Krajina, České, Obce, Východné Čechy, Zahraničie

Počátky

Hits: 31

Počát­ky sú obec ležia­ca na pome­dzí Čiech a Mora­vy v okre­se Pel­hři­mov. S pri­bliž­ne 2 500 oby­va­teľ­mi sa rozp­res­tie­ra v kop­co­vi­tej kra­ji­ne Čes­ko­mo­rav­skej vrcho­vi­ny, boha­tej na lesy, ryb­ní­ky a pra­me­ne poto­kov, kto­ré dali mes­tu jeho názov. Prvá písom­ná zmien­ka o Počát­kach pochá­dza z kon­ca 13. sto­ro­čia, keď boli spo­me­nu­té v lis­tá­ri Tobiá­ša z Bechy­ně ako mies­to spus­to­še­né počas bojov medzi Vác­la­vom II. a prívr­žen­ca­mi Závi­ša z Fal­ken­štej­na. Pôvod­ne trho­vá dedi­na sa postup­ne roz­rá­stla a v 14. sto­ro­čí zís­ka­la sta­tus pod­dan­ské­ho mes­ta. Počas husit­ských vojen zís­ka­li Počát­ky prá­vo posta­viť kamen­né hrad­by. V 19. sto­ro­čí, s prí­cho­dom indus­tria­li­zá­cie, doš­lo k hos­po­dár­ske­mu roz­vo­ju mes­ta. Nie­kto­ré z vte­dy zalo­že­ných továr­ní fun­gu­jú dodnes. Na začiat­ku 20. sto­ro­čia bolo zalo­že­né kúpeľ­né zaria­de­nie Sva­tá Kate­ři­na s lie­či­vým pra­me­ňom. Počát­ky bol pome­no­va­ný po mes­te jeho obja­vi­te­ľom Milo­šom Tichým, rodá­kom z Počá­tok (pocat​ky​.cz).

Mes­to leží v nad­mor­skej výš­ke oko­lo 620 met­rov a pre­te­ká ním Počá­tec­ký potok. Oblasť je boha­tá na ryb­ní­ky, z kto­rých naj­väč­ší je Vel­ký Klá­tov­ský ryb­ník (pocat​ky​.cz). Zau­jí­ma­vos­ťou je naj­dl­h­šia smre­kov­co­vá ale­ja v Čes­kej repub­li­ke, vedú­ca z Počá­tok do Kališť, kto­rá bola zalo­že­ná začiat­kom 20. sto­ro­čia a tvo­rí ju 280 stro­mov (tra​vel​king​.sk). His­to­ric­ké cen­trum Počá­tok je mest­skou pamiat­ko­vou zónou s dob­re zacho­va­nou archi­tek­tú­rou. Domi­nan­tou námes­tia je kos­tol svä­té­ho Jána Krs­ti­te­ľa s prí­stup­nou vežou. Upro­stred námes­tia sa nachá­dza fon­tá­na so sochou svä­té­ho Jána Nepo­muc­ké­ho. Mest­ské múze­um, zalo­že­né v roku 1892, je naj­star­ším múze­om v regi­ó­ne a ponú­ka etno­gra­fic­ké a numiz­ma­tic­ké zbier­ky. Spra­vu­je tiež rod­ný dom Oto­ka­ra Bře­zi­nu, význam­né­ho čes­ké­ho bás­ni­ka a ese­jis­tu, s expo­zí­ci­ou veno­va­nou jeho živo­tu a die­lu. Medzi ďal­šie pamiat­ky pat­rí cin­to­rín­sky kos­tol Božie­ho Tela, baro­ko­vo pre­sta­va­ný v rokoch 1705 – 1711, a kos­tol svä­tej Kata­rí­ny pri lie­či­vom pra­me­ni. V roku 2011 pre­šla budo­va býva­lé­ho kina rekon­štruk­ci­ou a bola pre­me­ne­ná na mul­ti­funkč­ný kom­plex, kto­rý zahŕňa mest­skú kniž­ni­cu, sálu slú­žia­cu ako kino či divad­lo, galé­riu, mies­to pre stret­nu­tia dob­ro­voľ­ných spol­kov a infor­mač­né cen­trum. Mes­to má tiež par­tner­ské vzťa­hy s obca­mi Konol­fin­gen vo Švaj­čiar­sku a Lok­ca na Slo­ven­sku. Počát­ky sa obja­vi­li v nie­koľ­kých fil­moch a tele­víz­nych seriá­loch, naprí­klad Postři­ži­ny” (1980), Návš­těv­ní­ci” (1983) a Jíz­da” (1994). Aste­ro­id 14974 (pocat​ky​.cz).


Počát­ky is a muni­ci­pa­li­ty loca­ted on the bor­der bet­we­en Bohe­mia and Mora­via in the Pel­hři­mov Dis­trict. With app­ro­xi­ma­te­ly 2,500 inha­bi­tants, it is situ­ated in the hil­ly lands­ca­pe of the Bohemian-​Moravian High­lands, rich in forests, ponds, and springs of stre­ams that gave the town its name. The first writ­ten men­ti­on of Počát­ky dates back to the late 13th cen­tu­ry, when it was men­ti­oned in the records of Tobias of Bechy­ně as a pla­ce devas­ta­ted during batt­les bet­we­en Wen­ces­las II and the fol­lo­wers of Záviš of Fal­kens­te­in. Ori­gi­nal­ly a mar­ket vil­la­ge, it gra­du­al­ly grew and, in the 14th cen­tu­ry, obtai­ned the sta­tus of a mano­rial town. During the Hus­si­te wars, Počát­ky was gran­ted the right to build sto­ne for­ti­fi­ca­ti­ons. In the 19th cen­tu­ry, with the advent of indus­tria­li­za­ti­on, the town expe­rien­ced eco­no­mic deve­lop­ment. Some of the fac­to­ries estab­lis­hed during that time are still in ope­ra­ti­on today. At the begin­ning of the 20th cen­tu­ry, the spa faci­li­ty Sva­tá Kate­ři­na with a hea­ling spring was estab­lis­hed. Počát­ky was named after its dis­co­ve­rer, Miloš Tichý, a nati­ve of the town (pocat​ky​.cz).

