73  /​100
Hits: 1332

Miku­lá­šo­vi­ce sú roz­lo­ži­té, bez stre­dis­ka, majú cha­rak­ter prie­my­sel­nej obce. Miku­lá­šo­vi­ce vznik­li asi v 10. ale­bo 11. sto­ro­čí. V 12. sto­ro­čí tu žilo nie­koľ­ko rodín, kto­ré sa zapo­die­va­li pále­ním uhlia. Neskôr poľ­no­hos­po­dár­stvu a cho­vu dobyt­ka. Počet­né náz­vy slo­van­ských miest na oko­lí nasved­ču­jú tomu, že ten­to kraj bol obý­va­ný Slo­van­mi, kon­krét­ne lužic­ký­mi Srb­mi. V roku 1779 tu žilo 3700 oby­va­te­ľov. Vyras­ta­li tu bru­siar­ne, roz­má­ha­lo sa nožiar­stvo. V roku 1891 tu bola zalo­že­ná Prie­my­sel­ná ško­la nožiar­ska (miku​la​so​vi​ce​.cz). Okrem nožov sa tu vyrá­ba­li aj kor­dy, brit­vy a chi­rur­gic­ké nástro­je (Infor­mač­ná tabu­ľa). Po odtr­hnu­tí Sudiet v roku 1938 odiš­lo z tade­to tak­mer celé čes­ké oby­va­teľ­stvo (miku​la​so​vi​ce​.cz). Nemec­ké pome­no­va­nie pre Miku­lá­šo­vi­ce je Nixdorf (Wiki­pe­dia CS).

Miku­lá­šo­vi­ce sa nachá­dza­jú sa v západ­nej čas­ti Šluk­nov­ské­ho výbež­ku v nad­mor­skej výš­ke 414 met­rov nad morom. Pred rokom 1914 boli s nece­lý­mi 8 tisíc­mi oby­va­teľ­mi, naj­väč­šou obcou Rakúsko-​Uhorska (Wiki­pe­dia CS). V súčas­nos­ti tu na plo­che 25.85 km2 žije 2189 oby­va­te­ľov. Miest­ne čas­ti: Miku­lá­šo­vi­ce, Miku­lá­šo­vič­ky, Sal­mov, Tomá­šov. His­to­ric­ké náz­vy: Nixen­dorf, Nic­kels­dorff, Nic­kils­torf, Nick­lausz­dorff, Nie­xen­dorffl, Nykls­dorf, Nikols­torff, Nicls­dorf, Nixdorf, Myku­las­so­wic, Miku­las­so­wicz (Wiki­pe­dia CS). Obec je dlhá 7 kilo­met­rov (ces​kes​vy​car​sko​.cz), kopí­ru­je Miku­lá­šo­vic­ký potok (Infor­mač­ná tabuľa).

Až do roku 1938 sa tu kona­li veľ­ko­noč­né jaz­dy, resp. jaz­dy kri­žia­kov, zvyk kto­rý sa do súčas­nos­ti docho­val iba v Luži­ci (ces​ka​te​le​vi​ze​.cz). V roku 2011 bola veľ­ko­noč­ná jaz­da obno­ve­ná (Wiki­pe­dia CS). Sú veľ­mi obľú­be­né, počas veľ­ko­noč­nej nede­le pre­chá­dza­jú jazd­ci na koňoch. Začnú od kos­to­la, kde od fará­ra dosta­nú požeh­na­nie. Oble­če­ní sú v čier­nych fra­koch a s cylin­dra­mi na hla­vách (Infor­mač­ná tabu­ľa). Kona­jú sa tu aj nožiar­ske sláv­nos­ti na nádvo­rí továr­ne Mikov (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Údaj­ne sa tu nachá­dza­jú jed­ny za naj­väč­ších var­ha­novČes­ku. Obec bola pre­zý­va­ná aj čes­ký Solin­gen (Wiki­pe­dia CS).


Miku­lá­šo­vi­ce is an exten­si­ve sett­le­ment wit­hout a dis­tinct cen­ter, cha­rac­te­ri­zed as an indus­trial vil­la­ge. It was estab­lis­hed around the 10th or 11th cen­tu­ry. In the 12th cen­tu­ry, seve­ral fami­lies lived here, pri­ma­ri­ly invol­ved in char­co­al bur­ning, and later tur­ned to agri­cul­tu­re and catt­le bre­e­ding. Nume­rous Sla­vic pla­ce names in the area sug­gest that the regi­on was inha­bi­ted by Slavs, spe­ci­fi­cal­ly the Lusa­tian Sorbs. In 1779, the vil­la­ge had 3,700 inha­bi­tants. Grin­ding mills emer­ged, and kni­fe manu­fac­tu­ring flou­ris­hed. In 1891, the Indus­trial Kni­fe Scho­ol was foun­ded here (miku​la​so​vi​ce​.cz). In addi­ti­on to kni­ves, swords, razors, and sur­gi­cal ins­tru­ments were also pro­du­ced (Infor­ma­ti­on board). After the Sude­ten­land anne­xa­ti­on in 1938, almost all Czech resi­dents left the area (miku​la​so​vi​ce​.cz). The Ger­man name for Miku­lá­šo­vi­ce is Nixdorf (Wiki­pe­dia CS).

