Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Obce, Mestá, Česko, Severné Čechy, Fotografie, České obce

Mikulášovice – český Solingen

skala
Hits: 1762

sú rozložé, bez strediska, majú charakter priemyselnej . ášovice vznikli asi v 10. alebo 11. storočí. V 12. storočí tu žilo niekoľko rodín, ktoré sa zapodievali pálením uhlia. Neskôr poľnohospodárstvu a chovu dobytka. Početné názvy slovanských miest okolí nasvedčujú tomu, ž tento kraj bol obývaný Slovanmi, konkrétne lužickými Srbmi. V roku 1779 tu žilo 3700 obyvateľov. Vyrastali tu , rozmáhalo sa . V roku 1891 tu bola založená Priemyselná škola nožiarska (mikulasovice.cz). Okrem nožov sa tu vyrábali aj , a (Informačná tabuľa). Po odtrhnutí Sudiet v roku 1938 odišlo z tadeto takmer celé české (mikulasovice.cz). Nemecké pomenovanie pre Mikulášovice je (Wikipedia CS).

Mikulášovice sa nachádzajú sa v západnej časti Šluknovského výbežku v nadmorskej výške 414 metrov nad morom. Pred rokom 1914 boli s necelými 8 tisícmi obyvateľmi, najväčšou obcou -Uhorska (Wikipedia CS). V súčasnosti tu na ploche 25.85 km2 žije 2189 obyvateľov. : Mikulášovice, , , . : , , , , , , , , Nixdorf, , (Wikipedia CS). Obec je 7 kilometrov (ceskesvycarsko.cz), kopíruje . Nad obcou sa nachádza . Jej pôdorys je trojúholníkový, je postavená z pieskovcových kvádrov. Kedysi to bola drevená stavba krytá šindelom. Navývala sa „U piatich líp“ (Informačná tabuľa). 

Až do roku 1938 sa tu konali , resp. , zvyk ktorý sa do súčasnosti dochoval iba v Lužici (ceskatelevize.cz). V roku 2011 bola veľkonočná jazda obnovená (Wikipedia CS). Sú veľmi obľúbené, počas veľkonočnej nedele prechádzajú na koňoch. Začnú od kostola, kde od farára dostanú požehnanie. Oblečení sú v čiernych frakoch a s cylindrami na hlavách (Informačná tabuľa). Konajú sa tu aj na nádvorí (ceskesvycarsko.cz). Údajne sa tu nachádzajú jedny za najväčších varhanov v Česku. Obec bola prezývaná aj (Wikipedia CS).

Mikulášovice ist eine ausgedehnte Siedlung zentrales Ortszentrum und hat den Charakter einer Industrieortschaft. Entstanden ist sie vermutlich im 10. oder 11. Jahrhundert. Im 12. Jahrhundert lebten hier mehrere Familien, die sich mit der Köhlerei beschäftigten, später mit Landwirtschaft und Viehzucht. Zahlreiche slawische Ortsnamen in der Umgebung deuten darauf hin, dass dieses Gebiet von Slawen, genauer von Lausitzer Sorben, besiedelt war. Im Jahr 1779 hatte der Ort 3.700 Einwohner. Schleifereien entstanden und die Messerherstellung entwickelte sich. 1891 wurde hier die Gewerbliche Messerschule gegründet (mikulasovice.cz). Neben Messern wurden auch Degen, Rasiermesser und chirurgische Instrumente produziert (Informationstafel). Nach der Abtrennung des Sudetenlandes im Jahr 1938 verließ fast die gesamte tschechische Bevölkerung den Ort (mikulasovice.cz). Der deutsche Name für Mikulášovice ist Nixdorf ( CS).

Mikulášovice liegt im westlichen Teil des Schluckenauer Zipfels in einer Höhe von 414 Metern über dem Meeresspiegel. Vor 1914 war es mit knapp 8.000 Einwohnern das größte Dorf in -Ungarn (Wikipedia CS). Heute leben hier auf einer Fläche von 25,85 km² 2.189 Einwohner. Ortsteile: Mikulášovice, Mikulášovičky, Salmov, Tomášov. Historische Namen: Nixendorf, Nickelsdorff, Nickilstorf, Nicklauszdorff, Niexendorffl, Nyklsdorf, Nikolstorff, Niclsdorf, Nixdorf, Mykulassowic, Mikulassowicz (Wikipedia CS). Das Dorf ist 7 Kilometer lang (ceskesvycarsko.cz) und folgt dem Mikulášovice-. Über dem Ort befindet sich die Dreifaltigkeitskapelle mit dreieckigem Grundriss, gebaut aus Sandsteinquadern. Ursprünglich war es ein hölzernes Gebäude mit Schindeldach. Sie wurde „Bei den fünf Linden“ genannt (Informationstafel).

Bis 1938 fanden hier Osterreiten bzw. Kreuzritterritte statt – ein Brauch, der sich bis heute nur in der Lausitz erhalten hat (ceskatelevize.cz). 2011 wurde der Brauch des Osterreitens wiederbelebt (Wikipedia CS). Er ist sehr beliebt: am Ostersonntag reiten Reiter hoch zu Ross durch den Ort. Sie beginnen an der Kirche, wo sie vom Pfarrer den Segen erhalten. Gekleidet sind sie in schwarzen Fräcken und mit Zylindern auf dem Kopf (Informationstafel). Auch Messerfeste finden hier im der Mikov-Fabrik statt (ceskesvycarsko.cz). Angeblich befinden sich hier eine der größten Orgeln in Tschechien. Der Ort wurde auch als „Böhmisches Solingen“ bezeichnet (Wikipedia CS).

Mikulášovice is a sprawling settlement without a central square, having the character of an industrial village. It probably originated in the 10th or 11th century. In the 12th century, several families lived here who engaged in charcoal burning, later in agriculture and livestock breeding. Numerous Slavic place names in the surroundings indicate that this area was inhabited by Slavs, specifically Lusatian Serbs. In 1779, the population numbered 3,700. Grinding shops developed, and cutlery production flourished. In 1891, the Industrial School of Cutlery was founded here (mikulasovice.cz). In addition to knives, swords, razors, and surgical instruments were produced here (information board). After the annexation of the Sudetenland in 1938, almost the entire population left (mikulasovice.cz). The German name for Mikulášovice is Nixdorf (Wikipedia CS).

