Rastliny, Príroda, Organizmy, Fotografie

Lekná – starodávne rastliny

skala
Hits: 94

predstavujú jednu z najstarších línií kvitnúcich rastlín, čo z nich robí dôležitý model pre štúdium evolúcie a prechod medzi primitívnymi a pokročilejšími krytosemennými rastlinami (Kerry A. Ford et all). Lekná sú typické hydrofyty s plávajúcimi listami, sú adaptované redukciou mechanických pletív, vysokým obsahom parenchýmu, schopnosťou tolerovať hypoxické sedimenty. Fotosyntéza prebieha primárne v listoch hladine. Rozmnožuje sa entomofíliou – prostredníctvom chrobákov, múch, včiel. Je u nich častoá – najprv dozrieva blizna, potom peľ, čím sa eliminuje možné samoopelenie. Lekná stabilizujú sedimenty, poskytuje poskytuje . Majú význam v trofických reťazcoch. 

Lekná –  a Nuphar medzi močiarne rastliny s plávajúcimi listami a nápadnými kvetmi. Poskytujú ekologické – tieň a úkryt pre (gardenersworld.com). Sú ohrozené v dôsledku poškodzovania biotopov a (Wikipedia). Odlesňovanie, odvodňovanie močiarov, či výstavba hrádzí ohrozuje lekná. Eutrofizácia môže viesť k nadmernému rastu rias a siníc, ktoré zahusťujú vodné a pokrývajú plávajúce lekna. Chemické znečistenie priamo poškodzuje rastliny alebo znižuje kvalitu . Svoje vykoná indrodukcia nepôvodných druhov lekien. , výrazné a výšky vodných hladín narúšajú kvitnutia a rozmnožovania lekien (Wikipedia).

V strednej Európe sú bežné druhy: Nymphaea alba, ,  a . Lekná patria do čeľade . Rod Nymphaea má vyše 50 druhov, z iných druhov treba spomenúť  (Wikipedia). V trópoch sa vyskytuje a . Lekná sa vyznačujú podzemným rhizómom, z ktorého vyrastajú a listy (Wikipedia). Prezimujú práve v podobe rhizómu – podzemku. Na z vyvíjajúcich sa rhizómových púčikov vyrastajú nové listy a kvetné . pritom vytvárajú jemné až robustné listy, ktoré sa postupne plavia na hladine. Po odkvitnutí sa vytvára vodná tobolka s plávajúcimi semienkami, ktoré sa vo vode rozširujú.

Lekná sa môžu rozmnožovať aj vegetatívne rhizómani delením. Obľubujú stojaté alebo len mierne tečúce sladké vody. Typické sú pre jazerá, , staré ramená, tečúce pomalé aj rybníky so stabilnou hladinou. Uprednostňujú hlbšiu vodu, optimálna hĺbka je 0,7 – 2,5 m (gardenersworld.com). Vyhovuje im dostatok slnečného a teplá . Potrebujú minimálne 4 – 6 hodín priameho slnka denne (upjs.sk). Substrát musí byť bohatý na živiny. je ideálne mierne kyslé až zásadité, okolo 6 – 7. Stabilné chemické podmienky, bez prudkých kolísaní prispievajú k hojnému kvitnutiu. Menším druhom Nymphaea candida, vyhovuje chladnejšia voda a vyššia (pfaf.org).

Nymphaea alba sa vyskytuje v celej Európe, v časti severnej Afriky aj v Ázii od Blízkeho východu až po západné Himaláje (kew.org). Nuphar lutea sa vyskytuje od Atlantiku cez Európu do Sibíri a severnej Afriky. Mimo prirodzený areál sa lekná vysádzali ako okrasná zeleň a rozšírili sa do Severnej Ameriky a Oceánie. Nymphaea alba a Nuphar lutea sú v strednej Európe pôvodné druhy. Vyskytujú sa najmä v nížinách – v Podunajskej a Východoslovenskej nížine a v povodiach stredných riek (Wikipedia). Nymphaea candida a Nymphaea pumila sú na Slovensku veľmi vzácne, resp. známe historicky (kew.org).

Lekná sa objavovali v kultúrach mnohých civilizácií. Nymphaea alba malo významný duchovný a liečivý charakter v starovekom Egypte (Wikipedia). V európskej tradícii sú lekná symbolom čistoty a nevinnosti. Kultivar Nymphaea alba rosea – červené lekno z Fagertärnu – bolo dokonca takmer vyhubené kvôli zberu (Wikipedia). Červené listy žltého lekna sú heraldickým symbolom Frízie (Holandsko) a dokonca sa motív lekna objavuje v katedrálnej architektúre (Bristol, Westminster) (Wikipedia).

Listy lekien tlmia a tým regulujú teplotu vody, zároveň poskytnú úkryt obojživelníkom, rybám i hmyzu. Niektoré druhy lekna majú , napr. hľuzy a semená sú jedlé. z lekna sa tradične využívali v ľudovom liečiteľstve, majú sedatívne či mierne halucinogénne (gardenersworld.com).

Druhy v galérii (9)

Water lilies represent one of the oldest lineages of flowering plants, making them an important model for studying the evolution of flowers and the transition between primitive and more advanced angiosperms (Kerry A. Ford et al.). Water lilies are typical hydrophytes with floating leaves, adapted through the reduction of mechanical tissues, a high proportion of parenchyma, and the ability to tolerate hypoxic sediments. Photosynthesis takes place primarily in leaves floating on the water surface.

They reproduce through entomophily, involving beetles, flies, and bees. Protogyny is common – the stigma matures before the pollen, which reduces the likelihood of self-pollination. Water lilies stabilize sediments and provide microhabitats, playing an important role in food chains.

Water lilies – genera Nymphaea and Nuphar – are aquatic plants with floating leaves and conspicuous flowers. They provide ecological services such as shading and shelter for aquatic organisms (gardenersworld.com). They are threatened by habitat degradation and pollution (). Deforestation, wetland drainage, river regulation, and dam construction all negatively affect water lilies. Eutrophication can lead to excessive growth of and cyanobacteria, which thicken water bodies and cover floating leaves. Chemical pollution directly damages plants or reduces water quality. The introduction of non-native species also contributes to their decline. Climate change, including fluctuations in temperature and water levels, disrupts flowering and reproduction cycles (Wikipedia).

In Central , common species include Nymphaea alba, Nuphar lutea, Nymphaea candida, and Nuphar pumila. Water lilies belong to the family Nymphaeaceae. The genus Nymphaea contains more than 50 species, and related taxa include Nymphoides peltata (Wikipedia). In regions, species such as Nymphaea lotus and Nymphaea japonica occur.

Water lilies are characterized by an underground rhizome from which roots and leaves emerge (Wikipedia). They overwinter in the form of this rhizome. In spring, new leaves and flowering stems develop from rhizome buds. The shoots produce leaves that gradually float to the surface. After flowering, a water develops containing floating seeds that disperse through water.

Water lilies can also reproduce vegetatively by rhizome division. They prefer standing or slowly flowing freshwater habitats such as lakes, pools, oxbow lakes, slow channels, and ponds with stable water levels. They favor deeper water, with an optimal depth of approximately 0.7–2.5 m (gardenersworld.com). They require sufficient sunlight and warm water, with at least 4–6 hours of direct sunlight daily (upjs.sk). The substrate should be nutrient-rich. The optimal water pH is slightly acidic to neutral, around 6–7. Stable chemical conditions without abrupt fluctuations support abundant flowering. Smaller species such as Nymphaea candida and Nymphaea pumila prefer cooler water and higher altitudes (pfaf.org).

Nymphaea alba occurs throughout Europe, parts of North Africa, and Asia from the Middle East to the western Himalayas (kew.org). Nuphar lutea is distributed from the Atlantic across Europe to Siberia and North Africa. Outside their native range, water lilies have been introduced as ornamental plants and have spread to and Oceania. Nymphaea alba and Nuphar lutea are native species in Central Europe, occurring mainly in lowland areas such as the Danubian and Eastern Slovak Lowlands and in river basins (Wikipedia). Nymphaea candida and Nymphaea pumila are very rare or historically recorded in Slovakia (kew.org).

