Krajina, Česko, Južná Morava, Kostoly, Moravské, Neživé, Obce, Stavby, Zahraničie

Předklášteří – brána nebies

Hits: 46

Předk­láš­te­ří je obec na juž­nej Mora­ve, pri­bliž­ne 23 kilo­met­rov seve­ro­zá­pad­ne od Brna, v blíz­kos­ti mes­ta Tiš­nov. S počtom oby­va­te­ľov oko­lo 1 500 sa rozp­res­tie­ra na roz­hra­ní Bos­ko­vic­kej bráz­dy a Kři­ža­nov­skej vrcho­vi­ny, v údo­lí rie­ky Svrat­ky. Prvá písom­ná zmien­ka o oblas­ti Předk­láš­te­ří pochá­dza z roku 1233, keď bola zalo­že­ná cis­ter­cián­ska aba­ty­ša Por­ta coeli krá­ľov­nou Kons­tan­ci­ou Uhor­skou. Samot­ná obec je prvý­krát spo­mí­na­ná v roku 1530. Názov Předk­láš­te­ří” odka­zu­je na polo­hu obce pred kláš­to­rom (cs​.wiki​pe​dia​.org). Domi­nan­tou je kláš­tor Por­ta coeli (v pre­kla­de Brá­na nebies”), kto­rý je jed­nou z naj­výz­nam­nej­ších sta­veb­ných pamia­tok v Čes­kej repub­li­ke. Zalo­že­ný bol v roku 1233 ako žen­ský cis­ter­cián­sky kláš­tor. Kláš­tor je zná­my svo­jím boha­tým gotic­kým por­tá­lom na západ­nom prie­če­lí. V are­áli kláš­to­ra sa nachá­dza aj Pod­ho­rác­ke múze­um (jiz​ni​-mora​va​.cz). V roku 1241 kláš­tor odo­lal mon­go­lom vďa­ka opev­ne­niu. V roku 1424 ale neodo­lal počas husit­ských vojen, bol vyplie­ne­ný, zacho­va­lo sa len pev­né muri­vo chrá­mu. V dru­hej štvr­ti­ne 15. sto­ro­čia vznik­lo na kop­ci Čepič­ka, kilo­me­ter od kláš­to­ra opev­ne­nie, kto­ré dosta­lo názov Pern­štej­nov­ské ope­ve­ne­nie. Počas trid­sať­roč­nej voj­ny 16181648 bol kláš­tor zru­še­ný (1619) a vyplie­ne­ný v roku 1643 švéd­mi. V roku 1741 si užil prus­ké dran­co­va­nie. V roku 1782 cisár Jozef II. kláš­tor zru­šil a stat­ky kúpil Vilém Mun­dy, kto­rý tu vybu­do­val súken­nú manu­fak­tú­ru. V roku 1901 bol kláš­tor obno­ve­ný a zno­vu­osíd­le­ný cis­ter­cián­ka­mi. Zru­še­ný bol opäť v roku 1950 (Ján Balák). Kos­tol Najs­vä­tej­šej Tro­j­i­ce je posta­ve­ný v nesko­ro­go­tic­kom štý­le. Ved­ľa kos­to­la sa nachá­dza baro­ko­vá már­ni­ca z obdo­bia oko­lo roku 1700 (en​.wiki​pe​dia​.org).

Dnes je Předk­láš­te­ří živou obcou s boha­tým kul­túr­nym živo­tom. V kláš­to­re Por­ta coeli sa pra­vi­del­ne kona­jú kon­cer­ty sak­rál­nej hud­by, kto­ré pri­ťa­hu­jú náv­štev­ní­kov z blíz­ke­ho i vzdia­le­né­ho oko­lia. Obec tiež ponú­ka rôz­ne turis­tic­ké atrak­cie, vrá­ta­ne obno­ve­né­ho kláš­tor­né­ho pivo­va­ru, kto­rý nad­vä­zu­je na stre­do­ve­kú tra­dí­ciu (kudyz​nu​dy​.cz).


Předk­láš­te­ří is a muni­ci­pa­li­ty in South Mora­via, app­ro­xi­ma­te­ly 23 kilo­me­ters nort­hwest of Brno, near the town of Tiš­nov. With a popu­la­ti­on of around 1,500, it is situ­ated at the junc­ti­on of the Bos­ko­vi­ce Fur­row and the Kři­ža­nov High­lands, in the val­ley of the Svrat­ka River. The first writ­ten men­ti­on of the Předk­láš­te­ří area dates back to 1233 when the Cis­ter­cian abbey Por­ta coeli was foun­ded by Que­en Cons­tan­ce of Hun­ga­ry. The muni­ci­pa­li­ty itself was first men­ti­oned in 1530. The name Předk­láš­te­ří” refers to its loca­ti­on in front of the monas­te­ry (cs​.wiki​pe​dia​.org). The domi­nant fea­tu­re of the vil­la­ge is the Por­ta coeli monas­te­ry (trans­la­ted as Gate of Hea­ven”), which is one of the most sig­ni­fi­cant archi­tec­tu­ral monu­ments in the Czech Repub­lic. It was foun­ded in 1233 as a Cis­ter­cian nun­ne­ry. The monas­te­ry is kno­wn for its rich Got­hic por­tal on the wes­tern faça­de. The Pod­ho­rác­ké Muse­um is also loca­ted wit­hin the monas­te­ry grounds (jiz​ni​-mora​va​.cz). In 1241, the monas­te­ry withs­to­od the Mon­gol inva­si­on thanks to its for­ti­fi­ca­ti­ons. Howe­ver, in 1424, it was plun­de­red during the Hus­si­te Wars, lea­ving only the solid mason­ry of the church intact. In the second quar­ter of the 15th cen­tu­ry, for­ti­fi­ca­ti­ons kno­wn as the Pern­štejn For­ti­fi­ca­ti­ons were built on Čepič­ka Hill, one kilo­me­ter from the monas­te­ry. During the Thir­ty Years’ War (1618 – 1648), the monas­te­ry was dis­sol­ved in 1619 and plun­de­red by the Swe­des in 1643. In 1741, it suf­fe­red from Prus­sian looting. In 1782, Empe­ror Joseph II abo­lis­hed the monas­te­ry, and its esta­tes were bought by Vilém Mun­dy, who estab­lis­hed a tex­ti­le manu­fac­to­ry the­re. In 1901, the monas­te­ry was res­to­red and reoc­cu­pied by Cis­ter­cian nuns. Howe­ver, it was dis­sol­ved again in 1950 (Ján Balák). The Church of the Holy Tri­ni­ty is built in the late Got­hic sty­le. Next to the church is a Baro­que char­nel hou­se from around 1700 (en​.wiki​pe​dia​.org).

