Zámky, Krajina, Zahraničie, Objekty, predmety a priestory, Príroda, Rakúsko, Ľudská príroda, Umenie, Stavby, Fotografie, Parky, Záhrady

Barokový Schlosshof

skala
Hits: 2582

Schlosshof slúžilo ako prázdninové sídlo Habsburgovcov. Nachádza sa neďaleko od Devínskej Novej Vsi. Odporúčam prechádzku cez Cyklomost Slobody, bude to príjemná polhodinka.

Schlosshof je osada mestečka Engelhartstetten (schlosshof.cestovanie.biz) v Dolnom Rakúsku, v blízkosti Moravy a -rakúskej (schlosshof.at). V 12. a 13. storočí sa zámok Hof uvádza ako pevnosť Hof, patriaca ku zámku (Wikipedia). Komplex je najväčším v Strednej Európe – viac ako 50 hektárov (schlosshof.cestovanie.biz). Patrí medzi najvýznamnejšie Rakúska. Rozloha areálu presahuje 50 hektárov a zahŕňa samotný zámok, rozsiahle terasové a (schlosshof.at). Pôvod sídla siaha do 12. a 13. storočia, keď sa uvádza ako pevnosť Hof ( Hof), patriaca k panstvu Eckartsau. Strategická na hranici území mala obranný význam (aeiou.at). Nachádzajú sa tu záhrady, všade je plno zelene. Okrem toho mini , pre , , . Zámok Hof je najväčšou barokovou stavbou v Rakúsku. Jeho novodobá sa datuje od roku 1726, kedy naplnili želanie Eugena Savojského. Architektom bol . dostala tento zámok v roku 1755 ako dar. Koncom 19. storočia Jozef objekt prenechal ríšskej armáde (schlosshof.cestovanie.biz). Schlosshof sa stal miestom významných spoločenských udalostí, slávností a diplomatických stretnutí (austria.info).

Počas 2. svetovej vojny objekt slúžil nemeckej armáde a od roku 1945 sovietskej (schlosshof.cestovanie.biz). Až do roku 1955. Dlhodobé vojenské využívanie spôsobilo výrazné poškodenie budov aj záhrad (schlosshof.at). Rekonštrukcia sa začala v roku 2002. Od roku 2005 je zámok sprístupnený verejnosti (schlosshof.cestovanie.biz). Významná ja , zahŕňajú , banketovú sála, fresková výzdoba, zlaté . Konajú sa tu celoročne rôzne , napr. veľkonočné a , letné open-air , (mojerakusko.sk).

Záhrady zdobia fontány, a pravidelne upravené . Súčasťou areálu je aj rozsiahly hospodársky dvor – Meierhof, ktorý slúžil na zabezpečenie chodu panstva a dnes prezentuje tradičné a historických plemien hospodárskych zvierat (schlosshof.at). Nachádza sa tu viac ako 200 zvierat vo zverníku, napr. osly, kone, , , , pávy, , , sliepky, prasiatka (schlosshof.at).

V záhradách v letných mesiacoch rozkvitá približne 35 000 kvetín. Zámocká záhrada ponúka aj pokojné zákutia vhodné na prechádzku či piknik v tieni stromov. Vybudované sú tu terasy podľa francúzskeho vzoru. V priebehu niekoľkých rokov vznikla pod vedením záhradného inžiniera Antona Zinnera jedna z najvýznamnejších barokových záhrad v nemecky hovoriacom priestore. Významnú súčasť výzdoby tvorí súbor sôch od sochára Johanna Christopha Madera (schlosshof.at). Okrem toho sa sa tu nachádza aj bylinková záhrada, regionálna záhrada štrte s lokálnymi rastlinami, záhrad maškŕt, záhrada rozmanitosti, záhrada ruží (schlosshof.at).

served as a holiday residence of the dynasty. It is located not far from Devínska . I recommend a walk across the Freedom Cycle Bridge () – it is a pleasant half-hour stroll.

Schloss Hof is a district of the municipality of in Lower Austria, near the () River and the Slovak-Austrian border. In the 12th and 13th centuries it was mentioned as “Burg Hof,” a fortress belonging to the Eckartsau estate. Covering more than 50 hectares, the complex is one of the largest Baroque palace estates in Central and ranks among Austria’s most significant Baroque monuments. The grounds include the palace itself, extensive terraced gardens, and a former agricultural estate.

The origins of the site date back to the 12th and 13th centuries, when it functioned as a fortified stronghold. Its strategic border location gave it defensive importance. Today, the area is characterized by lush greenery and landscaped gardens. There is also a small zoo, stables, horses, and various farm animals.

Schloss Hof is considered the largest Baroque palace complex in Austria. Its modern history began in 1726, when Prince Eugene of Savoy fulfilled his vision of a grand summer residence. The architect was Johann Lucas von Hildebrandt. In 1755, Maria Theresa received the palace as a gift. At the end of the 19th century, Emperor Franz Joseph I handed the property over to the imperial army. Schloss Hof became the venue for important social events, celebrations, and diplomatic meetings.

During World War II the complex was used by the German army and, from 1945 until 1955, by the Soviet army. The prolonged military use caused significant damage to the buildings and gardens. Restoration began in 2002, and since 2005 the palace has been open to the public.

A major highlight is the Neptune Fountain. The interiors include representative halls, a banqueting hall, fresco decorations, and gilded stucco ornaments. Throughout the year, various events are held here, including Easter and Christmas markets, summer open-air concerts, and craft festivals.

The gardens are adorned with fountains, sculptures, and carefully maintained parterres. The estate also includes the extensive Meierhof (manor farm), which once ensured the functioning of the estate and today showcases traditional crafts and historical breeds of farm animals. More than 200 animals can be found here, including donkeys, horses, camels, goats, sheep, peacocks, alpacas, llamas, chickens, and pigs.