Water lilies have appeared in the cultures of many civilizations. Nymphaea alba had spiritual and medicinal significance in (Wikipedia). In European tradition, water lilies symbolize purity and innocence. The cultivar Nymphaea alba ‘rosea‘ – the red water lily from Fagertärn – was nearly exterminated due to overcollection (Wikipedia). The red leaves of the yellow water lily are a heraldic symbol of Friesland (Netherlands), and water lily motifs appear in cathedral architecture (Bristol, Westminster) (Wikipedia).

Water lily leaves reduce light penetration and regulate water temperature while providing shelter for amphibians, fish, and insects. Some species have gastronomic value, as their tubers and seeds are edible. Extracts from water lilies have traditionally been used in medicine and may have sedative or mildly hallucinogenic effects (gardenersworld.com).

  • Kerry A. Ford, Paul D. Champion: Flora of New Zealand: Seed Plants. Fascicle 5 – Nymphaeales

TOP

Všetky

 
 
 

Južné Čechy, Krajina, Typ krajiny, Mestá, České mestá, Mestá, Česko, Fotografie

Třeboň, mesto uprostred rybníkov

skala
Hits: 101

je historické v južných Čechách so silnými rybníkárskymi a kultúrnymi tradíciami. Mesto leží v povodí , v bohatej umelo vytvorených rybníkov, ktoré formovali krajinu a miestnu ekonomiku počas storočí (britannica.com). Počiatky siahajú až do 12. storočia, keď vznikla prvá osada v oblasti, z ktorej sa postupne vyvinula dnešná Třeboň (trebonsko.cz). Prvý záznam je o sídle (trebonsko.cz). Mesto sa kultúrne a hospodársky rozvíjalo najmä vďaka rybníkárstvu – budovaniu rozsiahlej siete rybníkov a vodných kanálov už od 13. storočia (Wikipedia). V stredoveku i novoveku sa Třeboň stala dôležitým centrom chovu kaprov (visitczechia.com).

Třeboň má množstvo pamiatok. Státní zámek Třeboň je rozsiahly renesančný zámok s parkom v historickom centre. Masarykovo náměstí je s krásnymi meštianskymi domami a historickou atmosférou. Stará veža poskytuje na mesto (itrebon.cz).  J. K. Tyla je jedno z najstarších mestských divadiel v Česku (trebonsko.cz). Len málo českých miest sa môže pochváliť tak starou a bohatou divadelnou tradíctiou ako Třeboň. sa začala už v polovici 16. storočia v kláštore. Divadlo sa hralo aj na zámku (itrebon.cz). Dům Štěpánka Netolického je historický dom venovaný tradícii rybníkárstva (megaubytko.cz). V historickej časti mesta sa nachádza gotický kláštor, barokové meštianske na námestí, novogotický pivovar. Uprostred stojí renesančná kamenná z roku 1569 a barokový (trebonsko.cz). Na západnej strane mesta sa nachádza Budejovická z rokov 1605 až 1611. Na východnej u 20-tych rokov 16. storočia. Na južnej zo 14. storočia. Za ňou sa nachádza Novohradská zo 16. storočia (trebonsko.cz). Hrobka Schwarzenbergov sa nachádza v anglickém parku na brehu rybníka Svět. V kaplnke novogotickej dvojpodlažnej sa nachádza oltár a v krypte sú uložené 26 rakiev s ostatkami členov rodu (itrebon.cz). V centre sa nachádza aj expozícia sladkovodných rýb v rámci občerstvenia U světa (akvariaaobcerstveniusveta.cz).

Okolie Třebone je charakteristické stovkami rybníkov prepojenými sieťou kanálov, ktoré slúžili a slúžia akvakultúre, zadržiavaniu aj biodiverzite (Wikipedia). Nachádza sa tu aj množstvo prírodných rezervácií (travelking.sk). V areáli zámku sa nachádza . Ten je moderou návštevníckou expozíciou, ktorá atraktívnym spôsobom približuje prírodne a Třeboňska. Prezentuje krajinu, ktorá bola po stáročia formovaná prácou človeka, predovšetkým rybníkárov, a zároveň zdôrazňuje dôležitosť jej (dumprirody.cz).

Třeboň is a historic town in South Bohemia with strong traditions of fish farming and culture. The town lies in the drainage basin of the Lužnice River, in an area rich in water bodies formed by artificially created ponds that have shaped the landscape and the local economy for centuries (britannica.com). The beginnings of settlement date back to the 12th century, when the village was established in the area, gradually developing into today’s Třeboň (trebonsko.cz). The first recorded mention refers to the settlement of Wittingau (trebonsko.cz). The town developed culturally and economically mainly thanks to fish farming – the construction of an extensive network of ponds and water channels from as early as the 13th century (). In the Middle Ages and the modern period, Třeboň became an important centre of carp breeding (visitczechia.com).

Třeboň has many historical monuments. Třeboň State Chateau is a large Renaissance castle with a park in the historic town centre. Masaryk Square is the main square with beautiful burgher houses and a historic atmosphere. The old town hall tower offers views of the town (itrebon.cz). The J. K. Tyl Theatre is one of the oldest municipal theatres in the Republic (trebonsko.cz). Few Czech towns can boast such an old and rich theatrical tradition as Třeboň. Its history began in the mid-16th century in the monastery. Theatre performances also took place at the castle (itrebon.cz). The House of Štěpánek of is a historic building dedicated to the tradition of fish farming (megaubytko.cz). In the historic part of the town there is a Gothic monastery, Baroque burgher houses on the square, and a Neo-Gothic brewery. In the middle of the square stands a Renaissance stone fountain from 1569 and a Baroque Marian column (trebonsko.cz). On the western side of the town is the Budějovice Gate from 1605–1611. On the eastern side is the Hradec Gate from the 1520s. On the southern side is the Svinenská Gate from the 14th century, behind which stands the Novohradská Gate from the 16th century (trebonsko.cz). The Schwarzenberg Tomb is located in an English park on the shore of the Svět Pond. In the chapel of the Neo-Gothic two-storey tomb there is an altar, and in the crypt lie 26 coffins with the remains of members of the family (itrebon.cz). In the centre there is also an exhibition of freshwater fish as part of the refreshment facility U světa (akvariaaobcerstveniusveta.cz).

The surroundings of Třeboň are characterised by hundreds of ponds interconnected by a network of channels, which have served and still serve aquaculture, water retention and biodiversity (Wikipedia). There are also many nature reserves in the area (travelking.sk). In the castle complex there is the House of Nature, a modern visitor exhibition that presents the natural and cultural heritage of the Třeboň region in an attractive way. presents a landscape that has been shaped for centuries by human activity, especially by fish farmers, and at the same time emphasises the importance of its protection (dumprirody.cz).

Třeboň ist eine historische Stadt in Südböhmen mit starken Traditionen in der Teichwirtschaft und Kultur. Die Stadt liegt im Einzugsgebiet der Lužnice, in einer Region, die reich an künstlich angelegten Wasserflächen ist, welche die Landschaft und die lokale Wirtschaft über Jahrhunderte geprägt haben (britannica.com). Die Anfänge der Besiedlung reichen bis ins 12. Jahrhundert zurück, als hier die erste Siedlung entstand, aus der sich allmählich das heutige Třeboň entwickelte (trebonsko.cz). Die erste schriftliche Erwähnung bezieht sich auf die Siedlung Wittingau (trebonsko.cz). Die Stadt entwickelte sich kulturell und wirtschaftlich vor allem благодаря der Teichwirtschaft – dem Aufbau eines umfangreichen Netzes von Teichen und Wasserkanälen bereits seit dem 13. Jahrhundert (Wikipedia). Im Mittelalter und in der Neuzeit wurde Třeboň zu einem bedeutenden Zentrum der Karpfenzucht (visitczechia.com).

