Príroda, Česko, Južná Morava, Krajina, Organizmy, Vtáky, Zahraničie, Živočíchy, Zoologické záhrady

Papouščí ZOO v Bošoviciach

skala
Hits: 102

Papouš­čí zoolo­gic­ká zahra­da v Bošo­vi­ciach je jedi­neč­ným mies­tom nie­len v rám­ci Čes­kej repub­li­ky, ale aj celej Euró­py. Ako jedi­ná špe­cia­li­zo­va­ná ZOO zame­ra­ná výhrad­ne na chov papa­gá­jov ponú­ka náv­štev­ní­kom mož­nosť spoz­nať tak­mer 60 dru­hov tých­to pes­tro­fa­reb­ných vtá­kov z rôz­nych kútov sve­ta (kudyz​nu​dy​.cz). Zalo­že­ná bola v roku 2008 man­žel­mi Škr­há­ko­vý­mi, kto­rí tým nad­via­za­li na dlho­roč­nú cho­va­teľ­skú čin­nosť pána Vlas­ti­mi­la Škr­há­ka, venu­jú­ce­ho sa cho­vu papa­gá­jov už od kon­ca 60. rokov minu­lé­ho sto­ro­čia. Pre verej­nosť bola otvo­re­ná v roku 2011 (hus​to​pe​ce​.cz). V súčas­nos­ti sa tu nachá­dza viac než 100 voli­ér, v kto­rých je mož­né vidieť papa­gá­je zo šty­roch kon­ti­nen­tov: napr. žako sivý, kore­ly cho­cho­la­té, kaka­du, ara­tin­gy, ama­zó­ni­ky, ary, ama­zo­ňa­ny. Medzi najv­zác­nej­šie pat­ria ama­zo­ňan kubán­sky, kaka­du žlto­lí­ci cele­bes­ký, ara zele­no­kríd­ly (kudyz​nu​dy​.cz).

V roku 2023 bola otvo­re­ná det­ská ZOO, kde sa naj­mä najm­lad­ší náv­štev­ní­ci môžu zozná­miť s rôz­ny­mi druh­mi zvie­rat, ako sú mor­ča­tá, krá­li­ky, ovce, kozy a klo­ka­ny. Súčas­ťou are­álu je aj jazier­ko s karas­mi zla­tý­mi a orni­to­lo­gic­ký náuč­ný chod­ník (kudyz​nu​dy​.cz). V zoolo­gic­kej záh­ra­de v Bošo­vi­ciach boli inšta­lo­va­né hmy­zie hote­ly, kto­ré posky­tu­jú úto­čis­ko samo­tár­skym vče­lám, čme­lia­kom a ďal­ším ope­ľo­va­čom. Pre jaš­te­ri­ce oby­čaj­né – Lacer­ta agi­lis sa vytvá­ra­jú špe­ciál­ne mies­ta na slne­nie a kla­de­nie vajec (papous​ci​zoo​.cz).

ZOO sa sna­ží roz­mno­žo­vať všet­ky ohro­ze­né dru­hy papa­gá­jov, pri­ro­dze­ným spô­so­bom, pri kto­rom sú mlá­ďa­tá kŕme­né rodič­mi. Pre vybra­né dru­hy papa­gá­jov sú vytvo­re­né medzi­ná­rod­né záchran­né chov­né prog­ra­my, kto­ré sa usi­lu­jú o vytvo­re­nie sta­bil­nej popu­lá­cie daných dru­hov v sta­rost­li­vos­ti člo­ve­ka. V minu­los­ti bol počet­ným dru­hom, kto­ré­ho obrov­ské kŕd­le pod­ľa pozo­ro­va­te­ľov ​„zakrý­va­li celú oblo­hu“ pri pre­le­toch. Dnes je však ten­to druh veľ­mi ohro­ze­ný. Prí­či­nou je stra­ta pri­ro­dze­ných lesov s arau­ká­ria­mi. Tak­tiež je pre­na­sle­do­va­ný far­már­mi kvô­li ško­dám na poľ­no­hos­po­dár­skych plo­di­nách (papous​ci​zoo​.cz). 

Je skve­lé, že ZOO nie je len o samot­nej ZOO. Napr. je to aj o sta­rost­li­vos­ti o hniezd­ne búd­ky a o ochra­ne voľ­ne žijú­cich živo­čí­chov. V Bošo­vi­ciach sa už nie­koľ­ko rokov rea­li­zu­je pro­jekt vyve­so­va­nia hniezd­nych búdok pre duti­no­vé spe­vav­ce, kto­rý pomá­ha udr­žia­vať bio­di­ver­zi­tu a pod­po­ro­vať miest­ne vtác­tvo. Hniezd­ne búd­ky sú zabez­pe­če­né pred pre­dá­tor­mi. Na jar 2024 bola zazna­me­na­ná prí­tom­nosť plcha les­né­ho – Mus­car­di­nus avel­la­na­rius, čo inšpi­ro­va­lo zakú­pe­nie špe­ciál­nych hniezd­nych dom­če­kov pre ten­to druh. Vo spo­lu­prá­ci s Čes­kým zvä­zom ochran­cov prí­ro­dy sa Bošo­vi­ce venu­jú aj sta­rost­li­vos­ti o búd­ky pre väč­šie vtá­ky, ako sú poštol­ky a sovy. Poštol­ky – Fal­co tin­nun­cu­lus sú dôle­ži­tým prv­kom eko­lo­gic­kej regu­lá­cie hra­bo­šov a hlo­dav­cov na far­mách. Sovy pále­né – Tyto alba hniez­dia v búd­kach umiest­ne­ných na kos­tol­ných vežiach a far­mách, okrem toho boli inšta­lo­va­né špe­ciál­ne búd­ky pre dud­ky cho­cho­la­té – Upu­pa epops. Bošo­vi­ce sa aktív­ne zapá­ja­jú do moni­to­ro­va­nia vtá­kov, vrá­ta­ne zim­ných sčí­ta­ní Asio otus a akus­tic­ké­ho moni­to­rin­gu kri­tic­ky ohro­ze­né­ho Athe­ne noc­tua. Súčas­ťou pro­jek­tov je aj ochra­na mig­ru­jú­cich žiab, kto­ré čelia rizi­ku na ces­tách počas svo­jej jar­nej mig­rá­cie. Dočas­né bari­é­ry a aktív­ny pre­nos žiab cez komu­ni­ká­cie význam­ne pris­pie­va­jú k ich ochra­ne (papous​ci​zoo​.cz).

The Par­rot Zoolo­gi­cal Gar­den in Bošo­vi­ce is a uni­que pla­ce not only wit­hin the Czech Repub­lic but also across Euro­pe. As the only spe­cia­li­zed zoo exc­lu­si­ve­ly focu­sed on bre­e­ding par­rots, it offers visi­tors the chan­ce to see near­ly 60 spe­cies of the­se color­ful birds from vari­ous parts of the world (kudyz​nu​dy​.cz). It was foun­ded in 2008 by the Škr­hák coup­le, con­ti­nu­ing the long-​standing bre­e­ding efforts of Mr. Vlas­ti­mil Škr­hák, who had been bre­e­ding par­rots sin­ce the late 1960s. The zoo ope­ned to the pub­lic in 2011 (hus​to​pe​ce​.cz). Cur­ren­tly, the­re are more than 100 avia­ries hou­sing par­rots from four con­ti­nents, inc­lu­ding Afri­can grey par­rots, coc­ka­tiels, coc­ka­to­os, conu­res, par­rot­lets, maca­ws, and ama­zons. Among the rarest are the Cuban Ama­zon, the Sulphur-​crested Coc­ka­too, and the Green-​winged Macaw (kudyz​nu​dy​.cz).

