Krajina, České, Česko, Južné Čechy, Obce, Zahraničie

Netolice – jedno z najstarších miest v Čechách

Hits: 74

Neto­li­ce je mes­teč­ko nachá­dza­jú­ce sa v juž­ných Čechách, pri­bliž­ne 20 kilo­met­rov západ­ne od Čes­kých Budějo­víc, žije tu pri­bliž­ne 2 500 oby­va­te­ľov. Prvá písom­ná zmien­ka o Neto­li­ciach pochá­dza z roku 981, keď sú spo­mí­na­né v Kos­mo­vej kro­ni­ke ako hra­dis­ko. Arche­olo­gic­ké nále­zy však naz­na­ču­jú osíd­le­nie tej­to oblas­ti už v dobe bron­zo­vej. V 8. sto­ro­čí sa tu usa­di­li Slo­va­nia, čo robí z Neto­líc jed­no z naj­star­ších miest v Čechách (hola​so​vi​ce​.eu). Po vyvraž­de­ní rodu Slav­ní­kov­cov v roku 995 sa hra­dis­ko Neto­li­ce sta­lo majet­kom vlád­nu­ce­ho rodu Pře­mys­lov­cov. Pod hra­dis­kom vznik­la osa­da oko­lo kos­to­la svä­té­ho Vác­la­va, kto­rá sa postup­ne roz­ras­ta­la a sta­la sa cen­trom obcho­du a sprá­vy v regi­ó­ne (en​.wiki​pe​dia​.org).

His­to­ric­ké jad­ro Neto­líc je mest­skou pamiat­ko­vou zónou s množ­stvom zacho­va­lých his­to­ric­kých budov. Zámok Kra­toch­ví­le je rene­sanč­ný zámok z roku 1583, posta­ve­ný ako lovec­ký zámok pre Vilé­ma z Rožm­ber­ka v štý­le talian­skych víl. Nachá­dza sa v čas­ti Pet­rův Dvůr a je národ­nou kul­túr­nou pamiat­kou (en​.wiki​pe​dia​.org). Kos­tol svä­té­ho Vác­la­va je pôvod­ne gotic­ká stav­ba s román­sky­mi prv­ka­mi z dru­hej polo­vi­ce 13. sto­ro­čia, s rene­sanč­nou vežou. Kos­tol Nane­bov­za­tia Pan­ny Márie pochá­dza z dru­hej polo­vi­ce 13. sto­ro­čia, v 17. sto­ro­čí pre­šiel rano­ba­ro­ko­vou pre­stav­bou. Rad­ni­ca je neore­ne­sanč­ná budo­va z roku 1869 na Mie­ro­vom námes­tí. Baro­ko­vá fon­tá­na sa nachá­dza sa na námes­tí a pochá­dza z roku 1677. Na vrchu Sva­tý Ján sa nachá­dza Arche­opark Neto­li­ce, kto­rý pre­zen­tu­je výsled­ky arche­olo­gic­ké­ho výsku­mu rano­stre­do­ve­ké­ho hra­dis­ka for­mou pria­mej rekon­štruk­cie. Náv­štev­ní­ci tu môžu vidieť rekon­štru­ova­né opev­ne­nie, pali­sá­du a stráž­nu vežu, kto­rá slú­ži aj ako roz­hľad­ňa s výhľa­dom na mes­to a oko­li­tú kra­ji­nu (hola​so​vi​ce​.eu). Neto­li­ce sú zná­me svo­ji­mi tra­dič­ný­mi podu­ja­tia­mi, ako je Sta­ro­čes­ký jar­mark Na Linec­ké ces­tě”, kto­rý sa koná v máji a ponú­ka ukáž­ky reme­siel, tra­dič­nej hud­by a tan­ca. Medzi význam­né osob­nos­ti spo­je­né s Neto­li­ca­mi pat­rí Josef Štěpá­nek Neto­lic­ký (asi 1460 – 1538), čes­ký ryb­ni­kár a archi­tekt, kto­rý sa podie­ľal na budo­va­ní ryb­ní­kov v juž­ných Čechách (en​.wiki​pe​dia​.org).

Oko­lie Neto­líc je boha­té na ryb­ní­ky a lesy, čo posky­tu­je ide­ál­ne pod­mien­ky pre milov­ní­kov prí­ro­dy a rekre­ácie. Ryb­ník Mnich, zalo­že­ný v 15. ale­bo 16. sto­ro­čí, je obľú­be­ným mies­tom na pre­chádz­ky a rela­xá­ciu. Na jeho hrá­dzi sa nachá­dza­jú dva his­to­ric­ky cen­né kamen­né oblú­ko­vé mos­ty (en​.wiki​pe​dia​.org). V blíz­kos­ti mes­ta sa nachá­dza aj pút­nic­ké mies­to Lomec s kos­to­lom mena Pan­ny Márie, kto­rý je jed­ným z naj­výz­nam­nej­ších baro­ko­vých pút­nic­kých miest v juž­ných Čechách (hola​so​vi​ce​.eu).


Neto­li­ce is a small town loca­ted in South Bohe­mia, app­ro­xi­ma­te­ly 20 kilo­me­ters west of Čes­ké Budějo­vi­ce, with a popu­la­ti­on of around 2,500. The first writ­ten men­ti­on of Neto­li­ce dates back to 981 when it was recor­ded as a for­ti­fied sett­le­ment in the Chro­nic­le of Cos­mas. Howe­ver, archa­e­olo­gi­cal fin­dings sug­gest that the area was inha­bi­ted as ear­ly as the Bron­ze Age. In the 8th cen­tu­ry, Slavs sett­led here, making Neto­li­ce one of the oldest towns in Bohe­mia (hola​so​vi​ce​.eu). After the mas­sac­re of the Slav­ník dynas­ty in 995, the Neto­li­ce stron­ghold beca­me the pro­per­ty of the ruling Pře­mys­lid dynas­ty. A sett­le­ment deve­lo­ped below the for­tress around the Church of St. Wen­ces­las, gra­du­al­ly expan­ding into a regi­onal cen­ter of tra­de and admi­ni­stra­ti­on (en​.wiki​pe​dia​.org).

