Krajina, Biotopy, Hory, Hory, Príroda, Slovenská krajina, Tatry, Typ krajiny

Kežmarský štít

skala
Hits: 68

Kež­mar­ský štít je význam­ný vrchol vo Vyso­kých Tat­rách, dosa­hu­jú­ci výš­ku 2 556 met­rov nad morom. Nachá­dza sa medzi Lom­nic­kým ští­tom a Hun­cov­ským štítom (​kam​na​ho​ry​.sk), cca 16 km od Kež­mar­ku, nad Tatrans­ký­mi Mat­liar­mi (Wiki­pe­dia). Od sused­né­ho Lom­nic­ké­ho ští­tu ho odde­ľu­jú Vid­lo­vé veže. Sever­ným sme­rom sa nachá­dza Doli­na Zele­né­ho ple­sa s Cha­tou pri Zele­nom ple­se (​kam​na​ho​ry​.sk). Mohut­ná juž­ná ste­na Kež­mar­ské­ho ští­tu, vyso­ká pri­bliž­ne 550 met­rov, je vyhľa­dá­va­ná horo­lez­ca­mi pre rôz­no­ro­dosť lezec­kých ciest (pru​zin​can​.blogs​pot​.com). Prvý zná­my výstup usku­toč­nil Dávid Fröh­lich s druh­mi v júni 1615. V roku 1654 sa usku­toč­nil ďal­ší zná­my výstup, kto­rý opí­sal Daniel Spe­er vo svo­jom ces­to­pi­se ​“Unga­ris­cher oder Dacia­nis­cher Sim­pli­cis­si­mus”. Prvý zim­ný výstup bol zazna­me­na­ný 8. mar­ca 1906 nemec­ký­mi horo­lez­ca­mi Gün­te­rom Dyh­ren­furt­hom a Alf­re­dom Martinom (​kam​na​ho​ry​.sk). Turis­tic­ký výstup na Kež­mar­ský štít je mož­ný len v sprie­vo­de hor­ské­ho vod­cu. Jed­nou z naj­bež­nej­ších trás je výstup zo Skal­na­té­ho ple­sa cez Hun­cov­ské sed­lo. Alter­na­tív­ne sa dá na Kež­mar­ský štít vystú­piť hre­be­ňom od Veľ­kej Sviš­ťov­ky (tat​ry​por​tal​.sk).

Keď­že štít ležal v nie­kdaj­šom cho­tá­ri mes­ta Kež­ma­rok, dostal pome­no­va­nie pod­ľa neho. Je via­ce­ro hypo­téz o ety­mo­ló­gii náz­vu Kež­ma­rok. Jed­na z nich hovo­rí, že meno mes­ta je odvo­de­né z Keves­mark, pod­ľa hun­ské­ho vod­cu Keve, kto­rý tu nie­kde v oko­lí padol. Iné hypo­té­zy vychá­dza­jú z výcho­do a zápa­do­gót­ske­ho slo­va kasen (oča­riť, nad­c­hnúť). Mark zna­me­ná les, ale­bo hor­ský pasie­nok. V latin­či­ne sa obja­vu­je názov forum Case­orum (Case­ofo­rum, Case­opo­lis), kto­ré zna­me­na­jú trho­vis­ko so syrom, čomu zod­po­ve­dá aj neskor­šie nemec­ké meno mes­ta Käs­mark (Wiki­pe­dia).

Kež­mar­ský štít is a pro­mi­nent peak in the High Tatras, rea­ching an ele­va­ti­on of 2,556 meters abo­ve sea level. It is situ­ated bet­we­en Lom­nic­ký štít and Hun­cov­ský štít (kam​na​ho​ry​.sk), about 16 km from Kež­ma­rok, abo­ve Tatrans­ké Mat­lia­re (Wiki­pe­dia). It is sepa­ra­ted from the neigh­bo­ring Lom­nic­ký štít by the Vid­lo­vé veže rid­ge. To the north lies the Doli­na Zele­né­ho ple­sa (Gre­en Lake Val­ley) with the moun­tain cha­let Cha­ta pri Zele­nom ple­se (kam​na​ho​ry​.sk). The mas­si­ve sout­hern face of Kež­mar­ský štít, app­ro­xi­ma­te­ly 550 meters high, is popu­lar among clim­bers due to the varie­ty of clim­bing rou­tes (pru​zin​can​.blogs​pot​.com). The first kno­wn ascent was made by Dávid Fröh­lich and com­pa­ni­ons in June 1615. Anot­her notab­le ascent occur­red in 1654, desc­ri­bed by Daniel Spe­er in his tra­ve­lo­gue ​“Unga­ris­cher oder Dacia­nis­cher Sim­pli­cis­si­mus”. The first win­ter ascent was recor­ded on March 8, 1906, by Ger­man clim­bers Gün­ter Dyh­ren­furth and Alf­red Mar­tin (kam​na​ho​ry​.sk). Tou­ris­tic ascents to Kež­mar­ský štít are allo­wed only with an aut­ho­ri­zed moun­tain guide. One of the most com­mon rou­tes leads from Skal­na­té ple­so through Hun­cov­ské sed­lo. Alter­na­ti­ve­ly, the sum­mit can be rea­ched by the rid­ge rou­te from Veľ­ká Sviš­ťov­ka (tat​ry​por​tal​.sk).

