Dokumenty, Česko, Južná Morava, Krajina, Mlyny, Moravské, Neživé, Obce, Stavby, Stavby, Technika, Zahraničie

Rudice

Hits: 116

Rudi­ce je obec, pri­bliž­ne 12 km od Uher­ské­ho Bro­du (obec​-rudi​ce​.cz) obklo­pe­ná vrch­mi a les­mi v nad­mor­skej výš­ke 510 met­rov nad morom. Oko­lie Rudi­ce pat­rí k naj­ro­man­tic­kej­ším mies­tam v Morav­skom kra­se. Naj­väč­šou prí­rod­nou zau­jí­ma­vos­ťou je 12 km dlhý jas­kyn­ný sys­tém s naj­hl­b­šou suchou prie­pas­ťou v Čes­kej repub­li­ke (-153 m). Jas­ky­ňa je vytvo­re­ná Jedov­nic­kým poto­kom, kto­rý sa pre­pa­dá v aktív­nom pono­re sle­pé­ho údo­lia neďa­le­ko Rudi­ce a vyvie­ra pri Býčej ska­le v Jose­fov­skom údo­lí neďa­le­ko Ada­mo­va. Prvá písom­ná zmien­ka o obci pochá­dza z roku 1247. Rudi­ce majú boha­tú žele­ziar­sku a baníc­ku tra­dí­ciu, kto­rá sa odrá­ža v miest­nej archi­tek­tú­re a kul­tú­re (rudi​ce​.cz). Názov obce je odvo­de­ný od slo­va ruda (Infor­mač­ná tabu­ľa). Domi­nan­tou obce je veter­ný mlyn19. sto­ro­čia, v kto­rom sa dnes nachá­dza múze­um s expo­zí­cia­mi his­tó­rie obce, baníc­tva, hut­níc­tva, spe­le­oló­gie a mine­ra­ló­gie (rudi​ce​.cz). Oko­lie Rudi­ce je ide­ál­ne pre pešiu turis­ti­ku a cyk­lo­tu­ris­ti­ku. Náv­štev­ní­ci môžu obja­vo­vať krá­sy Morav­ské­ho kra­su, vrá­ta­ne prí­rod­nej pamiat­ky Rudic­ké pro­pa­dá­ní, kde sa Jedov­nic­ký potok pre­pa­dá do 90 m hlbo­ké­ho a viac ako 12 km dlhé­ho jas­kyn­né­ho sys­té­mu, dru­hé­ho naj­dl­h­šie­ho v Čes­kej repub­li­ke (kudyz​nu​dy​.cz). Kráp­ni­ko­vá výzdo­ba jas­kýň je uni­kát­na (Infor­mač­ná tabuľa). 

Súčas­ťou toh­to sys­té­mu je aj naj­väč­ší pod­zem­ný vodo­pád v ČR (35 m), naj­hl­b­šia suchá prie­pasť (153 m) či Obří dóm. Zau­jí­ma­vos­ťou je býva­lý pies­kov­co­vý lom Seč, dnes prí­rod­ná pamiat­ka Rudice-​Seč, kto­rý láka náv­štev­ní­kov svo­jím fareb­ným zafar­be­ním. Oko­lo lomu vedie náuč­ný chod­ník Rudic­ké doly (kudyz​nu​dy​.cz). Kaž­do­roč­ne sa tu kona­jú rôz­ne kul­túr­ne a spo­lo­čen­ské akcie, vrá­ta­ne tra­dič­ných hodov, taneč­ných zábav a pre­mie­ta­nie fil­mov (obec​-rudi​ce​.cz). Dnes v obci žije 815 oby­va­te­ľov v cca 300 domov. Obec má tri čas­ti: Dědi­na, Haj­ce a Tum­perk. Are­ál mly­nu dopl­ňu­je Geopark s ukáž­ka­mi hor­nín Morav­ské­ho kra­su. Typic­kým kra­jin­ným prv­kom v oko­lí sú zbyt­ky po šach­tách na ťaž­bu želez­ných rúd – rudic­ké jazier­ka. Domi­nan­tou obce je kapl­n­ka svä­tej Bar­bo­ry, kto­rá sa zača­la sta­vať v roku 1999 (Infor­mač­ná tabuľa). 


Rudi­ce is a vil­la­ge app­ro­xi­ma­te­ly 12 km from Uher­ský Brod (obec​-rudi​ce​.cz), sur­roun­ded by hills and forests at an alti­tu­de of 510 meters abo­ve sea level. The sur­roun­dings of Rudi­ce rank among the most roman­tic pla­ces in the Mora­vian Karst. The main natu­ral att­rac­ti­on is a 12 km long cave sys­tem with the dee­pest dry abyss in the Czech Repub­lic (-153 m). The cave was for­med by the Jedov­ni­ce Stre­am, which sinks into an acti­ve swal­low hole in a blind val­ley near Rudi­ce and resur­fa­ces at Býčí Ská­la in Jose­fov Val­ley near Ada­mov. The first writ­ten men­ti­on of the vil­la­ge dates back to 1247. The name Rudi­ce deri­ves from the word ore” (Infor­mač­ná tabu­ľa). Rudi­ce has a rich iron­wor­king and mining tra­di­ti­on ref­lec­ted in the local archi­tec­tu­re and cul­tu­re (rudi​ce​.cz). The village’s land­mark is a 19th-​century wind­mill, which now hou­ses a muse­um fea­tu­ring exhi­bits on the his­to­ry of the vil­la­ge, mining, metal­lur­gy, spe­le­olo­gy, and mine­ra­lo­gy (rudi​ce​.cz). The sur­roun­dings of Rudi­ce are ide­al for hiking and cyc­ling. Visi­tors can explo­re the beau­ty of the Mora­vian Karst, inc­lu­ding the Rudi­ce Sin­kho­le, whe­re the Jedov­ni­ce Stre­am plun­ges into a 90 m deep and over 12 km long cave sys­tem, the second-​longest in the Czech Repub­lic (kudyz​nu​dy​.cz). The sta­lac­ti­te deco­ra­ti­ons in the caves are uni­que (Infor­mač­ná tabuľa).

