Krajina, Zahraničie, Príroda, Živočíchy, Dokumenty, Prírodné, Česko, Ryby, Južná Morava, Organizmy

Modrá

skala
Hits: 27

Obec Modrá sa nachádza neďaleko od pútnického miesta Velehradu. Žije to cca 702 obyvateľov (Wikipedia). Historicky sa obec nazývala Neudorf. Na južnom okraji obce sú základy kamenného kostola z doby prelomu 8. až 9. storočia. Obec bola kedysi hospodárskym zázemím Velehradu, v okolí boli rybníky a ovčiarne (obec-modra.cz). Obec je významnou archeologickou lokalitou (turistika.cz). Dnes je v obci archeoskanzen, predstavuje zrekonštruované rannostredoveké slovanské opevnené sídlisko z doby Veľkej Moravy, s hradbami, dielňami, hospodárskymi stavbami aj palácmi. Zaujímavosťou je aj novo vysadený vinohrad so starými odrodami viniča známymi už v stredoveku, napr. Červenošpičák, Mlynárka, Tramín biely, Muškát žltý (archeoskanzen.cz). Modrá je známa aj slivovicou. Každoročne sa tu konajú rôzne akcie, napr. Vítanie jari, Josefovský košt vína, Cesty vína, Letný slnovrat, Deň medu a medoviny, Historická bitka Veligrad, Vinobranie, Halali – Lov a rybolov od Veľkej Moravy po súčasnosť (Informačná tabuľa).

Ďalšou atrakciou je „Živá voda“, ktorá prezentuje život vo vode a okolo nej, v oblasti Bielych Karpát a Chřibských vrchov. Výrazným prvkom je presklený tunel umožňujúci pozorovanie sladkovodných rýb pod vodnou hladinou (zivavodamodra.cz). Tunel je dlhý 8 metrov a šíroky 2 metre. Hĺbka v prednej časti vodnej plochy je 650 cm, celkový objem je 850 000 litrov. Žijú v ňom regionálne ryby dnešné, ale aj tie ktoré tu žili historicky. Menovite beličky, lipne, hlavátky, pstruhy, mreny, kapre, štuky, zubáče, sumce, jesetery a vyzy. Predná časť vodnej plochy má hĺbku 6,5 metra a celkový objem je 850 000 litrov. Žijú tu ryby  typické pre región – súčasné aj historicky pôvodné (zivavodamodra.cz). Súčasťou areálu je výbeh praturov, ktoré sa kedysi vyskytovali v celej Európy z výnimkou Írska a severnej Škandinávie, v severnej Afrike a Ázii (zivavodamodra.cz).

The village of Modrá is located near the pilgrimage site of Velehrad. It has approximately 702 inhabitants (Wikipedia). Historically, the village was called Neudorf. On the southern edge of the village are the foundations of a stone church dating back to the turn of the 8th and 9th centuries. The village once served as an economic base for Velehrad; there were fishponds and sheep farms in the surrounding area (obec-modra.cz). Modrá is an important archaeological site (turistika.cz). Today, the village features an archaeological open-air museum – a reconstructed early medieval Slavic fortified settlement from the Great Moravian period, with walls, workshops, farm buildings, and palaces. Another interesting feature is a newly planted vineyard with old grape varieties known since the Middle Ages, such as Červenošpičák, Mlynárka, Tramín White, and Yellow Muscat (archeoskanzen.cz). Modrá is also known for its slivovitz. Various events take place here every year, such as the Welcoming of Spring, Josefovský Wine Tasting, Wine Trails, Summer Solstice, Honey and Mead Day, the Historical Battle of Veligrad, Harvest Festival, and Halali – Hunting and Fishing from Great Moravia to the Present (Information Board).

Another attraction is “Živá voda” (“Living Water”), which presents life in and around water in the region of the White Carpathians and Chřiby Hills. A distinctive element is a glass tunnel that allows visitors to observe freshwater fish beneath the water’s surface (zivavodamodra.cz). The tunnel is 8 meters long and 2 meters wide. The depth of the front part of the water area is 650 cm, with a total volume of 850,000 liters. It contains present-day regional fish as well as species that lived here historically. Specifically: bleak, grayling, huchen, trout, barbel, carp, pike, zander, catfish, sturgeon, and beluga. The depth in the front section reaches 6.5 meters with a total volume of 850,000 liters. The fish found here are typical for the region – both current and historically original species (zivavodamodra.cz). The area also includes an enclosure with aurochs, which once lived throughout Europe (with the exception of Ireland and northern Scandinavia), in North Africa, and in Asia (zivavodamodra.cz).

