Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Obce, Moravské obce, Polia, Česko, Južná Morava, Fotografie

Litenčice – obec s veľkomoravským osídlením

skala
Hits: 1119

Litenčice ležia na Litenčickej pahorkatine, 21 km juhozápadne od Kromeřížu. Majú charakter mestysu, ktorého súčasťou je aj obec Strabenice.  Na výmere 10,51 km2 tu žije 484 obyvateľov (litencice.com). Prvá písomná zmienka je z roku 1141. Na návrší Obecnice bolo z obdobia Veľkomoravskej ríše nájdených 153 hrobov (litencice.com). Tvrz v Litenčiciach existovala v druhej polovici 14. storočia. Z nej sa stavba prebudovala na zámok, ktorý v roku 1948 prešiel do rúk štátu a bol značne devastovaný. Po roku 1993 bol reštituovaný a momentálne je rekonštruovaný (zameklitencice.cz). Zámok je z roku 1437, v mestyse sa nachádza kostol svätého Petra a Pavla (litencice.com). Názov mestysu je odvodený od rodného ména Lutenek. Koreň slova lut známená líty, zúrivý (Hosák, Šrámek). Poriadajú sa tu poľovnícke plesy, sokolské karnevaly a hody (zameklitencice.cz).

Litenčice are situated on the Litenčice Uplands, 21 kilometers southwest of Kroměříž. They have the character of a town, which also includes the village of Strabenice. With an area of 10.51 square kilometers, the population here is 484 inhabitants (litencice.com). The first written mention dates back to 1141. On the hill of Obecnice, 153 graves from the Great Moravian Empire period were found (litencice.com). A fortress in Litenčice existed in the second half of the 14th century. From it, the structure was rebuilt into a castle, which in 1948 passed into the hands of the state and was significantly devastated. After 1993, it was restituted and is currently under reconstruction (zameklitencice.cz). The castle dates back to 1437, and in the town, there is the Church of St. Peter and Paul (litencice.com). The name of the town is derived from the native name Lutenek. The root of the word „lut“ means fierce, raging (Hosák, Šrámek). Hunting balls, Sokol carnivals, and festivals are held here (zameklitencice.cz).

Litenčice leží na Litenčické pahorkatině, 21 km jihozápadně od Kroměříže. Mají charakter městyse, jehož součástí je i obec Strabenice. Na výměře 10,51 km2 zde žije 484 obyvatel (litencice.com). První písemná zmínka je z roku 1141. Na návrší Obecnice bylo z období Velkomoravské říše nalezeno 153 hrobů (litencice.com). Tvrz v Litenčicích existovala v druhé polovině 14. století. Z ní se stavba přebudovala na zámek, který v roce 1948 přešel do rukou státu a byl značně devastován. Po roce 1993 byl restituován a momentálně je rekonstruován (zameklitencice.cz). Zámek je z roku 1437, v městyse se nachází kostel svatého Petra a Pavla (litencice.com). Název městyse je odvozen od rodného jména Lutenek. Kořen slova lut znamená zuřivý (Hosák, Šrámek). Pořádají se zde lovecké plesy, sokolské karnevaly a hody (zameklitencice.cz).

Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, 1970, str. 540.

 

Krajina, Zahraničie, Objekty, predmety a priestory, Obce, Moravské obce, Česko, Južná Morava, Mlyny, Stavby, Fotografie, Dopravné a technické diela

Veľké Těšany

skala
Hits: 612

Obec Bařice – Veľké Těšany leží v Chřibských lesoch medzi mestami Kromeříž a Otrokovice. Bařice a Veľké Téšany sú dve miestne časti, ktoré sú od seba dva kilometre. K ich zlúčeniu došlo v roku 1960. Prvá písomná zmienka o Veľkých Těšanoch je z roku 1110 (barice-velketesany.cz).