Mikulášovice is located in the western part of the Šluknov Spur at an altitude of 414 meters above sea level. Before 1914, with almost 8,000 inhabitants, it was the largest village in -Hungary (Wikipedia CS). Today, 2,189 inhabitants live here on an area of 25.85 km². Local parts: Mikulášovice, Mikulášovičky, Salmov, Tomášov. Historical names: Nixendorf, Nickelsdorff, Nickilstorf, Nicklauszdorff, Niexendorffl, Nyklsdorf, Nikolstorff, Niclsdorf, Nixdorf, Mykulassowic, Mikulassowicz (Wikipedia CS). The village is 7 kilometers long (ceskesvycarsko.cz) and follows the Mikulášovice Brook. Above the village stands the Chapel of the Holy Trinity, with a triangular ground plan built of sandstone blocks. Originally, it was a wooden building covered with shingles. It was called “At the Five Lindens” (information board).

Until 1938, Easter rides or crusaders‘ rides were held here, a custom that has survived to the present only in Lusatia (ceskatelevize.cz). In 2011, the Easter ride was revived (Wikipedia CS). They are very popular: on Easter Sunday, riders on horseback parade through the village. They start at the church, where they receive a blessing from the priest. They wear black frock coats and top hats (information board). Cutlery festivals are also held here in the courtyard of the Mikov factory (ceskesvycarsko.cz). Allegedly, one of the largest pipe organs in the Czech Republic is located here. The village was also nicknamed the “Czech Solingen” (Wikipedia CS).

Mikulášovice to rozległa miejscowość bez centralnego rynku, o charakterze przemysłowym. Powstała prawdopodobnie w X lub XI wieku. W XII wieku mieszkało tu kilka rodzin zajmujących się wypalaniem węgla drzewnego, później rolnictwem i hodowlą bydła. Liczne słowiańskie nazwy miejscowe w okolicy świadczą o tym, że region ten był zamieszkany przez Słowian, a konkretnie Serbołużyczan. W 1779 roku żyło tu 3700 mieszkańców. Powstawały szlifiernie, rozwijało się nożownictwo. W 1891 roku założono tu Szkołę Przemysłową Nożowniczą (mikulasovice.cz). Oprócz noży produkowano tu także kordy, brzytwy i narzędzia chirurgiczne (tablica informacyjna). Po oderwaniu Sudetów w 1938 roku prawie cała ludność czeska opuściła miejscowość (mikulasovice.cz). Niemiecka nazwa Mikulášovic to Nixdorf (Wikipedia CS).

Mikulášovice leżą w zachodniej części Wysunięcia Szluknowskiego na wysokości 414 m n.p.m. Przed 1914 rokiem, z niemal 8 tysiącami mieszkańców, była to największa wieś w Austro-Węgrzech (Wikipedia CS). Obecnie na powierzchni 25,85 km² mieszka tu 2189 osób. Części miejscowości: Mikulášovice, Mikulášovičky, Salmov, Tomášov. Nazwy historyczne: Nixendorf, Nickelsdorff, Nickilstorf, Nicklauszdorff, Niexendorffl, Nyklsdorf, Nikolstorff, Niclsdorf, Nixdorf, Mykulassowic, Mikulassowicz (Wikipedia CS). Wieś ma 7 km długości (ceskesvycarsko.cz), biegnie wzdłuż potoku Mikulášovický. Nad miejscowością znajduje się Kaplica Trójcy Świętej o trójkątnym planie, zbudowana z bloków piaskowca. Dawniej była to drewniana budowla kryta gontem. Nazywała się „U pięciu lip” (tablica informacyjna).

Do 1938 roku odbywały się tu jazdy wielkanocne, tzw. jazdy krzyżowe, zwyczaj, który do dziś przetrwał jedynie na Łużycach (ceskatelevize.cz). W 2011 roku zwyczaj ten został odnowiony (Wikipedia CS). Cieszy się dużą popularnością – w niedzielę wielkanocną jeźdźcy na koniach przejeżdżają przez miejscowość. Rozpoczynają od kościoła, gdzie od proboszcza otrzymują błogosławieństwo. Ubrani są w czarne fraki i cylindry (tablica informacyjna). Odbywają się tu również święta nożownicze na dziedzińcu fabryki Mikov (ceskesvycarsko.cz). Podobno znajdują się tu jedne z największych organów w Czechach. Miejscowość nazywano także „czeskim Solingen” (Wikipedia CS).

Mikulášovice jsou rozlehlé, bez centrálního střediska, mají charakter průmyslové obce. Vznikly patrně v 10. nebo 11. století. Ve 12. století zde žilo několik rodin, které se věnovaly pálení dřevěného uhlí, později ědělství a chovu dobytka. Množství slovanských názvů míst v okolí nasvědčuje tomu, že kraj byl obýván Slovany, konkrétně Lužickými Srby. V roce 1779 zde žilo 3 700 obyvatel. Vznikaly brusírny a rozvíjelo se nožířství. V roce 1891 zde byla založena Průmyslová škola nožířská (mikulasovice.cz). Kromě nožů se vyráběly i kordy, břitvy a chirurgické nástroje (informační tabule). Po odtržení Sudet v roce 1938 odtud odešla téměř celá česká populace (mikulasovice.cz). Německé označení pro Mikulášovice je Nixdorf (Wikipedia CS).

Mikulášovice leží v západní části Šluknovského výběžku v nadmořské výšce 414 metrů. Před rokem 1914 byly s necelými 8 tisíci obyvateli největší obcí Rakouska-Uherska (Wikipedia CS). V současnosti zde na ploše 25,85 km² žije 2 189 obyvatel. Místní části: Mikulášovice, Mikulášovičky, Salmov, Tomášov. Historické názvy: Nixendorf, Nickelsdorff, Nickilstorf, Nicklauszdorff, Niexendorffl, Nyklsdorf, Nikolstorff, Niclsdorf, Nixdorf, Mykulassowic, Mikulassowicz (Wikipedia CS). Obec je dlouhá 7 kilometrů (ceskesvycarsko.cz) a kopíruje Mikulášovický potok. Nad obcí se nachází kaple Nejsvětější Trojice s trojúhelníkovým půdorysem, postavená z pískovcových kvádrů. Původně to byla dřevěná stavba krytá šindelem. Nazývala se „U pěti lip“ (informační tabule).

Až do roku 1938 se zde konaly velikonoční jízdy, resp. křižácké jízdy – zvyk, který se do současnosti dochoval už jen v Lužici (ceskatelevize.cz). V roce 2011 byla velikonoční obnovena (Wikipedia CS). Jsou velmi oblíbené: na velikonoční neděli projíždějí jezdci na koních obcí. Začínají u kostela, kde od faráře dostanou požehnání. Jsou oblečeni v černých fracích a cylindrech (informační tabule). Konají se zde také nožířské slavnosti na nádvoří továrny Mikov (ceskesvycarsko.cz). Údajně se zde nacházejí jedny z největších varhan v Česku. Obci se přezdívalo také „český Solingen“ (Wikipedia CS).