Třeboň verfügt über zahlreiche Sehenswürdigkeiten. Das Staatliche Schloss Třeboň ist ein weitläufiges Renaissanceschloss mit Park im historischen Stadtzentrum. Der Masaryk-Platz ist der Hauptplatz mit schönen Bürgerhäusern und historischer Atmosphäre. Der alte Rathausturm bietet Ausblicke auf die Stadt (itrebon.cz). Das J.-K.-Tyl-Theater ist eines der ältesten Stadttheater in Tschechien (trebonsko.cz). Nur wenige tschechische Städte können auf eine so alte und reiche Theatertradition wie Třeboň verweisen. Die Geschichte begann bereits Mitte des 16. Jahrhunderts im Kloster. Theater wurde auch im Schloss gespielt (itrebon.cz). Das Haus von Štěpánek von Netolice ist ein historisches Gebäude, das der Tradition der Teichwirtschaft gewidmet ist (megaubytko.cz). Im historischen Stadtkern befinden sich ein gotisches Kloster, barocke Bürgerhäuser am Platz und eine neugotische Brauerei. In der Mitte des Platzes steht ein Renaissance-Steinbrunnen aus dem Jahr 1569 sowie eine barocke Mariensäule (trebonsko.cz). Auf der Westseite der Stadt befindet sich das Budweiser Tor aus den Jahren 1605–1611, auf der Ostseite das Hradecer Tor aus den 1520er Jahren, auf der Südseite das Svinenská-Tor aus dem 14. Jahrhundert, hinter dem sich das Novohradská-Tor aus dem 16. Jahrhundert befindet (trebonsko.cz). Die Schwarzenbergische Gruft liegt in einem englischen Park am Ufer des Teiches Svět. In der Kapelle der neugotischen zweigeschossigen Gruft befindet sich ein Altar, und in der Krypta liegen 26 Särge mit den sterblichen Überresten von Mitgliedern der Familie (itrebon.cz). Im Zentrum gibt es auch eine Ausstellung von Süßwasserfischen im Rahmen der Gaststätte U světa (akvariaaobcerstveniusveta.cz).

Die Umgebung von Třeboň ist durch Hunderte von Teichen gekennzeichnet, die durch ein Netz von Kanälen miteinander verbunden sind und der Aquakultur, dem Wasserrückhalt und der Biodiversität dienen (Wikipedia). Außerdem gibt es hier zahlreiche Naturschutzgebiete (travelking.sk). Im Schlossareal befindet sich das Haus der Natur, eine moderne Besucherausstellung, die auf attraktive Weise das natürliche und kulturelle Erbe der Region Třeboň präsentiert. Sie zeigt eine Landschaft, die über Jahrhunderte durch die Arbeit des Menschen, insbesondere der Teichwirte, geprägt wurde, und betont zugleich die Bedeutung ihres Schutzes (dumprirody.cz).

Třeboň je historické město v jižních Čechách se silnými rybníkářskými a kulturními tradicemi. Město leží v povodí řeky Lužnice, v oblasti bohaté na vodní uměle vytvořených rybníků, které po staletí formovaly krajinu i místní ekonomiku (britannica.com). osídlení sahají až do 12. století, kdy zde vznikla první osada, z níž se postupně vyvinula dnešní Třeboň (trebonsko.cz). První zmínka hovoří o sídle Wittingau (trebonsko.cz). Město se kulturně i hospodářsky rozvíjelo především díky rybníkářství – budování rozsáhlé sítě rybníků a vodních kanálů již od 13. století (Wikipedia). Ve středověku i novověku se Třeboň stala významným centrem chovu kaprů (visitczechia.com).

Třeboň má řadu památek. Státní zámek Třeboň je rozlehlý renesanční zámek s parkem v historickém centru města. Masarykovo náměstí je hlavní náměstí s krásnými měšťanskými domy a historickou atmosférou. Stará radniční věž nabízí výhledy na město (itrebon.cz). patří k nejstarším městským divadlům v České republice (trebonsko.cz). Jen málo českých měst se může pochlubit tak starou a bohatou divadelní tradicí jako Třeboň. Její historie začala už v polovině 16. století v klášteře. Divadlo se hrálo také na zámku (itrebon.cz). Dům Štěpánka Netolického je historický dům věnovaný tradici rybníkářství (megaubytko.cz). V historické části města se nachází gotický klášter, barokní měšťanské domy na náměstí a novogotický pivovar. Uprostřed náměstí stojí renesanční kamenná kašna z roku 1569 a barokní mariánský sloup (trebonsko.cz). Na západní straně města se nachází Budějovická brána z let 1605–1611, na východní Hradecká brána z 20. let 16. století a na jižní Svinenská brána ze 14. století, za níž stojí ze 16. století (trebonsko.cz). Hrobka Schwarzenbergů se nachází v anglickém parku na břehu rybníka Svět. V kapli novogotické dvoupatrové hrobky je oltář a v kryptě je uloženo 26 rakví s ostatky členů rodu (itrebon.cz). V centru města se nachází také expozice sladkovodních ryb v rámci občerstvení U světa (akvariaaobcerstveniusveta.cz).

Okolí Třeboně je charakteristické stovkami rybníků propojených sítí kanálů, které sloužily a slouží akvakultuře, zadržování vody i podpoře biodiverzity (Wikipedia). Nachází se zde také řada přírodních rezervací (travelking.sk). V areálu zámku je Dům přírody, moderní návštěvnická expozice, která atraktivním způsobem přibližuje přírodní a kulturní dědictví Třeboňska. Představuje krajinu, jež byla po staletí formována lidskou činností, zejména prací rybníkářů, a zároveň zdůrazňuje význam její ochrany (dumprirody.cz).

TOP

Všetky

České mestá, Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, Mestá, Česko, Fotografie, Južné Čechy

Jindřichův Hradec

skala
Hits: 318

je v Juhočeskom kraji Českej republiky, ležiace približne 43 km severovýchodne od Českých Budějovíc rieke . S počtom obyvateľov okolo 21 000 je významným kultúrnym a historickým centrom regiónu. Prvá písomná zmienka o Jindřichovom Hradci pochádza z roku 1220, keď bol na mieste slovanského hradiska postavený gotický hrad Jindřichom I. Vítkovcom, zakladateľom rodu pánov z Hradca. V polovici 13. storočia vznikla pri hrade osada, ktorá dostala meno po svojom zakladateľovi. Súčasný názov Jindřichův Hradec je doložený od roku 1410. V 16. storočí, počas posledných členov rodu pánov z Hradca, mesto dosiahlo vrchol svojho rozvoja. a hrad boli prestavané z gotického do renesančného štýlu a mesto sa rozšírilo za . Po tridsaťročnej vojne v roku 1654 bol Jindřichův Hradec druhým najväčším mestom v Kráľovstve českom s 405 domami. Neskôr však stratilo politický význam a na konci 17. storočia došlo aj k hospodárskemu úpadku. Historické centrum Jindřichovho Hradca je mestskou pamiatkovou rezerváciou, ktorá zahŕňa s priľahlými uličkami a zámok. Medzi dominanty patrí bývalá gotická radnica, viackrát prestavaná, a Langerov dom, pôvodne gotická stavba, neskôr prestavaná v renesančnom štýle (Wikipedia).

Hrad a zámok Jindřichův Hradec je tretím najväčším hradným komplexom v Českej republike po Pražskom hrade a zámku v Českém Krumlově. Rozprestiera sa na ploche takmer 3 hektárov a ponúka návštevníkom prehliadku vzácnych interiérov a historických umeleckých artefaktov (jindrichuvhradec.cz). Zámok je prestavaný hrad na sútoku Nežárky a Hamerského potoka. Je národnou kultúrnou pamiatkou (Wikipedia). Areál vznikol na mieste slovanského hradiska doloženého už od 10. storočia ako súčasť pohraničnej hradnej sústavy Českého kniežatstva (jindrichuvhradec.cz). Hrad pravdepodobne založil v prvej polovici 13. storočia. V 18. storočí utrpela stavba požiar. K rozsiahlej rekonštrukcii došlo až v prvej štvrtine 20. storočia pod vedením grófa Eugena Černína. Dnes zámok tvorí komplex, ktorý zahŕňa aj zámocký pivovar, mlyn a kožiarske objekty a objekty vodnej . Zámok sa objavuje často aj vo filmoch, napr. , „“ a „“ (Wikipedia). Jindřichův Hradec má zachované úseky mestských hradieb a jedinú dochovanú bránu – Nežáreckú, ktorá dodnes nesie renesančné prvky a hodinový stroj z roku 1879. V zámku sa nachádza jedna z prvých špeciálne upravených miestností pre divadelné v Čechách – v Španielskom krídle, vzniknutá v polovici 17. storočia. Sú tu tiež pôvodné – renesančné používané pre spoločenské . (loudavymkrokem.cz). 

