google.com - Skala

Botanické záhrady, Organizmy, Príroda, Rastliny

Botanická záhrada v Bratislave

19/02/202520/02/2025 skala

Botanická záhrada Univerzity Komenského (UK) v Bratislave je významným vedecko-pedagogickým pracoviskom, nachádza sa na Botanickej ulici 3 v mestskej časti Karlova Ves, neďaleko Dunaja (sk.wikipedia.org). Založená bola v roku 1942 (uniba.sk) z iniciatívy profesora Františka Nábělka (sk.wikipedia.org). Pre výstavbu bol vybratý pozemok okolo vily Lanfranconi o rozlohe 6.6 ha, ktorý mal vďaka Vydrici zdroj vody. Skleníky a zavlažovací systém boli postavené po roku 1945. Záhrada je pracoviskom Univerzity Komenského, ktorého poslaním je aj udržovať a rozširovať zbierky živých rastlín. V spolupráci s inými organizáciami poriada výstavy. Pokusne sa v Botanickej záhrade aklimatizujú rôzne druhy rastlín. Teplomilná vegetácia pestovaná v skleníkoch vzbudzuje najväčší záujem verejnosti (uniba.sk). V expozíciach rastie viac ako 5 000 druhmi rastlín, okrem iného aj rozárium s rozlohou 0,5 hektára, kde návštevníci môžu obdivovať takmer 150 prevažne novošľachtených odrôd ruží (slovakia.travel).

Botanická záhrada je otvorená pre verejnosť od 1. apríla do 31. októbra, od 9‑tej do 18-tej. Nachádza sa na Botanickej ulici 3 v Bratislave. (uniba.sk). Nájsť v nej možno tieto expozície skleníkové: austrálsky skleník, palmový skleník, kaktusový skleník, skleník úžitkových rastlín, Viktóriový skleník s vlhkomilnou a teplomilnou tropickou a subtropickou flórou. A vonkajšie: rozárium, andezitová skalka, vápencová skalka, travertínovo – penovcová skalka, troskovo – lávová skalka, bridlicová skalka, čadičová skalka, žulová skalka, rašelinisko, letničkové a trvalkové záhony, cudzokrajné a domáce dreviny, rododendrony a azalky, zimuvzdorné a mrazuvzdorné kaktusy, stredomorie, japonská záhrada (uniba.sk). Rozloha areálu bola zmenšená v dôsledku výstavby mosta Lanfranconi v 80 tých rokoch 20. storočia (Wikipedia).

Vzhľadom na to, že som vyštudovaný environmentalista na fakulte, ktorá je na kopci oproti a celých päť rokov štúdia som býval neďaleko, do Botanickej záhrady som chodil často. Dokonca na index sme tam mali prístup zdarma a párkrát som bol v nej aj mimo obdobia prístupu pre verejnosť. Občas som sa tam chodil učiť. V zadnej časti, pri moste Lanfranconi sa nachádza celkom romantické jazierko a kúsok od neho je priestor s húpačkami a podobnými zariadeniami pre deti. Za celý čas môjho poznania, a je to od roku 1991 už poriadne dlhá doba, môžem zodpovedne povedať, že marketing Botanickej záhrady sa blíži k nule. Nerozumiem tomu, pretože tento areál síce nie je v milosti mocných, ale určite sa dá lepšie propagovať. Občas sa tu určite investuje, veci sa udržiavajú. Keďže sem tiež chodím často fotografovať, narazil som už aj ja na to upozornenie, aby som nezarábal na fotografovaní v areáli Botanickej záhrady. Nuž, ono to ani veľmi nejde. Ledaže by som sa zameral na svadby, čo je neskutočná drina. Nie, môžete byť radi za promo, za to, že si niekto cení vašu prácu a prácu vašich predchodcov a dokáže a chce ju propagovať aspoň týmto spôsobom. Želám Botanickej záhrade, aby kompetentní radikálne zmenili prístup k tejto potenciálne skvelej inštitúcii aj z hľadiska cestovného ruchu.

The Botanical Garden of Comenius University (UK) in Bratislava is an important scientific and educational institution. It is located at Botanická Street 3 in the Karlova Ves district, near the Danube River (sk.wikipedia.org). It was founded in 1942 (uniba.sk) on the initiative of Professor František Nábělek (sk.wikipedia.org). The chosen site for its construction was an area around the Lanfranconi Villa, covering 6.6 hectares, which had a natural water source thanks to the Vydrica stream. Greenhouses and an irrigation system were built after 1945. The garden is part of Comenius University, with a mission to maintain and expand its collection of living plants. In cooperation with other organizations, it hosts exhibitions. Various species of plants are experimentally acclimatized in the garden. Warmth-loving vegetation cultivated in the greenhouses attracts the greatest public interest (uniba.sk). The garden’s exhibitions feature more than 5,000 plant species, including a rose garden spanning 0.5 hectares, where visitors can admire nearly 150 predominantly newly cultivated varieties of roses (slovakia.travel).

