Značka: ovce

Biotopy, Devínské Karpaty, Krajina, Les, Malé Karpaty, Organizmy, Príroda, Rastliny, Skaly, Slovenská krajina, Stromy, Záhorie

Devínska Kobyla – unikátna lokalita celosvetového významu

12/02/202512/02/2025 skala

Devínska Kobyla patrí k najdlhšie osídleným lokalitám na Slovensku. Už v období 5000 rokov pred n.l. si tu neolitickí roľníci stavali svoje prvé sídla. V 4 storočí pred n.l. sa tu usadili Kelti, ktorí začali klčovať lesy. Po nich ovládli územie v 1. storočí n.l. Rimania a založili na juhozápadných svahoch Devínskej Kobyly vinice (devinskakobyla.sk). Pod severovýchodnými svahmi medzi Dúbravkou a “Technickým sklom” sa odkryli pozostatky vidieckej usadlosti rímskeho typu – villa rustica z 3. storočia (panorama.sk).

Masív Devínskej Kobyly nazývajú geológovia aj “klenotnicou rozmanitosti geologických javov”. Približne pred 300 miliónmi rokov bolo toto územie súčasťou prakontinentu Pangea. V nasledujúcich obdobiach bolo toto územie niekoľkokrát zaplavené morom, v ktorom sa tvorili vápence a dolomity – Devínska hradná skala, Waittov lom, Štokeravská vápenka, Sandberg. Bádenské more, ktoré sa nachádzalo na tomto území pred 14 – 16 mil. rokmi, modelovalo významnú lokalitu skamenelín na Devínskej Kobyle – Sandberg. Nemalou mierou sa na formovaní Devínskej Kobyly podieľajú rieky Morava a Dunaj. Ich korytá sa postupne premiestňovali a približne pred 600 tis. rokmi vznikol ich sútok týchto riek v oblasti dnešnej Devínskej Novej Vsi. Geologickými zmenami sa pod Devínsku hradnú skalu presunul asi pred 130 tisíc rokmi (devinskakobyla.sk). Devínskou hradnou skalou sa na našom území začína mohutný oblúk Karpát. Geologicky ku Karpatom patria aj Hundsheimské kopce na pravom brehu Dunaja v Rakúsku. Južné svahy sú tvorené prevažne sivými vápencami, dolomitmi a karbonátovými brekciami. Súvrstvia sú 160 – 180 miliónov rokov. Vrchol je z druhohorných kremencov, ktoré vznikli stmelením plážového piesku (Informačná tabuľa).Devínskou hradnou skalou sa na našom území začína mohutný oblúk Karpát. Geologicky ku Karpatom patria aj Hundsheimské kopce na pravom brehu Dunaja v Rakúsku. Južné svahy sú tvorené prevažne sivými vápencami, dolomitmi a karbonátovými brekciami. Súvrstvia sú 160 – 180 miliónov rokov. Vrchol je z druhohorných kremencov, ktoré vznikli stmelením plážového piesku (Informačná tabuľa).

Devínska Kobyla je jedna z najunikátnejších lokalít celého Slovenska. Britský botanik D. Moore v publikácii Plant Life pripravil celosvetový výber prírodovedne osobitne zaujímavých lokalít a z desiatich vymedzených pre celú Európu venoval dve strany Devínskej Kobyle (inba.sk). Patrí do Devínskych Karpát. Nachádza sa v tesnej blízkosti Devína – mestskej časti Bratislavy. Leží pri sútoku rieky Morava s Dunajom. Ku nej patrí aj Sandberg. Je veľmi často navštevovaná. Kobyla, ako ju v Bratislave familiárne nazývame je skutočne veľmi bohatá na pestrú paletu foriem prírody. Vykazuje vysoký stupeň biodiverzity, aj z dôvodu, že pôvodne šlo o zalesnenú lokalitu, na ktorej však človek historicky hospodáril, odlesňoval, kosil apod (Wikipedia). Pásli sa tu ovce, ale aj kozy a hovädzí dobytok. Zhruba v polovici 20. storočia pastva postupne zanikla (broz.sk). Na Devínskej Kobyle žije niekoľkotisíc druhov živočíchov. Napr. kobylka Saga pedo, modlivka Mantis religiosa. Viac ako 600 druhov motýľov, napr. vidlochvost feniklový Papilio machaon, jasoň chochlačkový Parnassius mnemosyne, viac ako 380 druhov chrobákov, napr. roháč obyčajný Lucanus cervus, fúzač veľký Cerambyx cerdo. Z vtákov na skalách hniezdi sokol myšiar Falco tinnunculus, zalietava sem Monticola saxatilis, Falco cherrug (devinskakobyla.sk). Žijú tu viaceré druhy na svojej severnej hranici rozšírenia. Vyskytuje tu zriedkavá pamodlivka dlhokrká Mantispa styriaca, vidlochvost ovocný Iphiclides podalirius (sazp.sk).

Z vegetácie tu dominujú teplomilné a vápnomilné rastliny, celkom je tu rastie viac ako 1 100 druhov vyšších rastlín. Medzi nimi 26 druhov orchideí. Vyskytujú sa tu teplomilné druhy hmyzu, prispôsobené extrémnym a dlhodobým obdobiam sucha (broz.sk). Vyskytuje sa tu kavyľ pôvabný Stipa pulcherrina a Stipa joannis, 26 druhov vstavačov (Orchideaceae), hlaváčik jarný Adonis vernalis, poniklec černastý Pulsatilla nigricans, poniklec veľkokvetý Pulsatilla grandis, ľalia zlatohlavá Lilium martagon, kosatec nízky Iris pumila, kosatec dvojfarebný Iris variegata, Platanthera bifolia. Vzácnosťou je ihlica nízka Ononis pusilla, Lathyrus sphaericus, Conringia austriaca, Potentilla pedata, Smyrnium porfoliatum, Bupleurum rotundifolium, Consolida orientalis ssp. paniculata, Aplenium adianthum nigrum (sazp.sk), stepný relikt Gypsophila fastigiata (devinskakobyla.sk).

Devínska Kobyla je najvyšším vrchom Devínskych Karpát s nadmorskou výškou 514 m nad morom a zároveň je najjužnejším výbežkom Malých Karpát. Má aj zákonnú ochranu, od roku 1964 je Národnou prírodnou rezerváciou – NPR s rozlohou 101.12 ha (Wikipedia). Devínska Kobyla je aj tzv. územím európskeho významu, je súčasťou Chránenej krajinnej oblasti Malé Karpaty a je súčasťou chránených území NATURA 2000 (broz.sk). Waitov lom, ktorý je na fotografiách sa nachádza neďaleko od Sandbergu, cca 600 metrov smerom ku Devínu. Slúžil v minulosti ako vápenka (slovakia.travel).

Dnes je Waitov lom súčasťou Sanbergsko – Pajštúnskeho geoparku. Na Devínskej Kobyle sa nachádzajú historické kameňolomy, dĺžka ich lomových stien presahuje 200 metrov. Kolmé steny vznikli ručnou ťažbou blokov pórovitého neogénneho vápenca. Devínska Kobyla poskytuje stavebný kameň nepretržite viac ako 2000 rokov. Najstaršie doloženie je v 1. storočí pred naším letopočtom, kedy si dal keltský vládca postaviť Rimanmi palác na hradnom kopci v Bratislave. Kameň bol pevný a zároveň ľahko opracovateľný, preto sa hodil na jednoduchšie kamenárske výrobky a sochy. Piesčité vápence a vápnité pieskovce sa ťažili v lokalitách Líščia stráň a Merice priamo nad Devínom. Napr. na výstavbu Dómu svätého Martina. Najväčší rozmach nastal v 15. storočí, kedy sa materiál použil na prestavbu Bratislavského hradu, Dómu svätého Martina, veže Františkánskeho kostola, Akadémie Istropolitany, radnice a meštianskych domov. Ťažilo sa väčšinou povrchovo. Nový rozvoj ťažby nastal v polovici 19. storočia, keď sa stavala železnica medzi Viedňou a Budapešťou, konkrétne úsek Bratislava – Marchegg. Waitov lom bol druhým najrozsiahlejším po Štokeravskej vápenke. Jeho pôvodné pomenovanie bolo Mittelmannova vápenka. Vápenka Mórica Mittelmann bola činná v rokoch 1897 – 1932. Z nej sa kameň používal na reguláciu a spevňovanie riečnych brehov. V marci 1929 získal lom Jozef Wait, výroba vo vápenke a ťažba v lome sa postupne utlmovala a skončila sa v roku 1932. Na okolitých pozemkoch založil Jozef Wait vinohrad a ovocný sad. Počas 2. svetovej vojny bol v objekte vápenky zriadený pracovný tábor pre ruských zajatcov, ktorý stavali drevený most cez Moravu do Schlosshofu. Z geologického hľadiska je horná časť Waitovho lomu považovaná za torzo podmorskej jaskyne (Informačná tabuľa).