Múzeum Jindřichohradecka sídli v renesančnej budove, ktorá bola kedysi jezuitským seminárom. Založené bolo v roku 1882 a patrí medzi najstaršie v Čechách. Najznámejším exponátom sú , najväčší mechanický betlehem na svete podľa Guinnessovej rekordov (Wikipedia ENG). Vytvoril ich , obsahuje viac než 1 300 figúrok, z ktorých 133 je pohyblivých. Tento unikát je vystavený v Múzeu Jindřichohradecka (Wikipedia). Kostol svätého Jána Krstiteľa je pôvodne gotický kostol s priľahlým kláštorom minoritov, neskôr slúžil ako špitál. sa nachádza v historickom centre mesta. je známy svojou 68,3 m vysokou vežou prístupnou verejnosti a 15. poludníkom, ktorý prechádza nádvorím kostola (Wikipedia ENG). 

Mesto leží na sútoku rieky Nežárka a potoka Hamerský potok, pri rybníku Vajgar s rozlohou 49 ha, ktorý bol založený v roku 1399. Okolie Jindřichovho Hradca je bohaté na a lesy, čo poskytuje ideálne podmienky pre turistiku a rekreáciu (Wikipedia). V blízkosti mesta sa nachádza prírodná rezervácia Česká , známa svojimi lesmi, jazerami a úzkokoľajnou železnicou, ktorá slúži ako turistická atrakcia (visitczechia.com). spojené s mestom: politik , veslár , futbalista , hokejisti , (Wikipedia ENG), František II. – vodca uhorského povstania v 18. storočí, filozof a spisovateľ , pančuchový majster Tomáš Krýza, maliar Jiří Kaucký, spisovateľ Josef B. Nežárecký, pianista, dirigent, zbormajster , básnik Lubor Kasal (Wikipedia).

Múzeum a moderních obrazových médií v Jindřichovom Hradci je kultúrna inštitúcia venovaná dokumentácii, prezentácii a výskumu fotografie a príbuzných obrazových médií (mfmom.cz). Situované je v historickej budove bývalej jezuitského internátu v centre Jindřichovho Hradca (kudznudy.cz). Konkrétne na adrese Kostelní 20, Jindřichův Hradec, Česká republika. (wanderlog.com). Dokumentuje vývoj fotografických médií od vynálezu fotografie až po súčasnosť. Zhromažďuje a uchováva reprezentatívne vzorky: fotografické dosky, film, magnetický a optický záznam obrazu, tlačené fotografie, optické a elektronické zobrazenie (mfmom.cz). Prezentuje výstavy diel českých i zahraničných fotografov vrátane významných osobností histórie fotografie i súčasných tvorcov (kudznudy.cz). Josef Dohnal uvádza, že múzeum fotografie bolo dôležitým projektom pre českú fotografickú kultúru, ktoré však čelilo významným výzvam v oblasti riadenia, financovania a vzťahov s miestnymi autoritami. Význam tejto spočíval v uchovávaní fotografického dedičstva a prezentovaní jeho kultúrneho významu na národnej úrovni (Dohnal).

Jindřichův Hradec is a town in the South Bohemian Region of the Czech Republic, located approximately 43 km northeast of on the Nežárka River. With a population of around 21,000, is an important cultural and historical center of the region. The written mention of Jindřichův Hradec dates back to 1220, when a Gothic castle was built on the site of an earlier Slavic hillfort by Jindřich I of the Vítkovci family, the founder of the Lords of Hradec. In the mid-13th century, a settlement arose near the castle and was named after its founder. The current name Jindřichův Hradec has been documented since 1410. In the 16th century, during the rule of the last members of the Lords of Hradec, the town reached the peak of its development. Houses and the castle were rebuilt from Gothic to Renaissance style, and the town expanded beyond its fortifications. After the Thirty Years‘ War, in 1654, Jindřichův Hradec was the second largest town in the Kingdom of Bohemia, with 405 houses. Later, however, it lost its political importance, and by the end of the 17th century it also experienced economic decline. The historic center of Jindřichův Hradec is a designated urban conservation area, encompassing Peace Square with adjacent streets and the castle. The dominant features of the square include the former Gothic town hall, rebuilt several times, and the Langer House, originally a Gothic building later remodeled in the Renaissance style ().

The Jindřichův Hradec Castle and Château is the third largest castle complex in the Czech Republic, after Castle and the château in Český Krumlov. It covers an area of nearly 3 hectares and offers visitors tours of valuable interiors and historical art artifacts (jindrichuvhradec.cz). The château is a rebuilt castle located at the confluence of the Nežárka River and the Hamerský Stream and is designated a National Cultural Monument (Wikipedia). The complex originated on the site of a Slavic hillfort documented as early as the 10th century as part of the border defense system of the Bohemian Principality (jindrichuvhradec.cz). The castle was probably founded by Přemysl Otakar in the first half of the 13th century. In the 18th century, the building suffered fire damage. Extensive reconstruction took place only in the first quarter of the 20th century under the direction of Count Eugen Černín. Today, the château forms a complex that also includes a castle brewery, a mill, tannery buildings, and structures of a hydroelectric power plant. The château frequently appears in films, such as Bathory, Z pekla štěstí, and Tajemství staré bambitky 2 (Wikipedia). Jindřichův Hradec has preserved sections of its town walls and the only surviving gate – the Nežárka Gate, which still features Renaissance elements and a clock mechanism from 1879. The château also contains one of the first specially designed rooms for theatrical performances in Bohemia, located in the Spanish Wing and dating from the mid-17th century. Original rondels are also preserved here – Renaissance music pavilions used for social events (loudavymkrokem.cz).

The Museum of the Jindřichův Hradec Region is housed in a Renaissance building that once served as a Jesuit seminary. Founded in 1882, it is among the oldest regional museums in Bohemia. Its most famous exhibit is the Krýza Nativity Scene, the largest mechanical nativity scene in the world according to the Guinness Book of Records (Wikipedia ENG). Created by Tomáš Krýza, it contains more than 1,300 figurines, 133 of which are movable. This unique work is displayed in the Museum of the Jindřichův Hradec Region (Wikipedia). The Church of St. John the Baptist is originally a Gothic church with an adjoining Minorite monastery, later used as a hospital. The Church of St. Mary Magdalene is located in the historic center of the town. The Church of the Assumption of the Virgin Mary is known for its 68.3-meter-high tower, accessible to the public, and for the 15th meridian passing through the church courtyard (Wikipedia ENG).

The town lies at the confluence of the Nežárka River and the Hamerský Stream, near Vajgar Pond with an area of 49 hectares, founded in 1399. The surroundings of Jindřichův Hradec are rich in ponds and forests, providing ideal conditions for tourism and recreation (Wikipedia). Near the town is the Nature Reserve, known for its forests, lakes, and narrow-gauge railway, which serves as a tourist attraction (visitczechia.com). Personalities associated with the town include politician Vladimír Špidla, rower Václav Chalupa, footballer Karel Poborský, ice hockey players Aleš Kotalík and Zbyněk Michálek (Wikipedia ENG), František II Rákoczi – leader of the Hungarian uprising in the 18th century, philosopher and writer Stanislav Komárek, stocking maker Tomáš Krýza, painter Jiří Kaucký, writer Josef B. Nežárecký, pianist, conductor and choirmaster Kurt Adler, and poet Lubor Kasal (Wikipedia).