The town lies at an alti­tu­de of app­ro­xi­ma­te­ly 620 meters and is tra­ver­sed by the Počá­tec­ký stre­am. The area is rich in ponds, the lar­gest being Vel­ký Klá­tov­ský Pond (pocat​ky​.cz). An inte­res­ting fea­tu­re is the lon­gest larch alley in the Czech Repub­lic, lea­ding from Počát­ky to Kališ­tě, estab­lis­hed at the begin­ning of the 20th cen­tu­ry and con­sis­ting of 280 tre­es (tra​vel​king​.sk). The his­to­ri­cal cen­ter of Počát­ky is an urban con­ser­va­ti­on zone with well-​preserved archi­tec­tu­re. The domi­nant fea­tu­re of the squ­are is the Church of St. John the Bap­tist, with an acces­sib­le tower. In the midd­le of the squ­are, the­re is a foun­tain with a sta­tue of St. John of Nepo­muk. The muni­ci­pal muse­um, estab­lis­hed in 1892, is the oldest muse­um in the regi­on and offers eth­nog­rap­hic and numis­ma­tic col­lec­ti­ons. It also mana­ges the birthp­la­ce of Oto­kar Bře­zi­na, a sig­ni­fi­cant Czech poet and essa­y­ist, with an exhi­bi­ti­on dedi­ca­ted to his life and work. Other land­marks inc­lu­de the ceme­te­ry Church of Cor­pus Chris­ti, rebu­ilt in Baro­que sty­le bet­we­en 1705 – 1711, and the Church of St. Cat­he­ri­ne near the hea­ling spring. In 2011, the buil­ding of the for­mer cine­ma under­went recons­truc­ti­on and was trans­for­med into a mul­ti­func­ti­onal com­plex that inc­lu­des a muni­ci­pal lib­ra­ry, a hall ser­ving as a cine­ma or the­a­ter, a gal­le­ry, a mee­ting pla­ce for volun­te­er groups, and an infor­ma­ti­on cen­ter. The town also has par­tners­hips with Konol­fin­gen in Swit­zer­land and Lok­ca in Slo­va­kia. Počát­ky has appe­a­red in seve­ral films and tele­vi­si­on series, such as Postři­ži­ny” (1980), Návš­těv­ní­ci” (1983), and Jíz­da” (1994). Aste­ro­id 14974 is named after the town (pocat​ky​.cz).


Počát­ky ist eine Geme­in­de an der Gren­ze zwis­chen Böh­men und Mäh­ren im Bez­irk Pel­hři­mov. Mit etwa 2.500 Ein­woh­nern liegt sie in der hüge­li­gen Lands­chaft der Böhmisch-​Mährischen Höhe, die reich an Wäl­dern, Tei­chen und Quel­len von Bächen ist, die der Stadt ihren Namen gaben. Die ers­te sch­rift­li­che Erwäh­nung von Počát­ky stammt aus dem spä­ten 13. Jahr­hun­dert, als sie in den Auf­ze­ich­nun­gen von Tobias von Bechy­ně als ein Ort erwähnt wur­de, der wäh­rend der Kämp­fe zwis­chen Wen­zel II. und den Anhän­gern von Záviš von Fal­kens­te­in ver­wüs­tet wur­de. Urs­prün­glich ein Mar­ktf­lec­ken, ent­wic­kel­te sie sich im 14. Jahr­hun­dert zu einer Herrs­chaftss­tadt. Wäh­rend der Hus­si­ten­krie­ge erhielt Počát­ky das Recht, Ste­in­be­fes­ti­gun­gen zu errich­ten. Im 19. Jahr­hun­dert, mit dem Auf­kom­men der Indus­tria­li­sie­rung, erleb­te die Stadt eine wirts­chaft­li­che Ent­wick­lung. Eini­ge der damals geg­rün­de­ten Fab­ri­ken sind noch heute in Bet­rieb. Zu Beginn des 20. Jahr­hun­derts wur­de die Kuran­la­ge Sva­tá Kate­ři­na mit einer Hei­lqu­el­le geg­rün­det. Počát­ky wur­de nach sei­nem Ent­dec­ker Miloš Tichý, einem Ein­he­i­mis­chen der Stadt, benannt (pocat​ky​.cz).

Die Stadt liegt auf einer Höhe von etwa 620 Metern und wird vom Počátecký-​Bach dur­chqu­ert. Die Umge­bung ist reich an Tei­chen, der größte ist der Vel­ký Klátovský-​Teich (pocat​ky​.cz). Eine Beson­der­he­it ist die läng­ste Lär­che­nal­lee in der Tsche­chis­chen Repub­lik, die von Počát­ky nach Kališ­tě führt und zu Beginn des 20. Jahr­hun­derts ange­legt wur­de. Sie bes­teht aus 280 Bäu­men (tra​vel​king​.sk). Das his­to­ris­che Zen­trum von Počát­ky ist eine städ­tis­che Denk­mals­chutz­zo­ne mit gut erhal­te­ner Archi­tek­tur. Die Domi­nan­te des Plat­zes ist die Kir­che St. Johan­nes der Täu­fer mit einem zugän­gli­chen Turm. In der Mit­te des Plat­zes befin­det sich ein Brun­nen mit einer Sta­tue des hei­li­gen Johan­nes von Nepo­muk. Das Stadt­mu­se­um, geg­rün­det 1892, ist das ältes­te Muse­um der Regi­on und bie­tet eth­no­gra­fis­che und numis­ma­tis­che Samm­lun­gen. Es ver­wal­tet auch das Geburts­haus von Oto­kar Bře­zi­na, einem bede­uten­den tsche­chis­chen Dich­ter und Essa­y­is­ten, mit einer Auss­tel­lung zu sei­nem Leben und Werk. Zu den wei­te­ren Sehen­swür­dig­ke­i­ten gehören die Fried­hofs­kir­che des Lei­bes Chris­ti, die zwis­chen 1705 und 1711 im Barocks­til umge­baut wur­de, und die Kir­che St. Kat­ha­ri­na bei der Hei­lqu­el­le. Im Jahr 2011 wur­de das Gebä­u­de des ehe­ma­li­gen Kinos reno­viert und in ein mul­ti­funk­ti­ona­les Zen­trum umge­wan­delt, das eine Stadt­bib­li­ot­hek, einen Saal, der als Kino oder The­a­ter dient, eine Gale­rie, einen Treff­punkt für Fre­i­wil­li­gen­grup­pen und ein Infor­ma­ti­ons­zen­trum umfasst. Die Stadt unter­hält Par­tners­chaf­ten mit Konol­fin­gen in der Sch­we­iz und Lok­ca in der Slo­wa­kei. Počát­ky ers­chien in meh­re­ren Fil­men und Fern­seh­se­rien, wie Postři­ži­ny” (1980), Návš­těv­ní­ci” (1983) und Jíz­da” (1994). Der Aste­ro­id 14974 wur­de nach der Stadt benannt.