Prevažná časť národnej prírodnej rezervácie Devínska Kobyla predstavuje kultúrnu krajiny. Svahy Devínskej Kobyly boli pôvodne pokryté dubovo-hrabovými lesmi, ktoré boli v minulosti vyrúbané a následne niekoľko storočí udržiavané ľudskou činnosťou – kosením, pasením a vypaľovaním. Toto viedlo ku vzniku a udržiavaniu jedinečných lúčnych a lesostepných spoločenstiev s bohatstvom vzácnych teplomilných druhov rastlín a živočíchov. Pásli sa tu ovce, ale aj kozy a dobytok. V roku 2013 sa podarilo po viac ako 50 rokov obnoviť pastvu kôz. Pasenie potláča zarastanie územia náletovými krovinami, pomáha tak udržiavať jeho tradičný lesostepný charakter (Informačná tabuľa).

Vyhliadková veža sa nachádza na najvyššie položenom mieste Devínskej Kobyly v nadmorskej výške 514 metrov nad morom. Je vysoká viac ako 21 metrov. Najvyššia plošina je osadená na nivelete cca 20 m nad okolitým terénom. Ponúka výhľad na okolie Devínskej Novej Vsi, na Česko, Rakúsko a Maďarsko. Autorom návrhu vyhliadkovej veže Architektonický ateliér ARCHITEKTI ŠEBO LICHÝ. O vzhľade veže už koluje legenda, že ju inšpirovala modlivka zelená, ktorá žije v okolitej prírode. Podľa slov autorov však stavba vychádza z genius loci daného miesta. Odtiaľto vidno z jedného bodu do troch rôznych krajín, takže fascinácia týmto miestom bola inšpiráciou aj pre trojuholníkový pôdorys vyhliadkovej veže Devínska Kobyla. Motív trojuholníka sa opakuje na celom jej dizajne (devinskanovaves.sk).

Devínska Kobyla is one of the longest inhabited sites in Slovakia. As early as 5000 years BC, Neolithic farmers established their first settlements here. In the 4^th century BC, Celts settled, initiating deforestation. Following them, in the 1^st century AD, the Romans dominated the area and founded vineyards on the southwest slopes of Devínska Kobyla (devinskakobyla.sk). Under the northeastern slopes, remnants of a Roman-type rural settlement – villa rustica from the 3^rd century, were uncovered between Dúbravka and “Technické sklo” (panorama.sk).

Geologists refer to the massif of Devínska Kobyla as the “treasury of geological phenomena.” Approximately 300 million years ago, this area was part of the supercontinent Pangaea. In subsequent periods, the region was repeatedly flooded by the sea, forming limestones and dolomites – Devínska hradná skala, Waittov lom, Štokeravská vápenka, Sandberg. The Baden Sea, which existed here 14 – 16 million years ago, shaped a significant fossil site on Devínska Kobyla – Sandberg. Morava and Danube rivers significantly contribute to the formation of Devínska Kobyla. Their beds gradually shifted, and about 600 thousand years ago, their confluence was formed in the area of today’s Devínska Nová Ves. The geological changes moved Devínska hradná skala about 130 thousand years ago (devinskakobyla.sk). Devínska Kobyla is the starting point of the massive Carpathian arc. The Hundsheim Hills on the right bank of the Danube in Austria also belong geologically to the Carpathians. Southern slopes consist mainly of gray limestones, dolomites, and carbonate breccias, dating back 160 – 180 million years. The summit is composed of Mesozoic cherts, formed by cementation of beach sand (Information Board).

Devínska Kobyla is one of Slovakia’s most unique locations. British botanist D. Moore, in the publication “Plant Life,” selected globally scientifically interesting locations, dedicating two pages to Devínska Kobyla for the whole of Europe (inba.sk). It is part of the Devínske Karpaty, located in close proximity to Devín – a district of Bratislava, near the confluence of the Morava River with the Danube. It includes Sandberg and is highly frequented. Familiarly known as Kobyla, it boasts a rich variety of natural forms. It exhibits a high degree of biodiversity due to its history as a originally forested area that humans have historically managed, deforested, and cultivated (Wikipedia). Devínska Kobyla used to be grazed by sheep, goats, and cattle, but pasture gradually diminished around the mid-20th century (broz.sk). Devínska Kobyla hosts thousands of animal species, such as the Saga pedo bush-cricket and the Mantis religiosa mantis. Over 600 butterfly species, including the Papilio machaon swallowtail and Parnassius mnemosyne clouded Apollo, more than 380 beetle species, like Lucanus cervus stag beetle, and Cerambyx cerdo great capricorn beetle. Falcons, such as the Falco tinnunculus kestrel, nest on the rocks, while Monticola saxatilis rock thrush occasionally visits. The rare long-necked mantis Mantispa styriaca and the scarce swallowtail Iphiclides podalirius are also found here (devinskakobyla.sk, sazp.sk).

The vegetation is dominated by thermophilic and calcicolous plants, with over 1,100 species of higher plants. Among them are 26 species of orchids, thermophilic insect species adapted to extreme and prolonged periods of drought (broz.sk). The elegant feather grass Stipa pulcherrina and Stipa joannis, 26 species of orchids (Orchideaceae), Adonis vernalis, Pulsatilla nigricans, Pulsatilla grandis, Lilium martagon, Iris pumila, Iris variegata, Platanthera bifolia. Rare species include Ononis pusilla, Lathyrus sphaericus, Conringia austriaca, Potentilla pedata, Smyrnium porfoliatum, Bupleurum rotundifolium, Consolida orientalis ssp. paniculata, and the steppe relic Gypsophila fastigiata (devinskakobyla.sk, sazp.sk).

Devínska Kobyla is the highest peak of the Devínske Karpaty, with an altitude of 514 meters above sea level, and simultaneously the southernmost extension of the Malé Karpaty. It has legal protection, designated as a National Natural Reserve since 1964, covering an area of 101.12 hectares (Wikipedia). Devínska Kobyla is also a so-called area of European significance, part of the Protected Landscape Area of Malé Karpaty and part of the NATURA 2000 protected areas (broz.sk). Waittov lom, depicted in the photographs, is located near Sandberg, approximately 600 meters towards Devín. In the past, it served as a limestone quarry (slovakia.travel).

Today, Wait’s Quarry is part of the Sandberg – Pajštún Geopark. There are historic quarries on Devínska Kobyla, with quarry walls exceeding 200 meters in length. The vertical walls were created by manual extraction of blocks of porous Neogene limestone. Devínska Kobyla has provided building stone continuously for over 2,000 years. The oldest known use dates back to the 1^st century BCE, when a Celtic ruler commissioned the Romans to build a palace on the castle hill in Bratislava. The stone was both durable and easy to work, making it suitable for simple stone carvings and sculptures. Sandy limestones and calcareous sandstones were quarried in the Líščia stráň and Merice locations, directly above Devín. These stones were used, for example, in the construction of St. Martin’s Cathedral. The greatest expansion of quarrying occurred in the 15^th century, when the material was used for the reconstruction of Bratislava Castle, St. Martin’s Cathedral, the tower of the Franciscan Church, Academia Istropolitana, the Old Town Hall, and various townhouses. Quarrying was mostly surface-based. A new period of development in quarrying began in the mid-19th century with the construction of the railway between Vienna and Budapest, particularly the Bratislava – Marchegg section. Wait’s Quarry was the second largest after the Štokerau Limeworks. Originally, it was called Mittelmann’s Limeworks, as Móric Mittelmann’s limeworks operated between 1897 and 1932, providing stone for riverbank regulation and reinforcement. In March 1929, the quarry was acquired by Jozef Wait, and production at the limeworks gradually declined, ceasing entirely in 1932. On the surrounding land, Jozef Wait established vineyards and an orchard. During World War II, the limeworks site was used as a labor camp for Russian prisoners, who were forced to construct a wooden bridge over the Morava River to Schloss Hof. From a geological perspective, the upper part of Wait’s Quarry is considered the remnant of an ancient underwater cave (Information Board).