The peak was named after the near­by his­to­ri­cal ter­ri­to­ry of the town Kež­ma­rok. Seve­ral hypot­he­ses exist regar­ding the ety­mo­lo­gy of the name Kež­ma­rok. One sug­gests the town’s name deri­ves from ​“Keves­mark,” named after the Hun lea­der Keve, who sup­po­sed­ly fell in batt­le some­whe­re in this vici­ni­ty. Other the­ories link the name to the East and West Got­hic word ​“kasen” (to enchant, fas­ci­na­te). ​“Mark” sig­ni­fies forest or moun­tain pas­tu­re. In Latin, the name appe­ars as ​“forum Case­orum” (Case­ofo­rum, Case­opo­lis), mea­ning ​“che­e­se mar­ketp­la­ce,” cor­res­pon­ding to the later Ger­man name of the town, ​“Käs­mark” (Wiki­pe­dia).

Kie­żmar­ski Szc­zyt (słow. Kež­mar­ský štít) jest znac­zącym szc­zy­tem w Tat­rach Wyso­kich, osi­ąga­jącym wyso­ko­ść 2556 met­rów nad pozi­omem mor­za. Znaj­du­je się pomi­ędzy Łom­ni­cą (Lom­nic­ký štít) a Hun­co­ws­kim Szc­zy­tem (Hun­cov­ský štít) (kam​na​ho​ry​.sk), oko­ło 16 km od mias­ta Kie­żmark, nad Tatr­za­ńs­ki­mi Mat­la­ra­mi (Wiki­pe­dia). Od sąsied­niej Łom­ni­cy oddzie­la­ją go Widły (Vid­lo­vé veže). Na północ roz­ci­ąga się Doli­na Zie­lo­ne­go Sta­wu Kie­żmar­skie­go (Doli­na Zele­né­ho ple­sa), gdzie poło­żo­ne jest Sch­ro­nis­ko nad Zie­lo­nym Sta­wem (Cha­ta pri Zele­nom ple­se) (kam​na​ho​ry​.sk). Potężna połud­ni­owa ścia­na Kie­żmar­skie­go Szc­zy­tu o wyso­ko­ści oko­ło 550 met­rów cies­zy się dużą popu­lar­no­ścią wśród wspi­nac­zy ze wzg­lędu na różno­rod­no­ść dróg wspi­nacz­ko­wych (pru​zin​can​.blogs​pot​.com). Pier­ws­ze­go zna­ne­go wejścia doko­na­li Dávid Fröh­lich z towar­zys­za­mi w czer­wcu 1615 roku. Kolej­ne znac­zące wejście mia­ło miejs­ce w 1654 roku, a opi­sał je Daniel Spe­er w swo­im dzien­ni­ku pod­ró­ży ​“Unga­ris­cher oder Dacia­nis­cher Sim­pli­cis­si­mus”. Pier­ws­ze zimo­we wejście odno­to­wa­no 8 mar­ca 1906 roku przez nie­miec­kich wspi­nac­zy Gün­te­ra Dyh­ren­furt­ha i Alf­re­da Mar­ti­na (kam​na​ho​ry​.sk). Turys­tycz­ne wejście na Kie­żmar­ski Szc­zyt jest możli­we jedy­nie z prze­wod­ni­kiem wyso­ko­gór­skim. Jed­ną z naj­po­pu­lar­niejs­zych tras jest pode­jście znad Łom­nic­kie­go Sta­wu (Skal­na­té ple­so) przez Hun­co­ws­ką Prze­łęcz (Hun­cov­ské sed­lo). Alter­na­ty­wnie można wejść na szc­zyt gra­nią od Wiel­kiej Świs­tó­wki (Veľ­ká Sviš­ťov­ka) (tat​ry​por​tal​.sk).

Ponie­waż szc­zyt leżał w dawnym obszar­ze miej­skim Kie­żmar­ku, otr­zy­mał nazwę od tego mias­ta. Ist­nie­je kil­ka hipo­tez dotyc­zących ety­mo­lo­gii nazwy Kie­żmark (Kež­ma­rok). Według jed­nej z nich nazwa pocho­dzi od ​„Keves­mark”, od imie­nia przy­wód­cy Hunów Keve, któ­ry rze­ko­mo pole­gł gdzieś w oko­li­cy. Inne hipo­te­zy opie­ra­ją się na wschodnio- i zachod­ni­ogoc­kim sło­wie ​„kasen” (zachwy­cać, ocza­ro­wać). ​„Mark” oznac­za las lub past­wis­ko gór­skie. Po łaci­nie poja­wia się również nazwa ​„forum Case­orum” (Case­ofo­rum, Case­opo­lis), co oznac­za ​„targ serów”, co odpo­wia­da późniejs­zej nie­miec­kiej nazwie mias­ta ​„Käs­mark” (Wiki­pe­dia).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Dokumenty, Dolné Považie, Krajina, Mestá, Mestá, Slovenská krajina, Slovenské, Typ krajiny, V čase

Piešťany na jeseň

skala
Hits: 2211

Jeseň v Pieš­ťa­noch má veľa prí­le­ži­tos­tí sa uká­zať sve­tu a nad­via­zať s vami kon­takt. Nachá­dza sa tu množ­stvo zele­ne, mno­ho stro­mov a iných rast­lín, kto­ré v zime hýria far­ba­mi. Napo­kon aj iné orga­niz­my a kra­ji­na inten­zív­ne dáva naja­vo, že je jeseň. Je obdo­bím, kto­ré pre­mie­ňa mes­to na maleb­nú kra­ji­nu plnú žia­ri­vých farieb a pri­tom poko­ja. Lis­ty sa menia na nád­her­né odtie­ne čer­ve­nej, oran­žo­vej a žltej, mes­to nado­bú­da prí­jem­ný lesk. V par­koch a pozdĺž bre­hov rie­ky Váh náj­de­me množ­stvo inšpi­rá­cie. Stro­my lemu­jú­ce uli­ce a chod­ní­ky mes­ta sa roz­žia­ria far­ba­mi, dá sa tu vychut­nať chlad­nej­ší jesen­ný vzduch a upo­ko­ju­jú­ce šume­nie pada­jú­cich lis­tov. Pieš­ťa­ny aj na jeseň ponú­ka­jú množ­stvo akti­vít a zážit­kov pre kaž­dé­ho. Jeseň v Pieš­ťa­noch je obdo­bím, kedy sa mes­to uka­zu­je v celej svo­jej krá­se a ponú­ka neopa­ko­va­teľ­né zážitky.

