Krajina, Zahraničie, Obce, Moravské, Česko, Severná Morava

Štramberk – valašský Betlehem

skala
Hits: 218

Štramberk je krásne mestečko nachádzajúce sa v podhorí Beskýd na severe Moravy (stramberk.cz). Na úpätí Bielej hory, výbežkov Skaliek, Zámockého vrch a Kotúča (Aleš Durčak – Informačná tabuľa). Prvá písomná zmienka o Štramberku pochádza z roku 1211. Koncom 13. storočia bol na vrchu nad mestom postavený hrad, z ktorého sa dodnes zachovala dominanta mesta – veža zvaná Trúba (stramberk.cz). Je možné že hrad bol postavený na protiľahlom kopci Kotúč. Niesol aj pomenovanie castrum Strallenberg (Aleš Durčak – Informačná tabuľa).

V roku 1359 založil moravský markgróf Ján Jindřich Luxemburský na mieste osady mesto Štramberk. Počas 15. storočia sa Štramberk stal centrom Moravskej cirkvi. V roku 1624 prešlo mesto do vlastníctva jezuitov. Počas tridsaťročnej vojny bolo mesto viackrát napadnuté a zničené, čo viedlo k výraznému poškodeniu hradu. V roku 1783 sa predná časť hradu zrútila a jeho murivo bolo rozobraté. V druhej polovici 19. storočia začala v oblasti ťažba vápenca, čo prispelo k hospodárskemu rastu mesta. V roku 1881 bola otvorená železničná trať, ktorá ešte viac podporila rozvoj Štramberka. Napriek tomu, že mesto bolo úplne české, bolo v rokoch 1938–1945 anektované nacistickým Nemeckom (stramberk.cz).

Zo Štramberskej Trúby sa naskytá nádherný výhľad na celé okolie. V blízkosti veže sa nachádza aj amfiteáter, kde sa počas roka konajú rôzne kultúrne podujatia. V okolí Štramberku Národná prírodná pamiatka Šipka – jaskyňa, v ktorej boli objavené pozostatky neandertálskeho človeka. Jedným z najväčších lákadiel Štramberka je jeho zachovalá ľudová architektúra. V centre mesta nájdete množstvo drevených domov z 18. a 19. storočia, ktoré dodávajú mestu neopakovateľný ráz. Práve pre túto jedinečnú atmosféru sa Štramberku často hovorí „Valašský Betlehem“. Každoročne sa tu konajú rôzne folklórne festivaly, jarmoky a remeselné trhy, kde môžete spoznať miestne zvyky a tradície. Mesto je tiež domovom niekoľkých múzeí, vrátane Múzea Zdeňka Buriana, známeho ilustrátora praveku. Návšteva Štramberka by nebola kompletná bez ochutnania miestnej špeciality – Štramberských uší. Ide o sladké pečivo z medového cesta, tvarované do podoby ucha. Legenda hovorí, že toto pečivo pripomína uši tatárskych bojovníkov, ktorých miestni obyvatelia porazili v 13. storočí (Wikipedia).

Medzi osobnosti Štramberku patrí: básnik a prozaik Peter Bezruč, maliar a ilustrátor Zdeněk Burian, hudobný skladateľ Leoš Janáček (stramberk.cz). Rodáci: cestovateľ, spisovateľ a reportér Jiří Hanzelka (stramberk.sk).

Štramberk is a beautiful town located in the foothills of the Beskids in northern Moravia (stramberk.cz). It lies at the foot of Bílá hora, the Skalíky ridges, Zámecký vrch, and Kotouč (Aleš Durčak – Information Board). The first written mention of Štramberk dates back to 1211. At the end of the 13th century, a castle was built on the hill above the town, and its dominant feature – a tower called Trúba – has been preserved to this day (stramberk.cz). It is possible that the castle was originally built on the opposite hill, Kotouč. It was also known as castrum Strallenberg (Aleš Durčak – Information Board).

In 1359, Margrave John Henry of Luxembourg founded the town of Štramberk on the site of a former settlement. During the 15th century, Štramberk became a center of the Moravian Church. In 1624, the town came under the ownership of the Jesuits. During the Thirty Years‘ War, the town was repeatedly attacked and destroyed, leading to significant damage to the castle. In 1783, the front part of the castle collapsed, and its masonry was dismantled. In the second half of the 19th century, limestone mining began in the area, contributing to the economic growth of the town. In 1881, a railway line was opened, further supporting Štramberk’s development. Although the town was entirely Czech, it was annexed by Nazi Germany between 1938 and 1945 (stramberk.cz).

From the Štramberk Trúba tower, there is a breathtaking view of the entire surrounding area. Near the tower is an amphitheater where various cultural events are held throughout the year. In the vicinity of Štramberk lies the National Natural Monument Šipka – a cave where remains of a Neanderthal human were discovered. One of the biggest attractions of Štramberk is its well-preserved folk architecture. In the town center, you will find many wooden houses from the 18th and 19th centuries, giving the town its unique character. Because of this special atmosphere, Štramberk is often called the „Wallachian Bethlehem.“ Various folklore festivals, fairs, and craft markets are held here annually, where visitors can learn about local customs and traditions. The town is also home to several museums, including the Museum of Zdeněk Burian, a renowned prehistoric illustrator. A visit to Štramberk would not be complete without tasting its local specialty – Štramberk Ears. These are sweet pastries made from honey dough, shaped like an ear. According to legend, this pastry resembles the ears of Tatar warriors who were defeated by the local inhabitants in the 13th century (Wikipedia).

Notable figures of Štramberk include poet and prose writer Peter Bezruč, painter and illustrator Zdeněk Burian, and composer Leoš Janáček (stramberk.cz). Natives of the town include traveler, writer, and journalist Jiří Hanzelka (stramberk.sk).