The majority of the Devínska Kobyla National Nature Reserve represents a cultural landscape. The slopes of Devínska Kobyla were originally covered by oak-hornbeam forests, which were cleared centuries ago and maintained through human activities such as mowing, grazing, and burning. This led to the formation and preservation of unique meadow and forest-steppe ecosystems, rich in rare thermophilic plant and animal species. Sheep, goats, and cattle historically grazed in the area. In 2013, after more than 50 years, goat grazing was successfully reintroduced. Grazing helps prevent the overgrowth of invasive shrubs and contributes to preserving the traditional forest-steppe character of the region (Information Board).

The observation tower is located at the highest point of Devínska Kobyla, at an elevation of 514 meters above sea level. It stands more than 21 meters tall, with the highest platform positioned approximately 20 meters above the surrounding terrain. The tower offers views of Devínska Nová Ves, as well as the Czech Republic, Austria, and Hungary. The observation tower was designed by the architectural studio ARCHITEKTI ŠEBO LICHÝ. A legend suggests that its appearance was inspired by the praying mantis, which inhabits the local environment. However, according to the architects, the structure is based on the genius loci of the site. From this point, one can see into three different countries, which inspired the triangular floor plan of the Devínska Kobyla observation tower. The triangle motif is repeated throughout its design.

Devínska Kobyla gehört zu den am längsten besiedelten Orten in der Slowakei. Schon in der Zeit 5000 Jahre vor Christus errichteten hier neolithische Bauern ihre ersten Siedlungen. Im 4. Jahrhundert vor Christus ließen sich die Kelten nieder, die begannen, die Wälder zu roden. Nach ihnen übernahmen die Römer im 1. Jahrhundert nach Christus das Gebiet und gründeten Weinberge an den südwestlichen Hängen der Devínska Kobyla (devinskakobyla.sk). Unter den nordöstlichen Hängen zwischen Dúbravka und “Technický sklom” wurden Überreste einer römischen Dorfsiedlung vom Typ villa rustica aus dem 3. Jahrhundert ausgegraben (panorama.sk).

Die Geologen bezeichnen den Massiv der Devínska Kobyla auch als “Schatzkammer der Vielfalt geologischer Phänomene”. Vor etwa 300 Millionen Jahren war dieses Gebiet Teil des Urkontinents Pangäa. In den folgenden Perioden wurde dieses Gebiet mehrmals vom Meer überflutet, in dem sich Kalksteine und Dolomite bildeten – Devínska hradná skala, Waittov lom, Štokeravská vápenka, Sandberg. Das Badenianmeer, das vor 14 – 16 Millionen Jahren in diesem Gebiet existierte, formte eine bedeutende Fossilienstätte auf der Devínska Kobyla – Sandberg. Die Flüsse Morava und Donau trugen maßgeblich zur Formung der Devínska Kobyla bei. Ihre Betten verschoben sich allmählich, und vor etwa 600.000 Jahren entstand ihre Mündung in der Gegend des heutigen Devínska Nová Ves. Geologische Veränderungen führten dazu, dass sich die Devínska hradná skala vor etwa 130.000 Jahren auf unser Gebiet verschob (devinskakobyla.sk). Die Devínska hradná skala markiert den Beginn eines mächtigen Bogens der Karpaten auf unserem Gebiet. Geologisch gehören auch die Hundsheim-Hügel am rechten Ufer der Donau in Österreich zu den Karpaten. Die südlichen Hänge bestehen hauptsächlich aus grauen Kalksteinen, Dolomiten und Karbonatbrekzien. Die Schichten sind 160 – 180 Millionen Jahre alt. Der Gipfel besteht aus Gesteinen des Mesozoikums, die durch Verfestigung von Strandsand entstanden sind (Informations-Tafel).

Die Devínska Kobyla ist einer der einzigartigsten Orte in der Slowakei. Der britische Botaniker D. Moore wählte es in seinem Werk Plant Life als eine der weltweit naturwissenschaftlich besonders interessanten Stätten aus und widmete Devínska Kobyla zwei Seiten von zehn, die für ganz Europa festgelegt wurden (inba.sk). Es gehört zu den Devínske Karpaty und befindet sich in unmittelbarer Nähe von Devín, einem Stadtteil von Bratislava. Es liegt am Zusammenfluss der Flüsse Morava und Donau. Dazu gehört auch der Sandberg. Es wird sehr oft besucht. Die Kobyla, wie wir sie in Bratislava umgangssprachlich nennen, ist wirklich reich an einer vielfältigen Palette von Naturformen. Sie zeigt einen hohen Grad an Biodiversität, auch aufgrund der Tatsache, dass es sich ursprünglich um einen bewaldeten Ort handelte, auf dem jedoch historisch gewirtschaftet wurde, gerodet, gemäht usw. (Wikipedia). Hier weideten Schafe, aber auch Ziegen und Rinder. In der Mitte des 20. Jahrhunderts verschwand die Weide allmählich (broz.sk). Auf der Devínska Kobyla leben Tausende von Arten von Tieren. Zum Beispiel die Heuschrecke Saga pedo, die Gottesanbeterin Mantis religiosa. Über 600 Arten von Schmetterlingen, wie der Schwalbenschwanz Papilio machaon, der Schwarze Apollofalter Parnassius mnemosyne, über 380 Arten von Käfern, wie der Hirschkafer Lucanus cervus, der Große Schmalbock Cerambyx cerdo. Unter den Vögeln brütet der Turmfalke Falco tinnunculus auf den Felsen, der Bergblauschwan Monticola saxatilis fliegt hierher, Falke Falco cherrug (devinskakobyla.sk). Es gibt hier mehrere Arten an ihrer nördlichen Verbreitungsgrenze. Die seltene Ameisenlöwe Mantispa styriaca kommt hier vor, ebenso wie der Schwalbenschwanz Iphiclides podalirius (sazp.sk).

Die Vegetation wird von warm- und kalkliebenden Pflanzen dominiert, insgesamt wachsen hier mehr als 1.100 Arten höherer Pflanzen. Darunter 26 Arten von Orchideen. Es gibt hier warm angepasste Insektenarten, die auf extreme und lang anhaltende Trockenperioden eingestellt sind (broz.sk). Es gibt den schönen Federgras Stipa pulcherrina und Stipa joannis, 26 Arten von Orchideen (Orchideaceae), die Frühlings-Adonisröschen Adonis vernalis, das Schwarze Küchenschelle Pulsatilla nigricans, das Große Küchenschelle Pulsatilla grandis, die Türkenbund-Lilie Lilium martagon, die Niedrige Schwertlilie Iris pumila, die Zweifarbige Schwertlilie Iris variegata, Platanthera bifolia. Eine Seltenheit ist der Niederliegende Gänseblümchen Ononis pusilla, Lathyrus sphaericus, Conringia austriaca, Potentilla pedata, Smyrnium porfoliatum, Bupleurum rotundifolium, Consolida orientalis ssp. paniculata, Aplenium adianthum nigrum (sazp.sk), der Steppenrelikt Gypsophila fastigiata (devinskakobyla.sk).

Die Devínska Kobyla ist der höchste Gipfel der Devínske Karpaty mit einer Höhe von 514 m über dem Meeresspiegel und gleichzeitig der südlichste Ausläufer der Kleinen Karpaten. Sie hat auch gesetzlichen Schutz, seit 1964 ist sie ein Nationales Naturreservat – NNR mit einer Fläche von 101,12 Hektar (Wikipedia). Die Devínska Kobyla ist auch ein sogenanntes Gebiet von europäischer Bedeutung, sie gehört zum Geschützten Landschaftsgebiet Malé Karpaty und ist Teil der geschützten NATURA 2000-Gebiete (broz.sk). Der Waittov-Steinbruch, der auf den Fotos zu sehen ist, befindet sich in der Nähe des Sandbergs, etwa 600 Meter in Richtung Devín. Früher diente er als Kalksteinbruch (slovakia.travel).