In the summer months, approximately 35,000 flowers bloom in the gardens. The palace gardens also offer peaceful corners ideal for a walk or a picnic in the shade of trees. The terraces were designed in the French style. Within just a few years, under the direction of garden engineer Anton Zinner, one of the most significant Baroque gardens in the German-speaking world was created. An important part of the decoration is a sculptural ensemble by . The grounds also include a herb garden, a regional Weinviertel garden with local plants, a “tasting” garden, a garden of diversity, and a rose garden.

Schloss Hof diente als Feriensitz der Habsburger. Es befindet sich unweit von . Ich empfehle einen Spaziergang über die Fahrradbrücke „Cyklomost “ (Brücke der Freiheit) – es ist ein angenehmer halbstündiger Weg.

Schloss Hof ist ein Ortsteil der Marktgemeinde Engelhartstetten in , nahe der March (Morava) und der slowakisch-österreichischen Grenze. Im 12. und 13. Jahrhundert wird Hof als „Burg Hof“ erwähnt, die zur Herrschaft Eckartsau gehörte. Mit einer Fläche von über 50 Hektar ist der Komplex einer der größten barocken Schlossanlagen Mitteleuropas und zählt zu den bedeutendsten Barockdenkmälern Österreichs. Das Areal umfasst das Schloss selbst, weitläufige Terrassengärten sowie den Wirtschaftshof.

Der Ursprung der Anlage reicht bis ins 12. und 13. Jahrhundert zurück, als sie als Festung Hof (Burg Hof) erwähnt wurde. Ihre strategische Lage an der Grenze hatte eine defensive Bedeutung. Heute prägen weitläufige Gärten und viel Grün die Umgebung. Zum Areal gehören zudem ein kleiner Tierpark, Stallungen, Pferde und verschiedene Nutztiere.

Schloss Hof gilt als die größte barocke Schlossanlage Österreichs. Seine neuzeitliche Geschichte beginnt 1726, als Prinz Eugen von Savoyen seinen Wunsch nach einem repräsentativen Sommersitz verwirklichte. Architekt war Johann Lucas von Hildebrandt. 1755 erhielt Maria Theresia das Schloss als Geschenk. Ende des 19. Jahrhunderts überließ Kaiser Franz Joseph I. das Anwesen der k.u.k. Armee. Schloss Hof wurde zum Schauplatz bedeutender gesellschaftlicher Ereignisse, Feste und diplomatischer Treffen.

Während des Zweiten Weltkriegs diente die Anlage der deutschen Wehrmacht und ab 1945 bis 1955 der sowjetischen Armee. Die langjährige militärische Nutzung führte zu erheblichen Schäden an Gebäuden und Gärten. Die Restaurierung begann 2002, und seit 2005 ist das Schloss wieder öffentlich zugänglich.

Besonders hervorzuheben ist der Neptunbrunnen. Die Innenräume umfassen repräsentative Säle, einen Festsaal, Fresken und vergoldete Stuckornamente. Das ganze Jahr über finden hier Veranstaltungen statt – darunter Oster- und Weihnachtsmärkte, Sommerkonzerte unter freiem Himmel und Handwerksfeste.

Die Gärten sind mit Brunnen, Skulpturen und regelmäßig gepflegten Parterres geschmückt. Zum Ensemble gehört auch der weitläufige Meierhof, der einst der Versorgung des Guts diente und heute traditionelle Handwerke sowie historische Nutztierrassen präsentiert. Mehr als 200 Tiere sind hier zu sehen, darunter Esel, Pferde, Kamele, Ziegen, Schafe, Pfaue, Alpakas, Lamas, Hühner und Schweine.

In den Sommermonaten blühen in den Gärten rund 35.000 Blumen. Die Schlossgärten bieten auch ruhige Ecken für Spaziergänge oder ein Picknick im Schatten der Bäume. Die Terrassen sind nach französischem Vorbild gestaltet. Unter der Leitung des Garteningenieurs Anton Zinner entstand innerhalb weniger Jahre eine der bedeutendsten barocken Gartenanlagen im deutschsprachigen Raum. Einen wesentlichen Bestandteil der Ausstattung bildet eine Skulpturensammlung des Bildhauers Johann Christoph Mader. Zudem gibt es einen Kräutergarten, einen regionalen Weinviertler Garten mit heimischen Pflanzen, einen Naschgarten, einen Garten der Vielfalt sowie einen Rosengarten.

TOP

Zámok

 

,

Fotografické reportáže, Reportáže, Objekty, predmety a priestory, Reportáže zo Slovenska, Bratislavské reportáže, Umenie, Fotografie, Umelecké diela

Foto Slovakia

skala
Hits: 3332

Foto je výstava a podujatie pre fotografov a nadšencov , profesionálov aj amatérov. jednom mieste sa stretávajú fototechniky, odborníci a fotografie. Podujatie ponúka výstavu fotoaparátov, objektívov a príslušenstva, a so známymi fotografmi, a otvorený fotoateliér, praktické ukážky techník a fotografovania, možnosť vyskúšať si techniku (citylife.sk).

prebehla 21.-22.10.2011 v rovnakých priestoroch ako predtým. Veľmi som sa tešil na toto podujatie a úspešne som ho absolvoval. sa mi páčili, zdalo sa mi, že ich obsadenie bolo trochu viac regionálne. Aj tovar, ktorý bol ponúkaný sa mi zdal skromnejší. Každopádne teším sa opäť na ďalší ročník. Opäť bol prítomný Vrabko, užil som si Aleša Fremuta, Karola Srnca a Petra Praženku, Zuzany Minarovičovej.