Štramberk to piękne miasteczko położone u podnóża Beskidów na północy Moraw (stramberk.cz). Leży u podnóża Białej Góry, pasma Skalíky, Zámecký vrch i Kotouč (Aleš Durčak – Tablica Informacyjna). Pierwsza pisemna wzmianka o Štramberku pochodzi z 1211 roku. Pod koniec XIII wieku na wzgórzu nad miastem zbudowano zamek, którego dominującą częścią do dziś pozostaje wieża zwana Trúba (stramberk.cz). Możliwe, że zamek został pierwotnie wzniesiony na przeciwległym wzgórzu Kotouč. Był również znany pod nazwą castrum Strallenberg (Aleš Durčak – Tablica Informacyjna).

W 1359 roku margrabia morawski Jan Henryk Luksemburski założył miasto Štramberk w miejscu wcześniejszej osady. W XV wieku Štramberk stał się centrum Kościoła Morawskiego. W 1624 roku miasto przeszło na własność jezuitów. Podczas wojny trzydziestoletniej miasto było wielokrotnie atakowane i niszczone, co doprowadziło do znacznych zniszczeń zamku. W 1783 roku przednia część zamku zawaliła się, a jego mury zostały rozebrane. W drugiej połowie XIX wieku w okolicy rozpoczęto wydobycie wapienia, co przyczyniło się do wzrostu gospodarczego miasta. W 1881 roku otwarto linię kolejową, która jeszcze bardziej wspierała rozwój Štramberka. Mimo że miasto było całkowicie czeskie, zostało w latach 1938–1945 anektowane przez nazistowskie Niemcy (stramberk.cz).

Z wieży Štramberskiej Trúby roztacza się zapierający dech w piersiach widok na całą okolicę. W pobliżu wieży znajduje się amfiteatr, w którym przez cały rok odbywają się różne wydarzenia kulturalne. W okolicach Štramberka znajduje się Narodowy Pomnik Przyrody Šipka – jaskinia, w której odkryto szczątki człowieka neandertalskiego. Jedną z największych atrakcji Štramberka jest jego dobrze zachowana architektura ludowa. W centrum miasta można znaleźć wiele drewnianych domów z XVIII i XIX wieku, które nadają miastu niepowtarzalny charakter. Ze względu na tę wyjątkową atmosferę Štramberk nazywany jest często „Wołoskim Betlejem“. Co roku odbywają się tutaj różne festiwale folklorystyczne, jarmarki i targi rzemieślnicze, gdzie można poznać lokalne zwyczaje i tradycje. Miasto jest także siedzibą kilku muzeów, w tym Muzeum Zdeňka Buriana, znanego ilustratora prehistorii. Wizyta w Štramberku nie byłaby kompletna bez spróbowania lokalnego specjału – Štramberskich Uszu. Są to słodkie wypieki z ciasta miodowego, uformowane w kształt ucha. Legenda głosi, że ciastka te przypominają uszy tatarskich wojowników, których miejscowi mieszkańcy pokonali w XIII wieku (Wikipedia).

Do znanych postaci związanych z Štramberkiem należą: poeta i prozaik Peter Bezruč, malarz i ilustrator Zdeněk Burian oraz kompozytor Leoš Janáček (stramberk.cz). Znani mieszkańcy: podróżnik, pisarz i reporter Jiří Hanzelka (stramberk.sk).

Štramberk je krásné městečko nacházející se v podhůří Beskyd na severu Moravy (stramberk.cz). Leží na úpatí Bílé hory, výběžků Skaliek, Zámeckého vrchu a Kotúče (Aleš Durčak – Informační tabule). První písemná zmínka o Štramberku pochází z roku 1211. Koncem 13. století byl na vrchu nad městem postaven hrad, z něhož se dodnes zachovala dominanta města – věž zvaná Trúba (stramberk.cz). Je možné, že hrad byl postaven na protilehlém kopci Kotúč. Nesl také označení castrum Strallenberg (Aleš Durčak – Informační tabule).

V roce 1359 založil moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský na místě osady město Štramberk. Během 15. století se Štramberk stal centrem Moravské církve. V roce 1624 přešlo město do vlastnictví jezuitů. Během třicetileté války bylo město několikrát napadeno a zničeno, což vedlo k výraznému poškození hradu. V roce 1783 se přední část hradu zřítila a jeho zdivo bylo rozebráno. Ve druhé polovině 19. století začala v oblasti těžba vápence, což přispělo k hospodářskému růstu města. V roce 1881 byla otevřena železniční trať, která ještě více podpořila rozvoj Štramberku. Přestože město bylo zcela české, bylo v letech 1938–1945 anexováno nacistickým Německem (stramberk.cz).

Ze Štramberské Trúby se naskýtá nádherný výhled na celé okolí. V blízkosti věže se nachází také amfiteátr, kde se během roku konají různé kulturní akce. V okolí Štramberku se nachází Národní přírodní památka Šipka – jeskyně, v níž byly objeveny pozůstatky neandertálského člověka. Jedním z největších lákadel Štramberku je jeho zachovalá lidová architektura. V centru města najdete množství dřevěných domů z 18. a 19. století, které dodávají městu neopakovatelný ráz. Právě pro tuto jedinečnou atmosféru se Štramberku často říká „Valašský Betlém“. Každoročně se zde konají různé folklórní festivaly, jarmarky a řemeslné trhy, kde můžete poznat místní zvyky a tradice. Město je také domovem několika muzeí, včetně Muzea Zdeňka Buriana, známého ilustrátora pravěku. Návštěva Štramberku by nebyla kompletní bez ochutnání místní speciality – Štramberských uší. Jedná se o sladké pečivo z medového těsta, tvarované do podoby ucha. Legenda praví, že toto pečivo připomíná uši tatarských bojovníků, které místní obyvatelé porazili ve 13. století (Wikipedia).