This sys­tem also fea­tu­res the lar­gest under­ground water­fall in the Czech Repub­lic (35 m), the dee­pest dry abyss (153 m), and the Giant Dome. Anot­her att­rac­ti­on is the for­mer sand­sto­ne quar­ry Seč, now a natu­ral monu­ment Rudice-​Seč, which dra­ws visi­tors with its color­ful hues. The quar­ry is sur­roun­ded by the edu­ca­ti­onal trail Rudi­ce Mines (kudyz​nu​dy​.cz). Vari­ous cul­tu­ral and social events are held annu­al­ly, inc­lu­ding tra­di­ti­onal feasts, dan­ce par­ties, and movie scre­e­nings (obec​-rudi​ce​.cz). Today, the vil­la­ge has 815 inha­bi­tants living in app­ro­xi­ma­te­ly 300 hou­ses. The vil­la­ge con­sists of three parts: Dědi­na, Haj­ce, and Tum­perk. The wind­mill com­plex also inc­lu­des a Geopark sho­wca­sing rocks from the Mora­vian Karst. A typi­cal lands­ca­pe fea­tu­re in the area is the rem­nants of shafts from iron ore mining — kno­wn as Rudi­ce Ponds. Anot­her land­mark is the Cha­pel of St. Bar­ba­ra, cons­truc­ti­on of which began in 1999 (Infor­mač­ná tabuľa).


Rudi­ce ist ein Dorf etwa 12 km von Uher­ský Brod ent­fernt (obec​-rudi​ce​.cz), umge­ben von Hügeln und Wäl­dern auf einer Höhe von 510 Metern über dem Mee­ress­pie­gel. Die Umge­bung von Rudi­ce gehört zu den roman­tischs­ten Orten im Mäh­ris­chen Karst. Die Haup­tatt­rak­ti­on ist ein 12 km lan­ges Höh­len­sys­tem mit dem tiefs­ten troc­ke­nen Abg­rund in der Tsche­chis­chen Repub­lik (-153 m). Die Höh­le wur­de vom Jedovnický-​Bach gebil­det, der in einem akti­ven Sch­luck­loch in einem blin­den Tal nahe Rudi­ce versch­win­det und bei der Býčí Ská­la im Josefov-​Tal nahe Ada­mov wie­der auf­taucht. Die ers­te sch­rift­li­che Erwäh­nung des Dor­fes stammt aus dem Jahr 1247. Der Name Rudi­ce lei­tet sich vom Wort Erz” ab (Infor­mač­ná tabu­ľa). Rudi­ce hat eine rei­che Eisen- und Berg­baut­ra­di­ti­on, die sich in der loka­len Archi­tek­tur und Kul­tur wider­spie­gelt (rudi​ce​.cz). Das Wahr­ze­i­chen des Dor­fes ist eine Wind­müh­le aus dem 19. Jahr­hun­dert, die heute ein Muse­um mit Auss­tel­lun­gen zur Ges­chich­te des Dor­fes, des Berg­baus, der Metal­lur­gie, der Spe­lä­o­lo­gie und der Mine­ra­lo­gie beher­bergt (rudi​ce​.cz). Die Umge­bung von Rudi­ce ist ide­al für Wan­de­run­gen und Rad­tou­ren. Besu­cher kön­nen die Schön­he­it des Mäh­ris­chen Karsts erkun­den, ein­sch­lie­ßlich des Rudice-​Schlucklochs, wo der Jedovnický-​Bach in ein 90 m tie­fes und über 12 km lan­ges Höh­len­sys­tem stürzt, das zwe­it­läng­ste in der Tsche­chis­chen Repub­lik (kudyz​nu​dy​.cz). Die Tropfs­te­in­de­ko­ra­ti­onen der Höh­len sind ein­zi­gar­tig (Infor­mač­ná tabuľa).

Die­ses Sys­tem ver­fügt auch über den größten unte­rir­dis­chen Was­ser­fall Tsche­chiens (35 m), den tiefs­ten troc­ke­nen Abg­rund (153 m) und den Rie­sen­dom. Eine wei­te­re Att­rak­ti­on ist der ehe­ma­li­ge Sand­ste­inb­ruch Seč, heute ein Natur­denk­mal Rudice-​Seč, der Besu­cher mit sei­nen bun­ten Far­ben anzieht. Der Ste­inb­ruch ist von einem Lehrp­fad, den Rudice-​Minen, umge­ben (kudyz​nu​dy​.cz). Jähr­lich fin­den hier vers­chie­de­ne kul­tu­rel­le und gesells­chaft­li­che Verans­tal­tun­gen statt, darun­ter tra­di­ti­onel­le Kirch­we­ih­fes­te, Tan­za­ben­de und Film­vor­füh­run­gen (obec​-rudi​ce​.cz). Heute leben in Rudi­ce 815 Ein­woh­ner in etwa 300 Häu­sern. Das Dorf bes­teht aus drei Tei­len: Dědi­na, Haj­ce und Tum­perk. Der Wind­müh­len­kom­plex umfasst auch einen Geopark mit Ges­te­ins­pro­ben aus dem Mäh­ris­chen Karst. Ein typis­ches Lands­chaft­smerk­mal der Gegend sind die Über­res­te von Erz­ber­gwerkss­chäch­ten — die soge­nann­ten Rudice-​Teiche. Ein wei­te­res Wahr­ze­i­chen ist die Kapel­le der Hei­li­gen Bar­ba­ra, deren Bau 1999 begann (Infor­mač­ná tabuľa).


Rudi­ce je obec, přib­liž­ně 12 km od Uher­ské­ho Bro­du (obec​-rudi​ce​.cz), obklo­pe­ná vrchy a lesy v nad­mo­řs­ké výš­ce 510 met­rů nad mořem. Oko­lí Rudi­ce patří k nej­ro­man­tič­těj­ším mís­tům v Morav­ském kra­su. Nej­vět­ší pří­rod­ní zají­ma­vos­tí je 12 km dlou­hý jes­kyn­ní sys­tém s nejh­lub­ší suchou pro­pas­tí v Čes­ké repub­li­ce (-153 m). Jes­ky­ně byla vytvo­ře­na Jedov­nic­kým poto­kem, kte­rý se pro­pa­dá v aktiv­ním pono­ru sle­pé­ho údo­lí neda­le­ko Rudi­ce a vyvěrá u Býčí ská­ly v Jose­fov­ském údo­lí neda­le­ko Ada­mo­va. Prv­ní písem­ná zmín­ka o obci pochá­zí z roku 1247. Název Rudi­ce je odvo­zen od slo­va ruda” (Infor­mač­ná tabu­ľa). Rudi­ce má boha­tou žele­zá­řs­kou a hor­nic­kou tra­di­ci, kte­rá se odrá­ží v míst­ní archi­tek­tu­ře a kul­tu­ře (rudi​ce​.cz). Domi­nan­tou obce je větr­ný mlýn z 19. sto­le­tí, ve kte­rém se dnes nachá­zí muze­um s expo­zi­ce­mi his­to­rie obce, hor­nic­tví, hut­nic­tví, spe­le­olo­gie a mine­ra­lo­gie (rudi​ce​.cz). Oko­lí Rudi­ce je ide­ál­ní pro pěší turis­ti­ku a cyk­lo­tu­ris­ti­ku. Návš­těv­ní­ci mohou obje­vo­vat krá­sy Morav­ské­ho kra­su, včet­ně pří­rod­ní památ­ky Rudic­ké pro­pa­dá­ní, kde se Jedov­nic­ký potok pro­pa­dá do 90 m hlu­bo­ké­ho a více než 12 km dlou­hé­ho jes­kyn­ní­ho sys­té­mu, dru­hé­ho nej­del­ší­ho v Čes­ké repub­li­ce (kudyz​nu​dy​.cz). Kráp­ní­ko­vá výzdo­ba jes­ky­ní je uni­kát­ní (Infor­mač­ná tabuľa).