 

Krajina, Zahraničie, Príroda, Skaly, Česko, Severné Čechy, Biotopy, Fotografie

Zlatý vrch

skala
Hits: 766

leží v Lužických horách, neďaleko od Českej Kamenice (region-ceskesvycarsko.cz). Vznikol v treťách, kedy roztavený prenikol povrch a stuhol do podoby kamenných „varhanových píšťal“ (Informačná tabuľa). Od roku 1964 je národnou prírodnou pamiatkou. Približne okolo roku 1870 tu bol lom, v ktorom sa získaval stavebný kameň (region-ceskesvycarsko.cz). Súčasný vzhľad lokality je dôsledkom lomovej , ktorá bola ukončená v 60-tych rokoch 20. storočia (Informačná tabuľa). Čadič sa údajne okolo roku 1870 vyvážal do Holandska, kde bol používaný ako ideálny stavebný materiál na prímorské (kudyznudy.cz). Od roku 1964 je Zlatý vrch chránený zákonom (Informačná tabuľa). Leží v nadmorskej výške 657 metrov nad morom. Nachádzajú sa tu 30 metrov dlhé kamenné píšťaly. V treťohorách prenikol roztavený čadič zvnútra Zeme na povrch, kde stuhol do kamenných stĺpikov – varhanových píšťal. Kvalitný čadič bol vyhľadávaným materiálom (Informačná tabuľa). Konkrétne je národnou prírodnou pamiatkou. Zlatý vrch (nemecky Goldberg) vznikol v troch fázach vulkanickej činnosti. Najprv vzniklo lávové , ktorého tuhnutím a pomalým ochladzovaním sa vytvorili pravidelné päť a šesťboké štíhle takmer zvislé stĺpiky (hrady.cz). Vrcholová ť Zlatého vrchu tvorí vulkanický peň vypreparovaný z kriedových pieskovcov. Riadená ťažba na obvode vrcholu odkryla vnútornú časť pňa s dokonale vyvinutou stĺpovou odlučnosťou. Vznikli vďaka pomalému ochladzovaniu magmy s tepelnými gradientmi nerušenými okolitými vplyvmi. Nepravidelné stĺpiky svedčia o rýchlejšom tuhnutí (Jaroslav Valečka). Prístup k Zlatému vrchu je možný po značených turistických trasách, pričom jedna z najznámejších je náučný chodník „“ s dĺžkou 22,5 km (České Švýcarsko). Okrem geologických zaujímavostí je oblasť Zlatého vrchu domovom rôznorodej flóry a fauny. tu môžu obdivovať typické s bohatým zastúpením rastlinných a živočíšnych druhov (Luzické Hory).

Zlatý vrch is located in the Lusatian Mountains, near (region-ceskesvycarsko.cz). was formed during the Tertiary period when molten basalt reached the surface and solidified into stone „organ pipes“ (Information Board). Since 1964, it has been a national natural monument. Around 1870, there was a quarry here where building stone was extracted (region-ceskesvycarsko.cz). The current appearance of the site is a result of quarrying activity, which ended in the 1960s (Information Board). Reportedly, basalt was exported to the Netherlands around 1870, where it was used as an ideal construction material for coastal dikes (kudyznudy.cz). Since 1964, Zlatý vrch has been protected by law (Information Board). It is situated at an altitude of 657 meters above sea level. The site features 30-meter-long stone organ pipes. During the Tertiary period, molten basalt from the ‚s interior reached the surface, where it solidified into stone columns—organ pipes. High-quality basalt was a sought-after material (Information Board). Specifically, it is a national natural monument. Zlatý vrch (German: Goldberg) was formed in three phases of volcanic activity. , a lava lake was created, and as it cooled and solidified slowly, regular five- and six-sided slender, almost vertical columns formed (.cz). The summit of Zlatý vrch consists of a volcanic core that was eroded from Cretaceous sandstones. Controlled quarrying on the summit’s perimeter exposed the core’s interior, revealing a perfectly developed columnar separation. These formations resulted from the slow cooling of with thermal gradients undisturbed by external influences. Irregular columns indicate faster solidification (Jaroslav Valečka). Access to Zlatý vrch is possible via marked hiking trails, one of the most famous being the educational trail „Around Studenec,“ which is 22.5 km long (). In addition to geological attractions, the Zlatý vrch area is home to diverse flora and . Visitors can admire typical forest ecosystems with a rich representation of plant and animal species (Lusatian Mountains).

Zlatý vrch liegt im Lausitzer Gebirge, in der Nähe von Česká (region-ceskesvycarsko.cz). Er entstand in der Tertiärzeit, als geschmolzener Basalt an die Oberfläche drang und sich zu steinernen „Orgelpfeifen“ verfestigte (Informationstafel). Seit 1964 ist er ein nationales Naturdenkmal. Um 1870 gab es hier einen Steinbruch, in dem Bausteine abgebaut wurden (region-ceskesvycarsko.cz). Das heutige Erscheinungsbild der Landschaft ist eine Folge des Steinbruchs, dessen Betrieb in den 1960er Jahren eingestellt wurde (Informationstafel). Berichten zufolge wurde Basalt um 1870 in die Niederlande exportiert, wo er als ideales Baumaterial für Küstendeiche verwendet wurde (kudyznudy.cz). Seit 1964 steht Zlatý vrch unter gesetzlichem Schutz (Informationstafel). Er liegt auf einer Höhe von 657 Metern über dem Meeresspiegel. Es gibt hier 30 Meter lange steinerne Orgelpfeifen. Während der Tertiärzeit drang geschmolzener Basalt aus dem Inneren der Erde an die Oberfläche, wo er sich zu steinernen Säulen – Orgelpfeifen – verfestigte. Hochwertiger Basalt war ein begehrtes Material (Informationstafel). Genauer gesagt ist er ein nationales Naturdenkmal. Zlatý vrch (Deutsch: Goldberg) entstand in drei Phasen vulkanischer Aktivität. Zunächst bildete sich ein Lavasee, dessen langsame Abkühlung und Verfestigung regelmäßige fünf- und sechseckige, fast vertikale Säulen hervorbrachte (hrady.cz). Der Gipfelbereich von Zlatý vrch besteht aus einem Vulkankern, der aus Kreidesandstein herauspräpariert wurde. Die kontrollierte Steinbrucharbeit am Rand des Gipfels legte das Innere des Kerns frei und enthüllte eine perfekt entwickelte Säulentrennung. Diese Strukturen entstanden durch die langsame Abkühlung von Magma mit ungestörten thermischen Gradienten. Unregelmäßige Säulen deuten auf eine schnellere Erstarrung hin (Jaroslav Valečka). Der Zugang zum Zlatý vrch ist über markierte Wanderwege möglich, von denen einer der bekanntesten der Lehrpfad „Rund um Studenec“ mit einer Länge von 22,5 km ist (České Švýcarsko). Neben geologischen Sehenswürdigkeiten beheimatet die Region Zlatý vrch eine vielfältige Flora und Fauna. Besucher können typische Waldökosysteme mit einer reichen Vertretung von Pflanzen- und Tierarten bewundern (Lausitzer Gebirge).