In 2023, a chil­dre­n’s zoo was ope­ned, whe­re the youn­gest visi­tors can meet vari­ous ani­mals, such as guinea pigs, rab­bits, she­ep, goats, and kan­ga­ro­os. The zoo also fea­tu­res a pond with gold­fish and an ornit­ho­lo­gi­cal edu­ca­ti­onal trail (kudyz​nu​dy​.cz). In the Bošo­vi­ce Zoolo­gi­cal Gar­den, insect hotels have been ins­tal­led to pro­vi­de shel­ter for soli­ta­ry bees, bum­ble­be­es, and other pol­li­na­tors. Spe­cial sun­ning and egg-​laying are­as have been cre­a­ted for sand lizards (Lacer­ta agi­lis) (papous​ci​zoo​.cz).

The zoo aims to bre­ed all endan­ge­red par­rot spe­cies natu­ral­ly, with chicks being fed by the­ir parents. Selec­ted par­rot spe­cies are part of inter­na­ti­onal con­ser­va­ti­on bre­e­ding prog­rams that stri­ve to estab­lish stab­le popu­la­ti­ons of the­se spe­cies under human care. In the past, some par­rot spe­cies were so nume­rous that the­ir mas­si­ve flocks repor­ted­ly ​“cove­red the enti­re sky” during flights. Howe­ver, the­se spe­cies are now cri­ti­cal­ly endan­ge­red due to the loss of natu­ral forests with arau­ca­rias and per­se­cu­ti­on by far­mers for crop dama­ge (papous​ci​zoo​.cz).

It’s remar­kab­le that the zoo is not just about the zoo itself. For ins­tan­ce, it is also about caring for nesting boxes and pro­tec­ting wild­li­fe. In Bošo­vi­ce, a pro­ject of ins­tal­ling nesting boxes for cavity-​nesting birds has been ongo­ing for seve­ral years, hel­ping to main­tain bio­di­ver­si­ty and sup­port local bird­li­fe. The nesting boxes are predator-​proof. In spring 2024, the pre­sen­ce of the hazel dor­mou­se (Mus­car­di­nus avel­la­na­rius) was recor­ded, ins­pi­ring the pur­cha­se of spe­cial nesting homes for this spe­cies. In col­la­bo­ra­ti­on with the Czech Uni­on for Natu­re Con­ser­va­ti­on, Bošo­vi­ce also takes care of nesting boxes for lar­ger birds, such as kestrels and owls. Kestrels (Fal­co tin­nun­cu­lus) are essen­tial for eco­lo­gi­cal con­trol of voles and rodents on farms. Barn owls (Tyto alba) nest in boxes pla­ced on church towers and farms, and spe­cial boxes have also been ins­tal­led for hoopo­es (Upu­pa epops). Bošo­vi­ce acti­ve­ly par­ti­ci­pa­tes in bird moni­to­ring, inc­lu­ding win­ter counts of long-​eared owls (Asio otus) and acous­tic moni­to­ring of the cri­ti­cal­ly endan­ge­red litt­le owl (Athe­ne noc­tua). The pro­jects also inc­lu­de pro­tec­ting mig­ra­ting frogs, which face risks on roads during the­ir spring mig­ra­ti­on. Tem­po­ra­ry bar­riers and acti­ve tran­s­por­ta­ti­on of frogs across roads sig­ni­fi­can­tly con­tri­bu­te to the­ir con­ser­va­ti­on (papous​ci​zoo​.cz).

Der Papageien-​Zoologische Gar­ten in Bošo­vi­ce ist ein ein­zi­gar­ti­ger Ort, nicht nur inner­halb der Tsche­chis­chen Repub­lik, son­dern auch in ganz Euro­pa. Als ein­zi­ges spe­zia­li­sier­tes Zoo, das sich aussch­lie­ßlich der Zucht von Papa­ge­ien wid­met, bie­tet es den Besu­chern die Mög­lich­ke­it, fast 60 Arten die­ser far­ben­fro­hen Vögel aus vers­chie­de­nen Tei­len der Welt zu sehen (kudyz​nu​dy​.cz). Geg­rün­det wur­de der Zoo im Jahr 2008 von dem Ehe­pa­ar Škr­hák, das damit die lang­jäh­ri­ge Zuch­tar­be­it von Herrn Vlas­ti­mil Škr­hák fort­setz­te, der bere­its seit Ende der 1960er Jah­re Papa­ge­ien züch­te­te. Für die Öffen­tlich­ke­it wur­de der Zoo im Jahr 2011 eröff­net (hus​to​pe​ce​.cz).

Der­ze­it gibt es dort mehr als 100 Volie­ren, in denen Papa­ge­ien von vier Kon­ti­nen­ten zu sehen sind, darun­ter Grau­pa­pa­ge­ien, Nymp­hen­sit­ti­che, Kaka­dus, Son­nen­sit­ti­che, Sper­lings­pa­pa­ge­ien, Aras und Ama­zo­nen. Zu den sel­tens­ten Arten gehören der Kuba­nis­che Ama­zo­nen­pa­pa­gei, der Gelb­wan­gen­ka­ka­du von Sula­we­si und der Grün­flüge­la­ra (kudyz​nu​dy​.cz).

Im Jahr 2023 wur­de ein Kin­der­zoo eröff­net, in dem ins­be­son­de­re die jüng­sten Besu­cher vers­chie­de­ne Tie­re wie Meersch­we­in­chen, Kanin­chen, Scha­fe, Zie­gen und Kän­gu­rus ken­nen­ler­nen kön­nen. Zum Are­al gehört auch ein Teich mit Gold­fis­chen sowie ein ornit­ho­lo­gis­cher Lehrp­fad (kudyz​nu​dy​.cz). Im Zoolo­gis­chen Gar­ten Bošo­vi­ce wur­den Insek­ten­ho­tels ins­tal­liert, die soli­tär leben­den Bie­nen, Hum­meln und ande­ren Bes­tä­u­bern Schutz bie­ten. Für die Zau­ne­i­dech­sen (Lacer­ta agi­lis) wur­den spe­ziel­le Sonnen- und Eiab­la­gep­lät­ze ges­chaf­fen (papous​ci​zoo​.cz).

Das Ziel des Zoos ist es, alle bed­roh­ten Papa­ge­ie­nar­ten auf natür­li­che Wei­se zu züch­ten, wobei die Küken von ihren Eltern auf­ge­zo­gen wer­den. Für aus­ge­wä­hl­te Papa­ge­ie­nar­ten gibt es inter­na­ti­ona­le Erhal­tungs­zuchtp­rog­ram­me, die darauf abzie­len, sta­bi­le Popu­la­ti­onen die­ser Arten unter men­sch­li­cher Obhut zu sichern. In der Ver­gan­gen­he­it gab es Papa­ge­ie­nar­ten, deren rie­si­ge Sch­wär­me laut Beobach­tern ​„den gesam­ten Him­mel bedec­kten“ wäh­rend ihrer Flüge. Heute sind die­se Arten jedoch stark gefä­hr­det, ins­be­son­de­re durch den Ver­lust natür­li­cher Wäl­der mit Arau­ka­rien und die Ver­fol­gung durch Lan­dwir­te aufg­rund von Schä­den an lan­dwirts­chaft­li­chen Kul­tu­ren (papous​ci​zoo​.cz).