Sou­čás­tí toho­to sys­té­mu je také nej­vět­ší pod­zem­ní vodo­pád v ČR (35 m), nejh­lub­ší suchá pro­past (153 m) a Obří dóm. Zají­ma­vos­tí je býva­lý pís­kov­co­vý lom Seč, dnes pří­rod­ní památ­ka Rudice-​Seč, kte­rý láká návš­těv­ní­ky svým barev­ným zbar­ve­ním. Kolem lomu vede nauč­ná stez­ka Rudic­ké doly (kudyz​nu​dy​.cz). Kaž­do­roč­ně se zde kona­jí růz­né kul­tur­ní a spo­le­čen­ské akce, včet­ně tra­dič­ních hodů, taneč­ních zábav a pro­mí­tá­ní fil­mů (obec​-rudi​ce​.cz). Dnes v obci žije 815 oby­va­tel ve zhru­ba 300 domech. Obec má tři čás­ti: Dědi­na, Haj­ce a Tum­perk. Are­ál mlý­na dopl­ňu­je Geopark s ukáz­ka­mi hor­nin Morav­ské­ho kra­su. Typic­kým kra­jin­ným prv­kem v oko­lí jsou zbyt­ky po šach­tách na těž­bu želez­ných rud — rudic­ká jezír­ka. Domi­nan­tou obce je kap­le sva­té Bar­bo­ry, jejíž stav­ba byla zahá­je­na v roce 1999 (Infor­mač­ná tabuľa).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Dokumenty, České, Česko, Južná Morava, Krajina, Mlyny, Neživé, Stavby, Stavby, Technika, Zahraničie, Zahraničné

Staropoddvorovský mlyn

Hits: 105

Veter­ný mlyn v obci Sta­rý Pod­dvo­rov je význam­nou tech­nic­kou pamiat­kou. Táto celo­dre­ve­ná stav­ba nemec­ké­ho typu pochá­dza z roku 1870. Nachá­dza sa na návrší Na Zaháj­kách, pri­bliž­ne 3 km od obce sme­rom na Čej­ko­vi­ce, v nad­mor­skej výš­ke 225 met­rov. Mlyn bol pôvod­ne posta­ve­ný Igná­com Laš­tův­kom z Mutěnic. Po šies­tich rokoch bol pre­miest­ne­ný do obce Týnec neďa­le­ko Břec­la­vi, kde slú­žil na mle­tie obi­lia až do roku 1886. V tom­to roku bol pre­ve­ze­ný na svo­je súčas­né mies­to v Sta­rom Pod­dvo­ro­ve. V roku 1890 bol mlyn poško­de­ný veter­nou smrš­ťou, kto­rá ho pre­vrá­ti­la a posu­nu­la o nie­koľ­ko met­rov. Násled­ne bol opra­ve­ný a moder­ni­zo­va­ný v roku 1935. Svoj­mu pôvod­né­mu úče­lu slú­žil až do roku 1949 (Wiki­pe­dia).

V roku 1993 bol mlyn vyhlá­se­ný za tech­nic­kú pamiat­ku. V roku 1999 pre­šiel do majet­ku obce, kto­rá v roku 2003 usku­toč­ni­la jeho dôklad­nú rekon­štruk­ciu, pri kto­rej sa poda­ri­lo zacho­vať pôvod­né tech­nic­ké vyba­ve­nie. Veter­ný mlyn je vyso­ký 9,2 met­ra s pôdo­ry­som 4,64,3 met­ra. Jeho lopat­ky majú roz­pä­tie 13 met­rov. Vďa­ka dômy­sel­nej kon­štruk­cii bolo mož­né celý mlyn otá­čať tak, aby lopat­ky boli vždy na stra­ne vet­ra (Jiři­na Liš­ko­vá). Veter­ný mlyn v Sta­rom Pod­dvo­ro­ve je nie­len tech­nic­kou pamiat­kou, ale aj význam­ným sym­bo­lom regi­ó­nu, pri­po­mí­na­jú­cim his­tó­riu a tra­dí­cie miest­ne­ho mly­nár­stva (pod​dvo​rov​.cz).


The wind­mill in the vil­la­ge of Sta­rý Pod­dvo­rov is an impor­tant tech­ni­cal monu­ment. This all-​wooden struc­tu­re of the Ger­man type dates back to 1870. It is loca­ted on the Na Zaháj­kách hill, app­ro­xi­ma­te­ly 3 km from the vil­la­ge in the direc­ti­on of Čej­ko­vi­ce, at an alti­tu­de of 225 meters. The mill was ori­gi­nal­ly built by Ignác Laš­tův­ka from Mutěni­ce. After six years, it was relo­ca­ted to the vil­la­ge of Týnec near Břec­lav, whe­re it ser­ved for grin­ding grain until 1886. In that year, it was moved to its cur­rent loca­ti­on in Sta­rý Poddvorov.
In 1890, the mill was dama­ged by a wind­storm that over­tur­ned it and shif­ted it by seve­ral meters. It was sub­se­qu­en­tly repai­red and moder­ni­zed in 1935. It ser­ved its ori­gi­nal pur­po­se until 1949 (Wiki­pe­dia).

In 1993, the mill was dec­la­red a tech­ni­cal monu­ment. In 1999, it beca­me the pro­per­ty of the muni­ci­pa­li­ty, which car­ried out its tho­rough recons­truc­ti­on in 2003, suc­cess­ful­ly pre­ser­ving its ori­gi­nal tech­ni­cal equ­ip­ment. The wind­mill is 9.2 meters high, with a footp­rint of 4.64.3 meters. Its bla­des span 13 meters. Thanks to its inge­ni­ous cons­truc­ti­on, the enti­re mill could be rota­ted so that the bla­des were alwa­ys facing the wind (Jiři­na Liš­ko­vá). The wind­mill in Sta­rý Pod­dvo­rov is not only a tech­ni­cal monu­ment but also a sig­ni­fi­cant sym­bol of the regi­on, remin­ding us of the his­to­ry and tra­di­ti­ons of local mil­ling (pod​dvo​rov​.cz).