Heute ist der Wait-Steinbruch Teil des Sandberg – Pajštún Geoparks. Auf der Devínska Kobyla befinden sich historische Steinbrüche, deren Felswände eine Länge von über 200 Metern erreichen. Die steilen Wände entstanden durch manuelle Gewinnung von Blöcken aus porösem neogenem Kalkstein. Devínska Kobyla liefert seit über 2.000 Jahren ununterbrochen Baumaterial. Die älteste nachgewiesene Nutzung stammt aus dem 1. Jahrhundert v. Chr., als ein keltischer Herrscher die Römer beauftragte, einen Palast auf dem Burghügel in Bratislava zu errichten. Der Stein war sowohl widerstandsfähig als auch leicht zu bearbeiten, wodurch er sich gut für einfachere Steinmetzarbeiten und Skulpturen eignete. Sandige Kalke und kalkhaltige Sandsteine wurden an den Standorten Líščia stráň und Merice, direkt oberhalb von Devín, abgebaut. Diese Steine wurden unter anderem für den Bau des St.-Martins-Doms verwendet. Die größte Expansion des Steinabbaus fand im 15. Jahrhundert statt, als das Material für den Umbau der Burg Bratislava, des St.-Martins-Doms, des Turms der Franziskanerkirche, der Academia Istropolitana, des Alten Rathauses und zahlreicher Bürgerhäuser genutzt wurde. Der Abbau erfolgte meist oberflächlich. Ein neuer Aufschwung des Steinabbaus begann in der Mitte des 19. Jahrhunderts mit dem Bau der Eisenbahn zwischen Wien und Budapest, insbesondere des Abschnitts Bratislava – Marchegg. Der Wait-Steinbruch war der zweitgrößte nach der Štokerau-Kalkbrennerei. Ursprünglich hieß er Mittelmanns Kalkbrennerei, benannt nach Móric Mittelmann, dessen Betrieb von 1897 bis 1932 aktiv war. Der dort gewonnene Stein wurde zur Regulierung und Befestigung von Flussufern genutzt. Im März 1929 übernahm Jozef Wait den Steinbruch. Die Produktion in der Kalkbrennerei wurde nach und nach eingestellt und endete schließlich 1932. Auf den umliegenden Flächen legte Jozef Wait Weinberge und Obstgärten an. Während des Zweiten Weltkriegs wurde das Gelände der Kalkbrennerei als Arbeitslager für russische Gefangene genutzt. Sie wurden gezwungen, eine hölzerne Brücke über die March nach Schloss Hof zu bauen. Aus geologischer Sicht gilt der obere Teil des Wait-Steinbruchs als Überrest einer ehemaligen Unterwasserhöhle (Informationstafel).

Der größte Teil des Nationalen Naturreservats Devínska Kobyla stellt eine Kulturlandschaft dar. Die Hänge der Devínska Kobyla waren ursprünglich von Eichen-Hainbuchen-Wäldern bedeckt, die jedoch im Laufe der Jahrhunderte abgeholzt und durch menschliche Aktivitäten wie Mähen, Beweidung und Brandrodung gepflegt wurden. Dies führte zur Entstehung und Erhaltung einzigartiger Wiesen- und Waldsteppen-Gemeinschaften mit einer reichen Vielfalt an wärmeliebenden Pflanzen- und Tierarten. In der Vergangenheit wurden hier Schafe, Ziegen und Rinder geweidet. Im Jahr 2013, nach mehr als 50 Jahren, wurde die Ziegenbeweidung erfolgreich wieder eingeführt. Die Beweidung verhindert die Überwucherung durch invasive Sträucher und trägt zur Erhaltung des traditionellen Waldsteppen-Charakters der Region bei (Informationstafel).

Der Aussichtsturm befindet sich am höchsten Punkt des Devínska Kobyla auf einer Höhe von 514 Metern über dem Meeresspiegel. Er ist mehr als 21 Meter hoch, wobei die höchste Plattform ungefähr 20 Meter über dem umliegenden Gelände liegt. Der Turm bietet eine Aussicht auf Devínska Nová Ves sowie auf Tschechien, Österreich und Ungarn. Der Entwurf des Aussichtsturms stammt vom Architekturbüro ARCHITEKTI ŠEBO LICHÝ. Einer Legende zufolge wurde sein Erscheinungsbild von der Gottesanbeterin (Mantis religiosa) inspiriert, die in der umliegenden Natur lebt. Laut den Architekten basiert das Bauwerk jedoch auf dem Genius Loci dieses Ortes. Von hier aus kann man in drei verschiedene Länder blicken, was die Inspiration für den dreieckigen Grundriss des Aussichtsturms Devínska Kobyla war. Das Dreiecksmotiv zieht sich durch das gesamte Design des Turms.

Devínska Kobyla az egyik legrégebben lakott terület Szlovákiában. Már az i. e. 5000 évvel ezelőtti időszakban itt telepedtek le a neolitikus földművesek, és építették első településeiket. Kr. e. 4. században a kelták telepedtek le itt, akik elkezdték erdőket irtani. Utánuk a rómaiak vették át a területet a Kr. u. 1. században, és szőlőültetvényeket alapítottak a Devínska Kobyly délnyugati lejtőin (devinskakobyla.sk). Az északkeleti lejtők alatt, Dúbravka és a “Technický sklom” között, feltárták a római típusú vidéki település, a villa rustica maradványait a 3. századból (panorama.sk).

A Devínska Kobyly tömege a geológusok szerint is a “geológiai jelenségek sokféleségének kincseskamrájának” nevezhető. Közel 300 millió évvel ezelőtt ez a terület a Pangea őscontinentum része volt. A következő időszakokban többször is elárasztotta a tenger ezt a területet, ahol mészkövek és dolomitok keletkeztek – Devínska hradná skala, Waittov lom, Štokeravská vápenka, Sandberg. A bádensi tenger, amely 14 – 16 millió évvel ezelőtt itt volt, jelentős fosszília lelőhelyet formált a Devínska Kobylyon – Sandberg. A Morava és a Duna folyók jelentős mértékben hozzájárultak a Devínska Kobyly kialakulásához. Az árkok fokozatosan elmozdultak, és körülbelül 600 ezer évvel ezelőtt a folyók találkozója kialakult a mai Devínska Nová Vsi területén. A geológiai változásoknak köszönhetően a Devínska hradná skala mintegy 130 ezer évvel ezelőtt került át a területre (devinskakobyla.sk). A Devínska hradná skalán kezdődik a Kárpátok hatalmas íve területünkön. Geológiai értelemben a Kárpátokhoz tartoznak Ausztria jobb partján található Hundsheim-hegyek is. A déli lejtőket főként szürke mészkők, dolomitok és karbonát brekciák alkotják. Az üledékek 160 – 180 millió évvel ezelőtt keletkeztek. A csúcs másodlagos kvarctartalmú homokból kialakult a mezozoikum korszakban (Információs tábla). A Devínska Kobylyon keresztül indul a Kárpátok hatalmas íve területünkön. Geológiai értelemben a Kárpátokhoz tartoznak Ausztria jobb partján található Hundsheim-hegyek is. A déli lejtőket főként szürke mészkők, dolomitok és karbonát brekciák alkotják. Az üledékek 160 – 180 millió évvel ezelőtt keletkeztek. A csúcs másodlagos kvarctartalmú homokból kialakult a mezozoikum korszakban (Információs tábla).

A Devínska Kobyla az egyik legszigorúbban védett hely Szlovákia egész területén. A brit botanikus, D. Moore, a Plant Life című munkájában a világ számos természeti szempontból érdekes helyéből választott ki, és a tíz európai hely közül két oldalt szentelt a Devínska Kobylynak (inba.sk). A Devínske Karpaty része. Bratislava városrészéhez, a Devínhöz, nagyon közel található. A Morava és a Duna folyók torkolata mellett fekszik. I^de tartozik a Sandberg is. Nagyon gyakran látogatott hely. A “Kobyla”, ahogyan Bratislavában hozzászoktak nevezni, valóban gazdag a természet változatos formáinak palettájában. Magas fokú biodiverzitást mutat, részben azért, mert eredetileg erdős terület volt, ahol azonban történelmileg gazdálkodtak, erdőt irtottak, kaszáltak stb. (Wikipedia). Itt legeltettek juhokat, de kecskéket és marhát is. A legelők körülbelül a 20. század közepéig fokozatosan megszűntek (broz.sk). A Devínska Kobylyon több ezer állatfaj él. Például a Saga pedo sáska, a Mantis religiosa imádkozó sáska. Több mint 600 pillangófaj, például a lepkefarkú lepke Papilio machaon, a Parnassius mnemosyne tollaslepkű, több mint 380 bogárfaj, például a szarvasbogár Lucanus cervus, a nagy szarvasbogár Cerambyx cerdo. A sziklákon fészkel a vércse Falco tinnunculus, és ide is repül a Monticola saxatilis, a keleti rétisas Falco cherrug (devinskakobyla.sk). Több északi elterjedési határon élő faj is él itt. Ritka hosszúnyakú imádkozó sáska, Iphiclides podalirius sáska is előfordul itt (sazp.sk).