Bemer­ken­swert ist, dass der Zoo sich nicht nur mit der Tier­hal­tung bes­chäf­tigt, son­dern sich auch aktiv für den Naturs­chutz ein­setzt. So enga­giert sich der Zoo beis­piel­swe­i­se für den Schutz von Nis­tkäs­ten und Wild­tie­ren. In Bošo­vi­ce läuft seit meh­re­ren Jah­ren ein Pro­jekt zur Anb­rin­gung von Nis­tkäs­ten für Höh­lenb­rüter, um die Bio­di­ver­si­tät zu erhal­ten und die hei­mis­che Voge­lwelt zu unters­tüt­zen. Die Nis­tkäs­ten sind gegen Raub­tie­re gesi­chert. Im Früh­jahr 2024 wur­de das Vor­kom­men der Hasel­maus (Mus­car­di­nus avel­la­na­rius) fest­ges­tellt, was zur Anschaf­fung spe­ziel­ler Nis­tkäs­ten für die­se Art führ­te. In Zusam­me­nar­be­it mit dem Tsche­chis­chen Naturs­chutz­ver­band küm­mert sich Bošo­vi­ce auch um Nis­tkäs­ten für größe­re Vögel wie Turm­fal­ken und Eulen. Turm­fal­ken (Fal­co tin­nun­cu­lus) sind für die öko­lo­gis­che Kon­trol­le von Wühl­mä­u­sen und Nage­tie­ren auf lan­dwirts­chaft­li­chen Flä­chen von gro­ßer Bede­utung. Sch­le­ie­re­ulen (Tyto alba) nis­ten in Käs­ten, die an Kirch­tür­men und Bau­ern­höfen angeb­racht wur­den, zudem wur­den spe­ziel­le Nis­tkäs­ten für Wie­de­hop­fe (Upu­pa epops) ins­tal­liert. Bošo­vi­ce bete­i­ligt sich aktiv an der Vogel­be­obach­tung, darun­ter Win­ter­zäh­lun­gen von Wal­doh­re­ulen (Asio otus) und akus­tis­che Über­wa­chung der vom Auss­ter­ben bed­roh­ten Ste­in­kä­u­ze (Athe­ne noc­tua). Die Pro­jek­te umfas­sen auch den Schutz wan­dern­der Frös­che, die wäh­rend ihrer Früh­jahr­swan­de­rung auf Stra­ßen gefä­hr­det sind. Tem­po­rä­re Bar­rie­ren und der akti­ve Tran­s­port der Frös­che über Stra­ßen tra­gen wesen­tlich zu ihrem Schutz bei (papous​ci​zoo​.cz).

Papouš­čí zoolo­gic­ká zahra­da v Bošo­vi­cích je jedi­neč­ným mís­tem nejen v rám­ci Čes­ké repub­li­ky, ale i celé Evro­py. Jako jedi­ná spe­cia­li­zo­va­ná ZOO zaměře­ná výhrad­ně na chov papouš­ků nabí­zí návš­těv­ní­kům mož­nost poznat téměř 60 dru­hů těch­to pes­tro­ba­rev­ných ptá­ků z růz­ných kou­tů světa (kudyz​nu​dy​.cz). Byla zalo­že­na v roce 2008 man­že­li Škr­há­ko­vý­mi, kte­ří tak navá­za­li na dlou­ho­le­tou cho­va­tel­skou čin­nost pana Vlas­ti­mi­la Škr­há­ka, jenž se cho­vu papouš­ků věno­val již od kon­ce 60. let minu­lé­ho sto­le­tí. Pro veřej­nost byla zahra­da ote­vře­na v roce 2011 (hus​to​pe​ce​.cz).

V sou­čas­nos­ti se zde nachá­zí více než 100 voli­ér, ve kte­rých lze spa­třit papouš­ky ze čtyř kon­ti­nen­tů, napří­klad žaka šedé­ho, kore­ly cho­cho­la­té, kaka­duy, ara­tin­gy, ama­zón­ky, ary a ama­zo­ňa­ny. Mezi nejv­zác­něj­ší patří ama­zo­ňan kubán­ský, kaka­du žlout­no­lí­cí cele­bes­ký a ara zele­no­kříd­lý (kudyz​nu​dy​.cz).

V roce 2023 byla ote­vře­na dět­ská ZOO, kde se mohou zej­mé­na nejm­lad­ší návš­těv­ní­ci sezná­mit s růz­ný­mi dru­hy zví­řat, jako jsou mor­ča­ta, krá­lí­ci, ovce, kozy a klo­ka­ni. Sou­čás­tí are­álu je také jezír­ko se zla­tý­mi kara­sy a orni­to­lo­gic­ká nauč­ná stez­ka (kudyz​nu​dy​.cz). V zoolo­gic­ké zahra­dě v Bošo­vi­cích byly ins­ta­lo­vá­ny hmy­zí hote­ly, kte­ré posky­tu­jí úto­čiš­tě samo­tá­řs­kým vče­lám, čme­lá­kům a dal­ším opy­lo­va­čům. Pro ješ­těr­ky obec­né (Lacer­ta agi­lis) byla vytvo­ře­na spe­ciál­ní mís­ta ke slu­nění a kla­de­ní vajec (papous​ci​zoo​.cz).

ZOO se sna­ží roz­mno­žo­vat všech­ny ohro­že­né dru­hy papouš­ků při­ro­ze­ným způso­bem, při kte­rém jsou mlá­ďa­ta krme­na rodi­či. Pro vybra­né dru­hy papouš­ků jsou vytvo­ře­ny mezi­ná­rod­ní záchran­né chov­né prog­ra­my, kte­ré usi­lu­jí o vytvo­ře­ní sta­bil­ních popu­la­cí těch­to dru­hů v lid­ské péči. V minu­los­ti exis­to­va­ly dru­hy papouš­ků, jejichž obrov­ská hej­na pod­le pozo­ro­va­te­lů ​„zakrý­va­la celou oblo­hu“ během pře­le­tů. Dnes jsou však tyto dru­hy sil­ně ohro­že­ny, pře­dev­ším ztrá­tou při­ro­ze­ných lesů s arau­ká­rie­mi a pro­ná­sle­do­vá­ním far­má­ři kvůli ško­dám na zeměděl­ských plo­di­nách (papous​ci​zoo​.cz).