Die Wind­müh­le im Dorf Sta­rý Pod­dvo­rov ist ein bede­uten­des tech­nis­ches Denk­mal. Die­se kom­plett höl­zer­ne Kons­truk­ti­on deuts­chen Typs stammt aus dem Jahr 1870. Sie befin­det sich auf dem Hügel Na Zaháj­kách, etwa 3 km vom Dorf in Rich­tung Čej­ko­vi­ce ent­fernt, in einer Höhe von 225 Metern. Die Müh­le wur­de urs­prün­glich von Ignác Laš­tův­ka aus Mutěni­ce gebaut. Nach sechs Jah­ren wur­de sie in das Dorf Týnec in der Nähe von Břec­lav ver­legt, wo sie bis 1886 zur Get­re­i­de­mah­lung dien­te. In die­sem Jahr wur­de sie an ihren heuti­gen Stan­dort in Sta­rý Pod­dvo­rov gebracht.
Im Jahr 1890 wur­de die Müh­le durch einen Sturm bes­chä­digt, der sie umwarf und um meh­re­re Meter vers­chob. Sie wur­de ansch­lie­ßend repa­riert und 1935 moder­ni­siert. Sie dien­te ihrem urs­prün­gli­chen Zweck bis 1949 (Wiki­pe­dia).

1993 wur­de die Müh­le zum tech­nis­chen Denk­mal erk­lärt. 1999 ging sie in den Besitz der Geme­in­de über, die 2003 eine gründ­li­che Reno­vie­rung durch­fü­hr­te und dabei die urs­prün­gli­che tech­nis­che Auss­tat­tung bewa­hr­te. Die Wind­müh­le ist 9,2 Meter hoch und hat eine Grundf­lä­che von 4,64,3 Metern. Ihre Flügel haben eine Spann­we­i­te von 13 Metern. Dank ihrer durch­dach­ten Kons­truk­ti­on konn­te die gesam­te Müh­le so ged­reht wer­den, dass die Flügel immer dem Wind zuge­wandt waren (Jiři­na Liš­ko­vá). Die Wind­müh­le in Sta­rý Pod­dvo­rov ist nicht nur ein tech­nis­ches Denk­mal, son­dern auch ein wich­ti­ges Sym­bol der Regi­on, das an die Ges­chich­te und Tra­di­ti­onen der loka­len Müh­len­tech­nik erin­nert (pod​dvo​rov​.cz).


Větr­ný mlýn v obci Sta­rý Pod­dvo­rov je význam­nou tech­nic­kou památ­kou. Tato celo­dře­věná stav­ba němec­ké­ho typu pochá­zí z roku 1870. Nachá­zí se na návrší Na Zaháj­kách, přib­liž­ně 3 km od obce směrem na Čej­ko­vi­ce, v nad­mo­řs­ké výš­ce 225 met­rů. Mlýn byl původ­ně posta­ven Igná­cem Laš­tův­kou z Mutěnic. Po šes­ti letech byl pře­mís­těn do obce Týnec neda­le­ko Břec­la­vi, kde slou­žil k mle­tí obi­lí až do roku 1886. V tom­to roce byl pře­ve­zen na své sou­čas­né mís­to ve Sta­rém Poddvorově.
V roce 1890 byl mlýn poško­zen vichři­cí, kte­rá jej pře­vrá­ti­la a posu­nu­la o něko­lik met­rů. Násled­ně byl opra­ven a moder­ni­zo­ván v roce 1935. Své­mu původ­ní­mu úče­lu slou­žil až do roku 1949 (Wiki­pe­dia).

V roce 1993 byl mlýn proh­lá­šen za tech­nic­kou památ­ku. V roce 1999 pře­šel do majet­ku obce, kte­rá v roce 2003 pro­ved­la jeho důklad­nou rekons­truk­ci, při níž se poda­ři­lo zacho­vat původ­ní tech­nic­ké vyba­ve­ní. Větr­ný mlýn je vyso­ký 9,2 met­ru s půdo­ry­sem 4,64,3 met­ru. Jeho lopat­ky mají roz­pětí 13 met­rů. Díky důmy­sl­né kons­truk­ci bylo mož­né celý mlýn otá­čet tak, aby lopat­ky byly vždy na stra­ně vět­ru (Jiři­na Liš­ko­vá). Větr­ný mlýn ve Sta­rém Pod­dvo­ro­vě je nejen tech­nic­kou památ­kou, ale také význam­ným sym­bo­lem regi­onu, při­po­mí­na­jí­cím his­to­rii a tra­di­ce míst­ní­ho mly­ná­řs­tví (pod​dvo​rov​.cz).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Dokumenty, České, Mlyny, Neživé, Stavby, Stavby, Zahraničné