The Botanical Garden is open to the public from April 1 to October 31, from 9:00 AM to 6:00 PM. It is located at Botanická Street 3 in Bratislava (uniba.sk). The greenhouse exhibitions include the Australian greenhouse, the Palm greenhouse, the Cactus greenhouse, the Useful Plants greenhouse, and the Victoria greenhouse, which houses humidity- and heat-loving tropical and subtropical flora. The outdoor exhibitions feature a rose garden, andesite rockery, limestone rockery, travertine-tufa rockery, slag-lava rockery, slate rockery, basalt rockery, granite rockery, a peat bog, annual and perennial flower beds, foreign and domestic woody plants, rhododendrons and azaleas, frost-hardy and winter-hardy cacti, Mediterranean flora, and a Japanese garden (uniba.sk). The area of the garden was reduced due to the construction of the Lanfranconi Bridge in the 1980s (Wikipedia).

Having graduated as an environmentalist from the faculty situated on the hill opposite the garden, and having lived nearby for my entire five years of study, I often visited the Botanical Garden. We had free access with our student IDs, and I occasionally visited the garden even outside the public opening period. Sometimes, I would go there to study. In the rear section, near the Lanfranconi Bridge, there is a rather romantic pond, and not far from it, an area with swings and similar playground equipment for children. Over the long period since I first got to know the garden in 1991, I can confidently say that its marketing has been nearly non-existent. I do not understand this because, although the garden is not favored by those in power, it certainly has the potential to be better promoted. There are occasional investments, and maintenance is carried out. As I frequently visit the garden for photography, I have also encountered the notice warning against earning money from photography within the garden grounds. Well, making money from photography there is not exactly easy — unless one focuses on weddings, which is an exhausting task. No, the garden should be grateful for the publicity, for people who appreciate its work and the efforts of its predecessors, and who are willing and eager to promote it in this way. I wish for the Botanical Garden that the responsible authorities would radically change their approach to this potentially outstanding institution, also from the perspective of tourism.

Die Botanischer Garten der Comenius-Universität (UK) in Bratislava ist eine bedeutende wissenschaftlich-pädagogische Einrichtung. Er befindet sich in der Botanická-Straße 3 im Stadtteil Karlova Ves, in der Nähe der Donau (sk.wikipedia.org). Der Garten wurde im Jahr 1942 auf Initiative von Professor František Nábělek gegründet (uniba.sk) (sk.wikipedia.org). Als Baugrund wurde das Gelände um die Villa Lanfranconi mit einer Fläche von 6,6 Hektar ausgewählt, das dank des Flusses Vydrica eine Wasserquelle hatte. Nach 1945 wurden Gewächshäuser und ein Bewässerungssystem errichtet. Der Garten ist eine Einrichtung der Comenius-Universität, deren Aufgabe es ist, Sammlungen lebender Pflanzen zu pflegen und zu erweitern. In Zusammenarbeit mit anderen Organisationen werden regelmäßig Ausstellungen veranstaltet. Verschiedene Pflanzenarten werden im Botanischen Garten experimentell akklimatisiert. Das größte Interesse der Öffentlichkeit weckt die wärmeliebende Vegetation, die in den Gewächshäusern kultiviert wird (uniba.sk). Die Ausstellung umfasst mehr als 5.000 Pflanzenarten, darunter einen Rosengarten mit einer Fläche von 0,5 Hektar, in dem Besucher fast 150 vorwiegend neu gezüchtete Rosensorten bewundern können (slovakia.travel).

Der Botanische Garten ist für die Öffentlichkeit vom 1. April bis zum 31. Oktober geöffnet, täglich von 9:00 bis 18:00 Uhr. Er befindet sich in der Botanická-Straße 3 in Bratislava (uniba.sk). Zu den Gewächshausausstellungen gehören: das Australische Gewächshaus, das Palmengewächshaus, das Kaktusgewächshaus, das Nutzpflanzengewächshaus und das Viktoria-Gewächshaus mit feuchtigkeits- und wärmeliebender tropischer und subtropischer Flora. Die Freilandexpositionen umfassen einen Rosengarten, einen Andesit-Felsengarten, einen Kalkstein-Felsengarten, einen Travertin-Tuffstein-Felsengarten, einen Schlacke-Lava-Felsengarten, einen Schiefer-Felsengarten, einen Basalt-Felsengarten, einen Granit-Felsengarten, ein Hochmoor, Beete mit Einjährigen und Stauden, ausländische und heimische Gehölze, Rhododendren und Azaleen, winterharte und frostresistente Kakteen, mediterrane Vegetation und einen japanischen Garten (uniba.sk). Die Fläche des Gartens wurde in den 1980^er Jahren durch den Bau der Lanfranconi-Brücke verkleinert (Wikipedia).