sa uskutočnila v Dome v Bratislave 22.-23.10.2010. Program bol bohatý, od stánkov s fototematikou, cez prednášky a prezentácie. Ja sám som navštívil viacero. Pamätám si veľmi dobre a rád si spomeniem na Martina Vrabka, ktorý nám hovoril o možnostiach svietenia a fotografovania modeliek. Poučná bola pre mňa aj prednáška o autorských právach v s fotografiami. Niektoré prednášky boli venované skôr pre remeselnú s fotografovaním, iné boli skôr cestovateľské, poznávacie. V strede, hlavnej bol na modeliek, ktoré sa menili. Účasť bola veľmi , DK Ružinov boli miestami pre takéto podujatie malé.

is an exhibition and event for photographers and photography enthusiasts, both professionals and amateurs. In one place, manufacturers of photographic equipment, experts, and fans of photography come together. The event offers an exhibition of cameras, lenses, and accessories, lectures and discussions with well-known photographers, workshops and an open photo studio, practical demonstrations of techniques and photography, and the opportunity to try out equipment (citylife.sk).

Foto Slovakia 2011 took place on October 21–22, 2011, in the same venue as before. I was very much looking forward to this event and attended successfully. I enjoyed the presentations; it seemed to me that their lineup was somewhat more regionally oriented. The range of products on offer also appeared more modest. In any case, I am already looking forward to the next edition. was present again; I enjoyed , Strobist , , and ‚s presentation about Nepal.

Foto Slovakia 2010 was held at the Ružinov House of Culture in on October 22–23, 2010. The program was rich, ranging from photography-related booths to lectures and presentations, several of which I attended personally. I remember very well—and fondly—Martin Vrabko, who spoke about lighting options and photographing models. A lecture on copyright issues related to photography was also very instructive for me. Some lectures focused more on technical craftsmanship in photography, while others were more travel- and exploration-oriented. In the center of the main hall, there was a space for photographing models, who rotated regularly. Attendance was very high, and at times the premises of the Ružinov House of Culture were too small for an event of this scale.

,

Krajina, Slovensko, Objekty, predmety a priestory, Obce, Slovenské, Podunajsko, Kostoly, Umenie, Stavby, Fotografie, Podunajské obce

Štvrtok na Ostrove

skala
Hits: 496

je obec v okrese . Maďarský názov je (Wikipedia). Prvá písomná zmienka o obci je z roku 1217. Obec leží približne 22 km juhovýchodne od Bratislavy. Jej rozloha je okolo 13 km², žije tu 1 740 obyvateľov (Wikipédia). : , , . Názov obce zrejme pochádza z udelenia jarmočného práva práve . Nemecký názov obce je , (stvrtoknaostrove.sk), , Leopoldsdorf, (Wikipedia).

Štvrtok na Ostrove is a municipality in the Dunajská Streda District. Its Hungarian name is Csallóközcsütörtök (). The written mention of the village dates back to 1217. The municipality is located approximately 22 km southeast of . covers an area of about 13 km² and has a population of 1,740 inhabitants (Wikipedia). Historical names of the village include Cheturtuc, Cheturtuckheil, and Chetertekhel. The name of the village most likely derives from the granting of market rights held on Thursdays. The German names of the village include Villa Liupoldi, Leopoldsdorf (stvrtoknaostrove.sk), Loipersdorf, Leopoldsdorf, and Donnersmarkt (Wikipedia).

Štvrtok na Ostrove község a Dunaszerdahelyi járásban található. Magyar neve Csallóközcsütörtök (Wikipedia). A település első írásos említése 1217-ből származik. A község körülbelül 22 km-re délkeletre fekszik Pozsonytól. Területe mintegy 13 km², lakosainak száma 1 740 fő (Wikipedia). A település történelmi elnevezései: Cheturtuc, Cheturtuckheil, Chetertekhel. A község neve feltehetően abból ered, hogy vásártartási jogot kapott csütörtöki napokra. A település német nevei: Villa Liupoldi, Leopoldsdorf (stvrtoknaostrove.sk), Loipersdorf, Leopoldsdorf, Donnersmarkt (Wikipedia).

Krajina, Zahraničie, Objekty, predmety a priestory, Hrady, Umenie, Česko, Južná Morava, Stavby, Fotografie

Pernštejn – mramorový hrad

skala
Hits: 198

Hrad bol založený cca medzi rokmi 1270 – 1285 (hrad-pernstejn.cz). Nachádza sa nad obcou , približne 40 km severozápadne od Brna (en.wikipedia.org). Názov pravdepodobne pochádza z nemeckého – /skalný výčnelok (zamek-lysice.cz). Pôvodne to bol gotický hrad, neskôr z toho vznikol neskorogotický až renesančný palácový komplex (hrad-pernstejn.cz). Hrad aj vďaka polohe bol považovaný za takmer nezdolateľný. Disponoval vybudovaným obranným systémom, priekopami, obrannými bastiónmi, úzkymi chodbami (visitczechia.com). Prezývaný bol aj „mramorový hrad“, v okolí sa používajú s podobnou štruktúrou rámovanie okien a dverí (private-prague-guide.com). V 15.–16. storočí prešiel viacerými prestavbami, pri ktorých sa rozšírili obytné časti, vzniklo nové nádvorie a Rytířský sál, najväčšia miestnosť hradu. V 17. a 18. storočí pribudli barokové úpravy, vrátane Obrátenia sv. Pavla (1716) a štukových reliéfov od G. A. Corbelliniho. V roku 1645 bol hrad obliehaný Švédmi, pričom utrpel menšie škody. V roku 2005 hrad postihol požiar v bývalej sýpke, ktorý poškodil depozitár s nábytkom a obrazmi, no samotné nezasiahol. V 21. storočí pokračuje obnova areálu, vrátane terasovitých záhrad od roku 2017. Pri hrade rastie starobylý tis, ktorý podľa vyrástol z palice pocestného pochybujúceho o výstavbe hradu (Wikipedia CZ). Rod Pernštejn bol kedysi jeden z najbohatších a najvplyvnejších v Čecháh (prague.fm). Inventár ukazuje, že hrad bol v roku 1720 bohato zariadený umeleckými dielami a textíliami európskeho pôvodu, pričom výrazné zastúpenie mali , cisárov a šľachtických členov rodu, ale aj náboženské a alegorické motívy. Nachádzal sa tu aj rozsiahly súbor papierových vedút a záhradných motívov, typických pre barokový záujem o krajinu a architektúru (Zdeněk Kudělka). Vstupná hala zo 16. storočia má diamantovú klenbu. Nachádza sa tu 28 barokových knižníc, obsahuje 15 000 zväzkov kníh (private-prague-guide.com).