Today, Předk­láš­te­ří is a live­ly muni­ci­pa­li­ty with a rich cul­tu­ral life. Sac­red music con­certs are regu­lar­ly held at the Por­ta coeli monas­te­ry, att­rac­ting visi­tors from both near and far. The vil­la­ge also offers vari­ous tou­rist att­rac­ti­ons, inc­lu­ding a res­to­red monas­tic bre­we­ry that con­ti­nu­es the medie­val bre­wing tra­di­ti­on (kudyz​nu​dy​.cz).


Předk­láš­te­ří je obec na již­ní Mora­vě, přib­liž­ně 23 kilo­met­rů seve­ro­zá­pad­ně od Brna, v blíz­kos­ti měs­ta Tiš­nov. S počtem oby­va­tel oko­lo 1 500 se rozk­lá­dá na roz­hra­ní Bos­ko­vic­ké bráz­dy a Kři­ža­nov­ské vrcho­vi­ny, v údo­lí řeky Svrat­ky. Prv­ní písem­ná zmín­ka o oblas­ti Předk­láš­te­ří pochá­zí z roku 1233, kdy cis­ter­ciác­kou aba­ty­ši Por­ta coeli zalo­ži­la krá­lov­na Kons­tan­cie Uher­ská. Samot­ná obec je popr­vé zmi­ňo­vá­na v roce 1530. Název Předk­láš­te­ří” odka­zu­je na polo­hu obce před kláš­te­rem (cs​.wiki​pe​dia​.org). Domi­nan­tou obce je kláš­ter Por­ta coeli (v pře­kla­du Brá­na nebes“), kte­rý patří mezi nej­výz­nam­něj­ší sta­veb­ní památ­ky v Čes­ké repub­li­ce. Zalo­žen byl v roce 1233 jako žen­ský cis­ter­ciác­ký kláš­ter. Kláš­ter je zná­mý svým boha­tě zdo­be­ným gotic­kým por­tá­lem na západ­ním průče­lí. V are­álu kláš­te­ra se nachá­zí také Pod­ho­rác­ké muze­um (jiz​ni​-mora​va​.cz). V roce 1241 kláš­ter odo­lal Mon­go­lům díky své­mu opev­nění. V roce 1424 však neodo­lal husit­ským vál­kám, byl vyple­něn a zacho­va­lo se pou­ze pev­né zdi­vo chrá­mu. Ve dru­hé čtvr­ti­ně 15. sto­le­tí vznik­lo na kop­ci Čepič­ka, kilo­metr od kláš­te­ra, opev­nění, kte­ré dosta­lo název Pern­štejn­ské opev­nění. Během tři­ce­ti­le­té vál­ky (1618 – 1648) byl kláš­ter zru­šen (1619) a v roce 1643 vyple­něn Švé­dy. V roce 1741 zažil prus­ké dran­co­vá­ní. V roce 1782 císař Josef II. kláš­ter zru­šil a stat­ky kou­pil Vilém Mun­dy, kte­rý zde vybu­do­val sou­ke­nic­kou manu­fak­tu­ru. V roce 1901 byl kláš­ter obno­ven a zno­vu­osíd­len cis­ter­ciač­ka­mi. Zno­vu byl zru­šen v roce 1950 (Ján Balák). Kos­tel Nejs­větěj­ší Tro­j­i­ce je posta­ven v pozdně gotic­kém sty­lu. Ved­le kos­te­la se nachá­zí barok­ní már­ni­ce z obdo­bí kolem roku 1700 (en​.wiki​pe​dia​.org).

Dnes je Předk­láš­te­ří živou obcí s boha­tým kul­tur­ním živo­tem. V kláš­te­ře Por­ta coeli se pra­vi­del­ně kona­jí kon­cer­ty sak­rál­ní hud­by, kte­ré při­ta­hu­jí návš­těv­ní­ky z blíz­ké­ho i vzdá­le­né­ho oko­lí. Obec také nabí­zí růz­né turis­tic­ké atrak­ce, včet­ně obno­ve­né­ho kláš­ter­ní­ho pivo­va­ru, kte­rý nava­zu­je na stře­do­věkou tra­di­ci vaře­ní piva (kudyz​nu​dy​.cz).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, Česko, Južná Morava, Kostoly, Moravské, Neživé, Obce, Stavby, Zahraničie

