61  /​100 SEO Score 
Hits: 178

Kos­tol svä­tej Mar­gi­ty Anti­ochij­skej v Kop­ča­noch je jed­nou z naj­výz­nam­nej­ších his­to­ric­kých pamia­tok Slo­ven­ska, pred­sta­vu­jú­cou vzác­ny prí­klad pred­ro­mán­skej sak­rál­nej archi­tek­tú­ry s mož­ným pôvo­dom v obdo­bí Veľ­kej Mora­vy. Nachá­dza pri obci Kop­ča­ny neďa­le­ko od Holí­ča, na ľavom bre­hu rie­ky Mora­vy, v blíz­kos­ti slovensko-čes­kej hra­ni­ce (lexi​kon​.sk). Sto­jí na mier­nej terén­nej vyvý­še­ni­ne upro­stred polí v blíz­kos­ti rie­ky Mora­vy v Kop­ča­noch (Andrej Botek). Je situ­ova­ný pri­bliž­ne 2 km od význam­né­ho veľ­ko­mo­rav­ské­ho hra­dis­ka Mikulčice-​Valy. Stav­ba je jed­no­lo­ďo­vým kos­to­lom s pra­vouh­lým uzá­ve­rom lode, typic­kým pre malé sak­rál­ne stav­by v stred­nej a západ­nej Euró­pe v 8. až 11. sto­ro­čí. Pôvod­né boč­né múry sú zacho­va­né tak­mer po korun­nú rím­su. V 13. sto­ro­čí doš­lo k gotic­kým úpra­vám, vrá­ta­ne zamu­ro­va­nia pôvod­ných okien na sever­nej stra­ne a pri­da­nia nové­ho úzke­ho okna vo východ­nej ste­ne pre­sby­té­ria (lexi​kon​.sk). V rám­ci tej­to pre­stav­by bol tiež celý inte­ri­ér vyzdo­be­ný fres­ka­mi. V dru­hej polo­vi­ci 15. sto­ro­čia bol kos­to­lík opev­ne­ný a oboh­na­ný prie­ko­pou. Tie­to úpra­vy zrej­me súvi­se­li s voj­no­vý­mi stret­mi medzi Uhor­skom a Čes­kým krá­ľov­stvom, kedy slú­žil ako opor­ný bod neďa­le­ko hra­níc (apsi​da​.sk).

V 17. sto­ro­čí, v obdo­bí baro­ka, boli upra­ve­né okná a prav­de­po­dob­ne doš­lo k ďal­ším men­ším sta­veb­ným zása­hom. Prvý arche­olo­gic­ký výskum kos­to­la a jeho oko­lia sa začal v roku 1964, v roku 2004 boli v oko­lí kos­to­la obja­ve­né tri hro­by so šper­ka­mi typic­ký­mi pre veľ­ko­mo­rav­ské obdo­bie, čo naz­na­ču­je, že kos­tol mohol byť posta­ve­ný už v 9. sto­ro­čí. Den­droch­ro­no­lo­gic­ké a rádi­okar­bó­no­vé ana­lý­zy dre­va z muri­va kos­to­la však naz­na­ču­jú jeho vznik v dru­hej polo­vi­ci 10. sto­ro­čia, kon­krét­ne oko­lo roku 951. Kos­tol svä­tej Mar­gi­ty Anti­ochij­skej si zacho­val mno­ho pôvod­ných prv­kov a archi­tek­to­nic­kých detai­lov, ako sú pôvod­né oken­né otvo­ry, povr­cho­vá úpra­va stien či vale­ná klen­ba v pre­sby­té­riu. V súčas­nos­ti je kos­tol národ­nou kul­túr­nou pamiat­kou a slú­ži na prí­le­ži­tost­né boho­služ­by a púte, pri­po­mí­na­júc boha­tú his­tó­riu a duchov­né dedič­stvo regi­ó­nu (lexi​kon​.sk). Vrch­ná vrstva v inte­ri­é­ry odha­li­la frag­ment žen­skej tvá­re so svä­to­žia­rou dato­va­ný od polo­vi­ce 16. sto­ro­čia. Tak­mer s isto­tou ide o svä­tú Mar­gi­tu Anti­ochij­skú (Andrej Botek). V blíz­kom oko­lí sa našli nále­zy osíd­le­nia – stráž­nej osa­dy z obdo­bia Veľ­kej Mora­vy a západ­né prie­če­lie kos­to­lí­ka sme­ru­je pria­mo sme­rom k mikul­čic­ké­mu hra­dis­ku, kto­ré­ho hlav­ná brá­na bola zasa orien­to­va­ná sme­rom ku Kop­ča­nom. Pár desia­tok met­rov juž­ne od kos­to­la sa navy­še nachá­dza are­ál opev­ne­né­ho zrej­me veľ­mož­ské­ho dvor­ca dato­va­né­ho do veľ­ko­mo­rav­ské­ho obdo­bia. V roku 2021 bola ukon­če­ná roz­siah­la obno­va objek­tu spo­je­ná s omiet­nu­tím exte­ri­é­ru. V posled­ných rokoch sa tu orga­ni­zu­je sláv­nosť na svia­tok svä­té­ho Cyri­la a Meto­da. Vyše 200-​ročná lipa pri kos­to­lí­ku sa v roku 2019 sta­la fina­lis­tom súťa­že Európ­sky strom roka (apsi​da​.sk).