The Museum of Photography and Modern Visual Media in Jindřichův Hradec is a cultural institution dedicated to the documentation, presentation, and research of photography and related visual media (mfmom.cz). It is located in the historic building of the former Jesuit boarding school in the centre of Jindřichův Hradec (kudznudy.cz), specifically at Kostelní 20, Jindřichův Hradec, Czech Republic (wanderlog.com). The museum documents the development of photographic media from the invention of photography to the present day. It collects and preserves representative examples such as photographic plates, film, magnetic and optical image records, printed photographs, and optical and electronic imaging (mfmom.cz). It presents exhibitions of works by Czech and international photographers, including important figures from the history of photography as well as contemporary artists (kudznudy.cz). Josef Dohnal states that the museum of photography was an important project for Czech photographic culture, but it faced significant challenges in the areas of management, funding, and relations with local authorities. The importance of this institution lay in preserving photographic heritage and presenting its cultural significance at the national level (Dohnal).

Jindřichův Hradec ist eine Stadt in der Südböhmischen Region der Tschechischen Republik, etwa 43 km nordöstlich von České Budějovice am Fluss Nežárka gelegen. Mit rund 21.000 Einwohnern ist sie ein bedeutendes kulturelles und historisches Zentrum der Region. Die erste schriftliche Erwähnung von Jindřichův Hradec stammt aus dem Jahr 1220, als an der Stelle einer slawischen Burgstätte eine gotische von Jindřich I. aus dem Geschlecht der Vítkovci, dem Begründer der Herren von Hradec, errichtet wurde. In der Mitte des 13. Jahrhunderts entstand bei der Burg eine Siedlung, die nach ihrem Gründer benannt wurde. Der heutige Name Jindřichův Hradec ist seit 1410 belegt. Im 16. Jahrhundert, während der Herrschaft der letzten Vertreter der Herren von Hradec, erreichte die Stadt ihren Höhepunkt. Die Häuser und die Burg wurden vom gotischen in den Renaissancestil umgebaut, und die Stadt wuchs über die Stadtmauern hinaus. Nach dem Dreißigjährigen Krieg war Jindřichův Hradec im Jahr 1654 mit 405 Häusern die zweitgrößte Stadt im Königreich Böhmen. Später verlor sie jedoch ihre politische Bedeutung, und gegen Ende des 17. Jahrhunderts kam es auch zu einem wirtschaftlichen Niedergang. Das historische Zentrum von Jindřichův Hradec ist als städtisches Denkmalreservat geschützt und umfasst den Friedensplatz mit angrenzenden Gassen sowie das Schloss. Zu den dominanten Bauwerken des Platzes zählen das ehemalige gotische , das mehrfach umgebaut wurde, und das Langer-Haus, ursprünglich ein gotischer Bau, später im Renaissancestil umgestaltet (Wikipedia).

Die Burg und das Schloss Jindřichův Hradec bilden den drittgrößten Burgkomplex der Tschechischen Republik nach der Prager Burg und dem Schloss in Český Krumlov. Sie erstrecken sich über eine Fläche von nahezu 3 Hektar und bieten den Besuchern Führungen durch wertvolle Innenräume und historische Kunstwerke (jindrichuvhradec.cz). Das Schloss ist eine umgebaute Burg am Zusammenfluss der Nežárka und des Hamerský-Baches und steht unter Denkmalschutz als nationales Kulturdenkmal (Wikipedia). Die Anlage entstand an der Stelle einer slawischen Burgstätte, die bereits seit dem 10. Jahrhundert als Teil des Grenzbefestigungssystems des böhmischen Fürstentums belegt ist (jindrichuvhradec.cz). Die Burg wurde wahrscheinlich in der ersten Hälfte des 13. Jahrhunderts von Přemysl Otakar gegründet. Im 18. Jahrhundert wurde der Bau durch einen Brand beschädigt. Eine umfangreiche Rekonstruktion erfolgte erst im ersten Viertel des 20. Jahrhunderts unter der Leitung von Graf Eugen Černín. Heute umfasst der Schlosskomplex auch eine Schlossbrauerei, eine Mühle, Gerbereigebäude sowie Anlagen eines Wasserkraftwerks. Das Schloss erscheint häufig in Filmen, etwa Bathory, Z pekla štěstí und Tajemství staré bambitky 2 (Wikipedia). In Jindřichův Hradec sind Abschnitte der Stadtmauern erhalten geblieben sowie das einzige erhaltene Stadttor – das Nežárka-Tor, das bis heute Renaissanceelemente und ein Uhrwerk aus dem Jahr 1879 aufweist. Im Schloss befindet sich außerdem einer der ersten speziell eingerichteten Räume für Theateraufführungen in Böhmen, im Spanischen Flügel, entstanden in der Mitte des 17. Jahrhunderts. Erhalten sind auch originale Rondelle – Renaissance-Musikpavillons, die für gesellschaftliche Veranstaltungen genutzt wurden (loudavymkrokem.cz).

Das Museum der Region Jindřichův Hradec ist in einem Renaissancegebäude untergebracht, das einst als Jesuitenseminar diente. Es wurde 1882 gegründet und zählt zu den ältesten regionalen Museen in Böhmen. Das bekannteste Exponat sind die Krýza-Krippen, die laut Guinness-Buch der Rekorde die größte mechanische Krippe der Welt darstellen (Wikipedia ENG). Geschaffen von Tomáš Krýza, umfasst sie mehr als 1.300 Figuren, von denen 133 beweglich sind. Dieses einzigartige Werk ist im Museum der Region Jindřichův Hradec ausgestellt (Wikipedia). Die Kirche St. Johannes der Täufer ist ursprünglich eine gotische Kirche mit einem angrenzenden Minoritenkloster und diente später als Spital. Die Kirche der Heiligen Maria Magdalena befindet sich im historischen Stadtzentrum. Die Kirche Mariä Himmelfahrt ist bekannt für ihren 68,3 m hohen, öffentlich zugänglichen Turm sowie für den 15. Meridian, der durch den Kirchenhof verläuft (Wikipedia ENG).

Die Stadt liegt am Zusammenfluss der Nežárka und des Hamerský-Baches, in der Nähe des Vajgar-Teiches mit einer Fläche von 49 Hektar, der im Jahr 1399 angelegt wurde. Die Umgebung von Jindřichův Hradec ist reich an Teichen und Wäldern und bietet ideale Bedingungen für Tourismus und Erholung (Wikipedia). In der Nähe der Stadt befindet sich das Naturschutzgebiet Česká Kanada, das für seine Wälder, Seen und eine Schmalspurbahn bekannt ist, die als touristische Attraktion dient (visitczechia.com). Zu den mit der Stadt verbundenen Persönlichkeiten zählen der Politiker Vladimír Špidla, der Ruderer Václav Chalupa, der Fußballspieler Karel Poborský, die Eishockeyspieler Aleš Kotalík und Zbyněk Michálek (Wikipedia ENG), František II. Rákoczi – Anführer des ungarischen Aufstands im 18. Jahrhundert, der Philosoph und Schriftsteller Stanislav Komárek, der Strumpfmacher Tomáš Krýza, der Maler Jiří Kaucký, der Schriftsteller Josef B. Nežárecký, der Pianist, Dirigent und Chorleiter Kurt Adler sowie der Dichter Lubor Kasal (Wikipedia).