Křtiny

Hits: 67

Křti­ny je obec v okre­se Blan­sko, pri­bliž­ne 15 kilo­met­rov seve­ro­vý­chod­ne od cen­tra Brna a 10 kilo­met­rov juho­vý­chod­ne od Blan­ska. S počtom oby­va­te­ľov oko­lo 820 sú pova­žo­va­né za vstup­nú brá­nu do stred­nej čas­ti Morav­ské­ho kra­su a sú zná­me pre­dov­šet­kým ako význam­né marián­ske pút­nic­ké mies­to (cs​.wiki​pe​dia​.org). Ležia na kri­žo­vat­ke nie­koľ­kých údo­lí, vrá­ta­ne hlbo­ké­ho kra­so­vé­ho Jose­fov­ské­ho údo­lia. Medzi naj­výz­nam­nej­šie arche­olo­gic­ké nále­zy z tej­to oblas­ti pat­rí bron­zo­vá soš­ka býka a roz­siah­le halš­tat­ské poh­re­bis­ko v jas­ky­ni Býčí ská­la z obdo­bia oko­lo 500 rokov pred Kris­tom. Prví Slo­va­nia sa do oblas­ti dosta­li v 6. sto­ro­čí. Pri­lá­ka­la ich sem aj želez­ná ruda. V oko­li­tých lesoch boli obja­ve­né pozos­tat­ky pri­mi­tív­nych vyso­kých pecí8. sto­ro­čia. Výro­ba žele­za sa tu udr­ža­la až do kon­ca 19. sto­ro­čia a stá­la pri zro­de prie­my­sel­ných pod­ni­kov v blíz­kych mes­tách, ako sú Ada­mov a Blan­sko (krti​ny​.cz). Prvá písom­ná zmien­ka o Křti­nách pochá­dza z 24. sep­tem­bra 1237 (krti​ny​.cz). Pod­ľa poves­ti v miest­nom údo­lí krs­ti­li svä­tí Cyril a Metod prvých morav­ských kres­ťa­nov, čo dalo obci jej názov (obje​vuj​pa​mat​ky​.cz). Počas husit­ských vojen bol miest­ny kláš­tor v roku 1423 vypá­le­ný. Po voj­nách boli Křti­ny nie­koľ­ko­krát vyplie­ne­né, naj­mä počas trid­sať­roč­nej voj­ny. V rokoch 18301854 boli Křti­ny majet­kom rodu Diet­richs­te­i­nov­cov. Křti­ny sú jed­ným z naj­star­ších marián­skych pút­nic­kých miest na Mora­ve. Domi­nan­tou obce je baro­ko­vý kos­tol Pan­ny Márie, kto­rý bol vybu­do­va­ný v prvej polo­vi­ci 18. sto­ro­čia pod­ľa návrhu archi­tek­ta Jana Bla­že­ja Santiniho-​Aichela. Ten­to monu­men­tál­ny chrám je pova­žo­va­ný za per­lu baro­ko­vej archi­tek­tú­ry a je chrá­ne­ný ako národ­ná kul­túr­na pamiat­ka (cs​.wiki​pe​dia​.org). V inte­ri­é­ri kos­to­la sa nachá­dza gotic­ká socha Pan­ny Márie Křtin­skej z roku 1340, kto­rá je cie­ľom mno­hých pút­ni­kov. Kos­tol je zná­my aj svo­jou výni­moč­nou akus­ti­kou a pra­vi­del­ne sa tu kona­jú kon­cer­ty duchov­nej hud­by (kudyz​nu​dy​.cz). Nachá­dzal sa tu aj žen­ský kláš­tor, kto­rý pod­ľa legen­dy v roku 1423 zni­či­li husi­ti (hadi​vad​lo​.cz). V pod­ze­mí kos­to­la bola obja­ve­ná a sprí­stup­ne­ná roz­siah­la kost­ni­ca, v kto­rej sú pozos­tat­ky sto­viek stre­do­ve­kých oby­va­te­ľov. Avšak nachá­dza sa tam aj nie­koľ­ko lebiek vyzdo­be­ných záhad­ný­mi orna­men­ta­mi. Pôvod­ne baro­ko­vá rezi­den­cia pre­mon­štrá­tov bola v 19. sto­ro­čí pre­bu­do­va­ná na kla­si­cis­tic­ký zámok. Ovál­na základ­ná ško­la je pred­sta­vi­teľ moder­nej archi­tek­tú­ry (krti​ny​.cz).

Křti­ny ležia na okra­ji Morav­ské­ho kra­su, čo z nich robí ide­ál­ny výcho­dis­ko­vý bod pre milov­ní­kov prí­ro­dy a turis­ti­ky. V blíz­kos­ti obce sa nachá­dza množ­stvo kra­so­vých útva­rov, jas­kýň a maleb­ných údo­lí. Náv­štev­ní­ci môžu pre­skú­mať naprí­klad jas­ky­ňu Výpus­tek, kto­rá slú­ži­la počas dru­hej sve­to­vej voj­ny ako pod­zem­ná tová­reň a neskôr ako vojen­ský kryt. Dnes sú Křti­ny živým cen­trom kul­túr­ne­ho a duchov­né­ho živo­ta. Kaž­do­roč­ne sa tu koná množ­stvo púti, kon­cer­tov a iných podu­ja­tí, kto­ré pri­ťa­hu­jú náv­štev­ní­kov z celej kra­ji­ny aj zo zahra­ni­čia (cs​.wiki​pe​dia​.org). V Jose­fov­skom údo­lí, kto­ré je kra­so­vé­ho cha­rak­te­ru sa nachá­dza jas­ky­ňa Býčia ska­la. V roku 2008 bol sprí­stup­ne­ný kom­plex roz­siah­lych pod­zem­ných pries­to­rov jas­ky­ne Výpus­tek, kto­rý bol zná­my už v stre­do­ve­ku. V roku 1928 zalo­žil Augus­tin Bay­er v Křtin­skom oko­lí na plo­che 23 ha arbo­ré­tum. Pes­tu­je sa v ňom cca 1000 dru­hov domá­cich a exo­tic­kých dre­vín, napr. Scia­do­pi­tys ver­ti­cil­la­ta, Ced­rus liba­ni (krti​ny​.cz).


