Krajina, Biotopy, Česko, Južná Morava, Ľudská príroda, Príroda, Typ krajiny, Vinohrady, Vinohrady, Zahraničie

Přítlucká rozhľadňa Maják

skala
Hits: 105

Roz­hľad­ňa Maják na Přít­luc­kej hore je význam­nou domi­nan­tou juž­nej Mora­vy, nachá­dza­jú­cou sa medzi obca­mi Přít­lu­ky, Zaje­čí a Rak­vi­ce. Táto 26,5 met­ra vyso­ká veža bola sláv­nost­ne otvo­re­ná 5. júla 2012 a odvte­dy ponú­ka náv­štev­ní­kom jedi­neč­né výhľa­dy na oko­li­tú kra­ji­nu. Přít­luc­ká hora, s nad­mor­skou výš­kou 292 met­rov, sa týči nad rovi­na­tou kra­ji­nou juž­nej Mora­vy. Roz­hľad­ňa sa nachá­dza na jej vrcho­le a je dostup­ná po zna­če­ných turis­tic­kých tra­sách a cyk­lo­tra­sách. Z obce Přít­lu­ky vedie k roz­hľad­ni žltá turis­tic­ká znač­ka, kto­rá pre­chá­dza vini­ca­mi a ponú­ka maleb­né sce­né­rie. Z obce Zaje­čí vedie zele­ná znač­ka, kto­rá spá­ja želez­nič­né sta­ni­ce Zaje­čí a Rak­vi­ce a pre­chá­dza oko­lo roz­hľad­ne. Roz­hľad­ňa Maják je kom­bi­ná­ci­ou dre­ve­nej a oce­ľo­vej kon­štruk­cie. Na vyhliad­ko­vú plo­ši­nu vo výš­ke 21 met­rov vedie toči­té scho­dis­ko s 108 schod­mi. Z tej­to výš­ky majú náv­štev­ní­ci mož­nosť obdi­vo­vať pano­ra­ma­tic­ké výhľa­dy na Pála­vu, Novom­lýn­ske nádr­že, Bie­le Kar­pa­ty a za istých okol­nos­tí aj na rakús­ke Alpy (kudyz​nu​dy​.cz). 

Myš­lien­ka posta­viť roz­hľad­ňu na Přít­luc­kej hore vznik­la v roku 2009, keď sa obce Přít­lu­ky, Zaje­čí a Rak­vi­ce dohod­li na spo­loč­nom pro­jek­te na pod­po­ru ces­tov­né­ho ruchu v regi­ó­ne. Výstav­ba bola finan­co­va­ná z pros­tried­kov Európ­skej únie v rám­ci Regi­onál­ne­ho ope­rač­né­ho prog­ra­mu Juho­vý­chod. Cie­ľom pro­jek­tu bolo zvý­šiť atrak­ti­vi­tu oblas­ti pre turis­tov a poskyt­núť im mož­nosť obdi­vo­vať krá­sy juž­nej Mora­vy z výš­ky (pri​tlu​ky​.cz).

The Maják Lookout Tower on Přít­luc­ká Hill is a sig­ni­fi­cant land­mark in South Mora­via, situ­ated bet­we­en the vil­la­ges of Přít­lu­ky, Zaje­čí, and Rak­vi­ce. This 26.5‑meter-high tower was cere­mo­ni­ous­ly ope­ned on July 5, 2012, and sin­ce then, it has offe­red visi­tors uni­que vie­ws of the sur­roun­ding lands­ca­pe. Přít­luc­ká Hill, with an ele­va­ti­on of 292 meters, rises abo­ve the flat ter­rain of South Mora­via. The lookout tower is loca­ted at its sum­mit and is acces­sib­le via mar­ked hiking and cyc­ling trails. From the vil­la­ge of Přít­lu­ky, a yel­low hiking trail leads to the tower, pas­sing through vine­y­ards and offe­ring pic­tu­re­sque sce­ne­ry. From the vil­la­ge of Zaje­čí, a gre­en trail con­nects the rai­lway sta­ti­ons of Zaje­čí and Rak­vi­ce, pas­sing by the lookout tower. The Maják Lookout Tower is a com­bi­na­ti­on of wooden and ste­el cons­truc­ti­on. A spi­ral stair­ca­se with 108 steps leads to the vie­wing plat­form at a height of 21 meters. From this ele­va­ti­on, visi­tors can admi­re pano­ra­mic vie­ws of Pála­va, the Novom­lýn­ské reser­vo­irs, the Whi­te Car­pat­hians, and under cer­tain con­di­ti­ons, even the Aus­trian Alps.

The idea to build a lookout tower on Přít­luc­ká Hill aro­se in 2009 when the vil­la­ges of Přít­lu­ky, Zaje­čí, and Rak­vi­ce agre­ed on a joint pro­ject to pro­mo­te tou­rism in the regi­on. The cons­truc­ti­on was fun­ded by the Euro­pe­an Uni­on under the South-​East Regi­onal Ope­ra­ti­onal Prog­ram. The pro­jec­t’s goal was to inc­re­a­se the are­a­’s att­rac­ti­ve­ness to tou­rists and pro­vi­de them with the oppor­tu­ni­ty to admi­re the beau­ty of South Mora­via from above.

Der Aus­sichts­turm Maják auf dem Přítlucká-​Berg ist ein bede­uten­des Wahr­ze­i­chen Süd­mäh­rens, gele­gen zwis­chen den Dör­fern Přít­lu­ky, Zaje­čí und Rak­vi­ce. Die­ser 26,5 Meter hohe Turm wur­de feier­lich am 5. Juli 2012 eröff­net und bie­tet seit­dem den Besu­chern ein­zi­gar­ti­ge Ausb­lic­ke auf die umlie­gen­de Lands­chaft. Der Přítlucká-​Berg mit einer Höhe von 292 Metern erhebt sich über die fla­che Lands­chaft Süd­mäh­rens. Der Aus­sichts­turm befin­det sich auf sei­nem Gip­fel und ist über mar­kier­te Wander- und Radwe­ge erre­ich­bar. Vom Dorf Přít­lu­ky führt ein gelb mar­kier­ter Wan­der­weg zum Turm, der durch Wein­ber­ge ver­lä­uft und male­ris­che Sze­ne­rien bie­tet. Vom Dorf Zaje­čí führt ein grün mar­kier­ter Weg, der die Bahn­höfe Zaje­čí und Rak­vi­ce ver­bin­det und am Aus­sichts­turm vor­be­i­fü­hrt. Der Aus­sichts­turm Maják ist eine Kom­bi­na­ti­on aus Holz- und Stahl­kons­truk­ti­on. Eine Wen­del­trep­pe mit 108 Stu­fen führt zur Aus­sichts­platt­form in einer Höhe von 21 Metern. Von die­ser Höhe aus kön­nen Besu­cher einen Pano­ra­mab­lick auf die Pála­va, die Novomlýnské-​Stauseen, die Wei­ßen Kar­pa­ten und unter bes­timm­ten Bedin­gun­gen sogar auf die öster­re­i­chis­chen Alpen genießen.

Die Idee, einen Aus­sichts­turm auf dem Přítlucká-​Berg zu errich­ten, ents­tand im Jahr 2009, als sich die Dör­fer Přít­lu­ky, Zaje­čí und Rak­vi­ce auf ein geme­in­sa­mes Pro­jekt zur För­de­rung des Tou­ris­mus in der Regi­on einig­ten. Der Bau wur­de mit Mit­teln der Euro­pä­is­chen Uni­on im Rah­men des Ope­ra­ti­onel­len Prog­ramms Südost finan­ziert. Ziel des Pro­jekts war es, die Att­rak­ti­vi­tät der Regi­on für Tou­ris­ten zu ste­i­gern und ihnen die Mög­lich­ke­it zu bie­ten, die Schön­he­i­ten Süd­mäh­rens von oben zu bewundern.