Je pozo­ru­hod­né, že ZOO se neza­měřu­je pou­ze na samot­nou zoolo­gic­kou zahra­du, ale věnu­je se také péči o hnízd­ní bud­ky a ochra­ně vol­ně žijí­cích živo­či­chů. V Bošo­vi­cích již něko­lik let pro­bí­há pro­jekt vyvěšo­vá­ní hníz­dních budek pro duti­no­vé pěv­ce, kte­rý pomá­há udr­žo­vat bio­di­ver­zi­tu a pod­po­ro­vat míst­ní popu­la­ci ptá­ků. Hnízd­ní bud­ky jsou zabez­pe­če­ny pro­ti pre­dá­to­rům. Na jaře 2024 byl zazna­me­nán výskyt plcha les­ní­ho (Mus­car­di­nus avel­la­na­rius), což ins­pi­ro­va­lo k zakou­pe­ní spe­ciál­ních hníz­dních domeč­ků pro ten­to druh. Ve spo­lu­prá­ci s Čes­kým sva­zem ochrán­ců pří­ro­dy se Bošo­vi­ce sta­ra­jí také o bud­ky pro vět­ší ptá­ky, jako jsou poštol­ky a sovy. Poštol­ka obec­ná (Fal­co tin­nun­cu­lus) je důle­ži­tým prv­kem eko­lo­gic­ké regu­la­ce hra­bo­šů a hlo­dav­ců na far­mách. Sova pále­ná (Tyto alba) hníz­dí v bud­kách umís­těných na kos­tel­ních věžích a far­mách, navíc byly ins­ta­lo­vá­ny spe­ciál­ní bud­ky pro dud­ky cho­cho­la­té (Upu­pa epops). Bošo­vi­ce se aktiv­ně zapo­ju­jí do moni­to­ro­vá­ní ptá­ků, včet­ně zim­ní­ho sčí­tá­ní kalou­sů uša­tých (Asio otus) a akus­tic­ké­ho moni­to­rin­gu kri­tic­ky ohro­že­né sovy pále­né (Athe­ne noc­tua). Pro­jek­ty zahr­nu­jí také ochra­nu mig­ru­jí­cích žab, kte­ré čelí nebez­pe­čí na sil­ni­cích během své jar­ní mig­ra­ce. Dočas­né bari­é­ry a aktiv­ní pře­ná­še­ní žab přes komu­ni­ka­ce význam­ně přis­pí­va­jí k jejich ochra­ně (papous​ci​zoo​.cz).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, Česko, Mestá, Mestá, Moravské, Stredná Morava, Typ krajiny, Zahraničie

Olomouc

skala
Hits: 99

Olo­mouc je his­to­ric­ké mes­to ležia­ce na stred­nej Mora­ve v Čes­kej repub­li­ke. Je šies­tym naj­väč­ším mes­tom v Čes­ku. Pat­rí medzi naj­star­šie mes­tá v Čes­kej repub­li­ke. Jeho počiat­ky sia­ha­jú do obdo­bia Veľ­kej Mora­vy, keď bolo dôle­ži­tým cen­trom kres­ťan­stva. V stre­do­ve­ku sa mes­to sta­lo význam­ným obchod­ným a poli­tic­kým cen­trom Mora­vy. Počas trid­sať­roč­nej voj­ny v 17. sto­ro­čí bolo obsa­de­né švéd­sky­mi voj­ska­mi, čo malo výraz­ný vplyv na jeho ďal­ší vývoj. Olo­mouc je síd­lom jed­nej z naj­star­ších uni­ver­zít v stred­nej Euró­pe – Uni­ver­zi­ty Palac­ké­ho, zalo­že­nej v roku 1573. Uni­ver­zi­ta zohrá­va kľú­čo­vú úlo­hu v aka­de­mic­kom a kul­túr­nom živo­te mes­ta. Mes­to je tiež zná­me svo­ji­mi fes­ti­val­mi, divad­la­mi a hudob­ný­mi podu­ja­tia­mi, kto­ré pri­ťa­hu­jú náv­štev­ní­kov z celé­ho sve­ta. His­to­ric­ké cen­trum Olo­mou­ca je jed­ným z naj­väč­ších mest­ských pamiat­ko­vých rezer­vá­cií v Čes­kej repub­li­ke. Medzi naj­výz­nam­nej­šie pamiat­ky pat­rí stĺp Najs­vä­tej­šej Tro­j­i­ce, kto­rý je zapí­sa­ný na zozna­me sve­to­vé­ho dedič­stva UNESCO. Ten­to monu­men­tál­ny baro­ko­vý stĺp je pova­žo­va­ný za naj­väč­šie súso­šie v stred­nej Euró­pe. Ďal­šou domi­nan­tou mes­ta je Olo­mouc­ký hrad s kated­rá­lou svä­té­ho Vác­la­va. Kated­rá­la je význam­ným prí­kla­dom gotic­kej archi­tek­tú­ry a jej veža je jed­nou z naj­vyš­ších v kra­ji­ne. Mes­to je tiež zná­me svo­ji­mi baro­ko­vý­mi fon­tá­na­mi, ako sú Her­ku­lo­va, Cae­sa­ro­va a Jupi­te­ro­va fon­tá­na, kto­ré zdo­bia hlav­né námes­tia (Marián Puček).

Názov mes­ta je odvo­de­ný od krst­né­ho mena Olo­mút, meno pôvod­nej osa­dy pôvod­ne zna­me­na­lo Olo­mo­tov dvo­rec resp. sta­tok apod. Naj­star­šia zmien­ka je z roku 1055 a his­to­ric­ké náz­vy sú: Olo­muz, Olo­muc, Olo­mucz. V roku 1573 bola zalo­že­ná jezu­it­ská uni­ver­zi­ta, dnes UPOL, prvá vyso­ká ško­la na Mora­ve. V roku 1576 Filo­zo­fic­ká fakul­ta. V Olo­mou­ci sa nachá­dza via­ce­ro palá­cov: Zdí­kův palác, Edel­man­nův palác, Hau­en­schil­dův palác, Pet­rá­šův palác, Žero­tín­ský palác, palác Pod­stat­ských z Pru­si­no­vic, Dit­richš­tejn­ský palác, May­ův palác, Sal­mův palác, Arci­bis­kup­ský palác. Nachá­dza sa tu kated­rá­la sva­té­ho Vác­la­va, kated­rál­ní chrám sva­té­ho Goraz­da, kos­tol sva­té­ho Moři­ce, kos­tel sva­té­ho Micha­la, bazi­li­ka Nav­ští­ve­ní Pan­ny Marie na Sva­tém Kopeč­ku, Čer­ve­ný kos­tel (Wiki­pe­dia).

V roku 1237 tu žilo 16300 oby­va­te­ľov. Oko­lo 1475 cca 4500, 1505 – 9000, 1658 – 2500, 1740 – 6000, 1828 – 11 948, 1920 – 57 206. Nachá­dza sa tu množ­stvo kul­túr­nych inšti­tú­cií: Morav­ské divad­lo Olo­mouc, Morav­ská fil­har­mo­nie, Divad­lo na cuc­ky, Divad­lo hud­by, Divad­lo Tram­ta­rie, Slo­van­ský tyátr, Divad­lo na Šan­tov­ce, Lout­ko­vé divad­lo Kaš­pár­ko­va říše (Wiki­pe­dia). Osob­nos­ti spo­je­né s Olo­mou­com: prí­ro­do­ve­dec Gre­gor Men­del, bás­nik Petr Bez­ruč, fut­ba­lo­vý tré­ner Karel Brück­ner, spe­vá­ci Karel Kryl, Jaro­slav Hut­ka, Karel Plí­hal, bavič Petr Novot­ný, herec Jan Kany­za, muzi­kant Emil Vik­lic­ký, sce­ná­ris­ta, fil­mo­vý his­to­rik Pavel Taus­sig, hoke­jis­ti Jiří Hud­ler, Jiří Dopi­ta, auto­mo­bi­lo­vý závod­ník Aleš Lop­rais. (Wiki­pe­dia).