The his­to­ri­cal core of Neto­li­ce is a muni­ci­pal heri­ta­ge zone with many well-​preserved his­to­ri­cal buil­dings. Kra­toch­ví­le Cha­te­au, a Renais­san­ce hun­ting lod­ge built in 1583 for Vilém of Rožm­berk in the sty­le of Ita­lian vil­las, is loca­ted in the Pet­rův Dvůr dis­trict and is a nati­onal cul­tu­ral monu­ment (en​.wiki​pe​dia​.org). The Church of St. Wen­ces­las is ori­gi­nal­ly a Got­hic struc­tu­re with Roma­ne­sque ele­ments from the second half of the 13th cen­tu­ry, fea­tu­ring a Renais­san­ce tower. The Church of the Assump­ti­on of the Vir­gin Mary also dates back to the second half of the 13th cen­tu­ry and under­went an ear­ly Baro­que recons­truc­ti­on in the 17th cen­tu­ry. The town hall is a Neo-​Renaissance buil­ding from 1869, loca­ted on Pea­ce Squ­are. A Baro­que foun­tain from 1677 is also situ­ated in the squ­are. On St. John’s Hill (Sva­tý Ján), the Neto­li­ce Archa­e­opark pre­sents the results of archa­e­olo­gi­cal rese­arch on the ear­ly medie­val stron­ghold through direct recons­truc­ti­on. Visi­tors can see recons­truc­ted for­ti­fi­ca­ti­ons, a pali­sa­de, and a watch­to­wer, which also ser­ves as a lookout point offe­ring vie­ws of the town and sur­roun­ding coun­try­si­de (hola​so​vi​ce​.eu).

Neto­li­ce is kno­wn for its tra­di­ti­onal events, such as the Old Czech Fair Na Linec­ké ces­tě, held in May, fea­tu­ring demon­stra­ti­ons of crafts, tra­di­ti­onal music, and dan­ce. Among the notab­le figu­res asso­cia­ted with Neto­li­ce is Josef Štěpá­nek Neto­lic­ký (c. 1460 – 1538), a Czech pond buil­der and archi­tect who con­tri­bu­ted to the cons­truc­ti­on of fish­ponds in South Bohe­mia (en​.wiki​pe​dia​.org).

The sur­roun­dings of Neto­li­ce are rich in fish­ponds and forests, pro­vi­ding ide­al con­di­ti­ons for natu­re lovers and rec­re­a­ti­on. Mnich Pond, estab­lis­hed in the 15th or 16th cen­tu­ry, is a popu­lar spot for walks and rela­xa­ti­on. Two his­to­ri­cal­ly sig­ni­fi­cant sto­ne arch brid­ges are loca­ted on its dam (en​.wiki​pe​dia​.org). Near the town, the­re is also the pilg­ri­ma­ge site of Lomec with the Church of the Name of the Vir­gin Mary, one of the most impor­tant Baro­que pilg­ri­ma­ge sites in South Bohe­mia (hola​so​vi​ce​.eu).


Neto­litz ist eine kle­i­ne Stadt in Süd­böh­men, etwa 20 Kilo­me­ter west­lich von Čes­ké Budějo­vi­ce, mit einer Bevöl­ke­rung von etwa 2.500 Ein­woh­nern. Die ers­te sch­rift­li­che Erwäh­nung von Neto­litz stammt aus dem Jahr 981, als sie in der Chro­nik des Cos­mas als befes­tig­te Sied­lung erwähnt wur­de. Archä­o­lo­gis­che Fun­de deuten jedoch darauf hin, dass die Gegend bere­its in der Bron­ze­ze­it besie­delt war. Im 8. Jahr­hun­dert lie­ßen sich hier Sla­wen nie­der, was Neto­litz zu einer der ältes­ten Städ­te Böh­mens macht (hola​so​vi​ce​.eu). Nach dem Mas­sa­ker an der Dynas­tie der Sla­wni­ki­den im Jahr 995 wur­de die Fes­tung Neto­litz Eigen­tum der herrs­chen­den Dynas­tie der Pře­mys­li­den. Unter­halb der Fes­tung ents­tand eine Sied­lung um die Kir­che des Hl. Wen­zel, die sich all­mäh­lich aus­dehn­te und zu einem regi­ona­len Handels- und Ver­wal­tungs­zen­trum wur­de (en​.wiki​pe​dia​.org).

Der his­to­ris­che Stadt­kern von Neto­litz ist eine städ­tis­che Denk­mal­zo­ne mit zahl­re­i­chen gut erhal­te­nen his­to­ris­chen Gebä­u­den. Das Sch­loss Kra­toch­ví­le, ein Renaissance-​Jagdschloss aus dem Jahr 1583, wur­de für Vilém von Rosen­berg im Stil ita­lie­nis­cher Vil­len erbaut. Es befin­det sich im Stadt­te­il Pet­rův Dvůr und ist ein nati­ona­les Kul­tur­denk­mal (en​.wiki​pe​dia​.org). Die Kir­che des Hl. Wen­zel ist urs­prün­glich ein gotis­ches Bau­werk mit roma­nis­chen Ele­men­ten aus der zwe­i­ten Hälf­te des 13. Jahr­hun­derts und ver­fügt über einen Renais­san­ce­turm. Die Kir­che Mariä Him­mel­fa­hrt stammt eben­falls aus der zwe­i­ten Hälf­te des 13. Jahr­hun­derts und wur­de im 17. Jahr­hun­dert früh­ba­rock umge­baut. Das Rat­haus ist ein neore­nais­san­ce Gebä­u­de aus dem Jahr 1869 am Frie­dens­platz. Ein baroc­ker Brun­nen aus dem Jahr 1677 befin­det sich eben­falls auf dem Platz. Auf dem Hügel Sva­tý Ján befin­det sich der Archä­o­park Neto­litz, der die Ergeb­nis­se archä­o­lo­gis­cher Fors­chun­gen über die früh­mit­te­lal­ter­li­che Fes­tung durch direk­te Rekons­truk­ti­on prä­sen­tiert. Besu­cher kön­nen rekons­tru­ier­te Befes­ti­gung­san­la­gen, eine Pali­sa­de und einen Wach­turm besich­ti­gen, der auch als Aus­sichts­punkt mit Blick auf die Stadt und die umlie­gen­de Lands­chaft dient (hola​so​vi​ce​.eu).

Neto­litz ist bekannt für sei­ne tra­di­ti­onel­len Verans­tal­tun­gen, wie den alt­böh­mis­chen Jahr­mar­kt Na Linec­ké ces­tě, der im Mai statt­fin­det und Han­dwerks­vor­füh­run­gen, tra­di­ti­onel­le Musik und Tanz bie­tet. Zu den bede­uten­den Per­sön­lich­ke­i­ten, die mit Neto­litz ver­bun­den sind, gehört Josef Štěpá­nek Neto­lic­ký (ca. 1460 – 1538), ein tsche­chis­cher Teich­bau­er und Archi­tekt, der an der Errich­tung von Fisch­te­i­chen in Süd­böh­men bete­i­ligt war (en​.wiki​pe​dia​.org).