Obec Modrá se nachází nedaleko poutního místa Velehradu. Žije zde přibližně 702 obyvatel (Wikipedia). Historicky se obec nazývala Neudorf. Na jižním okraji obce se nacházejí základy kamenného kostela z období přelomu 8. a 9. století. Obec byla kdysi hospodářským zázemím Velehradu; v okolí byly rybníky a ovčírny (obec-modra.cz). Modrá je významnou archeologickou lokalitou (turistika.cz). Dnes se v obci nachází archeoskanzen – zrekonstruované raně středověké slovanské opevněné sídliště z období Velké Moravy, s hradbami, dílnami, hospodářskými stavbami i paláci. Zajímavostí je také nově vysazená vinice se starými odrůdami vinné révy, známými již ve středověku, např. Červenošpičák, Mlynárka, Tramín bílý a Muškát žlutý (archeoskanzen.cz). Modrá je také známá slivovicí. Každoročně se zde konají různé akce, například Vítání jara, Josefovský košt vína, Cesty vína, Letní slunovrat, Den medu a medoviny, Historická bitva Veligrad, Vinobraní a Halali – Lov a rybolov od Velké Moravy po současnost (Informační tabule).

Další atrakcí je „Živá voda“, která představuje život ve vodě a kolem ní v oblasti Bílých Karpat a Chřibských vrchů. Výrazným prvkem je prosklený tunel umožňující pozorování sladkovodních ryb pod vodní hladinou (zivavodamodra.cz). Tunel je dlouhý 8 metrů a široký 2 metry. Hloubka přední části vodní plochy je 650 cm, celkový objem činí 850 000 litrů. Žijí zde regionální druhy ryb současné i historické: běličky, lipani, hlavatky, pstruzi, mreny, kapři, štiky, candáti, sumci, jeseteři a vyzy. Přední část vodní plochy má hloubku 6,5 metru a celkový objem 850 000 litrů. Žijí zde ryby typické pro region – současné i historicky původní druhy (zivavodamodra.cz). Součástí areálu je také výběh praturů, kteří se kdysi vyskytovali v celé Evropě s výjimkou Irska a severní Skandinávie, v severní Africe a v Asii (zivavodamodra.cz).

Odkazy

modra

Krajina, Zahraničie, Neživé, Hrady, Česko, Južná Morava, Stavby

Pernštejn – mramorový hrad

skala
Hits: 43

Hrad Pernštejn bol založený cca medzi rokmi 1270 – 1285 (hrad-pernstejn.cz). Nachádza sa nad obcou Nedvědice, približne 40 km severozápadne od Brna (en.wikipedia.org). Názov pravdepodobne pochádza z nemeckého Bärenstein – Medvedí kameň/skalný výčnelok (zamek-lysice.cz). Pôvodne to bol gotický hrad, neskôr z toho vznikol neskorogotický až renesančný palácový komplex (hrad-pernstejn.cz). Hrad aj vďaka polohe na skale bol považovaný za takmer nezdolateľný. Disponoval vybudovaným obranným systémom, priekopami, obrannými bastiónmi, úzkymi chodbami (visitczechia.com). Prezývaný bol aj „mramorový hrad“, v okolí sa používajú kamene s podobnou štruktúrou na rámovanie okien a dverí (private-prague-guide.com). V 15.–16. storočí prešiel viacerými prestavbami, pri ktorých sa rozšírili obytné časti, vzniklo nové nádvorie a Rytířský sál, najväčšia miestnosť hradu. V 17. a 18. storočí pribudli barokové úpravy, vrátane kaplnky Obrátenia sv. Pavla (1716) a štukových reliéfov od G. A. Corbelliniho. V roku 1645 bol hrad obliehaný Švédmi, pričom utrpel menšie škody. V roku 2005 hrad postihol požiar v bývalej sýpke, ktorý poškodil depozitár s nábytkom a obrazmi, no samotné expozície nezasiahol. V 21. storočí pokračuje obnova areálu, vrátane rekonštrukcie terasovitých záhrad od roku 2017. Pri hrade rastie starobylý tis, ktorý podľa povesti vyrástol z palice pocestného pochybujúceho o výstavbe hradu (Wikipedia CZ). Rod Pernštejn bol kedysi jeden z najbohatších a najvplyvnejších v Čecháh (prague.fm). Inventár ukazuje, že hrad bol v roku 1720 bohato zariadený umeleckými dielami a textíliami európskeho pôvodu, pričom výrazné zastúpenie mali flámske tapisérie, portréty cisárov a šľachtických členov rodu, ale aj náboženské a alegorické motívy. Nachádzal sa tu aj rozsiahly súbor papierových vedút a záhradných motívov, typických pre barokový záujem o krajinu a architektúru (Zdeněk Kudělka). Vstupná hala zo 16. storočia má diamantovú klenbu. Nachádza sa tu 28 barokových knižníc, obsahuje 15 000 zväzkov kníh (private-prague-guide.com).