Zlatý vrch se nachází v Lužických horách, nedaleko České Kamenice (region-ceskesvycarsko.cz). Vznikl ve třetihorách, kdy roztavený čedič pronikl na povrch a ztuhl do podoby kamenných „varhanních píšťal“ (Informační tabule). Od roku 1964 je národní přírodní památkou. Přibližně kolem roku 1870 zde byl lom, ve kterém se těžil stavební kámen (region-ceskesvycarsko.cz). Současný vzhled lokality je důsledkem těžby , která byla ukončena v 60. letech 20. století (Informační tabule). Čedič byl údajně kolem roku 1870 vyvážen do Nizozemska, kde se používal jako ideální stavební materiál na přímořské hráze (kudyznudy.cz). Od roku 1964 je Zlatý vrch chráněn zákonem (Informační tabule). Leží v nadmořské výšce 657 metrů nad mořem. Nacházejí se zde 30 metrů dlouhé . Ve třetihorách pronikl roztavený čedič z ě na povrch, kde ztuhl do kamenných sloupců – varhanních píšťal. Kvalitní čedič byl vyhledávaným materiálem (Informační tabule). Konkrétně se jedná o národní přírodní památku. Zlatý vrch (německy Goldberg) vznikl ve třech fázích . Nejprve vzniklo lávové jezero, jehož tuhnutím a pomalým ochlazováním se vytvořily pravidelné pětiboké a šestihranné, téměř svislé sloupky (hrady.cz). Vrcholová část Zlatého vrchu tvoří vulkanický peň vypreparovaný z křídových pískovců. Řízená těžba na obvodu vrcholu odkryla vnitřní část pně s dokonale vyvinutou sloupcovou odlučností. Vznikly díky pomalému ochlazování magmatu s tepelnými gradienty nerušenými okolními vlivy. Nepravidelné sloupky svědčí o rychlejším tuhnutí (Jaroslav Valečka). Přístup na Zlatý vrch je možný po značených turistických trasách, z nichž jedna z nejznámějších je naučná stezka „Okolím Studence“ s délkou 22,5 km (České Švýcarsko). Kromě geologických zajímavostí je oblast Zlatého vrchu domovem rozmanité flóry a fauny. Návštěvníci zde mohou obdivovat typické lesní s bohatým zastoupením rostlinných a živočišných druhů (Lužické ).

Krajina, Zahraničie, Príroda, Skaly, Česko, Severné Čechy, Biotopy, Fotografie

Pravčická brána

skala
Hits: 205

je prírodný útvar nachádzajúci sa v Národnom parku , neďaleko Hřensko. S rozpätím oblúka 26,5 metra a výškou otvoru 16 metrov je najväčším prírodným skalným mostom v Európe (pbrana.cz). Brá je v najslabšom mieste široká 8 metrov a hrubá 2,5 metra. Stojí na skalnom ostrohu vysokom viac než 70 metrov. Pravčická sa nachádza v nadmorskej výške 447 metrov a týči sa nad riekou s prevýšením viac než 250 metrov (Jakub Šafránek). Pravčická brána vznikla pred približne 90 miliónmi rokov počas neskorej kriedy, keď sa more začalo ustupovať a zanechalo za sebou rozsiahle . Mäkkosť pieskovca umožnila rieke Labe a jej prítokom erodovať skalu (pbrana.cz). Pravčická brána vznikla v kvádrových pieskovcoch kriedového veku. Procesy a erózie postupne formovali tento impozantný skalný oblúk (cs.wikipedia.org). 

V roku 1826 bola pri bráne postavená krčma, ktorá slúžila návštevníkom. V roku 1881 dal knieža postaviť neďaleko zámoček známy ako (), ktorý slúžil ako hotel s 50 lôžkami (en.wikipedia.org). V minulosti bolo možné vystúpiť na samotný skalný oblúk, avšak od roku 1980 je vstup na oblúk zakázaný z dôvodu a bezpečnosti region-ceskesvycarsko.cz). Pravčická brána bola pomerne realisticky zobrazovaná maliarmi už v 19. storočí. Preto sa dá s relatívne vysokou mierou istoty tvrdiť, ž brána stojí viamenej nemenná viac ako 150 rokov. Od roku 1963 je vyhlásená za chránený prírodný výtvor (Jakub Šafránek). si tiež lámu hlavu nad tým, ako je možno, že sa Pravčická brána už dávno nezosypala. Jej skalný oblúk je príliš tenký a krehký, aby udržal záťaž svojej vlastnej a rozťahovanie a zmršťovanie v závislosti od teploty. Vedci sa domnievajú, že Pravčickú bránu tvoria dve samostatné . Vďaka tomu nie je oblúk vystavená veľkému pnutiu (ceskesvycarsko.cz).

Pravčická brána is a natural formation located in the Bohemian Switzerland National Park, near the village of . With an arch span of 26.5 meters and an opening height of 16 meters, is the largest natural bridge in (pbrana.cz). The bridge is 8 meters wide at its narrowest point and 2.5 meters thick. It stands on a rocky promontory more than 70 meters high. Pravčická brána is situated at an altitude of 447 meters and rises above the Elbe River with an elevation difference of more than 250 meters (Jakub Šafránek). It was formed approximately 90 million years ago during the Late Cretaceous period when the sea began to retreat, leaving behind vast sandstone plateaus. The softness of the sandstone allowed the Elbe River and its tributaries to erode the rock (pbrana.cz). Pravčická brána developed in block sandstones of the Cretaceous period. Weathering and erosion processes gradually shaped this impressive rock arch (cs..org).

In 1826, an inn was built near the arch to serve visitors. In 1881, Prince Edmund Clary-Aldringen had a small castle built near the arch, known as Sokolí hnízdo (Falkennest), which served as a hotel with 50 beds (en.wikipedia.org). In the past, it was possible to climb onto the rock arch itself, but since 1980, access has been prohibited for conservation and safety reasons (region-ceskesvycarsko.cz). Pravčická brána was depicted quite realistically by painters as early as the 19th century. Therefore, it can be stated with a relatively high degree of certainty that the arch has remained more or less unchanged for more than 150 years. Since 1963, it has been declared a protected natural monument (Jakub Šafránek). Scientists are still puzzled by the fact that Pravčická brána has not collapsed yet. Its rock arch is too thin and fragile to withstand the load of its own weight and the expansion and contraction caused by temperature changes. Scientists believe that Pravčická brána consists of two separate rock formations. Thanks to this, the arch is not exposed to significant stress (ceskesvycarsko.cz).

