. Ezzel az építészettel Lechner létrehozott egy új magyar nemzeti építészeti stílust. A Szent Erzsébet-templom felszentelése is tükrözte a magyar nemzeti érzelmeket. Szent Erzsébet egy született magyar szent volt az Arpád-dinasztia királyi családjából (valószínűleg várán született), és a templom szimbolikus mauzóleumként is szolgált Erzsébet császárné (Sissi), I. Ferenc József felesége számára (bratislava.sk).

Slavín

Pamätník a cintorín 6845 vojakov Sovietskej armády, ktorí padli pri oslobodzovaní mesta počas 2. svetovej . Areálu dominuje pamätník s obradnou miestnosťou a 39,5 m vysokým stĺpom, na vrchole ktorého sa nachádza 12,5 metra vysoká socha sovietskeho vojaka od Alexandra Trizuljaka. Cintorín, ktorý vytvára 6 masových hrobov a 283 individuálnych hrobov padlých vojakov. V areáli sa nachádzajú aj mnohých ďalších významných sochárov, ako napr. , Tibor Bártfay, , , Ján Svetlík. Slavín je národná kultúrna pamiatka (bratislava.sk).

Slavín

Memorial and cemetery for 6845 soldiers of the Soviet Army who fell during the liberation of the city in the Second World War. The area is dominated by a monument with a ceremonial room and a 39.5 m high column, topped by a 12.5 m high statue of a Soviet soldier by Alexander Trizuljak. The cemetery consists of 6 mass graves and 283 individual graves of fallen soldiers. The area also features works by many other significant sculptors, such as Ladislav Snopek, Tibor Bártfay, Ján Kulich, Jozef Kostka, Ján Svetlík. Slavín is a national cultural monument (bratislava.sk).

Slavín

Denkmal und Friedhof für 6845 Soldaten der Sowjetarmee, die während der Befreiung der Stadt im Zweiten Weltkrieg gefallen sind. Das Areal wird von einem Denkmal mit einem Zeremonienraum und einer 39,5 m hohen Säule dominiert, auf deren Spitze sich eine 12,5 m hohe Statue eines sowjetischen Soldaten von Alexander Trizuljak befindet. Der Friedhof besteht aus 6 Massengräbern und 283 Einzelgräbern gefallener Soldaten. Auf dem Gelände befinden sich auch Werke vieler weiterer bedeutender Bildhauer wie Ladislav Snopek, Tibor Bártfay, Ján Kulich, Jozef Kostka, Ján Svetlík. Slavín ist ein nationales Kulturdenkmal (bratislava.sk).

Slavín

Emlékpark és temető 6845 Szovjet Hadsereg katonájának, akik a város felszabadításakor estek el a második világháborúban. A területet egy emlékmű uralja, melyben szertartási terem és 39,5 méter magas oszlop található, tetején Alexander Trizuljak 12,5 méter magas szovjet katona szobra látható. A temető 6 tömegsírt és 283 egyéni sírt foglal magában a elesett katonák számára. A területen számos más jelentős szobrász műve is megtalálható, mint például Ladislav Snopek, Tibor Bártfay, Ján Kulich, Jozef Kostka, Ján Svetlík. A Slavín a nemzeti kulturális emlékhelyek közé tartozik (bratislava.sk).

Slavín

Reduta

Redute je svojou bohatou členitosťou a dekoratívnosťou neskorým prejavom eklektizmu. Bola tradičným miestom zábav, estrád, umeleckých vystúpení a rôznych zhromaždení bratislavského obyvateľstva. Dnes je sídlom Slovenskej filharmónie (bratislava.sk).

Reduta

Reduta, with its rich articulation and decorative elements, is a late expression of eclecticism. It has traditionally been a venue for entertainment, stage performances, artistic presentations, and various gatherings of the inhabitants of Bratislava. Today, it serves as the headquarters of the Slovak Philharmonic (bratislava.sk).

Reduta

Die Reduta ist mit ihrer reichen Gliederung und dekorativen Gestaltung ein später Ausdruck des Eklektizismus. Sie war traditionell ein Ort für Unterhaltung, Bühnenaufführungen, künstlerische Darbietungen und verschiedene Versammlungen der Bevölkerung von Bratislava. Heute dient sie als Sitz der Slowakischen Philharmonie (bratislava.sk).