Das Museum für Fotografie und moderne Bildmedien in Jindřichův Hradec ist eine kulturelle Institution, die sich der Dokumentation, Präsentation und Erforschung der Fotografie und verwandter visueller Medien widmet (mfmom.cz). Es befindet sich in dem historischen Gebäude des ehemaligen Jesuiteninternats im Zentrum von Jindřichův Hradec (kudznudy.cz), konkret unter der Adresse Kostelní 20, Jindřichův Hradec, Tschechische Republik (wanderlog.com). Das Museum dokumentiert die Entwicklung fotografischer Medien von der Erfindung der Fotografie bis in die Gegenwart. Es sammelt und bewahrt repräsentative Beispiele wie fotografische Platten, Film, magnetische und optische Bildaufzeichnungen, gedruckte Fotografien sowie optische und elektronische Bildgebungstechnologien (mfmom.cz). Es präsentiert Ausstellungen von Werken tschechischer und internationaler Fotografen, darunter bedeutende Persönlichkeiten der Fotografiegeschichte ebenso wie zeitgenössische Künstler (kudznudy.cz). Josef Dohnal stellt fest, dass das Museum für Fotografie ein wichtiges Projekt für die tschechische Fotokultur war, jedoch mit erheblichen Herausforderungen in den Bereichen Management, Finanzierung und Beziehungen zu den lokalen Behörden konfrontiert war. Die Bedeutung dieser Institution lag in der Bewahrung des fotografischen Erbes und in der Präsentation seiner kulturellen Bedeutung auf nationaler Ebene (Dohnal).

Jindřichův Hradec je město v Jihočeském kraji České republiky, ležící přibližně 43 km severovýchodně od Českých Budějovic na řece Nežárce. S počtem obyvatel kolem 21 000 je významným kulturním a historickým centrem regionu. První písemná zmínka o Jindřichově Hradci pochází z roku 1220, kdy byl na místě slovanského hradiště postaven gotický hrad Jindřichem I. z rodu Vítkovců, zakladatelem pánů z Hradce. V polovině 13. století vznikla při hradu osada, která dostala jméno po svém zakladateli. Současný název Jindřichův Hradec je doložen od roku 1410. V 16. století, za vlády posledních členů rodu pánů z Hradce, dosáhlo město vrcholu svého rozvoje. Domy i hrad byly přestavěny z gotického do renesančního stylu a město se rozšířilo za hradby. Po třicetileté válce byl Jindřichův Hradec v roce 1654 druhým největším městem v Království českém s 405 domy. Později však ztratil politický význam a na konci 17. století došlo i k hospodářskému úpadku. Historické centrum Jindřichova Hradce je městskou památkovou rezervací, která zahrnuje náměstí Míru s přilehlými uličkami a zámek. Mezi dominanty náměstí patří bývalá gotická , několikrát přestavovaná, a Langerův dům, původně gotická stavba později upravená v renesančním stylu (Wikipedia).

Hrad a zámek Jindřichův Hradec je třetím největším hradním komplexem v České republice po Pražském hradě a zámku v Českém Krumlově. Rozkládá se na ploše téměř 3 hektarů a nabízí návštěvníkům prohlídky vzácných interiérů a historických uměleckých artefaktů (jindrichuvhradec.cz). Zámek je přestavěný hrad na soutoku řeky Nežárky a Hamerského potoka a je národní kulturní památkou (Wikipedia). Areál vznikl na místě slovanského hradiště doloženého již od 10. století jako součást pohraniční hradní soustavy Českého knížectví (jindrichuvhradec.cz). Hrad pravděpodobně založil Přemysl Otakar v první polovině 13. století. V 18. století stavbu postihl požár. K rozsáhlé rekonstrukci došlo až v první čtvrtině 20. století pod vedením hraběte Eugena Černína. Dnes zámek tvoří komplex zahrnující také zámecký pivovar, mlýn, koželužské objekty a vodní elektrárny. Zámek se často objevuje ve filmech, například Bathory, Z pekla štěstí a Tajemství staré bambitky 2 (Wikipedia). Jindřichův Hradec má zachované úseky městských hradeb a jedinou dochovanou bránu – Nežáreckou, která dodnes nese renesanční prvky a hodinový stroj z roku 1879. V zámku se nachází také jedna z prvních speciálně upravených místností pro divadelní představení v Čechách, ve Španělském křídle, vzniklá v polovině 17. století. Dochovaly se zde rovněž původní rondely – renesanční hudební pavilony sloužící ke společenským událostem (loudavymkrokem.cz).

Muzeum Jindřichohradecka sídlí v renesanční budově, která byla dříve jezuitským seminářem. Založeno bylo roku 1882 a patří k nejstarším regionálním muzeím v Čechách. Nejznámějším exponátem jsou Krýzovy jesličky, největší mechanický betlém na světě podle Guinnessovy knihy rekordů (Wikipedia ENG). Vytvořil je Tomáš Krýza a obsahují více než 1 300 figurek, z nichž 133 je pohyblivých. Tento unikát je vystaven v Muzeu Jindřichohradecka (Wikipedia). Kostel sv. Jana Křtitele je původně gotický kostel s přilehlým klášterem minoritů, později sloužil jako špitál. Kostel sv. Marie Magdalény se nachází v historickém centru města. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je známý svou 68,3 m vysokou, veřejnosti přístupnou věží a 15. poledníkem, který prochází nádvořím kostela (Wikipedia ENG).

Město leží na soutoku řeky Nežárky a Hamerského potoka, u rybníka Vajgar o rozloze 49 ha, založeného roku 1399. Okolí Jindřichova Hradce je bohaté na rybníky a lesy, což poskytuje ideální podmínky pro turistiku a rekreaci (Wikipedia). V blízkosti města se nachází přírodní rezervace Česká Kanada, známá svými lesy, jezery a úzkorozchodnou železnicí, která slouží jako turistická atrakce (visitczechia.com). Osobnosti spojené s městem zahrnují Vladimíra Špidlu, veslaře Václava Chalupu, fotbalistu Karla Poborského, hokejisty Aleše Kotalíka a Zbyňka Michálka (Wikipedia ENG), Františka II. Rákocziho – vůdce uherského povstání v 18. století, filozofa a spisovatele Stanislava Komárka, punčocháře Tomáše Krýzu, malíře Jiřího Kauckého, spisovatele Josefa B. Nežáreckého, klavíristu, dirigenta a sbormistra Kurta Adlera a básníka Lubora Kasala (Wikipedia).

Muzeum fotografie a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci je kulturní instituce věnovaná dokumentaci, prezentaci a výzkumu fotografie a příbuzných obrazových médií (mfmom.cz). Nachází se v historické budově bývalého jezuitského internátu v centru Jindřichova Hradce (kudznudy.cz), konkrétně na adrese Kostelní 20, Jindřichův Hradec, Česká republika (wanderlog.com). Muzeum dokumentuje vývoj fotografických médií od vynálezu fotografie až po současnost. Shromažďuje a uchovává reprezentativní vzorky, jako jsou fotografické desky, film, magnetické a optické záznamy obrazu, tištěné fotografie a optické i elektronické zobrazovací technologie (mfmom.cz). Prezentuje výstavy děl českých i zahraničních fotografů, včetně významných osobností z dějin fotografie i současných tvůrců (kudznudy.cz). Josef Dohnal uvádí, že muzeum fotografie bylo důležitým projektem pro českou fotografickou kulturu, avšak čelilo významným výzvám v oblasti řízení, financování a vztahů s místními autoritami. Význam této instituce spočíval v uchovávání fotografického dědictví a prezentování jeho kulturního významu na národní úrovni (Dohnal).

Krýzove jesličky

Múzeum fotografie

Ostatné

Krajina, Zahraničie, Príroda, Živočíchy, Dokumenty, Dokumenty o živočíchoch, Zahraničné dokumenty, Dokumenty z prírody, Česko, Ryby, Južná Morava, České dokumenty, Organizmy, Fotografie

Modrá

skala
Hits: 176

Obec Modrá sa nachádza neďaleko od pútnického miesta Velehradu. Žije to cca 702 obyvateľov (Wikipedia). Historicky sa obec nazývala Neudorf. južnom okraji sú kamenného kostola z doby prelomu 8. až 9. storočia. Obec bola kedysi hospodárskym zázemím Velehradu, v okolí boli a (obec-modra.cz). Obec je významnou archeologickou lokalitou (turistika.cz). Dnes je v obci archeoskanzen, predstavuje zrekonštruované rannostredoveké slovanské opevnené sídlisko z doby Veľkej Moravy, s hradbami, dielňami, hospodárskymi stavbami aj palácmi. Zaujímavosťou je aj novo vysadený vinohrad so starými odrodami viniča známymi už v stredoveku, napr. Červenošpičák, , , (archeoskanzen.cz). Modrá je známa aj slivovicou. Každoročne sa tu konajú rôzne , napr. , Josefovský , , Letný , , Historická bitka , , Halali – a od Veľkej Moravy po súčasnosť (Informačná tabuľa).