Křti­ny is a muni­ci­pa­li­ty in the Blan­sko Dis­trict, app­ro­xi­ma­te­ly 15 kilo­me­ters nort­he­ast of the cen­ter of Brno and 10 kilo­me­ters sout­he­ast of Blan­sko. With a popu­la­ti­on of around 820, it is con­si­de­red the gate­way to the cen­tral part of the Mora­vian Karst and is best kno­wn as a sig­ni­fi­cant Marian pilg­ri­ma­ge site (cs​.wiki​pe​dia​.org). It is loca­ted at the cross­ro­ads of seve­ral val­le­ys, inc­lu­ding the deep karst Jose­fov Val­ley. Among the most sig­ni­fi­cant archa­e­olo­gi­cal finds from this area are a bron­ze bull figu­ri­ne and an exten­si­ve Halls­tatt burial site in the Býčí Ská­la Cave, dating to around 500 BC. The first Slavs arri­ved in the area in the 6th cen­tu­ry, att­rac­ted by iron ore. Remains of pri­mi­ti­ve blast fur­na­ces from the 8th cen­tu­ry have been dis­co­ve­red in the sur­roun­ding forests. Iron pro­duc­ti­on con­ti­nu­ed here until the late 19th cen­tu­ry, con­tri­bu­ting to the deve­lop­ment of indus­trial enter­pri­ses in near­by towns such as Ada­mov and Blan­sko (krti​ny​.cz). The first writ­ten men­ti­on of Křti­ny dates back to Sep­tem­ber 24, 1237 (krti​ny​.cz). Accor­ding to legend, Saints Cyril and Met­ho­dius bap­ti­zed the first Mora­vian Chris­tians in a local val­ley, giving the town its name (obje​vuj​pa​mat​ky​.cz). During the Hus­si­te Wars, the local monas­te­ry was bur­ned down in 1423. After the wars, Křti­ny was repe­a­ted­ly plun­de­red, espe­cial­ly during the Thir­ty Years’ War. Bet­we­en 1830 and 1854, Křti­ny was owned by the Diet­richs­te­in fami­ly. Křti­ny is one of the oldest Marian pilg­ri­ma­ge sites in Mora­via. The domi­nant land­mark of the town is the Baro­que Church of the Vir­gin Mary, built in the first half of the 18th cen­tu­ry accor­ding to the design of archi­tect Jan Bla­žej Santini-​Aichel. This monu­men­tal church is con­si­de­red a jewel of Baro­que archi­tec­tu­re and is pro­tec­ted as a nati­onal cul­tu­ral monu­ment (cs​.wiki​pe​dia​.org). Insi­de the church, the­re is a Got­hic sta­tue of the Vir­gin Mary of Křti­ny from 1340, which att­racts many pilg­rims. The church is also kno­wn for its excep­ti­onal acous­tics, and spi­ri­tu­al music con­certs are regu­lar­ly held here (kudyz​nu​dy​.cz).

The­re was also a con­vent for women, which, accor­ding to legend, was des­tro­y­ed by the Hus­si­tes in 1423 (hadi​vad​lo​.cz). A lar­ge ossu­ary was dis­co­ve­red and made acces­sib­le bene­ath the church, con­tai­ning the remains of hun­dreds of medie­val inha­bi­tants, inc­lu­ding seve­ral skulls deco­ra­ted with mys­te­ri­ous orna­ments. Ori­gi­nal­ly a Baro­que resi­den­ce for the Pre­mon­stra­ten­sians, it was rebu­ilt into a Neoc­las­si­cal cha­te­au in the 19th cen­tu­ry. The oval ele­men­ta­ry scho­ol is an exam­ple of modern archi­tec­tu­re (krti​ny​.cz). Křti­ny is loca­ted on the edge of the Mora­vian Karst, making it an ide­al star­ting point for natu­re lovers and hikers. Nume­rous karst for­ma­ti­ons, caves, and pic­tu­re­sque val­le­ys can be found near the town. Visi­tors can explo­re the Výpus­tek Cave, which ser­ved as an under­ground fac­to­ry during World War II and later as a mili­ta­ry shel­ter. Today, Křti­ny is a vib­rant cen­ter of cul­tu­ral and spi­ri­tu­al life. Many pilg­ri­ma­ges, con­certs, and other events are held here annu­al­ly, att­rac­ting visi­tors from across the coun­try and abro­ad (cs​.wiki​pe​dia​.org). In the kars­tic Jose­fov Val­ley lies the Býčí Ská­la Cave. In 2008, the exten­si­ve under­ground spa­ces of the Výpus­tek Cave, kno­wn sin­ce the Midd­le Ages, were ope­ned to the pub­lic. In 1928, Augus­tin Bay­er estab­lis­hed an arbo­re­tum cove­ring 23 hec­ta­res in the Křti­ny area. It cul­ti­va­tes app­ro­xi­ma­te­ly 1,000 spe­cies of nati­ve and exo­tic tre­es, inc­lu­ding Scia­do­pi­tys ver­ti­cil­la­ta and Ced­rus liba­ni (krti​ny​.cz).