Reduta

A Reduta gazdag tagoltságával és díszítőelemeivel az eklektika késői megnyilvánulása. Hagyományosan szórakozóhelyként, színpadi előadások, művészeti bemutatók és különböző bratislavai lakosok találkozóhelyeként szolgált. Ma a Szlovák Filharmonikusok székhelye (bratislava.sk).

Grassalkovichov palác

Rokokový palác, je jedným z najvydarenejších záhradných palácov v meste. Postavili ho po roku 1760 pre grófa Antona Grassalkovicha, vtedajšieho predsedu uhorskej komory. Súčasťou paláca je i pre verejnosť prístupná záhrada. Dnes v paláci sídli prezident Slovenskej republiky (bratislava.sk).

Grassalkovich Palace

A rococo palace, it is one of the most successful garden palaces in the city. It was built after 1760 for Count Anton Grassalkovich, the then-president of the Hungarian Chamber. The palace includes a garden that is open to the public. Today, the palace serves as the residence of the President of the Slovak Republic (bratislava.sk).

Grassalkovich-Palast

Ein -Palast, er ist einer der gelungensten Gartenpaläste der Stadt. Er wurde nach 1760 für Graf Anton Grassalkovich, den damaligen Präsidenten der Ungarischen Kammer, erbaut. Zum Palast gehört auch ein für die Öffentlichkeit zugänglicher Garten. Heute dient der Palast als Residenz des Präsidenten der Slowakischen Republik (bratislava.sk).

Grassalkovich-palota

Egy rokoko stílusú palota, a város egyik legsikeresebb kertipalotája. 1760 után épült Anton Grassalkovich gróf számára, a magyar kamarai elnök számára. A palotához tartozik egy a nyilvánosság számára nyitott kert. Ma a palota a Szlovák Köztársaság elnökének rezidenciája (bratislava.sk).

Slovenské národné – historická budova

Pôvodne na mieste SND stálo tzv. Stavovské divadlo postavené v rokoch 1774 až 1776. Budova slúžila obecenstvu s viacerými neskoršími úpravami až do roku 1884, teda viac než sto rokov. Po nešťastných požiaroch divadelných budov v iných mestách, najmä však po požiari divadla vo Viedni (1881), sa aj mesto rozhodlo pre novú divadelnú budovu. Tú postavili v rokoch 1885 až 1886. Prevádzku v novej budove otvorili 22. septembra 1886 predstavením opery Bánk Bán od skladateľa Ferenca Erkela, ktorý sám prvé predstavenie dirigoval. V novej budove sa ešte aj po prvej svetovej vojne hralo aj po maďarsky, aj po nemecky. Postupne sa na jej javisko dostali aj herci spoločnosti Slovenského národného divadla. V dlhej histórii divadla vystupovali na jeho doskách najvýznamnejšie osobnosti svetovej opernej scény ako F. Šaľjapin, P. Mascagni, R. Strauss, G. Filip, M. Freni, P. Capuccili, R. Reznikov, J. Obrazcovová, tanečníci M. Fonteyn, A. Alonso, V. Vasiliev a mnohí iní. V súčasnosti v ňom sídlo a balet. Odchovala mnoho významných osobností opernej scény, ako napr. Peter Dvorský, J. Kundlák, J. Galla, . Jenisová, E. Grúberová, L. Poppová, ktorí vystupovali na najznámejších svetových scénach (bratislava.sk).

Ganymedova fontána pred Slovenským národným divadlom pochádza z roku 1888. Orol s chlapcom – to je premenený na dravca a odnášajúci krásneho chlapca Ganymeda na Olymp do sídla bohov. Obvod kamennej nádrže fontány lemujú , a raky a podopierajú ju postavičky štyroch detí, ktoré držia štyri druhy dunajských rýb – kapra, sumca, zubáča a šťuku. Z papulí rýb strieka voda a padá do nádrže (bratislava.sk).

Slovak National Theatre – Historical Building

Originally, at the location of the Slovak National Theatre (SND), there stood the so-called Stavovské Theatre, built from 1774 to 1776. The building served the audience with several later modifications until 1884, more than a hundred years. After unfortunate fires in theater buildings in other cities, especially after the Vienna theater fire in 1881, the city of Prešporok (now Bratislava) decided to build a new theater building. It was constructed from 1885 to 1886. The operation in the new building opened on September 22, 1886, with a performance of the opera Bánk Bán by composer Ferenc Erkel, who himself conducted the first performance. Even after World War I, performances were held in the new building in both Hungarian and German. Gradually, actors from the Slovak National Theatre also took to its stage. Throughout the theater’s long history, it hosted the most significant personalities of the global opera scene, including F. Shalyapin, P. Mascagni, R. Strauss, G. Filip, M. Freni, P. Cappuccilli, R. Reznikov, J. Obrazcovová, and dancers like M. Fonteyn, A. Alonso, V. Vasiliev, and many others. Currently, it houses the opera and ballet. It nurtured many prominent figures in the opera scene, such as Peter Dvorský, J. Kundlák, J. Galla, E. Jenisová, E. Grúberová, L. Poppová, who performed on the most famous world stages (bratislava.sk).