Rozh­led­na Maják na Přít­luc­ké hoře je význam­nou domi­nan­tou již­ní Mora­vy, nachá­ze­jí­cí se mezi obce­mi Přít­lu­ky, Zaje­čí a Rak­vi­ce. Tato 26,5 met­ru vyso­ká věž byla slav­nost­ně ote­vře­na 5. čer­ven­ce 2012 a od té doby nabí­zí návš­těv­ní­kům jedi­neč­né výhle­dy na okol­ní kra­ji­nu. Přít­luc­ká hora, s nad­mo­řs­kou výš­kou 292 met­rů, se tyčí nad rovi­na­tou kra­ji­nou již­ní Mora­vy. Rozh­led­na se nachá­zí na jejím vrcho­lu a je dostup­ná po zna­če­ných turis­tic­kých tra­sách a cyk­los­tez­kách. Z obce Přít­lu­ky vede k rozh­led­ně žlu­tá turis­tic­ká znač­ka, kte­rá pro­chá­zí vini­ce­mi a nabí­zí maleb­né sce­né­rie. Z obce Zaje­čí vede zele­ná znač­ka, kte­rá spo­ju­je želez­nič­ní sta­ni­ce Zaje­čí a Rak­vi­ce a pro­chá­zí oko­lo rozh­led­ny. Rozh­led­na Maják je kom­bi­na­cí dře­věné a oce­lo­vé kons­truk­ce. Na vyhlíd­ko­vou plo­ši­nu ve výš­ce 21 met­rů vede toči­té scho­diš­tě se 108 scho­dy. Z této výš­ky mají návš­těv­ní­ci mož­nost obdi­vo­vat pano­ra­ma­tic­ké výhle­dy na Pála­vu, Novom­lýn­ské nádr­že, Bílé Kar­pa­ty a za jis­tých okol­nos­tí i na rakous­ké Alpy.

Myš­len­ka posta­vit rozh­led­nu na Přít­luc­ké hoře vznik­la v roce 2009, kdy se obce Přít­lu­ky, Zaje­čí a Rak­vi­ce dohod­ly na spo­leč­ném pro­jek­tu na pod­po­ru ces­tov­ní­ho ruchu v regi­onu. Výstav­ba byla finan­co­vá­na z pros­třed­ků Evrop­ské unie v rám­ci Regi­onál­ní­ho ope­rač­ní­ho prog­ra­mu Jiho­vý­chod. Cílem pro­jek­tu bylo zvý­šit atrak­ti­vi­tu oblas­ti pro turis­ty a poskyt­nout jim mož­nost obdi­vo­vat krá­sy již­ní Mora­vy z výšky.

Use Facebook to Comment on this Post

Biotopy, Krajina, Obce, Považské, Príroda, Skaly, Slovenská krajina, Slovenské, Stredné Považie

Vršatec

skala
Hits: 2188

Vrša­tec sa nachá­dza nad Vršat­ským Podhradím. 

Vršat­ské brad­lá sú mohut­ným vápen­co­vým masí­vom, vidi­teľ­né sú z veľ­kej vzdia­le­nos­ti. Nad obcou sa nachá­dza aj hrad Vrša­tec. Už v roku 1244 sa spo­mí­na Vrša­tec (tren​cin​.sk). Vršat­ské brad­lá sú význam­ná geolo­gic­ká a pale­on­to­lo­gic­ká loka­li­ta. Nachá­dza sa tu veľ­ké množ­stvo fosí­lii plyt­ké­ho aj hlbo­ké­ho jur­ské­ho a krie­do­vé­ho mora, amo­ni­ty, belem­ni­ty, ľali­ov­ky, las­túr­ni­ky posi­do­nia a mik­ro­fo­sí­lie fora­mi­ni­fe­ry, rádi­ola­rie, prvo­ky cal­pi­one­la (Mory­co­wa, Mišík, 2005). Vysky­tu­jú sa tu vzác­ne motý­le: Par­nas­sius apol­lo, Par­nas­sius mne­mo­sy­ne, Papi­lio macha­on, Aglia tau. chro­bák Rosa­lia alpi­na (Wiki­pe­dia). Vršat­ské brad­lá sú prí­rod­nou rezer­vá­ci­ou (envi​ro​por​tal​.sk). Sú naj­vý­raz­nej­ším a naj­vyš­ším skal­ným brad­lo­vým hre­be­ňom na Slo­ven­sku (550 – 830 met­rov nad morom). Vápen­co­vý masív pochá­dza z jury (spoz​naj​.eu). Vršat­ské brad­lá sú jed­ným z naj­vý­raz­nej­ších prí­rod­ných útva­rov na Slo­ven­sku. Je súčas­ťou Bie­lych Kar­pát, týči sa nad obcou Vršat­ské Pod­hra­die a je vidi­teľ­ný z veľ­kej vzdia­le­nos­ti. Vršat­ské brad­lá sú súčas­ťou brad­lo­vé­ho pás­ma, kto­ré pre­chá­dza sever­ným údo­lím Váhu. Ten­to pás sa tiah­ne od Mora­vy až po východ­né Slo­ven­sko a je tvo­re­ný séri­ou vápen­co­vých a dolo­mi­tic­kých útva­rov, kto­ré vznik­li v obdo­bí jury a krie­dy. Naj­vyš­ším vrchom Vršat­ských bra­diel je Chme­ľo­vá s nad­mor­skou výš­kou 925 met­rov. Geolo­gic­ky sú brad­lá tvo­re­né pre­važ­ne czorsz­tyn­skou brad­lo­vou jed­not­kou, kto­rá pozos­tá­va z rôz­nych typov vápen­cov, vrá­ta­ne kri­no­ido­vých (ľali­ov­ko­vých), bio­herm­ných (úte­so­vých) a kal­pi­one­lo­vých vápen­cov. Tie­to hor­ni­ny sved­čia o sedi­men­tá­cii v plyt­kých moriach počas stred­nej až vrch­nej jury a spod­nej krie­dy. V oblas­ti Chme­ľo­vej sa nachá­dza­jú aj vrstvy vul­ka­nic­kých hor­nín (Wiki­pé­dia).

Naj­star­šie pozos­tat­ky prí­tom­nos­ti ľudí v tej­to loka­li­te sú z mlad­šej až nesko­rej doby kamen­nej. Našli sa tu kamen­né nástro­je na Chme­ľo­vej a v sed­le medzi Bie­lym Vrchom a Die­lom. Výraz­nej­šie osíd­le­nie je dato­va­né z nesko­rou dobou bron­zo­vou, s ľuď­mi lužic­kých popol­ni­co­vých polí. Pre­ja­vo­va­li sa poh­re­bis­ka­mi a žia­ro­vý­mi hrob­mi, nie­ke­dy pre­kry­tý­mi mohy­la­mi. Vyskyt­li sa aj sto­py síd­lis­ka. V loka­li­te Zazám­čie v oko­lí býva­lé­ho kúpa­lis­ka (Infor­mač­ná tabu­ľa). Neskor­šie osíd­le­nie už je o púchov­skej kul­tú­re. Výraz­né sto­py zane­cha­li slo­van­skí pred­ko­via, v loka­li­te Medzis­ka­lie sa našli želez­né pred­me­ty z 9. až počiat­ku 10. sto­ro­čia – kosa, kro­jid­lo, rad­li­ca, moty­ky, náko­vy, klieš­te, vrták, oboj­ruč­né nože, seke­ry. V prie­be­hu 13. sto­ro­čia sa začal sta­vať stre­do­ve­ký hrad. Už kon­com 13. sto­ro­čia sa dostal do rúk Matú­ša Čáka. Od roku 1396 pat­ril Cti­bo­ro­vi zo Cti­bo­ríc. Do záni­ku hra­du v roku 1707 vys­trie­dal mno­hých maji­te­ľov (Wiki­pe­dia). Hrad Vrša­tec bol posta­ve­ný na neprí­stup­ných vápen­co­vých ska­lách a pat­ril medzi naj­vyš­šie polo­že­né hra­dy na Slo­ven­sku. Jeho stra­te­gic­ká polo­ha mu posky­to­va­la pri­ro­dze­nú ochra­nu a umož­ňo­va­la kon­tro­lu nad dôle­ži­tý­mi obchod­ný­mi ces­ta­mi. Počas svo­jej his­tó­rie hrad vys­trie­dal via­ce­rých maji­te­ľov a v 14. sto­ro­čí bol v drž­be Matú­ša Čáka Tren­čian­ske­ho. V roku 1708 bol hrad počas Rákóc­zi­ho povs­ta­nia zni­če­ný a odvte­dy zostal v ruinách (tren​cin​.sk).