Autumn in Pieš­ťa­ny pre­sents nume­rous oppor­tu­ni­ties to sho­wca­se itself to the world and con­nect with you. The town is home to a wealth of gre­e­ne­ry, with many tre­es and other plants that burst into vib­rant colors during the sea­son. The lands­ca­pe and other living orga­nisms also cle­ar­ly sig­nal that autumn has arri­ved. It is a peri­od that trans­forms the town into a pic­tu­re­sque lands­ca­pe full of vivid colors and tra­nqu­ili­ty. The lea­ves chan­ge into beau­ti­ful sha­des of red, oran­ge, and yel­low, giving the town a warm and wel­co­ming glow.

In the parks and along the banks of the Váh River, the­re is an abun­dan­ce of ins­pi­ra­ti­on. Tre­es lining the stre­ets and pat­hwa­ys of the town light up with colors, allo­wing visi­tors to enjoy the cooler autumn air and the soot­hing rust­le of fal­ling lea­ves. Even in autumn, Pieš­ťa­ny offers a varie­ty of acti­vi­ties and expe­rien­ces for eve­ry­o­ne. Autumn in Pieš­ťa­ny is a time when the town reve­als its full beau­ty and offers unfor­get­tab­le experiences.

Der Herbst in Pieš­ťa­ny bie­tet zahl­re­i­che Gele­gen­he­i­ten, sich der Welt zu zei­gen und mit Ihnen in Kon­takt zu tre­ten. Die Stadt ist reich an Grün­flä­chen mit vie­len Bäu­men und ande­ren Pflan­zen, die im Herbst in leuch­ten­den Far­ben ers­trah­len. Auch die Lands­chaft und ande­re Lebe­we­sen machen deut­lich, dass der Herbst da ist. Es ist eine Zeit, die die Stadt in eine male­ris­che Lands­chaft vol­ler leben­di­ger Far­ben und zug­le­ich Ruhe ver­wan­delt. Die Blät­ter neh­men wun­ders­chöne Schat­tie­run­gen von Rot, Oran­ge und Gelb an und ver­le­i­hen der Stadt einen ange­neh­men Glanz.

In den Parks und entlang der Ufer des Flus­ses Váh fin­det man viel Ins­pi­ra­ti­on. Die Bäu­me, die die Stra­ßen und Wege der Stadt säu­men, leuch­ten in Far­ben auf, und man kann die küh­le Herb­st­luft und das beru­hi­gen­de Ras­cheln der fal­len­den Blät­ter genie­ßen. Auch im Herbst bie­tet Pieš­ťa­ny eine Viel­zahl von Akti­vi­tä­ten und Erleb­nis­sen für jeden. Der Herbst in Pieš­ťa­ny ist eine Zeit, in der sich die Stadt in ihrer gan­zen Schön­he­it zeigt und unverg­le­ich­li­che Erleb­nis­se bietet.

TOP foto­gra­fie

Všet­ky

Use Facebook to Comment on this Post

Karnevaly, Ľudia, Podunajské, Reportáže, Slovenské

Veľký letný karneval v Senci

skala
Hits: 4156

V Sen­ci sa koná kaž­do­roč­ný Veľ­ký let­ný kar­ne­val. Pri­ťa­hu­je oby­va­te­ľov aj náv­štev­ní­kov z oko­li­tých obcí a miest, ponú­ka­júc zába­vu, kul­tú­ru a rôz­no­ro­dé akti­vi­ty pre všet­ky veko­vé kategórie.

Ten­to fareb­ný a živý fes­ti­val sa tra­dič­ne koná posled­ný pia­tok škol­ské­ho roka (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk). Prvý roč­ník Veľ­ké­ho let­né­ho kar­ne­va­lu sa usku­toč­nil v roku 1996. Odvte­dy sa podu­ja­tie koná pra­vi­del­ne kaž­dý rok (senec​.sk). Pôvod­nou myš­lien­kou bolo vytvo­riť podu­ja­tie, kto­ré by spo­ji­lo oby­va­te­ľov mes­ta Senec a poskyt­lo im pries­tor na kre­a­tív­ne vyjad­re­nie pro­stred­níc­tvom masiek a kos­tý­mov. Kar­ne­val začí­na v popo­lud­ňaj­ších hodi­nách na pešej zóne v cen­tre Sen­ca. Účast­ní­ci v pes­tro­fa­reb­ných mas­kách a kos­tý­moch sa zhro­maž­ďu­jú, aby sa zúčast­ni­li na sprie­vo­de mes­tom. Sprie­vod vedie cez hlav­né uli­ce mes­ta a sme­ru­je k Slneč­ným jaze­rám, kde pokra­ču­je boha­tý kul­túr­ny prog­ram. Počas sprie­vo­du môžu divá­ci vidieť rôz­ne tema­tic­ké sku­pi­ny, taneč­né súbo­ry (slo​va​kia​.tra​vel), diva­del­né pred­sta­ve­nia (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk), hudob­né kape­ly, šer­mia­rov, jazd­cov na koňoch, zbroj­no­šov, mažo­re­tiek, gaj­doš­ských súbo­rov a ďal­ších ume­lec­kých sku­pín. Počas celé­ho dňa pre­bie­ha­jú na rôz­nych mies­tach mes­ta rôz­ne podu­ja­tia, vrá­ta­ne det­ských pred­sta­ve­ní, taneč­ných vystú­pe­ní a hudob­ných kon­cer­tov (slo​va​kia​.tra​vel).