Mezi osobnosti Štramberku patří: básník a prozaik Petr Bezruč, malíř a ilustrátor Zdeněk Burian, hudební skladatel Leoš Janáček (stramberk.cz). Rodáci: cestovatel, spisovatel a reportér Jiří Hanzelka (stramberk.sk).

Odkazy

Krajina, Zahraničie, Neživé, Obce, Moravské, Kostoly, Česko, Južná Morava, Stavby

Předklášteří – brána nebies

skala
Hits: 194

Předklášteří je obec na južnej Morave, približne 23 kilometrov severozápadne od Brna, v blízkosti mesta Tišnov. S počtom obyvateľov okolo 1 500 sa rozprestiera na rozhraní Boskovickej brázdy a Křižanovskej vrchoviny, v údolí rieky Svratky. Prvá písomná zmienka o oblasti Předklášteří pochádza z roku 1233, keď bola založená cisterciánska abatyša Porta coeli kráľovnou Konstanciou Uhorskou. Samotná obec je prvýkrát spomínaná v roku 1530. Názov „Předklášteří“ odkazuje na polohu obce pred kláštorom (cs.wikipedia.org). Dominantou je kláštor Porta coeli (v preklade „Brána nebies“), ktorý je jednou z najvýznamnejších stavebných pamiatok v Českej republike. Založený bol v roku 1233 ako ženský cisterciánsky kláštor. Kláštor je známy svojím bohatým gotickým portálom na západnom priečelí. V areáli kláštora sa nachádza aj Podhorácke múzeum (jizni-morava.cz). V roku 1241 kláštor odolal mongolom vďaka opevneniu. V roku 1424 ale neodolal počas husitských vojen, bol vyplienený, zachovalo sa len pevné murivo chrámu. V druhej štvrtine 15. storočia vzniklo na kopci Čepička, kilometer od kláštora opevnenie, ktoré dostalo názov Pernštejnovské opevenenie. Počas tridsaťročnej vojny 1618 – 1648 bol kláštor zrušený (1619) a vyplienený v roku 1643 švédmi. V roku 1741 si užil pruské drancovanie. V roku 1782 cisár Jozef II. kláštor zrušil a statky kúpil Vilém Mundy, ktorý tu vybudoval súkennú manufaktúru. V roku 1901 bol kláštor obnovený a znovuosídlený cisterciánkami. Zrušený bol opäť v roku 1950 (Ján Balák). Kostol Najsvätejšej Trojice je postavený v neskorogotickom štýle. Vedľa kostola sa nachádza baroková márnica z obdobia okolo roku 1700 (en.wikipedia.org).

Dnes je Předklášteří živou obcou s bohatým kultúrnym životom. V kláštore Porta coeli sa pravidelne konajú koncerty sakrálnej hudby, ktoré priťahujú návštevníkov z blízkeho i vzdialeného okolia. Obec tiež ponúka rôzne turistické atrakcie, vrátane obnoveného kláštorného pivovaru, ktorý nadväzuje na stredovekú tradíciu (kudyznudy.cz).

Předklášteří is a municipality in South Moravia, approximately 23 kilometers northwest of Brno, near the town of Tišnov. With a population of around 1,500, it is situated at the junction of the Boskovice Furrow and the Křižanov Highlands, in the valley of the Svratka River. The first written mention of the Předklášteří area dates back to 1233 when the Cistercian abbey Porta coeli was founded by Queen Constance of Hungary. The municipality itself was first mentioned in 1530. The name „Předklášteří“ refers to its location in front of the monastery (cs.wikipedia.org). The dominant feature of the village is the Porta coeli monastery (translated as „Gate of Heaven“), which is one of the most significant architectural monuments in the Czech Republic. It was founded in 1233 as a Cistercian nunnery. The monastery is known for its rich Gothic portal on the western façade. The Podhorácké Museum is also located within the monastery grounds (jizni-morava.cz). In 1241, the monastery withstood the Mongol invasion thanks to its fortifications. However, in 1424, it was plundered during the Hussite Wars, leaving only the solid masonry of the church intact. In the second quarter of the 15th century, fortifications known as the Pernštejn Fortifications were built on Čepička Hill, one kilometer from the monastery. During the Thirty Years‘ War (1618–1648), the monastery was dissolved in 1619 and plundered by the Swedes in 1643. In 1741, it suffered from Prussian looting. In 1782, Emperor Joseph II abolished the monastery, and its estates were bought by Vilém Mundy, who established a textile manufactory there. In 1901, the monastery was restored and reoccupied by Cistercian nuns. However, it was dissolved again in 1950 (Ján Balák). The Church of the Holy Trinity is built in the late Gothic style. Next to the church is a Baroque charnel house from around 1700 (en.wikipedia.org).

Today, Předklášteří is a lively municipality with a rich cultural life. Sacred music concerts are regularly held at the Porta coeli monastery, attracting visitors from both near and far. The village also offers various tourist attractions, including a restored monastic brewery that continues the medieval brewing tradition (kudyznudy.cz).