Da ich an der Fakultät, die auf dem gegenüberliegenden Hügel liegt, Umweltwissenschaften studiert habe und während meiner gesamten fünfjährigen Studienzeit in der Nähe gewohnt habe, habe ich den Botanischen Garten oft besucht. Mit unserem Studentenausweis hatten wir kostenlosen Zugang, und ich war auch einige Male dort außerhalb der offiziellen Öffnungszeiten für die Öffentlichkeit. Gelegentlich bin ich dorthin gegangen, um zu lernen. Im hinteren Teil, in der Nähe der Lanfranconi-Brücke, befindet sich ein recht romantischer Teich, und ein Stück davon entfernt gibt es einen Bereich mit Schaukeln und ähnlichen Spielgeräten für Kinder. Während meiner gesamten Zeit, die ich den Garten kenne – und das ist seit 1991 eine recht lange Zeit –, kann ich mit gutem Gewissen sagen, dass das Marketing des Botanischen Gartens praktisch nicht vorhanden ist. Ich verstehe das nicht, denn obwohl dieses Areal nicht in der Gunst der Mächtigen steht, könnte es sicher besser beworben werden. Gelegentlich wird hier sicherlich investiert, und die Anlage wird instand gehalten. Da ich den Garten auch oft zum Fotografieren besuche, bin ich ebenfalls auf den Hinweis gestoßen, dass man im Areal des Botanischen Gartens nicht mit Fotografie Geld verdienen dürfe. Nun ja, das ist ohnehin nicht besonders leicht. Es sei denn, man spezialisiert sich auf Hochzeiten – was eine wahnsinnige Plackerei ist. Nein, man sollte eher dankbar sein für die Werbung, für die Tatsache, dass jemand die Arbeit der Gärtner und ihrer Vorgänger wertschätzt und bereit ist, diese zumindest auf diese Weise zu fördern. Ich wünsche dem Botanischen Garten, dass die Verantwortlichen ihren Ansatz radikal ändern und dieses potenziell großartige Institut auch im Hinblick auf den Tourismus besser unterstützen.

A Pozsonyi Comenius Egyetem (UK) Botanikus Kertje egy jelentős tudományos és oktatási intézmény. A Karlova Ves városrészben, a Botanická utca 3. szám alatt található, a Duna közelében (sk.wikipedia.org). Az intézményt 1942-ben alapították František Nábělek professzor kezdeményezésére (uniba.sk) (sk.wikipedia.org). A kert kialakítására a Lanfranconi-villa körüli, 6,6 hektáros területet választották, amely a Vydrica pataknak köszönhetően vízforrással is rendelkezett. Az üvegházakat és az öntözőrendszert 1945 után építették ki. A kert a Comenius Egyetem része, feladata a növénygyűjtemények gondozása és bővítése. Együttműködve más szervezetekkel rendszeresen rendez kiállításokat. A botanikus kertben különféle növényfajokat próbálnak akklimatizálni. A legnagyobb érdeklődést a melegigényes növények keltik, amelyeket az üvegházakban termesztenek (uniba.sk). A gyűjteményben több mint 5 000 növényfaj található, köztük egy 0,5 hektáros rózsakert, ahol a látogatók közel 150, főként újonnan nemesített rózsafajtát csodálhatnak meg (slovakia.travel).

A botanikus kert április 1‑től október 31-ig tart nyitva, naponta 9:00 és 18:00 óra között. A címe: Botanická utca 3., Pozsony (uniba.sk). A következő üvegházi kiállítások találhatók itt: ausztrál üvegház, pálmaház, kaktuszház, haszonnövényeket bemutató üvegház, valamint a Viktória-ház, amely a trópusi és szubtrópusi nedvesség- és melegkedvelő növényeknek ad otthont. A kültéri kiállítások részei a rózsakert, andezit sziklakert, mészkő sziklakert, travertin-tufa sziklakert, salak-láva sziklakert, pala sziklakert, bazalt sziklakert, gránit sziklakert, tőzegláp, egynyári és évelő virágágyások, hazai és külföldi fák és cserjék, rododendronok és azáleák, télálló és fagyálló kaktuszok, mediterrán növények, valamint egy japánkert (uniba.sk). A kert területe az 1980-as években csökkent, a Lanfranconi híd építése miatt (Wikipedia).

Mivel környezetvédelmi szakemberként a szemközti dombon található karon végeztem tanulmányaimat, és öt évig a közelben laktam, gyakran látogattam a botanikus kertet. A diákigazolványunkkal ingyenes belépésre volt lehetőségünk, és néhányszor a hivatalos nyitvatartási időn kívül is bejutottam. Néha ide jártam tanulni is. A hátsó részben, a Lanfranconi híd közelében található egy romantikus kis tó, és nem messze tőle egy gyerekeknek kialakított játszótér hintákkal és más játékokkal. Az 1991 óta eltelt hosszú idő alatt – amióta ismerem ezt a helyet – felelősségteljesen kijelenthetem, hogy a botanikus kert marketingje gyakorlatilag nem létezik. Nem értem, miért van ez így, hiszen bár a kert talán nem élvezi a hatalmon lévők különösebb támogatását, mégis sokkal jobban lehetne népszerűsíteni. Időnként látszik, hogy vannak beruházások, és a karbantartás sem marad el. Mivel gyakran fotózom itt, találkoztam azzal a figyelmeztetéssel is, hogy a kert területén nem szabad kereskedelmi célú fényképezést folytatni. Nos, őszintén szólva, ebből amúgy sem könnyű megélni. Hacsak nem esküvőkre szakosodik valaki – ami pedig rendkívül fárasztó munka. Nem, inkább örülniük kellene annak, hogy valaki reklámozza őket, elismeri az ott dolgozók és elődeik munkáját, és legalább ezzel a módszerrel igyekszik népszerűsíteni a kertet. Kívánom, hogy a botanikus kert vezetése radikálisan változtasson a hozzáállásán, és ezt a potenciálisan kiváló intézményt a turizmus szempontjából is jobban támogassák.