Počát­ky jsou obec leží­cí na pome­zí Čech a Mora­vy v okre­se Pel­hři­mov. S přib­liž­ně 2 500 oby­va­te­li se rozk­lá­da­jí v kop­co­vi­té kra­ji­ně Čes­ko­mo­rav­ské vrcho­vi­ny, boha­té na lesy, ryb­ní­ky a pra­me­ny poto­ků, kte­ré daly měs­tu jeho název. Prv­ní písem­ná zmín­ka o Počát­kách pochá­zí z kon­ce 13. sto­le­tí, kdy byly zmí­něny v lis­tá­ři Tobiá­še z Bechy­ně jako mís­to zpus­to­še­né během bojů mezi Vác­la­vem II. a přívr­žen­ci Závi­še z Fal­ken­štej­na. Původ­ně trho­vá ves se postup­ně roz­ro­stla a ve 14. sto­le­tí zís­ka­la sta­tus pod­dan­ské­ho měs­ta. Během husit­ských válek zís­ka­ly Počát­ky prá­vo vysta­vět kamen­né hrad­by. V 19. sto­le­tí, s pří­cho­dem indus­tria­li­za­ce, doš­lo k hos­po­dá­řs­ké­mu roz­vo­ji měs­ta. Něk­te­ré z teh­dy zalo­že­ných tová­ren fun­gu­jí dodnes. Na začát­ku 20. sto­le­tí bylo zalo­že­no lázeňs­ké zaří­ze­ní Sva­tá Kate­ři­na s léči­vým pra­me­nem. Počát­ky byly poj­me­no­vá­ny po měs­tě obje­vi­te­lem Milo­šem Tichým, rodá­kem z Počá­tek (pocat​ky​.cz).

Měs­to leží v nad­mo­řs­ké výš­ce oko­lo 620 met­rů a pro­té­ká jím Počá­tec­ký potok. Oblast je boha­tá na ryb­ní­ky, z nichž nej­vět­ší je Vel­ký Klá­tov­ský ryb­ník (pocat​ky​.cz). Zají­ma­vos­tí je nej­del­ší modří­no­vá alej v Čes­ké repub­li­ce, vedou­cí z Počá­tek do Kališť, kte­rá byla zalo­že­na počát­kem 20. sto­le­tí a tvo­ří ji 280 stro­mů (tra​vel​king​.sk). His­to­ric­ké cen­trum Počá­tek je měst­skou památ­ko­vou zónou s dobře zacho­va­lou archi­tek­tu­rou. Domi­nan­tou náměs­tí je kos­tel sva­té­ho Jana Křti­te­le s pří­stup­nou věží. Upros­třed náměs­tí se nachá­zí fon­tá­na se sochou sva­té­ho Jana Nepo­muc­ké­ho. Měst­ské muze­um, zalo­že­né v roce 1892, je nej­star­ším muze­em v regi­onu a nabí­zí etno­gra­fic­ké a numis­ma­tic­ké sbír­ky. Spra­vu­je také rod­ný dům Oto­ka­ra Bře­zi­ny, význam­né­ho čes­ké­ho bás­ní­ka a ese­jis­ty, s expo­zi­cí věno­va­nou jeho živo­tu a dílu. Mezi dal­ší památ­ky patří hřbi­tov­ní kos­tel Boží­ho Těla, barok­ně pře­sta­věný v letech 1705 – 1711, a kos­tel sva­té Kate­ři­ny u léči­vé­ho pra­me­ne. V roce 2011 proš­la budo­va býva­lé­ho kina rekons­truk­cí a byla pře­měněna na mul­ti­funkč­ní kom­plex, kte­rý zahr­nu­je měst­skou kni­hov­nu, sál slou­ží­cí jako kino či divad­lo, gale­rii, mís­to pro set­ká­vá­ní dob­ro­vol­ných spol­ků a infor­mač­ní cen­trum. Měs­to má také par­tner­ské vzta­hy s obce­mi Konol­fin­gen ve Švý­car­sku a Lok­ca na Slo­ven­sku. Počát­ky se obje­vi­ly v něko­li­ka fil­mech a tele­viz­ních seriá­lech, napří­klad Postři­ži­ny” (1980), Návš­těv­ní­ci” (1983) a Jíz­da” (1994). Aste­ro­id 14974 (pocat​ky​.cz).


Odka­zy


Use Facebook to Comment on this Post

Kysuce, Biotopy, Krajina, Príroda, Skaly, Slovenská krajina

Megonky – kamenné gule v Milošovej

Hits: 1524

V 80-​tych rokoch sa v kame­ňo­lo­me po odstre­le hor­ni­ny obja­vi­li pra­vi­del­né okrúh­le gule s prie­me­rom 10260 cm. Uni­kát­ny prí­rod­ný úkaz, v roku 2003 bolo nále­zis­ko v Milo­šo­vej, vyhlá­se­né za prí­rod­ný úkaz (regi​on​ky​su​ce​.sk). Naj­väč­šia guľa má prie­mer 2.6 met­ra. Odtlač­ky po vypad­nu­tých guliach naz­na­ču­jú, že tie naj­väč­šie mali prie­mer až 5 met­rov (Ľuboš Vodič­ka). V pries­to­re medzi Klo­ko­čo­vom – Milo­šo­vou a hre­be­ňom Moravsko-​sliezskych Bes­kýd sa nachá­dza úzky pruh pies­kov­cov s nápad­nou guľo­vi­tou odluč­nos­ťou. Kamen­né gule sa nachá­dza­jú aj na iných mies­tach (Fran­ti­šek Beleš).

Prí­rod­ný útvar kamen­né gule sa dá nájsť na rôz­nych mies­tach na sve­te. Obvyk­le sú vytvo­re­né prí­rod­ný­mi sila­mi a eró­zi­ou. Eró­zi­ou sa postup­ne odstra­ňu­jú mäk­šie čas­ti hor­nín a vytvá­ra­jú guľo­vi­té tva­ry. Gule tvo­rí aj daž­ďo­vá voda, kto­rá pre­ni­ká do pórov v hor­ni­nách, spô­so­bu­je odlu­po­va­nie a odde­ľo­va­nie. V anglič­ti­ne sa ten­to typ prí­rod­né­ho útva­ru nazý­va Racet­rack Playa”.

Megon­ky pred­sta­vu­jú v rám­ci Slo­ven­ska jedi­neč­ný geolo­gic­ký útvar s výsky­tom pies­kov­cov guľo­vi­tej odluč­nos­ti. Ten­to nesú­vis­lý úzky pruh je dlhý 15 km a širo­ký 250500 met­rov. Vek tých­to vrs­tiev je vrch­ná krie­da až stred­ný eocén – 3040 mili­ó­nov rokov. Ide o tzv. Ciež­ko­wic­ký pies­ko­vec, pome­no­va­ný ako Buko­vec­ký. Kamen­né gule sa nachá­dza­jú napr. v Grón­sku, Rumun­sku, USA, Novom Zélan­de (Fran­ti­šek Beleš, Peter Dren­gu­biak – Infor­mač­ná tabu­ľa). Gule umiest­ne­né v pev­nej pies­kov­co­vej hor­ni­ne, pôvod­ne leža­li na plo­che, postup­ne však boli zane­se­né pies­kom a bah­nom. Geolo­gic­ké zme­ny spô­so­bi­li ich zdvi­hnu­tie do súčas­nej polo­hy. Ležia pri­bliž­ne 150200 cm pod dneš­ným teré­nom. Veľ­kost­ne majú gule prie­mer od 30 do 3 met­re. Ich hmot­nosť je aj 2530 ton. Nále­zis­ko bolo odkry­té v roku 1988 pri ťaž­be v lome Pady­šák. Pôvod­ne sa tu nachá­dza­lo asi 30 gúľ, via­ce­ré boli odve­ze­né do expo­zí­cií a rozk­rad­nu­té (Wiki­pe­dia). Pres­ný pro­ces for­mo­va­nia tých­to kamen­ných gúľ zostá­va záha­dou. Nie­kto­ré hypo­té­zy naz­na­ču­jú, že vznik­li mili­ó­ny rokov kotú­ľa­ním hor­ni­ny po mäk­kom povr­chu, zatiaľ čo iné teórie hovo­ria o ich for­mo­va­ní ako výpl­ne ply­no­vých dutín v iných ska­lách (turis​tic​ky​.sk).