Hrad je spojený s legendou „Bielej pani„. Dodnes sa vraj objavuje na hrade (visitczechia.com). Hrad patrí najviac zachované hrady v Čechách (en.wikipedia.org). Od roku 1995 je národnou kultúrnou pamiatkou (Wikipedia CS). Hrad často slúži ako lokalita pre filmovanie (visitczechia.com). Na juhozápadnom hradnom svahu bola obnovená Vrchnostenská záhrada. Je jedinečným súborom záhradných štýlov v netradičnom horskom teréne. Nachádza sa tu francúzska záhrada, romantická, angločínska až po lesnatú (hrad-pernstejn.cz). Záhrada bola pôvodne založená začiatkom 19. storočia. Dendrologický prieskum hovoril o zlom stave takmer 90 % porastu (hrad-pernstejn.cz).

Pernštejn Castle was founded approximately between 1270 and 1285 (hrad-pernstejn.cz). It is located above the village of Nedvědice, about 40 km northwest of Brno (en.wikipedia.org). The name probably originates from the German Bärenstein — “Bear Rock” or “Rocky Cliff” (zamek-lysice.cz). Originally a Gothic fortress, it later developed into a Late Gothic and Renaissance palace complex (hrad-pernstejn.cz). Thanks to its position on a rocky hill, the castle was considered almost impregnable. It featured a sophisticated defensive system with moats, bastions, and narrow passageways (visitczechia.com). It was nicknamed the “Marble Castle,” since the surrounding area provides stones with a marble-like texture used for window and door framing (private-prague-guide.com). During the 15th and 16th centuries, the castle underwent several reconstructions that expanded its residential quarters, created a new courtyard, and added the Knight’s Hall — the largest room in the castle. In the 17th and 18th centuries, Baroque modifications were added, including the Chapel of the Conversion of St. Paul (1716) and stucco reliefs by G. A. Corbellini. In 1645, the castle was besieged by the Swedes and suffered only minor damage. In 2005, a fire broke out in a former granary, damaging a furniture and painting depot, though the main exhibitions remained unharmed. In the 21st century, restoration continues, including the reconstruction of the terraced gardens started in 2017. A centuries-old yew tree grows near the castle, said by legend to have sprouted from the staff of a traveler who doubted the castle’s construction (Wikipedia CZ). The Pernštejn family was once among the wealthiest and most influential in Bohemia (prague.fm). An inventory from 1720 shows that the castle was richly furnished with European artworks and textiles, featuring Flemish tapestries, portraits of emperors and noble family members, as well as religious and allegorical motifs. It also contained an extensive collection of paper vedutas and garden motifs, typical of the Baroque fascination with landscape and architecture (Zdeněk Kudělka). The entrance hall from the 16th century has a diamond vault. The castle houses 28 Baroque libraries containing around 15,000 volumes (private-prague-guide.com).

The castle is linked to the legend of the “White Lady,” who is said to still appear there today (visitczechia.com). It is considered one of the best-preserved castles in the Czech Republic (en.wikipedia.org). Since 1995, it has been designated a national cultural monument (Wikipedia CS). Pernštejn Castle often serves as a film location (visitczechia.com). On the southwestern slope, the Vrchnostenská Garden has been restored — a unique complex of garden styles situated in an unusual mountainous landscape. It features French, romantic, Anglo-Chinese, and woodland sections (hrad-pernstejn.cz). The garden was originally established in the early 19th century. A dendrological survey revealed that nearly 90% of the vegetation was in poor condition (hrad-pernstejn.cz).