Předklášteří je obec na jižní Moravě, přibližně 23 kilometrů severozápadně od Brna, v blízkosti města Tišnov. S počtem obyvatel okolo 1 500 se rozkládá na rozhraní Boskovické brázdy a Křižanovské vrchoviny, v údolí řeky Svratky. První písemná zmínka o oblasti Předklášteří pochází z roku 1233, kdy cisterciáckou abatyši Porta coeli založila královna Konstancie Uherská. Samotná obec je poprvé zmiňována v roce 1530. Název „Předklášteří“ odkazuje na polohu obce před klášterem (cs.wikipedia.org). Dominantou obce je klášter Porta coeli (v překladu „Brána nebes“), který patří mezi nejvýznamnější stavební památky v České republice. Založen byl v roce 1233 jako ženský cisterciácký klášter. Klášter je známý svým bohatě zdobeným gotickým portálem na západním průčelí. V areálu kláštera se nachází také Podhorácké muzeum (jizni-morava.cz). V roce 1241 klášter odolal Mongolům díky svému opevnění. V roce 1424 však neodolal husitským válkám, byl vypleněn a zachovalo se pouze pevné zdivo chrámu. Ve druhé čtvrtině 15. století vzniklo na kopci Čepička, kilometr od kláštera, opevnění, které dostalo název Pernštejnské opevnění. Během třicetileté války (1618–1648) byl klášter zrušen (1619) a v roce 1643 vypleněn Švédy. V roce 1741 zažil pruské drancování. V roce 1782 císař Josef II. klášter zrušil a statky koupil Vilém Mundy, který zde vybudoval soukenickou manufakturu. V roce 1901 byl klášter obnoven a znovuosídlen cisterciačkami. Znovu byl zrušen v roce 1950 (Ján Balák). Kostel Nejsvětější Trojice je postaven v pozdně gotickém stylu. Vedle kostela se nachází barokní márnice z období kolem roku 1700 (en.wikipedia.org).

Dnes je Předklášteří živou obcí s bohatým kulturním životem. V klášteře Porta coeli se pravidelně konají koncerty sakrální hudby, které přitahují návštěvníky z blízkého i vzdáleného okolí. Obec také nabízí různé turistické atrakce, včetně obnoveného klášterního pivovaru, který navazuje na středověkou tradici vaření piva (kudyznudy.cz).

Odkazy

Krajina, Zahraničie, Neživé, Obce, Moravské, Kostoly, Česko, Južná Morava, Stavby

Křtiny

skala
Hits: 200

Křtiny je obec v okrese Blansko, približne 15 kilometrov severovýchodne od centra Brna a 10 kilometrov juhovýchodne od Blanska. S počtom obyvateľov okolo 820 sú považované za vstupnú bránu do strednej časti Moravského krasu a sú známe predovšetkým ako významné mariánske pútnické miesto (cs.wikipedia.org). Ležia na križovatke niekoľkých údolí, vrátane hlbokého krasového Josefovského údolia. Medzi najvýznamnejšie archeologické nálezy z tejto oblasti patrí bronzová soška býka a rozsiahle halštatské pohrebisko v jaskyni Býčí skála z obdobia okolo 500 rokov pred Kristom. Prví Slovania sa do oblasti dostali v 6. storočí. Prilákala ich sem aj železná ruda. V okolitých lesoch boli objavené pozostatky primitívnych vysokých pecí z 8. storočia. Výroba železa sa tu udržala až do konca 19. storočia a stála pri zrode priemyselných podnikov v blízkych mestách, ako sú Adamov a Blansko (krtiny.cz). Prvá písomná zmienka o Křtinách pochádza z 24. septembra 1237 (krtiny.cz). Podľa povesti v miestnom údolí krstili svätí Cyril a Metod prvých moravských kresťanov, čo dalo obci jej názov (objevujpamatky.cz). Počas husitských vojen bol miestny kláštor v roku 1423 vypálený. Po vojnách boli Křtiny niekoľkokrát vyplienené, najmä počas tridsaťročnej vojny. V rokoch 1830 až 1854 boli Křtiny majetkom rodu Dietrichsteinovcov. Křtiny sú jedným z najstarších mariánskych pútnických miest na Morave. Dominantou obce je barokový kostol Panny Márie, ktorý bol vybudovaný v prvej polovici 18. storočia podľa návrhu architekta Jana Blažeja Santiniho-Aichela. Tento monumentálny chrám je považovaný za perlu barokovej architektúry a je chránený ako národná kultúrna pamiatka (cs.wikipedia.org). V interiéri kostola sa nachádza gotická socha Panny Márie Křtinskej z roku 1340, ktorá je cieľom mnohých pútnikov. Kostol je známy aj svojou výnimočnou akustikou a pravidelne sa tu konajú koncerty duchovnej hudby (kudyznudy.cz). Nachádzal sa tu aj ženský kláštor, ktorý podľa legendy v roku 1423 zničili husiti (hadivadlo.cz). V podzemí kostola bola objavená a sprístupnená rozsiahla kostnica, v ktorej sú pozostatky stoviek stredovekých obyvateľov. Avšak nachádza sa tam aj niekoľko lebiek vyzdobených záhadnými ornamentami. Pôvodne baroková rezidencia premonštrátov bola v 19. storočí prebudovaná na klasicistický zámok. Oválna základná škola je predstaviteľ modernej architektúry (krtiny.cz).

Křtiny ležia na okraji Moravského krasu, čo z nich robí ideálny východiskový bod pre milovníkov prírody a turistiky. V blízkosti obce sa nachádza množstvo krasových útvarov, jaskýň a malebných údolí. Návštevníci môžu preskúmať napríklad jaskyňu Výpustek, ktorá slúžila počas druhej svetovej vojny ako podzemná továreň a neskôr ako vojenský kryt. Dnes sú Křtiny živým centrom kultúrneho a duchovného života. Každoročne sa tu koná množstvo púti, koncertov a iných podujatí, ktoré priťahujú návštevníkov z celej krajiny aj zo zahraničia (cs.wikipedia.org). V Josefovskom údolí, ktoré je krasového charakteru sa nachádza jaskyňa Býčia skala. V roku 2008 bol sprístupnený komplex rozsiahlych podzemných priestorov jaskyne Výpustek, ktorý bol známy už v stredoveku. V roku 1928 založil Augustin Bayer v Křtinskom okolí na ploche 23 ha arborétum. Pestuje sa v ňom cca 1000 druhov domácich a exotických drevín, napr. Sciadopitys verticillata, Cedrus libani (krtiny.cz).