Odkazy

TOP

Ruže

Rododendrony a azalky

Hortenzie

Kosatce

Floxy a klinčeky

Skalničky

Kobercovky

Rozchodníky

Ostrice

Skleník

Duby

Ihličnaté dreviny

Ostatné dreviny

Stromy

Paprade

Listy

Jeseň

Ostatné

Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, Kostoly, Neživé, Slovenská krajina, Stavby, Záhorie

Kopčiansky kostolík svätej Margity Antiochijskej

22/01/202522/01/2025 skala

Kostol svätej Margity Antiochijskej v Kopčanoch je jednou z najvýznamnejších historických pamiatok Slovenska, predstavujúcou vzácny príklad predrománskej sakrálnej architektúry s možným pôvodom v období Veľkej Moravy. Nachádza pri obci Kopčany neďaleko od Holíča, na ľavom brehu rieky Moravy, v blízkosti slovensko-českej hranice (lexikon.sk). Stojí na miernej terénnej vyvýšenine uprostred polí v blízkosti rieky Moravy v Kopčanoch (Andrej Botek). Je situovaný približne 2 km od významného veľkomoravského hradiska Mikulčice-Valy. Stavba je jednoloďovým kostolom s pravouhlým uzáverom lode, typickým pre malé sakrálne stavby v strednej a západnej Európe v 8. až 11. storočí. Pôvodné bočné múry sú zachované takmer po korunnú rímsu. V 13. storočí došlo k gotickým úpravám, vrátane zamurovania pôvodných okien na severnej strane a pridania nového úzkeho okna vo východnej stene presbytéria (lexikon.sk). V rámci tejto prestavby bol tiež celý interiér vyzdobený freskami. V druhej polovici 15. storočia bol kostolík opevnený a obohnaný priekopou. Tieto úpravy zrejme súviseli s vojnovými stretmi medzi Uhorskom a Českým kráľovstvom, kedy slúžil ako oporný bod neďaleko hraníc (apsida.sk).

V 17. storočí, v období baroka, boli upravené okná a pravdepodobne došlo k ďalším menším stavebným zásahom. Prvý archeologický výskum kostola a jeho okolia sa začal v roku 1964, v roku 2004 boli v okolí kostola objavené tri hroby so šperkami typickými pre veľkomoravské obdobie, čo naznačuje, že kostol mohol byť postavený už v 9. storočí. Dendrochronologické a rádiokarbónové analýzy dreva z muriva kostola však naznačujú jeho vznik v druhej polovici 10. storočia, konkrétne okolo roku 951. Kostol svätej Margity Antiochijskej si zachoval mnoho pôvodných prvkov a architektonických detailov, ako sú pôvodné okenné otvory, povrchová úprava stien či valená klenba v presbytériu. V súčasnosti je kostol národnou kultúrnou pamiatkou a slúži na príležitostné bohoslužby a púte, pripomínajúc bohatú históriu a duchovné dedičstvo regiónu (lexikon.sk). Vrchná vrstva v interiéry odhalila fragment ženskej tváre so svätožiarou datovaný od polovice 16. storočia. Takmer s istotou ide o svätú Margitu Antiochijskú (Andrej Botek). V blízkom okolí sa našli nálezy osídlenia – strážnej osady z obdobia Veľkej Moravy a západné priečelie kostolíka smeruje priamo smerom k mikulčickému hradisku, ktorého hlavná brána bola zasa orientovaná smerom ku Kopčanom. Pár desiatok metrov južne od kostola sa navyše nachádza areál opevneného zrejme veľmožského dvorca datovaného do veľkomoravského obdobia. V roku 2021 bola ukončená rozsiahla obnova objektu spojená s omietnutím exteriéru. V posledných rokoch sa tu organizuje slávnosť na sviatok svätého Cyrila a Metoda. Vyše 200-ročná lipa pri kostolíku sa v roku 2019 stala finalistom súťaže Európsky strom roka (apsida.sk).

The Church of Saint Margaret of Antioch in Kopčany is one of the most significant historical monuments in Slovakia, representing a rare example of pre-Romanesque sacred architecture, possibly originating from the era of Great Moravia. It is located near the village of Kopčany, not far from Holíč, on the left bank of the Morava River, close to the Slovak-Czech border (lexikon.sk). The church stands on a slight elevation in the middle of fields near the Morava River in Kopčany (Andrej Botek). It is situated approximately 2 km from the important Great Moravian hillfort of Mikulčice-Valy. The structure is a single-nave church with a rectangular apse, typical of small sacred buildings in Central and Western Europe from the 8^th to the 11^th centuries. The original side walls are preserved almost to the cornice level. In the 13^th century, Gothic modifications were made, including the bricking up of original windows on the northern side and the addition of a new narrow window in the eastern wall of the presbytery (lexikon.sk). During this renovation, the entire interior was also decorated with frescoes. In the second half of the 15^th century, the church was fortified and surrounded by a moat. These modifications likely corresponded to wartime conflicts between the Kingdom of Hungary and the Kingdom of Bohemia when it served as a defensive outpost near the border (apsida.sk).

