V Plzni pôsobí významný akvaristický spolok IRIS. Jeho základy boli položené už v roku 1900. Vtedy to bola akvaristická sekcia Prírodovedného klubu pri Plzeňskom múzeu. Názov bol vybraný zo štyroch pomenovaní: Iris, Pistia, Leknín, Riccia (Pavel Knežík). Je jedným z najstarších akvaristických spolkov v Čechách (irisplzen.cz). Spolok sa venoval propagácii akvaristiky, poriadal výstavy už na začiatku 20. storočia (akvacz.eu). Po prvej svetovej vojne sa spolok venoval podpore budovania zoologickej záhrady v Plzni. Do jej rozvoja bol zapojený do roku 1953, kedy sa ZOO stala majetkom mesta Plzne (akvacz.eu). Dnes spolok funguje ako neziskové združenie a poriada rôzne akcie pre verejnosť (facebook.com). Spolek IRIS aktívne rozvíja aj súťažnú akvaristiku, najmä v chove gupiek a ďalších živorodých rýb. V minulosti klub usporiadal niekoľko medzinárodných kôl majstrovstiev Európy Guppy, pri ktorých jeho členovia dosahovali významné výsledky a získali prestížne ocenenia (akvacz.eu).
In Plzeň, the important aquarist association IRIS is active. Its foundations were laid as early as 1900, when it functioned as an aquarium section of the Natural Science Club at the Plzeň Museum. The name was chosen from four proposed options: Iris, Pistia, Leknín, and Riccia (Pavel Knežík). It is one of the oldest aquarist associations in Bohemia (irisplzen.cz). The association focused on promoting aquaristics and organized aquarium exhibitions already at the beginning of the 20th century (akvacz.eu). After the First World War, the association supported the development of the Plzeň Zoo, being involved in its growth until 1953, when the zoo became the property of the City of Plzeň (akvacz.eu). Today, the association operates as a non‑profit organization and organizes various events for the public (facebook.com). The IRIS association also actively develops competitive aquaristics, especially in the breeding of guppies and other livebearing fish. In the past, the club organized several international rounds of the European Guppy Championships, where its members achieved significant results and won prestigious awards (akvacz.eu).
In Pilsen ist der bedeutende Aquarienverein IRIS tätig. Seine Anfänge reichen bis ins Jahr 1900 zurück, als er als Aquaristik‑Sektion des Naturwissenschaftlichen Klubs am Museum in Pilsen gegründet wurde. Der Name wurde aus vier Vorschlägen ausgewählt: Iris, Pistia, Leknín und Riccia (Pavel Knežík). Der Verein gehört zu den ältesten Aquarienvereinen in Böhmen (irisplzen.cz). Der Verein widmete sich der Förderung der Aquaristik und organisierte bereits zu Beginn des 20. Jahrhunderts Aquarienausstellungen (akvacz.eu). Nach dem Ersten Weltkrieg unterstützte der Verein den Aufbau des Zoos in Pilsen und war an dessen Entwicklung bis 1953 beteiligt, als der Zoo in den Besitz der Stadt Pilsen überging (akvacz.eu). Heute fungiert der Verein als gemeinnützige Organisation und veranstaltet verschiedene öffentliche Aktivitäten (facebook.com). Der Verein IRIS engagiert sich auch aktiv in der Wettbewerbsaquaristik, insbesondere in der Zucht von Guppys und anderen lebendgebärenden Fischen. In der Vergangenheit organisierte der Verein mehrere internationale Runden der Europäischen Guppy‑Meisterschaften, bei denen seine Mitglieder bedeutende Erfolge erzielten und prestigeträchtige Auszeichnungen erhielten (akvacz.eu).