Itt a melegkedvelő és mészkövet kedvelő növények dominálnak, összesen több mint 1100 faj magasabb növény nő itt. Közöttük 26 orchidea faj. Itt élnek a száraz időszakokhoz alkalmazkodott melegkedvelő rovarfajok is (broz.sk). Itt található a szép Stipa pulcherrina és Stipa joannis, 26 orchideafaj (Orchideaceae), a tavaszi sáfrány Adonis vernalis, a fekete kankalin Pulsatilla nigricans, a nagyvirágú kankalin Pulsatilla grandis, a törpe liliom Lilium martagon, az alacsony írisz Iris pumila, a kétszínű írisz Iris variegata, a Platanthera bifolia. Rendkívüli ritkaság a kis ononis Ononis pusilla, a gömbölyű levelű pillangós Lathyrus sphaericus, a Conringia austriaca, a Potentilla pedata, a Smyrnium porfoliatum, a Bupleurum rotundifolium, a Consolida orientalis ssp. paniculata, az Aplenium adianthum nigrum sziklai relikvia (devinskakobyla.sk).

A Devínska Kobyla a Devínske Karpaty legmagasabb csúcsa, tengerszint feletti magassága 514 m, és egyben a Kis-Kárpátok legdélibb kiterjesztése. Törvényi védelmet is élvez, 1964 óta Nemzeti Természeti Rezervátum (NPR) 101,12 hektáros területtel (Wikipedia). A Devínska Kobyla az Európai Unió fontos területe, része a Kis-Kárpátok Védett Tájterületének és a NATURA 2000 védett területeknek (broz.sk). A fotókon látható Waittov lom a Sandbergtől nem messze, körülbelül 600 méterre Devín felé. Régebben mészkőbányaként szolgált (slovakia.travel).

Ma a Wait-kőfejtő a Sandberg – Pajštún Geopark része. A Devínska Kobyla területén történelmi kőfejtők találhatók, amelyek bányafalai meghaladják a 200 métert. A meredek falak kézi bányászattal alakultak ki, amikor porózus neogén mészkőtömböket fejtettek ki. Devínska Kobyla több mint 2000 éve folyamatosan szolgáltat építőkövet. Az első írásos említés az i. e. 1. századból származik, amikor egy kelta uralkodó rómaiakkal építtette fel palotáját a pozsonyi várdombon. A kőzet szilárd volt, mégis könnyen megmunkálható, így alkalmas volt egyszerűbb kőfaragványok és szobrok készítésére. Homokos mészkövet és mésztartalmú homokkövet a Líščia stráň és Merice területén fejtettek, közvetlenül Dévény felett. Ezt az anyagot például a Szent Márton-székesegyház építéséhez használták fel. A kőbányászat legnagyobb fellendülése a 15. században következett be, amikor az anyagot a Pozsonyi vár, a Szent Márton-székesegyház, a ferences templom tornya, az Academia Istropolitana, a városháza és polgárházak felújítására használták. A kőfejtés többnyire felszíni bányászati módszerekkel történt. A bányászat a 19. század közepén új lendületet kapott a Bécs és Budapest közötti vasútvonal építésével, különösen a Pozsony – Marchegg szakaszon. A Wait-kőfejtő a második legnagyobb volt a Štokerau mészégető után. Eredetileg Mittelmann-mészégetőként volt ismert, mivel Móric Mittelmann mészégetője 1897 és 1932 között működött. Az itt kitermelt követ folyópartok szabályozására és megerősítésére használták. 1929 márciusában a kőfejtőt Jozef Wait vásárolta meg. A mészégető termelése fokozatosan csökkent, majd 1932-ben teljesen megszűnt. A környező földeken Jozef Wait szőlőültetvényt és gyümölcsöst hozott létre. A második világháború alatt a mészégető területén munkatábort létesítettek orosz hadifoglyok számára, akiket arra kényszerítettek, hogy egy fa hidat építsenek a Morva folyón Schloss Hof felé. Geológiai szempontból a Wait-kőfejtő felső része egy ősi tenger alatti barlang maradványának tekinthető (Információs tábla).

A Devínska Kobyla Nemzeti Természetvédelmi Terület nagy része kultúrtáj. Devínska Kobyla lejtőit eredetileg tölgy-gyertyán erdők borították, amelyeket az évszázadok során kivágtak, majd kaszálással, legeltetéssel és égetéssel tartottak fenn. Ennek eredményeként egyedi réti és erdős sztyeppei élőhelyek alakultak ki, ritka melegkedvelő növény- és állatfajok gazdag populációival. A területen juhokat, kecskéket és szarvasmarhákat legeltettek. 2013-ban, több mint 50 év után, sikerült újraindítani a kecsketenyésztést. A legeltetés megakadályozza az invazív cserjék elburjánzását, és segít megőrizni a terület hagyományos erdős sztyeppei jellegét (Információs tábla).

A kilátótorony a Devínska Kobyla legmagasabb pontján található, 514 méterrel a tengerszint felett. Több mint 21 méter magas, a legfelső platform pedig körülbelül 20 méterrel a környező terep fölé emelkedik. A torony kilátást nyújt Devínska Nová Vesre, valamint Csehországra, Ausztriára és Magyarországra. A kilátótorony tervezője az ARCHITEKTI ŠEBO LICHÝ építészeti stúdió. Egy legenda szerint megjelenését a sáska (Mantis religiosa) ihlette, amely a környező természetben él. Az építészek szerint azonban az építmény a hely genius loci-jából merít ihletet. Erről a pontról három különböző országba lehet ellátni, ami inspirációt adott a háromszög alaprajzhoz. A háromszög motívum az egész kilátótorony dizájnjában megjelenik.

Odkazy

TOP

Všetky

Devínska Kobyla (vzadu) je unikátna oblasť. Nachádza sa tu množstvo biotopov. Od xerotermných lúk po lesy. Vzhľadom na rozlohu sa tu vyskytuje najväčšie množstvo druhov rastlín v rámci celého Slovenska

Use Facebook to Comment on this Post

Príroda, Česko, Južná Morava, Krajina, Organizmy, Vtáky, Zahraničie, Živočíchy, Zoologické záhrady

Papouščí ZOO v Bošoviciach

06/02/202506/02/2025 skala

Papouščí zoologická zahrada v Bošoviciach je jedinečným miestom nielen v rámci Českej republiky, ale aj celej Európy. Ako jediná špecializovaná ZOO zameraná výhradne na chov papagájov ponúka návštevníkom možnosť spoznať takmer 60 druhov týchto pestrofarebných vtákov z rôznych kútov sveta (kudyznudy.cz). Založená bola v roku 2008 manželmi Škrhákovými, ktorí tým nadviazali na dlhoročnú chovateľskú činnosť pána Vlastimila Škrháka, venujúceho sa chovu papagájov už od konca 60. rokov minulého storočia. Pre verejnosť bola otvorená v roku 2011 (hustopece.cz). V súčasnosti sa tu nachádza viac než 100 voliér, v ktorých je možné vidieť papagáje zo štyroch kontinentov: napr. žako sivý, korely chocholaté, kakadu, aratingy, amazóniky, ary, amazoňany. Medzi najvzácnejšie patria amazoňan kubánsky, kakadu žltolíci celebeský, ara zelenokrídly (kudyznudy.cz).

V roku 2023 bola otvorená detská ZOO, kde sa najmä najmladší návštevníci môžu zoznámiť s rôznymi druhmi zvierat, ako sú morčatá, králiky, ovce, kozy a klokany. Súčasťou areálu je aj jazierko s karasmi zlatými a ornitologický náučný chodník (kudyznudy.cz). V zoologickej záhrade v Bošoviciach boli inštalované hmyzie hotely, ktoré poskytujú útočisko samotárskym včelám, čmeliakom a ďalším opeľovačom. Pre jašterice obyčajné – Lacerta agilis sa vytvárajú špeciálne miesta na slnenie a kladenie vajec (papouscizoo.cz).