In the 17^th century, during the Baroque period, windows were modified, and further minor construction works likely took place. The first archaeological research of the church and its surroundings began in 1964, and in 2004, three graves with jewelry typical of the Great Moravian period were discovered near the church, suggesting that it could have been built as early as the 9^th century. However, dendrochronological and radiocarbon analyses of the wood in the church masonry indicate its construction in the second half of the 10^th century, specifically around 951. The Church of Saint Margaret of Antioch has preserved many original elements and architectural details, such as original window openings, wall surface treatments, and the barrel vault in the presbytery. Today, the church is a national cultural monument and is used for occasional services and pilgrimages, commemorating the rich history and spiritual heritage of the region (lexikon.sk). The upper layer of the interior revealed a fragment of a female face with a halo dated to the mid-16th century. It is almost certainly Saint Margaret of Antioch (Andrej Botek). Nearby, remnants of a settlement – a guard settlement from the Great Moravian period – were discovered. The western facade of the church points directly toward the Mikulčice hillfort, whose main gate was oriented toward Kopčany. A few dozen meters south of the church lies the site of a fortified noble court, likely from the Great Moravian era. In 2021, an extensive restoration of the church was completed, including the exterior plastering. In recent years, a celebration has been held here on the feast of Saints Cyril and Methodius. The more than 200-year-old linden tree near the church became a finalist in the European Tree of the Year competition in 2019 (apsida.sk).

Kostel svaté Markéty Antiochijské v Kopčanech je jednou z nejvýznamnějších historických památek Slovenska, představující vzácný příklad předrománské sakrální architektury s možným původem z období Velké Moravy. Nachází se poblíž obce Kopčany nedaleko Holíče, na levém břehu řeky Moravy, blízko slovensko-české hranice (lexikon.sk). Kostel stojí na mírném terénním vyvýšení uprostřed polí poblíž řeky Moravy v Kopčanech (Andrej Botek). Je situován přibližně 2 km od významného velkomoravského hradiště Mikulčice-Valy. Stavba je jednolodní kostel s pravoúhlým závěrem lodi, typickým pro malé sakrální stavby ve střední a západní Evropě v 8. až 11. století. Původní boční zdi jsou zachovány téměř po korunovou římsu. V^e 13. století došlo k gotickým úpravám, včetně zazdění původních oken na severní straně a přidání nového úzkého okna ve východní stěně presbytáře (lexikon.sk). Během této přestavby byl také celý interiér vyzdoben freskami. V druhé polovině 15. století byl kostel opevněn a obklopen příkopem. Tyto úpravy pravděpodobně souvisely s válečnými střety mezi Uherskem a Českým královstvím, kdy sloužil jako opěrný bod nedaleko hranic (apsida.sk).

V 17. století, v období baroka, byla upravena okna a pravděpodobně došlo k dalším drobným stavebním zásahům. První archeologický výzkum kostela a jeho okolí začal v roce 1964 a v roce 2004 byly v okolí kostela objeveny tři hroby se šperky typickými pro velkomoravské období, což naznačuje, že kostel mohl být postaven již v 9. století. Dendrochronologické a radiokarbonové analýzy dřeva ve zdivu kostela však naznačují jeho vznik ve druhé polovině 10. století, konkrétně kolem roku 951. Kostel svaté Markéty Antiochijské si zachoval mnoho původních prvků a architektonických detailů, jako jsou původní okenní otvory, povrchová úprava zdí a valená klenba v presbytáři. V současnosti je kostel národní kulturní památkou a slouží k příležitostným bohoslužbám a poutím, připomínajícím bohatou historii a duchovní dědictví regionu (lexikon.sk). Vrchní vrstva v interiéru odhalila fragment ženské tváře se svatozáří datovaný do poloviny 16. století. Téměř jistě jde o svatou Markétu Antiochijskou (Andrej Botek). V blízkém okolí byly nalezeny zbytky osídlení – strážní osady z období Velké Moravy. Západní průčelí kostelíka směřuje přímo na mikulčické hradiště, jehož hlavní brána byla orientována směrem na Kopčany. Pár desítek metrů jižně od kostela se nachází areál opevněného pravděpodobně velmožského dvorce datovaného do období Velké Moravy. V roce 2021 byla dokončena rozsáhlá obnova objektu spojená s omítnutím exteriéru. V posledních letech se zde pořádá slavnost k svátku svatých Cyrila a Metoděje. Více než 200letá lípa u kostelíka se v roce 2019 stala finalistou soutěže Evropský strom roku (apsida.sk).

Odkazy

Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, Liptov, Slovenská krajina

Liptovský Hrádok

04/01/202305/01/2025 skala

Mesto leží vo východnej časti Liptovskej kotliny pri sútoku Váhu s Belou v nadmorskej výške 640 metrov nad morom. Na plocha 18,32 km² tu žije 7 441 obyvateľov. Mestskou časťou je Dovalovo (Wikipedia). V meste Liptovská Hrádok sa nachádza hrad a kaštieľ, arborétum (lhsity.sk). Predtým tu bolo keltské hradisko (Wikipedia). Prestavbe a obnove hradu sa venovala Magdaléna Zaiová, ktorá k nemu začiatkom 17. storočia nechal pristavať renesančný kaštieľ (Informačná tabuľa).cs

Nachádza sa tu Národopisné múzeum. Bola tu prvá lesnícka škola v Uhorsku. Od roku 2014 na Skalke sa pri hrade nachádza orientačná panoramatická tabuľa (lhsity.sk). Popod železnicou sa nachádza maľovaný podchod. Prvým známym osídlením na území dnešného Liptovského Hrádku bola osada Belsko medzi Váhom a Belou. V rokoch 1316 – 1340 bol postavený kamenný hrad. Renesančný kaštieľ k nemu pribudol začiatkom 17. storočia (liptovskyhradok.sk). Vedľa hradu a kaštieľa sa nachádza jazierko. Na kamennom brale, ktoré vyčnieva z jazierka sa nachádza kaplnka so sochou svätého Jána Nepomuckého. V minulosti bola súčasťou hradu a kaštieľa. Jazierko je umelo vytvorené po roku 1949 pri výstavbe mosta cez rieku Belá (Informačná tabuľa).