 

Die Pravčická brána ist eine natürliche Felsformation im Nationalpark Böhmische Schweiz, nahe dem Dorf Hřensko. Mit einer Spannweite von 26,5 Metern und einer Öffnungshöhe von 16 Metern ist sie die größte natürliche Felsbrücke Europas (pbrana.cz). Die Brücke ist an ihrer schmalsten Stelle 8 Meter breit und 2,5 Meter dick. Sie steht auf einem Felsvorsprung, der mehr als 70 Meter hoch ist. Die Pravčická brána befindet sich auf einer Höhe von 447 Metern und ragt über die Elbe mit einem Höhenunterschied von mehr als 250 Metern auf (Jakub Šafránek). Sie entstand vor etwa 90 Millionen Jahren während der späten Kreidezeit, als sich das Meer zurückzog und große Sandsteinplateaus hinterließ. Die Weichheit des Sandsteins ermöglichte es der Elbe und ihren Nebenflüssen, den Felsen zu erodieren (pbrana.cz). Die Pravčická brána bildete sich in den Sandsteinblöcken der Kreidezeit. Verwitterungs- und Erosionsprozesse formten allmählich diesen imposanten Felsbogen (cs.wikipedia.org).

Im Jahr 1826 wurde in der Nähe des Bogens ein Gasthaus für Besucher errichtet. 1881 ließ Prinz Edmund Clary-Aldringen in der Nähe des Bogens ein kleines Schloss namens Sokolí hnízdo (Falkennest) errichten, das als Hotel mit 50 Betten diente (en.wikipedia.org). Früher war es möglich, auf den Felsbogen selbst zu steigen, doch seit 1980 ist der Zugang aus Naturschutz- und Sicherheitsgründen verboten (region-ceskesvycarsko.cz). Die Pravčická brána wurde bereits im 19. Jahrhundert von Malern relativ realistisch dargestellt. Daher kann mit einer hohen Wahrscheinlichkeit gesagt werden, dass der Bogen seit mehr als 150 Jahren weitgehend unverändert geblieben ist. Seit 1963 ist er als geschütztes Naturdenkmal ausgewiesen (Jakub Šafránek). Wissenschaftler rätseln noch immer darüber, warum die Pravčická brána nicht längst eingestürzt ist. Ihr Felsbogen ist zu dünn und fragil, um die Last ihres eigenen Gewichts und die durch Temperaturschwankungen verursachte Ausdehnung und Kontraktion zu tragen. Wissenschaftler vermuten, dass die Pravčická brána aus zwei separaten Felsformationen besteht. Dadurch ist der Bogen nicht einer starken Spannung ausgesetzt (ceskesvycarsko.cz).

Pravčická brána to formacja skalna znajdująca się w Parku Narodowym Czeska Szwajcaria, niedaleko miejscowości Hřensko. Z rozpiętością łuku wynoszącą 26,5 metra i wysokością otworu 16 metrów, jest największym naturalnym mostem skalnym w Europie (pbrana.cz). Most w najwęższym miejscu ma szerokość 8 metrów i grubość 2,5 metra. Stoi na skalnym urwisku o wysokości ponad 70 metrów. Pravčická brána znajduje się na wysokości 447 metrów nad poziomem morza i wznosi się nad rzeką Łabą z przewyższeniem ponad 250 metrów (Jakub Šafránek). Powstała około 90 milionów lat temu w późnej kredzie, kiedy morze zaczęło się cofać, pozostawiając rozległe płaskowyże piaskowcowe. Miękkość piaskowca pozwoliła rzece Łabie i jej dopływom na erozję skały (pbrana.cz). Pravčická brána uformowała się w piaskowcach blokowych z okresu kredowego. Procesy wietrzenia i erozji stopniowo ukształtowały ten imponujący łuk skalny (cs.wikipedia.org).

W 1826 roku przy łuku wybudowano gospodę, która służyła turystom. W 1881 roku książę Edmund Clary-Aldringen kazał wybudować w pobliżu zamkowy budynek znany jako Sokolí hnízdo (Falkennest), który służył jako hotel z 50 miejscami noclegowymi (en.wikipedia.org). W przeszłości można było wejść na sam łuk skalny, jednak od 1980 roku dostęp został zakazany ze względów ochrony i bezpieczeństwa (region-ceskesvycarsko.cz). Pravčická brána była stosunkowo realistycznie przedstawiana przez malarzy już w XIX wieku. Dlatego można z dużą dozą pewności stwierdzić, że łuk pozostaje w dużej mierze niezmieniony od ponad 150 lat. Od 1963 roku jest uznana za chroniony pomnik przyrody (Jakub Šafránek). Naukowcy wciąż zastanawiają się, dlaczego Pravčická brána jeszcze się nie zawaliła. Jej skalny łuk jest zbyt cienki i kruchy, by utrzymać ciężar własnej masy oraz rozszerzanie i kurczenie się w zależności od temperatury. Naukowcy uważają, że Pravčická brána składa się z dwóch oddzielnych skał. Dzięki temu łuk nie jest narażony na silne naprężenia (ceskesvycarsko.cz).

Pravčická brána je přírodní útvar nacházející se v Národním parku České Švýcarsko, nedaleko obce Hřensko. S rozpětím oblouku 26,5 metru a výškou otvoru 16 metrů je největším přírodním skalním mostem v Evropě (pbrana.cz). Most je v nejužším místě široký 8 metrů a silný 2,5 metru. Stojí na skalním ostrohu vysokém více než 70 metrů. Pravčická brána se nachází v nadmořské výšce 447 metrů a tyčí se nad řekou Labe s převýšením více než 250 metrů (Jakub Šafránek). Vznikla přibližně před 90 miliony let během pozdní křídy, kdy se moře začalo ustupovat a zanechalo za sebou rozsáhlé pískovcové plošiny. Měkkost pískovce umožnila řece Labe a jejím přítokům erodovat skálu (pbrana.cz). Pravčická brána vznikla v kvádrových pískovcích křídového věku. Procesy zvětrávání a eroze postupně formovaly tento impozantní skalní oblouk (cs.wikipedia.org).