V Plzni působí významný akvaristický spolek IRIS. Jeho základy byly položeny již v roce 1900, kdy fungoval jako akvaristická sekce Přírodovědného klubu při Plzeňském muzeu. Název byl vybrán ze čtyř návrhů: Iris, Pistia, Leknín a Riccia (Pavel Knežík). Patří k nejstarším akvaristickým spolkům v Čechách (irisplzen.cz). Spolek se věnoval propagaci akvaristiky a již na počátku 20. století pořádal akvaristické výstavy (akvacz.eu). Po první světové válce se spolek podílel na podpoře budování Zoologické zahrady v Plzni a byl zapojen do jejího rozvoje až do roku 1953, kdy se zoo stala majetkem města Plzně (akvacz.eu). Dnes spolek funguje jako nezisková organizace a pořádá různé akce pro veřejnost (facebook.com). Spolek IRIS se rovněž aktivně věnuje soutěžní akvaristice, zejména chovu gupií a dalších živorodých ryb. V minulosti klub uspořádal několik mezinárodních kol Mistrovství Evropy gupií, při nichž jeho členové dosahovali významných úspěchů a získávali prestižní ocenění (akvacz.eu).
Lower Váh Region consists of the districts of Galanta, Piešťany, Šaľa, Hlohovec, Trnava, and four southeastern municipalities from the district of Nové Mesto nad Váhom (source: slovakregion.sk). The Váh River, the longest river in Slovakia, is a key geographical feature of this region. Lower Váh is a region with a rich history, which can be seen in its many historical monuments and cultural sites. It is located within the Danubian Lowland and the Danubian Hills, and also extends to the edges of the Považský Inovec Mountains in the northeast, the White Carpathians in the north, and the Little Carpathians in the west. The climate here is moderately warm to warm, which is suitable for agriculture—an important part of the landscape dominated by intensively cultivated fields and rural settlements (source: slovakregion.sk).
Lower Váh is among the oldest continuously inhabited regions of Slovakia. Numerous archaeological finds from prehistoric times through the Great Moravian period confirm this (source: slovakia.travel). In the Middle Ages, the important Czech Road trade route passed through the region, connecting Bohemia and Moravia with the Kingdom of Hungary. Along this route, many castles were built in the 13th century for trade and defense purposes—for example, Ostrý Kameň, Korlátka, and Dobrá Voda (source: slovakia.travel).
Trnava is the historical center of the region (source: slovakia.travel). Piešťany is a world-famous spa town, known for treating musculoskeletal diseases and for offering relaxation in its thermal waters (source: spoznajslovensko.eu). In Hlohovec, one of the region’s landmarks is the Hlohovec Castle (source: travelguide.sk). Many smaller towns and villages, such as Galanta, Sereď, Sládkovičovo, and Vrbové, also contribute to the region’s historical heritage (source: slovenskovkocke.sk).
Zápolenie prebiehalo v roku 2006, v športovej hale Mladosť, na futbalovom štadióne Interu Bratislava, v basketbalovej hale Interu Bratislava, na atletickom štadióne Interu Bratislava a v stolnotenisovej hale Rača. Popri mladých nádejach sa najmä na atletickom štadióne pohybovali aj iní, starší športovci na domácej pôde.
Turnaj mladých nádejí zo štyroch hlavných miest bol koncipovaný ako medzinárodné športové podujatie mládeže, ktorého cieľom bolo porovnávanie výkonnosti mladých talentov zo stredoeurópskeho priestoru. Zúčastňovali sa ho výbery alebo kluby reprezentujúce hlavné mestá: Budapešť, Viedeň, Bratislava a Ľubľana. Podujatie má dlhú tradíciu a každoročne sa striedavo koná v jednom z týchto miest. Tento turnaj je určený pre mladých športovcov do približne 16 rokov a zahŕňa súťaže v niekoľkých športových disciplínach (bratislava.sk).
11th Edition of the Tournament of Four Capital Cities
The competition took place in 2006 at the Mladosť Sports Hall, the Inter Bratislava football stadium, the Inter Bratislava basketball hall, the Inter Bratislava athletics stadium, and the Rača table tennis hall. Alongside the young talents, especially at the athletics stadium, other, older athletes were also active on the home ground.
The Tournament of Young Talents from the four capital cities was conceived as an international youth sporting event aimed at comparing the performance of young talents from the Central European region. It featured national selections or clubs representing the capital cities of Budapest, Vienna, Bratislava, and Ljubljana. The event has a long tradition and is held alternately each year in one of these cities. The tournament is intended for young athletes up to approximately 16 years of age and includes competitions in several sports disciplines (bratislava.sk).