Lipovú alej, ktorá je typická pre Liptovský Hrádok, vysadili v roku 1777 (Wikipedia) lesmajstrom a prefektom likavsko-hrádockého komorského panstva Jánom Xaverom Girsíkom. Od roku 1975 je chráneným prírodným výtvorom (Informačná tabuľa). Skalka je vápencový útes v Hradskej hore, na ktorej vyhliadka na mesto, Západné a Vysoké Tatry. V minulosti tu bola strážna veža, dnes je tu slovenské trojvršie a dvojramenný kríž (Informačná tabuľa).

V obci sa nachádza:

Evanjelický kostol a budova motlitebne, dielo Emila Belluša, ktorá bolo dokončená v roku 1943.
Soľný a meďný úrad bol neskôr sídlom komorského úradu. Dnes v ňom sídli Liptovské múzeum, národopisné a ovčiarske múzeum.
Deputátne domy lesníkov a vyšších lesných úradníkov z čias komorského úradu Likavsko-hrádockého panstva, ktoré boli postavené v druhej polovici 18. storočia.
Klasicistický rímsko-katolícky kostol Navštívenia Panny Márie bol postavený v roku 1790.
Prvá lesnícka škola v Uhorsku postavená v roku 1800.
Kamenná skulptúra Pieta ja národnou kultúrnou pamiatkou, pripisované kamenosochárovi z rodiny Belopotockých z oravského Bieleho potoka. V minulosti bola súčasťou hradu a kaštieľa.
Hrobka Kolomana Vitáliša s manželkou, dlhoročného tabulárneho sudca Liptovskej stolice a zanieteným včelárom. S manželkou žili 42 rokov v Liptovskom Hrádku, v kaštieli pri hrade.
Židovský cintorín – lapidárium je zbierka náhrobných kameňov a krížov z bývalého židovského cintorína z 19. storočia.
Prvá slovenská poľnohospodárska škola bola prestavaná z bývalej komorskej sýpky. Bola otvorená v roku 1871, bola jedinou nižšou poľnohospodárskou školou v Uhorsku.
Drevené sochy z jaseňového dreva, diela Dalibora Novotného z Liptovského Hrádku, Štefana Siváňa z Babína a Stana Ondríka z Tvrdošína.
Pamätník “Stretnutie armád” bol dokončený v roku 1964, symbolizuje stretnutie Partizánskeho oddielu Vysoké Tatry, vojsk 18. armády 4. ukrajinského frontu a 1. československého armádneho zboru. Jeho autorom je Miroslv Ksandr z Liptovského Mikuláša.
Hrádocké arborétum je prvým lesníckym botanickým parkom, založil ho riaditeľom Horárskej školy Rudolf Benkö v rokoch 1886 – 1888. Dnes je chránenou študijnou plochou v správe Strednej odbornej školy lesníckej v Liptovskom Hrádku.
Vitálišova vila bola postavená v roku 1915 z kameňa a ruín hradu Kolomanom Vitálišom na mieste pomenovanom Starý trh.

The town is located in the eastern part of the Liptov Basin at the confluence of the Váh and Belá rivers at an altitude of 640 meters above sea level. With an area of18.32 km², it is home to 7,441 inhabitants. The town district includes Dovalovo (Wikipedia). Liptovská Hrádok boasts a castle and a mansion, as well as an arboretum (lhsity.sk). Previously, there was a Celtic hillfort here (Wikipedia). The reconstruction and renovation of the castle were undertaken by Magdaléna Zaiová, who had a Renaissance mansion built next to it at the beginning of the 17^th century (Information Board).

The town is home to the Ethnographic Museum. It was the site of the first forestry school in Hungary. Since 2014, there has been an orienteering panoramic board at Skalka near the castle (lhsity.sk). Under the railway bridge, there is a painted underpass. The first known settlement in the area of Liptovský Hrádok was the village of Belsko between the Váh and Belá rivers. A stone castle was built here between 1316 and 1340. The Renaissance mansion was added to it at the beginning of the 17^th century (liptovskyhradok.sk). Next to the castle and the mansion, there is a small lake. On a stone spur protruding from the lake stands a chapel with a statue of St. John of Nepomuk. It used to be part of the castle and mansion. The lake was artificially created after 1949 during the construction of a bridge over the Belá River (Information Board).

The Lime Tree Avenue, characteristic of Liptovský Hrádok, was planted in 1777 (Wikipedia) by the forester and prefect of the Likava-Hrádok Chamber Estate, Ján Xaver Girsík. Since 1975, it has been a protected natural formation (Information Board). Skalka is a limestone cliff on Hradska Hora, offering a view of the town, the Western and High Tatras. In the past, there was a watchtower here, but now it hosts the Slovak triple summit and a two-armed cross (Information Board).

