2016, 2016-2020, Časová línia, Česko, Južná Morava, Krajina, Moravské, Obce, Polia, Typ krajiny, Zahraničie

Uhřice – obec pod Ždánickym lesom

Hits: 261

Obec Uhři­ce pat­rí do okre­su Hodo­nín, v oblas­ti Hanác­ke­ho Slo­vác­ka (obec​-uhri​ce​.cz). Nemec­ký názov obce je Auhers­chitz (Wiki­pe­dia). Leží v nad­mor­skej výš­ke 227 met­rov nad morom. Na plo­che 7,08 km2 tu žije 750 oby­va­te­ľov. Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1354 (obec​-uhri​ce​.cz). Uhři­ce ležia v maleb­nom údo­lí pod svah­mi prí­rod­né­ho par­ku Ždá­nic­ký les, po oboch bre­hoch poto­ka Vápen­ka. K obci pat­rí aj osa­da Janův hrad, kto­rá sa nachá­dza asi tri km juho­vý­chod­ne od obce. Táto osa­da vznik­la až v 19. sto­ro­čí. Dnes sa tu slá­vi náro­do­pis­ná a folk­lór­na tra­dí­cia zva­ná košt vín, vždy v nede­ľu pred Veľ­kou nocou. V prvej deká­de novem­bra sa poria­da­jú Mar­tin­ské hody. Po nich 14 dní sa koná Kata­rín­ska zába­va. V dru­hej polo­vi­ci júla sa koná Benát­ska noc (obec​-uhri​ce​.cz).

Uhři­ce pat­ri­li za Veľ­ko­mo­rav­skej ríše k význam­ným osa­dám. Dre­ve­nú bazi­li­ku na mies­te kos­to­la nad obcou údaj­ne svä­til Metod. V Uhři­ciach sa zacho­va­li habán­ske prá­ce z kon­ca 16. a 17. sto­ro­čia, vznik­li v miest­nej tou­far­skej diel­ni (obec​-uhri​ce​.cz). Tunaj­šiu kra­ji­nu popí­sal Jan Her­ben: Kra­ji­na, kto­rá sa rozp­res­tie­ra, je nerov­ná, pre­stú­pe­ná pahor­ka­mi, väč­ši­nou pre­chá­dza v kyp­ré, úrod­né a požeh­na­né níži­ny. Rie­ky tu nie sú, len malé stružnice.

V obci sa nachá­dza kos­tol svä­té­ho Jana Krs­ti­te­ľa zo začiat­ku 13. sto­ro­čia. Okrem iné­ho aj pamät­ník na bit­ku troch cisá­rov, kde sa u Spá­le­né­ho mly­nu stre­tol Napo­le­on s Fran­tiš­kom I., aby tu uzav­re­li prí­me­rie (obec​-uhri​ce​.cz). V obci sa v minu­los­ti prav­de­po­dob­ne nachá­dza­la aj pev­nosť. Zrej­me do roku 1645, do vpá­du švé­dov. Oko­lo nej je zatiaľ množ­stvo doha­dov a pro­ti­chod­ných infor­má­cií. Jej súčas­ťou bol pivo­var a lisov­ňa s vín­nou piv­ni­cou (Jan Chme­lař).

V oko­lí Uhříc v 60-​tych rokoch 20. sto­ro­čia pre­bie­hal geolo­gic­ký pries­kum, kto­ré­ho cie­ľom bolo nájsť ropu a zem­ný plyn. V hĺb­ke 2.5 km bolo náj­de­né význam­né ložis­ko. Pokus­nou ťaž­bou sa za deň vyťa­ži­lo 20 ton ropy a 200 tisíc kubí­kov zem­né­ho ply­nu. Pre­to bol na začiat­ku roku 2001 vybu­do­va­ný pod­zem­ný zásob­ník zem­né­ho ply­nu, vraj naj­výz­nam­nej­ší v Čes­kej repub­li­ke (obec​.uhri​ce​.cz). Ten­to zásob­ní má kapa­ci­tu 180 mil. m3 (morav​ske​-kar​pa​ty​.cz). Nece­lý kilo­me­ter od neho vznik­lo v roku 2003 naf­to­vé stre­dis­ko. Z ťaž­by z Dam­bo­říc, Uhříc a Žaro­šíc do nich prú­di ropa (obec​.uhri​ce​.cz). Ropa je v Uhři­ciach aku­mu­lo­va­ná v jur­ských sedi­men­toch auto­ch­tón­ne­ho pale­ogé­nu. Pre udr­ža­nie ložis­ko­vé­ho tla­ku sa vtlá­ča do vrcho­lo­vých par­tií ložísk plyn (morav​ske​-kar​pa​ty​.cz).