The Ganymede Fountain in front of the Slovak National Theatre dates back to 1888. The eagle with the boy represents Zeus transformed into a bird of prey, carrying the beautiful boy Ganymede to Olympus, the abode of the gods. The perimeter of the stone basin of the fountain is adorned with turtles, frogs, and crayfish, supported by small figures of four children holding four types of Danube fish – carp, catfish, pikeperch, and pike. Water sprouts from the fish papules and falls into the basin (bratislava.sk).

Slowakisches Nationaltheater – Historisches Gebäude

Ursprünglich stand an der Stelle des Slowakischen Nationaltheaters (SND) das sogenannte Stavovské-Theater, erbaut von 1774 bis 1776. Das Gebäude diente dem Publikum mit mehreren späteren Modifikationen bis 1884, also über hundert Jahre. Nach unglücklichen Bränden in Theatergebäuden in anderen Städten, insbesondere nach dem Theaterbrand in im Jahr 1881, entschied sich die Stadt Prešporok (heute Bratislava) für den Bau eines neuen Theatergebäudes. Dieses wurde von 1885 bis 1886 errichtet. Der Betrieb im neuen Gebäude begann am 22. September 1886 mit einer Aufführung der Oper Bánk Bán des Komponisten Ferenc Erkel, der selbst die erste Aufführung dirigierte. Auch nach dem Ersten Weltkrieg wurden im neuen Gebäude Vorstellungen sowohl auf Ungarisch als auch auf Deutsch gespielt. Allmählich betraten auch Schauspieler des Slowakischen Nationaltheaters die Bühne. Im Laufe der langen Geschichte des Theaters traten die bedeutendsten Persönlichkeiten der globalen Opernszene auf, darunter F. Schaljapin, P. Mascagni, R. Strauss, G. Filip, M. Freni, P. Cappuccilli, R. Reznikov, J. Obrazcovová, und Tänzer wie M. Fonteyn, A. Alonso, V. Vasiliev und viele andere. Heute beherbergt es die Oper und das Ballett. Es hat viele bedeutende Persönlichkeiten der Opernszene hervorgebracht, wie Peter Dvorský, J. Kundlák, J. Galla, E. Jenisová, E. Grúberová, L. Poppová, die auf den berühmtesten Bühnen der Welt auftraten (bratislava.sk).

Der Ganymede-Brunnen vor dem Slowakischen Nationaltheater stammt aus dem Jahr 1888. Der Adler mit dem Jungen repräsentiert Zeus, der in einen Raubvogel verwandelt ist und den schönen Jungen Ganymed auf den Olymp, den Sitz der Götter, trägt. Der Rand des Steinbeckens des Brunnens ist mit Schildkröten, Fröschen und Flusskrebsen verziert und wird von kleinen Figuren von vier Kindern gestützt, die vier Arten von Donaufischen – , Wels, Zander und Hecht – halten. Wasser spritzt aus den Fischpapulen und fällt ins Becken (bratislava.sk).

Szlovák Nemzeti Színház – Történelmi Épület

Eredetileg a Szlovák Nemzeti Színház (SND) helyén állt a Stavovské Színház, amelyet 1774 és 1776 között építettek. Az épület számos későbbi módosítással egészen 1884-ig szolgálta a közönséget, tehát több mint száz évig. A más városokban történt, különféle tragikus tűzesetek után, különösen a bécsi színház tűzvészét követően (1881), a Prešporok (ma Bratislava) városa úgy döntött, hogy új színházépületet épít. Az új épületet 1885 és 1886 között építették. Az új épületben való működést 1886. szeptember 22-én kezdték meg Ferenc Erkel Bánk Bán című operájának bemutatójával, aki maga vezényelte az első előadást. Még az első világháború után is magyarul és németül is játszottak az új épületben. Fokozatosan a Szlovák Nemzeti Színház társulatának színészei is megjelentek a színpadon. A színház hosszú története során a globális operaszínház legjelentősebb személyiségei léptek fel itt, köztük F. Salyapin, P. Mascagni, R. Strauss, G. Filip, M. Freni, P. Cappuccilli, R. Reznikov, J. Obrazcovová, és olyan táncosok, mint M. Fonteyn, A. Alonso, V. Vasiliev, és sokan mások. Jelenleg opera és balett működik itt. Sok jelentős operaszínházi személyiséget nevelt ki, például Peter Dvorský, J. Kundlák, J. Galla, E. Jenisová, E. Grúberová, L. Poppová, akik a világ legismertebb színpadain léptek fel (bratislava.sk).

