Ľudia, Ľudská príroda, Príroda

Siluety

skala
Hits: 28

Silu­e­ty pat­ria medzi pôso­bi­vé a este­tic­ky prí­ťaž­li­vé tech­ni­ky. Ide o foto­gra­fo­va­nie objek­tov ale­bo ľudí tak, že sú zachy­te­ní ako tma­vé kon­tú­ry opro­ti jas­né­mu poza­diu. Ten­to štýl je popu­lár­ny naj­mä vďa­ka svo­jej schop­nos­ti zdô­raz­niť tva­ry a línie, vytvá­rať dra­ma­tic­kú atmo­sfé­ru a vzbu­diť emó­cie. Foto­gra­fo­va­ný objekt vystu­pu­je ako tma­vý tvar na výraz­ne svet­lej­šom poza­dí. Objekt je čas­to pode­xpo­no­va­ný a zachy­tá­va sa len jeho von­kaj­ší obrys. Tvá­re, detai­ly a tex­tú­ry sú obvyk­le skry­té v tie­ni, zatiaľ čo oko­lie je dob­re expo­no­va­né. Naj­lep­ší čas na vytvo­re­nie silu­et je pri zápa­de ale­bo výcho­de sln­ka, prí­pad­ne pri sil­nom pro­tis­vet­le. Objek­ty by mali byť jas­ne defi­no­va­né a ľah­ko roz­poz­na­teľ­né pod­ľa obrysov.

Sil­hou­et­tes are among impres­si­ve and aest­he­ti­cal­ly appe­a­ling pho­tog­rap­hy tech­ni­qu­es. They invol­ve pho­tog­rap­hing objects or peop­le as dark con­tours against a bright backg­round. This sty­le is par­ti­cu­lar­ly popu­lar due to its abi­li­ty to emp­ha­si­ze sha­pes and lines, cre­a­te dra­ma­tic atmo­sp­he­res, and evo­ke emo­ti­ons. The pho­tog­rap­hed sub­ject appe­ars as a dark sha­pe against a sig­ni­fi­can­tly brigh­ter backg­round. The sub­ject is often unde­re­xpo­sed, cap­tu­ring only its outer out­li­ne. Faces, details, and tex­tu­res are usu­al­ly hid­den in sha­do­ws, whi­le the sur­roun­dings are pro­per­ly expo­sed. The best time to cre­a­te sil­hou­et­tes is during sun­ri­se or sun­set, or in strong back­ligh­ting con­di­ti­ons. Sub­jects should have cle­ar­ly defi­ned sha­pes and be easi­ly recog­ni­zab­le by the­ir outlines.

TOP

Všet­ky

Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, Česko, Južná Morava, Neživé, Stavby, Zahraničie, Zámky

Rájec nad Svitavou

skala
Hits: 51

Zámok Rájec nad Svi­ta­vou je nesko­ro­ba­ro­ko­vý zámok nachá­dza­jú­ci sa v mes­te Rájec-​Jestřebí. Bol posta­ve­ný v rokoch 1763 až 1769 prav­de­po­dob­ne pod­ľa návrhu vie­den­ské­ho archi­tek­ta Isi­do­ra Aman­da Mar­ce­la Cane­va­la. Zámok je výni­moč­ný svo­jou kla­si­cis­tic­kou archi­tek­tú­rou fran­cúz­ske­ho typu, kto­rá je na Mora­ve oje­di­ne­lá (kudyz​nu​dy​.cz). Inte­ri­é­ry zám­ku sú boha­to zdo­be­né a obsa­hu­jú cen­né ume­lec­ké zbier­ky, vrá­ta­ne obra­zov zápa­do­európ­skych, holand­ských a flám­skych maj­strov zo zbie­rok rodi­ny Sal­mov. Zámok tiež dis­po­nu­je roz­siah­ly­mi zbier­ka­mi orien­tál­ne­ho por­ce­lá­nu a jed­nou z naj­väč­ších zámoc­kých kniž­níc s viac ako 60 000 zväz­ka­mi, vrá­ta­ne ruko­pi­sov zo 14. sto­ro­čia a prvo­tla­čí z 15. sto­ro­čia (zamek​-rajec​.cz). Oko­lie zám­ku tvo­rí anglic­ký park zalo­že­ný v roku 1767, kto­rý bol v prvej štvr­ti­ne 19. sto­ro­čia upra­ve­ný do prírodno-​krajinárskeho štý­lu. Park obsa­hu­je vzác­ne dre­vi­ny, vodo­pád a sys­tém troch ryb­níč­kov. Súčas­ťou are­álu je aj záh­rad­níc­tvo, zná­me svo­jou oje­di­ne­lou zbier­kou kamé­lií, kto­rá bola v roku 1973 pre­ve­ze­ná z Průho­nic. Kaž­do­roč­ne kon­com feb­ru­ára sa tu koná tra­dič­ná výsta­va tých­to rast­lín a kve­ti­no­vých aranž­má­nov (kudyz​nu​dy​.cz). 