Hrad Pernštejn byl založen přibližně mezi lety 1270 a 1285 (hrad-pernstejn.cz). Nachází se nad obcí Nedvědice, asi 40 km severozápadně od Brna (en.wikipedia.org). Název pravděpodobně pochází z německého Bärenstein – „Medvědí kámen“ či „skalní výčnělek“ (zamek-lysice.cz). Původně se jednalo o gotický hrad, který se později vyvinul v pozdně gotický až renesanční palácový komplex (hrad-pernstejn.cz). Díky své poloze na skále byl považován za téměř nedobytný. Disponoval promyšleným obranným systémem, příkopy, baštami a úzkými chodbami (visitczechia.com). Hrad byl přezdíván „mramorový hrad“, protože se v okolí používal kámen s mramorovou strukturou na ostění oken a dveří (private-prague-guide.com). V 15.–16. století prošel několika přestavbami, při nichž se rozšířily obytné části, vzniklo nové nádvoří a Rytířský sál – největší místnost hradu. V 17. a 18. století přibyly barokní úpravy, včetně kaple Obrácení sv. Pavla (1716) a štukových reliéfů od G. A. Corbelliniho. V roce 1645 byl hrad obléhán Švédy a utrpěl jen menší škody. V roce 2005 hrad zasáhl požár v bývalé sýpce, který poškodil depozitář s nábytkem a obrazy, ale samotné expozice zůstaly nedotčeny. V 21. století pokračuje obnova areálu, včetně rekonstrukce terasovitých zahrad od roku 2017. U hradu roste starobylý tis, který podle pověsti vyrostl z hole poutníka pochybujícího o výstavbě hradu (Wikipedia CZ). Rod Pernštejnů patřil kdysi mezi nejbohatší a nejvlivnější v Čechách (prague.fm). Inventář z roku 1720 dokládá, že hrad byl bohatě vybaven uměleckými díly a textiliemi evropského původu, s výrazným zastoupením vlámských tapisérií, portrétů císařů a šlechtických členů rodu, ale také náboženských a alegorických motivů. Nacházel se zde i rozsáhlý soubor papírových vedut a zahradních motivů, typických pro barokní zájem o krajinu a architekturu (Zdeněk Kudělka). Vstupní síň ze 16. století má diamantovou klenbu. Nachází se zde 28 barokních knihoven s přibližně 15 000 svazky (private-prague-guide.com).

Hrad je spojen s legendou o „Bílé paní“, která se prý na hradě dodnes objevuje (visitczechia.com). Patří mezi nejlépe zachovalé hrady v Česku (en.wikipedia.org). Od roku 1995 je národní kulturní památkou (Wikipedia CS). Hrad často slouží jako filmová lokalita (visitczechia.com). Na jihozápadním hradním svahu byla obnovena Vrchnostenská zahrada. Jde o jedinečný soubor zahradních stylů v netradičním horském terénu – od francouzské, romantické, anglo‑čínské až po lesní část (hrad-pernstejn.cz). Zahrada byla původně založena na počátku 19. století. Dendrologický průzkum zjistil, že téměř 90 % porostu bylo ve špatném stavu (hrad-pernstejn.cz).

Odkazy

TOP

Všetky

pernstejn

Krajina, Zahraničie, Dokumenty, Stavby, Česko, Severná Morava

Valašské múzeum v Rožňove pod Radhošťom

skala
Hits: 70

Valašské múzeum je najväčšie a najstaršie svojho druhu v strednej Európe (kudyznudy.cz). Založené bolo v roku 1925 bratmi Bohumírom a Aloisom Jaroněkom. Inšpiráciou bola návšteva múzea v prírode v Dánsku (beskydy.cz). Je dôležitým kultúrno-historickým objektom, dokumentujúcim ľudové staviteľstvo, životný štýl a technológie Valašska. Slúži aj ako priestor pre zachovanie a popularizáciu a výučbu tradičných remesiel, zvykov a folklóru. Z pohľadu turistického je jednou z hlavných atrakcií regiónu (hotelovy-dum.cz).

Múzeum je rozdelené na tri tematické areály: Drevené mestečko prezentuje architektúru menšieho mestečka na Moravskom Valašsku v druhej polovici 19. a začiatkom 20. storočia (overenorodici.cz). Valašská dedina prezentuje model valašskej farmárskej dediny s charakteristickými domami, stajňami, hospodárskymi budovami a vybavením (beskydy.cz). Mlynská dolina prezentuje expozície, vodné a veterné mlyny, valchy, píly, lisovne a iné technické regionálne stavby (hotelovy-dum.cz). Nachádzajú sa tu sýpky, súkennícke stodoly, socha svätého Jána Nepomuckého, paliarňa, Billov meštiansky dom, radnica, hostince, fojstvo, zvonička, amfiteáter, vozovna, kováčska dieľňa, píla (nmvp.cz). Vzniká tu aj nový areál Kolibiska (kudyznudy.cz). Múzeum okrem Valašského múzea spravuje aj historické stavby, napr. na Pustevnách (nmvp.cz).