V roce 1826 byla u brány postavena hospoda, která sloužila návštěvníkům. V roce 1881 dal kníže Edmund Clary-Aldringen postavit nedaleko brány zámeček známý jako Sokolí hnízdo (Falkennest), který sloužil jako hotel s 50 lůžky (en.wikipedia.org). V minulosti bylo možné vystoupit na samotný skalní oblouk, avšak od roku 1980 je vstup na oblouk zakázán z důvodu ochrany a bezpečnosti (region-ceskesvycarsko.cz). Pravčická brána byla poměrně realisticky zobrazována malíři již v 19. století. Proto se dá s relativně vysokou mírou jistoty tvrdit, že brána stojí víceméně neměnná více než 150 let. Od roku 1963 je vyhlášena za chráněný přírodní výtvor (Jakub Šafránek). Vědci si také lámou hlavu nad tím, jak je možné, že se Pravčická brána už dávno nezřítila. Její skalní oblouk je příliš tenký a křehký, aby udržel zátěž vlastní váhy a rozpínání a smršťování v závislosti na teplotě. Vědci se domnívají, že Pravčickou bránu tvoří dvě samostatné skály. Díky tomu není oblouk vystaven velkému pnutí (ceskesvycarsko.cz).

Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, České mestá, Mestá, Česko, Severné Čechy, Fotografie

Krásna Lípa – centrum Českého Švajčiarska

skala
Hits: 2642

je centrom Českého Švajčiarska. Leží v nadmorskej výške 426 metrov nad morom (krasnalipa.cz) hornom toku na rozhraní Národného parku České a Lužických hôr (Wikipedia CS). Na rozlohe 31.4 km2 tu žije 3601 obyvateľov (krasnalipa.cz). Nemecké pomenovanie Krásnej Lípy je . Krásnej Lípy: , , , Krásna Lípa, , , , , Zahrady (Wikipedia CS).

Prvá písomná zmienka je z roku 1361. V polovici 16. storočia patrila k tolštejnskému panstvu, ale v roku 1573 ju predali a pripojili ku kamenickému panstvu (krasnalipa.cz). V 18. storočí sa tu rozvíjala a spracovanie textilu (Wikipedia CS). Od roku 1870 je Krásna Lípa mestom (krasnalipa.cz). V dobe -Uhorska bola Krásna Lípa jedno z najpriemyslovejších a najbohatších miest Česku. Vyrábali sa tu , úpletový tovar, boli tu rôzne textilky (ceskesvycarsko.cz). Do polovice 20. storočia je zväčša nemecké (Wikipedia CS). Ku značnému úpadku mesta došlo po odsune nemeckých obyvateľov po druhej svetovej vojne. sa znížil na polovicu, asanovaných bolo asi 300 opustených (krasnalipa.cz). Tunajšia oblasť je známa typickými podstávkovými domami (krasnalipa.cz). V Krásnej Lípe a jej okolím bol v roku 2006 obnovený , ktorý je najstarším na českom úí (Informačná tabuľa). Historické centrum Krásnej Lípy je charakteristické barokovými a renesančnými stavbami. Medzi významné patrí a Pavla, radnica a ďalšie historické , ktoré odrážajú kultúrne (krasnalipa.cz).

The town of Krásná Lípa is the center of the Switzerland. is situated at an altitude of 426 meters above sea level (krasnalipa.cz) on the upper reaches of the Křinice River, at the border of the Czech Switzerland National Park and the Lusatian Mountains ( CS). With an area of ​​31.4 km2, it is home to 3601 inhabitants (krasnalipa.cz). The German name for Krásná Lípa is Schönlinde. The local parts of Krásná Lípa include: Dlouhý Důl, Hely, Kamenná Horka, Krásná Lípa, Krásný , Kyjov, Sněžná, Vlčí Hora, Zahrady (Wikipedia CS).

The written mention dates back to 1361. In the mid-16th century, it belonged to the estate, but in 1573 it was sold and annexed to the Kamenické estate (krasnalipa.cz). In the 18th century, textile production and processing flourished here (Wikipedia CS). Since 1870, Krásná Lípa has been a town (krasnalipa.cz). During the time of the Austro-Hungarian Empire, Krásná Lípa was one of the most industrialized and wealthiest towns in the Czech Republic. Stockings, knitwear, and various textiles were produced here (ceskesvycarsko.cz). Until the mid-20th century, the population was mostly German (Wikipedia CS). The experienced a significant decline after the expulsion of German inhabitants following World War II. The population decreased by half, with around 300 abandoned houses being demolished (krasnalipa.cz). The local area is known for its typical half-timbered houses (krasnalipa.cz). In 2006, the Kögler Educational Trail, the oldest nature trail in the Czech territory, was restored in Krásná Lípa and its surroundings (Information board).

The historic center of Krásná Lípa is characterized by Baroque and Renaissance buildings. Among the significant landmarks are the Church of St. Peter and Paul, the Town Hall, and other historical buildings reflecting the cultural heritage of the city.

Die Stadt Krásná Lípa ist das Zentrum der Böhmischen Schweiz. Sie liegt auf einer Höhe von 426 Metern über dem Meeresspiegel (krasnalipa.cz) an den oberen Flussläufen der Křinice, an der Grenze des Nationalparks Böhmische Schweiz und des Lausitzer Gebirges (Wikipedia CS). Auf einer Fläche von 31,4 km2 leben hier 3601 Einwohner (krasnalipa.cz). Der deutsche Name für Krásná Lípa lautet Schönlinde. Zu den örtlichen Teilen von Krásná Lípa gehören: Dlouhý Důl, Hely, Kamenná Horka, Krásná Lípa, Krásný Buk, Kyjov, Sněžná, Vlčí Hora, Zahrady (Wikipedia CS).

Die erste schriftliche Erwähnung stammt aus dem Jahr 1361. In der Mitte des 16. Jahrhunderts gehörte sie zum Gut Tolštejn, wurde aber 1573 verkauft und dem Gut Kamenické angeschlossen (krasnalipa.cz). Im 18. Jahrhundert florierte hier die Textilproduktion und -verarbeitung (Wikipedia CS). Seit 1870 ist Krásná Lípa eine Stadt (krasnalipa.cz). Zur Zeit des österreichisch-ungarischen Reiches war Krásná Lípa eine der industrialisiertesten und wohlhabendsten Städte in Tschechien. Hier wurden Strümpfe, Strickwaren und verschiedene Textilien hergestellt (ceskesvycarsko.cz). Bis Mitte des 20. Jahrhunderts war die Bevölkerung größtenteils deutsch (Wikipedia CS). Die Stadt erlebte nach der Vertreibung der deutschen Bewohner nach dem Zweiten Weltkrieg einen bedeutenden Niedergang. Die Bevölkerung halbierte sich, und rund 300 verlassene Häuser wurden abgerissen (krasnalipa.cz). Die lokale Gegend ist für ihre typischen Fachwerkhäuser bekannt (krasnalipa.cz). In Krásná Lípa und ihrer Umgebung wurde im Jahr 2006 der Kögler-Lehrpfad erneuert, der der älteste auf tschechischem Gebiet ist (Informationstafel).