A versenyeket 2006-ban rendezték meg a Mladosť sportcsarnokban, az Inter Pozsony labdarúgó-stadionjában, az Inter Pozsony kosárlabda-csarnokában, az Inter Pozsony atlétikai stadionjában, valamint a Rača asztalitenisz-csarnokban. A fiatal tehetségek mellett – különösen az atlétikai stadionban – más, idősebb sportolók is jelen voltak hazai környezetben.
A négy főváros Fiatal Tehetségek Tornáját nemzetközi ifjúsági sporteseményként tervezték meg, amelynek célja a közép-európai térség fiatal tehetségeinek teljesítmény-összehasonlítása volt. A tornán Budapest, Bécs, Pozsony és Ljubljana fővárosokat képviselő válogatottak vagy klubok vettek részt. A rendezvény hosszú hagyományokra tekint vissza, és évente felváltva kerül megrendezésre valamelyik városban. A torna körülbelül 16 éves korig terjedő fiatal sportolóknak szól, és több sportág versenyeit foglalja magában (bratislava.sk).
Tekmovanja so potekala leta 2006 v športni dvorani Mladosť, na nogometnem stadionu Interja Bratislava, v košarkarski dvorani Interja Bratislava, na atletskem stadionu Interja Bratislava ter v dvorani za namizni tenis Rača. Poleg mladih upov so se zlasti na atletskem stadionu na domačem prizorišču gibali tudi drugi, starejši športniki.
Turnir mladih upov štirih glavnih mest je bil zasnovan kot mednarodni mladinski športni dogodek, katerega cilj je bil primerjati uspešnost mladih talentov iz srednjeevropskega prostora. Na njem so sodelovale reprezentance ali klubi, ki so zastopali glavna mesta Budimpešto, Dunaj, Bratislavo in Ljubljano. Dogodek ima dolgo tradicijo in se vsako leto izmenično odvija v enem od teh mest. Turnir je namenjen mladim športnikom do približno 16. leta starosti in vključuje tekmovanja v več športnih disciplinah (bratislava.sk).
Die Wettkämpfe fanden im Jahr 2006 in der Sporthalle Mladosť, im Fußballstadion von Inter Bratislava, in der Basketballhalle von Inter Bratislava, im Leichtathletikstadion von Inter Bratislava sowie in der Tischtennishalle Rača statt. Neben den jungen Talenten waren insbesondere im Leichtathletikstadion auch andere, ältere Sportler auf heimischem Boden aktiv.
Das Turnier der jungen Talente der vier Hauptstädte wurde als internationales Jugendsportereignis konzipiert, dessen Ziel es war, die Leistungsfähigkeit junger Talente aus dem mitteleuropäischen Raum zu vergleichen. Teilgenommen haben Auswahlmannschaften oder Vereine, die die Hauptstädte Budapest, Wien, Bratislava und Ljubljana repräsentierten. Die Veranstaltung blickt auf eine lange Tradition zurück und findet jährlich abwechselnd in einer dieser Städte statt. Das Turnier richtet sich an junge Sportler bis etwa 16 Jahre und umfasst Wettbewerbe in mehreren Sportdisziplinen (bratislava.sk).
Astronotus ocellatus je dravý druh cichlidy z čeľade Cichlidae, bežne známy ako oscar, velvet cichlid, marble cichlid (Wikipedia). Oceláty sú pomerne veľké a silné ryby, ktoré majú množstvo foriem. Prijímajú aj väčšiu potravu, extrémom sú malé myšky. Formy: Red Oscar, Tiger Oscar. Ich domovinou je Amazónia, systém riek Rio Paraguay(kvalitne.cz). V povodiach Amazonu, Orinoca, Parana, v Brazílii, Peru, Kolumbii, Venezuele, Francúzskej Guayane a Argentíne (fishbase.se). Dnes sa vyskytuje aj mimo pôvodného areálu na Floride, v Číne a Austrálii (Wikipedia).