Areál múzea je situovaný v prírodnej krajine, domy tvoria presunuté pôvodné stavby a verné rekonštrukcie (kudyznudy.cz). V areáli sa nachádza kostol svätej Anny a cintorín Valašský Slavín, kde sú pochovaní významní ľudia regiónu (hotelovy-dum.cz). Napr. Emil Zátopek, Dana Zátopková, Jiří Raška, Ludvík Daněk, Bohumír a Alois Jaroňkoví, Jarmila Šuláková (Wikipedia). Možno tu vidieť ukážky tradičných remesiel, hospodárských činností, folklórnych obradov, festivalov a tradičných podujatí (zars.cz). Ročná návštevnosť dosahuje 500 000 návštevníkov (visitroznov.cz).

The Wallachian Open-Air Museum is the largest and oldest of its kind in Central Europe. It was founded in 1925 by brothers Bohumír and Alois Jaroňek. The inspiration came from a visit to an open-air museum in Denmark. It is an important cultural and historical institution documenting folk architecture, lifestyle, and technologies of the Wallachia region. It also serves as a space for the preservation, promotion, and teaching of traditional crafts, customs, and folklore. From a tourist perspective, it is one of the main attractions of the region.

The museum is divided into three thematic areas: the Wooden Town presents the architecture of a small Moravian Wallachian town from the late 19th and early 20th centuries. The Wallachian Village represents a model of a Wallachian farming settlement with characteristic houses, stables, farm buildings, and tools. The Mill Valley exhibits water and mechanical mills, fulling mills, sawmills, presses, and other regional technical buildings. Among them are granaries, cloth barns, a statue of Saint John of Nepomuk, a drying house, the Bill bourgeois house, the town hall, inns, a vogt’s office, a bell tower, an amphitheater, a carriage shed, a blacksmith’s workshop, and a sawmill. A new area called Kolibiska is also being developed. Apart from the Wallachian Open-Air Museum, the institution manages historical buildings such as those at Pustevny.

The museum complex is situated in a natural landscape; the houses consist of relocated originals and faithful reconstructions. Within the area stands the Church of Saint Anna and the Wallachian Slavín Cemetery, where notable figures of the region are buried — for example Emil Zátopek, Dana Zátopková, Jiří Raška, Ludvík Daněk, Bohumír and Alois Jaroňek, and Jarmila Šuláková. Visitors can see demonstrations of traditional crafts, agricultural activities, folklore ceremonies, festivals, and traditional events. The annual attendance reaches about 500,000 visitors.

Valašské muzeum v přírodě je největším a nejstarším svého druhu ve střední Evropě. Založeno bylo v roce 1925 bratry Bohumírem a Aloisem Jaroňkem. Inspirací byla návštěva muzea v přírodě v Dánsku. Je důležitým kulturně-historickým objektem dokumentujícím lidové stavitelství, životní styl a technologie Valašska. Slouží také jako prostor pro zachování, popularizaci a výuku tradičních řemesel, zvyků a folkloru. Z turistického hlediska patří mezi hlavní atrakce regionu.

Muzeum je rozděleno do tří tematických areálů: Dřevěné městečko představuje architekturu menšího města na Moravském Valašsku z druhé poloviny 19. a počátku 20. století. Valašská dědina představuje model valašské zemědělské vesnice s charakteristickými domy, stájími, hospodářskými budovami a vybavením. Mlýnská dolina ukazuje vodní a mechanické mlýny, valchy, pily, lisovny a další technické stavby regionu. Nacházejí se zde sýpky, suk­něnické stodoly, socha svatého Jana Nepomuckého, sušárna, Billův měšťanský dům, radnice, hostince, fojtství, zvonička, amfiteátr, vozovna, kovářská dílna a pila. Vzniká zde také nový areál Kolibiska. Muzeum kromě Valašského muzea spravuje i historické stavby, například na Pustevnách.

Areál muzea se nachází v přírodním prostředí, domy tvoří přemístěné původní stavby a věrné rekonstrukce. V areálu se nachází kostel svaté Anny a hřbitov Valašský Slavín, kde jsou pochováni významní lidé regionu — například Emil Zátopek, Dana Zátopková, Jiří Raška, Ludvík Daněk, Bohumír a Alois Jaroňkovi a Jarmila Šuláková. Návštěvníci zde mohou vidět ukázky tradičních řemesel, zemědělských činností, folklorních obřadů, festivalů a tradičních akcí. Roční návštěvnost dosahuje přibližně 500 000 osob.