Hrad je spojený s legendou „Bielej pani„. Dodnes sa vraj objavuje na hrade (visitczechia.com). Hrad patrí najviac zachované v Čechách (en.wikipedia.org). Od roku 1995 je národnou kultúrnou pamiatkou (Wikipedia CS). Hrad často slúži ako lokalita pre filmovanie (visitczechia.com). Na juhozápadnom hradnom svahu bola obnovená . Je jedinečným súborom záhradných štýlov v netradičnom horskom teréne. Nachádza sa tu francúzska záhrada, romantická, angločínska až po lesnatú (hrad-pernstejn.cz). Záhrada bola pôvodne založená začiatkom 19. storočia. Dendrologický prieskum hovoril o zlom stave takmer 90 % porastu (hrad-pernstejn.cz).

Pernštejn Castle was founded approximately between 1270 and 1285 (hrad-pernstejn.cz). is located above the village of Nedvědice, about 40 km northwest of (en..org). The name probably originates from the German Bärenstein — “Bear ” or “Rocky Cliff” (zamek-lysice.cz). Originally a Gothic fortress, it later developed into a Late Gothic and Renaissance palace complex (hrad-pernstejn.cz). Thanks to its position on a rocky hill, the castle was considered almost impregnable. It featured a sophisticated defensive system with moats, bastions, and narrow passageways (visitczechia.com). It was nicknamed the “Marble Castle,” since the surrounding area provides stones with a marble-like texture used for window and door framing (private--guide.com). During the 15th and 16th centuries, the castle underwent several reconstructions that expanded its residential quarters, created a new courtyard, and added the Knight’s Hall — the largest room in the castle. In the 17th and 18th centuries, Baroque modifications were added, including the Chapel of the Conversion of St. Paul (1716) and stucco reliefs by G. A. . In 1645, the castle was besieged by the Swedes and suffered only minor damage. In 2005, a fire broke out in a former granary, damaging a furniture and painting depot, though the main exhibitions remained unharmed. In the 21st century, restoration continues, including the reconstruction of the terraced gardens started in 2017. A centuries-old yew tree grows near the castle, said by legend to have sprouted from the staff of a traveler who doubted the castle’s construction (Wikipedia CZ). The Pernštejn family was once among the wealthiest and most influential in Bohemia (prague.fm). An inventory from 1720 shows that the castle was richly furnished with European artworks and textiles, featuring Flemish tapestries, portraits of emperors and noble family members, as well as religious and allegorical motifs. It also contained an extensive collection of paper vedutas and garden motifs, typical of the Baroque fascination with landscape and architecture (Zdeněk Kudělka). The entrance hall from the 16th century has a diamond vault. The castle houses 28 Baroque libraries containing around 15,000 volumes (private-prague-guide.com).

The castle is linked to the legend of the “White Lady,” who is said to still appear there today (visitczechia.com). It is considered one of the best-preserved castles in the Republic (en.wikipedia.org). Since 1995, it has been designated a national cultural monument (Wikipedia CS). Pernštejn Castle often serves as a film location (visitczechia.com). On the southwestern slope, the Vrchnostenská Garden has been restored — a unique complex of garden styles situated in an unusual mountainous landscape. It features French, romantic, Anglo-Chinese, and woodland sections (hrad-pernstejn.cz). The garden was originally established in the early 19th century. A dendrological survey revealed that nearly 90% of the vegetation was in poor condition (hrad-pernstejn.cz).

Hrad Pernštejn byl založen přibližně mezi 1270 a 1285 (hrad-pernstejn.cz). Nachází se nad obcí Nedvědice, asi 40 km severozápadně od Brna (en.wikipedia.org). Název pravděpodobně pochází z německého Bärenstein – „Medvědí kámen“ či „skalní výčnělek“ (zamek-lysice.cz). Původně se jednalo o gotický hrad, který se později vyvinul v pozdně gotický až renesanční palácový komplex (hrad-pernstejn.cz). Díky své poloze na skále byl považován za téměř nedobytný. Disponoval promyšleným obranným systémem, příkopy, baštami a úzkými chodbami (visitczechia.com). Hrad byl přezdíván „mramorový hrad“, protože se v okolí používal kámen s mramorovou strukturou na ostění oken a dveří (private-prague-guide.com). V 15.–16. století prošel několika přestavbami, při nichž se rozšířily obytné části, vzniklo nové nádvoří a Rytířský sál – největší místnost hradu. V 17. a 18. století přibyly barokní úpravy, včetně kaple Obrácení sv. Pavla (1716) a štukových reliéfů od G. A. Corbelliniho. V roce 1645 byl hrad obléhán Švédy a utrpěl jen menší škody. V roce 2005 hrad zasáhl požár v bývalé sýpce, který poškodil depozitář s nábytkem a , ale samotné expozice zůstaly nedotčeny. V 21. století pokračuje obnova areálu, včetně rekonstrukce terasovitých zahrad od roku 2017. U hradu roste starobylý tis, který podle pověsti vyrostl z hole poutníka pochybujícího o výstavbě hradu (Wikipedia CZ). Rod Pernštejnů patřil kdysi mezi nejbohatší a nejvlivnější v Čechách (prague.fm). Inventář z roku 1720 dokládá, že hrad byl bohatě vybaven uměleckými díly a textiliemi evropského původu, s výrazným zastoupením vlámských tapisérií, portrétů císařů a šlechtických členů rodu, ale také náboženských a alegorických motivů. Nacházel se zde i rozsáhlý soubor papírových vedut a zahradních motivů, typických pro barokní zájem o krajinu a architekturu (Zdeněk Kudělka). Vstupní síň ze 16. století má diamantovou klenbu. Nachází se zde 28 barokních knihoven s přibližně 15 000 svazky (private-prague-guide.com).