Na úze­mí Ráj­ca nad Jes­tře­bí boli už v stre­do­ve­ku dve gotic­ké pev­nos­ti, kto­ré boli zni­če­né kon­com 14. sto­ro­čia. V 15. sto­ro­čí bola jed­na z tých­to pev­nos­tí obno­ve­ná a v roku 1570 pre­sta­va­ná na rene­sanč­ný zámok. Ten ale bohu­žiaľ v roku 1757 vyho­rel a mies­to neho bol posta­ve­ný zámok nový, kto­rý je syn­té­zou nesko­ré­ho baro­ka a fran­cúz­ske­ho kla­si­ciz­mu. Dnes je zámok národ­nou kul­túr­nou pamiat­kou (zamek​-rajec​.cz).

Rájec nad Svi­ta­vou Cast­le is a late Baro­que cast­le loca­ted in the town of Rájec-​Jestřebí. It was built bet­we­en 1763 and 1769, most like­ly based on a design by the Vien­ne­se archi­tect Isi­dor Amand Mar­cel Cane­va­le. The cast­le is excep­ti­onal for its French-​style clas­si­cal archi­tec­tu­re, which is uni­que in Mora­via (kudyz​nu​dy​.cz). The cast­le­’s inte­ri­ors are rich­ly deco­ra­ted and hou­se valu­ab­le art col­lec­ti­ons, inc­lu­ding pain­tings by Wes­tern Euro­pe­an, Dutch, and Fle­mish mas­ters from the Salm fami­ly col­lec­ti­on. The cast­le also boasts exten­si­ve col­lec­ti­ons of orien­tal por­ce­lain and one of the lar­gest cast­le lib­ra­ries, with over 60,000 volu­mes, inc­lu­ding manusc­ripts from the 14th cen­tu­ry and incu­na­bu­la from the 15th cen­tu­ry (zamek​-rajec​.cz).

The cast­le­’s sur­roun­dings inc­lu­de an English park, estab­lis­hed in 1767, which was rede­sig­ned in the ear­ly 19th cen­tu­ry into a natu­ra­lis­tic lands­ca­pe sty­le. The park con­tains rare tre­es, a water­fall, and a sys­tem of three ponds. The esta­te also fea­tu­res a hor­ti­cul­tu­ral gar­den kno­wn for its uni­que col­lec­ti­on of camel­lias, which was relo­ca­ted from Průho­ni­ce in 1973. Eve­ry year at the end of Feb­ru­ary, a tra­di­ti­onal exhi­bi­ti­on of the­se plants and flo­ral arran­ge­ments is held here (kudyz​nu​dy​.cz).

In the ter­ri­to­ry of Rájec nad Jes­tře­bí, the­re were two Got­hic for­tres­ses in the Midd­le Ages, which were des­tro­y­ed at the end of the 14th cen­tu­ry. In the 15th cen­tu­ry, one of the­se for­tres­ses was res­to­red and rebu­ilt into a Renais­san­ce cast­le in 1570. Unfor­tu­na­te­ly, this cast­le bur­ned down in 1757, and a new cast­le was built in its pla­ce, com­bi­ning late Baro­que and French clas­si­cism. Today, the cast­le is a nati­onal cul­tu­ral monu­ment (zamek​-rajec​.cz).