Vyznačuje sa robustným a oválnym telom so silnými plutvami, veľkými ústami (Fishipedia). Charakteristickým znakom sú očkovité škvrny (ocelli) pri báze chrbtovej plutvy – čierne s oranžovo-červeným lemom – a svetlejší vertikálny pás pri báze análnej plutvy (Meredith Dowdy). Dorastajú 30 cm. Vyžadujú teplotu 22 – 24 °C. Sú schopné dožiť sa 15 rokov (kvalitne.cz). Fishbase uvádza maximálnu dĺžku 45.7 cm, ph 6 – 8, dH 5 – 19 (fishbase.org). Zranenia sa im rýchlo zahoja (rybicky.net). Žije prevažne v plytkých, pomaly tečúcich vodách s hlineným alebo pieskovým dnom, často pri ponorených vetvách či koreňoch (fishbase.se). Astronotus ocellatus je označovaný aj ako „Oskar.“ Má schopnosť meniť farbu. Má rôzne farebné varianty v závislosti od genetiky a prostredia. Sú schopné sa prispôsobiť rôznym podmienkam prostredia. Farba a vzory sa líšia s vekom. Mladé jedince majú svetlejšie pruhy a škvrny, dospelí sú tmavší s oranžovými alebo červenými znaky. (es.wikipedia.org).
V akváriu je dôležité poskytnúť im dostatočne veľký priestor, môžu byť dosť agresívni, najmä v období rozmnožovania. Môžu byť teritoriálne a agresívne, najmä počas obdobia rozmnožovania či pri nedostatku priestoru (en.aqua-fish.net). Známe sú aj tým, že majú výrazné osobnostné vlastnosti a môžu si vytvárať silné puto so svojimi majiteľmi. Sú biparentálni rodičia – obaja rodičia sa podieľajú na starostlivosti o vajíčka a potomkov. Vo voľnej prírode môžu klásť stovky až tisíce ikier. Sexuálny dimorfizmus je slabý; pohlavie je často rozpoznateľné až počas trenia. (Wikipedia).
Môžu trpieť rôznymi infekciami, vrátane plesňových, ktoré často začínajú pri poškodení kože či plutiev (nih.gov). Majú toleranciu voči nízkym hladinám kyslíka a vykazujú správanie ako povrchové dýchanie pri hypoxii. Dolná hranica teploty, pri ktorej dokážu ešte prežiť, je približne 12 °C (usgs.gov).
Astronotus ocellatus is a predatory species of cichlid from the family Cichlidae, commonly known as the oscar, velvet cichlid, or marble cichlid. Oscars are relatively large and powerful fish that occur in numerous forms. They are capable of accepting larger food items, with extreme cases including small mice. Common forms include Red Oscar and Tiger Oscar.
The species is native to South America, particularly the Amazon Basin and the Paraguay River system. It naturally occurs in the river basins of the Amazon, Orinoco, and Paraná rivers, in Brazil, Peru, Colombia, Venezuela, French Guiana, and Argentina. Today, it is also found outside its native range, especially in Florida, China, and Australia.
Oscars are characterized by a robust, oval-shaped body, strong fins, and a large mouth. A distinctive feature is the presence of eye-like spots (ocelli)—dark spots with an orange-red border—located near the base of the dorsal fin, along with a lighter vertical band at the base of the anal fin. They commonly reach a length of about 30 cm, although larger individuals have been recorded. The preferred water temperature ranges from 22 to 24 °C, and under suitable conditions they can live up to 15 years. According to FishBase, the maximum recorded length is 45.7 cm, with a preferred pH of 6–8 and water hardness of 5–19 dH. Injuries to the skin and fins tend to heal quickly.
In the wild, Astronotus ocellatus inhabits mainly shallow, slow-moving waters with muddy or sandy substrates, often near submerged branches or roots. The species is also known as “Oscar” and has the ability to change coloration. Numerous color variants exist, depending on genetics and environmental conditions. Color patterns vary with age: juveniles typically display lighter stripes and spots, while adults are darker with orange or red markings.