In the 1980s, regu­lar round sphe­res with dia­me­ters ran­ging from 10 to 260 cm were dis­co­ve­red in a quar­ry after blas­ting rock. This uni­que natu­ral phe­no­me­non in Milo­šo­vá was dec­la­red a natu­ral monu­ment in 2003 (regi​on​ky​su​ce​.sk). The lar­gest sphe­re has a dia­me­ter of 2.6 meters. Imprints of mis­sing sphe­res sug­gest that the lar­gest ones could have had a dia­me­ter of up to 5 meters (Ľuboš Vodič­ka). Bet­we­en Klo­ko­čov – Milo­šo­vá and the rid­ge of the Moravian-​Silesian Bes­kids, the­re is a nar­row strip of sand­sto­ne with noti­ce­ab­le sphe­ri­cal sepa­ra­ti­on. Sto­ne sphe­res are also found in other pla­ces (Fran­ti­šek Beleš).

The natu­ral for­ma­ti­on of sto­ne sphe­res can be found in vari­ous pla­ces worl­dwi­de. They are typi­cal­ly for­med by natu­ral for­ces and ero­si­on. Ero­si­on gra­du­al­ly remo­ves sof­ter parts of rocks, cre­a­ting sphe­ri­cal sha­pes. Rain­wa­ter also con­tri­bu­tes by penet­ra­ting rock pores, cau­sing pee­ling and sepa­ra­ti­on. This type of natu­ral for­ma­ti­on is cal­led Racet­rack Pla­ya” in English.

Megon­ky are a uni­que geolo­gi­cal for­ma­ti­on in Slo­va­kia, cha­rac­te­ri­zed by sand­sto­ne with sphe­ri­cal sepa­ra­ti­on. This dis­con­ti­nu­ous nar­row strip is 15 km long and 250 – 500 meters wide. The­se lay­ers date back to the Upper Cre­ta­ce­ous to the Midd­le Eoce­ne, app­ro­xi­ma­te­ly 30 – 40 mil­li­on years ago. They con­sist of so-​called Ciężko­wi­ce Sand­sto­ne, also kno­wn as Buko­vec­ký. Sto­ne sphe­res are also found in Gre­en­land, Roma­nia, the USA, and New Zea­land (Fran­ti­šek Beleš, Peter Dren­gu­biak – infor­ma­ti­on board). The sphe­res, embed­ded in solid sand­sto­ne, ori­gi­nal­ly lay on the sur­fa­ce but were gra­du­al­ly buried by sand and mud. Geolo­gi­cal chan­ges later ele­va­ted them to the­ir cur­rent posi­ti­on. They lie app­ro­xi­ma­te­ly 150 – 200 cm below the pre­sent ter­rain. The sphe­res ran­ge in dia­me­ter from 30 cm to 3 meters, with a weight of 25 – 30 tons. The site was unco­ve­red in 1988 during quar­ry­ing at Pady­šák. Ori­gi­nal­ly, about 30 sphe­res were found; many were taken to exhi­bi­ti­ons or sto­len (Wiki­pe­dia). The exact pro­cess of the­ir for­ma­ti­on remains a mys­te­ry. Some hypot­he­ses sug­gest they for­med over mil­li­ons of years by rol­ling rocks on soft sur­fa­ces, whi­le others pro­po­se they for­med as fil­lings of gas cavi­ties in other rocks (turis​tic​ky​.sk).


W latach 80. w kamie­ni­oło­mie po wys­tr­ze­le­niu skał odkry­to regu­lar­ne okrągłe kule o śred­ni­cy od 10 do 260 cm. Ten uni­kal­ny natu­ral­ny feno­men w Milo­šo­vej został w 2003 roku uzna­ny za pomnik przy­ro­dy (regi​on​ky​su​ce​.sk). Naj­wi­ęks­za kula ma śred­ni­cę 2,6 met­ra. Odcis­ki po zagi­ni­onych kulach suge­ru­ją, że naj­wi­ęks­ze mogły mieć śred­ni­cę nawet 5 met­rów (Ľuboš Vodič­ka). Między Klo­ko­čo­vem – Milo­šo­vą a grz­bie­tem Bes­ki­dów Morawsko-​Śląskich znaj­du­je się wąs­ki pas pias­ko­wców z cha­rak­te­rys­tycz­nym kulis­tym oddzie­le­niem. Kamien­ne kule wys­tępu­ją również w innych miejs­cach (Fran­ti­šek Beleš).

Natu­ral­ne for­mac­je kamien­nych kul można zna­le­źć w różnych miejs­cach na świe­cie. Zazwyc­zaj pows­ta­ją one pod wpły­wem sił natu­ry i eroz­ji. Eroz­ja stop­ni­owo usu­wa mięks­ze części skał, twor­ząc kulis­te ksz­ta­łty. Deszc­zó­wka również przyc­zy­nia się do ich pows­ta­wa­nia, wni­ka­jąc w pory skał, powo­du­jąc łuszc­ze­nie i oddzie­la­nie. W języ­ku angiel­skim tego typu for­mac­ja nazy­wa­na jest Racet­rack Playa”.