Jed­ným z hlav­ných láka­diel kar­ne­va­lu je súťaž o naj­lep­šiu mas­ku. Poro­ta hod­no­tí ori­gi­na­li­tu, nápa­di­tosť a pre­ve­de­nie masiek. Pre deti sú pri­pra­ve­né rôz­ne akti­vi­ty, ako naprí­klad maľo­va­nie na tvár, tvo­ri­vé diel­ne či hry (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk). Príp­ra­vy na kar­ne­val začí­na­jú už nie­koľ­ko mesia­cov pred samot­ným podu­ja­tím (senec​.sk). Orga­ni­zá­to­ri spo­lu­pra­cu­jú s miest­ny­mi ško­la­mi, kul­túr­ny­mi inšti­tú­cia­mi a dob­ro­voľ­ník­mi, aby zabez­pe­či­li hlad­ký prie­beh akcie. Výro­ba masiek a kos­tý­mov je čas­to výsled­kom spo­loč­né­ho úsi­lia rodín, pria­te­ľov či škol­ských tried (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk).

Rok 2015

Po dru­hý­krát som zveč­nil kar­ne­val v roku 2015.

Rok 2009

V Sen­ci sa konal aj v roku 2009 ​“Veľ­ký let­ný kar­ne­val”, ten­to­krát 26.6.2009. Ja som sa zúčast­nil po prvý krát. Pred­tým som počú­val o tom­to kar­ne­va­le samé chvá­ly, tak som bol veľ­mi zve­da­vý. Musím pove­dať, že som bol nad­še­ný a to pre­dov­šet­kým kvô­li dvom veciam. Po prvé videl som, že ak sa dá ľuďom pries­tor, tak sú tvo­ri­ví a nie­len to, ale aj tvo­ria. Po dru­hé, atmo­sfé­ra bola výbor­ná, ľudia sa teši­li. Ten­to rok pri­tom hro­zi­lo, že všet­ci zmok­ne­me, hodi­nu pred­tým bola zatia­hnu­tá oblo­ha a lia­lo a lia­lo. Asi pol­ho­di­nu pred šies­tou večer vykuk­lo sln­ko a chva­la­bo­hu vykuk­li aj ľudia.

The Gre­at Sum­mer Car­ni­val is held annu­al­ly in Senec. It att­racts both locals and visi­tors from sur­roun­ding towns and vil­la­ges, offe­ring enter­tain­ment, cul­tu­re, and a varie­ty of acti­vi­ties for all age groups.

This color­ful and live­ly fes­ti­val tra­di­ti­onal­ly takes pla­ce on the last Fri­day of the scho­ol year (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk). The first edi­ti­on of the Gre­at Sum­mer Car­ni­val was held in 1996, and sin­ce then, the event has been orga­ni­zed annu­al­ly (senec​.sk). The ori­gi­nal idea was to cre­a­te an event that would bring toget­her the resi­dents of Senec and pro­vi­de them with a plat­form for cre­a­ti­ve expres­si­on through masks and cos­tu­mes. The car­ni­val starts in the after­no­on on the pedes­trian zone in the cen­ter of Senec. Par­ti­ci­pants dres­sed in color­ful masks and cos­tu­mes gat­her to take part in a para­de through the town. The para­de rou­te leads through the main stre­ets and ends at Sun­ny Lakes, whe­re a rich cul­tu­ral prog­ram con­ti­nu­es. Along the para­de rou­te, spec­ta­tors can enjoy vari­ous the­med groups, dan­ce ensem­bles (slo​va​kia​.tra​vel), the­a­ter per­for­man­ces (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk), music bands, fen­cers, hor­se riders, knights, majo­ret­tes, bag­pi­pe groups, and other artis­tic per­for­man­ces. Throug­hout the day, dif­fe­rent parts of the city host vari­ous events, inc­lu­ding children’s per­for­man­ces, dan­ce sho­ws, and live music con­certs (slo​va​kia​.tra​vel).

One of the main att­rac­ti­ons of the car­ni­val is the Best Cos­tu­me Com­pe­ti­ti­on. A jury eva­lu­ates ori­gi­na­li­ty, cre­a­ti­vi­ty, and exe­cu­ti­on of the cos­tu­mes. Vari­ous acti­vi­ties for chil­dren are also avai­lab­le, such as face pain­ting, cre­a­ti­ve works­hops, and games (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk). Pre­pa­ra­ti­ons for the car­ni­val begin months in advan­ce (senec​.sk). Orga­ni­zers col­la­bo­ra­te with local scho­ols, cul­tu­ral ins­ti­tu­ti­ons, and volun­te­ers to ensu­re the smo­oth exe­cu­ti­on of the event. The cre­a­ti­on of masks and cos­tu­mes is often a col­lec­ti­ve effort invol­ving fami­lies, friends, and scho­ol clas­ses (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk).

Year 2015

For the second time, I cap­tu­red the car­ni­val in 2015.

Year 2009

The Gre­at Sum­mer Car­ni­val was also held in Senec in 2009, on June 26, 2009. It was my first time atten­ding. Befo­re that, I had heard many gre­at things about this car­ni­val, so I was real­ly curi­ous. I have to say that I was thril­led, espe­cial­ly for two reasons.

First, I saw that when peop­le are given spa­ce, they are cre­a­ti­ve, and not only that, but they actu­al­ly cre­a­te. Second, the atmo­sp­he­re was ama­zing, and peop­le were having fun. That year, we were wor­ried about rain — an hour befo­re the event, the sky was over­cast, and it was pou­ring rain. Then, about half an hour befo­re six in the eve­ning, the sun came out, and thank­ful­ly, so did the people.