In aquaria, it is essential to provide ample space, as oscars can be aggressive and territorial, particularly during the breeding season or when space is limited. They are well known for their pronounced personalities and their ability to form strong bonds with their keepers. Oscars exhibit biparental care—both parents participate in guarding eggs and fry. In the wild, females may lay hundreds to thousands of eggs. Sexual dimorphism is weak, and sex is often distinguishable only during spawning.
Oscars may suffer from various diseases, including fungal infections, which often begin at sites of skin or fin damage. They are tolerant of low oxygen levels and may exhibit surface breathing under hypoxic conditions. The lower temperature limit for survival is approximately 12 °C.
Astronotus ocellatus ist eine räuberische Buntbarschart aus der Familie Cichlidae, die unter den gebräuchlichen Namen Oscar, Velvet Cichlid oder Marble Cichlid bekannt ist. Oskare gehören zu den relativ großen und kräftigen Buntbarschen und kommen in zahlreichen Formen und Farbvarianten vor. Sie sind in der Lage, auch größere Beutetiere aufzunehmen; in Extremfällen wurde sogar der Verzehr kleiner Mäuse dokumentiert. Zu den bekanntesten Zuchtformen zählen Red Oscar und Tiger Oscar.
Das natürliche Verbreitungsgebiet liegt in Südamerika, insbesondere im Amazonasbecken sowie im Flusssystem des Río Paraguay. Die Art kommt in den Einzugsgebieten von Amazonas, Orinoco und Paraná vor und ist in Brasilien, Peru, Kolumbien, Venezuela, Französisch-Guayana und Argentinien heimisch. Durch gezielte oder unbeabsichtigte Introduktionen ist Astronotus ocellatus heute auch außerhalb seines ursprünglichen Areals anzutreffen, unter anderem in Florida, China und Australien.
Oskare zeichnen sich durch einen robusten, ovalen Körper, kräftige Flossen und ein großes Maul aus. Ein charakteristisches Merkmal sind die augenähnlichen Flecken (Ocelli) – dunkle Flecken mit orange-rotem Rand – nahe der Basis der Rückenflosse sowie ein helleres vertikales Band an der Basis der Afterflosse. In der Regel erreichen sie eine Länge von etwa 30 cm, wobei deutlich größere Individuen bekannt sind. Die bevorzugte Wassertemperatur liegt zwischen 22 und 24 °C, und unter günstigen Bedingungen können Oskare ein Alter von bis zu 15 Jahren erreichen. Laut FishBase beträgt die maximal dokumentierte Länge 45,7 cm, der bevorzugte pH-Wert liegt bei 6–8, die Gesamthärte bei 5–19 dH. Verletzungen der Haut und der Flossen heilen in der Regel schnell ab.
In der Natur bewohnt Astronotus ocellatus überwiegend flache, langsam fließende Gewässer mit schlammigem oder sandigem Untergrund, häufig in der Nähe von versunkenen Ästen oder Wurzeln. Die Art ist auch unter der Bezeichnung „Oscar“ bekannt und besitzt die Fähigkeit, ihre Färbung zu verändern. Zahlreiche Farbvarianten treten in Abhängigkeit von genetischen Faktoren und Umweltbedingungen auf. Die Färbung verändert sich mit dem Alter: Jungtiere zeigen meist hellere Streifen und Flecken, während adulte Tiere dunkler gefärbt sind und auffällige orange oder rote Zeichnungen tragen.
In der Aquarienhaltung ist es wichtig, ausreichend Platz zur Verfügung zu stellen, da Oskare insbesondere während der Fortpflanzungszeit oder bei Platzmangel territorial und aggressiv werden können. Sie sind bekannt für ihr ausgeprägtes Verhalten und ihre Fähigkeit, eine enge Bindung zu ihren Pflegern aufzubauen. Die Art zeigt eine ausgeprägte biparentale Brutpflege, bei der sich beide Elternteile an der Bewachung der Eier und der Jungfische beteiligen. In freier Natur können Weibchen mehrere Hundert bis Tausende Eier ablegen. Der Geschlechtsdimorphismus ist schwach ausgeprägt; das Geschlecht lässt sich häufig erst während des Laichvorgangs sicher bestimmen.