Miku­lá­šo­vi­ce is loca­ted in the wes­tern part of the Šluk­nov Hook at an ele­va­ti­on of 414 meters abo­ve sea level. Befo­re 1914, with near­ly 8,000 inha­bi­tants, it was the lar­gest vil­la­ge in Austria-​Hungary (Wiki­pe­dia CS). Cur­ren­tly, the vil­la­ge has 2,189 inha­bi­tants over an area of 25.85 km². Local dis­tricts inc­lu­de Miku­lá­šo­vi­ce, Miku­lá­šo­vič­ky, Sal­mov, and Tomá­šov. His­to­ri­cal names inc­lu­de Nixen­dorf, Nic­kels­dorff, Nic­kils­torf, Nick­lausz­dorff, Nie­xen­dorffl, Nykls­dorf, Nikols­torff, Nicls­dorf, Nixdorf, Myku­las­so­wic, and Miku­las­so­wicz (Wiki­pe­dia CS). The vil­la­ge stret­ches for 7 kilo­me­ters along the Miku­lá­šo­vic­ký stre­am (Infor­ma­ti­on board).

Eas­ter rides, or rides of the cru­sa­ders,” were tra­di­ti­onal­ly held here until 1938. Today, this cus­tom has only sur­vi­ved in Lusa­tia (ces​ka​te​le​vi​ze​.cz). The tra­di­ti­on was res­to­red in Miku­lá­šo­vi­ce in 2011 (Wiki­pe­dia CS). The­se rides are very popu­lar, with hor­se riders in black tail­co­ats and top hats riding through the vil­la­ge on Eas­ter Sun­day, star­ting from the church after rece­i­ving a bles­sing from the priest (Infor­ma­ti­on board). The vil­la­ge also hosts knife-​making fes­ti­vi­ties at the Mikov fac­to­ry cour­ty­ard (ces​kes​vy​car​sko​.cz). It is said to have some of the lar­gest church organs in the Czech Repub­lic. Miku­lá­šo­vi­ce was also nick­na­med the Czech Solin­gen (Wiki­pe­dia CS).


Miku­lá­šo­vi­ce ist eine weit­lä­u­fi­ge, ort­skern­lo­se Sied­lung mit indu­striel­lem Cha­rak­ter. Der Ort ents­tand ver­mut­lich im 10. oder 11. Jahr­hun­dert. Im 12. Jahr­hun­dert leb­ten hier meh­re­re Fami­lien, die Holz­koh­le brann­ten. Spä­ter bes­chäf­tig­te man sich mit Lan­dwirts­chaft und Vieh­zucht. Zahl­re­i­che sla­wis­che Orts­na­men in der Umge­bung deuten darauf hin, dass die­se Regi­on einst von Sla­wen, kon­kret von Lau­sit­zer Sor­ben, bewohnt war. Im Jahr 1779 leb­ten hier bere­its 3.700 Ein­woh­ner. Es ents­tan­den Sch­le­i­fe­re­ien, das Mes­sersch­mie­de­han­dwerk flo­rier­te. 1891 wur­de hier die Indu­striel­le Mes­sers­chu­le geg­rün­det (miku​la​so​vi​ce​.cz). Neben Mes­sern wur­den auch Degen, Rasier­mes­ser und chi­rur­gis­che Ins­tru­men­te pro­du­ziert (Infor­ma­ti­ons­ta­fel). Nach der Abt­ren­nung des Sude­ten­lan­des 1938 ver­ließ fast die gesam­te tsche­chis­che Bevöl­ke­rung den Ort (miku​la​so​vi​ce​.cz). Der deuts­che Name für Miku­lá­šo­vi­ce lau­tet Nixdorf (Wiki­pe­dia CS).