Zámek Rájec nad Svi­ta­vou je pozdně barok­ní zámek nachá­ze­jí­cí se ve měs­tě Rájec-​Jestřebí. Byl posta­ven v letech 1763 až 1769, prav­děpo­dob­ně pod­le návrhu vídeňs­ké­ho archi­tek­ta Isi­do­ra Aman­da Mar­ce­la Cane­va­la. Zámek je výji­meč­ný svou kla­si­cist­ní archi­tek­tu­rou fran­couz­ské­ho typu, kte­rá je na Mora­vě oje­di­nělá (kudyz​nu​dy​.cz). Inte­ri­é­ry zám­ku jsou boha­tě zdo­be­né a obsa­hu­jí cen­né umělec­ké sbír­ky, včet­ně obra­zů zápa­do­ev­rop­ských, holand­ských a vlám­ských mis­trů ze sbí­rek rodi­ny Sal­mů. Zámek také dis­po­nu­je roz­sáh­lý­mi sbír­ka­mi orien­tál­ní­ho por­ce­lá­nu a jed­nou z nej­vět­ších zámec­kých kni­ho­ven s více než 60 000 svaz­ky, včet­ně ruko­pi­sů ze 14. sto­le­tí a prvo­tis­ků z 15. sto­le­tí (zamek​-rajec​.cz).

Oko­lí zám­ku tvo­ří anglic­ký park zalo­že­ný v roce 1767, kte­rý byl v prv­ní čtvr­ti­ně 19. sto­le­tí upra­ven do přírodně-​krajinářského sty­lu. Park obsa­hu­je vzác­né dře­vi­ny, vodo­pád a sys­tém tří ryb­ní­ků. Sou­čás­tí are­álu je také zahrad­nic­tví, zná­mé svou oje­di­nělou sbír­kou kamé­lií, kte­rá byla v roce 1973 pře­ve­ze­na z Průho­nic. Kaž­do­roč­ně kon­cem úno­ra se zde koná tra­dič­ní výsta­va těch­to rost­lin a květi­no­vých aranž­má (kudyz​nu​dy​.cz).

Na úze­mí Ráj­ce nad Jes­tře­bí byly již ve stře­do­věku dvě gotic­ké pev­nos­ti, kte­ré byly zni­če­ny kon­cem 14. sto­le­tí. V 15. sto­le­tí byla jed­na z těch­to pev­nos­tí obno­ve­na a v roce 1570 pře­sta­věna na rene­sanč­ní zámek. Ten však bohu­žel v roce 1757 vyho­řel a mís­to něj byl posta­ven nový zámek, kte­rý je syn­té­zou pozdní­ho baro­ka a fran­couz­ské­ho kla­si­cis­mu. Dnes je zámek národ­ní kul­tur­ní památ­kou (zamek​-rajec​.cz).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, Česko, Južná Morava, Moravské, Obce, Zahraničie

Sokolnice

skala
Hits: 55

Sokol­ni­ce je obec nachá­dza­jú­ca pri­bliž­ne 11 km juho­vý­chod­ne od Brna. Rozp­res­tie­ra sa v Dyjsko-​svrateckom úva­le na pra­vom bre­hu rieč­ky Říč­ka. S nad­mor­skou výš­kou 207 m n. m. a roz­lo­hou 11,35 km² tu žije pri­bliž­ne 2 432 oby­va­te­ľov. Prvá písom­ná zmien­ka o Sokol­ni­ciach pochá­dza z roku 1408. Názov obce je odvo­de­ný od slo­va ​“sokol­ník”, čo naz­na­ču­je, že oby­va­te­lia sa v minu­los­ti zaobe­ra­li soko­liar­stvom. V prie­be­hu sto­ro­čí obec čas­to meni­la maji­te­ľov; význam­ný­mi vlast­ník­mi boli naprí­klad kláš­tor v Tře­bí­či a rod Diet­richs­te­i­nov­cov, kto­rí vlast­ni­li obec od roku 1705 do roku 1875. Počas trid­sať­roč­nej voj­ny bola obec výraz­ne poško­de­ná (Wiki­pe­dia). Ku pan­stvu pat­ri­li v roku 1750 aj obce Horá­kov, Kobyl­ni­ce, Tel­ni­ce a časť Jiři­ko­vic (Infor­mač­ná tabuľa).

Dňa 2. decem­bra 1805 sa v oko­lí Sokol­níc odo­hra­la bit­ka pri Slav­ko­ve, kto­rá ovplyv­ni­la aj miest­nych oby­va­te­ľov (Wiki­pe­dia). Sokol­ni­ce boli stre­dom obra­ny juž­né­ho kríd­la fran­cúz­skej armá­dy. Po bit­ke bola sýp­ka väze­ním pre 400 rusov a v poliach za ňou pocho­va­li pod­da­ných do šach­to­vých hro­bov (Infor­mač­ná tabuľa). 