Das historische Zentrum von Krásná Lípa ist durch barocke und Renaissancegebäude geprägt. Zu den bedeutenden Sehenswürdigkeiten gehören die Kirche St. Peter und Paul, das und andere historische Gebäude, die das kulturelle Erbe der Stadt widerspiegeln.

Miasto Krásná Lípa jest centrum Czeskiej Szwajcarii. Położone jest na wysokości 426 metrów nad poziomem morza (krasnalipa.cz) na górnym biegu rzeki Křinice, na granicy Parku Narodowego Czeska Szwajcaria i Gór Łużyckich (Wikipedia CS). Na powierzchni 31,4 km2 mieszka tutaj 3601 mieszkańców (krasnalipa.cz). Niemiecka nazwa Krásnej Lípy to Schönlinde. Lokalne części Krásnej Lípy to: Dlouhý Důl, Hely, Kamenná Horka, Krásná Lípa, Krásný Buk, Kyjov, Sněžná, Vlčí Hora, Zahrady (Wikipedia CS).

Pierwsza pisemna wzmianka pochodzi z roku 1361. W połowie XVI wieku należała do dóbr Tolštejn, ale w 1573 roku została sprzedana i przyłączona do dóbr Kamenické (krasnalipa.cz). W XVIII wieku rozwijała się tu produkcja i przetwórstwo tekstyliów (Wikipedia CS). Od 1870 roku Krásna Lípa jest miastem (krasnalipa.cz). W czasach Austro-Węgier Krásna Lípa była jednym z najbardziej uprzemysłowionych i najbogatszych miast w Czechach. Produkowano tu pończochy, dzianiny i różne tekstylia (ceskesvycarsko.cz). Do połowy XX wieku ludność była głównie niemiecka (Wikipedia CS). Miasto doświadczyło znacznego upadku po wysiedleniu niemieckich mieszkańców po II wojnie światowej. Liczba mieszkańców zmniejszyła się o połowę, a około 300 opuszczonych domów zostało wyburzonych (krasnalipa.cz). Lokalna okolica jest znana z typowych domów szkieletowych (krasnalipa.cz). W 2006 roku w miejscowości Krásná Lípa i jej okolicach odnowiono ścieżkę edukacyjną Köglera, która jest najstarszą na terytorium Czech (Tablica informacyjna).

Historyczne centrum Krásnej Lípy charakteryzuje się budynkami barokowymi i renesansowymi. Do ważnych zabytków należą kościół św. Piotra i Pawła, oraz inne historyczne budynki, które odzwierciedlają dziedzictwo kulturowe miasta.

Město Krásná Lípa je centrem Českého Švýcarska. Leží v nadmořské výšce 426 metrů (krasnalipa.cz) na horním toku Křinice na rozhraní Národního parku a Lužických hor (Wikipedia CS). Na rozloze 31,4 km² zde žije 3601 obyvatel (krasnalipa.cz). Německý název Krásné Lípy je Schönlinde. Místní části Krásné Lípy: Dlouhý Důl, Hely, Kamenná Horka, Krásná Lípa, Krásný Buk, Kyjov, Sněžná, Vlčí Hora, Zahrady (Wikipedia CS).

První písemná zmínka pochází z roku 1361. V polovině 16. století patřila k tolštejnskému panství, ale v roce 1573 byla prodána a připojena ke kamenickému panství (krasnalipa.cz). V 18. století se zde rozvíjela výroba a zpracování textilu (Wikipedia CS). Od roku 1870 je Krásná Lípa městem (krasnalipa.cz). Za Rakouska-Uherska byla Krásná Lípa jedním z nejprůmyslovějších a nejbohatších měst v Česku. Vyráběly se zde punčochy, pletené zboží a fungovaly zde různé textilní továrny (ceskesvycarsko.cz). Do poloviny 20. století bylo obyvatelstvo převážně německé (Wikipedia CS). K výraznému úpadku města došlo po odsunu německých obyvatel po druhé světové válce. Počet obyvatel klesl na polovinu a zbouráno bylo asi 300 opuštěných domů (krasnalipa.cz). Místní oblast je známá typickými podstávkovými (krasnalipa.cz). V Krásné Lípě a jejím okolí byla v roce 2006 obnovena Köglerova naučná stezka, která je nejstarší na českém území (Informační tabule).

Historické centrum Krásné Lípy je charakteristické barokními a renesančními stavbami. Mezi významné památky patří kostel svatého Petra a Pavla, a další , které odrážejí kulturní dědictví města.

Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, České mestá, Mestá, Česko, Severné Čechy, Fotografie

Česká Kamenice – mesto kde chodil do školy Antonín Dvořák

skala
Hits: 1530

Česká , nemecky , je v severných Čechách, cez ktoré tečie . Historické jadro je mestskou pamiatkovou zónou (Wikipedia CZ). Je jedným z najzachovalejších historických centier v severných Čechách (Informačná tabuľa). ploche 38.76 km2 žije 5247 obyvateľov. mesta je 301 metrov nad morom (Wikipedia CZ). Mesto lemujú , a (luzicke-hory.cz). Prvá písomná zmienka o meste je z roku 1352, avšak vo väčšine publikácií je uvedené, ž bolo založené už pred rokom 1283 (Wikipedia CZ). Podľa luzicke-hory.cz mesto vzniklo možno už v 11. storočí a obývané bolo Lužíckými Srbmi. Okolo polovice 13. storočia sem prišli nemeckí osídlenci. V roku 1394 tu stálo 67 (luzicke-hory.cz). Po druhej svetovej vojne bola vysídlená väčšina miestnych obyvateľov. Od roku 2005 je mesto tzv. Historickým mestom. Zámok pochádza z prvej polovici 16. storočia. : , , , , , , , , , (Wikipedia CZ).

Od jesene 1856 do leta 1857 navštevoval tunajšiu meštiansku školu (ceska-kamenice.cz). V mladosti tu v rokoch 1720 – 1728 žil , ktorého Alexander bol lesníkom na tunajšom panstve (luzicke-hory.cz). V historickom centre mesta sa zachovala , ktorá odráža minulosti. Mestu dominuje (ceska-kamenice.cz). Nachádza sa tu pútnická baroková s krížovou cestou. na Zámockom vrchu je romantická zrúcanina ého hradu s rozhľadňou. Väčšieho je neskorogotický kostol s vyhliadkovou vežou (Informačná tabuľa).

Lákadlom je blízkosť národného parku . Neďaleko sa nachádza s krásnymi záhradami. Miestne a ponúkajú tradičné lužické špeciality a domáce dezerty (ceska-kamenice.cz). Na úí mesta sa stýkajú troch chránených krajinných oblastí: , Lužické a České stredohorie (Informačná tabuľa).