Uhři­ce is a muni­ci­pa­li­ty in the Hodo­nín Dis­trict, in the regi­on of Hanác­ké Slo­vác­ko (obec​-uhri​ce​.cz). The Ger­man name of the muni­ci­pa­li­ty is Auhers­chitz (Wiki­pe­dia). It is loca­ted at an alti­tu­de of 227 meters abo­ve sea level. With an area of 7.08 km², it is home to 750 inha­bi­tants. The first writ­ten men­ti­on dates back to 1354 (obec​-uhri​ce​.cz). Uhři­ce is situ­ated in a pic­tu­re­sque val­ley bene­ath the slo­pes of the Ždá­nic­ký les natu­ral park, on both banks of the Vápen­ka stre­am. The muni­ci­pa­li­ty also inc­lu­des the sett­le­ment of Janův hrad, loca­ted about three km sout­he­ast of the vil­la­ge. This sett­le­ment ori­gi­na­ted in the 19th cen­tu­ry. Today, it celeb­ra­tes the eth­nog­rap­hic and folk tra­di­ti­on cal­led košt vín” (wine tas­ting) on the Sun­day befo­re Eas­ter. In the first deca­de of Novem­ber, the­re are Mar­tin­mas celeb­ra­ti­ons. Fol­lo­wing that, the­re is a 14-​day-​long St. Cat­he­ri­ne­’s celeb­ra­ti­on. In the second half of July, the Vene­tian Night takes pla­ce (obec​-uhri​ce​.cz).

Uhři­ce belo­n­ged to sig­ni­fi­cant sett­le­ments during the Gre­at Mora­vian Empi­re. It is said that Saint Met­ho­dius con­sec­ra­ted a wooden basi­li­ca on the site of the church abo­ve the vil­la­ge. Haban crafts from the late 16th and 17th cen­tu­ries have been pre­ser­ved in Uhři­ce, ori­gi­na­ting from the local potte­r’s works­hop (obec​-uhri​ce​.cz). The local lands­ca­pe was desc­ri­bed by Jan Her­ben: The lands­ca­pe, which stret­ches une­ven­ly, is inter­sper­sed with hills, most­ly trans­i­ti­oning into lush, fer­ti­le, and bles­sed lowlands. The­re are no rivers here, only small streams.”

The vil­la­ge is home to the Church of St. John the Bap­tist from the ear­ly 13th cen­tu­ry. Among other things, the­re is also a monu­ment to the Batt­le of the Three Empe­rors, whe­re Napo­le­on met Fran­cis I by the Bur­ned Mill to conc­lu­de a tru­ce (obec​-uhri​ce​.cz). In the past, the­re was pro­bab­ly also a for­tress in the vil­la­ge, possib­ly until 1645, befo­re the Swe­dish inva­si­on. The­re are still many spe­cu­la­ti­ons and con­tra­dic­to­ry pie­ces of infor­ma­ti­on about it. It inc­lu­ded a bre­we­ry and a pre­ss hou­se with a wine cel­lar (Jan Chmelař).

In the vici­ni­ty of Uhři­ce, geolo­gi­cal explo­ra­ti­on took pla­ce in the 1960s with the aim of fin­ding oil and natu­ral gas. A sig­ni­fi­cant depo­sit was found at a depth of 2.5 km. Expe­ri­men­tal mining yiel­ded 20 tons of oil and 200,000 cubic meters of natu­ral gas per day. The­re­fo­re, in ear­ly 2001, an under­ground natu­ral gas sto­ra­ge faci­li­ty was built, repor­ted­ly the most sig­ni­fi­cant in the Czech Repub­lic (obec​.uhri​ce​.cz). This reser­vo­ir has a capa­ci­ty of 180 mil­li­on cubic meters (morav​ske​-kar​pa​ty​.cz). Less than a kilo­me­ter away, in 2003, an oil cen­ter was estab­lis­hed. Oil from Dam­bo­ři­ce, Uhři­ce, and Žaro­ši­ce flo­ws into it (obec​.uhri​ce​.cz). The oil in Uhři­ce is accu­mu­la­ted in Juras­sic sedi­ments of the auto­cht­ho­nous Pale­oge­ne. To main­tain reser­vo­ir pre­ssu­re, gas is injec­ted into the upper parts of the reser­vo­irs (morav​ske​-kar​pa​ty​.cz).


Obec Uhři­ce patří do okre­su Hodo­nín, v oblas­ti Hanác­ké­ho Slo­vác­ka (obec​-uhri​ce​.cz). Němec­ký název obce je Auhers­chitz (Wiki­pe­dia). Leží v nad­mo­řs­ké výš­ce 227 met­rů nad mořem. Na plo­še 7,08 km² zde žije 750 oby­va­tel. Prv­ní písem­ná zmín­ka je z roku 1354 (obec​-uhri​ce​.cz). Uhři­ce leží v maleb­ném údo­lí pod sva­hy pří­rod­ní­ho par­ku Ždá­nic­ký les, po obou bře­zích poto­ka Vápen­ka. K obci patří i osa­da Janův hrad, kte­rá se nachá­zí asi tři kilo­met­ry jiho­zá­pad­ně od obce. Tato osa­da vznik­la až v 19. sto­le­tí. Dnes se zde sla­ví náro­do­pis­ná a folk­lór­ní tra­di­ce zva­ná košt vín, vždy v neděli před Veli­ko­no­ce­mi. V prv­ní deká­dě lis­to­pa­du se kona­jí Mar­tin­ské hody. Po nich 14 dní násle­du­je Kate­řin­ská zába­va. V dru­hé polo­vi­ně čer­ven­ce se koná Benát­ská noc (obec​-uhri​ce​.cz).