Olo­mouc je naj­väč­šie mes­to ležia­ce na rie­ke Mora­va. Rozp­res­tie­ra sa v Hor­no­mo­rav­skej níži­ne v niv­nej oblas­ti tej­to rie­ky pri súto­ku s Bys­tři­cou a s Mlýn­ským poto­kom. Obklo­pu­je ho úrod­ná kra­ji­na Hané. Olo­mouc je vyhľa­dá­va­ným mies­tom medzi­ná­rod­ných kon­fe­ren­cií a fes­ti­va­lov. Napr. sa tu koná­va Aca­de­mia Film Olo­mouc – medzi­ná­rod­ný fes­ti­val doku­men­tár­nych fil­mov a video­p­rog­ra­mov. Diva­del­ný fes­ti­val Diva­del­ní Flo­ra, medzi­ná­rod­ná výsta­va záh­rad­nic­tva a pes­to­va­nia rast­lín Flo­ra Olo­mouc. Podzim­ní fes­ti­val duchov­ní hud­by, Beer­fest, Fla­men­co fes­ti­val (Wiki­pe­dia).

Olo­mouc ponú­ka množ­stvo par­kov a záh­rad, kto­ré posky­tu­jú pries­tor na oddych a rekre­áciu. Medzi najob­ľú­be­nej­šie pat­rí Sme­ta­no­vy sady, Bez­ru­čo­vy sady a bota­nic­ká záh­ra­da Uni­ver­zi­ty Palac­ké­ho. Pre milov­ní­kov zvie­rat je tu zoolo­gic­ká záh­ra­da na Sva­tom Kopeč­ku, kto­rá je domo­vom pre viac ako 300 dru­hov zvie­rat. Je význam­ným eko­no­mic­kým cen­trom regi­ó­nu s roz­vi­nu­tým prie­mys­lom, obcho­dom a služ­ba­mi. Mes­to má dob­ré doprav­né spo­je­nie s ostat­ný­mi čas­ťa­mi Čes­kej repub­li­ky, vrá­ta­ne diaľ­nic a želez­nič­ných tra­tí. Je mes­to s boha­tou his­tó­ri­ou, kul­túr­nym dedič­stvom a živou súčas­nos­ťou. Jeho archi­tek­to­nic­ké pamiat­ky, uni­ver­zit­ná tra­dí­cia a prí­rod­né krá­sy ho robia atrak­tív­nym mies­tom pre náv­štev­ní­kov aj oby­va­te­ľov (Marián Puček).

Sva­tý Kope­ček pri Olo­mou­ci je pút­nic­kým mies­tom. Je aj mest­skou čas­ťou Olo­mou­ca, vzdia­le­nou pri­bliž­ne 5 km seve­ro­vý­chod­ne od cen­tra mes­ta. Atrak­tív­nym ho robí pre­dov­šet­kým monu­men­tál­na bazi­li­ka Nav­ští­ve­nia Pan­ny Márie, kto­rá je význam­ným die­lom baro­ko­vej archi­tek­tú­ry. Pôvod­ne na jej mies­te v roku 1633 stá­la malá kapl­n­ka, kto­rú ini­ci­oval olo­mouc­ký obchod­ník s vínom Jan Andrý­sek (kudyz​nu​dy​.cz). V roku 1669 sa zača­la výstav­ba súčas­né­ho kos­to­la pod­ľa návrhu cisár­ske­ho archi­tek­ta Giovan­ni­ho Piet­ra Ten­cal­lu (rico​lo​mouc​.cz). Kos­tol bol vysvä­te­ný v roku 1679 (regi​on​tou​rist​.cz). V roku 1995 pápež Ján Pavol II. pový­šil kos­tol na bazi­li­ku minor (kudyz​nu​dy​.cz). Inte­ri­ér zdo­bia fres­ky od význam­ných umel­cov, ako je J. K. Hand­ke. Hlav­ný oltár je die­lom Bal­tas­sa­re Fon­ta­nu (sva​ty​-kope​cek​.cz). Okrem duchov­né­ho význa­mu ponú­ka Sva­tý Kope­ček aj Zoolo­gic­kú záh­ra­du Olo­mouc, v kto­rej sa cho­vá viac ako 350 dru­hoch živo­čí­chov (euro​pe​pilg​ri​me​.eu).

Olo­mouc is a his­to­ric city loca­ted in cen­tral Mora­via in the Czech Repub­lic. It is the sixth-​largest city in the coun­try and one of its oldest. Its ori­gins date back to the time of Gre­at Mora­via when it was an impor­tant cen­ter of Chris­tia­ni­ty. In the Midd­le Ages, Olo­mouc beca­me a sig­ni­fi­cant com­mer­cial and poli­ti­cal hub of Mora­via. During the Thir­ty Years’ War in the 17th cen­tu­ry, the city was occu­pied by Swe­dish tro­ops, which sig­ni­fi­can­tly influ­en­ced its furt­her development.

Olo­mouc is home to one of the oldest uni­ver­si­ties in Cen­tral Euro­pe – Palac­ký Uni­ver­si­ty, foun­ded in 1573. The uni­ver­si­ty pla­ys a key role in the city’s aca­de­mic and cul­tu­ral life. The city is also kno­wn for its fes­ti­vals, the­a­ters, and music events, att­rac­ting visi­tors from around the world. The his­to­ri­cal cen­ter of Olo­mouc is one of the lar­gest urban con­ser­va­ti­on are­as in the Czech Repub­lic. Among its most notab­le land­marks is the Holy Tri­ni­ty Column, a UNESCO World Heri­ta­ge Site. This monu­men­tal Baro­que column is con­si­de­red the lar­gest sculp­tu­ral group in Cen­tral Euro­pe. Anot­her pro­mi­nent fea­tu­re is the Olo­mouc Cast­le with the Cat­hed­ral of St. Wen­ces­las, an excel­lent exam­ple of Got­hic archi­tec­tu­re, with one of the tal­lest towers in the country.

Olo­mouc is also reno­wned for its Baro­que foun­tains, such as the Her­cu­les Foun­tain, Caesar’s Foun­tain, and Jupiter’s Foun­tain, which adorn the main squ­ares (Marián Puček).

The city­’s name ori­gi­na­tes from the first name Olo­mút, refer­ring to the ori­gi­nal sett­le­ment, which meant Olomút’s court or esta­te. The ear­liest writ­ten men­ti­on of the city is from 1055. His­to­ri­cal names inc­lu­de Olo­muz, Olo­muc, and Olo­mucz. In 1573, the Jesu­it Uni­ver­si­ty, now Palac­ký Uni­ver­si­ty (UPOL), was foun­ded, fol­lo­wed by the estab­lish­ment of the Facul­ty of Phi­lo­sop­hy in 1576. Olo­mouc fea­tu­res many pala­ces, inc­lu­ding Zdík’s Pala­ce, Edel­mann Pala­ce, Hau­en­schild Pala­ce, Pet­ráš Pala­ce, Žero­tín Pala­ce, Pod­stat­ský Pala­ce, Diet­richs­te­in Pala­ce, May Pala­ce, Salm Pala­ce, and the Archbishop’s Pala­ce. Other sig­ni­fi­cant land­marks inc­lu­de the Cat­hed­ral of St. Wen­ces­las, the Cat­hed­ral of St. Gorazd, St. Maurice’s Church, St. Michael’s Church, the Basi­li­ca of the Visi­ta­ti­on of the Vir­gin Mary on Sva­tý Kope­ček, and the Red Church (Wiki­pe­dia).