ZOO sa snaží rozmnožovať všetky ohrozené druhy papagájov, prirodzeným spôsobom, pri ktorom sú mláďatá kŕmené rodičmi. Pre vybrané druhy papagájov sú vytvorené medzinárodné záchranné chovné programy, ktoré sa usilujú o vytvorenie stabilnej populácie daných druhov v starostlivosti človeka. V minulosti bol početným druhom, ktorého obrovské kŕdle podľa pozorovateľov „zakrývali celú oblohu“ pri preletoch. Dnes je však tento druh veľmi ohrozený. Príčinou je strata prirodzených lesov s araukáriami. Taktiež je prenasledovaný farmármi kvôli škodám na poľnohospodárskych plodinách (papouscizoo.cz).

Je skvelé, že ZOO nie je len o samotnej ZOO. Napr. je to aj o starostlivosti o hniezdne búdky a o ochrane voľne žijúcich živočíchov. V Bošoviciach sa už niekoľko rokov realizuje projekt vyvesovania hniezdnych búdok pre dutinové spevavce, ktorý pomáha udržiavať biodiverzitu a podporovať miestne vtáctvo. Hniezdne búdky sú zabezpečené pred predátormi. Na jar 2024 bola zaznamenaná prítomnosť plcha lesného – Muscardinus avellanarius, čo inšpirovalo zakúpenie špeciálnych hniezdnych domčekov pre tento druh. V^o spolupráci s Českým zväzom ochrancov prírody sa Bošovice venujú aj starostlivosti o búdky pre väčšie vtáky, ako sú poštolky a sovy. Poštolky – Falco tinnunculus sú dôležitým prvkom ekologickej regulácie hrabošov a hlodavcov na farmách. Sovy pálené – Tyto alba hniezdia v búdkach umiestnených na kostolných vežiach a farmách, okrem toho boli inštalované špeciálne búdky pre dudky chocholaté – Upupa epops. Bošovice sa aktívne zapájajú do monitorovania vtákov, vrátane zimných sčítaní Asio otus a akustického monitoringu kriticky ohrozeného Athene noctua. Súčasťou projektov je aj ochrana migrujúcich žiab, ktoré čelia riziku na cestách počas svojej jarnej migrácie. Dočasné bariéry a aktívny prenos žiab cez komunikácie významne prispievajú k ich ochrane (papouscizoo.cz).

The Parrot Zoological Garden in Bošovice is a unique place not only within the Czech Republic but also across Europe. As the only specialized zoo exclusively focused on breeding parrots, it offers visitors the chance to see nearly 60 species of these colorful birds from various parts of the world (kudyznudy.cz). It was founded in 2008 by the Škrhák couple, continuing the long-standing breeding efforts of Mr. Vlastimil Škrhák, who had been breeding parrots since the late 1960s. The zoo opened to the public in 2011 (hustopece.cz). Currently, there are more than 100 aviaries housing parrots from four continents, including African grey parrots, cockatiels, cockatoos, conures, parrotlets, macaws, and amazons. Among the rarest are the Cuban Amazon, the Sulphur-crested Cockatoo, and the Green-winged Macaw (kudyznudy.cz).

In 2023, a children’s zoo was opened, where the youngest visitors can meet various animals, such as guinea pigs, rabbits, sheep, goats, and kangaroos. The zoo also features a pond with goldfish and an ornithological educational trail (kudyznudy.cz). In the Bošovice Zoological Garden, insect hotels have been installed to provide shelter for solitary bees, bumblebees, and other pollinators. Special sunning and egg-laying areas have been created for sand lizards (Lacerta agilis) (papouscizoo.cz).

The zoo aims to breed all endangered parrot species naturally, with chicks being fed by their parents. Selected parrot species are part of international conservation breeding programs that strive to establish stable populations of these species under human care. In the past, some parrot species were so numerous that their massive flocks reportedly “covered the entire sky” during flights. However, these species are now critically endangered due to the loss of natural forests with araucarias and persecution by farmers for crop damage (papouscizoo.cz).

It’s remarkable that the zoo is not just about the zoo itself. For instance, it is also about caring for nesting boxes and protecting wildlife. In Bošovice, a project of installing nesting boxes for cavity-nesting birds has been ongoing for several years, helping to maintain biodiversity and support local birdlife. The nesting boxes are predator-proof. In spring 2024, the presence of the hazel dormouse (Muscardinus avellanarius) was recorded, inspiring the purchase of special nesting homes for this species. In collaboration with the Czech Union for Nature Conservation, Bošovice also takes care of nesting boxes for larger birds, such as kestrels and owls. Kestrels (Falco tinnunculus) are essential for ecological control of voles and rodents on farms. Barn owls (Tyto alba) nest in boxes placed on church towers and farms, and special boxes have also been installed for hoopoes (Upupa epops). Bošovice actively participates in bird monitoring, including winter counts of long-eared owls (Asio otus) and acoustic monitoring of the critically endangered little owl (Athene noctua). The projects also include protecting migrating frogs, which face risks on roads during their spring migration. Temporary barriers and active transportation of frogs across roads significantly contribute to their conservation (papouscizoo.cz).

Der Papageien-Zoologische Garten in Bošovice ist ein einzigartiger Ort, nicht nur innerhalb der Tschechischen Republik, sondern auch in ganz Europa. Als einziges spezialisiertes Zoo, das sich ausschließlich der Zucht von Papageien widmet, bietet es den Besuchern die Möglichkeit, fast 60 Arten dieser farbenfrohen Vögel aus verschiedenen Teilen der Welt zu sehen (kudyznudy.cz). Gegründet wurde der Zoo im Jahr 2008 von dem Ehepaar Škrhák, das damit die langjährige Zuchtarbeit von Herrn Vlastimil Škrhák fortsetzte, der bereits seit Ende der 1960^er Jahre Papageien züchtete. Für die Öffentlichkeit wurde der Zoo im Jahr 2011 eröffnet (hustopece.cz).

Derzeit gibt es dort mehr als 100 Volieren, in denen Papageien von vier Kontinenten zu sehen sind, darunter Graupapageien, Nymphensittiche, Kakadus, Sonnensittiche, Sperlingspapageien, Aras und Amazonen. Zu den seltensten Arten gehören der Kubanische Amazonenpapagei, der Gelbwangenkakadu von Sulawesi und der Grünflügelara (kudyznudy.cz).

Im Jahr 2023 wurde ein Kinderzoo eröffnet, in dem insbesondere die jüngsten Besucher verschiedene Tiere wie Meerschweinchen, Kaninchen, Schafe, Ziegen und Kängurus kennenlernen können. Zum Areal gehört auch ein Teich mit Goldfischen sowie ein ornithologischer Lehrpfad (kudyznudy.cz). Im Zoologischen Garten Bošovice wurden Insektenhotels installiert, die solitär lebenden Bienen, Hummeln und anderen Bestäubern Schutz bieten. Für die Zauneidechsen (Lacerta agilis) wurden spezielle Sonnen- und Eiablageplätze geschaffen (papouscizoo.cz).

Das Ziel des Zoos ist es, alle bedrohten Papageienarten auf natürliche Weise zu züchten, wobei die Küken von ihren Eltern aufgezogen werden. Für ausgewählte Papageienarten gibt es internationale Erhaltungszuchtprogramme, die darauf abzielen, stabile Populationen dieser Arten unter menschlicher Obhut zu sichern. In der Vergangenheit gab es Papageienarten, deren riesige Schwärme laut Beobachtern „den gesamten Himmel bedeckten“ während ihrer Flüge. Heute sind diese Arten jedoch stark gefährdet, insbesondere durch den Verlust natürlicher Wälder mit Araukarien und die Verfolgung durch Landwirte aufgrund von Schäden an landwirtschaftlichen Kulturen (papouscizoo.cz).