Die Umge­bung von Neto­litz ist reich an Tei­chen und Wäl­dern, die ide­a­le Bedin­gun­gen für Natur­lieb­ha­ber und Erho­lung bie­ten. Der Mnich-​Teich, der im 15. oder 16. Jahr­hun­dert ange­legt wur­de, ist ein belieb­ter Ort für Spa­zier­gän­ge und Ents­pan­nung. Auf sei­nem Damm befin­den sich zwei his­to­risch bede­uten­de Ste­in­bo­genb­rüc­ken (en​.wiki​pe​dia​.org). In der Nähe der Stadt liegt auch der Wall­fa­hr­t­sort Lomec mit der Kir­che des Namens Mariens, einer der wich­tigs­ten baroc­ken Wall­fa­hr­t­sor­te in Süd­böh­men (hola​so​vi​ce​.eu).


Neto­li­ce je měs­teč­ko nachá­ze­jí­cí se v již­ních Čechách, přib­liž­ně 20 kilo­met­rů západ­ně od Čes­kých Budějo­vic, s popu­la­cí oko­lo 2 500 oby­va­tel. Prv­ní písem­ná zmín­ka o Neto­li­cích pochá­zí z roku 981, kdy jsou zmí­něny v Kos­mo­vě kro­ni­ce jako hra­diš­tě. Arche­olo­gic­ké nále­zy však naz­na­ču­jí osíd­le­ní této oblas­ti již v době bron­zo­vé. V 8. sto­le­tí se zde usa­di­li Slo­va­né, což činí z Neto­lic jed­no z nej­star­ších měst v Čechách (hola​so​vi​ce​.eu). Po vyvraž­dění rodu Slav­ní­kov­ců v roce 995 se hra­diš­tě Neto­li­ce sta­lo majet­kem vlád­nou­cí­ho rodu Pře­mys­lov­ců. Pod hra­diš­těm vznik­la osa­da oko­lo kos­te­la sva­té­ho Vác­la­va, kte­rá se postup­ně roz­růs­ta­la a sta­la se cen­trem obcho­du a sprá­vy v regi­onu (en​.wiki​pe​dia​.org).

His­to­ric­ké jád­ro Neto­lic je měst­skou památ­ko­vou zónou s množ­stvím zacho­va­lých his­to­ric­kých budov. Zámek Kra­toch­ví­le je rene­sanč­ní zámek z roku 1583, posta­ve­ný jako lovec­ký zámek pro Vilé­ma z Rožm­ber­ka ve sty­lu ital­ských vil. Nachá­zí se v čás­ti Pet­rův Dvůr a je národ­ní kul­tur­ní památ­kou (en​.wiki​pe​dia​.org). Kos­tel sva­té­ho Vác­la­va je původ­ně gotic­ká stav­ba s román­ský­mi prv­ky z dru­hé polo­vi­ny 13. sto­le­tí, s rene­sanč­ní věží. Kos­tel Nane­bev­ze­tí Pan­ny Marie pochá­zí z dru­hé polo­vi­ny 13. sto­le­tí, v 17. sto­le­tí pro­šel raně barok­ní pře­stav­bou. Rad­ni­ce je neore­ne­sanč­ní budo­va z roku 1869 na Míro­vém náměs­tí. Barok­ní kaš­na se nachá­zí na náměs­tí a pochá­zí z roku 1677. Na vrchu Sva­tý Jan se nachá­zí Arche­opark Neto­li­ce, kte­rý pre­zen­tu­je výsled­ky arche­olo­gic­ké­ho výzku­mu raně stře­do­věké­ho hra­diš­tě for­mou pří­mé rekons­truk­ce. Návš­těv­ní­ci zde mohou vidět rekons­tru­ova­né opev­nění, pali­sá­du a stráž­ní věž, kte­rá slou­ží i jako rozh­led­na s výhle­dem na měs­to a okol­ní kra­ji­nu (hola​so​vi​ce​.eu).

Neto­li­ce jsou zná­mé svý­mi tra­dič­ní­mi udá­los­tmi, jako je Sta­ro­čes­ký jar­mark Na Linec­ké ces­tě”, kte­rý se koná v květ­nu a nabí­zí ukáz­ky řeme­sel, tra­dič­ní hud­by a tan­ce. Mezi význam­né osob­nos­ti spo­je­né s Neto­li­ce­mi patří Josef Štěpá­nek Neto­lic­ký (asi 1460 – 1538), čes­ký ryb­ní­kář a archi­tekt, kte­rý se podí­lel na budo­vá­ní ryb­ní­ků v již­ních Čechách (en​.wiki​pe​dia​.org).

Oko­lí Neto­lic je boha­té na ryb­ní­ky a lesy, což posky­tu­je ide­ál­ní pod­mín­ky pro milov­ní­ky pří­ro­dy a rekre­a­ce. Ryb­ník Mnich, zalo­že­ný v 15. nebo 16. sto­le­tí, je oblí­be­ným mís­tem na pro­cház­ky a rela­xa­ci. Na jeho hrá­zi se nachá­ze­jí dva his­to­ric­ky cen­né kamen­né oblou­ko­vé mos­ty (en​.wiki​pe​dia​.org). V blíz­kos­ti měs­ta se nachá­zí také pout­ní mís­to Lomec s kos­te­lem Jmé­na Pan­ny Marie, kte­rý je jed­ním z nej­výz­nam­něj­ších barok­ních pout­ních míst v již­ních Čechách (hola​so​vi​ce​.eu).