A Nagy Nyá­ri Kar­ne­vál éven­te meg­ren­de­zés­re kerül Sze­ni­cen (Senec). Ez az ese­mé­ny vonz­za a hely­ie­ket és a láto­ga­tó­kat a kör­ny­ező fal­vak­ból és váro­sok­ból, és szó­ra­ko­zást, kul­tú­rát és vál­to­za­tos prog­ra­mo­kat kínál min­den korosz­tá­ly számára.

Ez a szí­nes és élénk fesz­ti­vál hagy­o­má­ny­o­san az isko­lai év utol­só pén­te­kén kerül meg­ren­de­zés­re (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk). Az első Nagy Nyá­ri Kar­ne­vált 1996-​ban tar­tot­ták, és azó­ta éven­te meg­ren­de­zik (senec​.sk). Az ere­de­ti ötlet az volt, hogy öss­ze­hoz­za Sze­nic lakó­it, és lehe­tősé­get biz­to­sít­son szá­muk­ra a kre­a­tív önki­fe­je­zés­re masz­kok és jel­me­zek segítségével.

A kar­ne­vál délu­tán kez­dődik Sze­nic sétá­ló­öve­ze­té­ben. A részt­ve­vők szí­nes masz­kok­ban és jel­me­zek­ben gyüle­kez­nek, hogy fel­vo­nul­ja­nak a váro­son keresz­tül. A fel­vo­nu­lás a főut­cá­kon halad, és a Napfé­ny­es Tavak­nál (Slneč­né jaze­rá) ér véget, ahol egy gaz­dag kul­tu­rá­lis prog­ram foly­ta­tó­dik. A fel­vo­nu­lás során a nézők külön­fé­le tema­ti­kus cso­por­to­kat, táncc­so­por­to­kat (slo​va​kia​.tra​vel), szín­há­zi előa­dá­so­kat (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk), zene­ka­ro­kat, kard­ví­vó­kat, lova­so­kat, lova­go­kat, maz­so­ret­te­ket, dudás egy­üt­te­se­ket és más művés­ze­ti cso­por­to­kat lát­hat­nak. A nap foly­amán a város külön­böző pont­jain külön­fé­le prog­ra­mok zaj­la­nak, bele­ér­tve gyer­me­ke­lőa­dá­so­kat, tánc­be­mu­ta­tó­kat és élőze­nei kon­cer­te­ket (slo​va​kia​.tra​vel).

A kar­ne­vál egy­ik fő att­rak­ci­ó­ja a leg­jobb maszk ver­se­nye. A zsűri érté­ke­li az ere­de­ti­sé­get, a kre­a­ti­vi­tást és a kivi­te­le­zést. A gyer­me­kek szá­má­ra külön­böző prog­ra­mok áll­nak ren­del­ke­zés­re, pél­dá­ul arc­fes­tés, kéz­műves fog­lal­ko­zá­sok és játé­kok (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk). A kar­ne­vál előkés­züle­tei hóna­pok­kal a ren­dez­vé­ny előtt kez­dőd­nek (senec​.sk). A szer­ve­zők helyi isko­lák­kal, kul­tu­rá­lis intéz­mé­ny­ek­kel és önkén­te­sek­kel működ­nek egy­ütt a ren­dez­vé­ny sike­res lebo­ny­o­lí­tá­sa érde­ké­ben. A masz­kok és jel­me­zek kés­zí­té­se gyak­ran közös csa­lá­di, bará­ti vagy isko­lai osz­tá­ly­ok egy­ütt­működé­sé­nek ered­mé­nye (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk).

2015

Másods­zor örökí­tet­tem meg a kar­ne­vált 2015-ben.

2009

A Nagy Nyá­ri Kar­ne­vált Sze­ni­cén 2009-​ben is meg­ren­dez­ték, még­hoz­zá június 26-​án. Ez volt az első alka­lom, hogy részt vet­tem raj­ta. Koráb­ban csak dic­sé­re­te­ket hal­lot­tam erről a kar­ne­vál­ról, ezért nagy­on kívánc­si voltam.

Azt kell mon­da­nom, hogy el vol­tam ragad­tat­va, különösen két dolog miatt.

Elős­zör is lát­tam, hogy ha az embe­rek lehe­tősé­get kap­nak, akkor kre­a­tí­vak, és nemc­sak gon­dol­kod­nak, hanem alkot­nak is. Másods­zor, a han­gu­lat fan­tasz­ti­kus volt, és min­den­ki élvez­te az ese­mé­nyt. Ebben az évben esőre volt kilá­tás – egy órá­val a ren­dez­vé­ny előtt az ég borult volt, és sza­kadt az eső. Aztán fél órá­val hat előtt kisütött a nap, és sze­renc­sé­re az embe­rek is előbújtak.

Veli­ki Letn­ji Kar­ne­val odr­ža­va se sva­ke godi­ne u Sen­ci. Ovaj doga­đaj pri­vla­či lokal­ne sta­nov­ni­ke i pose­ti­oce iz okol­nih sela i gra­do­va, nude­ći zaba­vu, kul­tu­ru i raz­novrs­ne aktiv­nos­ti za sve uzraste.

Ovaj šare­ni i živo­pi­san fes­ti­val tra­di­ci­onal­no se odr­ža­va posledn­jeg pet­ka škol­ske godi­ne (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk). Prvi Veli­ki Letn­ji Kar­ne­val odr­žan je 1996. godi­ne, a od tada se orga­ni­zu­je sva­ke godi­ne (senec​.sk). Ori­gi­nal­na ide­ja bila je da se oku­pi sta­nov­ni­štvo Sen­ca i omo­gu­ći im pros­tor za kre­a­tiv­no izra­ža­van­je kroz mas­ke i kostime.