Megon­ki to uni­kal­na for­mac­ja geolo­gicz­na na Sło­wac­ji, cha­rak­te­ry­zu­jąca się pias­ko­wca­mi z kulis­tym oddzie­le­niem. Ten nie­ci­ągły wąs­ki pas ma dłu­go­ść 15 km i sze­ro­ko­ść 250 – 500 met­rów. Wiek tych warstw sza­cu­je się na późną kre­dę do środ­ko­we­go eoce­nu, czy­li 30 – 40 mili­onów lat. Skła­da­ją się z tzw. pias­ko­wca Ciężko­wic­kie­go, zna­ne­go również jako Buko­vec­ký. Kamien­ne kule znaj­du­ją się np. na Gren­lan­dii, w Rumu­nii, USA i Nowej Zelan­dii (Fran­ti­šek Beleš, Peter Dren­gu­biak – tab­li­ca infor­ma­cyj­na). Kule osa­dzo­ne w solid­nym pias­ko­wcu pier­wot­nie leża­ły na powierzch­ni, ale stop­ni­owo zosta­ły zasy­pa­ne pias­kiem i bło­tem. Zmia­ny geolo­gicz­ne później pod­ni­osły je do obec­nej pozyc­ji. Leżą oko­ło 150 – 200 cm pod obec­nym tere­nem. Kule mają śred­ni­cę od 30 cm do 3 met­rów i ważą nawet 25 – 30 ton. Odkry­to je w 1988 roku podc­zas wydo­by­cia w kamie­ni­oło­mie Pady­šák. Poc­ząt­ko­wo zna­le­zi­ono tam oko­ło 30 kul, wie­le z nich zosta­ło prze­nie­si­onych do eks­po­zyc­ji lub skra­dzi­onych (Wiki­pe­dia). Dokład­ny pro­ces ich pows­ta­wa­nia pozos­ta­je tajem­ni­cą. Nie­któ­re hipo­te­zy suge­ru­ją, że pows­ta­ły mili­ony lat temu w wyni­ku toc­ze­nia skał po mięk­kiej powierzch­ni, inne mówią o ich for­mo­wa­niu się jako wype­łnie­nia pus­tek gazo­wych w innych ska­łach (turis​tic​ky​.sk).


V 80. letech se v kame­no­lo­mu po odstře­lu hor­ni­ny obje­vi­ly pra­vi­del­né kula­té kou­le o průměru 10260 cm. Uni­kát­ní pří­rod­ní úkaz, nález v Milo­šo­vé byl v roce 2003 proh­lá­šen za pří­rod­ní památ­ku (regi​on​ky​su​ce​.sk). Nej­vět­ší kou­le má průměr 2,6 met­ru. Otis­ky po vypad­lých kou­lích naz­na­ču­jí, že ty nej­vět­ší moh­ly mít průměr až 5 met­rů (Ľuboš Vodič­ka). Mezi Klo­ko­čo­vem – Milo­šo­vou a hře­be­nem Morav­skos­lez­ských Bes­kyd se nachá­zí úzký pruh pís­kov­ců s nápad­nou kulo­vi­tou odluč­nos­tí. Kamen­né kou­le se nachá­ze­jí i na jiných mís­tech (Fran­ti­šek Beleš).

Pří­rod­ní útvar kamen­né kou­le lze nalézt na růz­ných mís­tech světa. Obvyk­le jsou vytvo­ře­ny pří­rod­ní­mi sila­mi a ero­zí. Ero­ze postup­ně odstra­ňu­je měk­čí čás­ti hor­nin a vytvá­ří kulo­vi­té tva­ry. Kou­le tvo­ří také deš­ťo­vá voda, kte­rá pro­ni­ká do pórů v hor­ni­nách, způso­bu­je odlu­po­vá­ní a oddělo­vá­ní. V anglič­ti­ně se ten­to typ pří­rod­ní­ho útva­ru nazý­vá Racet­rack Playa”.

Megon­ky před­sta­vu­jí na Slo­ven­sku jedi­neč­ný geolo­gic­ký útvar s výsky­tem pís­kov­ců kulo­vi­té odluč­nos­ti. Ten­to nesou­vis­lý úzký pruh je dlou­hý 15 km a širo­ký 250 – 500 met­rů. Stá­ří těch­to vrs­tev se datu­je do svr­ch­ní kří­dy až střed­ní­ho eocé­nu – 30 – 40 mili­onů let. Jde o tzv. Ciężko­wic­ký pís­ko­vec, zná­mý jako Buko­vec­ký. Kamen­né kou­le se nachá­ze­jí např. v Grón­sku, Rumun­sku, USA, na Novém Zélan­du (Fran­ti­šek Beleš, Peter Dren­gu­biak – infor­mač­ní tabu­le). Kou­le, ulo­že­né v pev­ném pís­kov­ci, původ­ně leže­ly na povr­chu, ale postup­ně byly zasy­pá­ny pís­kem a bah­nem. Geolo­gic­ké změny je později zved­ly do sou­čas­né polo­hy. Nachá­ze­jí se zhru­ba 150 – 200 cm pod dneš­ním teré­nem. Veli­kos­tí mají průměr od 30 cm do 3 met­rů a váží až 25 – 30 tun. Nale­ziš­tě bylo odkry­to v roce 1988 při těž­bě v lomu Pady­šák. Původ­ně zde bylo asi 30 kou­lí, mno­hé byly odve­ze­ny do expo­zic a rozk­ra­de­ny (Wiki­pe­dia). Přes­ný pro­ces jejich for­mo­vá­ní zůs­tá­vá záha­dou. Něk­te­ré hypo­té­zy tvr­dí, že vznik­ly mili­ony let vale­ním hor­ni­ny po měk­kém povr­chu, jiné teorie hovo­ří o jejich for­mo­vá­ní jako výpl­ně ply­no­vých dutin v jiných hor­ni­nách (turis​tic​ky​.sk).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Cicavce, Organizmy, Plazy, Príroda, Vtáky, Živočíchy, Zoologické záhrady

ZOO Bojnice

Hits: 2904

Zoolo­gic­ká záh­ra­da sa nachá­dza v zámoc­kom par­ku Boj­níc (infor​ma​cie​boj​ni​ce​.sk). V Zoolo­gic­kej záh­ra­de v Boj­ni­ciach sa nachá­dza na roz­lo­he 41 hek­tá­rov (Michal Slo­viak) viac ako 4500 zvie­rat, 430 dru­hov (zooboj​ni​ce​.sk). Expo­zí­cia sov a drav­cov, kopyt­ní­kov, vod­né­ho vtác­tva, opíc, slo­nov, šeliem, vtá­kov, vivá­rium, náuč­ný chod­ník kar­pat­skej fau­ny, det­ská ZOO (infor​ma​cie​boj​ni​ce​.sk). ZOO má pome­no­va­nie Národ­ná zoolo­gic­ká záh­ra­da Boj­ni­ce (Michal Slo­viak). Prí­vlas­tok národ­ná nesie od 1. 7. 2017 (zooboj​ni​ce​.sk). Je naj­star­šou zoolo­gic­kou záh­ra­dou na Slo­ven­sku. Pre verej­nosť svo­je brá­ny otvo­ri­la 1. 4. 1955 (Michal Slo­viak). Už v prvom roku ju nav­ští­vi­lo 45 000 náv­štev­ní­kov. Naj­vyš­šiu náv­štev­nosť dosiah­la v roku 1986520 729 (zooboj​ni​ce​.sk). Okrem iné­ho ZOO spra­vu­je národ­né záchyt­né cen­trum pre zha­ba­né a zais­te­né živo­čí­chy (Michal Slo­viak). Spo­lu­pra­cu­je s uni­ver­zit­ný­mi pra­co­vis­ka­mi, prí­ro­do­ve­dec­ký­mi fakul­ta­mi, ústav­mi a múze­a­mi (Peter Lup­ták).