Křtiny is a municipality in the Blansko District, approximately 15 kilometers northeast of the center of Brno and 10 kilometers southeast of Blansko. With a population of around 820, it is considered the gateway to the central part of the Moravian Karst and is best known as a significant Marian pilgrimage site (cs.wikipedia.org). It is located at the crossroads of several valleys, including the deep karst Josefov Valley. Among the most significant archaeological finds from this area are a bronze bull figurine and an extensive Hallstatt burial site in the Býčí Skála Cave, dating to around 500 BC. The first Slavs arrived in the area in the 6th century, attracted by iron ore. Remains of primitive blast furnaces from the 8th century have been discovered in the surrounding forests. Iron production continued here until the late 19th century, contributing to the development of industrial enterprises in nearby towns such as Adamov and Blansko (krtiny.cz). The first written mention of Křtiny dates back to September 24, 1237 (krtiny.cz). According to legend, Saints Cyril and Methodius baptized the first Moravian Christians in a local valley, giving the town its name (objevujpamatky.cz). During the Hussite Wars, the local monastery was burned down in 1423. After the wars, Křtiny was repeatedly plundered, especially during the Thirty Years‘ War. Between 1830 and 1854, Křtiny was owned by the Dietrichstein family. Křtiny is one of the oldest Marian pilgrimage sites in Moravia. The dominant landmark of the town is the Baroque Church of the Virgin Mary, built in the first half of the 18th century according to the design of architect Jan Blažej Santini-Aichel. This monumental church is considered a jewel of Baroque architecture and is protected as a national cultural monument (cs.wikipedia.org). Inside the church, there is a Gothic statue of the Virgin Mary of Křtiny from 1340, which attracts many pilgrims. The church is also known for its exceptional acoustics, and spiritual music concerts are regularly held here (kudyznudy.cz).

There was also a convent for women, which, according to legend, was destroyed by the Hussites in 1423 (hadivadlo.cz). A large ossuary was discovered and made accessible beneath the church, containing the remains of hundreds of medieval inhabitants, including several skulls decorated with mysterious ornaments. Originally a Baroque residence for the Premonstratensians, it was rebuilt into a Neoclassical chateau in the 19th century. The oval elementary school is an example of modern architecture (krtiny.cz). Křtiny is located on the edge of the Moravian Karst, making it an ideal starting point for nature lovers and hikers. Numerous karst formations, caves, and picturesque valleys can be found near the town. Visitors can explore the Výpustek Cave, which served as an underground factory during World War II and later as a military shelter. Today, Křtiny is a vibrant center of cultural and spiritual life. Many pilgrimages, concerts, and other events are held here annually, attracting visitors from across the country and abroad (cs.wikipedia.org). In the karstic Josefov Valley lies the Býčí Skála Cave. In 2008, the extensive underground spaces of the Výpustek Cave, known since the Middle Ages, were opened to the public. In 1928, Augustin Bayer established an arboretum covering 23 hectares in the Křtiny area. It cultivates approximately 1,000 species of native and exotic trees, including Sciadopitys verticillata and Cedrus libani (krtiny.cz).

Křtiny jsou obec v okrese Blansko, přibližně 15 kilometrů severovýchodně od centra Brna a 10 kilometrů jihovýchodně od Blanska. S počtem obyvatel kolem 820 jsou považovány za vstupní bránu do střední části Moravského krasu a jsou známé především jako významné mariánské poutní místo (cs.wikipedia.org). Leží na křižovatce několika údolí, včetně hlubokého krasového Josefovského údolí. Mezi nejvýznamnější archeologické nálezy z této oblasti patří bronzová soška býka a rozsáhlé halštatské pohřebiště v jeskyni Býčí skála z období kolem 500 let před Kristem. První Slované se do oblasti dostali v 6. století, přilákala je sem také železná ruda. V okolních lesích byly objeveny pozůstatky primitivních vysokých pecí z 8. století. Výroba železa se zde udržela až do konce 19. století a stála při zrodu průmyslových podniků v blízkých městech, jako jsou Adamov a Blansko (krtiny.cz). První písemná zmínka o Křtinách pochází z 24. září 1237 (krtiny.cz). Podle pověsti v místním údolí křtili svatí Cyril a Metoděj první moravské křesťany, což dalo obci její název (objevujpamatky.cz). Během husitských válek byl místní klášter v roce 1423 vypálen. Po válkách byly Křtiny několikrát vypleněny, zejména během třicetileté války. V letech 1830 až 1854 byly Křtiny majetkem rodu Dietrichsteinů. Křtiny jsou jedním z nejstarších mariánských poutních míst na Moravě. Dominantou obce je barokní kostel Panny Marie, který byl vybudován v první polovině 18. století podle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Tento monumentální chrám je považován za perlu barokní architektury a je chráněn jako národní kulturní památka (cs.wikipedia.org). V interiéru kostela se nachází gotická socha Panny Marie Křtinské z roku 1340, která je cílem mnoha poutníků. Kostel je známý také svou výjimečnou akustikou a pravidelně se zde konají koncerty duchovní hudby (kudyznudy.cz). Nacházel se zde také ženský klášter, který podle legendy v roce 1423 zničili husité (hadivadlo.cz). V podzemí kostela byla objevena a zpřístupněna rozsáhlá kostnice, v níž se nacházejí pozůstatky stovek středověkých obyvatel. Jsou zde však i lebky zdobené záhadnými ornamenty. Původně barokní rezidence premonstrátů byla v 19. století přestavěna na klasicistní zámek. Oválná základní škola je příkladem moderní architektury (krtiny.cz).