Bukovanský mlyn

Hits: 97

Buko­van­ský mlýn je maleb­ný are­ál nachá­dza­jú­ci sa na vrcho­le kop­ca medzi obca­mi Buko­va­ny a Ostro­ván­ky, pri­bliž­ne 5 km od mes­ta Kyjov v okre­se Hodo­nín na juž­nej Mora­ve. Domi­nan­tou toh­to kom­ple­xu je veter­ný mlyn posta­ve­ný v roku 2004, kto­rý slú­ži ako roz­hľad­ňa a múze­um s expo­zí­ci­ou slo­vác­kej kuchy­ne z prvej polo­vi­ce 20. sto­ro­čia (buko​van​sky​-mlyn​.cz). Are­ál je vybu­do­va­ný v tra­dič­nom štý­le morav­ské­ho Slo­vác­ka, s rus­ti­kál­ny­mi inte­ri­ér­mi, kto­ré navo­dzu­jú neopa­ko­va­teľ­nú atmo­sfé­ru. V roku 2007 bol mlyn dopl­ne­ný o štý­lo­vý hote­lo­vý kom­plex, kto­rý ponú­ka uby­to­va­nie v pod­kro­ví mly­nár­ske­ho sta­ve­nia ale­bo v samos­tat­ne sto­ja­cich cha­lu­pách (buko​van​sky​-mlyn​.cz). Súčas­ťou are­álu je Mly­nár­ska reštau­rá­cia s kapa­ci­tou 95 miest, kto­rá ponú­ka tra­dič­nú slo­vác­ku a sta­ro­čes­kú kuchy­ňu, dopl­ne­nú o morav­ské vína (buko​van​sky​-mlyn​.cz). Pre milov­ní­kov aktív­ne­ho odpo­čin­ku ponú­ka Buko­van­ský mlýn množ­stvo špor­to­vých akti­vít, ako je mini­golf, stol­ný tenis, volej­bal či malý fut­bal. V let­ných mesia­coch je k dis­po­zí­cii von­kaj­ší bazén. Oko­lie je ide­ál­ne pre turis­ti­ku a cyk­lo­tu­ris­ti­ku, s množ­stvom kva­lit­ných cyk­lot­rás pre­chá­dza­jú­cich vinár­skym kra­jom (buko​van​sky​-mlyn​.cz). Pre rodi­ny s deť­mi sú pri­pra­ve­né atrak­cie ako det­ské ihris­ko, poní­ky a kozy vo výbe­hu. Are­ál tiež ponú­ka mož­nosť jaz­dy na koňoch. Pre milov­ní­kov vína sú orga­ni­zo­va­né degus­tá­cie v miest­nej vino­té­ke, kde je mož­né ochut­nať a zakú­piť si kva­lit­né morav­ské vína (buko​van​sky​-mlyn​.cz). V naj­vyš­šom poscho­dí mly­na sa nachá­dza vyhliad­ko­vá tera­sa, kto­rá ponú­ka nád­her­né výhľa­dy do oko­lia. Pri pohľa­de z veže mly­na sa pred vami rozp­res­tie­ra kyjov­ské Dol­ňác­ko so svo­ji­mi políč­ka­mi, sad­mi a vini­ca­mi. Na obzo­re sa zre­teľ­ne rysu­jú hre­be­ne Bie­lych Kar­pát a Chři­bov. Pri dob­rej vidi­teľ­nos­ti je mož­né dohliad­nuť až k 110 km vzdia­le­né­mu kop­cu Devín­ska Koby­la pri Bra­ti­sla­ve (buko​van​sky​-mlyn​.cz). Buko­van­ský mlýn je ľah­ko dostup­ný autom, pri­čom pre hos­tí je k dis­po­zí­cii bez­plat­né par­ko­vis­ko. Oko­lie ponú­ka množ­stvo turis­tic­kých atrak­cií, ako sú Pála­va, Chři­by, Baťov kanál, Morav­ský kras, Kro­měříž či Lednicko-​valtický are­ál, kto­ré sú ide­ál­ne na jed­no­dňo­vé výle­ty (buko​van​sky​-mlyn​.cz).


Buko­van­ský mlýn is a pic­tu­re­sque area loca­ted on the top of a hill bet­we­en the vil­la­ges of Buko­va­ny and Ostro­ván­ky, app­ro­xi­ma­te­ly 5 km from the town of Kyjov in the Hodo­nín dis­trict of South Mora­via. The cen­ter­pie­ce of this com­plex is a wind­mill built in 2004, which ser­ves as an obser­va­ti­on tower and a muse­um fea­tu­ring an exhi­bi­ti­on of Slo­va­kian cuisi­ne from the first half of the 20th cen­tu­ry (buko​van​sky​-mlyn​.cz). The area is desig­ned in the tra­di­ti­onal sty­le of Mora­vian Slo­va­kia, with rus­tic inte­ri­ors that cre­a­te a uni­que atmo­sp­he­re. In 2007, the wind­mill was com­ple­men­ted by a sty­lish hotel com­plex, offe­ring accom­mo­da­ti­on in the attic of the mil­le­r’s buil­ding or in stan­da­lo­ne cot­ta­ges (buko​van​sky​-mlyn​.cz). The com­plex also inc­lu­des the Miller’s Res­tau­rant with a capa­ci­ty of 95 seats, ser­ving tra­di­ti­onal Slo­va­kian and Old Czech cuisi­ne, pai­red with Mora­vian wines (buko​van​sky​-mlyn​.cz). For acti­ve rec­re­a­ti­on ent­hu­siasts, Buko­van­ský mlýn offers a varie­ty of sports acti­vi­ties such as mini golf, tab­le ten­nis, vol­le­y­ball, and small foot­ball. In the sum­mer months, an out­do­or swim­ming pool is avai­lab­le. The sur­roun­ding area is ide­al for hiking and cyc­ling, with nume­rous high-​quality cyc­ling rou­tes run­ning through the wine regi­on (buko​van​sky​-mlyn​.cz). For fami­lies with chil­dren, the­re are att­rac­ti­ons such as a pla­yg­round, ponies, and goats in an enc­lo­su­re. The area also offers hor­se­back riding. For wine lovers, wine tas­tings are orga­ni­zed in the local wine cel­lar, whe­re visi­tors can sam­ple and pur­cha­se high-​quality Mora­vian wines (buko​van​sky​-mlyn​.cz). On the top flo­or of the wind­mill is a vie­wing ter­ra­ce that pro­vi­des stun­ning vie­ws of the sur­roun­dings. From the wind­mill tower, you can admi­re the Kyjov Dol­ňác­ko with its fields, orchards, and vine­y­ards. In the dis­tan­ce, the rid­ges of the Whi­te Car­pat­hians and Chři­by are cle­ar­ly visib­le. On cle­ar days, it is possib­le to see as far as the 110 km dis­tant Devín­ska Koby­la hill near Bra­ti­sla­va (buko​van​sky​-mlyn​.cz). Buko­van­ský mlýn is easi­ly acces­sib­le by car, with free par­king avai­lab­le for guests. The sur­roun­ding area offers many tou­rist att­rac­ti­ons such as Pála­va, Chři­by, Baťa Canal, Mora­vian Karst, Kro­měříž, and the Lednice-​Valtice area, per­fect for day trips (buko​van​sky​-mlyn​.cz).