Domi­nan­tou obce je zámok Sokol­ni­ce, kto­rý bol posta­ve­ný na mies­te star­šej pev­nos­ti. Pôvod­ne baro­ko­vý zámok bol neskôr pre­sta­va­ný v his­to­ri­zu­jú­com štý­le a dnes slú­ži ako domov seni­orov. Súčas­ťou zám­ku je cen­ná rano­ba­ro­ko­vá kapl­n­ka a oko­li­tý park, kto­rý je voľ­ne prí­stup­ný verej­nos­ti (Wiki­pe­dia). Úpra­vy v polo­vi­ci 19. sto­ro­čia boli v štý­le anglic­kej goti­ky (Infor­mač­ná tabuľa).

Ďal­šou význam­nou stav­bou je býva­lá baro­ko­vá sýp­ka z prvej štvr­ti­ny 18. sto­ro­čia, kto­rá bola pre­sta­va­ná na moder­ný byto­vý dom. Obec je zná­ma aj svo­jou vinár­skou tra­dí­ci­ou, nachá­dza sa vo Vel­ko­pav­lo­vic­kej vinár­skej podob­las­ti. Medzi miest­ne vini­ce pat­ria Vinoh­rad­ská trať, Paděl­ky a Pran­ty (Wiki­pe­dia). Za obcou sme­rom na Kobyl­ni­ce je sokol­nic­ká bažan­tni­ca, kom­plex luž­ných lúk a par­ko­vo upra­ve­ných plôch (Infor­mač­ná tabuľa).

Sokol­ni­ce is a vil­la­ge loca­ted app­ro­xi­ma­te­ly 11 km sout­he­ast of Brno. It lies in the Dyje-​Svratka Val­ley on the right bank of the Říč­ka River. With an alti­tu­de of 207 meters abo­ve sea level and an area of 11.35 km², the vil­la­ge is home to about 2,432 inha­bi­tants. The first writ­ten men­ti­on of Sokol­ni­ce dates back to 1408. The name of the vil­la­ge is deri­ved from the word ​“fal­co­ner,” indi­ca­ting that the inha­bi­tants were his­to­ri­cal­ly invol­ved in fal­con­ry. Over the cen­tu­ries, the vil­la­ge fre­qu­en­tly chan­ged owners; notab­le prop­rie­tors inc­lu­ded the Tře­bíč Monas­te­ry and the Diet­richs­te­in fami­ly, who owned the vil­la­ge from 1705 to 1875. During the Thir­ty Years’ War, the vil­la­ge suf­fe­red sig­ni­fi­cant dama­ge (Wiki­pe­dia). In 1750, the esta­te also inc­lu­ded the vil­la­ges of Horá­kov, Kobyl­ni­ce, Tel­ni­ce, and part of Jiři­ko­vi­ce (Infor­ma­ti­on Board).

On Decem­ber 2, 1805, the Batt­le of Aus­ter­litz took pla­ce near Sokol­ni­ce, sig­ni­fi­can­tly impac­ting the local popu­la­ti­on (Wiki­pe­dia). Sokol­ni­ce was at the cen­ter of the defen­se of the sout­hern flank of the French army. After the batt­le, the gra­na­ry ser­ved as a pri­son for 400 Rus­sians, and local serfs were buried in mass gra­ves in the fields behind it (Infor­ma­ti­on Board).

The domi­nant fea­tu­re of the vil­la­ge is Sokol­ni­ce Cast­le, built on the site of an older for­tress. Ori­gi­nal­ly a Baro­que cast­le, it was later rebu­ilt in a his­to­ri­cist sty­le and now ser­ves as a seni­or home. The cast­le inc­lu­des a valu­ab­le ear­ly Baro­que cha­pel and a sur­roun­ding park open to the pub­lic (Wiki­pe­dia). Modi­fi­ca­ti­ons in the mid-​19th cen­tu­ry were made in the English Got­hic sty­le (Infor­ma­ti­on Board).