Odkazy

TOP

Všetky

valasske-muzeum-roznov

Krajina, Zahraničie, Česko, Severná Morava

Jurkovičova rozhľadňa

skala
Hits: 45

Rozhľadňa sa nachádza na Karlovom kopci (kudyznudy.cz), tiež na Petřekových stráních (Wikipedia) nad Valašským múzeom v Rožňove pod Radhoštěm (kudyznudy.cz). Postavená bola na základe návrhov architekta Dušana Jurkoviča z roku 1896 (visitroznov.cz). Postavili ju v rokoch 2010 – 2011, oficiálne bola otvorená 28.4.2012. Je vysoká 31 metrov (turistika.cz). Vonkajšia časť je ladená vo farebnom riešení, ktoré odpovedá Jurkovičovým stavbám napríklad na Pustevnách. Vyhliadková plošina je vo výške necelých 19 metrov (kudyznudy.cz). Použilo sa približne 200 m3 guľatiny (Zdeno Vasilišin). Projektu stavby sa ujal architekt Antonín Závada, ktorý sa špecializuje na ľudovú architektúru (roznov-pod-radhostem.cz).

Rozhľadňa sa nachádza v nadmorskej výške približne 480 metrov nad morom (turistika.cz). Prístup na ňu je nenáročný, vedie ku nej lesná turistická označená cesta (visitroznov.cz). Poskytuje výhľad na mesto Rožňov pod Radhoštěm, na obce Hutisko – Solanec, Vigantice, na vrch Radhošť (kudyznudy.cz), obce Hážovice, Tylovice, Kramolišov (visitroznov.cz). Hore vedie 102 schodov (visit-valassko.cz). V medenej vežičke na vrchole je schránka, v ktorej sú mince, miestny časopis „Spektrum Rožňovska“ a malá fľaška slivovice (astrocesty.eu).

The lookout tower is located on Karl Hill (kudyznudy.cz), also known as Petřek Slopes (Wikipedia), above the Wallachian Open-Air Museum in Rožnov pod Radhoštěm (kudyznudy.cz). It was built based on the designs of architect Dušan Jurkovič from 1896 (visitroznov.cz). The construction took place between 2010 and 2011, and the official opening was held on April 28, 2012. The tower is 31 meters high (turistika.cz). Its exterior color scheme follows the style of Jurkovič’s buildings, such as those at Pustevny. The observation platform is located at a height of just under 19 meters (kudyznudy.cz). Approximately 200 m³ of logs were used (Zdeno Vasilišin). The project was overseen by architect Antonín Závada, who specializes in folk architecture (roznov-pod-radhostem.cz).

The lookout tower stands at an elevation of about 480 meters above sea level (turistika.cz). It is easily accessible via a marked forest hiking trail (visitroznov.cz). From the top, visitors can enjoy views of the town of Rožnov pod Radhoštěm, the villages of Hutisko-Solanec and Vigantice, Mount Radhošť (kudyznudy.cz), and the villages of Hážovice, Tylovice, and Kramolišov (visitroznov.cz). There are 102 steps leading to the top (visit-valassko.cz). In the small copper turret at the summit, there is a capsule containing coins, the local magazine Spektrum Rožnovska, and a small bottle of plum brandy (astrocesty.eu).

Rozhledna se nachází na Karlově kopci (kudyznudy.cz), také na Petřekových stráních (Wikipedia), nad Valašským muzeem v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm (kudyznudy.cz). Byla postavena podle návrhů architekta Dušana Jurkoviče z roku 1896 (visitroznov.cz). Stavba probíhala v letech 2010–2011 a oficiálně byla otevřena 28. dubna 2012. Rozhledna je vysoká 31 metrů (turistika.cz). Vnější část je laděna v barevném řešení, které odpovídá Jurkovičovým stavbám například na Pustevnách. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce necelých 19 metrů (kudyznudy.cz). Bylo použito přibližně 200 m³ kulatiny (Zdeno Vasilišin). Projektu se ujal architekt Antonín Závada, který se specializuje na lidovou architekturu (roznov-pod-radhostem.cz).

Rozhledna se nachází v nadmořské výšce přibližně 480 metrů (turistika.cz). Přístup k ní je nenáročný a vede k ní značená lesní turistická cesta (visitroznov.cz). Nabízí výhled na město Rožnov pod Radhoštěm, obce Hutisko-Solanec, Vigantice, na vrch Radhošť (kudyznudy.cz) a také na obce Hážovice, Tylovice a Kramolišov (visitroznov.cz). Na vrchol vede 102 schodů (visit-valassko.cz). V měděné věžičce na vrcholu je schránka, ve které jsou mince, místní časopis Spektrum Rožnovska a malá lahvička slivovice (astrocesty.eu).