Meno Téšany je odvodené od mena Těch. Těšan bolo označenie pre člena rodu Téchova. Meno bolo zmieňované už v roku 1375, Názov Veľké Těšany sa objavuje až v roku 1921. Nachádza sa tu veterný mlyn z roku 1827 (barice-velketesany.cz), nad obcou, neďaleko od lesa Chvaletiny. Po roku 1945 mlyn chátral. Mlyn patrí medzi stĺpové. Je významnou technickou pamiatkou (barice-velketesany.cz). Od roku 2014 je národnou kultúrnou pamiatkou. Za protektorátu bolo zakázané mlieť, ale tunajší mlynár František Páter po nociach mlel až do roku 1942 (muzeum-km.cz). 

V roku 2003 bola okolo vybudovaná cyklotrasa z Kroměříže cez Vrbku, Kostelany a Bunč (barice-velketesany.cz). V obci kedysi bola zvonica. Kaplnka svätého Floriána bola dokončená v roku 1926 (barice-velketesany.cz). Pri ceste do Těšnovíc sa nachádza 370 ročná chránená lipa s obvodom 4,7 metra, o výške 28 metra. Je ju vidno zo Zlína, Svetlej, Machova, Hostýna. Je krajinnou dominantou. Pod lipou stojí kríž, na ktorom je rok 1851 (barice-velketesany.cz).

The municipality of Bařice – Veľké Těšany is located in the Chřibské (Chřiby Forests) between the towns of Kroměříž and Otrokovice. Bařice and Veľké Těšany are two local parts situated two kilometers apart, and they were merged in 1960. The first written mention of Veľké Těšany dates back to 1110 (barice-velketesany.cz).

The name Těšany is derived from the name Těch. Těšan was a designation for a member of the Těch family. The name was mentioned as early as 1375, and the name Veľké Těšany appeared in 1921. There is a windmill here dating back to 1827 (barice-velketesany.cz), located above the village near the Chvaletiny Forest. After 1945, the mill fell into disrepair. The mill belongs to the column type and is a significant technical monument (barice-velketesany.cz). Since 2014, it has been a national cultural monument. During the Protectorate era, milling was prohibited, but the local miller František Páter continued to grind at night until 1942 (muzeum-km.cz).

In 2003, a cycling route was built around the village from Kroměříž through Vrbka, Kostelany, and Bunč (barice-velketesany.cz). There used to be a bell tower in the village. The Chapel of St. Florian was completed in 1926 (barice-velketesany.cz). Along the road to Těšnovice stands a 370-year-old protected lime tree with a circumference of 4.7 meters and a height of 28 meters. It is visible from Zlín, Svetla, Machov, and Hostýn. It is a landscape landmark. A cross stands beneath the lime tree, with the year 1851 inscribed on it (barice-velketesany.cz).

Obec Bařice – Velké Těšany leží v Chřibských lesích mezi městy Kroměříž a Otrokovice. Bařice a Velké Těšany jsou dvě místní části, které jsou od sebe vzdáleny dva kilometry. K jejich sloučení došlo v roce 1960. První písemná zmínka o Velkých Těšanech pochází z roku 1110 (barice-velketesany.cz).

Název Těšany je odvozen od jména Těch. Těšan bylo označení pro člena rodu Těchova. Toto jméno bylo zmíněno již v roce 1375, název Velké Těšany se objevuje až v roce 1921. Nachází se zde větrný mlýn z roku 1827 (barice-velketesany.cz), nad obcí, nedaleko od lesa Chvaletiny. Po roce 1945 mlýn chátral. Mlýn patří mezi sloupové a je významnou technickou památkou (barice-velketesany.cz). Od roku 2014 je národní kulturní památkou. Za protektorátu bylo zakázáno mlít, ale místní mlynář František Páter mlel po nocích až do roku 1942 (muzeum-km.cz).

V roce 2003 byla okolo obce vybudována cyklostezka z Kroměříže přes Vrbku, Kostelany a Bunč (barice-velketesany.cz). V obci kdysi stála zvonice. Kaplička svatého Floriána byla dokončena v roce 1926 (barice-velketesany.cz). U do Těšnovic se nachází 370 let stará chráněná lípa s obvodem 4,7 metru a výškou 28 metrů. Je viditelná ze Zlína, Světlé, Machova a Hostýna. Je krajinnou dominantou. Pod lípou stojí kříž, na kterém je vyryt rok 1851 (barice-velketesany.cz).