Odka­zy


TOP

Všet­ky

Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, Česko, Južná Morava, Neživé, Stavby, Zahraničie, Zámky

Rájec nad Svitavou

Hits: 56

Zámok Rájec nad Svi­ta­vou je nesko­ro­ba­ro­ko­vý zámok nachá­dza­jú­ci sa v mes­te Rájec-​Jestřebí. Bol posta­ve­ný v rokoch 17631769 prav­de­po­dob­ne pod­ľa návrhu vie­den­ské­ho archi­tek­ta Isi­do­ra Aman­da Mar­ce­la Cane­va­la. Zámok je výni­moč­ný svo­jou kla­si­cis­tic­kou archi­tek­tú­rou fran­cúz­ske­ho typu, kto­rá je na Mora­ve oje­di­ne­lá (kudyz​nu​dy​.cz). Inte­ri­é­ry zám­ku sú boha­to zdo­be­né a obsa­hu­jú cen­né ume­lec­ké zbier­ky, vrá­ta­ne obra­zov zápa­do­európ­skych, holand­ských a flám­skych maj­strov zo zbie­rok rodi­ny Sal­mov. Zámok tiež dis­po­nu­je roz­siah­ly­mi zbier­ka­mi orien­tál­ne­ho por­ce­lá­nu a jed­nou z naj­väč­ších zámoc­kých kniž­níc s viac ako 60 000 zväz­ka­mi, vrá­ta­ne ruko­pi­sov zo 14. sto­ro­čia a prvo­tla­čí z 15. sto­ro­čia (zamek​-rajec​.cz). Oko­lie zám­ku tvo­rí anglic­ký park zalo­že­ný v roku 1767, kto­rý bol v prvej štvr­ti­ne 19. sto­ro­čia upra­ve­ný do prírodno-​krajinárskeho štý­lu. Park obsa­hu­je vzác­ne dre­vi­ny, vodo­pád a sys­tém troch ryb­níč­kov. Súčas­ťou are­álu je aj záh­rad­níc­tvo, zná­me svo­jou oje­di­ne­lou zbier­kou kamé­lií, kto­rá bola v roku 1973 pre­ve­ze­ná z Průho­nic. Kaž­do­roč­ne kon­com feb­ru­ára sa tu koná tra­dič­ná výsta­va tých­to rast­lín a kve­ti­no­vých aranž­má­nov (kudyz​nu​dy​.cz). 

Na úze­mí Ráj­ca nad Jes­tře­bí boli už v stre­do­ve­ku dve gotic­ké pev­nos­ti, kto­ré boli zni­če­né kon­com 14. sto­ro­čia. V 15. sto­ro­čí bola jed­na z tých­to pev­nos­tí obno­ve­ná a v roku 1570 pre­sta­va­ná na rene­sanč­ný zámok. Ten ale bohu­žiaľ v roku 1757 vyho­rel a mies­to neho bol posta­ve­ný zámok nový, kto­rý je syn­té­zou nesko­ré­ho baro­ka a fran­cúz­ske­ho kla­si­ciz­mu. Dnes je zámok národ­nou kul­túr­nou pamiat­kou (zamek​-rajec​.cz).


Rájec nad Svi­ta­vou Cast­le is a late Baro­que cast­le loca­ted in the town of Rájec-​Jestřebí. It was built bet­we­en 1763 and 1769, most like­ly based on a design by the Vien­ne­se archi­tect Isi­dor Amand Mar­cel Cane­va­le. The cast­le is excep­ti­onal for its French-​style clas­si­cal archi­tec­tu­re, which is uni­que in Mora­via (kudyz​nu​dy​.cz). The cast­le­’s inte­ri­ors are rich­ly deco­ra­ted and hou­se valu­ab­le art col­lec­ti­ons, inc­lu­ding pain­tings by Wes­tern Euro­pe­an, Dutch, and Fle­mish mas­ters from the Salm fami­ly col­lec­ti­on. The cast­le also boasts exten­si­ve col­lec­ti­ons of orien­tal por­ce­lain and one of the lar­gest cast­le lib­ra­ries, with over 60,000 volu­mes, inc­lu­ding manusc­ripts from the 14th cen­tu­ry and incu­na­bu­la from the 15th cen­tu­ry (zamek​-rajec​.cz).

The cast­le­’s sur­roun­dings inc­lu­de an English park, estab­lis­hed in 1767, which was rede­sig­ned in the ear­ly 19th cen­tu­ry into a natu­ra­lis­tic lands­ca­pe sty­le. The park con­tains rare tre­es, a water­fall, and a sys­tem of three ponds. The esta­te also fea­tu­res a hor­ti­cul­tu­ral gar­den kno­wn for its uni­que col­lec­ti­on of camel­lias, which was relo­ca­ted from Průho­ni­ce in 1973. Eve­ry year at the end of Feb­ru­ary, a tra­di­ti­onal exhi­bi­ti­on of the­se plants and flo­ral arran­ge­ments is held here (kudyz​nu​dy​.cz).

In the ter­ri­to­ry of Rájec nad Jes­tře­bí, the­re were two Got­hic for­tres­ses in the Midd­le Ages, which were des­tro­y­ed at the end of the 14th cen­tu­ry. In the 15th cen­tu­ry, one of the­se for­tres­ses was res­to­red and rebu­ilt into a Renais­san­ce cast­le in 1570. Unfor­tu­na­te­ly, this cast­le bur­ned down in 1757, and a new cast­le was built in its pla­ce, com­bi­ning late Baro­que and French clas­si­cism. Today, the cast­le is a nati­onal cul­tu­ral monu­ment (zamek​-rajec​.cz).


Zámek Rájec nad Svi­ta­vou je pozdně barok­ní zámek nachá­ze­jí­cí se ve měs­tě Rájec-​Jestřebí. Byl posta­ven v letech 17631769, prav­děpo­dob­ně pod­le návrhu vídeňs­ké­ho archi­tek­ta Isi­do­ra Aman­da Mar­ce­la Cane­va­la. Zámek je výji­meč­ný svou kla­si­cist­ní archi­tek­tu­rou fran­couz­ské­ho typu, kte­rá je na Mora­vě oje­di­nělá (kudyz​nu​dy​.cz). Inte­ri­é­ry zám­ku jsou boha­tě zdo­be­né a obsa­hu­jí cen­né umělec­ké sbír­ky, včet­ně obra­zů zápa­do­ev­rop­ských, holand­ských a vlám­ských mis­trů ze sbí­rek rodi­ny Sal­mů. Zámek také dis­po­nu­je roz­sáh­lý­mi sbír­ka­mi orien­tál­ní­ho por­ce­lá­nu a jed­nou z nej­vět­ších zámec­kých kni­ho­ven s více než 60 000 svaz­ky, včet­ně ruko­pi­sů ze 14. sto­le­tí a prvo­tis­ků z 15. sto­le­tí (zamek​-rajec​.cz).