The Zoolo­gi­cal Gar­den is loca­ted in the Cast­le Park in Boj­ni­ce (infor​ma​cie​boj​ni​ce​.sk). The Boj­ni­ce Zoo covers an area of 41 hec­ta­res (Michal Slo­viak) and is home to over 4,500 ani­mals repre­sen­ting 430 spe­cies (zooboj​ni​ce​.sk). The exhi­bits inc­lu­de owls and birds of prey, hoofed ani­mals, water­fo­wl, pri­ma­tes, elep­hants, big cats, birds, viva­rium, an edu­ca­ti­onal trail of Car­pat­hian fau­na, and a chil­dre­n’s zoo (infor​ma​cie​boj​ni​ce​.sk). The zoo is offi­cial­ly named the Nati­onal Zoolo­gi­cal Gar­den Boj­ni­ce (Michal Slo­viak) and has held the nati­onal” desig­na­ti­on sin­ce July 1, 2017 (zooboj​ni​ce​.sk). It is the oldest zoo in Slo­va­kia, ope­ning its doors to the pub­lic on April 1, 1955 (Michal Slo­viak). In its first year, it wel­co­med 45,000 visi­tors, and its hig­hest atten­dan­ce was in 1986, with 520,729 visi­tors (zooboj​ni​ce​.sk). Addi­ti­onal­ly, the zoo mana­ges a nati­onal res­cue cen­ter for con­fis­ca­ted and sei­zed ani­mals (Michal Slo­viak) and col­la­bo­ra­tes with uni­ver­si­ty depart­ments, natu­ral scien­ce facul­ties, ins­ti­tu­tes, and muse­ums (Peter Lupták).


Odka­zy

Med­ve­de

Slo­ny

Vtá­ky

Ostat­né

Use Facebook to Comment on this Post

Biotopy, Hory, Jazerá, Krajina, Orava, Plesá, Príroda, Slovenská krajina, Typ krajiny

Roháčske plesá

Hits: 2829

Je zvlášt­ne, že Roháčs­ke ple­sá nema­jú vlast­né mená, ozna­ču­jú sa iba čís­la­mi. Ležia vo výš­ke 15621718 met­rov nad morom, čím sa radia medzi naj­niž­šie polo­že­né ple­sá v Euró­pe (aktu​ali​ty​.sk). Množ­stvo vody v oko­lí závi­sí od kli­ma­tic­kých a pôd­no­ve­ge­tač­ných, geolo­gic­kých a mor­fo­lo­gic­kých fak­to­rov. Voda sa udr­žia­va aj v skal­ných puk­li­nách. Jej záso­by sú malé a závis­lé od atmo­sfé­ric­kých zrá­žok. Pra­me­ne tu vyvie­ra­jú väč­ši­nou skry­te zo sutín a morén. V niž­ších polo­hách je výdat­nosť pra­me­ňov vyš­šia, vytvá­ra­jú sa vod­né toky. V Roháčs­kej doli­ne sa tvo­rí Roháčs­ky potok. Vzni­ká aj výto­kom z Roháčs­kych plies a spo­je­ním via­ce­rých pra­me­ňov z pod Volov­ca a Pred­né­ho Zele­né­ho. Súto­kom Roháčs­ke­ho poto­ka a Láta­nej vzni­ká Stu­de­ný potok, kto­rý ústí pri Pod­bie­li do rie­ky Ora­va. Ple­sá vznik­li vo vyhĺbe­ných kot­loch až po roz­to­pe­ní ľadov­ca (Infor­mač­ná tabuľa). 

V oko­lí žije 22 dru­hov cicav­cov, 46 dru­hov vtá­kov. Kam­zík a svisť sú gla­ciál­ny­mi relik­ta­mi. Ďalej napr.: svišť Mar­mo­ta mar­mo­ta lati­ros­tris, med­veď Ursus arc­tos, rys Lynx lynx, kam­zík Rupi­cap­ra rupi­cap­ra tat­ri­ca, vlk Canis lupus, vre­te­ni­ca Vipe­ra berus. Mlok Tri­tu­rus alpes­tris žije v hlb­ších vodách štvr­té­ho ple­sa. Tri­tu­rus mon­tan­do­ni žije v plyt­kých mlá­kach dru­hé­ho. Z rast­lín tú ras­tú brus­ni­ce, čučo­ried­ky, Vac­ci­nium myr­til­lus a V. vitis-​idea, Stel­la­ria holos­tea, Ranun­cu­lus pla­ta­ni­fo­lius, Doro­ni­cum aus­tria­cum, Verat­rum lobe­lia­num, Ade­nos­ty­les allia­riae, Salix hel­ve­ti­ca, Eri­op­ho­rum angus­ti­fo­lium, Jun­cus fili­for­mis, Lina­ria alpi­na, Coch­le­ria tat­rae, Leucant­he­mop­sis tat­rae, Pse­udor­chis albi­da, Gen­tia­na punc­ta­ta, G. fri­gi­da, Carex canes­cens, Swer­tia peren­nis alpes­tris (Infor­mač­ná tabu­ľa).


It is pecu­liar that the Roháčs­ke Ple­sá do not have the­ir own names; they are only iden­ti­fied by num­bers. They are situ­ated at an alti­tu­de ran­ging from 1562 to 1718 meters abo­ve sea level, making them among the lowest lakes in Euro­pe (aktu​ali​ty​.sk). The water quan­ti­ty in the vici­ni­ty depends on cli­ma­tic, soil-​vegetation, geolo­gi­cal, and morp­ho­lo­gi­cal fac­tors. Water is retai­ned even in rock cre­vi­ces, with its resour­ces being small and depen­dent on atmo­sp­he­ric pre­ci­pi­ta­ti­on. Springs most­ly emer­ge hid­den in deb­ris and morai­nes. In lower alti­tu­des, the sprin­g’s yield is hig­her, for­ming water­cour­ses. In the Roháčs­ka Doli­na, the Roháčs­ky Potok is for­med, ori­gi­na­ting from the outf­low of Roháčs­ke Ple­sá and the con­ver­gen­ce of seve­ral springs from bene­ath Volo­vec and Pred­ný Zele­ný. The con­flu­en­ce of Roháčs­ky Potok and Láta­ná cre­a­tes Stu­de­ný Potok, which flo­ws into the Ora­va River near Pod­biel. The lakes were for­med in hol­lo­wed basins after the gla­cier mel­ted (Infor­ma­ti­on board).