The Church of Saint Mar­ga­ret of Anti­och in Kop­ča­ny is one of the most sig­ni­fi­cant his­to­ri­cal monu­ments in Slo­va­kia, repre­sen­ting a rare exam­ple of pre-​Romanesque sac­red archi­tec­tu­re, possib­ly ori­gi­na­ting from the era of Gre­at Mora­via. It is loca­ted near the vil­la­ge of Kop­ča­ny, not far from Holíč, on the left bank of the Mora­va River, clo­se to the Slovak-​Czech bor­der (lexi​kon​.sk). The church stands on a slight ele­va­ti­on in the midd­le of fields near the Mora­va River in Kop­ča­ny (Andrej Botek). It is situ­ated app­ro­xi­ma­te­ly 2 km from the impor­tant Gre­at Mora­vian hill­fort of Mikulčice-​Valy. The struc­tu­re is a single-​nave church with a rec­tan­gu­lar apse, typi­cal of small sac­red buil­dings in Cen­tral and Wes­tern Euro­pe from the 8th to the 11th cen­tu­ries. The ori­gi­nal side walls are pre­ser­ved almost to the cor­ni­ce level. In the 13th cen­tu­ry, Got­hic modi­fi­ca­ti­ons were made, inc­lu­ding the bric­king up of ori­gi­nal win­do­ws on the nort­hern side and the addi­ti­on of a new nar­row win­dow in the eas­tern wall of the pre­sby­te­ry (lexi​kon​.sk). During this reno­va­ti­on, the enti­re inte­ri­or was also deco­ra­ted with fres­co­es. In the second half of the 15th cen­tu­ry, the church was for­ti­fied and sur­roun­ded by a moat. The­se modi­fi­ca­ti­ons like­ly cor­res­pon­ded to war­ti­me con­flicts bet­we­en the King­dom of Hun­ga­ry and the King­dom of Bohe­mia when it ser­ved as a defen­si­ve out­post near the bor­der (apsi​da​.sk).

In the 17th cen­tu­ry, during the Baro­que peri­od, win­do­ws were modi­fied, and furt­her minor cons­truc­ti­on works like­ly took pla­ce. The first archa­e­olo­gi­cal rese­arch of the church and its sur­roun­dings began in 1964, and in 2004, three gra­ves with jewel­ry typi­cal of the Gre­at Mora­vian peri­od were dis­co­ve­red near the church, sug­ges­ting that it could have been built as ear­ly as the 9th cen­tu­ry. Howe­ver, den­droch­ro­no­lo­gi­cal and radi­ocar­bon ana­ly­ses of the wood in the church mason­ry indi­ca­te its cons­truc­ti­on in the second half of the 10th cen­tu­ry, spe­ci­fi­cal­ly around 951. The Church of Saint Mar­ga­ret of Anti­och has pre­ser­ved many ori­gi­nal ele­ments and archi­tec­tu­ral details, such as ori­gi­nal win­dow ope­nings, wall sur­fa­ce tre­at­ments, and the bar­rel vault in the pre­sby­te­ry. Today, the church is a nati­onal cul­tu­ral monu­ment and is used for occa­si­onal ser­vi­ces and pilg­ri­ma­ges, com­me­mo­ra­ting the rich his­to­ry and spi­ri­tu­al heri­ta­ge of the regi­on (lexi​kon​.sk). The upper lay­er of the inte­ri­or reve­a­led a frag­ment of a fema­le face with a halo dated to the mid-​16th cen­tu­ry. It is almost cer­tain­ly Saint Mar­ga­ret of Anti­och (Andrej Botek). Near­by, rem­nants of a sett­le­ment – a guard sett­le­ment from the Gre­at Mora­vian peri­od – were dis­co­ve­red. The wes­tern faca­de of the church points direct­ly toward the Mikul­či­ce hill­fort, who­se main gate was orien­ted toward Kop­ča­ny. A few dozen meters south of the church lies the site of a for­ti­fied nob­le court, like­ly from the Gre­at Mora­vian era. In 2021, an exten­si­ve res­to­ra­ti­on of the church was com­ple­ted, inc­lu­ding the exte­ri­or plas­te­ring. In recent years, a celeb­ra­ti­on has been held here on the feast of Saints Cyril and Met­ho­dius. The more than 200-​year-​old lin­den tree near the church beca­me a fina­list in the Euro­pe­an Tree of the Year com­pe­ti­ti­on in 2019 (apsi​da​.sk).