Uhři­ce patři­ly za Vel­ko­mo­rav­ské říše k význam­ným osa­dám. Dře­věnou bazi­li­ku na mís­tě kos­te­la nad obcí údaj­ně světil Meto­děj. V Uhři­cích se zacho­va­ly habán­ské prá­ce z kon­ce 16. a 17. sto­le­tí, vznik­ly v míst­ní tou­far­ské díl­ně (obec​-uhri​ce​.cz). Míst­ní kra­ji­nu pop­sal Jan Her­ben: Kra­ji­na, kte­rá se rozp­ros­tí­rá, je nerov­ná, pros­tou­pe­ná pahor­ky, vět­ši­nou pře­chá­zí v kyp­ré, úrod­né a požeh­na­né níži­ny. Řeky tu nej­sou, pou­ze malé potůčky.

V obci se nachá­zí kos­tel sva­té­ho Jana Křti­te­le z počát­ku 13. sto­le­tí. Kro­mě jiné­ho i památ­ník na bit­vu tří císa­řů, kde se u Spá­le­né­ho mlý­na set­kal Napo­le­on s Fran­tiš­kem I., aby zde uza­vře­li pří­měří (obec​-uhri​ce​.cz). V obci se v minu­los­ti prav­děpo­dob­ně nachá­ze­la i pev­nost. Zřej­mě do roku 1645, do vpá­du Švé­dů. Oko­lo ní je zatím množ­ství dom­něnek a pro­ti­chůd­ných infor­ma­cí. Její sou­čás­tí byl pivo­var a lisov­na s vin­nou skle­pem (Jan Chmelař).

V oko­lí Uhřic v 60. letech 20. sto­le­tí pro­bí­hal geolo­gic­ký průz­kum, jehož cílem bylo najít ropu a zem­ní plyn. V hloub­ce 2,5 km bylo nale­ze­no význam­né ložis­ko. Pokus­nou těž­bou se za den vytěži­lo 20 tun ropy a 200 tisíc kubí­ků zem­ní­ho ply­nu. Pro­to byl na začát­ku roku 2001 vybu­do­ván pod­zem­ní zásob­ník zem­ní­ho ply­nu, prý nej­výz­nam­něj­ší v Čes­ké repub­li­ce (obec​.uhri​ce​.cz). Ten­to zásob­ník má kapa­ci­tu 180 mil. m3 (morav​ske​-kar​pa​ty​.cz). Nece­lý kilo­metr od něj vznik­lo v roce 2003 naf­to­vé stře­dis­ko. Z těž­by z Dam­bo­řic, Uhřic a Žaro­šic do nich prou­dí ropa (obec​.uhri​ce​.cz). Ropa je v Uhři­cích aku­mu­lo­vá­na v jur­ských sedi­men­tech auto­ch­ton­ní­ho pale­ogé­nu. Pro udr­že­ní ložis­ko­vé­ho tla­ku se vtlá­čí do vrcho­lo­vých par­tií loži­sek plyn (morav​ske​-kar​pa​ty​.cz).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2011-2015, 2013, Časová línia, Krajina, Mestá, Mestá, Slovenská krajina, Slovenské, Typ krajiny, Záhorie

Skalica

Hits: 3238

Ska­li­ca je mes­to na zápa­de Slo­ven­ska. Dá sa pove­dať, že suse­dí s morav­ským Hodo­ní­nom a s Holí­čom. Leží v nad­mor­skej výš­ke 177 met­rov na roz­lo­he 60 km2. Žije tu tak­mer 15 000 oby­va­te­ľov. Neďa­le­ko od mes­ta tečie rie­ka Mora­va. Prvá písom­ná zmien­ka o mes­te je z roku 1217 (Wiki­pe­dia). His­to­ric­ké náz­vu mes­ta: Uher­ská Ska­li­ca, Uhor­ská Ska­li­ca (Dúb­rav­ský), Zakol­cha (ska​li​ca​.sk). Po roku 1270 bola vybu­do­va­ná naj­star­šia stav­ba v mes­te – rotun­da sv. Jura­ja. Od roku 1372 je Ska­li­ca slo­bod­ným krá­ľov­ským mes­tom. Prav­de­po­dob­ne od začiat­ku 15. sto­ro­čia sa výraz­ne vyví­ja vinoh­rad­níc­tvo. Vyrá­ba­lo sa tu jed­no z naj­kva­lit­nej­ších súkien v Uhor­sku. Ska­lic­ký trdel­ník je záku­sok vyro­be­ný z kys­nu­té­ho ces­ta, oba­le­né­ho ore­cha­mi a peče­ný na otvo­re­nom ohni (Wiki­pe­dia).