Buko­van­ský mlýn je maleb­ný are­ál nachá­ze­jí­cí se na vrcho­lu kop­ce mezi obce­mi Buko­va­ny a Ostro­ván­ky, přib­liž­ně 5 km od měs­ta Kyjov v okre­se Hodo­nín na již­ní Mora­vě. Domi­nan­tou toho­to kom­ple­xu je větr­ný mlýn posta­ve­ný v roce 2004, kte­rý slou­ží jako rozh­led­na a muze­um s expo­zi­cí slo­vác­ké kuchy­ně z prv­ní polo­vi­ny 20. sto­le­tí (buko​van​sky​-mlyn​.cz). Are­ál je vybu­do­ván v tra­dič­ním sty­lu morav­ské­ho Slo­vác­ka s rus­ti­kál­ní­mi inte­ri­é­ry, kte­ré navo­zu­jí jedi­neč­nou atmo­sfé­ru. V roce 2007 byl mlýn dopl­něn o sty­lo­vý hote­lo­vý kom­plex, kte­rý nabí­zí uby­to­vá­ní v pod­kro­ví mly­ná­řs­ké­ho sta­ve­ní nebo v samos­tat­ně sto­jí­cích cha­lu­pách (buko​van​sky​-mlyn​.cz). Sou­čás­tí are­álu je Mly­ná­řs­ká res­tau­ra­ce s kapa­ci­tou 95 míst, kte­rá nabí­zí tra­dič­ní slo­vác­kou a sta­ro­čes­kou kuchy­ni, dopl­něnou o morav­ská vína (buko​van​sky​-mlyn​.cz). Pro milov­ní­ky aktiv­ní­ho odpo­čin­ku nabí­zí Buko­van­ský mlýn mno­ho spor­tov­ních akti­vit, jako je mini­golf, stol­ní tenis, volej­bal či malý fot­bal. V let­ních měsí­cích je k dis­po­zi­ci ven­kov­ní bazén. Oko­lí je ide­ál­ní pro turis­ti­ku a cyk­lo­tu­ris­ti­ku, s množ­stvím kva­lit­ních cyk­lo­tras pro­chá­ze­jí­cích vina­řs­kým kra­jem (buko​van​sky​-mlyn​.cz). Pro rodi­ny s dět­mi jsou přip­ra­ve­ny atrak­ce jako dět­ské hřiš­tě, poní­ci a kozy ve výběhu. Are­ál také nabí­zí mož­nost jíz­dy na koních. Pro milov­ní­ky vína jsou orga­ni­zo­vá­ny degus­ta­ce v míst­ní vino­té­ce, kde lze ochut­nat a zakou­pit kva­lit­ní morav­ská vína (buko​van​sky​-mlyn​.cz). V nej­vyš­ším patře mlý­na se nachá­zí vyhlíd­ko­vá tera­sa, kte­rá nabí­zí nád­her­né výhle­dy do oko­lí. Z věže mlý­na se před vámi rozp­ros­tí­rá kyjov­ské Dol­ňác­ko se svý­mi políč­ky, sady a vini­ce­mi. Na obzo­ru se jas­ně rýsu­jí hře­be­ny Bílých Kar­pat a Chři­bů. Za dob­ré vidi­tel­nos­ti je mož­né dohléd­nout až k 110 km vzdá­le­né­mu kop­ci Devín­ská Koby­la u Bra­ti­sla­vy (buko​van​sky​-mlyn​.cz). Buko­van­ský mlýn je snad­no dostup­ný autem, při­čemž pro hos­ty je k dis­po­zi­ci bez­plat­né par­ko­viš­tě. Oko­lí nabí­zí množ­ství turis­tic­kých atrak­cí, jako jsou Pála­va, Chři­by, Baťův kanál, Morav­ský kras, Kro­měříž či Lednicko-​valtický are­ál, kte­ré jsou ide­ál­ní na jed­no­den­ní výle­ty (buko​van​sky​-mlyn​.cz).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Česko, Južná Morava, Krajina, Mlyny, Moravské, Neživé, Obce, Polia, Stavby, Typ krajiny, Zahraničie

Kunkovice

Hits: 302

Kun­ko­vi­ce sa nachá­dza­jú v okre­se Kro­měříž. Pôso­bia ako časo­vá kap­su­la, kde sa pre­plie­ta tra­dič­ná archi­tek­tú­ra s moder­nou. Sta­ro­by­lé budo­vy, his­to­ric­ké pamiat­ky, miest­na rad­ni­ca a kos­tol nesú prí­be­hy sta­rých čias. Vôkol sa nachá­dza krás­na roz­ma­ni­tá prí­ro­da. Kun­ko­vi­ce udr­žia­va­jú tra­dí­cie a folk­lór v živo­ta­schop­nom sta­ve. Kona­jú sa rôz­ne podu­ja­tia, fes­ti­va­ly, kde sa pre­zen­tu­je ľudo­vý tanec, pies­ne, remes­lá. Tkáč­stvo, kera­mi­kár­stvo, dre­vo­rez­ba tvo­rí cha­rak­ter obce. Miest­ni oby­va­te­lia sú hrdí na svo­je kore­ne a radi ich zdie­ľa­jú. Miest­ne kuli­nár­ske špe­cia­li­ty odrá­ža­jú pre­fe­ren­cie miest­nych obyvateľov.

V Kun­ko­vi­ciach žije na plo­che 7 km2 83 oby­va­te­ľov. Ležia v nad­mor­skej výš­ke 309 met­rov nad morom. Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1141. Nachá­dza sa tu veter­ný mlyn holand­ské­ho typu (Wiki­pe­dia). Asi 300 met­rov seve­ro­vý­chod­ne od obce na náve­ter­nej vyvý­še­ni­ne sto­jí muro­va­ný veter­ný mlyn holand­ské­ho typu. Je v súkrom­ných rukách a jeho maji­teľ sa sna­ží vylep­šiť jeho zlý stav. Mlyn posta­vi­li v 19. sto­ro­čí, pôvod­ne dis­po­no­val otá­ča­cou stre­chou a šind­ľo­vou kry­ti­nou. Nie­koľ­ko­krát ho pos­ti­hol požiar, v roku 1890 bol dôklad­ne opra­ve­ný. Svo­ju fun­kciu vyko­ná­val do roku 1944, vte­dy ho vlast­nil Edmund Molí­nek. Po voj­ne postup­ne chát­ral až do hava­rij­né­ho sta­vu. Dnes sa má už lep­šie, mlyn je dokon­ca zatep­le­ný (kun​ko​vi​ce​.cz).


Kun­ko­vi­ce is loca­ted in the Kro­měříž dis­trict. It acts as a time cap­su­le whe­re tra­di­ti­onal archi­tec­tu­re intert­wi­nes with moder­ni­ty. Ancient buil­dings, his­to­ri­cal land­marks, the local town hall, and church car­ry sto­ries from old times. Beau­ti­ful and diver­se natu­re sur­rounds the area. Kun­ko­vi­ce pre­ser­ve tra­di­ti­ons and folk­lo­re in a vib­rant sta­te. Vari­ous events and fes­ti­vals take pla­ce, sho­wca­sing folk dan­ces, songs, and crafts. Wea­ving, potte­ry, and wood car­ving con­tri­bu­te to the vil­la­ge­’s cha­rac­ter. Local resi­dents take pri­de in the­ir roots and wil­lin­gly sha­re them. Local culi­na­ry spe­cial­ties ref­lect the pre­fe­ren­ces of the inhabitants.