Oskare können an verschiedenen Erkrankungen leiden, darunter auch Pilzinfektionen, die häufig an beschädigten Haut- oder Flossenpartien beginnen. Sie zeigen eine gewisse Toleranz gegenüber niedrigen Sauerstoffkonzentrationen und können unter hypoxischen Bedingungen Oberflächenatmung betreiben. Die untere Temperaturgrenze, bei der ein Überleben noch möglich ist, liegt bei etwa 12 °C.
Astronotus ocellatus é uma espécie predadora de ciclídeo da família Cichlidae, conhecida popularmente como oscar, velvet cichlid ou marble cichlid. Os oscars são peixes relativamente grandes e robustos, apresentando numerosas formas e variedades. São capazes de ingerir presas de maior tamanho, havendo registros extremos de consumo de pequenos roedores. Entre as formas mais conhecidas estão o Red Oscar e o Tiger Oscar.
A espécie é nativa da América do Sul, principalmente da Bacia Amazônica e do sistema do rio Paraguai. Ocorre naturalmente nas bacias dos rios Amazonas, Orinoco e Paraná, abrangendo Brasil, Peru, Colômbia, Venezuela, Guiana Francesa e Argentina. Atualmente, também é encontrada fora de sua área de distribuição original, especialmente na Flórida, China e Austrália.
Os oscars caracterizam-se por um corpo robusto e oval, nadadeiras fortes e boca grande. Um traço distintivo é a presença de manchas oculares (ocelos) — manchas escuras com borda laranja-avermelhada — localizadas próximo à base da nadadeira dorsal, além de uma faixa vertical mais clara na base da nadadeira anal. Normalmente atingem cerca de 30 cm de comprimento, embora exemplares maiores já tenham sido registrados. A temperatura ideal da água situa-se entre 22 e 24 °C, e em boas condições podem viver até 15 anos. Segundo o FishBase, o comprimento máximo registrado é de 45,7 cm, com pH preferencial de 6–8 e dureza da água entre 5–19 dH. Lesões na pele e nas nadadeiras tendem a cicatrizar rapidamente.
Na natureza, Astronotus ocellatus vive principalmente em águas rasas e de corrente lenta, com substrato arenoso ou lodoso, frequentemente próximo a galhos ou raízes submersas. A espécie também é conhecida como “Oscar” e apresenta a capacidade de alterar sua coloração. Existem diversas variantes de cor, influenciadas pela genética e pelas condições ambientais. Os padrões de coloração variam com a idade: juvenis apresentam faixas e manchas mais claras, enquanto os adultos são mais escuros, com marcas alaranjadas ou avermelhadas.
Em aquários, é fundamental fornecer espaço suficiente, pois os oscars podem ser territoriais e agressivos, especialmente durante o período reprodutivo ou quando o espaço é limitado. São conhecidos por seu comportamento expressivo e pela capacidade de criar fortes vínculos com seus cuidadores. A espécie apresenta cuidado biparental, com ambos os pais participando da proteção dos ovos e da prole. Na natureza, as fêmeas podem depositar centenas a milhares de ovos. O dimorfismo sexual é fraco, sendo o sexo geralmente identificável apenas durante a desova.
Os oscars podem sofrer de diversas enfermidades, incluindo infecções fúngicas, que frequentemente se iniciam em áreas lesionadas da pele ou das nadadeiras. Apresentam tolerância a baixas concentrações de oxigênio e podem demonstrar respiração na superfície em condições de hipóxia. O limite inferior de temperatura para a sobrevivência situa-se em torno de 12 °C.