Oby­va­te­lia mes­ta sú Ska­li­ča­né (asb​.sk). V mes­te pôso­bí Záhor­ské múze­um, orga­ni­zu­je sa tu Trd­lo­fest, fes­ti­val Ska­lic­ké dni. Osob­nos­ti Ska­li­ce: oper­ný spe­vák Jan­ko Bla­ho, spe­vák Fran­ti­šek Kriš­tof Vese­lý, dab­lér Svä­top­luk Šab­la­tú­ra, kňaz Anton Srho­lec, maliar Dušan Greč­ner, hudob­ník Marián Var­ga, hereč­ka Bibia­na Ondrej­ko­vá, hoke­jis­ta Žig­mund Pál­fy (Wiki­pe­dia).


Ska­li­ca is a town in wes­tern Slo­va­kia, situ­ated in clo­se pro­xi­mi­ty to the Mora­vian town of Hodo­nín and Holíč. It lies at an ele­va­ti­on of 177 meters, cove­ring an area of 60 km², and is home to near­ly 15,000 resi­dents. The Mora­va River flo­ws near­by. The first writ­ten men­ti­on of the town dates back to 1217 (Wiki­pe­dia). His­to­ri­cal names of the town inc­lu­de Uher­ská Ska­li­ca, Uhor­ská Ska­li­ca (Dúb­rav­ský), and Zakol­cha (ska​li​ca​.sk). After 1270, the oldest struc­tu­re in the town was built – the rotun­da of St. Geor­ge. Sin­ce 1372, Ska­li­ca has been a free roy­al town. Like­ly from the ear­ly 15th cen­tu­ry, viti­cul­tu­re has sig­ni­fi­can­tly deve­lo­ped in the regi­on. Ska­li­ca was kno­wn for pro­du­cing some of the highest-​quality tex­ti­les in the King­dom of Hun­ga­ry. The Ska­li­ca trdel­ník is a pas­try made from lea­ve­ned dough, coated with nuts, and baked over an open fla­me (Wiki­pe­dia).

The inha­bi­tants of the town are cal­led Ska­li­ča­né (asb​.sk). Ska­li­ca is home to the Záho­rie Muse­um, and events such as Trd­lo­fest and the Ska­li­ca Days fes­ti­val are orga­ni­zed here. Notab­le per­so­na­li­ties asso­cia­ted with Ska­li­ca inc­lu­de ope­ra sin­ger Jan­ko Bla­ho, sin­ger Fran­ti­šek Kriš­tof Vese­lý, stunt­man Svä­top­luk Šab­la­tú­ra, priest Anton Srho­lec, pain­ter Dušan Greč­ner, musi­cian Marián Var­ga, act­ress Bibia­na Ondrej­ko­vá, and hoc­key pla­y­er Žig­mund Pál­fy (Wiki­pe­dia).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Iné, Rodina

Zdroje genealogických a historických poznatkov

Hits: 9399

Zdro­je, z kto­rých môže­te čer­pať infor­má­cie sú rôz­ne. Nie je prá­ve naj­ľah­šie sa o nich dozve­dieť, pre­to nie­kto­ré z nich uve­diem. Ja by som kaž­dé­mu, koho aspoň tro­chu zau­jí­ma jeho pôvod, prí­pad­ne rodi­na, odpo­rú­čal v prvom rade sa opý­tať svo­jich vlast­ných rodi­čov, sta­rých rodi­čov, strý­kov atď na svo­ju rodi­nu. Tam by mali všet­ci začať, aj tí, kto­rí si mys­lia, že od nich vedia dosť. Ak toto absol­vu­je­te, bude­te mať kos­tru, na kto­rej sa dá sta­vať. Nie vždy sú tie­to infor­má­cie na 100 % prav­di­vé, ale je to výbor­ná pomôc­ka. Okrem toho, člo­vek sa dozvie pop­ri tom kopec vecí, kto­ré v papie­roch nemô­že nájsť. Nasle­du­je tá ťaž­šia strán­ka. Mat­ri­ky a archí­vy a iné inšti­tú­cie. Netre­ba však zabú­dať na časo­pi­sy, kni­hy, múzeá, fary atď. Samoz­rej­me, že aj Inter­net môže pomôcť pri hľa­da­ní, týka sa to naj­mä zahra­ni­čia. Kto­vie, dneš­ný infor­mač­ný svet sa roz­ví­ja chva­la­bo­hu aj tým­to sme­rom, mož­no sa doč­ká­me aj kva­lit­ných infor­má­cií toh­to dru­hu na Internete.