Vršat­ské brad­lá sú domo­vom pre roz­ma­ni­tú fló­ru a fau­nu. Vysky­tu­jú sa tu vzác­ne dru­hy rast­lín a živo­čí­chov, vrá­ta­ne chrá­ne­ných dru­hov motý­ľov, ako sú jasoň čer­ve­no­oký – Par­nas­sius apol­lo, jasoň choch­lač­ko­vý – Par­nas­sius mne­mo­sy­ne, vid­lo­chvost fenik­lo­vý – Papi­lio macha­on a okáň hruš­ko­vý – Aglia tau. Z chro­bá­kov je význam­ný výskyt fúza­ča alp­ské­ho – Rosa­lia alpi­na (Wiki­pé­dia). Súčas­ťou šir­šie­ho oko­lie Kri­vok­lát­ska doli­na. Nachá­dza­jú sa tu naj­se­ver­nej­šie výsky­ty tep­lo­mil­ných spo­lo­čens­tiev vzác­nych a ohro­ze­ných rast­lín a živo­čí­chov v Bie­lych Kar­pa­toch, výraz­ne odliš­ných od ostat­ných loka­lít brad­lo­vé­ho pás­ma. Napr. ľan rakús­ky, spria­dač egre­šo­vý. Okrem toho sa tu vysky­tu­jú orchi­de­je, všet­ky tri naše dru­hy pril­bo­viek, kruš­tík pre­hlia­da­ný, jazyk jele­ní, jasoň choch­lač­ko­vý, užov­ka stro­mo­vá, ďateľ bie­lo­c­hrb­tý, muchá­rik bie­lo­kr­ký. V doli­ne sa nachá­dza aj Kri­vok­lát­ska ties­ňa­va. Tam sa bol zazna­me­ný mod­rá­čik kon­zin­co­vý, mora pies­či­no­vá, hmy­zov­ník Holy­by­ho, kruš­tík drob­no­lis­tý, kruš­tík rož­ka­tý, vemen­ník zelen­kas­tý. Záver doli­ny tvo­ria tzv. Kri­vok­lát­ske lúky. Vysky­tu­je sa tu vzác­ny mra­vec Cop­to­for­mi­ca exsec­ta, päť­prs­t­ni­ca hus­to­kve­tá, kruš­tík močiar­ny, kosa­tec trá­vo­lis­tý, hadiv­ka oby­čaj­ná, bie­lo­kvet močiar­ny. Súčas­ťou Kri­vok­lát­skej doli­ny je aj Dra­čia stud­ňa, jedi­ný vodo­pád v Bie­lych Kar­pa­toch (Infor­mač­ná tabuľa).

Prvý novo­do­bý náuč­ný chod­ník bol v oko­lí Vršat­ca sprí­stup­ne­ný v 80-​tych rokov 20. sto­ro­čia. Vie­dol z Vršat­ské­ho Pod­hra­dia do Čer­ve­né­ho Kame­ňa. Rekon­štru­ova­ný bol v roku 2005. Stal sa okruž­ným, využí­val exis­tu­jú­ce turis­tic­ké chod­ní­ky. Jeho súčas­ná podo­ba je dlhá asi 6 km (Infor­mač­ná tabuľa). 

Vrša­tec is loca­ted abo­ve Vršat­ské Podhradie.

The Vršat­ské Cliffs are a mas­si­ve limes­to­ne for­ma­ti­on visib­le from a gre­at dis­tan­ce. Abo­ve the vil­la­ge lies Vrša­tec Cast­le, which was first men­ti­oned in 1244 (tren​cin​.sk). The Vršat­ské Cliffs are an impor­tant geolo­gi­cal and pale­on­to­lo­gi­cal site. Nume­rous fos­sils from shal­low and deep Juras­sic and Cre­ta­ce­ous seas can be found here, inc­lu­ding ammo­ni­tes, belem­ni­tes, cri­no­ids, bival­ves (Posi­do­nia), and mic­ro­fos­sils such as fora­mi­ni­fe­ra, radi­ola­ria, and cal­pi­onel­la (Mory­co­wa, Mišík, 2005). Rare but­terf­lies such as Par­nas­sius apol­lo, Par­nas­sius mne­mo­sy­ne, Papi­lio macha­on, Aglia tau, and the beet­le Rosa­lia alpi­na inha­bit the area (Wiki­pe­dia). The Vršat­ské Cliffs are a natu­re reser­ve (envi​ro​por​tal​.sk) and repre­sent the most pro­mi­nent and hig­hest roc­ky klip­pe rid­ge in Slo­va­kia, with ele­va­ti­ons ran­ging from 550 to 830 meters abo­ve sea level. The limes­to­ne mas­sif ori­gi­na­tes from the Juras­sic peri­od (spoz​naj​.eu). The Vršat­ské Cliffs are one of the most stri­king natu­ral for­ma­ti­ons in Slo­va­kia, for­ming part of the Whi­te Car­pat­hians. They rise abo­ve the vil­la­ge of Vršat­ské Pod­hra­die and are visib­le from afar. The cliffs are part of the Klip­pen Belt, which stret­ches through the nort­hern Váh Val­ley. This belt runs from Mora­via to eas­tern Slo­va­kia and con­sists of limes­to­ne and dolo­mi­tic for­ma­ti­ons from the Juras­sic and Cre­ta­ce­ous peri­ods. The hig­hest peak of the Vršat­ské Cliffs is Chme­ľo­vá, with an ele­va­ti­on of 925 meters. Geolo­gi­cal­ly, the cliffs are pri­ma­ri­ly part of the Czorsz­tyn klip­pe unit, com­po­sed of vari­ous types of limes­to­nes, inc­lu­ding cri­no­idal (for­med by cri­no­ids), bio­her­mal (reef), and cal­pi­onel­la limes­to­nes. The­se rocks indi­ca­te sedi­men­ta­ti­on in shal­low seas during the Midd­le to Upper Juras­sic and Lower Cre­ta­ce­ous. Vol­ca­nic rock lay­ers can also be found in the Chme­ľo­vá area (Wiki­pe­dia).