Kos­tel sva­té Mar­ké­ty Anti­ochij­ské v Kop­ča­nech je jed­nou z nej­výz­nam­něj­ších his­to­ric­kých pamá­tek Slo­ven­ska, před­sta­vu­jí­cí vzác­ný pří­klad před­ro­mán­ské sak­rál­ní archi­tek­tu­ry s mož­ným půvo­dem z obdo­bí Vel­ké Mora­vy. Nachá­zí se poblíž obce Kop­ča­ny neda­le­ko Holí­če, na levém bře­hu řeky Mora­vy, blíz­ko slovensko-​české hra­ni­ce (lexi​kon​.sk). Kos­tel sto­jí na mír­ném terén­ním vyvý­še­ní upros­třed polí poblíž řeky Mora­vy v Kop­ča­nech (Andrej Botek). Je situ­ován přib­liž­ně 2 km od význam­né­ho vel­ko­mo­rav­ské­ho hra­diš­tě Mikulčice-​Valy. Stav­ba je jed­no­lod­ní kos­tel s pra­vo­úh­lým závěrem lodi, typic­kým pro malé sak­rál­ní stav­by ve střed­ní a západ­ní Evro­pě v 8. až 11. sto­le­tí. Původ­ní boč­ní zdi jsou zacho­vá­ny téměř po koru­no­vou řím­su. Ve 13. sto­le­tí doš­lo k gotic­kým úpra­vám, včet­ně zazdění původ­ních oken na sever­ní stra­ně a při­dá­ní nové­ho úzké­ho okna ve východ­ní stěně pre­sby­tá­ře (lexi​kon​.sk). Během této pře­stav­by byl také celý inte­ri­ér vyzdo­ben fres­ka­mi. V dru­hé polo­vi­ně 15. sto­le­tí byl kos­tel opev­něn a obklo­pen pří­ko­pem. Tyto úpra­vy prav­děpo­dob­ně sou­vi­se­ly s váleč­ný­mi stře­ty mezi Uher­skem a Čes­kým krá­lov­stvím, kdy slou­žil jako opěr­ný bod neda­le­ko hra­nic (apsi​da​.sk).

V 17. sto­le­tí, v obdo­bí baro­ka, byla upra­ve­na okna a prav­děpo­dob­ně doš­lo k dal­ším drob­ným sta­veb­ním zása­hům. Prv­ní arche­olo­gic­ký výzkum kos­te­la a jeho oko­lí začal v roce 1964 a v roce 2004 byly v oko­lí kos­te­la obje­ve­ny tři hro­by se šper­ky typic­ký­mi pro vel­ko­mo­rav­ské obdo­bí, což naz­na­ču­je, že kos­tel mohl být posta­ven již v 9. sto­le­tí. Den­droch­ro­no­lo­gic­ké a radi­okar­bo­no­vé ana­lý­zy dře­va ve zdi­vu kos­te­la však naz­na­ču­jí jeho vznik ve dru­hé polo­vi­ně 10. sto­le­tí, kon­krét­ně kolem roku 951. Kos­tel sva­té Mar­ké­ty Anti­ochij­ské si zacho­val mno­ho původ­ních prv­ků a archi­tek­to­nic­kých detai­lů, jako jsou původ­ní oken­ní otvo­ry, povr­cho­vá úpra­va zdí a vale­ná klen­ba v pre­sby­tá­ři. V sou­čas­nos­ti je kos­tel národ­ní kul­tur­ní památ­kou a slou­ží k pří­le­ži­tost­ným boho­služ­bám a pou­tím, při­po­mí­na­jí­cím boha­tou his­to­rii a duchov­ní dědic­tví regi­onu (lexi​kon​.sk). Vrch­ní vrstva v inte­ri­é­ru odha­li­la frag­ment žen­ské tvá­ře se sva­to­zá­ří dato­va­ný do polo­vi­ny 16. sto­le­tí. Téměř jis­tě jde o sva­tou Mar­ké­tu Anti­ochij­skou (Andrej Botek). V blíz­kém oko­lí byly nale­ze­ny zbyt­ky osíd­le­ní – stráž­ní osa­dy z obdo­bí Vel­ké Mora­vy. Západ­ní průče­lí kos­te­lí­ka směřu­je pří­mo na mikul­čic­ké hra­diš­tě, jehož hlav­ní brá­na byla orien­to­vá­na směrem na Kop­ča­ny. Pár desí­tek met­rů již­ně od kos­te­la se nachá­zí are­ál opev­něné­ho prav­děpo­dob­ně vel­mož­ské­ho dvor­ce dato­va­né­ho do obdo­bí Vel­ké Mora­vy. V roce 2021 byla dokon­če­na roz­sáh­lá obno­va objek­tu spo­je­ná s omít­nu­tím exte­ri­é­ru. V posled­ních letech se zde pořá­dá slav­nost k svát­ku sva­tých Cyri­la a Meto­děje. Více než 200letá lípa u kos­te­lí­ka se v roce 2019 sta­la fina­lis­tou sou­těže Evrop­ský strom roku (apsi​da​.sk).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post