Anot­her notab­le buil­ding is a for­mer Baro­que gra­na­ry from the first quar­ter of the 18th cen­tu­ry, which has been con­ver­ted into a modern resi­den­tial buil­ding. The vil­la­ge is also kno­wn for its wine­ma­king tra­di­ti­on, as it is loca­ted in the Vel­ko­pav­lo­vi­ce Wine Sub­re­gi­on. Local vine­y­ards inc­lu­de Vinoh­rad­ská Trať, Paděl­ky, and Pran­ty (Wiki­pe­dia). Bey­ond the vil­la­ge towards Kobyl­ni­ce lies the Sokol­ni­ce Phe­a­san­try, a com­plex of flo­odp­lain mea­do­ws and lands­ca­ped are­as (Infor­ma­ti­on Board).

Sokol­ni­ce je obec nachá­ze­jí­cí se přib­liž­ně 11 km jiho­vý­chod­ně od Brna. Rozk­lá­dá se v Dyjsko-​svrateckém úva­lu na pra­vém bře­hu říč­ky Říč­ka. S nad­mo­řs­kou výš­kou 207 m n. m. a roz­lo­hou 11,35 km² zde žije přib­liž­ně 2 432 oby­va­tel. Prv­ní písem­ná zmín­ka o Sokol­ni­cích pochá­zí z roku 1408. Název obce je odvo­zen od slo­va ​“sokol­ník,” což naz­na­ču­je, že oby­va­te­lé se v minu­los­ti zabý­va­li sokol­nic­tvím. V průběhu sta­le­tí obec čas­to měni­la maji­te­le; význam­ný­mi vlast­ní­ky byli napří­klad tře­bíčs­ký kláš­ter a rod Diet­richs­te­i­nů, kte­ří obec vlast­ni­li od roku 1705 do roku 1875. Během tři­ce­ti­le­té vál­ky byla obec výraz­ně poško­ze­na (Wiki­pe­dia). V roce 1750 k pan­ství patři­ly také obce Horá­kov, Kobyl­ni­ce, Tel­ni­ce a část Jiří­ko­vic (Infor­mač­ní tabule).

Dne 2. pro­sin­ce 1805 se v oko­lí Sokol­nic odeh­rá­la bit­va u Slav­ko­va, kte­rá výraz­ně ovliv­ni­la míst­ní oby­va­te­le (Wiki­pe­dia). Sokol­ni­ce byly stře­dem obra­ny již­ní­ho kříd­la fran­couz­ské armá­dy. Po bit­vě slou­ži­la sýp­ka jako věze­ní pro 400 Rusů a na polích za ní byli pod­da­ní pohřbe­ni do šach­to­vých hro­bů (Infor­mač­ní tabule).

Domi­nan­tou obce je zámek Sokol­ni­ce, kte­rý byl posta­ven na mís­tě star­ší pev­nos­ti. Původ­ně barok­ní zámek byl později pře­sta­věn v his­to­ri­zu­jí­cím sty­lu a dnes slou­ží jako domov pro seni­ory. Sou­čás­tí zám­ku je cen­ná raně barok­ní kap­le a okol­ní park, kte­rý je vol­ně pří­stup­ný veřej­nos­ti (Wiki­pe­dia). Úpra­vy v polo­vi­ně 19. sto­le­tí byly pro­ve­de­ny v anglic­ké goti­ce (Infor­mač­ní tabule).

Dal­ší význam­nou stav­bou je býva­lá barok­ní sýp­ka z prv­ní čtvr­ti­ny 18. sto­le­tí, kte­rá byla pře­sta­věna na moder­ní byto­vý dům. Obec je zná­má také svou vina­řs­kou tra­di­cí, nachá­zí se ve Vel­ko­pav­lo­vic­ké vina­řs­ké podob­las­ti. Mezi míst­ní vini­ce patří Vinoh­rad­ská trať, Paděl­ky a Pran­ty (Wiki­pe­dia). Za obcí směrem na Kobyl­ni­ce se nachá­zí sokol­nic­ká bažan­tni­ce, kom­plex luž­ních luk a par­ko­vě upra­ve­ných ploch (Infor­mač­ní tabule).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, Česko, Južná Morava, Mestá, Moravské, Zahraničie