The ear­liest tra­ces of human pre­sen­ce in this area date back to the Late Sto­ne Age. Sto­ne tools were found on Chme­ľo­vá and in the sadd­le bet­we­en Bie­ly Vrch and Diel. More sig­ni­fi­cant sett­le­ment is dated to the Late Bron­ze Age, asso­cia­ted with the Lusa­tian urn­field cul­tu­re, evi­dent from burial grounds and cre­ma­ti­on gra­ves, some­ti­mes cove­red with mounds. Tra­ces of a sett­le­ment were also found in the area of Zazám­čie near the for­mer swim­ming pool (Infor­ma­ti­on board). Later sett­le­ment rela­tes to the Púchov cul­tu­re. The Sla­vic ances­tors left sig­ni­fi­cant tra­ces, inc­lu­ding iron tools from the 9th to ear­ly 10th cen­tu­ries, such as scyt­hes, plo­ws, hoes, anvils, tongs, drills, two-​handed kni­ves, and axes, found in the Medzis­ka­lie area. In the 13th cen­tu­ry, cons­truc­ti­on of a medie­val cast­le began. By the late 13th cen­tu­ry, the cast­le came under the con­trol of Matt­hew Csák. In 1396, it belo­n­ged to Sti­bor of Sti­bo­ricz. The cast­le chan­ged hands many times until its des­truc­ti­on in 1707 (Wiki­pe­dia). Vrša­tec Cast­le was built on inac­ces­sib­le limes­to­ne rocks and was one of the highest-​situated cast­les in Slo­va­kia. Its stra­te­gic posi­ti­on pro­vi­ded natu­ral pro­tec­ti­on and allo­wed con­trol over impor­tant tra­de rou­tes. Throug­hout its his­to­ry, the cast­le had vari­ous owners, inc­lu­ding Matt­hew Csák of Tren­čín in the 14th cen­tu­ry. In 1708, it was des­tro­y­ed during the Rákóc­zi Upri­sing and has remai­ned in ruins sin­ce (tren​cin​.sk).

The Vršat­ské Cliffs are home to diver­se flo­ra and fau­na, inc­lu­ding rare and pro­tec­ted spe­cies of but­terf­lies such as the Apol­lo but­terf­ly (Par­nas­sius apol­lo), Clou­ded Apol­lo (Par­nas­sius mne­mo­sy­ne), Swal­lo­wtail (Papi­lio macha­on), and Tau Empe­ror (Aglia tau). The alpi­ne lon­ghorn beet­le (Rosa­lia alpi­na) is also notab­le (Wiki­pe­dia). The sur­roun­ding Kri­vok­lát Val­ley is home to the nort­hern­most occur­ren­ces of ther­mop­hi­lic com­mu­ni­ties of rare and endan­ge­red plants and ani­mals in the Whi­te Car­pat­hians, dis­tinct from other Klip­pen Belt loca­ti­ons. Exam­ples inc­lu­de Aus­trian flax, Egger’s oak eggar moth, and orchids like Epi­pac­tis hel­le­bo­ri­ne, Pla­tant­he­ra bifo­lia, and Lis­te­ra ova­ta. Addi­ti­onal­ly, the val­ley hosts Zame­nis lon­gis­si­mus (Aes­cu­la­pian sna­ke), white-​backed wood­pec­ker (Den­dro­co­pos leuco­tos), and col­la­red fly­cat­cher (Fice­du­la albi­col­lis). The val­ley fea­tu­res the Kri­vok­lát Gor­ge, home to spe­cies like the hairs­tre­ak but­terf­ly (Cupi­do mini­mus), dune tiger moth (Cos­ci­nia crib­ra­ria), and orchids such as Himan­tog­los­sum hir­ci­num. At the val­le­y­’s end are the Kri­vok­lát Mea­do­ws, hos­ting rare ants (Cop­to­for­mi­ca exsec­ta), den­se­ly flo­we­red fin­ger orchids (Dac­ty­lor­hi­za maja­lis), and other notab­le plants. The val­ley inc­lu­des Dra­čia Stud­ňa, the only water­fall in the Whi­te Car­pat­hians (Infor­ma­ti­on board).

The first modern edu­ca­ti­onal trail in the Vrša­tec area was ope­ned in the 1980s. It ori­gi­nal­ly ran from Vršat­ské Pod­hra­die to Čer­ve­ný Kameň and was reno­va­ted in 2005. The cur­rent cir­cu­lar trail is about 6 km long, uti­li­zing exis­ting hiking paths (Infor­ma­ti­on board).

Odka­zy

Lite­ra­tú­ra

Mory­co­wa Ezbie­ta & Mišík Milan, 2005. Upper Juras­sic shallow-​watter scle­rac­ti­nian coral from the Pie­ni­ny Klip­pen Belt (Wes­tern Car­pat­hians, Slo­va­kia). Geolo­gi­ca Car­pat­hi­ca, octo­ber 2005, 56, 5, pp. 415- 432

Use Facebook to Comment on this Post

Dokumenty, České, Mlyny, Neživé, Stavby, Stavby, Zahraničné

Bukovanský mlyn

skala
Hits: 107

Buko­van­ský mlýn je maleb­ný are­ál nachá­dza­jú­ci sa na vrcho­le kop­ca medzi obca­mi Buko­va­ny a Ostro­ván­ky, pri­bliž­ne 5 km od mes­ta Kyjov v okre­se Hodo­nín na juž­nej Mora­ve. Domi­nan­tou toh­to kom­ple­xu je veter­ný mlyn posta­ve­ný v roku 2004, kto­rý slú­ži ako roz­hľad­ňa a múze­um s expo­zí­ci­ou slo­vác­kej kuchy­ne z prvej polo­vi­ce 20. sto­ro­čia (buko​van​sky​-mlyn​.cz). Are­ál je vybu­do­va­ný v tra­dič­nom štý­le morav­ské­ho Slo­vác­ka, s rus­ti­kál­ny­mi inte­ri­ér­mi, kto­ré navo­dzu­jú neopa­ko­va­teľ­nú atmo­sfé­ru. V roku 2007 bol mlyn dopl­ne­ný o štý­lo­vý hote­lo­vý kom­plex, kto­rý ponú­ka uby­to­va­nie v pod­kro­ví mly­nár­ske­ho sta­ve­nia ale­bo v samos­tat­ne sto­ja­cich cha­lu­pách (buko​van​sky​-mlyn​.cz). Súčas­ťou are­álu je Mly­nár­ska reštau­rá­cia s kapa­ci­tou 95 miest, kto­rá ponú­ka tra­dič­nú slo­vác­ku a sta­ro­čes­kú kuchy­ňu, dopl­ne­nú o morav­ské vína (buko​van​sky​-mlyn​.cz). Pre milov­ní­kov aktív­ne­ho odpo­čin­ku ponú­ka Buko­van­ský mlýn množ­stvo špor­to­vých akti­vít, ako je mini­golf, stol­ný tenis, volej­bal či malý fut­bal. V let­ných mesia­coch je k dis­po­zí­cii von­kaj­ší bazén. Oko­lie je ide­ál­ne pre turis­ti­ku a cyk­lo­tu­ris­ti­ku, s množ­stvom kva­lit­ných cyk­lot­rás pre­chá­dza­jú­cich vinár­skym kra­jom (buko​van​sky​-mlyn​.cz). Pre rodi­ny s deť­mi sú pri­pra­ve­né atrak­cie ako det­ské ihris­ko, poní­ky a kozy vo výbe­hu. Are­ál tiež ponú­ka mož­nosť jaz­dy na koňoch. Pre milov­ní­kov vína sú orga­ni­zo­va­né degus­tá­cie v miest­nej vino­té­ke, kde je mož­né ochut­nať a zakú­piť si kva­lit­né morav­ské vína (buko​van​sky​-mlyn​.cz). V naj­vyš­šom poscho­dí mly­na sa nachá­dza vyhliad­ko­vá tera­sa, kto­rá ponú­ka nád­her­né výhľa­dy do oko­lia. Pri pohľa­de z veže mly­na sa pred vami rozp­res­tie­ra kyjov­ské Dol­ňác­ko so svo­ji­mi políč­ka­mi, sad­mi a vini­ca­mi. Na obzo­re sa zre­teľ­ne rysu­jú hre­be­ne Bie­lych Kar­pát a Chři­bov. Pri dob­rej vidi­teľ­nos­ti je mož­né dohliad­nuť až k 110 km vzdia­le­né­mu kop­cu Devín­ska Koby­la pri Bra­ti­sla­ve (buko​van​sky​-mlyn​.cz). Buko­van­ský mlýn je ľah­ko dostup­ný autom, pri­čom pre hos­tí je k dis­po­zí­cii bez­plat­né par­ko­vis­ko. Oko­lie ponú­ka množ­stvo turis­tic­kých atrak­cií, ako sú Pála­va, Chři­by, Baťov kanál, Morav­ský kras, Kro­měříž či Lednicko-​valtický are­ál, kto­ré sú ide­ál­ne na jed­no­dňo­vé výle­ty (buko​van​sky​-mlyn​.cz).