Křtiny leží na okraji Moravského krasu, což z nich činí ideální výchozí bod pro milovníky přírody a turistiky. V blízkosti obce se nachází množství krasových útvarů, jeskyní a malebných údolí. Návštěvníci mohou prozkoumat například jeskyni Výpustek, která sloužila během druhé světové války jako podzemní továrna a později jako vojenský kryt. Dnes jsou Křtiny živým centrem kulturního a duchovního života. Každoročně se zde koná mnoho poutí, koncertů a dalších akcí, které přitahují návštěvníky z celé země i ze zahraničí (cs.wikipedia.org). V Josefovském údolí se nachází jeskyně Býčí skála. V roce 2008 byl zpřístupněn rozsáhlý komplex podzemních prostor jeskyně Výpustek, která byla známa již ve středověku. V roce 1928 zde Augustin Bayer založil arboretum o rozloze 23 ha, kde se pěstuje přibližně 1000 druhů domácích i exotických dřevin, například Sciadopitys verticillata a Cedrus libani (krtiny.cz).

Odkazy

TOP

Všetky

Dokumenty, Krajina, Zahraničie, Neživé, Obce, Moravské, Technika, Stavby, Česko, Južná Morava, Mlyny, Stavby

Rudice

skala
Hits: 188

Rudice je obec, približne 12 km od Uherského Brodu (obec-rudice.cz) obklopená vrchmi a lesmi v nadmorskej výške 510 metrov nad morom. Okolie Rudice patrí k najromantickejším miestam v Moravskom krase. Najväčšou prírodnou zaujímavosťou je 12 km dlhý jaskynný systém s najhlbšou suchou priepasťou v Českej republike (-153 m). Jaskyňa je vytvorená Jedovnickým potokom, ktorý sa prepadá v aktívnom ponore slepého údolia neďaleko Rudice a vyviera pri Býčej skale v Josefovskom údolí neďaleko Adamova. Prvá písomná zmienka o obci pochádza z roku 1247. Rudice majú bohatú železiarsku a banícku tradíciu, ktorá sa odráža v miestnej architektúre a kultúre (rudice.cz). Názov obce je odvodený od slova ruda (Informačná tabuľa). Dominantou obce je veterný mlyn z 19. storočia, v ktorom sa dnes nachádza múzeum s expozíciami histórie obce, baníctva, hutníctva, speleológie a mineralógie (rudice.cz). Okolie Rudice je ideálne pre pešiu turistiku a cykloturistiku. Návštevníci môžu objavovať krásy Moravského krasu, vrátane prírodnej pamiatky Rudické propadání, kde sa Jedovnický potok prepadá do 90 m hlbokého a viac ako 12 km dlhého jaskynného systému, druhého najdlhšieho v Českej republike (kudyznudy.cz). Krápniková výzdoba jaskýň je unikátna (Informačná tabuľa). 

Súčasťou tohto systému je aj najväčší podzemný vodopád v ČR (35 m), najhlbšia suchá priepasť (153 m) či Obří dóm. Zaujímavosťou je bývalý pieskovcový lom Seč, dnes prírodná pamiatka Rudice-Seč, ktorý láka návštevníkov svojím farebným zafarbením. Okolo lomu vedie náučný chodník Rudické doly (kudyznudy.cz). Každoročne sa tu konajú rôzne kultúrne a spoločenské akcie, vrátane tradičných hodov, tanečných zábav a premietanie filmov (obec-rudice.cz). Dnes v obci žije 815 obyvateľov v cca 300 domov. Obec má tri časti: Dědina, Hajce a Tumperk. Areál mlynu doplňuje Geopark s ukážkami hornín Moravského krasu. Typickým krajinným prvkom v okolí sú zbytky po šachtách na ťažbu železných rúd – rudické jazierka. Dominantou obce je kaplnka svätej Barbory, ktorá sa začala stavať v roku 1999 (Informačná tabuľa). 

Rudice is a village approximately 12 km from Uherský Brod (obec-rudice.cz), surrounded by hills and forests at an altitude of 510 meters above sea level. The surroundings of Rudice rank among the most romantic places in the Moravian Karst. The main natural attraction is a 12 km long cave system with the deepest dry abyss in the Czech Republic (-153 m). The cave was formed by the Jedovnice Stream, which sinks into an active swallow hole in a blind valley near Rudice and resurfaces at Býčí Skála in Josefov Valley near Adamov. The first written mention of the village dates back to 1247. The name Rudice derives from the word „ore“ (Informačná tabuľa). Rudice has a rich ironworking and mining tradition reflected in the local architecture and culture (rudice.cz). The village’s landmark is a 19th-century windmill, which now houses a museum featuring exhibits on the history of the village, mining, metallurgy, speleology, and mineralogy (rudice.cz). The surroundings of Rudice are ideal for hiking and cycling. Visitors can explore the beauty of the Moravian Karst, including the Rudice Sinkhole, where the Jedovnice Stream plunges into a 90 m deep and over 12 km long cave system, the second-longest in the Czech Republic (kudyznudy.cz). The stalactite decorations in the caves are unique (Informačná tabuľa).

This system also features the largest underground waterfall in the Czech Republic (35 m), the deepest dry abyss (153 m), and the Giant Dome. Another attraction is the former sandstone quarry Seč, now a natural monument Rudice-Seč, which draws visitors with its colorful hues. The quarry is surrounded by the educational trail Rudice Mines (kudyznudy.cz). Various cultural and social events are held annually, including traditional feasts, dance parties, and movie screenings (obec-rudice.cz). Today, the village has 815 inhabitants living in approximately 300 houses. The village consists of three parts: Dědina, Hajce, and Tumperk. The windmill complex also includes a Geopark showcasing rocks from the Moravian Karst. A typical landscape feature in the area is the remnants of shafts from iron ore mining—known as Rudice Ponds. Another landmark is the Chapel of St. Barbara, construction of which began in 1999 (Informačná tabuľa).