Kar­ne­val počin­je popod­ne na pešač­koj zoni u cen­tru Sen­ca. Učes­ni­ci obu­če­ni u šare­ne mas­ke i kos­ti­me okupl­ja­ju se kako bi učes­tvo­va­li u para­di kroz grad. Para­da pro­la­zi glav­nim uli­ca­ma i zavr­ša­va se na Sun­ca­nim Jeze­ri­ma, gde se nastavl­ja bogat kul­tur­ni prog­ram. Tokom para­de, pose­ti­oci mogu vide­ti raz­li­či­te temat­ske gru­pe, ples­ne ansam­ble (slo​va​kia​.tra​vel), pozo­riš­ne pred­sta­ve (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk), muzič­ke ben­do­ve, mače­va­oce, kon­ja­ni­ke, vite­zo­ve, mažo­ret­kin­je, gaj­daš­ke ansam­ble i dru­ge umet­nič­ke gru­pe. Tokom celog dana, na raz­nim mes­ti­ma u gra­du odr­ža­va­ju se broj­na deša­van­ja, ukl­ju­ču­ju­ći deč­je pred­sta­ve, ples­ne nastu­pe i muzič­ke kon­cer­te (slo​va​kia​.tra​vel).

Jed­na od glav­nih atrak­ci­ja kar­ne­va­la je tak­mi­čen­je za naj­bol­ju mas­ku. Žiri ocen­ju­je ori­gi­nal­nost, kre­a­tiv­nost i izra­du mas­ki. Za decu su pri­preml­je­ne raz­ne aktiv­nos­ti, poput osli­ka­van­ja lica, kre­a­tiv­nih radi­oni­ca i iga­ra (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk). Pri­pre­me za kar­ne­val počin­ju neko­li­ko mese­ci unap­red (senec​.sk). Orga­ni­za­to­ri sara­đu­ju sa lokal­nim ško­la­ma, kul­tur­nim ins­ti­tu­ci­ja­ma i volon­te­ri­ma kako bi osi­gu­ra­li uspeš­nu rea­li­za­ci­ju doga­đa­ja. Izra­da mas­ki i kos­ti­ma čes­to je rezul­tat zajed­nič­kog tru­da poro­di­ca, pri­ja­tel­ja i škol­skih raz­re­da (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk).

2015

Dru­gi put sam zabe­le­žio kar­ne­val 2015. godine.

2009

Veli­ki Letn­ji Kar­ne­val odr­žan je u Sen­ci i 2009. godi­ne, tač­ni­je 26. juna 2009. Ovo je bilo prvi put da sam učes­tvo­vao. Pre toga sam čuo samo pohva­le o ovom kar­ne­va­lu, pa sam bio veoma radoznao.

Moram da kažem da sam bio odu­ševl­jen, poseb­no iz dva razloga.

Prvo, video sam da kada se lju­di­ma pru­ži pri­li­ka, oni su kre­a­tiv­ni, ne samo da raz­mišl­ja­ju, već i stva­ra­ju. Dru­go, atmo­s­fe­ra je bila fan­tas­tič­na, lju­di su se istin­ski zabavl­ja­li. Te godi­ne je posto­ja­la pre­tn­ja kišom – sat vre­me­na pre doga­đa­ja, nebo je bilo pre­kri­ve­no obla­ci­ma i kiša je pljuš­ta­la. Onda, pola sata pre šest uve­če, sun­ce je zasi­ja­lo, i na sre­ću, poja­vi­li su se i ljudi.

Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, České, Česko, Južné Čechy, Neživé, Obce, Stavby, Zahraničie

Holašovice

skala
Hits: 74

Hola­šo­vi­ce sa nachá­dza­jú pri­bliž­ne 16 kilo­met­rov západ­ne od Čes­kých Budějo­víc. Sú súčas­ťou obce Jan­kov a je zná­ma svo­jou zacho­va­nou archi­tek­tú­rou v štý­le tzv. ​“sed­lia­ce­ho baro­ka” (Wiki­pe­dia). Prvá písom­ná zmien­ka o Hola­šo­vi­ciach pochá­dza z roku 1263. V roku 1292 daro­val kráľ Vác­lav II. dedi­nu cis­ter­cián­ske­mu kláš­to­ru vo Vyš­šom Bro­de, v kto­ré­ho vlast­níc­tve zosta­la až do roku 1848. Medzi rok­mi 1520 a 1525 zasiah­la obec moro­vá epi­dé­mia, kto­rá zane­cha­la naži­ve len dvoch oby­va­te­ľov. Na pamiat­ku tej­to uda­los­ti bol na sever­nom okra­ji dedi­ny posta­ve­ný moro­vý stĺp. Kláš­tor násled­ne osíd­lil obec nový­mi osad­ník­mi z Bavor­ska a Rakús­ka. Po dru­hej sve­to­vej voj­ne doš­lo k odsu­nu nemec­kých oby­va­te­ľov, od roku 1990 pre­šla obec roz­siah­ly­mi rekon­štruk­cia­mi a bola opäť osíd­le­ná. Hola­šo­vi­ce sú pova­žo­va­né za vzor juho­čes­ké­ho vidiec­ke­ho síd­la oblas­ti Hlu­boc­ká Bla­ta. Dedi­na pozos­tá­va z 23 muro­va­ných hos­po­dár­skych dvo­rov obsa­hu­jú­cich cel­ko­vo 120 budov, vrá­ta­ne ryb­ní­ka, kováčs­kej diel­ne a kapl­n­ky. Sú posta­ve­né v štý­le juho­čes­ké­ho ľudo­vé­ho baro­ka, uspo­ria­da­né do tva­ru ​“U” s dvo­rom upro­stred a s prie­če­lia­mi orien­to­va­ný­mi sme­rom k cen­trál­nej širo­kej náv­si. Budo­vy pochá­dza­jú z 18. až 20. sto­ro­čia, pri­čom väč­ši­na bola posta­ve­ná v dru­hej polo­vi­ci 19. sto­ro­čia. Kapl­n­ka svä­té­ho Jána Nepo­muc­ké­ho bola posta­ve­ná v roku 1755 (Wiki­pe­dia). Vďa­ka svo­jej jedi­neč­nej archi­tek­tú­re a zacho­va­né­mu stre­do­ve­ké­mu urba­nis­tic­ké­mu uspo­ria­da­niu boli Hola­šo­vi­ce v roku 1995 vyhlá­se­né za dedin­skú pamiat­ko­vú rezer­vá­ciu a v roku 1998 zapí­sa­né do zozna­mu sve­to­vé­ho dedič­stva UNESCO. Dnes obec žije bež­ným živo­tom, pri­čom väč­ši­na budov je v súkrom­nom vlast­níc­tve a slú­ži na trva­lé býva­nie (Wiki­pe­dia). V obci sa tiež kona­jú rôz­ne ľudo­vé sláv­nos­ti a podu­ja­tia, kto­ré pri­po­mí­na­jú tra­dič­ný vidiec­ky život. Zau­jí­ma­vos­ťou je aj neďa­le­ký mega­li­tic­ký kruh, pre­zý­va­ný ​“juho­čes­ké Sto­ne­hen­ge” (kudyz​nu​dy​.cz).