Buko­van­ský mlýn is a pic­tu­re­sque area loca­ted on the top of a hill bet­we­en the vil­la­ges of Buko­va­ny and Ostro­ván­ky, app­ro­xi­ma­te­ly 5 km from the town of Kyjov in the Hodo­nín dis­trict of South Mora­via. The cen­ter­pie­ce of this com­plex is a wind­mill built in 2004, which ser­ves as an obser­va­ti­on tower and a muse­um fea­tu­ring an exhi­bi­ti­on of Slo­va­kian cuisi­ne from the first half of the 20th cen­tu­ry (buko​van​sky​-mlyn​.cz). The area is desig­ned in the tra­di­ti­onal sty­le of Mora­vian Slo­va­kia, with rus­tic inte­ri­ors that cre­a­te a uni­que atmo­sp­he­re. In 2007, the wind­mill was com­ple­men­ted by a sty­lish hotel com­plex, offe­ring accom­mo­da­ti­on in the attic of the mil­le­r’s buil­ding or in stan­da­lo­ne cot­ta­ges (buko​van​sky​-mlyn​.cz). The com­plex also inc­lu­des the Miller’s Res­tau­rant with a capa­ci­ty of 95 seats, ser­ving tra­di­ti­onal Slo­va­kian and Old Czech cuisi­ne, pai­red with Mora­vian wines (buko​van​sky​-mlyn​.cz). For acti­ve rec­re­a­ti­on ent­hu­siasts, Buko­van­ský mlýn offers a varie­ty of sports acti­vi­ties such as mini golf, tab­le ten­nis, vol­le­y­ball, and small foot­ball. In the sum­mer months, an out­do­or swim­ming pool is avai­lab­le. The sur­roun­ding area is ide­al for hiking and cyc­ling, with nume­rous high-​quality cyc­ling rou­tes run­ning through the wine regi­on (buko​van​sky​-mlyn​.cz). For fami­lies with chil­dren, the­re are att­rac­ti­ons such as a pla­yg­round, ponies, and goats in an enc­lo­su­re. The area also offers hor­se­back riding. For wine lovers, wine tas­tings are orga­ni­zed in the local wine cel­lar, whe­re visi­tors can sam­ple and pur­cha­se high-​quality Mora­vian wines (buko​van​sky​-mlyn​.cz). On the top flo­or of the wind­mill is a vie­wing ter­ra­ce that pro­vi­des stun­ning vie­ws of the sur­roun­dings. From the wind­mill tower, you can admi­re the Kyjov Dol­ňác­ko with its fields, orchards, and vine­y­ards. In the dis­tan­ce, the rid­ges of the Whi­te Car­pat­hians and Chři­by are cle­ar­ly visib­le. On cle­ar days, it is possib­le to see as far as the 110 km dis­tant Devín­ska Koby­la hill near Bra­ti­sla­va (buko​van​sky​-mlyn​.cz). Buko­van­ský mlýn is easi­ly acces­sib­le by car, with free par­king avai­lab­le for guests. The sur­roun­ding area offers many tou­rist att­rac­ti­ons such as Pála­va, Chři­by, Baťa Canal, Mora­vian Karst, Kro­měříž, and the Lednice-​Valtice area, per­fect for day trips (buko​van​sky​-mlyn​.cz).

Buko­van­ský mlýn je maleb­ný are­ál nachá­ze­jí­cí se na vrcho­lu kop­ce mezi obce­mi Buko­va­ny a Ostro­ván­ky, přib­liž­ně 5 km od měs­ta Kyjov v okre­se Hodo­nín na již­ní Mora­vě. Domi­nan­tou toho­to kom­ple­xu je větr­ný mlýn posta­ve­ný v roce 2004, kte­rý slou­ží jako rozh­led­na a muze­um s expo­zi­cí slo­vác­ké kuchy­ně z prv­ní polo­vi­ny 20. sto­le­tí (buko​van​sky​-mlyn​.cz). Are­ál je vybu­do­ván v tra­dič­ním sty­lu morav­ské­ho Slo­vác­ka s rus­ti­kál­ní­mi inte­ri­é­ry, kte­ré navo­zu­jí jedi­neč­nou atmo­sfé­ru. V roce 2007 byl mlýn dopl­něn o sty­lo­vý hote­lo­vý kom­plex, kte­rý nabí­zí uby­to­vá­ní v pod­kro­ví mly­ná­řs­ké­ho sta­ve­ní nebo v samos­tat­ně sto­jí­cích cha­lu­pách (buko​van​sky​-mlyn​.cz). Sou­čás­tí are­álu je Mly­ná­řs­ká res­tau­ra­ce s kapa­ci­tou 95 míst, kte­rá nabí­zí tra­dič­ní slo­vác­kou a sta­ro­čes­kou kuchy­ni, dopl­něnou o morav­ská vína (buko​van​sky​-mlyn​.cz). Pro milov­ní­ky aktiv­ní­ho odpo­čin­ku nabí­zí Buko­van­ský mlýn mno­ho spor­tov­ních akti­vit, jako je mini­golf, stol­ní tenis, volej­bal či malý fot­bal. V let­ních měsí­cích je k dis­po­zi­ci ven­kov­ní bazén. Oko­lí je ide­ál­ní pro turis­ti­ku a cyk­lo­tu­ris­ti­ku, s množ­stvím kva­lit­ních cyk­lo­tras pro­chá­ze­jí­cích vina­řs­kým kra­jem (buko​van​sky​-mlyn​.cz). Pro rodi­ny s dět­mi jsou přip­ra­ve­ny atrak­ce jako dět­ské hřiš­tě, poní­ci a kozy ve výběhu. Are­ál také nabí­zí mož­nost jíz­dy na koních. Pro milov­ní­ky vína jsou orga­ni­zo­vá­ny degus­ta­ce v míst­ní vino­té­ce, kde lze ochut­nat a zakou­pit kva­lit­ní morav­ská vína (buko​van​sky​-mlyn​.cz). V nej­vyš­ším patře mlý­na se nachá­zí vyhlíd­ko­vá tera­sa, kte­rá nabí­zí nád­her­né výhle­dy do oko­lí. Z věže mlý­na se před vámi rozp­ros­tí­rá kyjov­ské Dol­ňác­ko se svý­mi políč­ky, sady a vini­ce­mi. Na obzo­ru se jas­ně rýsu­jí hře­be­ny Bílých Kar­pat a Chři­bů. Za dob­ré vidi­tel­nos­ti je mož­né dohléd­nout až k 110 km vzdá­le­né­mu kop­ci Devín­ská Koby­la u Bra­ti­sla­vy (buko​van​sky​-mlyn​.cz). Buko­van­ský mlýn je snad­no dostup­ný autem, při­čemž pro hos­ty je k dis­po­zi­ci bez­plat­né par­ko­viš­tě. Oko­lí nabí­zí množ­ství turis­tic­kých atrak­cí, jako jsou Pála­va, Chři­by, Baťův kanál, Morav­ský kras, Kro­měříž či Lednicko-​valtický are­ál, kte­ré jsou ide­ál­ní na jed­no­den­ní výle­ty (buko​van​sky​-mlyn​.cz).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, Česko, Južná Morava, Mestá, Moravské, Zahraničie