Rudice ist ein Dorf etwa 12 km von Uherský Brod entfernt (obec-rudice.cz), umgeben von Hügeln und Wäldern auf einer Höhe von 510 Metern über dem Meeresspiegel. Die Umgebung von Rudice gehört zu den romantischsten Orten im Mährischen Karst. Die Hauptattraktion ist ein 12 km langes Höhlensystem mit dem tiefsten trockenen Abgrund in der Tschechischen Republik (-153 m). Die Höhle wurde vom Jedovnický-Bach gebildet, der in einem aktiven Schluckloch in einem blinden Tal nahe Rudice verschwindet und bei der Býčí Skála im Josefov-Tal nahe Adamov wieder auftaucht. Die erste schriftliche Erwähnung des Dorfes stammt aus dem Jahr 1247. Der Name Rudice leitet sich vom Wort „Erz“ ab (Informačná tabuľa). Rudice hat eine reiche Eisen- und Bergbautradition, die sich in der lokalen Architektur und Kultur widerspiegelt (rudice.cz). Das Wahrzeichen des Dorfes ist eine Windmühle aus dem 19. Jahrhundert, die heute ein Museum mit Ausstellungen zur Geschichte des Dorfes, des Bergbaus, der Metallurgie, der Speläologie und der Mineralogie beherbergt (rudice.cz). Die Umgebung von Rudice ist ideal für Wanderungen und Radtouren. Besucher können die Schönheit des Mährischen Karsts erkunden, einschließlich des Rudice-Schlucklochs, wo der Jedovnický-Bach in ein 90 m tiefes und über 12 km langes Höhlensystem stürzt, das zweitlängste in der Tschechischen Republik (kudyznudy.cz). Die Tropfsteindekorationen der Höhlen sind einzigartig (Informačná tabuľa).

Dieses System verfügt auch über den größten unterirdischen Wasserfall Tschechiens (35 m), den tiefsten trockenen Abgrund (153 m) und den Riesendom. Eine weitere Attraktion ist der ehemalige Sandsteinbruch Seč, heute ein Naturdenkmal Rudice-Seč, der Besucher mit seinen bunten Farben anzieht. Der Steinbruch ist von einem Lehrpfad, den Rudice-Minen, umgeben (kudyznudy.cz). Jährlich finden hier verschiedene kulturelle und gesellschaftliche Veranstaltungen statt, darunter traditionelle Kirchweihfeste, Tanzabende und Filmvorführungen (obec-rudice.cz). Heute leben in Rudice 815 Einwohner in etwa 300 Häusern. Das Dorf besteht aus drei Teilen: Dědina, Hajce und Tumperk. Der Windmühlenkomplex umfasst auch einen Geopark mit Gesteinsproben aus dem Mährischen Karst. Ein typisches Landschaftsmerkmal der Gegend sind die Überreste von Erzbergwerksschächten—die sogenannten Rudice-Teiche. Ein weiteres Wahrzeichen ist die Kapelle der Heiligen Barbara, deren Bau 1999 begann (Informačná tabuľa).

Rudice je obec, přibližně 12 km od Uherského Brodu (obec-rudice.cz), obklopená vrchy a lesy v nadmořské výšce 510 metrů nad mořem. Okolí Rudice patří k nejromantičtějším místům v Moravském krasu. Největší přírodní zajímavostí je 12 km dlouhý jeskynní systém s nejhlubší suchou propastí v České republice (-153 m). Jeskyně byla vytvořena Jedovnickým potokem, který se propadá v aktivním ponoru slepého údolí nedaleko Rudice a vyvěrá u Býčí skály v Josefovském údolí nedaleko Adamova. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1247. Název Rudice je odvozen od slova „ruda“ (Informačná tabuľa). Rudice má bohatou železářskou a hornickou tradici, která se odráží v místní architektuře a kultuře (rudice.cz). Dominantou obce je větrný mlýn z 19. století, ve kterém se dnes nachází muzeum s expozicemi historie obce, hornictví, hutnictví, speleologie a mineralogie (rudice.cz). Okolí Rudice je ideální pro pěší turistiku a cykloturistiku. Návštěvníci mohou objevovat krásy Moravského krasu, včetně přírodní památky Rudické propadání, kde se Jedovnický potok propadá do 90 m hlubokého a více než 12 km dlouhého jeskynního systému, druhého nejdelšího v České republice (kudyznudy.cz). Krápníková výzdoba jeskyní je unikátní (Informačná tabuľa).

Součástí tohoto systému je také největší podzemní vodopád v ČR (35 m), nejhlubší suchá propast (153 m) a Obří dóm. Zajímavostí je bývalý pískovcový lom Seč, dnes přírodní památka Rudice-Seč, který láká návštěvníky svým barevným zbarvením. Kolem lomu vede naučná stezka Rudické doly (kudyznudy.cz). Každoročně se zde konají různé kulturní a společenské akce, včetně tradičních hodů, tanečních zábav a promítání filmů (obec-rudice.cz). Dnes v obci žije 815 obyvatel ve zhruba 300 domech. Obec má tři části: Dědina, Hajce a Tumperk. Areál mlýna doplňuje Geopark s ukázkami hornin Moravského krasu. Typickým krajinným prvkem v okolí jsou zbytky po šachtách na těžbu železných rud—rudická jezírka. Dominantou obce je kaple svaté Barbory, jejíž stavba byla zahájena v roce 1999 (Informačná tabuľa).

Odkazy

Krajina, Zahraničie, Obce, Moravské, Česko, Južná Morava

Sokolnice

skala
Hits: 214

Sokolnice je obec nachádzajúca približne 11 km juhovýchodne od Brna. Rozprestiera sa v Dyjsko-svrateckom úvale na pravom brehu riečky Říčka. S nadmorskou výškou 207 m n. m. a rozlohou 11,35 km² tu žije približne 2 432 obyvateľov. Prvá písomná zmienka o Sokolniciach pochádza z roku 1408. Názov obce je odvodený od slova „sokolník„, čo naznačuje, že obyvatelia sa v minulosti zaoberali sokoliarstvom. V priebehu storočí obec často menila majiteľov; významnými vlastníkmi boli napríklad kláštor v Třebíči a rod Dietrichsteinovcov, ktorí vlastnili obec od roku 1705 do roku 1875. Počas tridsaťročnej vojny bola obec výrazne poškodená (Wikipedia). Ku panstvu patrili v roku 1750 aj obce Horákov, Kobylnice, Telnice a časť Jiřikovic (Informačná tabuľa).