Kyjov

skala
Hits: 69

Kyjov sa nachá­dza v juho­mo­rav­skom kra­ji, v okre­se Hodo­nín. His­tó­ria Kyjov sia­ha do 12. sto­ro­čia. Udr­žia­va­jú sa tu miest­ne zvy­ky, ľudo­vé tan­ce, poria­da­jú sa tra­dič­né fes­ti­va­ly. Na oko­lí sa nachá­dza množ­stvo viníc, na mier­ne zvl­ne­nom teré­ne. Miest­nu kra­ji­nu zbož­ňu­jem. Ponú­ka nád­her­né výhľa­dy. Roz­umiem, že nie sú pre kaž­dé­ho také pôso­bi­vé. V cen­tre Kyjo­va sa nachá­dza­jú his­to­ric­ké budo­vy a pamiat­ky. Význam­ným je verej­ne dostup­ný zámok Kyjov. Miest­ne vína sú pova­žo­va­né za jed­ny z naj­lep­ších širo­ko ďaleko.

Domi­nan­tou mes­ta je rene­sanč­ná rad­ni­ca s vežou, posta­ve­ná v 16. sto­ro­čí, kto­rá dodnes slú­ži ako síd­lo mest­ské­ho úra­du. Na Masa­ry­ko­vom námes­tí náj­de­te aj baro­ko­vý kos­tol Nane­bov­za­tia Pan­ny Márie, pôvod­ne súčasť kapu­cín­ske­ho kláš­to­ra. Milov­ní­ci his­tó­rie oce­nia Vlas­ti­ved­né múze­um Kyjov, síd­lia­ce v rene­sanč­nom zámoč­ku, kto­ré ponú­ka expo­zí­cie zame­ra­né na arche­oló­giu, etno­gra­fiu a prí­ro­do­ve­du (mes​to​ky​jov​.cz). Kyjov je jed­ným z hlav­ných cen­tier ľudo­vej kul­tú­ry na Slo­vác­ku. Kaž­dé šty­ri roky sa tu koná folk­lór­ny fes­ti­val Slo­vác­ky rok, kto­rý pri­lá­ka tisí­ce náv­štev­ní­kov z Čes­kej repub­li­ky i zo zahra­ni­čia. Počas šty­roch augus­to­vých dní mes­to oží­va ľudo­vý­mi tra­dí­cia­mi, zvyk­mi a pies­ňa­mi (kudyz​nu​dy​.cz). Oko­lie Kyjo­va je zná­me svo­ji­mi vini­ca­mi a vinoh­rad­níc­ky­mi oblas­ťa­mi. Náv­štev­ní­ci môžu ochut­nať miest­ne vína v tra­dič­ných vin­ných piv­ni­ciach a spoz­nať tak boha­tú vinár­sku kul­tú­ru regi­ó­nu. Kra­ji­na oko­lo Kyjo­va, čas­to nazý­va­ná ​“Morav­ské Tos­kán­sko”, je cha­rak­te­ris­tic­ká svo­ji­mi zvl­ne­ný­mi polia­mi, vini­ca­mi a sad­mi. Táto oblasť je obľú­be­ná medzi foto­graf­mi z celé­ho sve­ta pre svo­je maleb­né sce­né­rie. (kudyz​nu​dy​.cz). Medzi obľú­be­né cie­le pat­rí zrú­ca­ni­na hra­du Cim­burk, pies­kov­co­vé ska­ly Kozel a Kaza­tel­na či taju­pl­né Hra­dis­ko svä­té­ho Kli­men­ta (mes​to​ky​jov​.cz).

Kyjov is loca­ted in the South Mora­vian Regi­on, in the Hodo­nín Dis­trict. Its his­to­ry dates back to the 12th cen­tu­ry. Local tra­di­ti­ons, folk dan­ces, and tra­di­ti­onal fes­ti­vals are pre­ser­ved here. The sur­roun­ding area is home to nume­rous vine­y­ards on gen­tly rol­ling ter­rain. I ado­re the local lands­ca­pe; it offers stun­ning vie­ws, though I unders­tand they may not be as cap­ti­va­ting to eve­ry­o­ne. In the cen­ter of Kyjov, you’ll find his­to­ri­cal buil­dings and land­marks. One notab­le site is the pub­lic­ly acces­sib­le Kyjov Cha­te­au. Local wines are con­si­de­red among the best in the region.