Rodina, Iné rodinné

Zdroje genealogických a historických poznatkov

skala
Hits: 9913

Zdroje, z ktorých môžete čerpať sú rôzne. Nie je práve najľahšie sa o nich dozvedieť, preto niektoré z nich uvediem. Ja by som každému, koho aspoň trochu zaujíma jeho pôvod, prípadne rodina, odporúčal v prvom rade sa opýtať svojich vlastných rodičov, starých rodičov, strýkov atď na svoju rodinu. Tam by mali všetci začať, aj tí, ktorí si myslia, že od nich vedia dosť. Ak toto absolvujete, budete mať kostru, na ktorej sa dá stavať. Nie vždy sú tieto informácie na 100 % pravdivé, ale je to výborná pomôcka. Okrem toho, človek sa dozvie popri tom kopec vecí, ktoré v papieroch nemôže nájsť. Nasleduje tá ťažšia stránka. Matriky a archívy a iné inštitúcie. Netreba však zabúdať na časopisy, knihy, , fary atď. Samozrejme, že aj Internet môže pomôcť pri hľadaní, týka sa to najmä zahraničia. Ktovie, dnešný informačný svet sa rozvíja chvalabohu aj týmto smerom, možno sa dočkáme aj kvalitných informácií tohto druhu na Internete.

Štátne archívy sú často hlavným úložiskom historických dokumentov a matričných údajov. Vo väčších mestách alebo regionálnych centrách môžete nájsť štátne archívy so záznamami o narodení, sobášoch, úmrtiach, sčítania  iných dokumentoch. Farské úrady disponujú matričnými záznamami o narodení, sobášoch a úmrtiach. Návšteva cintorínov, najmä rodinných hrobov, môže poskytnúť informácie o dátumoch narodenia a úmrtia, ako aj o rodinných vzťahoch. Genealogické databázy vedia pomôcť, napr. Ancestry.com, MyHeritage a FamilySearch môžu poskytnúť prístup k širokej škále historických záznamov a dokumentov. Miestne knižnice často uchovávajú históriu regiónu v podobe kníh, časopisov a máp. Môžu obsahovať informácie o osídlení, udalostiach a významných osobnostiach. Archívy miestnych novín môžu poskytnúť pohľad do každodenného života, udalostí a oznámení o narodení, sobášoch a úmrtiach. Testy DNA môžu poskytnúť genetické informácie o vašom rodokmeni a spojeniach s inými ľuďmi, ktorí sa rozhodli zdieľať svoje genetické údaje. Špecializované knihy a publikácie o histórii konkrétnych oblastí môžu ponúknuť kontext a detaily o živote a udalostiach v danej lokalite. Niektoré a uchovávajú vlastné archívy, ktoré môžu obsahovať záznamy o miestnych udalostiach, rozhodnutiach a obyvateľoch. Pri skúmaní genealógie je dôležité byť trpezlivý a systematický. Kombinácia týchto zdrojov môže viesť k objaveniu informácií o vašich predkoch, ktoré hľadáte.

Sources from which you can gather information are diverse. It’s not always easy to learn about them, so I will mention some of them. I would recommend everyone who is even a bit interested in their origin or family to start by asking their own parents, grandparents, uncles, etc., about their family. Everyone should begin there, even those who think they already know enough. If you go through this, you will have a framework to build on. These pieces of information are not always 100% accurate, but they are an excellent starting point. In addition, you will learn a lot of things that you cannot find on paper. The harder part follows: registers, archives, and other institutions. However, one should not forget about magazines, books, museums, parishes, etc. Of course, the Internet can also help in searching, especially for information abroad. Who knows, today’s information world is fortunately developing in this direction as well, and we might even get quality information of this kind on the Internet.