Štát­ne archí­vy sú čas­to hlav­ným úlo­žis­kom his­to­ric­kých doku­men­tov a mat­rič­ných úda­jov. Vo väč­ších mes­tách ale­bo regi­onál­nych cen­trách môže­te nájsť štát­ne archí­vy so zázna­ma­mi o naro­de­ní, sobá­šoch, úmr­tiach, sčí­ta­nia iných doku­men­toch. Far­ské úra­dy dis­po­nu­jú mat­rič­ný­mi zázna­ma­mi o naro­de­ní, sobá­šoch a úmr­tiach. Náv­šte­va cin­to­rí­nov, naj­mä rodin­ných hro­bov, môže poskyt­núť infor­má­cie o dátu­moch naro­de­nia a úmr­tia, ako aj o rodin­ných vzťa­hoch. Gene­a­lo­gic­ké data­bá­zy vedia pomôcť, napr. Ances​try​.com, MyHe­ri­ta­geFami­ly­Se­arch môžu poskyt­núť prí­stup k širo­kej šká­le his­to­ric­kých zázna­mov a doku­men­tov. Miest­ne kniž­ni­ce čas­to ucho­vá­va­jú his­tó­riu regi­ó­nu v podo­be kníh, časo­pi­sov a máp. Môžu obsa­ho­vať infor­má­cie o osíd­le­ní, uda­los­tiach a význam­ných osob­nos­tiach. Archí­vy miest­nych novín môžu poskyt­núť pohľad do kaž­do­den­né­ho živo­ta, uda­los­tí a ozná­me­ní o naro­de­ní, sobá­šoch a úmr­tiach. Tes­ty DNA môžu poskyt­núť gene­tic­ké infor­má­cie o vašom rodok­me­ni a spo­je­niach s iný­mi ľuď­mi, kto­rí sa roz­hod­li zdie­ľať svo­je gene­tic­ké úda­je. Špe­cia­li­zo­va­né kni­hy a pub­li­ká­cie o his­tó­rii kon­krét­nych oblas­tí môžu ponúk­nuť kon­text a detai­ly o živo­te a uda­los­tiach v danej loka­li­te. Nie­kto­ré obce a mes­tá ucho­vá­va­jú vlast­né archí­vy, kto­ré môžu obsa­ho­vať zázna­my o miest­nych uda­los­tiach, roz­hod­nu­tiach a oby­va­te­ľoch. Pri skú­ma­ní gene­a­ló­gie je dôle­ži­té byť trpez­li­vý a sys­te­ma­tic­ký. Kom­bi­ná­cia tých­to zdro­jov môže viesť k obja­ve­niu infor­má­cií o vašich pred­koch, kto­ré hľadáte.


Sour­ces from which you can gat­her infor­ma­ti­on are diver­se. It’s not alwa­ys easy to learn about them, so I will men­ti­on some of them. I would recom­mend eve­ry­o­ne who is even a bit inte­res­ted in the­ir ori­gin or fami­ly to start by asking the­ir own parents, grand­pa­rents, unc­les, etc., about the­ir fami­ly. Eve­ry­o­ne should begin the­re, even tho­se who think they alre­a­dy know enough. If you go through this, you will have a fra­me­work to build on. The­se pie­ces of infor­ma­ti­on are not alwa­ys 100% accu­ra­te, but they are an excel­lent star­ting point. In addi­ti­on, you will learn a lot of things that you can­not find on paper. The har­der part fol­lo­ws: regis­ters, archi­ves, and other ins­ti­tu­ti­ons. Howe­ver, one should not for­get about maga­zi­nes, books, muse­ums, paris­hes, etc. Of cour­se, the Inter­net can also help in sear­ching, espe­cial­ly for infor­ma­ti­on abro­ad. Who kno­ws, toda­y­’s infor­ma­ti­on world is for­tu­na­te­ly deve­lo­ping in this direc­ti­on as well, and we might even get quali­ty infor­ma­ti­on of this kind on the Internet.

Sta­te archi­ves are often the main repo­si­to­ries of his­to­ri­cal docu­ments and vital records. In lar­ger cities or regi­onal cen­ters, you can find sta­te archi­ves with records of births, mar­ria­ges, deaths, cen­su­ses, and other docu­ments. Parish offi­ces hold vital records of births, mar­ria­ges, and deaths. Visi­ting ceme­te­ries, espe­cial­ly fami­ly gra­ves, can pro­vi­de infor­ma­ti­on about birth and death dates as well as fami­ly rela­ti­ons­hips. Gene­a­lo­gi­cal data­ba­ses can be help­ful; for exam­ple, Ances​try​.com, MyHe­ri­ta­ge, and Fami­ly­Se­arch can pro­vi­de access to a wide ran­ge of his­to­ri­cal records and docu­ments. Local lib­ra­ries often pre­ser­ve the his­to­ry of the regi­on in the form of books, maga­zi­nes, and maps, con­tai­ning infor­ma­ti­on about sett­le­ment, events, and notab­le per­so­na­li­ties. Archi­ves of local news­pa­pers can offer insights into eve­ry­day life, events, and announ­ce­ments of births, mar­ria­ges, and deaths. DNA tests can pro­vi­de gene­tic infor­ma­ti­on about your fami­ly tree and con­nec­ti­ons with others who have cho­sen to sha­re the­ir gene­tic data. Spe­cia­li­zed books and pub­li­ca­ti­ons on the his­to­ry of spe­ci­fic are­as can offer con­text and details about life and events in a given loca­li­ty. Some towns and cities main­tain the­ir own archi­ves, which may con­tain records of local events, deci­si­ons, and resi­dents. When rese­ar­ching gene­a­lo­gy, it is impor­tant to be patient and sys­te­ma­tic. The com­bi­na­ti­on of the­se sour­ces can lead to the dis­co­ve­ry of infor­ma­ti­on about your ances­tors that you are seeking.