Odkazy

jurkovicova-rozhladna 28895

Ľudia

Čestná stráž

skala
Hits: 10752

Dominantnou úlohou útvaru čestnej stráže je reprezentácia prezidenta Slovenskej republiky, ozbrojených síl Slovenskej republiky a Slovenskej republiky. Vykonáva čestné stráženie sídla prezidenta a hostí prezidenta v jeho sídle. Vykonáva vojenské pocty, najmä pri oficiálnych návštevách predstaviteľov iných štátov. V čase vojny, vojnového stavu, výnimočného stavu a núdzového stavu plní úlohy ochrany prezidenta (mil.sk). Čestné stráženie sa vykonáva po celú dobu prítomnosti prezidenta v Prezidentskom paláci, spravidla v pracovných dňoch od 8.00 hod. do 18.00 hod. Striedanie strážnych sa koná každých 60 minút, každú celú hodinu. Striedanie stráží sa koná cez pracovné dni o 12.00 hod (prezident.sk). Dôstojníci Čestnej stráže sú vyzbrojení šabľou dlhou 985 mm. Čepeľ je z ušľachtilej ocele, pošva zo smrekového dreva potiahnutého kožou. Mužstvo je pri zvláštnych príležitostiach vyzbrojené kresadlovou puškou s hlavňou dlhou 1080 mm. Útvar tiež používa samonabíjaciu pušku vzoru 52 a pušku vzoru 52/57, obe československej výroby (mil.sk).

Jednotka čestnej stráže bola zriadená prvý krát koncom roka 1968. Po vzniku Slovenskej republiky sa strážny prápor reorganizoval na Pluk hradnej a čestnej stráže. Mal dva prápory, jeden plní úlohy pre prezidenta Slovenskej republiky a druhy pre ostatných ústavných činiteľov a najvyšších vojenských predstaviteľov. Miesta výkonu čestného stráženia boli Bratislavský hrad, Primaciálny palác a od 30.9.1996 Grassalkovičov palác (Prezidentský). Od 1.8.2001 vznikol samostatný útvar Čestnej stráže prezidenta Slovenskej republiky (mil.sk). Osobitnú pozornosť si zasluhujú aj uniformy Čestnej stráže, ktoré majú výrazne reprezentačný charakter. Sú ladené do bielo-modro-červenej farebnej kombinácie slovenských národných farieb a doplnené zlatými detailmi. Pri niektorých príležitostiach sa používajú aj historické uniformy, ktoré majú odkazovať na tradície a symboliku slovenskej vojenskej histórie.

Ja som v rokoch 1999 – 2000 absolvoval základnú vojenskú službu ako člen čestnej stráže prezidenta SR. Okrem čestného stráženia sme chodili „vítať“ rôznych štátnikov, diplomatov, stavali sa špaliere. Možno, tí ktorí vedia akú úlohu zvykol mať pisár na „vojne“, tak si vedia predstaviť, čo to asi pre mňa znamenalo. Okrem iného sme bežne používali vyjadrenia typu: ideme postaviť plné pocty, štátnu akciu, potrebujem 30 vojakov požičať z druhej roty, od vládnych čestňákov :-). Počas svojho ročného pobytu som dvakrát mohol prísť v uniforme Čestnej stráže domov. Párkrát som v takejto slávnostnej uniforme bol v historickej budove Slovenského národného divadla v prezidentskej lóži. Musím povedať, že to malo šmrnc. Raz som mal na sebe aj historickú uniformu, aká je tu – mil.sk. Bola mimoriadne pohodlná. Pokiaľ viem, časom sa začala používať oveľa viac (Peter Kaclík).

Slávnostné ceremoniály čestnej stráže patria medzi výrazné vizuálne symboly štátu a sú neodmysliteľnou súčasťou protokolu. Tréning príslušníkov čestnej stráže je veľmi náročný – dôraz sa kladie na disciplínu, presnosť, zosúladenie krokov i estetiku pohybov. Zahraniční turisti často prirovnávajú striedanie stráží v Bratislave k podobným ceremoniálom v Londýne, Prahe alebo Budapešti, hoci má svoje špecifické slovenské črty.