Hrad je spojen s legendou o „Bílé paní“, která se prý na hradě dodnes objevuje (visitczechia.com). Patří mezi nejlépe zachovalé hrady v Česku (en.wikipedia.org). Od roku 1995 je národní kulturní památkou (Wikipedia CS). Hrad často slouží jako filmová lokalita (visitczechia.com). Na jihozápadním hradním svahu byla obnovena Vrchnostenská zahrada. Jde o jedinečný soubor zahradních stylů v netradičním horském terénu – od francouzské, romantické, anglo‑čínské až po lesní část (hrad-pernstejn.cz). Zahrada byla původně založena na počátku 19. století. Dendrologický průzkum zjistil, že téměř 90 % porostu bylo ve špatném stavu (hrad-pernstejn.cz).

TOP

Všetky

 

 

Krajina, Zahraničie, Mestá, Objekty, predmety a priestory, Umenie, Zámky, Česko, Južná Morava, Moravské mestá, Stavby, Fotografie

Slavkov u Brna

skala
Hits: 344

u Brna, známy aj pod nemeckým názvom , je mesto Južnej Morave, približne 16 kilometrov východne od Brna (en.wikipedia.org) na pravom brehu rieky Litavy (Informačná tabuľa). Pravdepodobný základ Austerlitz je zrejme z latinského „„, čo znamená „„. Vznikol pred koncom 12. storočia, kedy sa územie dostalo do nadvlády rádu Nemeckých rytierov. Chybným prepisom sa pôvodným tvar zmenil na , , , a v roku 1611 Austerlitz. Pomenovanie Slavkov sa objavuje v roku 1361 a je odvodené o krstného mena , ľudovo . Už v 10. a 11. storočí bolo údolie Litavy husto osídlené (slavkov.cz).

Mesto má bohatú históriu, ktorá siaha až do 12. storočia, a je známe predovšetkým vďaka bitke pri Slavkove, známej tiež ako , ktorá sa odohrala 2. decembra 1805. Prvá písomná zmienka o Slavkove pochádza z roku 1237, keď bola obec trhovou dedinou s opevneným sídlom a kostolom. V 14. storočí tu vzniklo židovské geto, ktoré spolu s kresťanskou komunitou vytvorilo silnú ekonomickú aglomeráciu. V roku 1416 bol Slavkov povýšený na mesto kráľom Václavom IV. V priebehu storočí mesto často menilo majiteľov, až kým sa v roku 1509 nestalo majetkom šľachtického rodu Kounicov, ktorí ho vlastnili viac ako 400 rokov. Medzi najvýznamnejšie mesta patrí barokový , ktorý bol postavený na mieste pôvodnej pevnosti na konci 16. storočia. Súčasnú barokovú podobu získal vďaka talianskemu architektovi Domenicovi Martinellimu v 80. rokoch 17. storočia. Zámok patrí k najstarším zachovaným šľachtickým sídlam na Morave a v jeho historickom salóne bolo po bitke pri Slavkove podpísané prímerie medzi Rakúskom a Francúzskom. Súčasťou zámku je aj francúzska záhrada, časť ktorej bola upravená na anglický park (en.wikipedia.org). Na 15 hektárovej ploche sa nachádzajú štyri veľké s vodotryskami, 47 plastikami (Informačná tabuľa). 

Na námestí mesta sa nachádza neskororenesančná radnica z roku 1592 a panský dom. Z mestského zo 14. a 15. storočia sa dodnes zachovali zvyšky hradieb vysoké približne 4 metre. je neskorobaroková a neoklasicistická stavba postavená v rokoch 1786-1789 podľa návrhu Johanna Ferdinanda Hetzendorfa z Hohenbergu. je cintorínskou kaplnkou, ktorá stojí na mieste špitálu z 13. storočia a súčasnú podobu získala v roku 1743. Pod kaplnkou sa nachádza (en.wikipedia.org). 

Dnes má Slavkov u Brna približne 7 200 obyvateľov (tripadvisor.com). Kostolík svätého Jána Krstiteľa je miestom večného odpočinku Kounicovcov a nachádza sa na okraji Slavkova v časti nazývanej „“. Pod južnou časťou sa nachádza rodinná hrobka, kde sú uložené aj telesné pozostatky grófa Václava Antonína Kounica. Severne od mesta na vrchole kopca stojí kaplnka svätého Urbana. Jej svahy boli do 19. storočia pokryté vinicami. Nie je preto prekvapujúce, že krížová kaplnka bola zasvätená svätému Urbanovi, patrónovi vinárov a záhradníkov. Práve z tohto miesta vystrelili z dela signál, ktorý oznámil pochod spojeneckých vojsk od Olomouca smerom na . však kaplnku využívali aj na menej ušľachtilé účely, čo sa odrazilo na jej poškodení, a nakoniec musela byť zbúraná. V rokoch 1858–1861 však na rovnakom mieste postavili novú kaplnku (morava-napoleonska.cz). V blízkosti mesta sa nachádza pamätník Mohyla míru, ktorý pripomína pri Slavkove. Je to významné miesto pre tých, ktorí sa zaujímajú o napoleonskú históriu (mistopisy.cz).