In the vici­ni­ty, 22 spe­cies of mam­mals and 46 spe­cies of birds inha­bit the area. Cha­mo­is and mar­mots are gla­cial relics. Addi­ti­onal­ly, spe­cies such as the mar­mot Mar­mo­ta mar­mo­ta lati­ros­tris, bear Ursus arc­tos, lynx Lynx lynx, cha­mo­is Rupi­cap­ra rupi­cap­ra tat­ri­ca, wolf Canis lupus, adder Vipe­ra berus, and alpi­ne newt Tri­tu­rus alpes­tris, which lives in the dee­per waters of the fourth lake, can be found. Tri­tu­rus mon­tan­do­ni inha­bits the shal­low pools of the second lake. Plant spe­cies inc­lu­de cran­ber­ries, blu­e­ber­ries, Vac­ci­nium myr­til­lus, and V. vitis-​idea, along with Stel­la­ria holos­tea, Ranun­cu­lus pla­ta­ni­fo­lius, Doro­ni­cum aus­tria­cum, Verat­rum lobe­lia­num, Ade­nos­ty­les allia­riae, Salix hel­ve­ti­ca, Eri­op­ho­rum angus­ti­fo­lium, Jun­cus fili­for­mis, Lina­ria alpi­na, Coch­le­ria tat­rae, Leucant­he­mop­sis tat­rae, Pse­udor­chis albi­da, Gen­tia­na punc­ta­ta, G. fri­gi­da, Carex canes­cens, Swer­tia peren­nis alpes­tris (Infor­ma­ti­on board).


To dzi­wne, że Roháčs­ke ple­sá nie mają włas­nych nazw, oznac­za się je tyl­ko nume­ra­mi. Leżą na wyso­ko­ści od 1562 do 1718 met­rów nad pozi­omem mor­za, co sta­wia je wśród naj­ni­żej poło­żo­nych jezi­or w Euro­pie (aktu​ali​ty​.sk). Ilo­ść wody w oko­li­cy zale­ży od czyn­ni­ków kli­ma­tycz­nych, glebowo-​roślinnych, geolo­gicz­nych i mor­fo­lo­gicz­nych. Woda zatr­zy­mu­je się nawet w szc­ze­li­nach skal­nych, a jej zaso­by są nie­wiel­kie i zale­żą od opa­dów atmo­s­fe­rycz­nych. Źró­dła w więks­zo­ści wypły­wa­ją ukry­te w rumos­zu i more­nach. Na niżs­zych wyso­ko­ściach wydaj­no­ść źró­deł jest więks­za, twor­ząc cie­ki wod­ne. W Doli­nie Roháčs­kej pows­ta­je Potok Roháčs­ky. Pows­ta­je również z odpły­wu z Roháčs­kych plies oraz z połąc­ze­nia kil­ku źró­deł spod Volov­ca i Pred­né­ho Zele­né­ho. Połąc­ze­nie Poto­ka Roháčs­ke­ho z Láta­nou twor­zy Potok Stu­de­ný, któ­ry ucho­dzi do rze­ki Ora­va koło Pod­bie­la. Jezi­ora pows­ta­ły w wyd­rążo­nych kot­li­nach po sto­pie­niu lodo­wca (Tab­li­ca informacyjna).

W oko­li­cy żyje 22 gatun­ki ssa­ków, 46 gatun­ków pta­ków. Kozi­ca i świs­tak to relik­ty glac­jal­ne. Dodat­ko­wo spot­kać można takie gatun­ki jak świs­tak Mar­mo­ta mar­mo­ta lati­ros­tris, nie­dźwie­dź Ursus arc­tos, ryś Lynx lynx, kozi­ca Rupi­cap­ra rupi­cap­ra tat­ri­ca, wilk Canis lupus, żmi­ja zyg­za­ko­wa­ta Vipe­ra berus, oraz tri­ton gór­ski Tri­tu­rus alpes­tris, któ­ry żyje w głębs­zych wodach czwar­te­go jezi­ora. Tri­tu­rus mon­tan­do­ni zamiesz­ku­je płyt­kie kału­że dru­gie­go jezi­ora. Wśród roślin wys­tępu­ją boró­wki, jago­dy Vac­ci­nium myr­til­lus i V. vitis-​idea, a także Stel­la­ria holos­tea, Ranun­cu­lus pla­ta­ni­fo­lius, Doro­ni­cum aus­tria­cum, Verat­rum lobe­lia­num, Ade­nos­ty­les allia­riae, Salix hel­ve­ti­ca, Eri­op­ho­rum angus­ti­fo­lium, Jun­cus fili­for­mis, Lina­ria alpi­na, Coch­le­ria tat­rae, Leucant­he­mop­sis tat­rae, Pse­udor­chis albi­da, Gen­tia­na punc­ta­ta, G. fri­gi­da, Carex canes­cens, Swer­tia peren­nis alpes­tris (Tab­li­ca informacyjna).


Odka­zy

TOP

Všet­ky

Use Facebook to Comment on this Post

Dolné Považie, Krajina, Ľudská príroda, Parky, Príroda, Slovenská krajina

Park v Piešťanoch

Hits: 4217

V Pieš­ťa­noch má park svo­ju tra­dí­ciu a svo­ju váhu. Zabe­rá veľ­kú plo­chu z cel­ko­vej roz­lo­hy mes­ta. Prob­lé­mom pieš­ťan­ských par­kov je, že sa málo obno­vu­jú. Stro­my star­nú, ničia sa a nové stro­my sa nesa­dia. Mest­ský park – Sad Andre­ja Kme­ťa zalo­žil gróf Erdödy v 18. sto­ro­čí (Dra­hov­ská A., Pieš­ťan­ský týž­deň). Pôvod­ne vzni­kol ako kúpeľ­ný park. Dnes je pome­no­va­ný po muze­oló­go­vi, význam­nom bio­ló­go­vi Andre­jo­vi Kme­ťo­vi. Zabe­rá 212 235 m2 (TASR). Dnes je ten­to park národ­nou pamiat­kou.

Pieš­ťan­ské par­ky ležia na mies­tach, kde sa pôvod­ne nachá­dzal tvr­dý luž­ný les. Ras­tú v nich via­ce­ré naše, ale aj intro­du­ko­va­né dru­hy, napr.: Abies con­co­lor, Abies nord­man­nia­na, Acer gros­se­rii, Aes­cu­lus par­vif­lo­ra, Calo­ced­rus decur­rens, Caly­cant­hus flo­ri­dus, Cam­psis radi­cans, Catal­pa big­no­ni­oides, Cer­cis sili­qu­as­trum, Cha­ma­e­cy­pa­ris lawso­nia­na, Cryp­to­me­ria japo­ni­ca, Gink­go bilo­ba, Gle­dits­cia tria­cant­hos, Hama­me­lis japo­ni­ca, Hama­me­lis vir­gi­nia­na, Jas­mi­num nudif­lo­rum, Koel­re­ute­ria pani­cu­la­ta, Liri­oden­dron tuli­pi­fe­ra, Mag­no­lia x sou­lan­gia­na, Pau­lo­wnia tomen­to­sa, Picea pun­gens, Pinus wal­li­chia­na, Pla­ta­nus x hyb­ri­da, Popu­lus nig­ra ita­li­ca, Quer­cus rub­ra, Taxo­dium dis­ti­chum, Taxus bac­ca­ta (Bača).