A guide for gene­a­lo­gi­cal rese­ar­chers from the Czech Repub­lic, occa­si­onal­ly Slo­va­kia, Poland, Hun­ga­ry, Germany.


Oblastné, okresné a špeciálne archívy SR (neúplne) /​Regional, district, and special archives in Slovakia (incomplete)

  • Ban­ská Bys­tri­ca, Námes­tie SNP 1, 974 01
  • Ban­ská Bys­tri­ca, Slád­ko­vi­čo­va 1, 974 05
  • Bar­de­jov, Dlhý rad 16, 085 77
  • Boj­ni­ce, Tehelná.1, 972 01
  • Bra­ti­sla­va, Križ­ko­va 7, 811 04
  • Brzo­tín, Kaš­tieľ’ 049 51
  • Byt­ča, Kaš­tieľ 014 35
  • Čad­ca, Palá­ri­ko­va 1158, 022 01
  • Dob­rá Niva, Ostrá Lúka – Kaš­tieľ, 962 61
  • Dol­ný Kubín, Matuš­ko­va 16548, 026 01
  • Humen­né, Štú­ro­va uli­ce 1, 066 80
  • Komár­no, Čer­ve­nej armá­dy 15, 945 36
  • Koši­ce, Bačí­ko­va 1, 041 56
  • Koši­ce, Kováčs­ka 201, 040 01, Archív Mes­ta Košíc
  • Koši­ce, Kováčs­ka 20/​II, 042 11
  • Krem­ni­ca, Námes­tie 1 mája 47, 976 01
  • Levi­ce, Vojen­ská 1
  • Levo­ča, Mie­ro­vé námes­tie 7, 054 01
  • Lip­tov­ský Miku­láš, Škol­ská 4, 031 01
  • Luče­nec, Kubí­ny­i­ho námes­tie 984 01
  • Micha­lov­ce, S. Tuče­ka 4, 071 01
  • Mar­tin, Vajan­ské­ho náb­re­žie 1, 036 58
  • Mod­ra, Dol­ná 140, 900 01
  • Nit­ra – Iván­ka, Novo­zá­moc­ká 388, 949 08
  • Nit­ra, Pod Kat­ru­šou 1 949 05
  • Nové Zám­ky, Tyr­šo­va 1, 940 65
  • Pop­rad, Pop­rad­ské náb­re­žie 16, 058 44
  • Považ­ská Bys­tri­ca, Slo­ven­ských par­ti­zá­nov 113555, 017 01
  • Pre­šov, Hlav­ná 137, 080 01
  • Pre­šov, Slo­ven­ská 40, 080 01
  • Rimav­ská Sobo­ta, Hlav­né námes­tie 2, 979 80
  • Ska­li­ca, Krá­ľov­ská 16, 909 01
  • Spiš­ská Nová Ves, Let­ná 67, 052 80
  • Sta­rá Ľubov­ňa, Gott­wal­do­vo námes­tie 5, 064 80
  • Svid­ník, Par­ti­zán­ska 62512, 089 01
  • Šaľa, Soviet­skej armá­dy 1, 927 00
  • Topoľ­ča­ny, Pod Kal­vá­ri­ou 2140, 955 01
  • Tre­bi­šov, Šte­fá­ni­ko­va 201, 075 01
  • Tren­čín, Kožuš­níc­ka 1, 911 00
  • Trna­va, Šte­fá­ni­ko­va 46, 917 38
  • Veľ­ký Krtíš, Za par­kom 851, 990 01
  • Vra­nov nad Top­ľou, Soviet­skej armá­dy 114, 093 00
  • Žili­na, Buda­tín – Zámok 010 03

Oblastné, okresné a špeciálne archívy ČR (neúplne) /​Regional, district, and special archives in the Czech Republic (incomplete)