Dominantnou úlohou útvaru čestnej stráže je reprezentácia prezidentaSlovenskej republiky, ozbrojených síl Slovenskej republiky a Slovenskej republiky. Vykonáva čestné stráženie sídla prezidenta a hostí prezidenta v jeho sídle. Vykonáva vojenské pocty, najmä pri oficiálnych návštevách predstaviteľov iných štátov. V čase vojny, vojnového stavu, výnimočného stavu a núdzového stavu plní úlohyochrany prezidenta (mil.sk). Čestné stráženie sa vykonáva po celú dobu prítomnosti prezidenta v Prezidentskom paláci, spravidla v pracovných dňoch od 8.00 hod. do 18.00 hod. Striedanie strážnych sa koná každých 60 minút, každú celú hodinu. Striedanie stráží sa koná cez pracovné dni o 12.00 hod (prezident.sk). Dôstojníci Čestnej stráže sú vyzbrojení šabľou dlhou 985 mm. Čepeľ je z ušľachtilej ocele, pošva zo smrekového dreva potiahnutého kožou. Mužstvo je pri zvláštnych príležitostiach vyzbrojené kresadlovou puškou s hlavňou dlhou 1080 mm. Útvar tiež používa samonabíjaciu pušku vzoru 52 a pušku vzoru 52/57, obe československej výroby (mil.sk).
Jednotka čestnej stráže bola zriadená prvý krát koncom roka 1968. Po vzniku Slovenskej republiky sa strážny prápor reorganizoval naPluk hradnej a čestnej stráže. Mal dva prápory, jeden plní úlohy pre prezidenta Slovenskej republiky a druhy pre ostatných ústavných činiteľov a najvyšších vojenských predstaviteľov. Miesta výkonu čestného stráženia boli Bratislavský hrad, Primaciálny palác a od 30.9.1996 Grassalkovičov palác (Prezidentský). Od 1.8.2001 vznikol samostatný útvar Čestnej stráže prezidenta Slovenskej republiky (mil.sk). Osobitnú pozornosť si zasluhujú aj uniformy Čestnej stráže, ktoré majú výrazne reprezentačný charakter. Sú ladené do bielo-modro-červenej farebnej kombinácie slovenských národných farieb a doplnené zlatými detailmi. Pri niektorých príležitostiach sa používajú aj historické uniformy, ktoré majú odkazovať na tradície a symboliku slovenskej vojenskej histórie.
Ja som v rokoch 1999 – 2000 absolvoval základnú vojenskú službu ako člen čestnej stráže prezidenta SR. Okrem čestného stráženia sme chodili „vítať“ rôznych štátnikov, diplomatov, stavali sa špaliere. Možno, tí ktorí vedia akú úlohu zvykol mať pisár na „vojne“, tak si vedia predstaviť, čo to asi pre mňa znamenalo. Okrem iného sme bežne používali vyjadrenia typu: ideme postaviť plné pocty, štátnu akciu, potrebujem 30 vojakov požičať z druhej roty, od vládnych čestňákov :-). Počas svojho ročného pobytu som dvakrát mohol prísť v uniforme Čestnej stráže domov. Párkrát som v takejto slávnostnej uniforme bol v historickej budove Slovenského národného divadla v prezidentskej lóži. Musím povedať, že to malo šmrnc. Raz som mal na sebe aj historickú uniformu, aká je tu – mil.sk. Bola mimoriadne pohodlná. Pokiaľ viem, časom sa začala používať oveľa viac (Peter Kaclík).
Slávnostné ceremoniály čestnej stráže patria medzi výrazné vizuálne symboly štátu a sú neodmysliteľnou súčasťou protokolu. Tréning príslušníkov čestnej stráže je veľmi náročný – dôraz sa kladie na disciplínu, presnosť, zosúladenie krokov i estetiku pohybov. Zahraniční turisti často prirovnávajú striedanie stráží v Bratislave k podobným ceremoniálom v Londýne, Prahe alebo Budapešti, hoci má svoje špecifické slovenské črty.
Čestná stráž prezidenta Slovenskej republiky je súčasťou Ozbrojených síl SR a patrí pod Vojenskú kanceláriu prezidenta SR. Táto kancelária zabezpečuje velenie útvaru a plní jeho nadriadenú organizačnú funkciu (Wikipedia). K 14. októbru 2024 útvar čestnej stráže tvorí 172 mužov a 20 žien. Od svojho vzniku sa útvar zúčastnil na viac ako 5 000 protokolárnych aktivitách, ako sú oficiálne návštevy či vojenské pocty (teraz.sk). Okrem reprezentácie štátu sa Čestná stráž zapája do rôznych charitatívnych aktivít – pomáha Liga proti rakovine, onkologickému oddeleniu nemocnice na Kramároch či Slovenskému Červenému krížu, a účinkuje aj v galaprogramoch (stvr.sk).