Oko­lí zám­ku tvo­ří anglic­ký park zalo­že­ný v roce 1767, kte­rý byl v prv­ní čtvr­ti­ně 19. sto­le­tí upra­ven do přírodně-​krajinářského sty­lu. Park obsa­hu­je vzác­né dře­vi­ny, vodo­pád a sys­tém tří ryb­ní­ků. Sou­čás­tí are­álu je také zahrad­nic­tví, zná­mé svou oje­di­nělou sbír­kou kamé­lií, kte­rá byla v roce 1973 pře­ve­ze­na z Průho­nic. Kaž­do­roč­ně kon­cem úno­ra se zde koná tra­dič­ní výsta­va těch­to rost­lin a květi­no­vých aranž­má (kudyz​nu​dy​.cz).

Na úze­mí Ráj­ce nad Jes­tře­bí byly již ve stře­do­věku dvě gotic­ké pev­nos­ti, kte­ré byly zni­če­ny kon­cem 14. sto­le­tí. V 15. sto­le­tí byla jed­na z těch­to pev­nos­tí obno­ve­na a v roce 1570 pře­sta­věna na rene­sanč­ní zámek. Ten však bohu­žel v roce 1757 vyho­řel a mís­to něj byl posta­ven nový zámek, kte­rý je syn­té­zou pozdní­ho baro­ka a fran­couz­ské­ho kla­si­cis­mu. Dnes je zámek národ­ní kul­tur­ní památ­kou (zamek​-rajec​.cz).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, České, Česko, Južné Čechy, Mestá, Mestá, Typ krajiny, Zahraničie

Jindřichův Hradec

Hits: 77

Jin­dři­chův Hra­dec je mes­to v Juho­čes­kom kra­ji Čes­kej repub­li­ky, ležia­ce pri­bliž­ne 43 km seve­ro­vý­chod­ne od Čes­kých Budějo­víc na rie­ke Nežár­ka. S počtom oby­va­te­ľov oko­lo 21 000 je význam­ným kul­túr­nym a his­to­ric­kým cen­trom regi­ó­nu. Prvá písom­ná zmien­ka o Jin­dři­cho­vom Hrad­ci pochá­dza z roku 1220, keď bol na mies­te slo­van­ské­ho hra­dis­ka posta­ve­ný gotic­ký hrad Jin­dři­chom I. Vít­kov­com, zakla­da­te­ľom rodu pánov z Hrad­ca. V polo­vi­ci 13. sto­ro­čia vznik­la pri hra­de osa­da, kto­rá dosta­la meno po svo­jom zakla­da­te­ľo­vi. Súčas­ný názov Jin­dři­chův Hra­dec je dolo­že­ný od roku 1410. V 16. sto­ro­čí, počas vlá­dy posled­ných čle­nov rodu pánov z Hrad­ca, mes­to dosiah­lo vrchol svoj­ho roz­vo­ja. Domy a hrad boli pre­sta­va­né z gotic­ké­ho do rene­sanč­né­ho štý­lu a mes­to sa roz­ší­ri­lo za hrad­by. Po trid­sať­roč­nej voj­ne v roku 1654 bol Jin­dři­chův Hra­dec dru­hým naj­väč­ším mes­tom v Krá­ľov­stve čes­kom s 405 doma­mi. Neskôr však stra­ti­lo poli­tic­ký význam a na kon­ci 17. sto­ro­čia doš­lo aj k hos­po­dár­ske­mu úpad­ku. His­to­ric­ké cen­trum Jin­dři­chov­ho Hrad­ca je mest­skou pamiat­ko­vou rezer­vá­ci­ou, kto­rá zahŕňa námes­tie Mie­ru s pri­ľah­lý­mi ulič­ka­mi a zámok. Medzi domi­nan­ty námes­tia pat­rí býva­lá gotic­ká rad­ni­ca, viac­krát pre­sta­va­ná, a Lan­ge­rov dom, pôvod­ne gotic­ká stav­ba, neskôr pre­sta­va­ná v rene­sanč­nom štý­le (Wiki­pe­dia).

Hrad a zámok Jin­dři­chův Hra­dec je tre­tím naj­väč­ším hrad­ným kom­ple­xom v Čes­kej repub­li­ke po Praž­skom hra­de a zám­ku v Čes­kém Krum­lo­vě. Rozp­res­tie­ra sa na plo­che tak­mer 3 hek­tá­rov a ponú­ka náv­štev­ní­kom pre­hliad­ku vzác­nych inte­ri­é­rov a his­to­ric­kých ume­lec­kých arte­fak­tov (jin​dri​chuvh​ra​dec​.cz). Zámok je pre­sta­va­ný hrad na súto­ku Nežár­ky a Hamer­ské­ho poto­ka. Je národ­nou kul­túr­nou pamiat­kou. Hrad prav­de­po­dob­ne zalo­žil Pře­mysl Ota­kar v prvej polo­vi­ci 13. sto­ro­čia. V 18. sto­ro­čí utr­pe­la stav­ba požiar. K roz­siah­lej rekon­štruk­cii doš­lo až v prvej štvr­ti­ne 20. sto­ro­čia pod vede­ním gró­fa Euge­na Čer­ní­na. Dnes zámok tvo­rí kom­plex, kto­rý zahŕňa aj zámoc­ký pivo­var, mlyn a kožiar­ske objek­ty a objek­ty vod­nej elek­trár­ne. Zámok sa obja­vu­je čas­to aj vo fil­moch, napr. Bat­ho­ry, Z pek­la štěs­tí“ a Tajem­ství sta­ré bam­bit­ky 2“ (Wiki­pe­dia).

Múze­um Jin­dři­choh­ra­dec­ka síd­li v rene­sanč­nej budo­ve, kto­rá bola kedy­si jezu­it­ským semi­ná­rom. Zalo­že­né bolo v roku 1882 a pat­rí medzi naj­star­šie regi­onál­ne múzeá v Čechách. Naj­zná­mej­ším expo­ná­tom sú Krý­zo­vy jes­lič­ky, naj­väč­ší mecha­nic­ký bet­le­hem na sve­te pod­ľa Guin­nes­so­vej kni­hy rekor­dov. Kos­tol svä­té­ho Jána Krs­ti­te­ľa je pôvod­ne gotic­ký kos­tol s pri­ľah­lým kláš­to­rom mino­ri­tov, neskôr slú­žil ako špi­tál. Kos­tol svä­tej Márie Mag­da­lé­ny sa nachá­dza v his­to­ric­kom cen­tre mes­ta. Kos­tol Nane­bov­za­tia Pan­ny Márie je zná­my svo­jou 68,3 m vyso­kou vežou prí­stup­nou verej­nos­ti a 15. polud­ní­kom, kto­rý pre­chá­dza nádvo­rím kos­to­la (Wiki­pe­dia ENG). 