  • Bene­šov, Masa­ry­ko­vo náměs­tí 1, 256 01
  • Beroun, Tří­da poli­tic­kých věz­ňů 21, 266 49
  • Blan­sko, Sei­fer­to­va 7, 678 01
  • Blo­vi­ce, Náměs­tí 137, 336 01
  • Bos­ko­vi­ce, Pod Kláš­te­rem 6, 680 01
  • Brno, Domi­ni­kán­ske náměs­tí 1, 601 67, Archiv mes­ta Brna
  • Brno, Zero­ti­no­vo náměs­tí 35, 662 02, mzabrno@​mvcr.​cz, Morav­ský zem­ský archiv v Brne
  • Brun­tál, Zahrad­ní uli­ce, 792 11
  • Čes­ká Lípa, Náměs­tí Osvo­bo­ze­ní 297, 470 01
  • Čes­ké Budějo­vi­ce, Pře­mys­la Ota­ka­ra II. 1, 370 92
  • Čes­ký Krum­lov, Zámek 381 11
  • Děčín, Žiž­ko­va uli­ce 4, 405 02
  • Frýdek-​Místek, Bez­ru­čo­va uli­ce, 738 20
  • Hodo­nin, Kou­pel­ní uli­ce 10, 695 01
  • Hole­šov, Náměs­tí Edvar­da Bene­še 24, 769 01
  • Hor­šov­ský Týn, Náměs­tí Repub­li­ky 10, 346 11
  • Cheb, Fran­tiš­kán­ské náměs­tí 14, 350 11
  • Jab­lo­nec nad Nisou, Jeh­lár­ska 2, 466 01
  • Jihla­va , Hlu­bo­ká uli­ce 1, 586 01
  • Jin­dři­cho­vi­ce 1, Zámek 357 05
  • Jin­dři­chův Hra­dec, Vác­lav­ská 37/​III, 377 11
  • Kadaň, Bože­ny Něm­co­vé 68, 432 01
  • Kar­lo­vy Vary, Náměs­tí 17 lis­to­pa­du 2, 360 05
  • Kar­vi­ná, Fryš­tat­ská uli­ce 40, 733 21
  • Klad­no, plk. Stří­br­né­ho 1443, 272 01
  • Kla­to­vy, Plzeňs­ká 178/​III, 339 13
  • Kolín, Zahrad­ní 278, 280 00
  • Kro­měříž, Zámek 767 01
  • Kun­štát, Zámek 679 72
  • Kut­ná Hora, Poděb­ra­do­va 288, 284 80
  • Libe­rec, Mos­kev­ská uli­ce 23, 460 01
  • Lito­vel, Náměs­tí Svo­bo­dy 11, 784 01
  • Lou­ny, Míro­vé náměs­tí 57, 440 01
  • Lovo­si­ce, Tere­zin­ska 90959, 410 02, sokalitomerice@​soalitomerice.​cz
  • Lysá nad Labem, Zámek 289 22
  • Měl­ník, Kromb­hol­co­va 246, 276 41
  • Miku­lov, Náměs­tí 7, 692 24
  • Miro­vi­ce 37, 398 06
  • Mla­dá Bole­slav, Sta­ro­mest­ské náměs­tí 70/​I, 293 59
  • Most, Leoše Janáč­ka 13102, 434 01
  • Neh­viz­dy, Praž­ská uli­ce 12, 250 81
  • Nový Jičín, Slo­van­ská uli­ce 3, 741 01
  • Olo­mouc, Križ­kov­ské­ho uli­ce 2, 771 11
  • Olo­mouc, Wur­mo­va 11, 771 11
  • Opa­va, Lidic­ká uli­ce 2a, 746 84
  • Opa­va, Sněmov­ní 1, 746 22, Zem­ský archiv
  • Opa­va, Tří­da Vítez­né­ho Úno­ra 39, 746 22
  • Ostra­va 2 – Pří­voz, Spá­lo­va uli­ce 23, 702 19, Archiv mes­ta Ostravy
  • Pel­hři­mov, Praž­ská 127, 393 01
  • Pet­ro­vi­ce 1, Zámek 270 35
  • Pla­sy, Kon­vent, 331 11 Stát­ní okres­ní archiv Rokycany
  • Plzeň, Sed­láč­ko­va 44, 306 12
  • Pra­ha 1, Bada­tel­na 4, 110 00, Archiv Aka­de­mie věd ČR
  • Pra­ha 1, Kle­men­tí­num 190, 118 01, Archiv Narod­ní knihovny
  • Pra­ha 1, Leten­ská 15, 118 00, Ústřed­ní archiv geode­sie a kartografie
  • Pra­ha 1, Ovoc­ny trho­vé 5, 116 36, Archiv Uni­ver­zi­ty Karlovy
  • Pra­ha 1 – Hrad­ča­ny, Poho­re­lec 8 118 00, Archiv Narod­ní­ho muzea v Praze
  • Pra­ha 2, Hor­ská 7, 128 00
  • Pra­ha 5 – Zbra­slav, Zámek 255 01, Archiv Narod­ní galerie
  • Pra­ha 8 – Kar­lín, Soko­lov­ska 136, 186 00, Vojen­ský his­to­ric­ký archiv
  • Pra­ha, Pod­skal­ská uli­ce 19, 128 20
  • Pra­cha­ti­ce, Vel­ká náměs­tí 43, 383 11
  • Pros­tějov, Pern­štýn­ske náměs­tí 8, 796 40
  • Pře­rov, Hor­ní náměs­tí 7, 750 00
  • Příb­ram, Dlou­há uli­ce 81, 261 01
  • Rajh­rad, Klas­ter 664 61
  • Rýma­řov, Zámek 793 42
  • Slav­kov u Brna, Zámek 684 01
  • Stra­ko­ni­ce, Zámek Stře­la, 386 11
  • Štern­berk, Tří­da Čes­ko­slo­ven­skej armá­dy 14, 785 01
  • Šum­perk, Bra­tři Čap­ků 35, 787 89
  • Tachov, Plan­ska 2030, 347 01
  • Tábor, Praž­ská uli­ce 155, 390 01
  • Tep­li­ce, Škol­ní uli­ce 8, 415 01
  • Tře­bíč, Zámek 1, 674 01
  • Tře­boň, Zámek, 379 11
  • Uher­ské Hra­diš­te, Fran­tiš­kán­ska 124, 696 66
  • Ústí nad Labem, Hrn­čí­řs­ka uli­ce 265, 400 23
  • Vse­tín, 4 květ­na, 755 01
  • Zlin 11, Zámek Kle­čův­ka, 763 11
  • Znoj­mo 2, Divi­šo­vo náměs­tí 5, 669 02
  • Žďár nad Sáza­vou 1, Zámek 591 01