Sva­tý Kope­ček (Holy Hill) near Olo­mouc is a pilg­ri­ma­ge site and a dis­trict of the city, loca­ted about 5 km nort­he­ast of the city cen­ter. Its main att­rac­ti­on is the monu­men­tal Basi­li­ca of the Visi­ta­ti­on of the Vir­gin Mary, a sig­ni­fi­cant Baro­que archi­tec­tu­ral work. Ori­gi­nal­ly, a small cha­pel sto­od on this site in 1633, ini­tia­ted by Olo­mouc wine mer­chant Jan Andrý­sek (kudyz​nu​dy​.cz). In 1669, cons­truc­ti­on of the cur­rent church began based on a design by impe­rial archi­tect Giovan­ni Piet­ro Ten­cal­la (rico​lo​mouc​.cz). The church was con­sec­ra­ted in 1679 (regi​on​tou​rist​.cz) and ele­va­ted to the sta­tus of a minor basi­li­ca by Pope John Paul II in 1995 (kudyz​nu​dy​.cz). The inte­ri­or is ador­ned with fres­co­es by reno­wned artists such as J. K. Hand­ke, and the main altar was craf­ted by Bal­tas­sa­re Fon­ta­na (sva​ty​-kope​cek​.cz). In addi­ti­on to its spi­ri­tu­al sig­ni­fi­can­ce, Sva­tý Kope­ček is home to the Olo­mouc Zoo, which hou­ses over 350 ani­mal spe­cies (euro​pe​pilg​ri​me​.eu).

In 1237, Olo­mouc had a popu­la­ti­on of 16,300. Around 1475, it had about 4,500 inha­bi­tants, rising to 9,000 by 1505, 2,500 in 1658, 6,000 in 1740, 11,948 in 1828, and 57,206 in 1920. The city hosts nume­rous cul­tu­ral ins­ti­tu­ti­ons, inc­lu­ding the Mora­vian The­a­ter Olo­mouc, Mora­vian Phil­har­mo­nic Orches­tra, Divad­lo na cuc­ky, Divad­lo hud­by, Divad­lo Tram­ta­rie, Slo­van­ský Tyátr, Divad­lo na Šan­tov­ce, and the pup­pet the­a­ter Kaš­pár­ko­va říše (Wiki­pe­dia).

Notab­le figu­res con­nec­ted to Olo­mouc inc­lu­de the natu­ra­list Gre­gor Men­del, poet Petr Bez­ruč, foot­ball coach Karel Brück­ner, sin­gers Karel Kryl, Jaro­slav Hut­ka, and Karel Plí­hal, enter­tai­ner Petr Novot­ný, actor Jan Kany­za, musi­cian Emil Vik­lic­ký, scre­en­wri­ter and film his­to­rian Pavel Taus­sig, hoc­key pla­y­ers Jiří Hud­ler and Jiří Dopi­ta, and race car dri­ver Aleš Lop­rais (Wiki­pe­dia).

Olo­mouc, the lar­gest city on the Mora­va River, is situ­ated in the Upper Mora­va Val­ley, whe­re the river mer­ges with the Bys­tři­ce and Mlýn­ský Potok stre­ams. It is sur­roun­ded by the fer­ti­le lands­ca­pe of Haná. Olo­mouc is a sought-​after des­ti­na­ti­on for inter­na­ti­onal con­fe­ren­ces and fes­ti­vals. Events inc­lu­de the Aca­de­mia Film Olo­mouc, an inter­na­ti­onal fes­ti­val of docu­men­ta­ry films and video prog­rams; the the­a­ter fes­ti­val Diva­del­ní Flo­ra; the inter­na­ti­onal hor­ti­cul­tu­ral exhi­bi­ti­on Flo­ra Olo­mouc; the Autumn Fes­ti­val of Sac­red Music, Beer­fest, and the Fla­men­co Fes­ti­val (Wiki­pe­dia).

Olo­mouc offers nume­rous parks and gar­dens for rela­xa­ti­on and rec­re­a­ti­on. Popu­lar spots inc­lu­de Sme­ta­na Gar­dens, Bez­ruč Gar­dens, and the bota­ni­cal gar­den of Palac­ký Uni­ver­si­ty. For ani­mal lovers, the Olo­mouc Zoo on Sva­tý Kope­ček is home to over 300 ani­mal spe­cies. The city is a sig­ni­fi­cant eco­no­mic cen­ter in the regi­on, with a deve­lo­ped indus­try, com­mer­ce, and ser­vi­ces. It has excel­lent tran­s­port con­nec­ti­ons to other parts of the Czech Repub­lic, inc­lu­ding hig­hwa­ys and rai­lwa­ys. With its rich his­to­ry, cul­tu­ral heri­ta­ge, and vib­rant pre­sent, Olo­mouc is an att­rac­ti­ve des­ti­na­ti­on for visi­tors and resi­dents ali­ke (Marián Puček).

Olo­mouc je his­to­ric­ké měs­to leží­cí na střed­ní Mora­vě v Čes­ké repub­li­ce. Je šes­tým nej­vět­ším měs­tem v zemi a záro­veň patří mezi nej­star­ší. Jeho počát­ky saha­jí do obdo­bí Vel­ké Mora­vy, kdy bylo důle­ži­tým cen­trem křes­ťan­ství. Ve stře­do­věku se Olo­mouc sta­la význam­ným obchod­ním a poli­tic­kým cen­trem Mora­vy. Během tři­ce­ti­le­té vál­ky v 17. sto­le­tí bylo měs­to obsa­ze­no švéd­ský­mi voj­sky, což mělo výraz­ný dopad na jeho dal­ší vývoj.

Olo­mouc je síd­lem jed­né z nej­star­ších uni­ver­zit ve střed­ní Evro­pě – Uni­ver­zi­ty Palac­ké­ho, zalo­že­né v roce 1573. Uni­ver­zi­ta hra­je klí­čo­vou roli v aka­de­mic­kém a kul­tur­ním živo­tě měs­ta. Měs­to je zná­mé svý­mi fes­ti­va­ly, divad­ly a hudeb­ní­mi udá­los­tmi, kte­ré při­ta­hu­jí návš­těv­ní­ky z celé­ho světa. His­to­ric­ké cen­trum Olo­mou­ce patří k nej­vět­ším měst­ským památ­ko­vým rezer­va­cím v Čes­ké repub­li­ce. Mezi nej­výz­nam­něj­ší památ­ky patří sloup Nejs­větěj­ší Tro­j­i­ce, kte­rý je zapsán na sez­nam světo­vé­ho dědic­tví UNESCO. Ten­to monu­men­tál­ní barok­ní sloup je pova­žo­ván za nej­vět­ší sou­so­ší ve střed­ní Evro­pě. Dal­ší domi­nan­tou měs­ta je Olo­mouc­ký hrad s kated­rá­lou sva­té­ho Vác­la­va, kte­rá je význam­ným pří­kla­dem gotic­ké archi­tek­tu­ry. Její věž patří mezi nej­vyš­ší v zemi.

Olo­mouc je také pros­lu­lá svý­mi barok­ní­mi kaš­na­mi, jako jsou Her­ku­lo­va, Cae­sa­ro­va a Jupi­te­ro­va kaš­na, kte­ré zdo­bí hlav­ní náměs­tí (Marián Puček).