Křti­ny jsou obec v okre­se Blan­sko, přib­liž­ně 15 kilo­met­rů seve­ro­vý­chod­ně od cen­tra Brna a 10 kilo­met­rů jiho­vý­chod­ně od Blan­ska. S počtem oby­va­tel kolem 820 jsou pova­žo­vá­ny za vstup­ní brá­nu do střed­ní čás­ti Morav­ské­ho kra­su a jsou zná­mé pře­dev­ším jako význam­né marián­ské pout­ní mís­to (cs​.wiki​pe​dia​.org). Leží na kři­žo­vat­ce něko­li­ka údo­lí, včet­ně hlu­bo­ké­ho kra­so­vé­ho Jose­fov­ské­ho údo­lí. Mezi nej­výz­nam­něj­ší arche­olo­gic­ké nále­zy z této oblas­ti patří bron­zo­vá soš­ka býka a roz­sáh­lé halš­tat­ské pohře­biš­tě v jes­ky­ni Býčí ská­la z obdo­bí kolem 500 let před Kris­tem. Prv­ní Slo­va­né se do oblas­ti dosta­li v 6. sto­le­tí, při­lá­ka­la je sem také želez­ná ruda. V okol­ních lesích byly obje­ve­ny pozůs­tat­ky pri­mi­tiv­ních vyso­kých pecí z 8. sto­le­tí. Výro­ba žele­za se zde udr­že­la až do kon­ce 19. sto­le­tí a stá­la při zro­du průmys­lo­vých pod­ni­ků v blíz­kých měs­tech, jako jsou Ada­mov a Blan­sko (krti​ny​.cz). Prv­ní písem­ná zmín­ka o Křti­nách pochá­zí z 24. září 1237 (krti​ny​.cz). Pod­le pověs­ti v míst­ním údo­lí křti­li sva­tí Cyril a Meto­děj prv­ní morav­ské křes­ťa­ny, což dalo obci její název (obje​vuj​pa​mat​ky​.cz). Během husit­ských válek byl míst­ní kláš­ter v roce 1423 vypá­len. Po vál­kách byly Křti­ny něko­li­krát vyple­něny, zej­mé­na během tři­ce­ti­le­té vál­ky. V letech 18301854 byly Křti­ny majet­kem rodu Diet­richs­te­i­nů. Křti­ny jsou jed­ním z nej­star­ších marián­ských pout­ních míst na Mora­vě. Domi­nan­tou obce je barok­ní kos­tel Pan­ny Marie, kte­rý byl vybu­do­ván v prv­ní polo­vi­ně 18. sto­le­tí pod­le návrhu archi­tek­ta Jana Bla­že­je Santiniho-​Aichela. Ten­to monu­men­tál­ní chrám je pova­žo­ván za per­lu barok­ní archi­tek­tu­ry a je chrá­něn jako národ­ní kul­tur­ní památ­ka (cs​.wiki​pe​dia​.org). V inte­ri­é­ru kos­te­la se nachá­zí gotic­ká socha Pan­ny Marie Křtin­ské z roku 1340, kte­rá je cílem mno­ha pout­ní­ků. Kos­tel je zná­mý také svou výji­meč­nou akus­ti­kou a pra­vi­del­ně se zde kona­jí kon­cer­ty duchov­ní hud­by (kudyz​nu​dy​.cz). Nachá­zel se zde také žen­ský kláš­ter, kte­rý pod­le legen­dy v roce 1423 zni­či­li husi­té (hadi​vad​lo​.cz). V pod­ze­mí kos­te­la byla obje­ve­na a zpří­stup­něna roz­sáh­lá kost­ni­ce, v níž se nachá­ze­jí pozůs­tat­ky sto­vek stře­do­věkých oby­va­tel. Jsou zde však i leb­ky zdo­be­né záhad­ný­mi orna­men­ty. Původ­ně barok­ní rezi­den­ce pre­mons­trá­tů byla v 19. sto­le­tí pře­sta­věna na kla­si­cist­ní zámek. Ovál­ná základ­ní ško­la je pří­kla­dem moder­ní archi­tek­tu­ry (krti​ny​.cz).

Křti­ny leží na okra­ji Morav­ské­ho kra­su, což z nich činí ide­ál­ní výcho­zí bod pro milov­ní­ky pří­ro­dy a turis­ti­ky. V blíz­kos­ti obce se nachá­zí množ­ství kra­so­vých útva­rů, jes­ky­ní a maleb­ných údo­lí. Návš­těv­ní­ci mohou proz­kou­mat napří­klad jes­ky­ni Výpus­tek, kte­rá slou­ži­la během dru­hé světo­vé vál­ky jako pod­zem­ní továr­na a později jako vojen­ský kryt. Dnes jsou Křti­ny živým cen­trem kul­tur­ní­ho a duchov­ní­ho živo­ta. Kaž­do­roč­ně se zde koná mno­ho pou­tí, kon­cer­tů a dal­ších akcí, kte­ré při­ta­hu­jí návš­těv­ní­ky z celé země i ze zahra­ni­čí (cs​.wiki​pe​dia​.org). V Jose­fov­ském údo­lí se nachá­zí jes­ky­ně Býčí ská­la. V roce 2008 byl zpří­stup­něn roz­sáh­lý kom­plex pod­zem­ních pros­tor jes­ky­ně Výpus­tek, kte­rá byla zná­ma již ve stře­do­věku. V roce 1928 zde Augus­tin Bay­er zalo­žil arbo­re­tum o roz­lo­ze 23 ha, kde se pěs­tu­je přib­liž­ně 1000 dru­hů domá­cích i exo­tic­kých dře­vin, napří­klad Scia­do­pi­tys ver­ti­cil­la­taCed­rus liba­ni (krti​ny​.cz).


Odka­zy


TOP

Všet­ky

Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, Kostoly, Neživé, Slovenská krajina, Stavby, Záhorie

Kopčiansky kostolík svätej Margity Antiochijskej

Hits: 96

Kos­tol svä­tej Mar­gi­ty Anti­ochij­skej v Kop­ča­noch je jed­nou z naj­výz­nam­nej­ších his­to­ric­kých pamia­tok Slo­ven­ska, pred­sta­vu­jú­cou vzác­ny prí­klad pred­ro­mán­skej sak­rál­nej archi­tek­tú­ry s mož­ným pôvo­dom v obdo­bí Veľ­kej Mora­vy. Nachá­dza pri obci Kop­ča­ny neďa­le­ko od Holí­ča, na ľavom bre­hu rie­ky Mora­vy, v blíz­kos­ti slovensko-čes­kej hra­ni­ce (lexi​kon​.sk). Sto­jí na mier­nej terén­nej vyvý­še­ni­ne upro­stred polí v blíz­kos­ti rie­ky Mora­vy v Kop­ča­noch (Andrej Botek). Je situ­ova­ný pri­bliž­ne 2 km od význam­né­ho veľ­ko­mo­rav­ské­ho hra­dis­ka Mikulčice-​Valy. Stav­ba je jed­no­lo­ďo­vým kos­to­lom s pra­vouh­lým uzá­ve­rom lode, typic­kým pre malé sak­rál­ne stav­by v stred­nej a západ­nej Euró­pe v 8. až 11. sto­ro­čí. Pôvod­né boč­né múry sú zacho­va­né tak­mer po korun­nú rím­su. V 13. sto­ro­čí doš­lo k gotic­kým úpra­vám, vrá­ta­ne zamu­ro­va­nia pôvod­ných okien na sever­nej stra­ne a pri­da­nia nové­ho úzke­ho okna vo východ­nej ste­ne pre­sby­té­ria (lexi​kon​.sk). V rám­ci tej­to pre­stav­by bol tiež celý inte­ri­ér vyzdo­be­ný fres­ka­mi. V dru­hej polo­vi­ci 15. sto­ro­čia bol kos­to­lík opev­ne­ný a oboh­na­ný prie­ko­pou. Tie­to úpra­vy zrej­me súvi­se­li s voj­no­vý­mi stret­mi medzi Uhor­skom a Čes­kým krá­ľov­stvom, kedy slú­žil ako opor­ný bod neďa­le­ko hra­níc (apsi​da​.sk).