Čestná stráž prezidenta Slovenskej republiky je súčasťou Ozbrojených síl SR a patrí pod Vojenskú kanceláriu prezidenta SR. Táto kancelária zabezpečuje velenie útvaru a plní jeho nadriadenú organizačnú funkciu (Wikipedia). K 14. októbru 2024 útvar čestnej stráže tvorí 172 mužov a 20 žien. Od svojho vzniku sa útvar zúčastnil na viac ako 5 000 protokolárnych aktivitách, ako sú oficiálne návštevy či vojenské pocty (teraz.sk). Okrem reprezentácie štátu sa Čestná stráž zapája do rôznych charitatívnych aktivít – pomáha Liga proti rakovine, onkologickému oddeleniu nemocnice na Kramároch či Slovenskému Červenému krížu, a účinkuje aj v galaprogramoch (stvr.sk).

The dominant role of the Guard of Honour unit is the representation of the President of the Slovak Republic, the Armed Forces of the Slovak Republic, and the Slovak Republic itself. It performs ceremonial guarding of the president’s residence and his guests at the residence. It provides military honours, especially during official visits of representatives of other states. In times of war, state of war, state of emergency, or crisis, it fulfils the tasks of protecting the president (mil.sk). Ceremonial guarding is carried out throughout the president’s presence in the Presidential Palace, usually on working days from 8:00 a.m. to 6:00 p.m. The guards change every 60 minutes, at every full hour. The ceremonial changing of the guards takes place on working days at 12:00 noon (prezident.sk). Officers of the Guard of Honour are equipped with a sabre measuring 985 mm in length. The blade is made of high-quality steel, and the scabbard is made of spruce wood covered with leather. The enlisted men are, on special occasions, equipped with a flintlock rifle with a barrel length of 1080 mm. The unit also uses the self-loading rifle model 52 and the rifle model 52/57, both of Czechoslovak manufacture (mil.sk).

The Guard of Honour unit was established for the first time at the end of 1968. After the establishment of the Slovak Republic, the guard battalion was reorganized into the Regiment of Castle and Guard of Honour. It had two battalions, one fulfilling duties for the President of the Slovak Republic and the other for other constitutional officials and the highest military representatives. The places of ceremonial guarding included Bratislava Castle, the Primate’s Palace, and, since 30 September 1996, the Grassalkovich Palace (the Presidential Palace). On 1 August 2001, the independent unit of the Guard of Honour of the President of the Slovak Republic was created (mil.sk). Special attention is also deserved by the uniforms of the Guard of Honour, which have a distinctly representative character. They are designed in the white-blue-red colour scheme of the Slovak national colours and complemented with golden details. On certain occasions, historical uniforms are also used, which are meant to refer to the traditions and symbolism of Slovak military history.

In the years 1999 – 2000, I completed my compulsory military service as a member of the Guard of Honour of the President of the Slovak Republic. In addition to ceremonial guarding, we would go to “welcome” various statesmen and diplomats and form honour cordons. Perhaps those who know the role that a clerk usually had during “the army” can imagine what this might have meant for me. Among other things, we commonly used expressions such as: we are going to set up full honours, a state event, I need to borrow 30 soldiers from the second company, from the government guards :-). During my year of service, I was allowed twice to come home in the Guard of Honour uniform. Several times, I wore this ceremonial uniform in the historical building of the Slovak National Theatre in the presidential box. I must say it had style. Once I also wore a historical uniform like the one here – mil.sk. It was extremely comfortable. As far as I know, over time it began to be used much more (Peter Kaclík).

The ceremonial activities of the Guard of Honour are among the most significant visual symbols of the state and form an inseparable part of protocol. Training of Guard of Honour members is very demanding – emphasis is placed on discipline, precision, synchronization of steps, and the aesthetics of movements. Foreign tourists often compare the changing of the guard in Bratislava to similar ceremonies in London, Prague, or Budapest, although it has its own specifically Slovak features.

The Guard of Honour of the President of the Slovak Republic is part of the Armed Forces of the Slovak Republic and falls under the Military Office of the President of the Slovak Republic. This office ensures the command of the unit and fulfils its superior organizational role (Wikipedia). As of 14 October 2024, the Guard of Honour unit consisted of 172 men and 20 women. Since its establishment, the unit has participated in more than 5,000 protocol activities, such as official visits and military honours (teraz.sk). In addition to representing the state, the Guard of Honour also engages in various charitable activities – supporting the League Against Cancer, the oncology department of the hospital at Kramáre, and the Slovak Red Cross, and performing at gala programs (stvr.sk).

Odkazy

cestna-straz 112366