Slavkova siaha hlboko do minulosti, čo potvrdzuje jeden z najstarších mestských erbov v Českej republike z roku 1416. Svetovú slávu však mesto získalo až po bitke troch cisárov. Pravdou je, že názov „Slavkov“ sa používa len v českom prostredí. poznajú skôr meno „Austerlitz“, hoci jeho je pochybný (slavkov.cz).

Slavkov u Brna sa do svetových dejín zapísal predovšetkým vďaka bitke pri Slavkove, ktorá sa odohrala 2. decembra 1805. V tejto bitke sa stretli armády troch cisárov: Napoleona I. (Francúzsko), Alexandra I. () a Františka II. (Rakúsko). v tejto bitke dosiahol jedno zo svojich najväčších víťazstiev, keď porazil spojené rusko-rakúske sily. Po bitke bolo v slavkovskom zámku podpísané prímerie medzi Rakúskom a Francúzskom (en.wikipedia.org). Po skončení bitky Napoleon prišiel na slavkovský zámok – sídlo rodu Kounicovcov (morava-napoleonska.cz).

Slavkov u Brna, also known by its German name Austerlitz, is a town in South , approximately 16 kilometers east of Brno (en..org), located on the right bank of the River (Information board). The likely origin of the name Austerlitz can be traced to the Latin term „ sedes,“ meaning „New settlement.“ The town emerged before the end of the 12th century when the area came under the control of the Teutonic Knights. Due to a transcription error, the original name evolved into forms such as Novosedeliz, Nausedlicz, Neusserlicz, Nausterlitz, and eventually Austerlitz in 1611. The name Slavkov appeared in 1361 and is derived from the Christian name Bohuslav, colloquially Slávek. The Litava Valley had already been densely populated as early as the 10th and 11th centuries (slavkov.cz).

The town has a rich history dating back to the 12th century and is best known for the Battle of Austerlitz, also called the Battle of the Three Emperors, which took place on December 2, 1805. The first written mention of Slavkov dates to 1237, when was a market village with a fortified manor and a church. In the 14th century, a Jewish ghetto was established, which, together with the Christian community, formed a strong economic hub. In 1416, King Wenceslas IV granted Slavkov town privileges. Over the centuries, the town frequently changed owners until 1509, when it became the property of the noble Kaunitz family, who held it for over 400 years. Among the town’s most significant landmarks is the Baroque Slavkov Castle, built on the site of the original fortress at the end of the 16th century. It acquired its present Baroque form thanks to the Italian architect in the 1680s. The castle is one of the oldest preserved noble residences in Moravia, and in its historic salon, an armistice between and was signed after the Battle of Austerlitz. The castle grounds include a French garden, part of which was later adapted into an English park (en.wikipedia.org). Covering 15 hectares, the grounds feature four large pools with fountains and 47 sculptures (Information board).

The town square hosts a late Renaissance town hall from 1592 and a manor house. Remnants of the town’s 14th and 15th-century fortifications, with walls approximately 4 meters high, are still visible. The Church of the Resurrection is a late Baroque and Neoclassical structure built between 1786 and 1789, based on designs by von Hohenberg. The Chapel of St. John the Baptist is a cemetery chapel standing on the site of a 13th-century hospital, which acquired its current form in 1743. Beneath the chapel lies the Kaunitz family crypt (en.wikipedia.org).

Today, Slavkov u Brna has approximately 7,200 inhabitants (tripadvisor.com). The Chapel of St. John the Baptist is the final resting place of the Kaunitz family and is situated on the outskirts of Slavkov in the area called „Špitálka.“ Beneath the southern part of the chapel is the family tomb, which also contains the remains of Count Wenzel Anton Kaunitz. North of the town, on a hilltop, stands the Chapel of St. Urban. Until the 19th century, the slopes around the chapel were covered with vineyards. It is no surprise that the chapel was dedicated to St. Urban, the patron saint of winemakers and gardeners. It was from this site that a cannon shot signaled the of the allied forces from towards Brno. However, the soldiers misused the chapel for less noble purposes, leading to its damage and eventual demolition. A new chapel was built on the same site between 1858 and 1861 (-napoleonska.cz). Near the town is the Cairn of Peace, a memorial commemorating the victims of the Battle of Austerlitz. It is a significant site for those interested in Napoleonic history (mistopisy.cz).

Slavkov’s history runs deep, as evidenced by its coat of arms, one of the oldest in the Czech Republic, dating from 1416. However, the town gained global fame following the Battle of the Three Emperors. Interestingly, the name „Slavkov“ is used only in Czech contexts. Foreigners are more familiar with the name „Austerlitz,“ although its German origin is somewhat uncertain (slavkov.cz).

Slavkov u Brna became part of world history primarily because of the Battle of Austerlitz, which occurred on December 2, 1805. In this battle, the armies of three emperors clashed: Napoleon I (France), Alexander I (Russia), and Francis II (Austria). Napoleon achieved one of his greatest victories by defeating the combined Russo-Austrian forces. Following the battle, an armistice between Austria and France was signed at Slavkov Castle (en.wikipedia.org). After the battle, Napoleon visited the Slavkov Castle, the residence of the Kaunitz family (morava-napoleonska.cz).