Dňa 2. decembra 1805 sa v okolí Sokolníc odohrala bitka pri Slavkove, ktorá ovplyvnila aj miestnych obyvateľov (Wikipedia). Sokolnice boli stredom obrany južného krídla francúzskej armády. Po bitke bola sýpka väzením pre 400 rusov a v poliach za ňou pochovali poddaných do šachtových hrobov (Informačná tabuľa). 

Dominantou obce je zámok Sokolnice, ktorý bol postavený na mieste staršej pevnosti. Pôvodne barokový zámok bol neskôr prestavaný v historizujúcom štýle a dnes slúži ako domov seniorov. Súčasťou zámku je cenná ranobaroková kaplnka a okolitý park, ktorý je voľne prístupný verejnosti (Wikipedia). Úpravy v polovici 19. storočia boli v štýle anglickej gotiky (Informačná tabuľa).

Ďalšou významnou stavbou je bývalá baroková sýpka z prvej štvrtiny 18. storočia, ktorá bola prestavaná na moderný bytový dom. Obec je známa aj svojou vinárskou tradíciou, nachádza sa vo Velkopavlovickej vinárskej podoblasti. Medzi miestne vinice patria Vinohradská trať, Padělky a Pranty (Wikipedia). Za obcou smerom na Kobylnice je sokolnická bažantnica, komplex lužných lúk a parkovo upravených plôch (Informačná tabuľa).

Sokolnice is a village located approximately 11 km southeast of Brno. It lies in the Dyje-Svratka Valley on the right bank of the Říčka River. With an altitude of 207 meters above sea level and an area of 11.35 km², the village is home to about 2,432 inhabitants. The first written mention of Sokolnice dates back to 1408. The name of the village is derived from the word „falconer,“ indicating that the inhabitants were historically involved in falconry. Over the centuries, the village frequently changed owners; notable proprietors included the Třebíč Monastery and the Dietrichstein family, who owned the village from 1705 to 1875. During the Thirty Years‘ War, the village suffered significant damage (Wikipedia). In 1750, the estate also included the villages of Horákov, Kobylnice, Telnice, and part of Jiřikovice (Information Board).

On December 2, 1805, the Battle of Austerlitz took place near Sokolnice, significantly impacting the local population (Wikipedia). Sokolnice was at the center of the defense of the southern flank of the French army. After the battle, the granary served as a prison for 400 Russians, and local serfs were buried in mass graves in the fields behind it (Information Board).

The dominant feature of the village is Sokolnice Castle, built on the site of an older fortress. Originally a Baroque castle, it was later rebuilt in a historicist style and now serves as a senior home. The castle includes a valuable early Baroque chapel and a surrounding park open to the public (Wikipedia). Modifications in the mid-19th century were made in the English Gothic style (Information Board).

Another notable building is a former Baroque granary from the first quarter of the 18th century, which has been converted into a modern residential building. The village is also known for its winemaking tradition, as it is located in the Velkopavlovice Wine Subregion. Local vineyards include Vinohradská Trať, Padělky, and Pranty (Wikipedia). Beyond the village towards Kobylnice lies the Sokolnice Pheasantry, a complex of floodplain meadows and landscaped areas (Information Board).

Sokolnice je obec nacházející se přibližně 11 km jihovýchodně od Brna. Rozkládá se v Dyjsko-svrateckém úvalu na pravém břehu říčky Říčka. S nadmořskou výškou 207 m n. m. a rozlohou 11,35 km² zde žije přibližně 2 432 obyvatel. První písemná zmínka o Sokolnicích pochází z roku 1408. Název obce je odvozen od slova „sokolník,“ což naznačuje, že obyvatelé se v minulosti zabývali sokolnictvím. V průběhu staletí obec často měnila majitele; významnými vlastníky byli například třebíčský klášter a rod Dietrichsteinů, kteří obec vlastnili od roku 1705 do roku 1875. Během třicetileté války byla obec výrazně poškozena (Wikipedia). V roce 1750 k panství patřily také obce Horákov, Kobylnice, Telnice a část Jiříkovic (Informační tabule).

Dne 2. prosince 1805 se v okolí Sokolnic odehrála bitva u Slavkova, která výrazně ovlivnila místní obyvatele (Wikipedia). Sokolnice byly středem obrany jižního křídla francouzské armády. Po bitvě sloužila sýpka jako vězení pro 400 Rusů a na polích za ní byli poddaní pohřbeni do šachtových hrobů (Informační tabule).

Dominantou obce je zámek Sokolnice, který byl postaven na místě starší pevnosti. Původně barokní zámek byl později přestavěn v historizujícím stylu a dnes slouží jako domov pro seniory. Součástí zámku je cenná raně barokní kaple a okolní park, který je volně přístupný veřejnosti (Wikipedia). Úpravy v polovině 19. století byly provedeny v anglické gotice (Informační tabule).

Další významnou stavbou je bývalá barokní sýpka z první čtvrtiny 18. století, která byla přestavěna na moderní bytový dům. Obec je známá také svou vinařskou tradicí, nachází se ve Velkopavlovické vinařské podoblasti. Mezi místní vinice patří Vinohradská trať, Padělky a Pranty (Wikipedia). Za obcí směrem na Kobylnice se nachází sokolnická bažantnice, komplex lužních luk a parkově upravených ploch (Informační tabule).

Odkazy