Ďalšou atrakciou je „„, ktorá prezentuje vo vode a okolo nej, v Bielych Karpát a Chřibských vrchov. Výrazným prvkom je presklený tunel umožňujúci sladkovodných rýb (zivavodamodra.cz). Tunel je dlhý 8 metrov a šíroky 2 metre. Hĺbka v prednej časti vodnej je 650 cm, celkový objem je 850 000 litrov. Žijú v ňom regionálne dnešné, ale aj tie ktoré tu žili historicky. Menovite , , , , , , , , , a . Predná časť vodnej plochy má hĺbku 6,5 metra a celkový objem je 850 000 litrov. Žijú tu ryby  typické pre región – súčasné aj historicky pôvodné (zivavodamodra.cz). Súčasťou areálu je výbeh praturov, ktoré sa kedysi vyskytovali v celej Európy z výnimkou Írska a severnej Škandinávie, v severnej Afrike a Ázii (zivavodamodra.cz). 

The village of Modrá is located near the pilgrimage site of . has approximately 702 inhabitants (). Historically, the village was called Neudorf. On the southern edge of the village are the foundations of a stone church dating back to the turn of the 8th and 9th centuries. The village once served as an economic base for Velehrad; there were fishponds and sheep farms in the surrounding area (obec-.cz). Modrá is an important archaeological site (.cz). Today, the village features an archaeological open-air museum – a reconstructed early medieval Slavic fortified settlement from the Great Moravian period, with walls, workshops, farm buildings, and palaces. Another interesting feature is a newly planted vineyard with old varieties known since the Middle Ages, such as Červenošpičák, Mlynárka, Tramín White, and Yellow Muscat (archeoskanzen.cz). Modrá is also known for its slivovitz. Various events take place here every year, such as the Welcoming of Spring, Josefovský Wine Tasting, Wine Trails, Summer Solstice, Honey and Mead Day, the Historical Battle of Veligrad, Harvest Festival, and Halali – Hunting and Fishing from Great to the Present (Information Board).

Another attraction is “Živá ” (“Living Water”), which presents life in and around water in the region of the White Carpathians and Chřiby Hills. A distinctive element is a glass tunnel that allows visitors to observe freshwater fish beneath the water’s surface (zivavodamodra.cz). The tunnel is 8 meters long and 2 meters wide. The depth of the front part of the water area is 650 cm, with a total volume of 850,000 liters. It contains present-day regional fish as well as species that lived here historically. Specifically: bleak, grayling, huchen, trout, barbel, carp, pike, zander, , sturgeon, and beluga. The depth in the front section reaches 6.5 meters with a total volume of 850,000 liters. The fish found here are typical for the region – both current and historically original species (zivavodamodra.cz). The area also includes an enclosure with aurochs, which once lived throughout (with the exception of and northern Scandinavia), in North Africa, and in Asia (zivavodamodra.cz).

Obec Modrá se nachází nedaleko poutního místa Velehradu. Žije zde přibližně 702 obyvatel (Wikipedia). Historicky se obec nazývala Neudorf. Na jižním okraji obce se nacházejí základy kamenného kostela z období přelomu 8. a 9. století. Obec byla kdysi hospodářským zázemím Velehradu; v okolí byly rybníky a ovčírny (obec-modra.cz). Modrá je významnou archeologickou lokalitou (turistika.cz). Dnes se v obci nachází archeoskanzen – zrekonstruované raně středověké slovanské opevněné sídliště z období Velké Moravy, s hradbami, dílnami, hospodářskými stavbami i paláci. Zajímavostí je také nově vysazená se starými odrůdami vinné révy, známými již ve středověku, např. Červenošpičák, Mlynárka, Tramín bílý a Muškát žlutý (archeoskanzen.cz). Modrá je také známá slivovicí. Každoročně se zde konají různé akce, například Vítání jara, Josefovský košt , Cesty vína, Letní slunovrat, Den medu a medoviny, Historická bitva Veligrad, Vinobraní a Halali – Lov a rybolov od Velké Moravy po současnost (Informační tabule).

Další atrakcí je „Živá voda“, která představuje život ve vodě a kolem ní v oblasti Bílých Karpat a Chřibských vrchů. Výrazným prvkem je prosklený tunel umožňující pozorování sladkovodních ryb pod vodní hladinou (zivavodamodra.cz). Tunel je dlouhý 8 metrů a široký 2 metry. Hloubka přední části vodní plochy je 650 cm, celkový objem činí 850 000 litrů. Žijí zde regionální druhy ryb současné i historické: běličky, lipani, hlavatky, pstruzi, mreny, kapři, štiky, candáti, sumci, jeseteři a vyzy. Přední část vodní plochy má hloubku 6,5 metru a celkový objem 850 000 litrů. Žijí zde ryby typické pro region – současné i historicky původní druhy (zivavodamodra.cz). Součástí areálu je také výběh praturů, kteří se kdysi vyskytovali v celé Evropě s výjimkou Irska a severní Skandinávie, v severní Africe a v Asii (zivavodamodra.cz).

Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, Mestá, Česko, Južná Morava, Moravské mestá, Fotografie

Telč – moravské Benátky

skala
Hits: 399

je nachádzajúce sa v okrese . S počtom obyvateľov približne 5 200 je známe predovšetkým svojím historickým centrom. Telč leží v Českomoravskej . Mesto je obklopené rybníkmi, centrom preteká , ktorý sa južne od mesta vlieva do . Prvá písomná zmienka o Telči pochádza z roku 1335. V polovici 14. storočia tu bol postavený gotický hrad a okolo neho vzniklo opevnené mesto. V 16. storočí, za Zachariáša z Hradca, prešla Telč významnou prestavbou. Pôvodný gotický hrad bol prestavaný renesančný zámok a na námestí dostali renesančné s arkádami. Vďaka týmto úpravám sa Telč stala jedným z najkrajších renesančných miest v strednej Európe (en.wikipedia.org).

Založenie Telča je podľa spojené z kniežaťom Ottom II., z roku 1099. Vtedy založil kaplnku, neskôr kostol a osadu, dnešné . Od roku 1339 je Telč pod palcom pánov z Hradca (Jindřichovho Hradca). V roku 1423 bola Telč dobitá husitmi pod vedením Jana Hvězdu z Vícemilíc. V 18. storočí na telčské panstvo nastúpili –. Krátko , ktorí spojil oba . Spravovanie takéhoto rodu Podstatských – Lichtensteinov trvalo do roku 1945. Poslední jeho členovia boli vysídlení do Rakúska (Ilona Jenčíková).

Dominantou mesta je trojuholníkové , ktoré je lemované renesančnými a barokovými meštianskymi domami s charakteristickými štítmi a arkádami. V strede sa nachádza a morový stĺp. Medzi významné patrí radnica, a farský (whc.unesco.org). Telčský zámok je jedným z najzachovalejších renesančných zámkov v Českej republike. Obklopuje ho anglický park a jeho sú bohaté na pôvodné renesančné a barokové zariadenie (en.wikipedia.org). Historické jadro Telča bolo v roku 1992 zapísané do Zoznamu svetového kultúrneho a prírodného dedičstva UNESCO (Ilona Jenčíková). Na zámku sa sa točili , , Z pekla (zamek-telc.eu). Mesto ponúka množstvo kultúrnych podujatí, festivalov a výstav počas celého roka. Vďaka svojej zachovalosti a architektonickému bohatstvu je často nazývané „“ (visitczechia.com).