V 17. sto­ro­čí, v obdo­bí baro­ka, boli upra­ve­né okná a prav­de­po­dob­ne doš­lo k ďal­ším men­ším sta­veb­ným zása­hom. Prvý arche­olo­gic­ký výskum kos­to­la a jeho oko­lia sa začal v roku 1964, v roku 2004 boli v oko­lí kos­to­la obja­ve­né tri hro­by so šper­ka­mi typic­ký­mi pre veľ­ko­mo­rav­ské obdo­bie, čo naz­na­ču­je, že kos­tol mohol byť posta­ve­ný už v 9. sto­ro­čí. Den­droch­ro­no­lo­gic­ké a rádi­okar­bó­no­vé ana­lý­zy dre­va z muri­va kos­to­la však naz­na­ču­jú jeho vznik v dru­hej polo­vi­ci 10. sto­ro­čia, kon­krét­ne oko­lo roku 951. Kos­tol svä­tej Mar­gi­ty Anti­ochij­skej si zacho­val mno­ho pôvod­ných prv­kov a archi­tek­to­nic­kých detai­lov, ako sú pôvod­né oken­né otvo­ry, povr­cho­vá úpra­va stien či vale­ná klen­ba v pre­sby­té­riu. V súčas­nos­ti je kos­tol národ­nou kul­túr­nou pamiat­kou a slú­ži na prí­le­ži­tost­né boho­služ­by a púte, pri­po­mí­na­júc boha­tú his­tó­riu a duchov­né dedič­stvo regi­ó­nu (lexi​kon​.sk). Vrch­ná vrstva v inte­ri­é­ry odha­li­la frag­ment žen­skej tvá­re so svä­to­žia­rou dato­va­ný od polo­vi­ce 16. sto­ro­čia. Tak­mer s isto­tou ide o svä­tú Mar­gi­tu Anti­ochij­skú (Andrej Botek). V blíz­kom oko­lí sa našli nále­zy osíd­le­nia – stráž­nej osa­dy z obdo­bia Veľ­kej Mora­vy a západ­né prie­če­lie kos­to­lí­ka sme­ru­je pria­mo sme­rom k mikul­čic­ké­mu hra­dis­ku, kto­ré­ho hlav­ná brá­na bola zasa orien­to­va­ná sme­rom ku Kop­ča­nom. Pár desia­tok met­rov juž­ne od kos­to­la sa navy­še nachá­dza are­ál opev­ne­né­ho zrej­me veľ­mož­ské­ho dvor­ca dato­va­né­ho do veľ­ko­mo­rav­ské­ho obdo­bia. V roku 2021 bola ukon­če­ná roz­siah­la obno­va objek­tu spo­je­ná s omiet­nu­tím exte­ri­é­ru. V posled­ných rokoch sa tu orga­ni­zu­je sláv­nosť na svia­tok svä­té­ho Cyri­la a Meto­da. Vyše 200-​ročná lipa pri kos­to­lí­ku sa v roku 2019 sta­la fina­lis­tom súťa­že Európ­sky strom roka (apsi​da​.sk).


The Church of Saint Mar­ga­ret of Anti­och in Kop­ča­ny is one of the most sig­ni­fi­cant his­to­ri­cal monu­ments in Slo­va­kia, repre­sen­ting a rare exam­ple of pre-​Romanesque sac­red archi­tec­tu­re, possib­ly ori­gi­na­ting from the era of Gre­at Mora­via. It is loca­ted near the vil­la­ge of Kop­ča­ny, not far from Holíč, on the left bank of the Mora­va River, clo­se to the Slovak-​Czech bor­der (lexi​kon​.sk). The church stands on a slight ele­va­ti­on in the midd­le of fields near the Mora­va River in Kop­ča­ny (Andrej Botek). It is situ­ated app­ro­xi­ma­te­ly 2 km from the impor­tant Gre­at Mora­vian hill­fort of Mikulčice-​Valy. The struc­tu­re is a single-​nave church with a rec­tan­gu­lar apse, typi­cal of small sac­red buil­dings in Cen­tral and Wes­tern Euro­pe from the 8th to the 11th cen­tu­ries. The ori­gi­nal side walls are pre­ser­ved almost to the cor­ni­ce level. In the 13th cen­tu­ry, Got­hic modi­fi­ca­ti­ons were made, inc­lu­ding the bric­king up of ori­gi­nal win­do­ws on the nort­hern side and the addi­ti­on of a new nar­row win­dow in the eas­tern wall of the pre­sby­te­ry (lexi​kon​.sk). During this reno­va­ti­on, the enti­re inte­ri­or was also deco­ra­ted with fres­co­es. In the second half of the 15th cen­tu­ry, the church was for­ti­fied and sur­roun­ded by a moat. The­se modi­fi­ca­ti­ons like­ly cor­res­pon­ded to war­ti­me con­flicts bet­we­en the King­dom of Hun­ga­ry and the King­dom of Bohe­mia when it ser­ved as a defen­si­ve out­post near the bor­der (apsi​da​.sk).