The dominant role of the Guard of Honour unit is the representation of the President of the Slovak Republic, the Armed Forces of the Slovak Republic, and the Slovak Republic itself. It performs ceremonial guarding of the president’s residence and his guests at the residence. It provides military honours, especially during official visits of representatives of other states. In times of war, state of war, state of emergency, or crisis, it fulfils the tasks of protecting the president (mil.sk). Ceremonial guarding is carried out throughout the president’s presence in the Presidential Palace, usually on working days from 8:00 a.m. to 6:00 p.m. The guards change every 60 minutes, at every full hour. The ceremonial changing of the guards takes place on working days at 12:00 noon (prezident.sk). Officers of the Guard of Honour are equipped with a sabre measuring 985 mm in length. The blade is made of high-quality steel, and the scabbard is made of spruce wood covered with leather. The enlisted men are, on special occasions, equipped with a flintlock rifle with a barrel length of 1080 mm. The unit also uses the self-loading rifle model 52 and the rifle model 52/57, both of Czechoslovak manufacture (mil.sk).
The Guard of Honour unit was established for the first time at the end of 1968. After the establishment of the Slovak Republic, the guard battalion was reorganized into the Regiment of Castle and Guard of Honour. It had two battalions, one fulfilling duties for the President of the Slovak Republic and the other for other constitutional officials and the highest military representatives. The places of ceremonial guarding included Bratislava Castle, the Primate’s Palace, and, since 30 September 1996, the Grassalkovich Palace (the Presidential Palace). On 1 August 2001, the independent unit of the Guard of Honour of the President of the Slovak Republic was created (mil.sk). Special attention is also deserved by the uniforms of the Guard of Honour, which have a distinctly representative character. They are designed in the white-blue-red colour scheme of the Slovak national colours and complemented with golden details. On certain occasions, historical uniforms are also used, which are meant to refer to the traditions and symbolism of Slovak military history.
In the years 1999 – 2000, I completed my compulsory military service as a member of the Guard of Honour of the President of the Slovak Republic. In addition to ceremonial guarding, we would go to “welcome” various statesmen and diplomats and form honour cordons. Perhaps those who know the role that a clerk usually had during “the army” can imagine what this might have meant for me. Among other things, we commonly used expressions such as: we are going to set up full honours, a state event, I need to borrow 30 soldiers from the second company, from the government guards :-). During my year of service, I was allowed twice to come home in the Guard of Honour uniform. Several times, I wore this ceremonial uniform in the historical building of the Slovak National Theatre in the presidential box. I must say it had style. Once I also wore a historical uniform like the one here – mil.sk. It was extremely comfortable. As far as I know, over time it began to be used much more (Peter Kaclík).
The ceremonial activities of the Guard of Honour are among the most significant visual symbols of the state and form an inseparable part of protocol. Training of Guard of Honour members is very demanding – emphasis is placed on discipline, precision, synchronization of steps, and the aesthetics of movements. Foreign tourists often compare the changing of the guard in Bratislava to similar ceremonies in London, Prague, or Budapest, although it has its own specifically Slovak features.
The Guard of Honour of the President of the Slovak Republic is part of the Armed Forces of the Slovak Republic and falls under the Military Office of the President of the Slovak Republic. This office ensures the command of the unit and fulfils its superior organizational role (Wikipedia). As of 14 October 2024, the Guard of Honour unit consisted of 172 men and 20 women. Since its establishment, the unit has participated in more than 5,000 protocol activities, such as official visits and military honours (teraz.sk). In addition to representing the state, the Guard of Honour also engages in various charitable activities – supporting the League Against Cancer, the oncology department of the hospital at Kramáre, and the Slovak Red Cross, and performing at gala programs (stvr.sk).