Miku­lá­šo­vi­ce liegt im west­li­chen Teil des Sch­luc­ke­nau­er Zip­fels auf 414 m Mee­res­höhe. Vor 1914 war Miku­lá­šo­vi­ce mit knapp 8.000 Ein­woh­nern das größte Dorf Österreich-​Ungarns (Wiki­pe­dia CS). Heute leben hier auf einer Flä­che von 25,85 km² 2.189 Ein­woh­ner. Orts­te­i­le sind Miku­lá­šo­vi­ce, Miku­lá­šo­vič­ky, Sal­mov und Tomá­šov. His­to­ris­che Namen: Nixen­dorf, Nic­kels­dorff, Nic­kils­torf, Nick­lausz­dorff, Nie­xen­dorffl, Nykls­dorf, Nikols­torff, Nicls­dorf, Nixdorf, Myku­las­so­wic, Miku­las­so­wicz (Wiki­pe­dia CS). Das Dorf ers­trec­kt sich über 7 Kilo­me­ter entlang des Mikulášovický-​Baches (Infor­ma­ti­ons­ta­fel).

Bis 1938 fan­den hier Oster­re­i­ten (Kreuzreiter-​Ritte) statt, eine Tra­di­ti­on, die heute nur noch in der Lau­sitz erhal­ten geb­lie­ben ist (ces​ka​te​le​vi​ze​.cz). 2011 wur­de das Oster­re­i­ten in Miku­lá­šo­vi­ce wie­der auf­ge­nom­men (Wiki­pe­dia CS). Die Oster­re­i­ter sind sehr beliebt; sie rei­ten am Oster­sonn­tag nach dem Segen des Pfar­rers von der Kir­che aus durch den Ort. Dabei tra­gen sie sch­war­ze Fräc­ke und Zylin­der (Infor­ma­ti­ons­ta­fel). Im Hof der Mes­ser­fab­rik Mikov fin­den auch Mes­sersch­mie­de­fes­te statt (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Angeb­lich befin­den sich hier eini­ge der größten Orgeln Tsche­chiens. Miku­lá­šo­vi­ce wur­de auch als das tsche­chis­che Solin­gen“ bez­e­ich­net (Wiki­pe­dia CS).


Miku­lá­šo­vi­ce jsou roz­leh­lé, bez výraz­né­ho stře­du, mají cha­rak­ter průmys­lo­vé obce. Vznik­ly asi v 10. nebo 11. sto­le­tí. Ve 12. sto­le­tí zde žilo něko­lik rodin, kte­ré se zabý­va­ly pále­ním dře­věné­ho uhlí. Později se oby­va­te­lé věno­va­li zeměděls­tví a cho­vu dobyt­ka. Čet­né náz­vy slo­van­ských míst v oko­lí svěd­čí o osíd­le­ní toho­to kra­je Slo­va­ny, kon­krét­ně Lužic­ký­mi Srby. Roku 1779 zde žilo 3700 oby­va­tel. Vzni­ka­ly bru­sír­ny a roz­ví­je­lo se noží­řs­tví. V roce 1891 zde byla zalo­že­na Průmys­lo­vá ško­la noží­řs­ká (miku​la​so​vi​ce​.cz). Ved­le nožů se zde vyrá­běly kor­dy, břit­vy a chi­rur­gic­ké nástro­je (Infor­mač­ní tabu­le). Po odtr­že­ní Sudet v roce 1938 odtud odeš­lo téměř veš­ke­ré čes­ké oby­va­tels­tvo (miku​la​so​vi​ce​.cz). Němec­ký název pro Miku­lá­šo­vi­ce je Nixdorf (Wiki­pe­dia CS).

Miku­lá­šo­vi­ce leží v západ­ní čás­ti Šluk­nov­ské­ho výběž­ku ve výš­ce 414 m n. m. Před rokem 1914 byly s téměř 8000 oby­va­te­li nej­vět­ší obcí Rakouska-​Uherska (Wiki­pe­dia CS). Dnes zde žije 2189 oby­va­tel na plo­še 25,85 km². Čás­ti obce: Miku­lá­šo­vi­ce, Miku­lá­šo­vič­ky, Sal­mov, Tomá­šov. Obec je dlou­há 7 kilo­met­rů a kopí­ru­je Miku­lá­šo­vic­ký potok (Infor­mač­ní tabule).

Až do roku 1938 se zde kona­ly veli­ko­noč­ní jíz­dy (jíz­dy kři­žá­ků), kte­ré byly obno­ve­ny v roce 2011 (Wiki­pe­dia CS). Jsou vel­mi oblí­be­né; jezd­ci na koních pro­jíž­dějí obcí o Veli­ko­noč­ní neděli. Začí­na­jí u kos­te­la, kde obdr­ží požeh­ná­ní od fará­ře. Oble­če­ni jsou v čer­ných fra­cích a s cylin­dry na hla­vách (Infor­mač­ní tabu­le). Pořá­da­jí se zde i noží­řs­ké slav­nos­ti v are­álu továr­ny Mikov (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Obec má údaj­ně jed­ny z nej­vět­ších var­han v ČR. Miku­lá­šo­vi­ce byly také ozna­čo­vá­ny jako čes­ký Solin­gen (Wiki­pe­dia CS).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post