In Kun­ko­vi­ce, 83 inha­bi­tants live on an area of 7 km². The vil­la­ge is situ­ated at an alti­tu­de of 309 meters abo­ve sea level. The first writ­ten men­ti­on dates back to 1141. A Dutch-​type wind­mill stands about 300 meters nort­he­ast of the vil­la­ge on a win­dward ele­va­ti­on. It is pri­va­te­ly owned, and the owner is wor­king to impro­ve its poor con­di­ti­on. The mill was built in the 19th cen­tu­ry, ori­gi­nal­ly fea­tu­ring a rota­ting roof and shin­gle cove­ring. It suf­fe­red seve­ral fires and under­went tho­rough reno­va­ti­on in 1890. It func­ti­oned until 1944, owned by Edmund Molí­nek. After the war, it gra­du­al­ly dete­ri­ora­ted to a sta­te of dis­re­pair. Today, it is in bet­ter con­di­ti­on, even insu­la­ted (kun​ko​vi​ce​.cz).


Kun­ko­vi­ce se nachá­ze­jí v okre­se Kro­měříž. Půso­bí jako časo­vá kaps­le, kde se pro­lí­ná tra­dič­ní archi­tek­tu­ra s moder­nou. Sta­ro­by­lé budo­vy, his­to­ric­ké památ­ky, míst­ní rad­ni­ce a kos­tel nesou pří­běhy sta­rých časů. Oko­lo se rozk­lá­dá krás­ná a roz­ma­ni­tá pří­ro­da. Kun­ko­vi­ce udr­žu­jí tra­di­ce a folk­lór v živo­ta­schop­ném sta­vu. Kona­jí se zde růz­né udá­los­ti, fes­ti­va­ly, kde se pre­zen­tu­je lido­vý tanec, pís­ně, řemes­la. Tkáč­ství, kera­mi­ka, dře­vo­řez­ba tvo­ří cha­rak­ter obce. Míst­ní oby­va­te­lé jsou hrdí na své koře­ny a rádi je sdí­le­jí. Míst­ní kuli­ná­řs­ké spe­cia­li­ty odrá­že­jí pre­fe­ren­ce míst­ních obyvatel.

V Kun­ko­vi­cích žije na plo­še 7 km² 83 oby­va­tel. Leží v nad­mo­řs­ké výš­ce 309 met­rů nad mořem. Prv­ní písem­ná zmín­ka je z roku 1141. Nachá­zí se zde větr­ný mlýn holand­ské­ho typu (Wiki­pe­dia). Asi 300 met­rů seve­ro­vý­chod­ně od obce na návě­tr­né vyvý­še­ni­ně sto­jí zděný větr­ný mlýn holand­ské­ho typu. Je v souk­ro­mých rukách a jeho maji­tel se sna­ží vylep­šit jeho zlý stav. Mlýn posta­vi­li v 19. sto­le­tí, původ­ně dis­po­no­val otá­či­vou stře­chou a šin­de­lem kry­ti­nou. Něko­li­krát ho pos­tihl požár, v roce 1890 byl důklad­ně opra­ven. Svo­ji fun­kci vyko­ná­val do roku 1944, teh­dy ho vlast­nil Edmund Molí­nek. Po vál­ce postup­ně chát­ral až do hava­rij­ní­ho sta­vu. Dnes se má už lépe, mlýn je dokon­ce zatep­le­ný (kun​ko​vi​ce​.cz).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

České, Česko, Krajina, Mestá, Severná Morava, Zahraničie

Valašské Klobouky – mesto so secesnou architektúrou

Hits: 524

Valaš­ské Klo­bou­ky sa nachá­dza­jú na sever­nom výbež­ku Bie­lych Kar­pátCHKO Bie­le Kar­pa­ty, kto­ré sú bio­sfé­ric­kou rezer­vá­ci­ou UNESCO. V nad­mor­skej výš­ke 405 met­rov nad morom. Na plo­che 14,11 km2 tu žije 5001 oby­va­te­ľov (valass​kek​lo​bou​ky​.cz). Nemec­ky Wal­la­chisch Klo­bouk sa nachá­dza­jú 27 km od Zlí­na na rie­ke Bru­mov­ka (mies­te zva­ná aj Klo­buč­ka). Šty­ri čas­ti: Valaš­ské Klo­bou­ky, Lipi­na, Miro­šov, Smo­li­na (Wiki­pe­dia).

Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1341. His­to­ric­ké náz­vy: Clo­buk, Klo­bú­ky, Klo­bou­ky. Od roku 1848 sa sta­li Valaš­ské Klo­bou­ky cen­trom juž­né­ho Valaš­ska (valass​kek​lo​bou​ky​.cz). Spô­sob hos­po­dá­re­nia uží­va­ný v rumun­skom Valaš­sku – hos­po­dá­re­nie na hor­ských kopa­ni­ciach, chov ovcí a kôz, dal kolo­ni­zá­cii názov valaš­ská. Roz­mach kolo­ni­zá­cie sa pre­ta­vil už v 17. sto­ro­čí do pome­no­va­nia regi­ó­nu Valaš­sko. Význam­ným remes­lom kra­ja sa sta­lo súken­níc­tvo (valass​kek​lo​bou​ky​.cz). Význam­né osob­nos­ti Valaš­ských Klo­bú­kov: archi­tekt Hubert Gess­ner, spi­so­va­teľ Ladi­slav Mňač­ko (valass​kek​lo​bou​ky​.cz). Nachá­dza­jú sa tu archi­tek­to­nic­ké per­ly sece­sie. Zaslú­žil sa o ne Hubert Gess­ner, kto­rý je pova­žo­va­ný za jed­né­ho z naj­výz­nam­nej­ších archi­tek­tov v stred­nej Euró­pe prvej polo­vi­ce 20. sto­ro­čia (valass​kek​lo​buc​ko​.cz). Kraj oko­lo Valaš­ských Klo­bú­kov sľu­bu­je, že ak otvo­rí­te okno, bude­te počuť ticho. Ľudí v horách veľa tu nestret­ne­te, ale oni vás srdeč­ne pozdra­via a pria­mo vám hľa­dia do očí. Srd­ce majú na dla­ni (valass​kek​lo​buc​ko​.cz).

Veter­ný mlyn je typic­kou domi­nan­tou Valaš­ských Klo­bou­kov. Kon­com 19. sto­ro­čia stá­lo nad obcou šty­ri veter­né mly­ny. Posled­ný z nich zho­rel na kon­ci dru­hej sve­to­vej voj­ny. Kon­com 80-​tych rokov bol zakú­pe­ný schát­ra­lý mlyn z Kro­měříž­ska, kto­rý pod podob­ný. Hlav­ná časť mly­na bola pre­ve­ze­ná, zby­tok bol zho­to­ve­ný nový. V roku 1985 bol na mies­te otvo­re­ný nový vet­rák”. Je jed­ným z mála veter­ných mly­nov v Čechách, kto­rý má kom­plet­né vnú­tor­né vyba­ve­nie a je plne funkčný.