V par­ku žije veve­rič­ka Sciu­rus vul­ga­ris, jež­ko Eri­na­ce­us con­co­lor, neto­pier raniak hrdza­vý Nyc­ta­lus noc­tu­la, hniezd­na koló­nia hav­ra­nov Cor­vus fra­gi­le­gus. Ku bež­ným vtá­kom pat­rí brhlík Sit­ta euro­pea, žlna Picus viri­dis, ďat­le, slá­vik Lus­ci­nia megar­hyn­chos, myšiar­ka uša­tá Asio otus, sova les­ná Strix alu­co. jazier­kach sa vysky­tu­je sko­kan rapo­ta­vý Rana ridi­bun­da, koryt­nač­ka pís­men­ko­vá Chry­se­mys scrip­ta ele­gans (pies​ta​ny​.sk).


In Pieš­ťa­ny, the park holds its own tra­di­ti­on and sig­ni­fi­can­ce, occu­py­ing a sub­stan­tial area of the city­’s total land. The issue with Pieš­ťa­ny­’s parks is the limi­ted reju­ve­na­ti­on they under­go. Tre­es age, dete­ri­ora­te, and new ones are not plan­ted. The Muni­ci­pal Park – Sad Andre­ja Kme­ťa was estab­lis­hed by Count Erdödy in the 18th cen­tu­ry as a spa park (Dra­hov­ská A., Pieš­ťan­ský týž­deň). Today, it is named after the reno­wned muse­olo­gist and bio­lo­gist Andrej Kmeť. It covers an area of 212,235 m² (TASR). Cur­ren­tly, this park holds the sta­tus of a nati­onal monument.

Pieš­ťa­ny­’s parks are situ­ated whe­re den­se allu­vial forests ori­gi­nal­ly sto­od. Nume­rous nati­ve and intro­du­ced spe­cies thri­ve in them, such as Abies con­co­lor, Abies nord­man­nia­na, Acer gros­se­rii, Aes­cu­lus par­vif­lo­ra, Calo­ced­rus decur­rens, Caly­cant­hus flo­ri­dus, Cam­psis radi­cans, Catal­pa big­no­ni­oides, Cer­cis sili­qu­as­trum, Cha­ma­e­cy­pa­ris lawso­nia­na, Cryp­to­me­ria japo­ni­ca, Gink­go bilo­ba, Gle­dits­cia tria­cant­hos, Hama­me­lis japo­ni­ca, Hama­me­lis vir­gi­nia­na, Jas­mi­num nudif­lo­rum, Koel­re­ute­ria pani­cu­la­ta, Liri­oden­dron tuli­pi­fe­ra, Mag­no­lia x sou­lan­gia­na, Pau­lo­wnia tomen­to­sa, Picea pun­gens, Pinus wal­li­chia­na, Pla­ta­nus x hyb­ri­da, Popu­lus nig­ra ita­li­ca, Quer­cus rub­ra, Taxo­dium dis­ti­chum, Taxus bac­ca­ta (Bača).

The park is home to the red squ­ir­rel (Sciu­rus vul­ga­ris), hed­ge­hog (Eri­na­ce­us con­co­lor), the rus­ty noc­tu­le bat (Nyc­ta­lus noc­tu­la), and a nesting colo­ny of rooks (Cor­vus fra­gi­le­gus). Com­mon birds inc­lu­de the nut­hatch (Sit­ta euro­pea), Euro­pe­an gre­en wood­pec­ker (Picus viri­dis), wood­pec­kers, nigh­tin­ga­le (Lus­ci­nia megar­hyn­chos), long-​eared owl (Asio otus), and tawny owl (Strix alu­co). In the ponds, you can find the edib­le frog (Rana ridi­bun­da) and the red-​eared sli­der turt­le (Chry­se­mys scrip­ta ele­gans) (pies​ta​ny​.sk).


In Pieš­ťa­ny hat der Park sei­ne Tra­di­ti­on und Bede­utung. Er nimmt eine gro­ße Flä­che der gesam­ten Stadtf­lä­che ein. Das Prob­lem der Piešťany-​Parks ist, dass sie wenig erne­uert wer­den. Die Bäu­me altern, wer­den bes­chä­digt und neue Bäu­me wer­den nicht gepf­lanzt. Der Stadt­park – Sad Andre­ja Kme­ťa wur­de im 18. Jahr­hun­dert von Graf Erdödy geg­rün­det (Dra­hov­ská A., Pieš­ťan­ský týž­deň). Urs­prün­glich ents­tand er als Kur­park. Heute ist er nach dem Muse­olo­gen und bede­uten­den Bio­lo­gen Andrej Kmeť benannt. Er umfasst 212.235 m² (TASR). Heute ist die­ser Park ein nati­ona­les Denkmal.

Die Piešťany-​Parks befin­den sich an Orten, an denen urs­prün­glich ein har­ter Auen­wald stand. Es wach­sen dort vers­chie­de­ne ein­he­i­mis­che, aber auch ein­ge­fü­hr­te Arten, z.B.: Abies con­co­lor, Abies nord­man­nia­na, Acer gros­se­rii, Aes­cu­lus par­vif­lo­ra, Calo­ced­rus decur­rens, Caly­cant­hus flo­ri­dus, Cam­psis radi­cans, Catal­pa big­no­ni­oides, Cer­cis sili­qu­as­trum, Cha­ma­e­cy­pa­ris lawso­nia­na, Cryp­to­me­ria japo­ni­ca, Gink­go bilo­ba, Gle­dit­sia tria­cant­hos, Hama­me­lis japo­ni­ca, Hama­me­lis vir­gi­nia­na, Jas­mi­num nudif­lo­rum, Koel­re­ute­ria pani­cu­la­ta, Liri­oden­dron tuli­pi­fe­ra, Mag­no­lia x sou­lan­gia­na, Pau­lo­wnia tomen­to­sa, Picea pun­gens, Pinus wal­li­chia­na, Pla­ta­nus x hyb­ri­da, Popu­lus nig­ra ita­li­ca, Quer­cus rub­ra, Taxo­dium dis­ti­chum, Taxus bac­ca­ta (Bača).

Im Park leben das Eich­hörn­chen Sciu­rus vul­ga­ris, der Igel Eri­na­ce­us con­co­lor, die Fle­der­maus Nyc­ta­lus noc­tu­la, und eine Brut­ko­lo­nie von Raben Cor­vus fra­gi­le­gus. Zu den häu­fi­gen Vögeln gehören der Kle­i­ber Sit­ta euro­pea, der Grüns­pecht Picus viri­dis, Spech­te, die Nach­ti­gall Lus­ci­nia megar­hyn­chos, die Wal­doh­re­ule Asio otus, die Wald­kauz Strix alu­co. In den Tei­chen gibt es den Teichf­rosch Rana ridi­bun­da, die Buchstaben-​Schmuckschildkröte Chry­se­mys scrip­ta ele­gans (pies​ta​ny​.sk).


Odka­zy


TOP

Všet­ky

Use Facebook to Comment on this Post