In the village, you can find:

Evangelical church and prayer house building, the work of Emil Belluš, completed in 1943.
The Salt and Copper Office later served as the seat of the chamber office. Today, it houses the Liptov Museum, the Ethnographic and Shepherd’s Museums.
Deputies’ houses for foresters and senior forestry officials from the Likava-Hrádok Chamber Estate, built in the second half of the 18^th century.
The classicist Roman Catholic Church of the Visitation of the Virgin Mary was built in 1790.
The first forestry school in Hungary was built in 1800.
The Pietà stone sculpture is a national cultural monument, attributed to the Belopotocký family of stonecutters from the Orava village of Biely Potok. It used to be part of the castle and mansion.
The tomb of Koloman Vitáliš and his wife, longtime tabular judge of the Liptov Bench and enthusiastic beekeeper. They lived for 42 years in Liptovský Hrádok, in the mansion near the castle.
The Jewish cemetery – lapidarium is a collection of tombstones and crosses from the former Jewish cemetery from the 19^th century.
The first Slovak agricultural school was rebuilt from the former chamber granary. It opened in 1871 and was the only lower agricultural school in Hungary.
Wooden sculptures made of ash wood, the works of Dalibor Novotný from Liptovský Hrádok, Štefan Siváň from Babín, and Stan Ondrík from Tvrdošín.
The “Meeting of Armies” monument was completed in 1964, symbolizing the meeting of the Partisan Unit High Tatras, the troops of the 18^th Army of the 4^th Ukrainian Front, and the 1^st Czechoslovak Army Corps. It was designed by Miroslav Ksandr from Liptovský Mikuláš.
The Hrádok Arboretum is the first forestry botanical park, founded by the director of the Horár School, Rudolf Benkö, in 1886 – 1888. Today, it is a protected study area managed by the Secondary Forestry School in Liptovský Hrádok.
The Vitáliš Villa was built in 1915 from stone and ruins of Koloman Vitáliš’s castle on the site called Starý trh.

Odkazy

Use Facebook to Comment on this Post

Organizmy, Príroda, Rastliny, Vodné rastliny

Kryptokoryny

13/09/202105/01/2025 skala

Kryptokoryny patria do čeľade Araceae. Sú nenáročné na pestovanie. Sú schopné prispôsobiť sa rôznym podmienkam v akváriu. Cryptocoryne wendtii je jedna z najpopulárnejších kryptokorýn medzi akvaristami, existuje niekoľko farebných variantov. Rozšírená je na Srí Lanke. Cryptocoryne beckettii je obľúbená pre svoju odolnosť voči rôznym podmienkam a rôznym farbám listov. Rozšírená je v Malajzii, Indonézii, Thajsku, Srí Lanke. Cryptocoryne balansae má dlhé a úzke listy. Rozšírená je v Thajsku, Kambodži a Vietname. Cryptocoryne spiralis je charakteristická svojimi špirálovito stočenými listami. Rozšírená je na Srí Lanke. Cryptocoryne parva patrí k menším druhom, je preto vhodná do menších akvárií. Tvorí husté trávniky s malými zelenými listami. Rozšírená je na Srí Lanke. Cryptocoryne lutea má krátke a široké listy, ktoré môžu byť zelené alebo hnedé. Rozšírená je na Srí Lanke, v Indii, v Malajzii a Indonézii. Cryptocoryne hudor má jemné, zelenými listami a rastie do tvaru rozety. Rozšírená je na Srí Lanke. Cryptocoryne affinis bola kedysi bežne rozšírená medzi akvaristami, dnes sa pestuje pomenej. Už zopár krát som affinisky niesol známym aj menej známym ako nejakú raritu. Je to typická kryptokoryna, tvorí dlhé korene, nevyžaduje nutne veľa svetla. Jej listy sú pomerne zvrásnené. Dobre rastie v bohatom dne. Je to veľmi vďačná rastlina, ktorá nerastie prirýchlo. Dokáže narásť síce do značných rozmerov, ale v nižšom akváriu sa vie prispôsobiť. Časom za dostatočného svetla dokáže vytvoriť aj súvislý koberec. Ja som mal afinisky dokonca upevnené na drevo, na ktorom prosperovali.