Slavkov u Brna, auch bekannt unter dem deutschen Namen Austerlitz, ist eine Stadt in Südmähren, etwa 16 Kilometer östlich von Brünn (en.wikipedia.org), am rechten Ufer des Flusses Litava gelegen (Informačná tabuľa). Der wahrscheinliche Ursprung des Namens Austerlitz stammt vermutlich aus dem lateinischen Ausdruck „Nova sedes“, was „Neuer Sitz“ bedeutet. Die Stadt entstand gegen Ende des 12. Jahrhunderts, als das Gebiet unter die Herrschaft des Deutschen Ordens kam. Durch fehlerhafte Übertragungen entwickelte sich der ursprüngliche Name zu Novosedeliz, Nausedlicz, Neusserlicz, Nausterlitz und schließlich im Jahr 1611 zu Austerlitz. Der Name Slavkov tauchte erstmals 1361 auf und ist vom Vornamen Bohuslav (volkstümlich Slávek) abgeleitet. Bereits im 10. und 11. Jahrhundert war das Tal der Litava dicht besiedelt (slavkov.cz).

Die Stadt hat eine reiche Geschichte, die bis ins 12. Jahrhundert zurückreicht, und ist vor allem durch die Schlacht bei Austerlitz, auch bekannt als die Schlacht der drei Kaiser, berühmt geworden, die am 2. Dezember 1805 stattfand. Die erste schriftliche Erwähnung von Slavkov stammt aus dem Jahr 1237, als die Siedlung ein Marktflecken mit einer befestigten Anlage und einer Kirche war. Im 14. Jahrhundert entstand hier ein jüdisches Ghetto, das zusammen mit der christlichen Gemeinde ein starkes wirtschaftliches Zentrum bildete. Im Jahr 1416 wurde Slavkov von König Wenzel IV. zur Stadt erhoben. Im Laufe der Jahrhunderte wechselte die Stadt häufig die Besitzer, bis sie 1509 in den Besitz der Adelsfamilie Kaunitz gelangte, die sie über 400 Jahre lang besaß. Zu den bedeutendsten Sehenswürdigkeiten der Stadt gehört das Barockschloss Slavkov, das Ende des 16. Jahrhunderts an der Stelle einer ehemaligen Festung erbaut wurde. Seine heutige barocke Gestalt erhielt das Schloss in den 1680er Jahren durch den italienischen Architekten Domenico Martinelli. Das Schloss gehört zu den ältesten erhaltenen Adelssitzen in Mähren, und in seinem historischen Salon wurde nach der Schlacht bei Austerlitz der Waffenstillstand zwischen und Frankreich unterzeichnet. Zum Schloss gehört ein französischer Garten, von dem ein Teil später in einen englischen Park umgestaltet wurde (en.wikipedia.org). Auf einer Fläche von 15 Hektar befinden sich vier große Becken mit Springbrunnen und 47 Skulpturen (Informačná tabuľa).

Am Stadtplatz befinden sich das spätgotische aus dem Jahr 1592 und ein Herrenhaus. Von der Stadtbefestigung aus dem 14. und 15. Jahrhundert sind noch Überreste der etwa 4 Meter hohen Mauern erhalten. Die Kirche der Auferstehung des Herrn ist ein spätbarocker und klassizistischer Bau, der zwischen 1786 und 1789 nach den Plänen von Johann Hetzendorf von Hohenberg errichtet wurde. Die Kapelle des Heiligen Johannes des Täufers ist eine Friedhofskapelle, die an der Stelle eines Spitals aus dem 13. Jahrhundert steht und 1743 ihre heutige Form erhielt. Unter der Kapelle befindet sich die Gruft der Familie Kaunitz (en.wikipedia.org).

Heute hat Slavkov u Brna etwa 7.200 Einwohner (tripadvisor.com). Die Kapelle des Heiligen Johannes des Täufers ist die letzte Ruhestätte der Familie Kaunitz und befindet sich am Stadtrand von Slavkov in einem Bereich, der „Špitálka“ genannt wird. Unter dem südlichen Teil der Kapelle befindet sich die Familiengruft, in der auch die sterblichen Überreste von Graf Wenzel Anton Kaunitz aufbewahrt werden. Nördlich der Stadt steht auf einem Hügel die Kapelle des Heiligen Urban. Bis ins 19. Jahrhundert waren ihre Hänge mit Weinbergen bedeckt. Es überrascht daher nicht, dass die Kapelle dem Heiligen Urban, dem Schutzpatron der Winzer und Gärtner, geweiht wurde. Von diesem Ort wurde mit einer Kanonenkugel das Signal zum Marsch der alliierten Truppen von Olmütz nach Brünn gegeben. Die Soldaten missbrauchten die Kapelle jedoch auch für weniger edle Zwecke, was zu ihrer Beschädigung führte, und schließlich musste sie abgerissen werden. Zwischen 1858 und 1861 wurde an derselben Stelle eine neue Kapelle errichtet (morava-napoleonska.cz). In der Nähe der Stadt befindet sich das Denkmal „Mohyla míru“ (Friedenshügel), das an die Opfer der Schlacht bei Austerlitz erinnert. Es ist ein bedeutender Ort für alle, die sich für die napoleonische Geschichte interessieren (mistopisy.cz).

Die Geschichte von Slavkov reicht weit in die Vergangenheit zurück, was durch eines der ältesten Stadtwappen in der Tschechischen Republik aus dem Jahr 1416 belegt wird. Weltweite Berühmtheit erlangte die Stadt jedoch erst nach der Schlacht der drei Kaiser. Tatsächlich wird der Name „Slavkov“ nur im tschechischen Sprachraum verwendet. Ausländer kennen eher den Namen „Austerlitz“, obwohl sein deutscher Ursprung umstritten ist (slavkov.cz).