Luhačovice

skala
Hits: 98

Luha­čo­vi­ce sú maleb­né kúpeľ­né mes­to na juho­vý­cho­de Mora­vy, pri­bliž­ne 16 km juho­vý­chod­ne od Zlí­na. S počtom oby­va­te­ľov oko­lo 5 100 a boha­tou his­tó­ri­ou sia­ha­jú­cou do 15. sto­ro­čia (sk​.wiki​pe​dia​.org) sú naj­väč­ší­mi kúpeľ­mi na Mora­ve a význam­ným cen­trom lie­čeb­né­ho turiz­mu (Wiki­pe­dia). Prvá písom­ná zmien­ka o Luha­čo­vi­ciach pochá­dza z roku 1412 (sk​.wiki​pe​dia​.org). Od kon­ca 16. sto­ro­čia sa mes­to sta­lo cen­trom pan­stva zahŕňa­jú­ce­ho 12 dedín. V roku 1629 pre­šlo do vlast­níc­tva rodu Seré­ny­i­ov­cov, kto­rí zača­li využí­vať miest­ne mine­rál­ne pra­me­ne a postup­ne budo­va­li kúpeľ­né zaria­de­nia (Wiki­pe­dia). V 20. sto­ro­čí pre­šli Luha­čo­vi­ce význam­ným roz­vo­jom, naj­mä vďa­ka archi­tek­to­vi Duša­no­vi Jur­ko­vi­čo­vi, kto­rý tu vytvo­ril uni­kát­ny súbor sta­vieb v štý­le ľudo­vej sece­sie. Luha­čo­vi­ce sú zná­me svo­ji­mi lie­či­vý­mi mine­rál­ny­mi pra­meň­mi, kto­rých je v súčas­nos­ti 16 (vin​cen​tlu​ha​co​vi​ce​.cz). Medzi naj­zná­mej­šie pat­rí Vin­cent­ka, Alo­is­ka, Ottov­ka a pra­meň Dr. Šťast­né­ho. Tie­to pra­me­ne sú boha­té na mine­rá­ly a využí­va­jú sa pri lieč­be ocho­re­ní dýcha­cích ciest, trá­via­ce­ho ústro­jen­stva, obe­zi­ty a cuk­rov­ky (Maroš Puček).

Mes­to je pre­slá­ve­né archi­tek­to­nic­ký­mi skvos­tmi, naj­mä stav­ba­mi Duša­na Jur­ko­vi­ča, ako sú Jur­ko­vi­čov dom, Cha­loup­ka, Valaš­ka a hotel Jes­třa­bí (vin​cen​tlu​ha​co​vi​ce​.cz). Kolo­ná­da, vybu­do­va­ná v polo­vi­ci 20. sto­ro­čia archi­tek­tom Oska­rom Pořís­kom, je cen­trom kúpeľ­né­ho živo­ta a mies­tom pre pre­chádz­ky a spo­lo­čen­ské stret­nu­tia (Maroš Puček). Luha­čo­vi­ce tiež ponú­ka­jú boha­tý kul­túr­ny prog­ram vrá­ta­ne fes­ti­va­lov, kon­cer­tov a výstav (luha​co​vi​ce​.eu). Oko­lie Luha­čo­víc je ide­ál­ne pre milov­ní­kov prí­ro­dy a aktív­ne­ho odpo­čin­ku. Mes­to je obklo­pe­né Bie­ly­mi Kar­pat­mi a Vizo­vic­ký­mi vrch­mi, kto­ré ponú­ka­jú množ­stvo turis­tic­kých a cyk­lis­tic­kých trás (Maroš Puček). Luha­čo­vic­ká prieh­ra­da je obľú­be­ným mies­tom pre rekre­áciu, rybo­lov a vod­né špor­ty (vin​cen​tlu​ha​co​vi​ce​.cz). Okrem kúpeľ­ných pro­ce­dúr a pre­chá­dzok po kolo­ná­de môžu náv­štev­ní­ci obja­vo­vať aj ďal­šie zau­jí­ma­vos­ti, ako je Múze­um luha­čo­vic­ké­ho Zále­sí, kto­ré ponú­ka pohľad do his­tó­rie a kul­tú­ry regi­ó­nu (tra​vel​king​.sk). Pre rodi­ny s deť­mi sú k dis­po­zí­cii det­ské ihris­ká, špor­to­vé are­ály a nená­roč­né výle­ty, naprí­klad jedi­neč­ná tra­sa Pta­čích budek. Mes­to posky­tu­je širo­kú šká­lu uby­to­va­cích mož­nos­tí, od luxus­ných well­ness hote­lov po útul­né pen­zi­ó­ny a uby­to­va­nie v súkro­mí, kto­ré uspo­ko­ja požia­dav­ky aj tých naj­ná­roč­nej­ších hos­tí (luha​co​vi​ce​.eu).

Luha­čo­vi­ce is a pic­tu­re­sque spa town in sout­he­as­tern Mora­via, app­ro­xi­ma­te­ly 16 km sout­he­ast of Zlín. With a popu­la­ti­on of around 5,100 and a rich his­to­ry dating back to the 15th cen­tu­ry (sk​.wiki​pe​dia​.org), it is the lar­gest spa town in Mora­via and a sig­ni­fi­cant cen­ter of the­ra­pe­utic tou­rism (Wiki­pe­dia). The first writ­ten men­ti­on of Luha­čo­vi­ce dates back to 1412 (sk​.wiki​pe​dia​.org). Sin­ce the late 16th cen­tu­ry, the town beca­me the cen­ter of an esta­te encom­pas­sing 12 vil­la­ges. In 1629, it came into the owners­hip of the Seré­nyi fami­ly, who began uti­li­zing the local mine­ral springs and gra­du­al­ly deve­lo­ping spa faci­li­ties (Wiki­pe­dia). In the 20th cen­tu­ry, Luha­čo­vi­ce expe­rien­ced sig­ni­fi­cant gro­wth, par­ti­cu­lar­ly thanks to archi­tect Dušan Jur­ko­vič, who cre­a­ted a uni­que ensem­ble of buil­dings in the folk Art Nou­ve­au sty­le. Luha­čo­vi­ce is reno­wned for its hea­ling mine­ral springs, of which the­re are cur­ren­tly 16 (vin​cen​tlu​ha​co​vi​ce​.cz). Among the most famous are Vin­cent­ka, Alo­is­ka, Ottov­ka, and the Dr. Šťast­ný spring. The­se springs are rich in mine­rals and are used to tre­at res­pi­ra­to­ry dise­a­ses, diges­ti­ve disor­ders, obe­si­ty, and dia­be­tes (Maroš Puček).

The town is famous for its archi­tec­tu­ral gems, espe­cial­ly buil­dings desig­ned by Dušan Jur­ko­vič, such as the Jur­ko­vič Hou­se, Cha­loup­ka, Valaš­ka, and Jes­třa­bí Hotel (vin​cen​tlu​ha​co​vi​ce​.cz). The Colon­na­de, built in the mid-​20th cen­tu­ry by archi­tect Oskar Poří­sek, ser­ves as the cen­ter of spa life and a pla­ce for walks and social gat­he­rings (Maroš Puček). Luha­čo­vi­ce also offers a rich cul­tu­ral prog­ram, inc­lu­ding fes­ti­vals, con­certs, and exhi­bi­ti­ons (luha​co​vi​ce​.eu). The sur­roun­dings of Luha­čo­vi­ce are ide­al for natu­re lovers and acti­ve rec­re­a­ti­on. The town is sur­roun­ded by the Whi­te Car­pat­hians and Vizo­vi­ce High­lands, which offer nume­rous hiking and cyc­ling trails (Maroš Puček). The Luha­čo­vi­ce Reser­vo­ir is a popu­lar spot for rec­re­a­ti­on, fis­hing, and water sports (vin​cen​tlu​ha​co​vi​ce​.cz). Besi­des spa tre­at­ments and strolls along the colon­na­de, visi­tors can explo­re other att­rac­ti­ons, such as the Muse­um of Luha­čo­vi­ce Zále­sí, which pro­vi­des insight into the his­to­ry and cul­tu­re of the regi­on (tra​vel​king​.sk). For fami­lies with chil­dren, the­re are pla­yg­rounds, sports faci­li­ties, and easy trips, such as the uni­que Bird­hou­se Trail. The town offers a wide ran­ge of accom­mo­da­ti­on opti­ons, from luxu­ri­ous well­ness hotels to cozy guest­hou­ses and pri­va­te lod­gings, cate­ring to even the most deman­ding guests (luha​co​vi​ce​.eu).