Hola­šo­vi­ce is loca­ted app­ro­xi­ma­te­ly 16 kilo­me­ters west of Čes­ké Budějo­vi­ce. It is part of the muni­ci­pa­li­ty of Jan­kov and is kno­wn for its well-​preserved archi­tec­tu­re in the so-​called ​“Rural Baro­que” sty­le (Wiki­pe­dia). The first writ­ten men­ti­on of Hola­šo­vi­ce dates back to 1263. In 1292, King Wen­ces­laus II dona­ted the vil­la­ge to the Cis­ter­cian monas­te­ry in Vyš­ší Brod, whe­re it remai­ned until 1848. Bet­we­en 1520 and 1525, the vil­la­ge was struck by a pla­gue epi­de­mic that left only two inha­bi­tants ali­ve. To com­me­mo­ra­te this event, a pla­gue column was erec­ted on the nort­hern edge of the vil­la­ge. The monas­te­ry sub­se­qu­en­tly resett­led the vil­la­ge with new sett­lers from Bava­ria and Aus­tria. After World War II, the Ger­man inha­bi­tants were expel­led, and sin­ce 1990, the vil­la­ge has under­go­ne exten­si­ve reno­va­ti­ons and has been resett­led again. Hola­šo­vi­ce is con­si­de­red a model South Bohe­mian rural sett­le­ment of the Hlu­boc­ká Bla­ta area. The vil­la­ge con­sists of 23 brick farm­ste­ads with a total of 120 buil­dings, inc­lu­ding a pond, a blacks­mit­h’s works­hop, and a cha­pel. The­se buil­dings are cons­truc­ted in the South Bohe­mian folk baro­que sty­le, arran­ged in a ​“U” sha­pe around a cour­ty­ard, with faca­des facing the wide cen­tral vil­la­ge gre­en. The buil­dings date from the 18th to the 20th cen­tu­ries, with most built in the second half of the 19th cen­tu­ry. The Cha­pel of St. John of Nepo­muk was built in 1755 (Wiki­pe­dia). Thanks to its uni­que archi­tec­tu­re and pre­ser­ved medie­val urban lay­out, Hola­šo­vi­ce was dec­la­red a vil­la­ge con­ser­va­ti­on area in 1995 and added to the UNESCO World Heri­ta­ge List in 1998. Today, the vil­la­ge is inha­bi­ted and most buil­dings are pri­va­te­ly owned and used for per­ma­nent resi­den­ce (Wiki­pe­dia). The vil­la­ge also hosts vari­ous folk fes­ti­vals and events celeb­ra­ting tra­di­ti­onal rural life. A near­by mega­lit­hic circ­le, nick­na­med the ​“South Bohe­mian Sto­ne­hen­ge,” is also of inte­rest (kudyz​nu​dy​.cz).