Bemerkenswert ist, dass der Zoo sich nicht nur mit der Tierhaltung beschäftigt, sondern sich auch aktiv für den Naturschutz einsetzt. So engagiert sich der Zoo beispielsweise für den Schutz von Nistkästen und Wildtieren. In Bošovice läuft seit mehreren Jahren ein Projekt zur Anbringung von Nistkästen für Höhlenbrüter, um die Biodiversität zu erhalten und die heimische Vogelwelt zu unterstützen. Die Nistkästen sind gegen Raubtiere gesichert. Im Frühjahr 2024 wurde das Vorkommen der Haselmaus (Muscardinus avellanarius) festgestellt, was zur Anschaffung spezieller Nistkästen für diese Art führte. In Zusammenarbeit mit dem Tschechischen Naturschutzverband kümmert sich Bošovice auch um Nistkästen für größere Vögel wie Turmfalken und Eulen. Turmfalken (Falco tinnunculus) sind für die ökologische Kontrolle von Wühlmäusen und Nagetieren auf landwirtschaftlichen Flächen von großer Bedeutung. Schleiereulen (Tyto alba) nisten in Kästen, die an Kirchtürmen und Bauernhöfen angebracht wurden, zudem wurden spezielle Nistkästen für Wiedehopfe (Upupa epops) installiert. Bošovice beteiligt sich aktiv an der Vogelbeobachtung, darunter Winterzählungen von Waldohreulen (Asio otus) und akustische Überwachung der vom Aussterben bedrohten Steinkäuze (Athene noctua). Die Projekte umfassen auch den Schutz wandernder Frösche, die während ihrer Frühjahrswanderung auf Straßen gefährdet sind. Temporäre Barrieren und der aktive Transport der Frösche über Straßen tragen wesentlich zu ihrem Schutz bei (papouscizoo.cz).

Papouščí zoologická zahrada v Bošovicích je jedinečným místem nejen v rámci České republiky, ale i celé Evropy. Jako jediná specializovaná ZOO zaměřená výhradně na chov papoušků nabízí návštěvníkům možnost poznat téměř 60 druhů těchto pestrobarevných ptáků z různých koutů světa (kudyznudy.cz). Byla založena v roce 2008 manželi Škrhákovými, kteří tak navázali na dlouholetou chovatelskou činnost pana Vlastimila Škrháka, jenž se chovu papoušků věnoval již od konce 60. let minulého století. Pro veřejnost byla zahrada otevřena v roce 2011 (hustopece.cz).

V současnosti se zde nachází více než 100 voliér, ve kterých lze spatřit papoušky ze čtyř kontinentů, například žaka šedého, korely chocholaté, kakaduy, aratingy, amazónky, ary a amazoňany. Mezi nejvzácnější patří amazoňan kubánský, kakadu žloutnolící celebeský a ara zelenokřídlý (kudyznudy.cz).

V roce 2023 byla otevřena dětská ZOO, kde se mohou zejména nejmladší návštěvníci seznámit s různými druhy zvířat, jako jsou morčata, králíci, ovce, kozy a klokani. Součástí areálu je také jezírko se zlatými karasy a ornitologická naučná stezka (kudyznudy.cz). V zoologické zahradě v Bošovicích byly instalovány hmyzí hotely, které poskytují útočiště samotářským včelám, čmelákům a dalším opylovačům. Pro ještěrky obecné (Lacerta agilis) byla vytvořena speciální místa ke slunění a kladení vajec (papouscizoo.cz).

ZOO se snaží rozmnožovat všechny ohrožené druhy papoušků přirozeným způsobem, při kterém jsou mláďata krmena rodiči. Pro vybrané druhy papoušků jsou vytvořeny mezinárodní záchranné chovné programy, které usilují o vytvoření stabilních populací těchto druhů v lidské péči. V minulosti existovaly druhy papoušků, jejichž obrovská hejna podle pozorovatelů „zakrývala celou oblohu“ během přeletů. Dnes jsou však tyto druhy silně ohroženy, především ztrátou přirozených lesů s araukáriemi a pronásledováním farmáři kvůli škodám na zemědělských plodinách (papouscizoo.cz).

Je pozoruhodné, že ZOO se nezaměřuje pouze na samotnou zoologickou zahradu, ale věnuje se také péči o hnízdní budky a ochraně volně žijících živočichů. V Bošovicích již několik let probíhá projekt vyvěšování hnízdních budek pro dutinové pěvce, který pomáhá udržovat biodiverzitu a podporovat místní populaci ptáků. Hnízdní budky jsou zabezpečeny proti predátorům. Na jaře 2024 byl zaznamenán výskyt plcha lesního (Muscardinus avellanarius), což inspirovalo k zakoupení speciálních hnízdních domečků pro tento druh. V^e spolupráci s Českým svazem ochránců přírody se Bošovice starají také o budky pro větší ptáky, jako jsou poštolky a sovy. Poštolka obecná (Falco tinnunculus) je důležitým prvkem ekologické regulace hrabošů a hlodavců na farmách. Sova pálená (Tyto alba) hnízdí v budkách umístěných na kostelních věžích a farmách, navíc byly instalovány speciální budky pro dudky chocholaté (Upupa epops). Bošovice se aktivně zapojují do monitorování ptáků, včetně zimního sčítání kalousů ušatých (Asio otus) a akustického monitoringu kriticky ohrožené sovy pálené (Athene noctua). Projekty zahrnují také ochranu migrujících žab, které čelí nebezpečí na silnicích během své jarní migrace. Dočasné bariéry a aktivní přenášení žab přes komunikace významně přispívají k jejich ochraně (papouscizoo.cz).

Odkazy

Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, Slovenská krajina, Zamagurie

Lesnica – krásne miesto na Zamagurí

21/04/202405/01/2025 skala

Kraj pri Lesnici je nádherný v každom ročnom období. Fotografie dole som spravil v roku 2012, keď som sem náhodou zablúdil. V septembri 2014 som sem prišiel zámerne, výsledok pribudne časom.

The area around Lesnica is beautiful in every season. The photos below were taken in 2012 when I accidentally wandered here. In September 2014, I came here intentionally, and more results will be added over time.

Okolica Lesnicy jest piękna o każdej porze roku. Zdjęcia poniżej zostały wykonane w 2012 roku, gdy przypadkowo tutaj zawędrowałem. We wrześniu 2014 roku przybyłem tu celowo, a więcej efektów zostanie dodanych w przyszłości.

Odkazy

Linky

360 ° panoráma

TOP

Panorámy

Lesnica s hmlou

Lesnica a Vysoké Tatry

Lesnica a Rabštín

Lesnica

Tri kopy. Na konci cesty je dedina Lesnica

Use Facebook to Comment on this Post

Dokumenty, Interiéry, Krajina, Liptov, Liptovské, Liptovské, Neživé, Obce, Slovenská krajina, Slovenské, Slovenské, Stavby

Múzeum liptovskej dediny v Pribyline

18/04/202431/12/2024 skala

Skanzen liptovskej dediny v Pribyline je peknou ukážkou minulosti Liptova. Areál je otvorený celoročne a počas roka sa v ňom koná veľa rôznorodých podujatí. Do expozície patrí aj expozícia lesnej železničky, ktorej sa venuje samostatný príspevok.

Múzeum liptovskej dediny v Pribyline je vysunutou expozíciou Liptovského múzea v Ružomberku. Leží v ústí Račkovej doliny (liptov.sk). V roku 1991 bola verejnosti sprístupnená jeho prvá časť (pribylinaobjektivom.sk). Je najmladším múzeom v prírode na Slovensku, bolo vybudované v súvislosti s výstavbou vodného diela Liptovská Mara. Sídelná štruktúra dediny je podobná, akú mávali v minulosti väčšie liptovské obce s výsadami a právami mestečiek. Uprostred dediny je väčšie priestranstvo tzv. rínok, kde sa schádzali obyvatelia , kde sa konali trhy a jarmoky. Je tu možné ukázať sociálne a spoločenské rozdiely v kultúre a spôsobe života, od bývania najchudobnejších vrstiev dedinského obyvateľstva až po bývanie najbohatších, čím sa odlišuje od ostatných múzeí v prírode na Slovensku. Nachádza sa tu napr. goticko renesančný kaštieľ zo zátopovej obce Parížovce, najstaršie zemianske sídlo Liptova. Najstaršiu gotickú časť možno datovať do prvej tretiny 14. storočia. Druhou je drevená zemianska kúria z Paludze z roku 1858. Neobyčajne atraktívnu expozíciu tvorí ranogotický kostol Panny Márie z Liptovskej Mary. Najstaršia písomná správa o tomto kostole je zroku 1288, na základe archeologických výskumov však možno predpokladať, že pod základmi pôvodného kostola stála staršia sakrálna stavba, ktorú možno datovať do 11. až 12.-teho storočia (Zuskinová et al.).