The town’s domi­nant fea­tu­re is the Renais­san­ce town hall with a tower, built in the 16th cen­tu­ry, which still ser­ves as the seat of the muni­ci­pal offi­ce. On Masa­ryk Squ­are, you can also find the Baro­que Church of the Assump­ti­on of the Vir­gin Mary, ori­gi­nal­ly part of a Capu­chin monas­te­ry. His­to­ry ent­hu­siasts will app­re­cia­te the Kyjov Muse­um of Local His­to­ry, hou­sed in a Renais­san­ce cha­te­au, offe­ring exhi­bi­ti­ons focu­sed on archa­e­olo­gy, eth­nog­rap­hy, and natu­ral scien­ces (mes​to​ky​jov​.cz). Kyjov is one of the main cen­ters of folk cul­tu­re in the Slo­vác­ko regi­on. Eve­ry four years, it hosts the Slo­vác­ko Year folk­lo­re fes­ti­val, att­rac­ting thou­sands of visi­tors from both the Czech Repub­lic and abro­ad. During four days in August, the town comes ali­ve with folk tra­di­ti­ons, cus­toms, and songs (kudyz​nu​dy​.cz).

The sur­roun­dings of Kyjov are reno­wned for the­ir vine­y­ards and wine­ma­king are­as. Visi­tors can tas­te local wines in tra­di­ti­onal wine cel­lars, expe­rien­cing the regi­on’s rich wine­ma­king cul­tu­re. The lands­ca­pe around Kyjov, often cal­led ​“Mora­vian Tus­ca­ny,” is cha­rac­te­ri­zed by rol­ling fields, vine­y­ards, and orchards. This area is popu­lar among pho­tog­rap­hers from around the world for its pic­tu­re­sque sce­ne­ry (kudyz​nu​dy​.cz). Popu­lar des­ti­na­ti­ons inc­lu­de the ruins of Cim­burk Cast­le, the Kozel and Kaza­tel­na sand­sto­ne rocks, and the mys­te­ri­ous St. Cle­men­t’s Hill Fort (mes​to​ky​jov​.cz).

Kyjov se nachá­zí v Jiho­mo­rav­ském kra­ji, v okre­se Hodo­nín. Jeho his­to­rie sahá do 12. sto­le­tí. Udr­žu­jí se zde míst­ní zvy­ky, lido­vé tan­ce a pořá­da­jí tra­dič­ní fes­ti­va­ly. Oko­lí je plné vinic na mír­ně zvl­něném teré­nu. Míst­ní kra­ji­na mě nadch­la; nabí­zí nád­her­né výhle­dy, i když chá­pu, že ne kaž­dé­ho tak oslo­ví. V cen­tru Kyjo­va se nachá­ze­jí his­to­ric­ké budo­vy a památ­ky. Význam­nou stav­bou je veřej­ně pří­stup­ný zámek Kyjov. Míst­ní vína jsou pova­žo­vá­na za jed­ny z nej­lep­ších v širo­kém okolí.

Domi­nan­tou měs­ta je rene­sanč­ní rad­ni­ce s věží, posta­ve­ná v 16. sto­le­tí, kte­rá dodnes slou­ží jako síd­lo měst­ské­ho úřa­du. Na Masa­ry­ko­vě náměs­tí naj­de­te také barok­ní kos­tel Nane­bev­ze­tí Pan­ny Marie, původ­ně sou­část kapu­cín­ské­ho kláš­te­ra. Milov­ní­ci his­to­rie oce­ní Vlas­ti­věd­né muze­um Kyjov, kte­ré síd­lí v rene­sanč­ním zámeč­ku a nabí­zí expo­zi­ce zaměře­né na arche­olo­gii, etno­gra­fii a pří­ro­do­vědu (mes​to​ky​jov​.cz). Kyjov je jed­ním z hlav­ních cen­ter lido­vé kul­tu­ry na Slo­vác­ku. Kaž­dé čty­ři roky se zde koná folk­lor­ní fes­ti­val Slo­vác­ký rok, kte­rý při­lá­ká tisí­ce návš­těv­ní­ků z Čes­ké repub­li­ky i ze zahra­ni­čí. Během čtyř srp­no­vých dní měs­to oží­vá lido­vý­mi tra­di­ce­mi, zvy­ky a pís­němi (kudyz​nu​dy​.cz). Oko­lí Kyjo­va je zná­mé svý­mi vini­ce­mi a vina­řs­ký­mi oblas­tmi. Návš­těv­ní­ci mohou ochut­nat míst­ní vína v tra­dič­ních vin­ných sklíp­cích a poznat boha­tou vina­řs­kou kul­tu­ru regi­onu. Kra­ji­na oko­lo Kyjo­va, čas­to nazý­va­ná ​„Morav­ské Tos­kán­sko“, je cha­rak­te­ris­tic­ká svý­mi zvl­něný­mi poli, vini­ce­mi a sady. Tato oblast je oblí­be­ná mezi foto­gra­fy z celé­ho světa pro své maleb­né sce­né­rie (kudyz​nu​dy​.cz). Mezi oblí­be­né cíle patří zří­ce­ni­na hra­du Cim­burk, pís­kov­co­vé ská­ly Kozel a Kaza­tel­na či tajem­né Hra­dis­ko sva­té­ho Kli­men­ta (mes​to​ky​jov​.cz).