Mes­to leží na súto­ku rie­ky Nežár­ka a poto­ka Hamer­ský potok, pri ryb­ní­ku Vaj­gar s roz­lo­hou 49 ha, kto­rý bol zalo­že­ný v roku 1399. Oko­lie Jin­dři­chov­ho Hrad­ca je boha­té na ryb­ní­ky a lesy, čo posky­tu­je ide­ál­ne pod­mien­ky pre turis­ti­ku a rekre­áciu (Wiki­pe­dia). V blíz­kos­ti mes­ta sa nachá­dza prí­rod­ná rezer­vá­cia Čes­ká Kana­da, zná­ma svo­ji­mi les­mi, jaze­ra­mi a úzko­ko­ľaj­nou želez­ni­cou, kto­rá slú­ži ako turis­tic­ká atrak­cia (visitc​ze​chia​.com). Osob­nos­ti spo­je­né s mes­tom: poli­tik Vla­di­mír Špid­la, ves­lár Vác­lav Cha­lu­pa, fut­ba­lis­ta Karel Pobor­ský, hoke­jis­ti Aleš Kota­lík, Zby­něk Michá­lek (Wiki­pe­dia ENG), Fran­ti­šek II. Rákoc­zi – vod­ca uhor­ské­ho povs­ta­nia v 18. sto­ro­čí, filo­zof a spi­so­va­teľ Sta­ni­slav Komá­rek (Wiki­pe­dia).


Jin­dři­chův Hra­dec is a town in the South Bohe­mian Regi­on of the Czech Repub­lic, loca­ted app­ro­xi­ma­te­ly 43 km nort­he­ast of Čes­ké Budějo­vi­ce on the Nežár­ka River. With a popu­la­ti­on of about 21,000, it is an impor­tant cul­tu­ral and his­to­ri­cal cen­ter of the regi­on. The first writ­ten men­ti­on of Jin­dři­chův Hra­dec dates back to 1220, when a Got­hic cast­le was built on the site of a Sla­vic for­ti­fied sett­le­ment by Jin­dřich I of Vít­kov, the foun­der of the Lords of Hra­dec. In the mid-​13th cen­tu­ry, a sett­le­ment deve­lo­ped near the cast­le, named after its foun­der. The cur­rent name, Jin­dři­chův Hra­dec, has been docu­men­ted sin­ce 1410. During the 16th cen­tu­ry, under the rule of the last mem­bers of the Lords of Hra­dec, the town rea­ched its peak. Hou­ses and the cast­le were rebu­ilt from Got­hic to Renais­san­ce sty­le, and the town expan­ded bey­ond its walls. After the Thir­ty Years’ War, in 1654, Jin­dři­chův Hra­dec beca­me the second-​largest town in the King­dom of Bohe­mia with 405 hou­ses. Howe­ver, it later lost its poli­ti­cal sig­ni­fi­can­ce, and by the late 17th cen­tu­ry, it also faced eco­no­mic dec­li­ne. The his­to­ric cen­ter of Jin­dři­chův Hra­dec is an urban con­ser­va­ti­on area that inc­lu­des Pea­ce Squ­are (Náměs­tí Míru) with its adja­cent stre­ets and the cast­le. Land­marks on the squ­are inc­lu­de the for­mer Got­hic town hall, rebu­ilt mul­tip­le times, and Lan­ger Hou­se, ori­gi­nal­ly a Got­hic struc­tu­re later recons­truc­ted in the Renais­san­ce style.

The cast­le and cha­te­au of Jin­dři­chův Hra­dec is the third-​largest cast­le com­plex in the Czech Repub­lic, after Pra­gue Cast­le and Čes­ký Krum­lov Cast­le. Cove­ring near­ly 3 hec­ta­res, it offers visi­tors a tour of uni­que inte­ri­ors and his­to­ri­cal art arti­facts. The cha­te­au, loca­ted at the con­flu­en­ce of the Nežár­ka River and Hamer­ský Stre­am, is a nati­onal cul­tu­ral monu­ment. The cast­le was like­ly foun­ded by Pře­mysl Ota­kar in the first half of the 13th cen­tu­ry. It suf­fe­red a fire in the 18th cen­tu­ry and under­went exten­si­ve recons­truc­ti­on in the ear­ly 20th cen­tu­ry under Count Eugen Čer­nín. Today, the com­plex inc­lu­des a bre­we­ry, a mill, tan­ning faci­li­ties, and hyd­ro­po­wer buil­dings. The cha­te­au often appe­ars in films, such as Bat­ho­ry, Z pek­la štěs­tí, and Tajem­ství sta­ré bam­bit­ky 2. The Muse­um of Jin­dři­chův Hra­dec is hou­sed in a Renais­san­ce buil­ding that once ser­ved as a Jesu­it semi­na­ry. Foun­ded in 1882, it is one of the oldest regi­onal muse­ums in the Czech Repub­lic. Its most famous exhi­bit is Krýza’s Nati­vi­ty Sce­ne, the world’s lar­gest mecha­ni­cal nati­vi­ty sce­ne accor­ding to the Guin­ness World Records.

The Church of St. John the Bap­tist, ori­gi­nal­ly a Got­hic church with an adjo­ining Mino­ri­te monas­te­ry, later ser­ved as a hos­pi­tal. The Church of St. Mary Mag­da­le­ne is loca­ted in the town’s his­to­ri­cal cen­ter. The Church of the Assump­ti­on of the Vir­gin Mary is notab­le for its 68.3‑meter tower, open to the pub­lic, and the 15th meri­dian pas­sing through its cour­ty­ard. The town lies at the con­flu­en­ce of the Nežár­ka River and Hamer­ský Stre­am, near Vaj­gar Pond, which covers 49 hec­ta­res and was estab­lis­hed in 1399. The sur­roun­ding area is rich in ponds and forests, offe­ring ide­al con­di­ti­ons for tou­rism and rec­re­a­ti­on. Near­by is the Čes­ká Kana­da Natu­re Reser­ve, kno­wn for its forests, lakes, and narrow-​gauge rai­lway, which ser­ves as a tou­rist att­rac­ti­on. Notab­le per­so­na­li­ties asso­cia­ted with the town inc­lu­de poli­ti­cian Vla­di­mír Špid­la, rower Vác­lav Cha­lu­pa, foot­bal­ler Karel Pobor­ský, hoc­key pla­y­ers Aleš Kota­lík and Zby­něk Michá­lek, Fran­cis II Rákóc­zi (lea­der of the Hun­ga­rian upri­sing in the 18th cen­tu­ry), and phi­lo­sop­her and wri­ter Sta­ni­slav Komárek.