Telč is a town located in the Jihlava District of the Republic. With a population of approximately 5,200, is best known for its historic town center. Telč lies in the Bohemian-Moravian Highlands. The town is surrounded by ponds, and the Telč Stream flows through the center, joining the Dyje River south of the town. The written record of Telč dates back to 1335. In the mid-14th century, a Gothic castle was built here, and a fortified town developed around it. In the 16th century, under the rule of Zacharias of Hradec, Telč underwent significant reconstruction. The original Gothic castle was converted into a Renaissance chateau, and the townhouses around the square were given Renaissance facades with arcades. These changes made Telč one of the most beautiful Renaissance towns in Central (en..org).

According to legend, the founding of Telč is associated with Prince Otto II in the year 1099. He is said to have established a chapel, later a church, and a settlement—today’s Old Town—as a memorial to his victory. Since 1339, Telč came under the control of the Lords of Hradec (). In 1423, Telč was captured by the Hussites under the leadership of of Vícemilice. In the 18th century, the Lichtenstein-Kastelkorn family took over the Telč estate. Shortly afterward, the Podstatský family united both lineages. The Podstatský-Lichtenstein family managed the estate until 1945 when its last members were expelled to (Ilona Jenčíková).

The town’s most prominent feature is Zacharias of Hradec Square, a triangular square lined with Renaissance and Baroque townhouses with distinctive gables and arcades. In the center of the square stands a fountain and a Marian plague column. Notable buildings include the town hall, the Church of the Holy Spirit, and the parish Church of St. James (whc.unesco.org). Telč Chateau is one of the best-preserved Renaissance chateaus in the Czech Republic. It is surrounded by an English-style park, and its interiors feature original Renaissance and Baroque furnishings (en.wikipedia.org). The historic center of Telč was inscribed on the UNESCO World Heritage List in 1992 (Ilona Jenčíková).

The chateau has also served as a filming location for well-known Czech fairy tale movies such as Proud Princess, How Princesses Are Awakened, and Hell’s Happiness (zamek-telc.eu). The town hosts a variety of cultural events, festivals, and exhibitions throughout the year. Due to its preservation and architectural richness, it is often referred to as the „ of “ (visitczechia.com).

Telč ist eine Stadt im Bezirk Jihlava in der Tschechischen Republik. Mit etwa 5.200 Einwohnern ist sie vor allem für ihr historisches Stadtzentrum bekannt. Telč liegt in der Böhmisch-Mährischen Höhe. Die Stadt ist von Teichen umgeben, durch das Zentrum fließt der Telčský-, der südlich der Stadt in die Thaya (Dyje) mündet. Die erste schriftliche Erwähnung von Telč stammt aus dem Jahr 1335. Mitte des 14. Jahrhunderts wurde hier eine gotische errichtet, um die sich eine befestigte Stadt entwickelte. Im 16. Jahrhundert, unter der Herrschaft von Zacharias von Neuhaus, erfuhr Telč bedeutende bauliche Veränderungen. Die ursprüngliche gotische Burg wurde zu einem Renaissanceschloss umgebaut, und die Häuser am Marktplatz erhielten Renaissancefassaden mit Arkaden. Dank dieser Umgestaltungen wurde Telč zu einer der schönsten Renaissancestädte Mitteleuropas (en.wikipedia.org).

Der Legende nach ist die Gründung von Telč mit dem mährischen Fürsten Otto II. im Jahr 1099 verbunden. Er soll zum Gedenken an seinen Sieg eine Kapelle, später eine Kirche und eine Siedlung – das heutige Alte Stadtviertel – gegründet haben. Seit 1339 stand Telč unter der Herrschaft der Herren von Neuhaus (Jindřichův Hradec). 1423 wurde Telč von den Hussiten unter der Führung von Jan Hvězda von Vícemilice erobert. Im 18. Jahrhundert übernahm die Familie Liechtenstein-Kastelkorn die Herrschaft über Telč. Kurz darauf vereinte die Familie Podstatzky beide Adelsgeschlechter. Die Familie Podstatzky-Liechtenstein verwaltete das Herrschaftsgebiet bis 1945, als die letzten Mitglieder nach vertrieben wurden (Ilona Jenčíková).

Das Wahrzeichen der Stadt ist der dreieckige Marktplatz Zacharias von Neuhaus, der von Renaissance- und Barockhäusern mit charakteristischen Giebeln und Arkaden gesäumt ist. In der Mitte des Platzes befinden sich ein Brunnen und eine Mariensäule. Zu den bedeutenden Bauwerken zählen das , die Kirche des Heiligen Geistes und die Pfarrkirche St. Jakob (whc.unesco.org). Das Schloss Telč gehört zu den am besten erhaltenen Renaissanceschlössern in der Tschechischen Republik. Es ist von einem englischen Park umgeben, und die Innenräume sind reich mit originaler Renaissance- und Barockausstattung ausgestattet (en.wikipedia.org). Das historische Stadtzentrum von Telč wurde 1992 in die Liste des UNESCO-Weltkultur- und Naturerbes aufgenommen (Ilona Jenčíková).

Das Schloss diente auch als Drehort für bekannte tschechische Märchenfilme wie Die stolze Prinzessin (Pyšná princezna), Wie man Prinzessinnen weckt (Jak se budí princezny) und Glück aus der Hölle () (zamek-telc.eu). Die Stadt bietet das ganze Jahr über zahlreiche kulturelle Veranstaltungen, Festivals und Ausstellungen. Aufgrund ihres gut erhaltenen Zustands und ihres architektonischen Reichtums wird Telč oft als „Mährisches Venedig“ bezeichnet (visitczechia.com).

Telč je město nacházející se v okrese Jihlava v České republice. S počtem obyvatel přibližně 5 200 je známé především svým historickým centrem. Telč leží v Českomoravské vrchoviny. Město je obklopeno , centrem protéká Telčský potok, který se jižně od města vlévá do Dyje. První písemná zmínka o Telči pochází z roku 1335. V polovině 14. století zde byl postaven gotický hrad a kolem něj vzniklo opevněné město. V 16. století, za vlády Zachariáše z Hradce, prošla Telč významnou přestavbou. Původní gotický hrad byl přestavěn na renesanční zámek a měšťanské na náměstí dostaly renesanční fasády s arkádami. Díky těmto úpravám se Telč stala jedním z nejkrásnějších renesančních měst ve střední Evropě (en.wikipedia.org).

Podle pověsti je založení Telče spojeno s moravským knížetem Otou II. v roce 1099. Tehdy zde měl na památku vítězství založit kapli, později kostel a osadu – dnešní Staré Město. Od roku 1339 patřila Telč pánům z Hradce (Jindřichova Hradce). V roce 1423 byla Telč dobyta husity pod vedením Jana Hvězdy z Vícemilic. V 18. století převzali telčské panství Lichtensteinové-Kastelkornové. Krátce nato jej zdědili Podstatští, kteří spojili oba rody. Správa panství rodu Podstatských-Lichtensteinů trvala až do roku 1945, kdy byli poslední členové rodu odsunuti do Rakouska (Ilona Jenčíková).

Dominantou města je trojúhelníkové náměstí Zachariáše z Hradce, které lemují renesanční a barokní měšťanské domy s charakteristickými a podloubími. Uprostřed náměstí stojí kašna a morový sloup. Mezi významné stavby patří , kostel svatého Ducha a farní kostel svatého Jakuba (whc.unesco.org). Telčský zámek patří k nejzachovalejším renesančním zámkům v České republice. Obklopuje ho anglický park a jeho interiéry jsou bohatě vybaveny původním renesančním a barokním zařízením (en.wikipedia.org). Historické jádro Telče bylo v roce 1992 zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO (Ilona Jenčíková).

Na zámku se natáčely známé pohádky, například Pyšná princezna, Jak se budí princezny a Z pekla štěstí (zamek-telc.eu). Město nabízí během celého roku mnoho kulturních akcí, festivalů a výstav. Díky své zachovalosti a architektonickému bohatství bývá často nazýváno „moravské “ (visitczechia.com).

Odkazy

TOP

Všetky