Odkazy

Use Facebook to Comment on this Post

Botanické záhrady, Organizmy, Príroda, Rastliny

Hawaii Tropical Botanical Garden

17/08/202120/12/2024 skala

V Botanickej záhrade na Onomea Bay sa nachádza viac ako 2 000 druhov rastlín (htbg.com). Hawaii Tropical Botanical Garden je botanická záhrada nachádzajúca sa na východnom pobreží Havajského ostrova Big Island, v blízkosti Hilo, čo je jedno z najvlhkejších miest na Zemi. Toto prostredie s teplým podnebím a bohatým zrážkami vytvára ideálne podmienky pre rast a prosperitu tropických rastlín. Výnimočné umiestnenie záhrady ponúka návštevníkom jedinečný pohľad na zelenú vegetáciu neďaleko od oceánu. Hawaii Tropical Botanical Garden nie je len turistickou atrakciou, ale aj významným miestom pre botanický výskum. Zberateľská práca záhrady prispieva k poznaniu tropických rastlín a ich ekologických interakcií. Rôznorodosť druhov poskytuje cenné informácie pre ochranu biodiverzity a udržateľnosť tropických ekosystémov. Je známa svojou exotickou rastlinnou zbierkou, ktorá zahŕňa množstvo endemických a tropických druhov. Založená bola v roku 1984, nájsť tu možno viac než 2 000 druhov rastlín. Napríklad rôzne druhy orchideí, bromélií, dracén a mnoho ďalších. Okrem vizuálneho zážitku z exotickej flóry sa záhrada zameriava aj na vzdelávanie návštevníkov. Informačné tabule a sprievodcovia umožňujú lepšie pochopenie biodiverzity a ekologických vzťahov v tropickom prostredí. Záhrada tiež aktívne prispieva k ochrane ohrozených a vzácnych druhov rastlín. Návštevníci si môžu vychutnať prechádzky cez kaskádovité terény s krásnymi vodopádmi, mostíkmi a výhľadmi na oceán. Špecifické oblasti, ako japonská záhrada, vresovisko alebo expozícia flóry Turecka a Stredomoria, ponúkajú rôznorodé pohľady na rastlinný svet.

In the Botanical Garden at Onomea Bay, there are more than 2,000 species of plants (htbg.com). The Hawaii Tropical Botanical Garden is a botanical garden located on the eastern coast of Hawaii’s Big Island, near Hilo, which is one of the wettest places on Earth. This environment with warm climate and abundant rainfall creates ideal conditions for the growth and prosperity of tropical plants. The exceptional location of the garden offers visitors a unique view of lush vegetation near the ocean. The Hawaii Tropical Botanical Garden is not just a tourist attraction but also a significant site for botanical research. The garden’s collecting work contributes to understanding tropical plants and their ecological interactions. The diversity of species provides valuable information for the conservation of biodiversity and sustainability of tropical ecosystems.

Known for its exotic plant collection, including numerous endemic and tropical species, the garden was established in 1984 and is home to over 2,000 plant species. Examples include various orchids, bromeliads, dracaenas, and many others. In addition to providing a visual experience of exotic flora, the garden focuses on educating visitors. Informational panels and guides allow for a better understanding of biodiversity and ecological relationships in the tropical environment. The garden actively contributes to the protection of endangered and rare plant species. Visitors can enjoy walks through cascading terrains with beautiful waterfalls, bridges, and ocean views. Specific areas such as the Japanese garden, heathland, or the exhibition of the flora of Turkey and the Mediterranean offer diverse perspectives on the plant world.

V Botanical Garden ma kahele ma Onomea Bay, keu aku i 2,000 mau ano lāʻau (htbg.com). O ka Hawaii Tropical Botanical Garden kekahi pā hana lāʻau i kekahi ʻāina ma kahi komohana o ka mokupuni Big Island o Hawaiʻi, ma kahi pili iā Hilo, he kūlanakauhale i ka ua nui. Keia kaiāulu me ka manawa wela a me ka ua nui e hoʻonui nei i ka pono no ka ulu a me ka pomaikaʻi o nā lāʻau tropiko. Ke hoʻokumu ʻia nei ka wahi e hoʻohālike ai i nā huakaʻi a ka hōʻike e nānā ai i ka ʻāina me he mea lāʻau i ka lālani o ke kai. ʻAʻole ka Hawaii Tropical Botanical Garden he mea hoʻonanea wale, aka, he wahi kupaianaha no ka ʻimi naʻauao lāʻau. Ke kākoʻo nei ka hana lāʻau i ka ʻike e hiki ai iā lākou ke ʻike i nā lāʻau tropiko a me kā lākou hōʻohui ʻekolu. He nui ka lōʻihi o nā ʻano o nā lāʻau e hāʻawi ana i nā hōʻike haʻahaʻa no ka mālama ʻana i ka hoʻonaninani a me ka hoʻokele ʻana i nā ʻano o ka nohona ma nā ekosistama tropiko. Ka ʻoihana ʻana o ka ʻāina hoʻolako a me ka pilina me ka lāʻau i pā mai ka wā ma mua o 1984. Ke ʻike nei nā hōʻike ma laila i nā lāʻau he 2,000 a ʻoi. Ua hāʻawi i nā ʻano like ʻole o nā ʻano like ʻole, pēlā me nā hapaʻumi, nā bromeliads, nā dracenas, a he nui hou aku. Ma kahi o ka mālamalama o ka ʻike maka o nā mea lāʻau e hiki ai i ka ʻike ʻia e nā nānā. He ʻoihana hoʻi kēia e hoʻolako ana i ka mālama ʻana o nā mea lāʻau e pilina ana i ka wai, a me nā wai lua o loko o ia kahi, a hānai pioʻole ana i ka pepeiao, nā mea hānau, a me nā mea ʻai lāʻau. Ke hoʻopuka nei nā ʻano like ʻole pēlā me nā kapa ʻohu e like me nā lepo, nā puʻu lepo wela, nā ulu hāpuʻu ʻōhiʻa, nā ulu lāʻau, a me nā hānai lāʻau hāʻulelau ʻohiʻa.

Odkazy