Název měs­ta pochá­zí z křest­ní­ho jmé­na Olo­mút, kte­ré ozna­čo­va­lo původ­ní osa­du, a zna­me­na­lo Olo­mú­tův dvo­rec či sta­tek. Nej­star­ší písem­ná zmín­ka o měs­tě pochá­zí z roku 1055. His­to­ric­ké náz­vy zahr­nu­jí Olo­muz, Olo­muc a Olo­mucz. V roce 1573 byla zalo­že­na jezu­it­ská uni­ver­zi­ta, dnes Uni­ver­zi­ta Palac­ké­ho (UPOL), a v roce 1576 filo­zo­fic­ká fakul­ta. Olo­mouc má mno­ho palá­ců, napří­klad Zdí­kův palác, Edel­man­nův palác, Hau­en­schil­dův palác, Pet­rá­šův palác, Žero­tín­ský palác, palác Pod­stat­ských z Pru­si­no­vic, Diet­richš­tejn­ský palác, May­ův palác, Sal­mův palác a Arci­bis­kup­ský palác. Mezi dal­ší význam­né památ­ky patří kated­rá­la sva­té­ho Vác­la­va, kated­rál­ní chrám sva­té­ho Goraz­da, kos­tel sva­té­ho Moři­ce, kos­tel sva­té­ho Micha­la, bazi­li­ka Nav­ští­ve­ní Pan­ny Marie na Sva­tém Kopeč­ku a Čer­ve­ný kos­tel (Wiki­pe­dia).

Sva­tý Kope­ček u Olo­mou­ce je pout­ním mís­tem a záro­veň měst­skou čás­tí, vzdá­le­nou přib­liž­ně 5 km seve­ro­vý­chod­ně od cen­tra měs­ta. Jeho hlav­ním lákad­lem je monu­men­tál­ní bazi­li­ka Nav­ští­ve­ní Pan­ny Marie, význam­né dílo barok­ní archi­tek­tu­ry. Původ­ně zde v roce 1633 stá­la malá kap­lič­ka, kte­rou ini­ci­oval olo­mouc­ký obchod­ník s vínem Jan Andrý­sek (kudyz​nu​dy​.cz). V roce 1669 byla zahá­je­na výstav­ba sou­čas­né­ho kos­te­la pod­le návrhu císa­řs­ké­ho archi­tek­ta Giovan­ni­ho Piet­ra Ten­cal­ly (rico​lo​mouc​.cz). Kos­tel byl vysvěcen v roce 1679 (regi​on​tou​rist​.cz) a v roce 1995 byl pape­žem Janem Pav­lem II. pový­šen na bazi­li­ku minor (kudyz​nu​dy​.cz). Inte­ri­ér zdo­bí fres­ky od význam­ných uměl­ců, jako je J. K. Hand­ke, a hlav­ní oltář je dílem Bal­tas­sa­ra Fon­ta­ny (sva​ty​-kope​cek​.cz). Kro­mě duchov­ní­ho význa­mu se na Sva­tém Kopeč­ku nachá­zí také Zoolo­gic­ká zahra­da Olo­mouc, kte­rá cho­vá přes 350 dru­hů zví­řat (euro​pe​pilg​ri​me​.eu).

V roce 1237 měla Olo­mouc 16 300 oby­va­tel. Kolem roku 1475 zhru­ba 4 500, v roce 1505 již 9 000, v roce 1658 jen 2 500, v roce 1740 pak 6 000, v roce 1828 11 948 a v roce 1920 už 57 206. Měs­to je domo­vem mno­ha kul­tur­ních ins­ti­tu­cí, jako jsou Morav­ské divad­lo Olo­mouc, Morav­ská fil­har­mo­nie, Divad­lo na cuc­ky, Divad­lo hud­by, Divad­lo Tram­ta­rie, Slo­van­ský tyátr, Divad­lo na Šan­tov­ce a lout­ko­vé divad­lo Kaš­pár­ko­va říše (Wiki­pe­dia).

K význam­ným osob­nos­tem spo­je­ným s Olo­mou­cí patří pří­ro­do­vědec Gre­gor Men­del, bás­ník Petr Bez­ruč, fot­ba­lo­vý tre­nér Karel Brück­ner, zpěvá­ci Karel Kryl, Jaro­slav Hut­ka a Karel Plí­hal, bavič Petr Novot­ný, herec Jan Kany­za, muzi­kant Emil Vik­lic­ký, sce­ná­ris­ta a fil­mo­vý his­to­rik Pavel Taus­sig, hoke­jis­té Jiří Hud­ler a Jiří Dopi­ta a auto­mo­bi­lo­vý závod­ník Aleš Lop­rais (Wiki­pe­dia).

Olo­mouc je nej­vět­ší měs­to leží­cí na řece Mora­vě. Rozk­lá­dá se v Hor­no­mo­rav­ském úva­lu, v niv­ní oblas­ti této řeky u sou­to­ku s Bys­tři­cí a Mlýn­ským poto­kem. Obklo­pu­je ji úrod­ná kra­ji­na Hané. Olo­mouc je vyhle­dá­va­ným mís­tem pro mezi­ná­rod­ní kon­fe­ren­ce a fes­ti­va­ly, napří­klad Aca­de­mia Film Olo­mouc – mezi­ná­rod­ní fes­ti­val doku­men­tár­ních fil­mů a video­p­rog­ra­mů, diva­del­ní fes­ti­val Diva­del­ní Flo­ra, mezi­ná­rod­ní výsta­va zahrad­nic­tví Flo­ra Olo­mouc, Podzim­ní fes­ti­val duchov­ní hud­by, Beer­fest a Fla­men­co fes­ti­val (Wiki­pe­dia).

Olo­mouc nabí­zí mno­ho par­ků a zahrad, kte­ré posky­tu­jí pros­tor k odpo­čin­ku a rekre­a­ci. Mezi nejob­lí­be­něj­ší patří Sme­ta­no­vy sady, Bez­ru­čo­vy sady a bota­nic­ká zahra­da Uni­ver­zi­ty Palac­ké­ho. Pro milov­ní­ky zví­řat je zde zoolo­gic­ká zahra­da na Sva­tém Kopeč­ku, kte­rá je domo­vem pro více než 300 dru­hů zví­řat. Měs­to je význam­ným eko­no­mic­kým cen­trem regi­onu s roz­vi­nu­tým průmys­lem, obcho­dem a služ­ba­mi. Má výbor­né doprav­ní spo­je­ní s ostat­ní­mi čás­tmi Čes­ké repub­li­ky, včet­ně dál­nic a želez­nic. Olo­mouc je měs­to s boha­tou his­to­rií, kul­tur­ním dědic­tvím a živou sou­čas­nos­tí. Jeho archi­tek­to­nic­ké památ­ky, uni­ver­zit­ní tra­di­ce a pří­rod­ní krá­sy z něj činí atrak­tiv­ní mís­to jak pro návš­těv­ní­ky, tak pro oby­va­te­le (Marián Puček).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Cicavce, Organizmy, Plazy, Príroda, Vtáky, Živočíchy, Zoologické záhrady