Jin­dři­chův Hra­dec je měs­to v Jiho­čes­kém kra­ji Čes­ké repub­li­ky, leží­cí přib­liž­ně 43 km seve­ro­vý­chod­ně od Čes­kých Budějo­vic na řece Nežár­ce. S počtem oby­va­tel oko­lo 21 000 je význam­ným kul­tur­ním a his­to­ric­kým cen­trem regi­onu. Prv­ní písem­ná zmín­ka o Jin­dři­cho­vě Hrad­ci pochá­zí z roku 1220, kdy na mís­tě slo­van­ské­ho hra­diš­tě posta­vil gotic­ký hrad Jin­dřich I. Vít­ko­vec, zakla­da­tel rodu pánů z Hrad­ce. V polo­vi­ně 13. sto­le­tí vznik­la u hra­du osa­da, kte­rá dosta­la jmé­no po svém zakla­da­te­li. Sou­čas­ný název Jin­dři­chův Hra­dec je dolo­žen od roku 1410. V 16. sto­le­tí, za vlá­dy posled­ních čle­nů rodu pánů z Hrad­ce, měs­to dosáh­lo vrcho­lu své­ho roz­vo­je. Domy a hrad byly pře­sta­věny z gotic­ké­ho do rene­sanč­ní­ho sty­lu a měs­to se roz­ší­ři­lo za hrad­by. Po tři­ce­ti­le­té vál­ce v roce 1654 byl Jin­dři­chův Hra­dec dru­hým nej­vět­ším měs­tem v Krá­lov­ství čes­kém s 405 domy. Později však ztra­til poli­tic­ký význam a na kon­ci 17. sto­le­tí doš­lo i k hos­po­dá­řs­ké­mu úpadku.

His­to­ric­ké cen­trum Jin­dři­cho­va Hrad­ce je měst­skou památ­ko­vou rezer­va­cí, kte­rá zahr­nu­je náměs­tí Míru s při­leh­lý­mi ulič­ka­mi a zámek. Mezi domi­nan­ty náměs­tí patří býva­lá gotic­ká rad­ni­ce, něko­li­krát pře­sta­věná, a Lan­ge­rův dům, původ­ně gotic­ká stav­ba, později pře­sta­věná v rene­sanč­ním stylu.

Hrad a zámek Jin­dři­chův Hra­dec je tře­tím nej­vět­ším hrad­ním kom­ple­xem v Čes­ké repub­li­ce po Praž­ském hra­dě a zám­ku v Čes­kém Krum­lo­vě. Rozk­lá­dá se na plo­še téměř 3 hek­ta­rů a nabí­zí návš­těv­ní­kům proh­líd­ku vzác­ných inte­ri­é­rů a his­to­ric­kých umělec­kých arte­fak­tů. Zámek se nachá­zí na sou­to­ku Nežár­ky a Hamer­ské­ho poto­ka a je národ­ní kul­tur­ní památ­kou. Hrad prav­děpo­dob­ně zalo­žil Pře­mysl Ota­kar v prv­ní polo­vi­ně 13. sto­le­tí. V 18. sto­le­tí utr­pěl stav­ba požár a k roz­sáh­lé rekons­truk­ci doš­lo až na počát­ku 20. sto­le­tí pod vede­ním hra­běte Euge­na Čer­ní­na. Dnes are­ál zahr­nu­je také zámec­ký pivo­var, mlýn, kože­luž­ské objek­ty a objek­ty vod­ní elek­trár­ny. Zámek se čas­to obje­vu­je ve fil­mech, napří­klad Bat­ho­ry, Z pek­la štěs­tíTajem­ství sta­ré bam­bit­ky 2.

Muze­um Jin­dři­choh­ra­dec­ka síd­lí v rene­sanč­ní budo­vě, kte­rá byla kdy­si jezu­it­ským semi­ná­řem. Zalo­že­no bylo v roce 1882 a patří mezi nej­star­ší regi­onál­ní muzea v Čechách. Nej­zná­měj­ším expo­ná­tem jsou Krý­zo­vy jes­lič­ky, nej­vět­ší mecha­nic­ký bet­lém na světě pod­le Guin­nes­so­vy kni­hy rekordů.

Měs­to leží na sou­to­ku řeky Nežár­ky a Hamer­ské­ho poto­ka, u ryb­ní­ka Vaj­gar s roz­lo­hou 49 ha, kte­rý byl zalo­žen v roce 1399. Oko­lí Jin­dři­cho­va Hrad­ce je boha­té na ryb­ní­ky a lesy, což posky­tu­je ide­ál­ní pod­mín­ky pro turis­ti­ku a rekre­a­ci. Neda­le­ko měs­ta se nachá­zí pří­rod­ní rezer­va­ce Čes­ká Kana­da, zná­má svý­mi lesy, jeze­ry a úzko­ko­lej­nou želez­ni­cí, kte­rá slou­ží jako turis­tic­ká atrakce.

K význam­ným osob­nos­tem spo­je­ným s měs­tem patří poli­tik Vla­di­mír Špid­la, ves­lař Vác­lav Cha­lu­pa, fot­ba­lis­ta Karel Pobor­ský, hoke­jis­té Aleš Kota­lík a Zby­něk Michá­lek, Fran­ti­šek II. Rákoc­zi (vůd­ce uher­ské­ho povs­tá­ní v 18. sto­le­tí) a filo­zof a spi­so­va­tel Sta­ni­slav Komárek.


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

České, Česko, Južné Čechy, Krajina, Mestá, Zahraničie

Stráž nad Nežárkou

Hits: 306

Mes­teč­ku Stráž na Nežár­kou domi­nu­je zďa­le­ka veža stráž­ske­ho zám­ku. Mes­to leží v nad­mor­skej výš­ke 452 met­rov nad morom. K bohat­stvu nále­ží okrem bež­ných súčas­tí aj pie­sok a raše­li­na. Rie­ka Nežár­ka pre­te­ká mes­tom, nachá­dza sa tu množ­stvo ryb­ní­kov a poto­kov. Na plo­che 36,3 km2 tu žije 876 oby­va­te­ľov. Dol­ní Lho­ta a Dvor­ce sú miest­ny­mi čas­ťa­mi (straz​nad​ne​zar​kou​.cz). Zámok dostal dneš­nú baro­ko­vú podo­bu18. sto­ro­čí. Pôvod­ne objekt bol hra­dom, z neho zosta­la len gotic­ká veža. Od 10.1 1914 bol zámok majet­kom čes­kej oper­nej spe­váč­ky Emy Des­tin­no­vej (straz​nad​ne​zar​kou​.cz).