Luha­čo­vi­ce jsou maleb­né lázeňs­ké měs­to na jiho­vý­cho­dě Mora­vy, přib­liž­ně 16 km jiho­vý­chod­ně od Zlí­na. S počtem oby­va­tel kolem 5 100 a boha­tou his­to­rií saha­jí­cí do 15. sto­le­tí (sk​.wiki​pe​dia​.org) jsou nej­vět­ší­mi láz­němi na Mora­vě a význam­ným cen­trem léčeb­né­ho turis­mu (Wiki­pe­dia). Prv­ní písem­ná zmín­ka o Luha­čo­vi­cích pochá­zí z roku 1412 (sk​.wiki​pe​dia​.org). Od kon­ce 16. sto­le­tí se měs­to sta­lo cen­trem pan­ství zahr­nu­jí­cí­ho 12 ves­nic. V roce 1629 přeš­lo do vlast­nic­tví rodu Seré­ny­iů, kte­ří zača­li využí­vat míst­ní mine­rál­ní pra­me­ny a postup­ně budo­vat lázeňs­ká zaří­ze­ní (Wiki­pe­dia). Ve 20. sto­le­tí proš­ly Luha­čo­vi­ce význam­ným roz­vo­jem, pře­dev­ším díky archi­tek­tu Duša­nu Jur­ko­vi­čo­vi, kte­rý zde vytvo­řil uni­kát­ní sou­bor sta­veb ve sty­lu lido­vé sece­se. Luha­čo­vi­ce jsou zná­mé svý­mi léči­vý­mi mine­rál­ní­mi pra­me­ny, kte­rých je v sou­čas­nos­ti 16 (vin​cen​tlu​ha​co​vi​ce​.cz). Mezi nej­zná­měj­ší patří Vin­cent­ka, Alo­is­ka, Ottov­ka a pra­men Dr. Šťast­né­ho. Tyto pra­me­ny jsou boha­té na mine­rá­ly a využí­va­jí se při léč­bě one­moc­nění dýcha­cích cest, trá­vi­cí­ho ústro­jí, obe­zi­ty a cuk­rov­ky (Maroš Puček).

Měs­to je pros­lu­lé archi­tek­to­nic­ký­mi skvos­ty, zej­mé­na stav­ba­mi Duša­na Jur­ko­vi­če, jako jsou Jur­ko­vi­čův dům, Cha­loup­ka, Valaš­ka a hotel Jes­třa­bí (vin​cen​tlu​ha​co​vi​ce​.cz). Kolo­ná­da, vybu­do­va­ná v polo­vi­ně 20. sto­le­tí archi­tek­tem Oska­rem Poříš­kem, je cen­trem lázeňs­ké­ho živo­ta a mís­tem pro pro­cház­ky a spo­le­čen­ská set­ká­ní (Maroš Puček). Luha­čo­vi­ce také nabí­ze­jí boha­tý kul­tur­ní prog­ram včet­ně fes­ti­va­lů, kon­cer­tů a výstav (luha​co​vi​ce​.eu). Oko­lí Luha­čo­vic je ide­ál­ní pro milov­ní­ky pří­ro­dy a aktiv­ní­ho odpo­čin­ku. Měs­to je obklo­pe­no Bílý­mi Kar­pa­ty a Vizo­vic­ký­mi vrchy, kte­ré nabí­ze­jí množ­ství turis­tic­kých a cyk­lis­tic­kých tras (Maroš Puček). Luha­čo­vic­ká přeh­ra­da je oblí­be­ným mís­tem pro rekre­a­ci, rybo­lov a vod­ní spor­ty (vin​cen​tlu​ha​co​vi​ce​.cz). Kro­mě lázeňs­kých pro­ce­dur a pro­chá­zek po kolo­ná­dě mohou návš­těv­ní­ci obje­vo­vat dal­ší zají­ma­vos­ti, jako je Muze­um luha­čo­vic­ké­ho Zále­sí, kte­ré nabí­zí pohled do his­to­rie a kul­tu­ry regi­onu (tra​vel​king​.sk). Pro rodi­ny s dět­mi jsou k dis­po­zi­ci dět­ská hřiš­tě, spor­tov­ní are­ály a nená­roč­né výle­ty, napří­klad jedi­neč­ná tra­sa Pta­čích budek. Měs­to posky­tu­je širo­kou šká­lu uby­to­va­cích mož­nos­tí, od luxus­ních well­ness hote­lů po útul­né pen­zi­ony a souk­ro­mé uby­to­vá­ní, kte­ré uspo­ko­jí i ty nej­ná­roč­něj­ší hos­ty (luha​co​vi​ce​.eu).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

České, Česko, Krajina, Mestá, Severná Morava, Zahraničie

Valašské Klobouky – mesto so secesnou architektúrou

skala
Hits: 534

Valaš­ské Klo­bou­ky sa nachá­dza­jú na sever­nom výbež­ku Bie­lych Kar­pát – CHKO Bie­le Kar­pa­ty, kto­ré sú bio­sfé­ric­kou rezer­vá­ci­ou UNESCO. V nad­mor­skej výš­ke 405 met­rov nad morom. Na plo­che 14,11 km2 tu žije 5001 oby­va­te­ľov (valass​kek​lo​bou​ky​.cz). Nemec­ky Wal­la­chisch Klo­bouk sa nachá­dza­jú 27 km od Zlí­na na rie­ke Bru­mov­ka (mies­te zva­ná aj Klo­buč­ka). Šty­ri čas­ti: Valaš­ské Klo­bou­ky, Lipi­na, Miro­šov, Smo­li­na (Wiki­pe­dia).

Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1341. His­to­ric­ké náz­vy: Clo­buk, Klo­bú­ky, Klo­bou­ky. Od roku 1848 sa sta­li Valaš­ské Klo­bou­ky cen­trom juž­né­ho Valaš­ska (valass​kek​lo​bou​ky​.cz). Spô­sob hos­po­dá­re­nia uží­va­ný v rumun­skom Valaš­sku – hos­po­dá­re­nie na hor­ských kopa­ni­ciach, chov ovcí a kôz, dal kolo­ni­zá­cii názov valaš­ská. Roz­mach kolo­ni­zá­cie sa pre­ta­vil už v 17. sto­ro­čí do pome­no­va­nia regi­ó­nu Valaš­sko. Význam­ným remes­lom kra­ja sa sta­lo súken­níc­tvo (valass​kek​lo​bou​ky​.cz). Význam­né osob­nos­ti Valaš­ských Klo­bú­kov: archi­tekt Hubert Gess­ner, spi­so­va­teľ Ladi­slav Mňač­ko (valass​kek​lo​bou​ky​.cz). Nachá­dza­jú sa tu archi­tek­to­nic­ké per­ly sece­sie. Zaslú­žil sa o ne Hubert Gess­ner, kto­rý je pova­žo­va­ný za jed­né­ho z naj­výz­nam­nej­ších archi­tek­tov v stred­nej Euró­pe prvej polo­vi­ce 20. sto­ro­čia (valass​kek​lo​buc​ko​.cz). Kraj oko­lo Valaš­ských Klo­bú­kov sľu­bu­je, že ak otvo­rí­te okno, bude­te počuť ticho. Ľudí v horách veľa tu nestret­ne­te, ale oni vás srdeč­ne pozdra­via a pria­mo vám hľa­dia do očí. Srd­ce majú na dla­ni (valass​kek​lo​buc​ko​.cz).