A Ganymede-kút a Szlovák Nemzeti Színház előtt 1888-ból származik. Az sas a fiúval Zeust jelképezi, aki ragadozóvá változott és a gyönyörű Ganymed fiút vitte az Olimpuszra, az istenek lakhelyére. A kút kő medencéjének peremét teknősök, békák és rákok díszítik, négy gyermekfigura pedig a medencét tartja, akik négyféle duna halat – pontyot, harcsát, csukát és süllőt – tartanak a kezükben. A halpapulákból víz spriccel és a medencébe esik (bratislava.sk).

Na mieste Starej tržnice pôvodne stála , ktorá od 15. stor. patrila k mestskému opevneniu. V r. 1910 tam postavili budovu v eklektickom štýle – prvú bratislavskú krytú tržnicu, ktorá slúžila až do r. 1960. Potom táto technická pamiatka roky chátrala, no po rekonštrukcii dokončenej r. 1999 opäť funguje ako tržnica. Pred tržnicou sa nachádza fontána Lev s erbom, ktorú zložili zo súčastí starších fontán a renovovali ju v roku 1937 (bratislava.sk).

Old Market Hall

Originally, at the location of the Old Market Hall, there was a bastion that belonged to the city fortifications since the 15th century. In 1910, a building in the eclectic style was constructed on this site – the first covered market in Bratislava, which served until 1960. After years of neglect, this technical monument was renovated, and by 1999, it was once again functioning as a market. In front of the market, there is a fountain with a lion and the city’s coat of arms, assembled from parts of older fountains and renovated in 1937 (bratislava.sk).

Alte Markthalle

Ursprünglich befand sich an der Stelle der Alten Markthalle ein Bastion, die seit dem 15. Jahrhundert zu den Stadtbefestigungen gehörte. Im Jahr 1910 wurde dort ein Gebäude im eklektischen Stil errichtet – die erste überdachte Markthalle in Bratislava, die bis 1960 in Betrieb war. Nach Jahren des Verfalls wurde dieses technische Denkmal renoviert und ist seit 1999 wieder als Markt in Betrieb. Vor dem Markt befindet sich ein Brunnen mit einem Löwen und dem Stadtwappen, der aus Teilen älterer Brunnen zusammengesetzt und 1937 renoviert wurde (bratislava.sk).

Óvárosi Piac

Az Óvárosi piacon eredetileg egy bástya állt, amely a 15. századtól a város erődrendszeréhez tartozott. 1910-ben ezen a helyen építettek egy eklektikus stílusú épületet – Bratislava első fedett piacát, amelyet 1960-ig használtak. Évekig elhanyagolták ezt a műszaki emléket, de a 1999-ben befejezett felújítás után újra piacként működik. A piac előtt található egy kút, amelyen egy oroszlán és a város címere látható, amelyet régebbi kutak részeiből szereltek össze, és 1937-ben újítottak fel (bratislava.sk).

Pri Dunaji vyrástlo nedávno – v rokoch 2009 – 2010 tzv. Južné mesto. , promenáda …

Southern City

Recently, along the Danube, the so-called Southern City, or „Južné mesto,“ emerged in the years 2009-2010. Eurovea and the promenade are prominent features of this development.

Südstadt

Kürzlich, entlang der Donau, entstand in den Jahren 2009-2010 die sogenannte Südstadt oder „Južné mesto“. Eurovea und die Promenade sind herausragende Merkmale dieser Entwicklung.

Déli Város

A Dunával szemben, az úgynevezett Déli Város, vagy „Južné mesto“ a 2009-2010-es években emelkedett ki. Az Eurovea és a sétány jelentős jellemzői ennek a fejlesztésnek.

Južné mesto

Staré mesto

, , , , ,