Odporúčaná literatúra (citácie nie sú úplné, pretože ide často len o informáciu o existencii, o takpovediac stopu): /​Recommended literature (citations are not complete as it often only provides information about the existence, a kind of trace):

Slo­ven­sko

  • Sar­má­y­o­vá Kales­ná Jana, 1991, Cir­kev­né mat­ri­ky na Slo­ven­sku zo 1619. sto­ro­čia, Odbor archív­nic­tva Minis­ter­stva vnút­ra SR, Bra­ti­sla­va, 541 pp.
  • Archí­vy les­níc­kych komôr z rokov 17501870 – Pôdo­hos­po­dár­sky archív v Ban­skej Bystrici
  • Evi­denč­né kni­hy pozem­kov erár­nych robot­ní­kov – osad­ní­kov z rokov 18831919 – Štát­ny archív v Ban­skej Bystrici
  • Var­tí­ko­vá Mar­ta (ed.), 1984, Deji­ny SNP, Vol. 4, Spo­mien­ky a kro­ni­ky, Prav­da, 1. vyda­nie, Bra­ti­sla­va, 797 pp.
  • Var­tí­ko­vá Mar­ta, Viliam Plev­za, Jozef Vla­dár, Kata­rí­na Žiš­ko­vá – Moro­ňo­vá (eds.), 1984, Deji­ny SNP, Vol. 5, Encyk­lo­pé­dia odbo­ja a SNP, Prav­da, 1. vyda­nie, Bra­ti­sla­va, 653 pp.
  • Alber­ty Július, 1981 For­mo­va­nie robot­níc­kej trie­dy v obvo­de Brez­na, Osve­ta (vyni­ka­jú­ci zdroj infor­má­cií, aj keď názov o tom vôbec nevypovedá)
  • Kvie­tok L., 1943, Zeme­pis Horehronia
  • Bin­der R., 1962, Osad­ní­ci na Horehroní
  • Strán­sky A., 1969, Dre­vo­ru­ba­či na Čier­nom Hro­ne na roz­hra­ní 18. a 19. storočia
  • Hreb­lay A., 1928, Brez­no a jeho okolie
  • Hreb­lay A., 1954, Brez­no a okolie
  • Kvie­tok L., 1943, Zeme­pis Horehronia
  • Kvie­tok L., 1948, Život v lesoch na Horehroní
  • Zechen­ter Las­ko­mer­ský G. K., 1956, Päť­de­siat rokov slo­ven­ské­ho života
  • Rapoš, Deji­ny cir­kvi evan­je­lic­kej v Brezne
  • Var­sík Bra­ni­slav, 1984, Z osíd­le­nia západ­né­ho a stred­né­ho Slo­ven­ska v stre­do­ve­ku, Veda, Bra­ti­sla­va, 256 pp.
  • Var­sík Bra­ni­slav, 1972, Zo slo­ven­ské­ho stre­do­ve­ku. Výber his­to­ric­kých štú­dií a člán­kov z rokov 19461968, 548 pp.
  • Sop­ko Július, 1995, Kro­ni­ky stre­do­ve­ké­ho Slo­ven­ska, RAK, Budmerice
  • Mar­si­na Richard a kol.„ 1986, Deji­ny Slo­ven­ska I (do roku 1526), Veda, Bratislava
  • Mihá­ly­fa­lu­si For­gon Mihá­ly: Gomor Kis­hont vár­me­gye nemes csa­lá­dai (Šlach­tic­ké rody Gemersko-​Malohontskej župy) MÉRY RATIO, Šamo­rín. Mono­gra­fia zachy­tá­va šlach­tic­ké rody býva­lej gemersko-​malohontskej župy. Jed­not­li­vé rody sú rade­né pod­ľa abe­ced­né­ho pora­dia, tak­mer pri kaž­dom hes­le je uve­de­ný erb, gene­a­lo­gic­ká tabuľ­ka a struč­né deji­ny rodu.

Čes­ko

  • Mašek Petr.„ 1999, Mod­rá krev. Minu­lost a pří­tom­nost 445 šlech­tic­kých rodů v čes­kých zemích, Mla­dá Fron­ta, Praha
  • Pil­ná­ček J, 1972, Sta­ro­mo­rav­štví rodo­vé, Stát­ní archiv, Brno
  • Pou­zar Vla­di­mír, 1999, Alma­nach čes­kých šlech­tic­kých rodů, Mar­tin, Praha
  • Mates Vla­di­mír, 2000, Jmé­na tajem­ství zba­ve­ná. Malá domá­ci encyk­lo­pe­die 250 nej­čas­tej­ších příj­me­ní, Epo­cha, Praha

Use Facebook to Comment on this Post