Valaš­ské Klo­bou­ky are loca­ted at the nort­hern tip of the Whi­te Car­pat­hians – the Whi­te Car­pat­hians Pro­tec­ted Lands­ca­pe Area, which is a UNESCO bio­sp­he­re reser­ve. At an alti­tu­de of 405 meters abo­ve sea level, cove­ring an area of 14.11 km², it is home to 5001 inha­bi­tants (valass​kek​lo​bou​ky​.cz). In Ger­man, Wal­la­chisch Klo­bouk is situ­ated 27 km from Zlín on the Bru­mov­ka River (also kno­wn as Klo­buč­ka). It con­sists of four parts: Valaš­ské Klo­bou­ky, Lipi­na, Miro­šov, Smo­li­na (Wiki­pe­dia).

The first writ­ten men­ti­on dates back to 1341. His­to­ri­cal names inc­lu­de Clo­buk, Klo­bú­ky, Klo­bou­ky. Sin­ce 1848, Valaš­ské Klo­bou­ky has beco­me the cen­ter of sout­hern Valaš­sko (valass​kek​lo​bou​ky​.cz). The far­ming met­hod used in Roma­nian Valaš­sko – far­ming in moun­tain mea­do­ws, she­ep and goat far­ming – gave colo­ni­za­ti­on the name Valaš­sko”. The expan­si­on of colo­ni­za­ti­on trans­for­med the regi­on into Valaš­sko in the 17th cen­tu­ry. The sig­ni­fi­cant craft of the regi­on beca­me wool manu­fac­tu­ring (valass​kek​lo​bou​ky​.cz). Notab­le figu­res from Valaš­ské Klo­bú­ky inc­lu­de archi­tect Hubert Gess­ner and wri­ter Ladi­slav Mňač­ko (valass​kek​lo​bou​ky​.cz). Archi­tec­tu­ral gems of the Art Nou­ve­au sty­le are found here, thanks to Hubert Gess­ner, con­si­de­red one of the most sig­ni­fi­cant archi­tects in Cen­tral Euro­pe in the first half of the 20th cen­tu­ry (valass​kek​lo​bou​ky​.cz). The regi­on around Valaš­ské Klo­bou­ky pro­mi­ses that if you open the win­dow, you will hear silen­ce. You won’t encoun­ter many peop­le in the moun­tains, but tho­se you meet will warm­ly gre­et you and look you in the eye. They wear the­ir hearts on the­ir sle­e­ves (valass​kek​lo​bou​ky​.cz).

A wind­mill is a typi­cal land­mark. At the loca­ti­on abo­ve the town of Kuže­lov, four wind­mills sto­od in the 19th cen­tu­ry. In 1946, the mill was seve­re­ly dama­ged by a storm. It was com­ple­te­ly res­to­red bet­we­en 1963 and 1973. The mill has a cone-​shaped roof, and the wooden buil­ding turns accor­ding to the wind. It is app­ro­xi­ma­te­ly 10 meters tall. Today, it hou­ses an exhi­bi­ti­on of mil­ling and agri­cul­tu­ral tools from the Hor­ňác­ko regi­on. The buil­ding next to the mill sho­wca­ses tra­di­ti­onal fur­nis­hings and exhi­bits vil­la­ge life in the ear­ly 20th century.


Valaš­ské Klo­bou­ky leží na sever­ním výběž­ku Bílých Kar­pat – CHKO Bílé Kar­pa­ty, kte­ré jsou bio­sfé­ric­kou rezer­va­cí UNESCO, v nad­mo­řs­ké výš­ce 405 met­rů nad mořem. Na plo­še 14,11 km² zde žije 5001 oby­va­tel. Němec­ky Wal­la­chisch Klo­bouk se nachá­zí 27 km od Zlí­na na řece Bru­mov­ka (mís­tě nazý­va­né také Klo­buč­ka). Čty­ři čás­ti: Valaš­ské Klo­bou­ky, Lipi­na, Miro­šov, Smolina.

Prv­ní písem­ná zmín­ka je z roku 1341. His­to­ric­ké náz­vy: Clo­buk, Klo­bú­ky, Klo­bou­ky. Od roku 1848 se sta­ly Valaš­ské Klo­bou­ky cen­trem již­ní­ho Valaš­ska. Způsob hos­po­da­ře­ní uží­va­ný v rumun­ském Valaš­sku – hos­po­da­ře­ní na hor­ských pas­tvi­nách, chov ovcí a koz, dal kolo­ni­za­ci název valaš­ská. Roz­mach kolo­ni­za­ce se pro­mítl už v 17. sto­le­tí do poj­me­no­vá­ní regi­onu Valaš­sko. Význam­ným řemes­lem kra­je se sta­lo suken­nic­tví. Význam­né osob­nos­ti Valaš­ských Klo­bú­ků: archi­tekt Hubert Gess­ner, spi­so­va­tel Ladi­slav Mňač­ko. Nachá­ze­jí se zde archi­tek­to­nic­ké per­ly sece­se. O ně se zaslou­žil Hubert Gess­ner, kte­rý je pova­žo­ván za jed­no­ho z nej­výz­nam­něj­ších archi­tek­tů ve střed­ní Evro­pě prv­ní polo­vi­ny 20. sto­le­tí. Kraj kolem Valaš­ských Klo­bú­ků sli­bu­je, že pokud ote­vře­te okno, usly­ší­te ticho. Lidí v horách moc nepot­ká­te, ale srdeč­ně vás pozdra­ví a hle­dí vám pří­mo do očí. Máva­jí srd­ce na dlani.

Větr­ný mlýn je typic­kou domi­nan­tou Valaš­ských Klo­bouk. Kon­cem 19. sto­le­tí stá­ly nad obcí čty­ři větr­né mlý­ny. Posled­ní z nich vyho­řel na kon­ci dru­hé světo­vé vál­ky. Na kon­ci 2. světo­vé vál­ky sho­řel posled­ní z nich. Kon­cem 19. sto­le­tí stá­ly nad obcí čty­ři větr­né mlý­ny. Na kon­ci dru­hé světo­vé vál­ky sho­řel posled­ní z nich. Kon­cem 20. sto­le­tí byl z Kro­měříž­ska zakou­pen chát­ra­jí­cí mlýn podob­né­ho typu. Hlav­ní část mlý­na byla pře­ve­ze­na, zby­tek byl vyro­ben nový. Roku 1985 byl na mís­tě ote­vřen nový vět­rák“. Patří mezi málo větr­ných mlý­nů v Čechách, kte­rý má kom­plet­ní vni­třní vyba­ve­ní a je plně funkční.


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post