The town of Stráž nad Nežár­kou is domi­na­ted from afar by the tower of the Stráž Cast­le. The town is situ­ated at an alti­tu­de of 452 meters abo­ve sea level. In addi­ti­on to the usu­al com­po­nents, sand and peat also con­tri­bu­te to the rich­ness of the area. The Nežár­ka River flo­ws through the town, whe­re the­re are nume­rous ponds and stre­ams. With an area of 36.3 km², the town is home to 876 inha­bi­tants. Dol­ní Lho­ta and Dvor­ce are local parts (straz​nad​ne​zar​kou​.cz). The cast­le acqu­ired its pre­sent Baro­que appe­a­ran­ce in the 18th cen­tu­ry. Ori­gi­nal­ly, the struc­tu­re was a cast­le, of which only the Got­hic tower remains. Sin­ce Janu­ary 10, 1914, the cast­le has been owned by the Czech ope­ra sin­ger Ema Des­tin­no­vá (straz​nad​ne​zar​kou​.cz).


Měs­teč­ku Stráž nad Nežár­kou domi­nu­je zda­le­ka věž stráž­ní­ho zám­ku. Měs­to leží v nad­mo­řs­ké výš­ce 452 met­rů nad mořem. K bohat­ství patří kro­mě běž­ných suro­vin také písek a raše­li­na. Řeka Nežár­ka pro­té­ká měs­tem, kde se nachá­zí množ­ství ryb­ní­ků a poto­ků. Na plo­še 36,3 km² zde žije 876 oby­va­tel. Dol­ní Lho­ta a Dvor­ce jsou míst­ní­mi čás­tmi. Zámek zís­kal dneš­ní barok­ní podo­bu v 18. sto­le­tí. Původ­ně objekt byl hra­dem, z něhož zůs­ta­la pou­ze gotic­ká věž. Od 10. led­na 1914 byl zámek majet­kem čes­ké oper­ní zpěvač­ky Emy Destinnové.


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Česko, Južná Morava, Krajina, Moravské, Obce, Zahraničie

Koválovice

Hits: 417

Ková­lo­vi­ce sa nachá­dza­jú neďa­le­ko od Brna, na roz­hra­ní Dra­han­skej vrcho­vi­ny a Dyj­skos­vra­tec­ké­ho úva­lu. Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1131. V oko­lí sa nachá­dza­jú ryb­ní­ky (kova​lo​vi​ce​.cz). Nachá­dza sa tu kapl­n­ka Pet­ra a Pav­la, kto­rá bola v roku 2001 pre­sta­va­ná na mies­te dre­ve­nej kapl­n­ky z roku 1826. Nachá­dza sa tu aj múze­um sa vzťa­hu­je ku poš­tov­níc­tvu a bit­ke pri Slav­ko­ve. Napo­le­on­ská kapl­n­ka, kúpa­cí prí­rod­ný bio­top. Oko­li­té ryb­ní­ky pat­ri­li gró­fo­vi Levo­vi z Klo­bou­kov. Hniez­di­lo tu množ­stvo vod­né­ho vtác­tva. Pes­to­val sa tu anýz. V obci boli kováčs­ke diel­ne, od ková­čov pochá­dza vraj názov obec (koval). V roku 1754 tu bolo 59 domov. V rokoch 18521894 pos­ti­hol Ková­lo­vi­ce požiar. Mor v rokoch 1836, 1849, 1866, niči­vé kru­po­bi­tie v 1891, 1902 (kova​lo​vi​ce​.cz).


Ková­lo­vi­ce is loca­ted near Brno, on the bor­der of the Dra­han­ská vrcho­vi­na and Dyj­skos­vra­tec­ký úval. The first writ­ten men­ti­on dates back to 1131. The­re are ponds in the vici­ni­ty (kova​lo​vi​ce​.cz). The­re is a cha­pel of St. Peter and Paul, which was rebu­ilt in 2001 on the site of a wooden cha­pel from 1826. The­re is also a muse­um rela­ted to postal ser­vi­ces and the Batt­le of Slav­kov. Napo­le­on’s Cha­pel, a natu­ral bat­hing bio­to­pe, is loca­ted here. The sur­roun­ding ponds belo­n­ged to Count Lev of Klo­bouk. A varie­ty of water­fo­wl nested here. Ani­se was cul­ti­va­ted here. The­re were blacks­mith works­hops in the vil­la­ge, and sup­po­sed­ly, the name of the vil­la­ge comes from the blacks­miths (kováč). In 1754, the­re were 59 hou­ses here. Ková­lo­vi­ce was hit by fires in 1852 and 1894. The­re were flo­ods in 1836, 1849, and 1866, deva­sta­ting hails­torms in 1891 and 1902 (kova​lo​vi​ce​.cz).


Ková­lo­vi­ce se nachá­ze­jí neda­le­ko od Brna, na roz­hra­ní Dra­han­ské vrcho­vi­ny a Dyj­skos­vra­tec­ké­ho úva­lu. Prv­ní písem­ná zmín­ka je z roku 1131. V oko­lí se nachá­ze­jí ryb­ní­ky (kova​lo​vi​ce​.cz). V obci sto­jí kap­lič­ka sva­té­ho Pet­ra a Pav­la, kte­rá byla v roce 2001 pře­sta­věna na mís­tě dře­věné kap­lič­ky z roku 1826. Dále zde naj­de­me muze­um věno­va­né poš­tov­nic­tví a bit­vě u Slav­ko­va. Kro­mě toho tu naj­de­me Napo­le­ono­vu kap­li, pří­rod­ní kou­pa­cí bio­top. Okol­ní ryb­ní­ky patři­ly hra­běti Levo­vi z Klo­bou­ků, kde hníz­di­lo množ­ství vod­ní­ho ptac­tva. V obci býva­ly ková­řs­ké díl­ny, od ková­řů prý pochá­zí název obce (koval). V roce 1754 zde bylo 59 domů. V letech 18521894 pos­tihl Ková­lo­vi­ce požár. Mor v letech 1836, 1849, 1866, niči­vé kru­po­bi­tí v roce 18911902 (kova​lo​vi​ce​.cz).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post