Česká Kamenice (German: Böhmisch Kamnitz) is a town in northern Bohemia, Republic, through which the river Kamenice flows. The historic center is designated as an urban monument zone and is considered one of the best-preserved historical centers in northern Bohemia. The town covers an area of 38.76 km² and has a population of 5,247 inhabitants, with an elevation of 301 meters above sea level. is surrounded by the Lusatian Mountains, Bohemian Switzerland, and the Central Bohemian Uplands.

The written mention of the town dates back to 1352, though most sources suggest it was established before 1283. According to some historians, Česká Kamenice may have been founded as early as the 11th century and was initially inhabited by Lusatian Sorbs. German settlers arrived around the middle of the 13th century, and by 1394, the town had 67 houses. After World War II, most of the original population was displaced. Since 2005, Česká Kamenice has been recognized as a Historic Town. Its local parts include Česká Kamenice, Dolní Kamenice, Filipov, Horní Kamenice, Huníkov, Kamenická Nová Víska, Kerhartice, Líska, Pekelský Důl, and Víska pod .

Composer Antonín Dvořák attended the local middle school from autumn 1856 to summer 1857. Christoph Willibald Gluck spent part of his youth here from 1720 to 1728, as his father, , was a forester on the local estate. The historic town center preserves architecture reflecting its rich past, dominated by the Church of Saint Catherine. Other significant landmarks include the pilgrimage Baroque Chapel of the Nativity of the Virgin Mary with a Way of the Cross, the romantic ruins of Kamenice Castle with an observation tower on Castle Hill, and the late-Gothic Church of Saint James the Greater, also featuring an observation tower.

The proximity to the Bohemian Switzerland National Park is a major attraction, alongside the nearby Zápolský Castle with its beautiful gardens. Local restaurants and cafés offer traditional Lusatian specialties and homemade desserts. The town’s territory meets the boundaries of three protected landscape areas: Elbe Sandstone Mountains, Lusatian Mountains, and the Central Bohemian Uplands.

Böhmisch Kamnitz (tschechisch Česká Kamenice) ist eine Stadt in Nordböhmen, Tschechien, durch die der Fluss Kamnitz fließt. Ihr historischer Stadtkern steht unter Denkmalschutz und gilt als eines der am besten erhaltenen historischen Zentren in Nordböhmen. Die Stadt hat eine Fläche von 38,76 km², 5.247 Einwohner und liegt auf einer Höhe von 301 Metern über dem Meeresspiegel. Sie ist von den Lausitzer Bergen, der Böhmischen Schweiz und dem Böhmischen Mittelgebirge umgeben.

Die erste schriftliche Erwähnung stammt aus dem Jahr 1352, obwohl die Stadt vermutlich schon vor 1283 gegründet wurde. Laut einigen Quellen könnte Böhmisch Kamnitz bereits im 11. Jahrhundert von den Lausitzer Sorben besiedelt worden sein. Mitte des 13. Jahrhunderts kamen deutsche Siedler hinzu, und im Jahr 1394 standen hier bereits 67 Häuser. Nach dem Zweiten Weltkrieg wurde der Großteil der Bevölkerung vertrieben. Seit 2005 trägt Böhmisch Kamnitz den Titel „Historische Stadt“. Zur Stadt gehören die Ortsteile Česká Kamenice, Dolní Kamenice, Filipov, Horní Kamenice, Huníkov, Kamenická Nová Víska, Kerhartice, Líska, Pekelský Důl und Víska pod Lesy.

Von Herbst 1856 bis Sommer 1857 besuchte der Komponist Antonín Dvořák die örtliche Bürgerschule. Der Komponist Christoph Willibald Gluck lebte von 1720 bis 1728 hier, da sein Vater Alexander Gluck Förster auf dem lokalen Gut war. Das historische Stadtzentrum bewahrt Architektur, die ihren reichen historischen Hintergrund widerspiegelt. Dominierend ist die Kirche der heiligen Katharina. Weitere bedeutende Sehenswürdigkeiten sind die barocke Wallfahrtskapelle Mariä Geburt mit Kreuzweg, die romantische Ruine der Kamnitz mit Aussichtsturm auf dem und die spätgotische Kirche des heiligen Jakobus des Älteren mit Aussichtsturm.

Attraktiv ist die Nähe zum Nationalpark Böhmische Schweiz. Nicht weit entfernt liegt auch das Schloss Zápolský mit seinen schönen Gärten. Lokale Restaurants und Cafés bieten traditionelle Lausitzer Spezialitäten und hausgemachte Desserts an. Auf dem Gebiet der Stadt treffen sich die Grenzen von drei Landschaftsschutzgebieten: Elbsandsteingebirge, Lausitzer Gebirge und Böhmisches Mittelgebirge.

Česká Kamenice (německy Böhmisch Kamnitz) je město v severních Čechách, kterým protéká řeka Kamenice. Historické jádro města je městskou památkovou zónou a je považováno za jedno z nejzachovalejších historických center v severních Čechách. Město se rozkládá na ploše 38,76 km², má 5247 obyvatel a nachází se v nadmořské výšce 301 metrů nad mořem. Je obklopeno Lužickými horami, Českým Švýcarskem a Českým středohořím.

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1352, avšak většina publikací uvádí, že bylo založeno již před rokem 1283. Podle některých zdrojů mohla být Česká Kamenice osídlena již v 11. století Lužickými Srby. V polovině 13. století se zde usadili němečtí kolonisté a roku 1394 zde stálo 67 domů. Po druhé světové válce byla většina původního obyvatelstva vysídlena. Od roku 2005 je Česká Kamenice označována jako „Historické město“. Místní části zahrnují Českou Kamenici, Dolní Kamenici, Filipov, Horní Kamenici, Huníkov, Kamenickou Novou Vísku, Kerhartice, Lísku, Pekelský Důl a Vísku pod Lesy.

Od podzimu 1856 do léta 1857 navštěvoval zdejší měšťanskou školu hudební skladatel Antonín Dvořák. V mládí zde v letech 1720 až 1728 žil také skladatel Christoph Willibald Gluck, jehož otec Alexander Gluck byl lesníkem na místním panství. V historickém centru města se dochovala architektura odrážející jeho bohatou minulost. Dominantou je kostel svaté Kateřiny. Další významné památky zahrnují barokní poutní kapli Narození Panny Marie s křížovou cestou, romantickou zříceninu hradu Kamenice s rozhlednou na Zámeckém vrchu a pozdně gotický kostel svatého Jakuba Většího s vyhlídkovou věží.

Velkým lákadlem je blízkost národního parku . Nedaleko se nachází také Zápolský zámek s krásnými zahradami. Místní restaurace a kavárny nabízejí tradiční lužické speciality a domácí dezerty. Na území města se setkávají hranice tří chráněných krajinných oblastí: , Lužické hory a České středohoří.

  • Kamenica v Spišskošarišskom medzihorí