Slavkov u Brna ging vor allem durch die Schlacht bei Austerlitz, die am 2. Dezember 1805 stattfand, in die Weltgeschichte ein. In dieser Schlacht trafen die Armeen dreier Kaiser aufeinander: Napoleon I. (Frankreich), Alexander I. (Russland) und Franz II. (Österreich). Napoleon errang in dieser Schlacht einen seiner größten Siege, indem er die vereinten russisch-österreichischen Truppen besiegte. Nach der Schlacht wurde im Schloss Slavkov der Waffenstillstand zwischen Österreich und Frankreich unterzeichnet (en.wikipedia.org). Nach der Schlacht besuchte Napoleon das Schloss Slavkov, den Sitz der Familie Kaunitz (morava-napoleonska.cz).

Slavkov u Brna, známý také pod německým názvem Austerlitz, je město na jižní Moravě, přibližně 16 kilometrů východně od Brna (en.wikipedia.org), na pravém břehu řeky Litavy (Informační tabule). Pravděpodobný základ pojmenování Austerlitz pochází patrně z latinského „Nova sedes“, což znamená „Nové sídlo“. Město vzniklo před koncem 12. století, kdy se území dostalo pod nadvládu řádu Německých rytířů. Chybným přepisem se původní tvar změnil na Novosedeliz, Nausedlicz, Neusserlicz, Nausterlitz a v roce 1611 Austerlitz. Název Slavkov se objevuje v roce 1361 a je odvozen od křestního jména Bohuslav, lidově Slávek. Již v 10. a 11. století bylo údolí Litavy hustě osídlené (slavkov.cz).

Město má bohatou historii sahající až do 12. století a je známé především díky bitvě u Slavkova, známé také jako bitva tří císařů, která se odehrála 2. prosince 1805. První písemná zmínka o Slavkově pochází z roku 1237, kdy byla obec trhovou vsí s opevněným sídlem a kostelem. Ve 14. století zde vzniklo židovské ghetto, které spolu s křesťanskou komunitou vytvořilo silnou ekonomickou aglomeraci. V roce 1416 byl Slavkov povýšen na město králem Václavem IV. V průběhu staletí město často měnilo majitele, až se v roce 1509 stalo majetkem šlechtického rodu Kouniců, kteří jej vlastnili více než 400 let. Mezi nejvýznamnější památky města patří barokní zámek Slavkov, který byl postaven na místě původní pevnosti na konci 16. století. Současnou barokní podobu získal díky italskému architektovi Domenicu Martinellimu v 80. letech 17. století. Zámek patří k nejstarším dochovaným šlechtickým sídlům na Moravě a v jeho historickém salónu bylo po bitvě u Slavkova podepsáno příměří mezi Rakouskem a Francií. Součástí zámku je také francouzská zahrada, jejíž část byla upravena na anglický park (en.wikipedia.org). Na 15hektarové ploše se nacházejí čtyři velké bazény s fontánami a 47 plastikami (Informační tabule).

Na náměstí města se nachází pozdně renesanční z roku 1592 a panský dům. Z městského opevnění ze 14. a 15. století se dodnes dochovaly zbytky hradeb vysoké přibližně 4 metry. Kostel Vzkříšení Páně je pozdně barokní a neoklasicistní stavba postavená v letech 1786–1789 podle návrhu Johanna Ferdinanda Hetzendorfa z Hohenbergu. Kaple svatého Jana Křtitele je hřbitovní kaplí, která stojí na místě špitálu ze 13. století, a svou současnou podobu získala v roce 1743. Pod kaplí se nachází hrobka rodu Kouniců (en.wikipedia.org).

Dnes má Slavkov u Brna přibližně 7 200 obyvatel (tripadvisor.com). Kostelík svatého Jana Křtitele je místem věčného odpočinku rodiny Kouniců a nachází se na okraji Slavkova v části nazývané „Špitálka“. Pod jižní částí kaple se nachází rodinná hrobka, kde jsou uloženy také tělesné ostatky hraběte Václava Antonína Kounice. Severně od města na vrcholu kopce stojí kaple svatého Urbana. Její svahy byly do 19. století pokryté vinicemi. Není proto překvapivé, že křížová kaple byla zasvěcena svatému Urbanovi, patronu vinařů a zahradníků. Právě z tohoto místa vypálili z děla signál, který oznámil pochod spojeneckých vojsk od Olomouce směrem na Brno. Vojáci však kapli využívali i k méně ušlechtilým účelům, což vedlo k jejímu poškození, a nakonec musela být zbořena. V letech 1858–1861 však na stejném místě postavili novou kapli (morava-napoleonska.cz). V blízkosti města se nachází památník Mohyla míru, který připomíná oběti bitvy u Slavkova. Je to významné místo pro ty, kteří se zajímají o napoleonskou historii (mistopisy.cz).

Historie Slavkova sahá hluboko do minulosti, což potvrzuje jeden z nejstarších městských erbů v České republice z roku 1416. Světovou slávu však město získalo až po bitvě tří císařů. Pravdou je, že název „Slavkov“ se používá pouze v českém prostředí. Cizinci znají spíše jméno „Austerlitz“, ačkoliv jeho německý původ je sporný (slavkov.cz).

Slavkov u Brna se do světových dějin zapsal především díky bitvě u Slavkova, která se odehrála 2. prosince 1805. V této bitvě se střetly armády tří císařů: Napoleona I. (Francie), Alexandra I. (Rusko) a Františka II. (Rakousko). Napoleon v této bitvě dosáhl jednoho ze svých největších vítězství, když porazil spojené rusko-rakouské síly. Po bitvě bylo na slavkovském zámku podepsáno příměří mezi Rakouskem a Francií (en.wikipedia.org). Po skončení bitvy Napoleon dorazil na slavkovský zámek – sídlo rodu Kouniců (morava-napoleonska.cz).

TOP

Všetky