ZOO Bojnice

skala
Hits: 3018

Zoolo­gic­ká záh­ra­da sa nachá­dza v zámoc­kom par­ku Boj­níc (infor​ma​cie​boj​ni​ce​.sk). V Zoolo­gic­kej záh­ra­de v Boj­ni­ciach sa nachá­dza na roz­lo­he 41 hek­tá­rov (Michal Slo­viak) viac ako 4500 zvie­rat, 430 dru­hov (zooboj​ni​ce​.sk). Expo­zí­cia sov a drav­cov, kopyt­ní­kov, vod­né­ho vtác­tva, opíc, slo­nov, šeliem, vtá­kov, vivá­rium, náuč­ný chod­ník kar­pat­skej fau­ny, det­ská ZOO (infor​ma​cie​boj​ni​ce​.sk). ZOO má pome­no­va­nie Národ­ná zoolo­gic­ká záh­ra­da Boj­ni­ce (Michal Slo­viak). Prí­vlas­tok národ­ná nesie od 1. 7. 2017 (zooboj​ni​ce​.sk). Je naj­star­šou zoolo­gic­kou záh­ra­dou na Slo­ven­sku. Pre verej­nosť svo­je brá­ny otvo­ri­la 1. 4. 1955 (Michal Slo­viak). Už v prvom roku ju nav­ští­vi­lo 45 000 náv­štev­ní­kov. Naj­vyš­šiu náv­štev­nosť dosiah­la v roku 1986 – 520 729 (zooboj​ni​ce​.sk). Okrem iné­ho ZOO spra­vu­je národ­né záchyt­né cen­trum pre zha­ba­né a zais­te­né živo­čí­chy (Michal Slo­viak). Spo­lu­pra­cu­je s uni­ver­zit­ný­mi pra­co­vis­ka­mi, prí­ro­do­ve­dec­ký­mi fakul­ta­mi, ústav­mi a múze­a­mi (Peter Lup­ták).

The Zoolo­gi­cal Gar­den is loca­ted in the Cast­le Park in Boj­ni­ce (infor​ma​cie​boj​ni​ce​.sk). The Boj­ni­ce Zoo covers an area of 41 hec­ta­res (Michal Slo­viak) and is home to over 4,500 ani­mals repre­sen­ting 430 spe­cies (zooboj​ni​ce​.sk). The exhi­bits inc­lu­de owls and birds of prey, hoofed ani­mals, water­fo­wl, pri­ma­tes, elep­hants, big cats, birds, viva­rium, an edu­ca­ti­onal trail of Car­pat­hian fau­na, and a chil­dre­n’s zoo (infor​ma​cie​boj​ni​ce​.sk). The zoo is offi­cial­ly named the Nati­onal Zoolo­gi­cal Gar­den Boj­ni­ce (Michal Slo­viak) and has held the ​“nati­onal” desig­na­ti­on sin­ce July 1, 2017 (zooboj​ni​ce​.sk). It is the oldest zoo in Slo­va­kia, ope­ning its doors to the pub­lic on April 1, 1955 (Michal Slo­viak). In its first year, it wel­co­med 45,000 visi­tors, and its hig­hest atten­dan­ce was in 1986, with 520,729 visi­tors (zooboj​ni​ce​.sk). Addi­ti­onal­ly, the zoo mana­ges a nati­onal res­cue cen­ter for con­fis­ca­ted and sei­zed ani­mals (Michal Slo­viak) and col­la­bo­ra­tes with uni­ver­si­ty depart­ments, natu­ral scien­ce facul­ties, ins­ti­tu­tes, and muse­ums (Peter Lupták).

Odka­zy

Med­ve­de

Slo­ny

Vtá­ky

Ostat­né

Use Facebook to Comment on this Post

Chovateľstvo, Podunajské, Prírodné, Reportáže, Slovenské, Výstavy zvierat

Tigre v Kráľovej pri Senci

skala
Hits: 378

Oáza ussu­rij­ské­ho tig­ra sa zača­la budo­vať v roku 1999. Dnes tu žije 11 jedin­cov podd­ru­hu Pant­he­ra tig­ris altai­ca. Cie­ľom je zachrá­niť popu­lá­ciu toh­to tig­ra pred vyhu­be­ním. Ten­to tiger žije v oblas­ti rie­ky Amur na rusko-​čínskych hra­ni­ciach vo veľ­mi obme­dze­ných počtoch (tig​re​19​.web​no​de​.sk).

The Ussu­rian tiger oasis began to be built in 1999. Today, the­re are 11 indi­vi­du­als of the Pant­he­ra tig­ris altai­ca sub­spe­cies living here. The goal is to save the popu­la­ti­on of this tiger from extinc­ti­on. This tiger lives in the area of the Amur River on the Russian-​Chinese bor­der in very limi­ted num­bers (tig​re​19​.web​no​de​.sk).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Organizmy, Príroda, Živočíchy, Zoologické záhrady

ZOO Kontakt Liptovský Mikuláš

skala
Hits: 1283

ZOO kon­takt ponú­ka komen­to­va­né pre­hliad­ky pre deti, v kto­rých sa obo­zná­mia so živo­tom zvie­rat. Nachá­dza sa tu aj expo­zí­cia motý­ľov, vtá­čí dom, foto­gra­fo­va­nie s zvie­ra­ta­mi (zookon​takt​.sk). Atrak­cie: vod­ná stre­la, retiaz­ko­vý kolo­toč, mini­golf, tram­po­lí­na, minia­tú­ry, vlá­čik, loď­ky, pre­liez­ko­vý hrad, pies­ko­vis­ko, zrkad­lo­vý laby­rint, kos­to­lík na Anjel­skom vŕš­ku, jazier­ko­vo (zookon​takt​.sk). Sta­ra­jú sa tu o zvie­ra­tá, kto­ré sú odká­za­né na pomoc člo­ve­ka. Sú zvyk­nu­té na kon­takt s člo­ve­kom, čo je však nároč­ný pro­ces (zookon​takt​.sk). Táto kon­takt­ná ZOO ponú­ka viac ako 400 zvie­rat, 115 dru­hov. Okrem iné­ho med­ve­ďa, leva, tig­ra, pumu, ser­va­la, rysa, maka­ky, mal­py, mačia­ka, kos­má­ča, líš­ky, ken­gu­ry. Papa­gá­je vo vnút­ri voli­é­ry so sys­ľa­mi a sviš­ťa­mi. Nachá­dza sa tu aj motý­lia záh­ra­da plná kve­tov (kam​na​vy​let​.sk).

ZOO kon­takt offers guided tours for chil­dren, whe­re they can learn about the lives of ani­mals. The zoo also fea­tu­res a but­terf­ly exhi­bit, a bird hou­se, and oppor­tu­ni­ties for ani­mal pho­tog­rap­hy. Att­rac­ti­ons inc­lu­de a water sli­de, a chain carou­sel, mini golf, tram­po­li­nes, minia­tu­res, a train ride, boats, a clim­bing cast­le, a sand­box, a mir­ror maze, a cha­pel on Angel Hill, and a pond area. They care for ani­mals that need human assis­tan­ce, and the­se ani­mals are accus­to­med to human con­tact, alt­hough it is a chal­len­ging pro­cess. This con­tact zoo hou­ses over 400 ani­mals of 115 spe­cies, inc­lu­ding bears, lions, tigers, pumas, ser­vals, lyn­xes, maca­qu­es, capu­chins, tama­rins, foxes, and kan­ga­ro­os. Par­rots can be found insi­de an avia­ry along with ground squ­ir­rels and mar­mots. The­re is also a but­terf­ly gar­den full of flowers.

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post