Jedným z hlavných zámerov je snaha vytvoriť živé múzeum. Preto remeselnícke dielne, kolárska a kováčska dieľňa, kde zruční majstri môžu predviesť návštevníkom tajomstvá dávnych remesiel. Do múzea prichádzajú aj ďalší výrobcovia, ktorí ukazujú ako sa pletie košík z prútia alebo drevených lubov, jednoduché rezbárske techniky, prácu s kožou, zdobenie praciek, medovníkov, či vyvŕtanie fujary z kmeňa bazy. Múzeum pripravuje počas roka rôzne podujatia, napr. “Ovčiarska nedeľa” s ukážkami pastierskeho rezbárskeho umenia, pastierskym folklórom, “Hasičská nedeľa” s výstavou a ukážkami dobovej hasičskej techniky. “Včelárska nedeľa” ponúka expozíciu dobových úľov a včelárskych pomôcok, s bohatou ponukou včelích produktov. “Nedeľa rodákov” je nielen stretnutím obyvateľov zaniknutých obcí pod priehradou Liptovská Mara, obyvateľov a rodákov z Liptova, ale v programe sa v úlohe hostiteľa predstaví vždy jedna z väčších a bohatých obcí regiónu. “Deň sv. Huberta” je príležitosťou pre stretnutie poľovníkov, lesníkov. “Stredoveká nedeľa” ukazuje historické bojové umenia, dobový spôsob života a odievania. A mnohé ďalšie, ako “Vianoce v Liptove” (Zuskinová et al.).

V zooexpozícii sa chované pôvodné karpatské plemená zvierat, ktorých chov je v súčasnosti na ústupe. Napr. tmavé karpatské kozy, biele a čierne ovce valašky, sliepky, husi, kačky, morky, perličky a huculské kone, ktoré sú potomkami pôvodného divého koňa na Slovensku, ktorý bol po stáročia polodivo chovaným pracovným zvieraťom horského obyvateľstva (Zuskinová et al.).

The open-air museum of the Liptov village in Pribylina is a beautiful representation of Liptov’s past. The area is open year-round, hosting various events throughout the year. One of the exhibits includes the exposition of a forest narrow-gauge railway, which is covered in a separate contribution.

The Museum of the Liptov Village in Pribylina is a branch of the Liptov Museum in Ružomberok. It is located at the mouth of the Račková Valley (liptov.sk). In 1991, its first part was made accessible to the public (pribylinaobjektivom.sk). It is the youngest open-air museum in Slovakia, established in connection with the construction of the Liptovská Mara waterworks. The settlement structure of the village resembles that of larger historical Liptov villages with the privileges and rights of small towns. In the center of the village is a larger space called the “rínok” or market square, where residents gathered, markets, and fairs took place. It allows showcasing social and cultural differences in the way of life, from the housing of the poorest layers of rural population to that of the wealthiest, distinguishing it from other open-air museums in Slovakia. Notable structures include the Gothic Renaissance castle from the submerged village of Parížovce, the oldest noble residence in Liptov. The oldest Gothic part can be dated to the first third of the 14^th century. The second is a wooden noble mansion from Paludza, built in 1858. An exceptionally attractive exhibit is the early Gothic Church of the Virgin Mary from Liptovská Mary. The oldest written report about this church is from 1288, but archaeological research suggests that an older sacral building dating back to the 11^th or 12^th century may have stood under the foundations (Zuskinová et al.).

One of the main objectives is to create a living museum. Therefore, craft workshops, a wheelwright and blacksmith workshop, where skilled masters can demonstrate ancient crafts’ secrets to visitors, are part of the museum. Other artisans also come to the museum to demonstrate basket weaving, simple carving techniques, leatherwork, decoration of slingshots, gingerbread, or carving fujaras from tree trunks. The museum organizes various events throughout the year, such as “Shepherd’s Sunday” with demonstrations of pastoral carving art, shepherd folklore, “Firefighter’s Sunday” with an exhibition and demonstrations of period firefighting equipment. “Beekeeper’s Sunday” offers an exhibition of period beehives and beekeeping tools, with a rich selection of bee products. “Native Sunday” is not only a meeting of residents from extinct villages under the Liptovská Mara dam, inhabitants, and natives of Liptov, but also features one of the larger and wealthier villages in the region. “St. Hubert’s Day” is an opportunity for hunters and foresters to meet. “Medieval Sunday” shows historical martial arts, the lifestyle of the time, and clothing. And many more, like “Christmas in Liptov” (Zuskinová et al.).

In the zoo exhibit, original Carpathian breeds of animals are kept, whose breeding is currently declining. Examples include dark Carpathian goats, white and black Wallachian sheep, chickens, geese, ducks, rabbits, and Hucul horses, descendants of the original wild horse in Slovakia, which was semi-domesticated and used as a working animal by mountain residents for centuries (Zuskinová et al.).

Odkazy

TOP

Všetky

Pani drotárku chcem ubezpečiť, že jediným cieľom tejto prezentácie je ukázať na to krásne, čo vytvorila, resp. prezentovala. Vzhľadom na to, že na niektorých fotkách je vidno aj ceny - nedá mi nepovedať - myslím si, že ceny za tieto výrobky sú podľa mňa podhodnotené.

Use Facebook to Comment on this Post

Príroda, TOP

Príroda krásna, pretrvávajúca

23/01/202405/01/2025 skala

Príroda je jedným z najhodnotnejších darov, ktoré sme dostali. V dnešnej dobe, kedy sme čoraz viac svedkami zmeny klímy, odlesňovania a ďalších environmentálnych problémov, je dôležité si uvedomiť, že naša príroda tu bude pokojne aj bez nás. My potrebujeme v skutočnosti zabezpečiť vlastnú existenciu, príroda si s nami poradí aj keď sa budeme správať akokoľvek. Ak budeme dostatočne ničiť to čo nám umožňuje žiť, tak odrazom bude limit, ktorý bude pre nás otázkou prežitia. Je to existencionálny problém. Stačí si len uvedomiť, čo znamená žiť bez vody. Príroda nás obklopuje všade. Od horských vrcholov a pestrých lesov po pláže, mokrade, jazerá. Príroda nás inšpiruje a poskytuje nám príležitosť sa od nej učiť a v nej žiť. Krásy prírody môžu pretrvať iba vtedy, ak si uvedomíme hodnoty, to z čoho sme vyšli, ak ku nej budeme preukazovať úctu.

Príroda čelí hrozbám, ktoré sú výsledkom neudržateľného ľudského vplyvu. To pekné dokáže človek veľmi ľahko zničiť, ale príroda sama má také rozmery, ktoré nie je našťastie v možnostiach človeka zničiť. Príroda je priestoročas, bez ktorého nie je možné uvažovať o existencii. Príroda v širokom zmysle je vznik, podstata a vývoj vecí. Ochrana prírody nie je len potrebná, ale aj nevyhnutná pre našu vlastnú existenciu. Príroda nám poskytuje vzduch, vodu, potravu a ďalšie neoceniteľné zdroje. Zabezpečenie udržateľného hospodárenia s prírodnými zdrojmi a podpora environmentálnych iniciatív sú kľúčové aj pre ekonomiku. Aby sme mohli prispieť k trvácnosti prírody, je dôležité zmeniť náš životný štýl. Malé kroky, ako recyklácia, minimalizácia odpadu, podpora miestnych produktov a pestovanie uvedomelosti o ekologických otázkach, môžu mať veľký dopad. Udržateľný životný štýl nám umožňuje užívať si krásu prírody.

Nature is one of the most precious gifts we have received. In today’s world, where we are increasingly witnessing climate change, deforestation, and other environmental issues, it is important to realize that nature will persist peacefully even without us. In reality, we need to ensure our own existence, as nature will manage without us no matter how we behave. If we continue to destroy what enables us to live, the repercussion will be a limit that becomes a question of survival. It’s an existential problem. Just imagine what it means to live without water. Nature surrounds us everywhere, from mountain peaks and diverse forests to beaches, wetlands, and lakes. Nature inspires us and provides us with an opportunity to learn from it and live within it. The beauty of nature can endure only if we recognize its value and show it the respect it deserves.

Nature faces threats that result from unsustainable human impact. What is beautiful, man can easily destroy, but nature itself has dimensions that, fortunately, are beyond human capabilities to destroy. Nature is timeless space without which existence is inconceivable. Nature, in the broadest sense, is the origin, essence, and development of things. Protecting nature is not only necessary but also essential for our own existence. Nature provides us with air, water, food, and other invaluable resources. Ensuring sustainable management of natural resources and supporting environmental initiatives are crucial for the economy as well. To contribute to the sustainability of nature, it is important to change our lifestyle. Small steps, such as recycling, minimizing waste, supporting local products, and cultivating awareness of environmental issues, can have a significant impact. A sustainable lifestyle allows us to enjoy the beauty of nature while preserving it for future generations.