Use Facebook to Comment on this Post

Organizmy, Príroda, Vtáky, Živočíchy

Sýkorky

skala
Hits: 328

Na Slo­ven­sku žije nie­koľ­ko dru­hov sýko­riek, pat­ria do čeľa­de Pari­dae. Tie­to malé a živé vtá­ky sú obľú­be­né pre svo­je pes­tro­fa­reb­né ope­re­nie a aktív­ne sprá­va­nie. Sú pomer­ne pris­pô­so­bi­vé. Sú aktív­ne a ener­gic­ké vtá­ky, kto­ré sa živia hmy­zom, seme­na­mi a inou potra­vou, kto­rú náj­du v oko­lí. Parus major, hla­va a hrd­lo sú čier­ne, boky hla­vy sú bie­lo­žl­té, chr­bát je zele­no­mod­rý, bru­cho je žlté. Je naj­väč­šou sýkor­kou na Slo­ven­sku. Hniez­di v duti­nách stro­mov. Cyanis­tes cae­ru­leus má mod­ré vrch­né čas­ti tela, žlté bru­cho a boky. Čas­to sa vysky­tu­je v záh­ra­dách, hniez­di v duti­nách stro­mov. Peri­pa­rus ater má čier­nu čiap­ku a líca, bie­ly krk a hrd­lo a hne­dý chr­bát. Žije v lesoch, zvlášť v hor­ských oblas­tiach. Hniez­di v duti­nách stro­mov. Lop­hop­ha­nes cris­ta­tus má hla­vu zdo­be­nú parož­ka­mi, vrch­ná časť tela je sivá, spod­ná časť je žltá. Pre­fe­ru­je ihlič­na­té lesy, hniez­di v duti­nách stro­mov. Poeci­le palus­tris má sivú hla­vu a krk, hne­dý chr­bát, bie­le bru­cho. Obý­va mok­ra­de a bre­hy poto­kov, hniez­di v duti­nách stromov.

In Slo­va­kia, the­re are seve­ral types of tits, belo­n­ging to the Pari­dae fami­ly. The­se litt­le, live­ly birds are popu­lar for the­ir color­ful feat­hers and acti­ve beha­vi­or. The­y­’re quite adap­tab­le and feed on insects, seeds, and wha­te­ver else they find around. Parus major has a black head and thro­at, yellowish-​white sides of the head, a greenish-​blue back, and a yel­low bel­ly. It’s the lar­gest tit in Slo­va­kia and nests in tree cavi­ties. Cyanis­tes cae­ru­le­us, with its blue upper body, yel­low bel­ly, and sides, is often spot­ted in gar­dens and nests in tree cavi­ties. Peri­pa­rus ater rocks a black cap and che­eks, a whi­te neck and thro­at, and a bro­wn back. It lives in forests, espe­cial­ly in moun­tai­nous are­as, and nests in tree cavi­ties. Lop­hop­ha­nes cris­ta­tus, spor­ting a head ador­ned with ​“horns,” has a gray upper body and a yel­low lower body. It pre­fers coni­fe­rous forests and nests in tree cavi­ties. Poeci­le palus­tris, with its gray head and neck, bro­wn back, and whi­te bel­ly, hangs out in wet­lands and stre­am banks, nesting in tree cavities.

Use Facebook to Comment on this Post