Veter­ný mlyn je typic­kou domi­nan­tou Valaš­ských Klo­bou­kov. Kon­com 19. sto­ro­čia stá­lo nad obcou šty­ri veter­né mly­ny. Posled­ný z nich zho­rel na kon­ci dru­hej sve­to­vej voj­ny. Kon­com 80-​tych rokov bol zakú­pe­ný schát­ra­lý mlyn z Kro­měříž­ska, kto­rý pod podob­ný. Hlav­ná časť mly­na bola pre­ve­ze­ná, zby­tok bol zho­to­ve­ný nový. V roku 1985 bol na mies­te otvo­re­ný nový ​“vet­rák”. Je jed­ným z mála veter­ných mly­nov v Čechách, kto­rý má kom­plet­né vnú­tor­né vyba­ve­nie a je plne funkčný.

Valaš­ské Klo­bou­ky are loca­ted at the nort­hern tip of the Whi­te Car­pat­hians – the Whi­te Car­pat­hians Pro­tec­ted Lands­ca­pe Area, which is a UNESCO bio­sp­he­re reser­ve. At an alti­tu­de of 405 meters abo­ve sea level, cove­ring an area of 14.11 km², it is home to 5001 inha­bi­tants (valass​kek​lo​bou​ky​.cz). In Ger­man, Wal­la­chisch Klo­bouk is situ­ated 27 km from Zlín on the Bru­mov­ka River (also kno­wn as Klo­buč­ka). It con­sists of four parts: Valaš­ské Klo­bou­ky, Lipi­na, Miro­šov, Smo­li­na (Wiki­pe­dia).

The first writ­ten men­ti­on dates back to 1341. His­to­ri­cal names inc­lu­de Clo­buk, Klo­bú­ky, Klo­bou­ky. Sin­ce 1848, Valaš­ské Klo­bou­ky has beco­me the cen­ter of sout­hern Valaš­sko (valass​kek​lo​bou​ky​.cz). The far­ming met­hod used in Roma­nian Valaš­sko – far­ming in moun­tain mea­do­ws, she­ep and goat far­ming – gave colo­ni­za­ti­on the name ​“Valaš­sko”. The expan­si­on of colo­ni­za­ti­on trans­for­med the regi­on into Valaš­sko in the 17th cen­tu­ry. The sig­ni­fi­cant craft of the regi­on beca­me wool manu­fac­tu­ring (valass​kek​lo​bou​ky​.cz). Notab­le figu­res from Valaš­ské Klo­bú­ky inc­lu­de archi­tect Hubert Gess­ner and wri­ter Ladi­slav Mňač­ko (valass​kek​lo​bou​ky​.cz). Archi­tec­tu­ral gems of the Art Nou­ve­au sty­le are found here, thanks to Hubert Gess­ner, con­si­de­red one of the most sig­ni­fi­cant archi­tects in Cen­tral Euro­pe in the first half of the 20th cen­tu­ry (valass​kek​lo​bou​ky​.cz). The regi­on around Valaš­ské Klo­bou­ky pro­mi­ses that if you open the win­dow, you will hear silen­ce. You won’t encoun­ter many peop­le in the moun­tains, but tho­se you meet will warm­ly gre­et you and look you in the eye. They wear the­ir hearts on the­ir sle­e­ves (valass​kek​lo​bou​ky​.cz).

A wind­mill is a typi­cal land­mark. At the loca­ti­on abo­ve the town of Kuže­lov, four wind­mills sto­od in the 19th cen­tu­ry. In 1946, the mill was seve­re­ly dama­ged by a storm. It was com­ple­te­ly res­to­red bet­we­en 1963 and 1973. The mill has a cone-​shaped roof, and the wooden buil­ding turns accor­ding to the wind. It is app­ro­xi­ma­te­ly 10 meters tall. Today, it hou­ses an exhi­bi­ti­on of mil­ling and agri­cul­tu­ral tools from the Hor­ňác­ko regi­on. The buil­ding next to the mill sho­wca­ses tra­di­ti­onal fur­nis­hings and exhi­bits vil­la­ge life in the ear­ly 20th century.

Valaš­ské Klo­bou­ky leží na sever­ním výběž­ku Bílých Kar­pat – CHKO Bílé Kar­pa­ty, kte­ré jsou bio­sfé­ric­kou rezer­va­cí UNESCO, v nad­mo­řs­ké výš­ce 405 met­rů nad mořem. Na plo­še 14,11 km² zde žije 5001 oby­va­tel. Němec­ky Wal­la­chisch Klo­bouk se nachá­zí 27 km od Zlí­na na řece Bru­mov­ka (mís­tě nazý­va­né také Klo­buč­ka). Čty­ři čás­ti: Valaš­ské Klo­bou­ky, Lipi­na, Miro­šov, Smolina.

Prv­ní písem­ná zmín­ka je z roku 1341. His­to­ric­ké náz­vy: Clo­buk, Klo­bú­ky, Klo­bou­ky. Od roku 1848 se sta­ly Valaš­ské Klo­bou­ky cen­trem již­ní­ho Valaš­ska. Způsob hos­po­da­ře­ní uží­va­ný v rumun­ském Valaš­sku – hos­po­da­ře­ní na hor­ských pas­tvi­nách, chov ovcí a koz, dal kolo­ni­za­ci název valaš­ská. Roz­mach kolo­ni­za­ce se pro­mítl už v 17. sto­le­tí do poj­me­no­vá­ní regi­onu Valaš­sko. Význam­ným řemes­lem kra­je se sta­lo suken­nic­tví. Význam­né osob­nos­ti Valaš­ských Klo­bú­ků: archi­tekt Hubert Gess­ner, spi­so­va­tel Ladi­slav Mňač­ko. Nachá­ze­jí se zde archi­tek­to­nic­ké per­ly sece­se. O ně se zaslou­žil Hubert Gess­ner, kte­rý je pova­žo­ván za jed­no­ho z nej­výz­nam­něj­ších archi­tek­tů ve střed­ní Evro­pě prv­ní polo­vi­ny 20. sto­le­tí. Kraj kolem Valaš­ských Klo­bú­ků sli­bu­je, že pokud ote­vře­te okno, usly­ší­te ticho. Lidí v horách moc nepot­ká­te, ale srdeč­ně vás pozdra­ví a hle­dí vám pří­mo do očí. Máva­jí srd­ce na dlani.

Větr­ný mlýn je typic­kou domi­nan­tou Valaš­ských Klo­bouk. Kon­cem 19. sto­le­tí stá­ly nad obcí čty­ři větr­né mlý­ny. Posled­ní z nich vyho­řel na kon­ci dru­hé světo­vé vál­ky. Na kon­ci 2. světo­vé vál­ky sho­řel posled­ní z nich. Kon­cem 19. sto­le­tí stá­ly nad obcí čty­ři větr­né mlý­ny. Na kon­ci dru­hé světo­vé vál­ky sho­řel posled­ní z nich. Kon­cem 20. sto­le­tí byl z Kro­měříž­ska zakou­pen chát­ra­jí­cí mlýn podob­né­ho typu. Hlav­ní část mlý­na byla pře­ve­ze­na, zby­tek byl vyro­ben nový. Roku 1985 byl na mís­tě ote­vřen nový ​„vět­rák“. Patří mezi málo větr­ných mlý­nů v Čechách, kte­rý má kom­plet­ní vni­třní vyba­ve­ní a je plně funkční.

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post