In the 17th cen­tu­ry, during the Baro­que peri­od, win­do­ws were modi­fied, and furt­her minor cons­truc­ti­on works like­ly took pla­ce. The first archa­e­olo­gi­cal rese­arch of the church and its sur­roun­dings began in 1964, and in 2004, three gra­ves with jewel­ry typi­cal of the Gre­at Mora­vian peri­od were dis­co­ve­red near the church, sug­ges­ting that it could have been built as ear­ly as the 9th cen­tu­ry. Howe­ver, den­droch­ro­no­lo­gi­cal and radi­ocar­bon ana­ly­ses of the wood in the church mason­ry indi­ca­te its cons­truc­ti­on in the second half of the 10th cen­tu­ry, spe­ci­fi­cal­ly around 951. The Church of Saint Mar­ga­ret of Anti­och has pre­ser­ved many ori­gi­nal ele­ments and archi­tec­tu­ral details, such as ori­gi­nal win­dow ope­nings, wall sur­fa­ce tre­at­ments, and the bar­rel vault in the pre­sby­te­ry. Today, the church is a nati­onal cul­tu­ral monu­ment and is used for occa­si­onal ser­vi­ces and pilg­ri­ma­ges, com­me­mo­ra­ting the rich his­to­ry and spi­ri­tu­al heri­ta­ge of the regi­on (lexi​kon​.sk). The upper lay­er of the inte­ri­or reve­a­led a frag­ment of a fema­le face with a halo dated to the mid-​16th cen­tu­ry. It is almost cer­tain­ly Saint Mar­ga­ret of Anti­och (Andrej Botek). Near­by, rem­nants of a sett­le­ment – a guard sett­le­ment from the Gre­at Mora­vian peri­od – were dis­co­ve­red. The wes­tern faca­de of the church points direct­ly toward the Mikul­či­ce hill­fort, who­se main gate was orien­ted toward Kop­ča­ny. A few dozen meters south of the church lies the site of a for­ti­fied nob­le court, like­ly from the Gre­at Mora­vian era. In 2021, an exten­si­ve res­to­ra­ti­on of the church was com­ple­ted, inc­lu­ding the exte­ri­or plas­te­ring. In recent years, a celeb­ra­ti­on has been held here on the feast of Saints Cyril and Met­ho­dius. The more than 200-​year-​old lin­den tree near the church beca­me a fina­list in the Euro­pe­an Tree of the Year com­pe­ti­ti­on in 2019 (apsi​da​.sk).


Kos­tel sva­té Mar­ké­ty Anti­ochij­ské v Kop­ča­nech je jed­nou z nej­výz­nam­něj­ších his­to­ric­kých pamá­tek Slo­ven­ska, před­sta­vu­jí­cí vzác­ný pří­klad před­ro­mán­ské sak­rál­ní archi­tek­tu­ry s mož­ným půvo­dem z obdo­bí Vel­ké Mora­vy. Nachá­zí se poblíž obce Kop­ča­ny neda­le­ko Holí­če, na levém bře­hu řeky Mora­vy, blíz­ko slovensko-​české hra­ni­ce (lexi​kon​.sk). Kos­tel sto­jí na mír­ném terén­ním vyvý­še­ní upros­třed polí poblíž řeky Mora­vy v Kop­ča­nech (Andrej Botek). Je situ­ován přib­liž­ně 2 km od význam­né­ho vel­ko­mo­rav­ské­ho hra­diš­tě Mikulčice-​Valy. Stav­ba je jed­no­lod­ní kos­tel s pra­vo­úh­lým závěrem lodi, typic­kým pro malé sak­rál­ní stav­by ve střed­ní a západ­ní Evro­pě v 8. až 11. sto­le­tí. Původ­ní boč­ní zdi jsou zacho­vá­ny téměř po koru­no­vou řím­su. Ve 13. sto­le­tí doš­lo k gotic­kým úpra­vám, včet­ně zazdění původ­ních oken na sever­ní stra­ně a při­dá­ní nové­ho úzké­ho okna ve východ­ní stěně pre­sby­tá­ře (lexi​kon​.sk). Během této pře­stav­by byl také celý inte­ri­ér vyzdo­ben fres­ka­mi. V dru­hé polo­vi­ně 15. sto­le­tí byl kos­tel opev­něn a obklo­pen pří­ko­pem. Tyto úpra­vy prav­děpo­dob­ně sou­vi­se­ly s váleč­ný­mi stře­ty mezi Uher­skem a Čes­kým krá­lov­stvím, kdy slou­žil jako opěr­ný bod neda­le­ko hra­nic (apsi​da​.sk).

V 17. sto­le­tí, v obdo­bí baro­ka, byla upra­ve­na okna a prav­děpo­dob­ně doš­lo k dal­ším drob­ným sta­veb­ním zása­hům. Prv­ní arche­olo­gic­ký výzkum kos­te­la a jeho oko­lí začal v roce 1964 a v roce 2004 byly v oko­lí kos­te­la obje­ve­ny tři hro­by se šper­ky typic­ký­mi pro vel­ko­mo­rav­ské obdo­bí, což naz­na­ču­je, že kos­tel mohl být posta­ven již v 9. sto­le­tí. Den­droch­ro­no­lo­gic­ké a radi­okar­bo­no­vé ana­lý­zy dře­va ve zdi­vu kos­te­la však naz­na­ču­jí jeho vznik ve dru­hé polo­vi­ně 10. sto­le­tí, kon­krét­ně kolem roku 951. Kos­tel sva­té Mar­ké­ty Anti­ochij­ské si zacho­val mno­ho původ­ních prv­ků a archi­tek­to­nic­kých detai­lů, jako jsou původ­ní oken­ní otvo­ry, povr­cho­vá úpra­va zdí a vale­ná klen­ba v pre­sby­tá­ři. V sou­čas­nos­ti je kos­tel národ­ní kul­tur­ní památ­kou a slou­ží k pří­le­ži­tost­ným boho­služ­bám a pou­tím, při­po­mí­na­jí­cím boha­tou his­to­rii a duchov­ní dědic­tví regi­onu (lexi​kon​.sk). Vrch­ní vrstva v inte­ri­é­ru odha­li­la frag­ment žen­ské tvá­ře se sva­to­zá­ří dato­va­ný do polo­vi­ny 16. sto­le­tí. Téměř jis­tě jde o sva­tou Mar­ké­tu Anti­ochij­skou (Andrej Botek). V blíz­kém oko­lí byly nale­ze­ny zbyt­ky osíd­le­ní – stráž­ní osa­dy z obdo­bí Vel­ké Mora­vy. Západ­ní průče­lí kos­te­lí­ka směřu­je pří­mo na mikul­čic­ké hra­diš­tě, jehož hlav­ní brá­na byla orien­to­vá­na směrem na Kop­ča­ny. Pár desí­tek met­rů již­ně od kos­te­la se nachá­zí are­ál opev­něné­ho prav­děpo­dob­ně vel­mož­ské­ho dvor­ce dato­va­né­ho do obdo­bí Vel­ké Mora­vy. V roce 2021 byla dokon­če­na roz­sáh­lá obno­va objek­tu spo­je­ná s omít­nu­tím exte­ri­é­ru. V posled­ních letech se zde pořá­dá slav­nost k svát­ku sva­tých Cyri­la a Meto­děje. Více než 200letá lípa u kos­te­lí­ka se v roce 2019 sta­la fina­lis­tou sou­těže Evrop­ský strom roku (apsi​da​.sk).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Kostoly, Neživé, Stavby