Hola­šo­vi­ce liegt etwa 16 Kilo­me­ter west­lich von Čes­ké Budějo­vi­ce. Es ist Teil der Geme­in­de Jan­kov und bekannt für sei­ne gut erhal­te­ne Archi­tek­tur im soge­nann­ten ​“Bäu­er­li­chen Barock” (Wiki­pe­dia). Die ers­te sch­rift­li­che Erwäh­nung von Hola­šo­vi­ce stammt aus dem Jahr 1263. Im Jahr 1292 schenk­te König Wen­zel II. das Dorf dem Zis­ter­zien­serk­los­ter in Vyš­ší Brod, in des­sen Besitz es bis 1848 blieb. Zwis­chen 1520 und 1525 wur­de das Dorf von einer Pes­te­pi­de­mie heim­ge­sucht, die nur zwei Ein­woh­ner am Leben ließ. Zur Erin­ne­rung an die­ses Ere­ig­nis wur­de am nörd­li­chen Dorf­rand eine Pest­sä­u­le errich­tet. Das Klos­ter besie­del­te das Dorf ansch­lie­ßend mit neuen Sied­lern aus Bay­ern und Öster­re­ich. Nach dem Zwe­i­ten Weltk­rieg wur­den die deuts­chen Ein­woh­ner ver­trie­ben, und seit 1990 wur­de das Dorf umfan­gre­ich reno­viert und neu besie­delt. Hola­šo­vi­ce gilt als ein Modell eines süd­böh­mis­chen länd­li­chen Dor­fes in der Regi­on Hlu­boc­ká Bla­ta. Das Dorf bes­teht aus 23 gemau­er­ten Gehöf­ten mit ins­ge­samt 120 Gebä­u­den, darun­ter ein Teich, eine Sch­mie­de und eine Kapel­le. Die Gebä­u­de sind im süd­böh­mis­chen Volks­ba­rocks­til gebaut, in einer ​“U”-Form um einen Hof ange­ord­net und mit den Fas­sa­den zum zen­tra­len, bre­i­ten Dorf­platz aus­ge­rich­tet. Die Gebä­u­de stam­men aus dem 18. bis 20. Jahr­hun­dert, wobei die meis­ten in der zwe­i­ten Hälf­te des 19. Jahr­hun­derts errich­tet wur­den. Die Kapel­le des Hei­li­gen Johan­nes von Nepo­muk wur­de 1755 erbaut (Wiki­pe­dia). Dank sei­ner ein­zi­gar­ti­gen Archi­tek­tur und der erhal­te­nen mit­te­lal­ter­li­chen städ­te­bau­li­chen Struk­tur wur­de Hola­šo­vi­ce 1995 zum Dorf­denk­mal­re­ser­vat erk­lärt und 1998 in die Lis­te des UNESCO-​Weltkulturerbes auf­ge­nom­men. Heute wird das Dorf bewohnt, und die meis­ten Gebä­u­de befin­den sich in Pri­vat­be­sitz und die­nen als Dau­er­wohn­sitz (Wiki­pe­dia). Das Dorf verans­tal­tet auch vers­chie­de­ne Volks­fes­te und Verans­tal­tun­gen, die das tra­di­ti­onel­le Land­le­ben feiern. Ein nahe­ge­le­ge­ner mega­lit­his­cher Kre­is, der als ​“Süd­böh­mis­ches Sto­ne­hen­ge” bez­e­ich­net wird, ist eben­falls eine Att­rak­ti­on (kudyz​nu​dy​.cz).

Hola­šo­vi­ce se nachá­ze­jí přib­liž­ně 16 kilo­met­rů západ­ně od Čes­kých Budějo­vic. Jsou sou­čás­tí obce Jan­kov a jsou zná­mé svou zacho­va­lou archi­tek­tu­rou ve sty­lu tzv. ​“sel­ské baro­ko” (Wiki­pe­dia). Prv­ní písem­ná zmín­ka o Hola­šo­vi­cích pochá­zí z roku 1263. V roce 1292 daro­val král Vác­lav II. ves­ni­ci cis­ter­ciác­ké­mu kláš­te­ru ve Vyš­ším Bro­dě, v jehož vlast­nic­tví zůs­ta­la až do roku 1848. Mezi lety 1520 a 1525 zasáh­la obec moro­vá epi­de­mie, kte­rá necha­la naži­vu jen dva oby­va­te­le. Na památ­ku této udá­los­ti byl na sever­ním okra­ji ves­ni­ce posta­ven moro­vý sloup. Kláš­ter násled­ně osíd­lil ves­ni­ci nový­mi osad­ní­ky z Bavor­ska a Rakous­ka. Po dru­hé světo­vé vál­ce doš­lo k odsu­nu němec­kých oby­va­tel, od roku 1990 proš­la obec roz­sáh­lý­mi rekons­truk­ce­mi a byla zno­vu osíd­le­na. Hola­šo­vi­ce jsou pova­žo­vá­ny za vzor jiho­čes­ké­ho ven­kov­ské­ho síd­la oblas­ti Hlu­boc­ká Bla­ta. Ves­ni­ce se sklá­dá z 23 zděných hos­po­dá­řs­kých dvo­rů obsa­hu­jí­cích cel­kem 120 budov, včet­ně ryb­ní­ka, kovár­ny a kap­le. Jsou posta­ve­ny ve sty­lu jiho­čes­ké­ho lido­vé­ho baro­ka, uspo­řá­dá­ny do tva­ru ​“U” s dvo­rem upros­třed a s průče­lí­mi orien­to­va­ný­mi směrem k cen­trál­ní širo­ké náv­si. Budo­vy pochá­ze­jí z 18. až 20. sto­le­tí, při­čemž vět­ši­na byla posta­ve­na v dru­hé polo­vi­ně 19. sto­le­tí. Kap­le sva­té­ho Jana Nepo­muc­ké­ho byla posta­ve­na v roce 1755 (Wiki­pe­dia). Díky své jedi­neč­né archi­tek­tu­ře a zacho­va­né­mu stře­do­věké­mu urba­nis­tic­ké­mu uspo­řá­dá­ní byly Hola­šo­vi­ce v roce 1995 vyhlá­še­ny ves­nic­kou památ­ko­vou rezer­va­cí a v roce 1998 zapsá­ny na sez­nam světo­vé­ho dědic­tví UNESCO. Dnes ves­ni­ce žije běž­ným živo­tem, při­čemž vět­ši­na budov je v souk­ro­mém vlast­nic­tví a slou­ží k trva­lé­mu byd­le­ní (Wiki­pe­dia). Ve ves­ni­ci se také kona­jí růz­né lido­vé slav­nos­ti a akce, kte­ré při­po­mí­na­jí tra­dič­ní ven­kov­ský život. Zají­ma­vos­tí je i neda­le­ký mega­li­tic­ký kruh, přez­dí­va­ný ​“jiho­čes­ké Sto­ne­hen­ge” (kudyz​nu​dy​.cz).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post