Najzobrazovanejšie kostoly

Hits: 264

Use Facebook to Comment on this Post

Kostoly, Krajina, Liptov, Liptovské, Neživé, Obce, Polia, Slovenská krajina, Slovenské, Stavby, Typ krajiny

Žehra – lokalita UNESCO a zároveň cesta do minulosti

Hits: 495

Žeh­ra je zlo­že­ná z troch loka­lít: vlast­nej obce Žeh­ra, Síd­lis­ka Dre­ve­ník a miest­nej čas­ti Hod­kov­ce. V roku 1869 v Žeh­re žilo 408 oby­va­te­ľov. V roku 1991 1126, v roku 2021 2616 oby­va­te­ľov (obec​zeh​ra​.sk). Inte­ri­é­ry kos­to­la svä­té­ho Ducha tvo­ria vzác­ne gotic­ké fres­ky sve­to­vé­ho význa­mu. On samot­ný už z diaľ­ky púta pozor­nosť bie­lou far­bou kos­to­la a cha­rak­te­ris­tic­kým dre­ve­ným cibu­ľo­vi­tým zakon­če­ním veže. Navy­še sa vypí­na nad obcou na návrší. Kos­tol bol dokon­če­ný v roku 1275, v prie­be­hu sto­ro­čí bol viac­krát upra­vo­va­ný. Od roku 1985 je národ­nou kul­tú­rou pamiat­kou a od roku 1993 je zapí­sa­ný aj do Zozna­mu sve­to­vé­ho kul­túr­ne­ho dedič­stva UNESCO (obec​zeh​ra​.sk).

Žeh­ra leží v regi­ó­ne Slo­ven­ské­ho raja. Spá­ja his­to­ric­ký pôvab s prí­rod­nou krá­sou. Jedi­neč­ný exkurz do minu­los­ti. Žeh­ra sa pýši boha­tou his­tó­ri­ou, kto­rá sa odrá­ža v zacho­va­lých pamiat­kach. V román­skom kos­to­le svä­té­ho Šte­fa­na sa nachá­dza uni­kát­na fres­ko­vá výzdo­ba. Žeh­ra si ucho­vá­va ľudo­vý cha­rak­ter, kona­jú sa tu tra­dič­né podu­ja­tia zacho­vá­va­jú sa miest­ne folk­lór­ne akti­vi­ty. Ponú­ka zažiť atmo­sfé­ru miest­nych sviat­kov, kde sa stre­tá­va­jú tra­dí­cie, hud­ba a chu­te domá­cej kuchy­ne. Žeh­ra je mies­tom, kde sa spá­ja kul­tú­ra s neza­bud­nu­teľ­nou prí­ro­dou. Náv­šte­va tej­to maleb­nej dedi­ny je ako ces­ta do minu­los­ti. Národ­ný park Slo­ven­ský raj je na dosah ruky. Chod­ník Kysel pre­chá­dza cez čaro­vný kaňon s množ­stvom dre­ve­ných mos­tov, ponú­ka­jú­ce neza­bud­nu­teľ­ný zážitok.


Žeh­ra is com­po­sed of three loca­ti­ons: the vil­la­ge of Žeh­ra itself, the Dre­ve­ník Hou­sing Esta­te, and the local part of Hod­kov­ce. In 1869, Žeh­ra had 408 inha­bi­tants. In 1991, it had 1,126, and in 2021, it had 2,616 inha­bi­tants (obec​zeh​ra​.sk). The inte­ri­ors of the Church of the Holy Spi­rit fea­tu­re rare Got­hic fres­co­es of glo­bal sig­ni­fi­can­ce. The church itself stands out from a dis­tan­ce with its whi­te color and cha­rac­te­ris­tic wooden onion-​shaped tower. More­over, it towers over the vil­la­ge on a hill. The church was com­ple­ted in 1275 and has been modi­fied seve­ral times over the cen­tu­ries. Sin­ce 1985, it has been a nati­onal cul­tu­ral monu­ment, and sin­ce 1993, it has been lis­ted in the UNESCO World Cul­tu­ral Heri­ta­ge List (obec​zeh​ra​.sk).

Žeh­ra is loca­ted in the Slo­vak Para­di­se regi­on. It com­bi­nes his­to­ri­cal charm with natu­ral beau­ty, offe­ring a uni­que excur­si­on into the past. Žeh­ra boasts a rich his­to­ry ref­lec­ted in its pre­ser­ved land­marks. The Roma­ne­sque Church of St. Step­hen fea­tu­res uni­que fres­co deco­ra­ti­on. Žeh­ra main­tains its folk cha­rac­ter, hos­ting tra­di­ti­onal events and pre­ser­ving local folk­lo­re acti­vi­ties. It offers the chan­ce to expe­rien­ce the atmo­sp­he­re of local fes­ti­vals, whe­re tra­di­ti­ons, music, and the fla­vors of home­ma­de cuisi­ne come toget­her. Žeh­ra is a pla­ce whe­re cul­tu­re mer­ges with unfor­get­tab­le natu­re. A visit to this pic­tu­re­sque vil­la­ge is like a jour­ney into the past. The Slo­vak Para­di­se Nati­onal Park is wit­hin easy reach. The Kysel Trail pas­ses through a magi­cal cany­on with nume­rous wooden brid­ges, offe­ring an unfor­get­tab­le experience.


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post