State archives are often the main repositories of historical documents and vital records. In larger cities or regional centers, you can find state archives with records of births, marriages, deaths, censuses, and other documents. Parish offices hold vital records of births, marriages, and deaths. Visiting cemeteries, especially family graves, can provide information about birth and death dates as well as family relationships. Genealogical databases can be helpful; for example, Ancestry.com, MyHeritage, and FamilySearch can provide access to a wide range of historical records and documents. Local libraries often preserve the history of the region in the form of books, magazines, and maps, containing information about settlement, events, and notable personalities. Archives of local newspapers can offer insights into everyday life, events, and announcements of births, marriages, and deaths. DNA tests can provide genetic information about your family tree and connections with others who have chosen to share their genetic data. Specialized books and publications on the history of specific areas can offer context and details about life and events in a given locality. Some towns and cities maintain their own archives, which may contain records of local events, decisions, and residents. When researching genealogy, it is important to be patient and systematic. The combination of these sources can lead to the discovery of information about your ancestors that you are seeking.

A guide for genealogical researchers from the Czech Republic, occasionally Slovakia, Poland, Hungary, Germany.

Oblastné, okresné a špeciálne archívy SR (neúplne) / Regional, district, and special archives in Slovakia (incomplete)

  • , Námestie SNP 1, 974 01
  • Banská Bystrica, Sládkovičova 1, 974 05
  • Bardejov, Dlhý rad 16, 085 77
  • Bojnice, Tehelná.1, 972 01
  • , Križkova 7, 811 04
  • Brzotín, Kaštieľ‘ 049 51
  • Bytča, Kaštieľ 014 35
  • Čadca, Palárikova 1158, 022 01
  • Dobrá Niva, Ostrá Lúka – Kaštieľ, 962 61
  • Dolný Kubín, Matuškova 1654/8, 026 01
  • Humenné, Štúrova 1, 066 80
  • Komárno, Červenej armády 15, 945 36
  • Košice, Bačíkova 1, 041 56
  • Košice, Kováčska 20/1, 040 01, Archív Mesta Košíc
  • Košice, Kováčska 20/II, 042 11
  • Kremnica, Námestie 1 mája 4/7, 976 01
  • Levice, Vojenská 1
  • Levoča, Mierové námestie 7, 054 01
  • Liptovský , Školská 4, 031 01
  • Lučenec, Kubínyiho námestie 984 01
  • Michalovce, S. Tučeka 4, 071 01
  • , Vajanského nábrežie 1, 036 58
  • Modra, Dolná 140, 900 01
  • – Ivánka, Novozámocká 388, 949 08
  • Nitra, Pod Katrušou ,1 949 05
  • Nové , Tyršova 1, 940 65
  • Poprad, Popradské nábrežie 16, 058 44
  • Považská Bystrica, Slovenských partizánov 1135/55, 017 01
  • Prešov, Hlavná 137, 080 01
  • Prešov, Slovenská 40, 080 01
  • Rimavská Sobota, Hlavné námestie 2, 979 80
  • Skalica, Kráľovská 16, 909 01
  • Spišská Nová Ves, Letná 67, 052 80
  • , Gottwaldovo námestie 5, 064 80
  • Svidník, Partizánska 625/12, 089 01
  • Šaľa, Sovietskej armády 1, 927 00
  • Topoľčany, Pod Kalváriou 2140, 955 01
  • Trebišov, Štefánikova 201, 075 01
  • Trenčín, Kožušnícka 1, 911 00
  • Trnava, Štefánikova 46, 917 38
  • Veľký Krtíš, Za parkom 851, 990 01
  • Vranov nad Topľou, Sovietskej armády 114, 093 00
  • Žilina, Budatín – Zámok 010 03

Oblastné, okresné a špeciálne archívy ČR (neúplne) / Regional, district, and special archives in the Czech Republic (incomplete)

  • Benešov, Masarykovo náměstí 1, 256 01
  • Beroun, Třída politických vězňů 21, 266 49
  • Blansko, Seifertova 7, 678 01
  • Blovice, Náměstí 137, 336 01
  • Boskovice, Pod Klášterem 6, 680 01
  • , Dominikánske náměstí 1, 601 67, Archiv mesta Brna
  • Brno, Zerotinovo náměstí 3/5, 662 02, mzabrno@mvcr.cz, Moravský zemský archiv v Brne
  • Bruntál, Zahradní ulice, 792 11
  • Česká Lípa, Náměstí Osvobození 297, 470 01
  • České Budějovice, Přemysla Otakara II. 1, 370 92
  • Český Krumlov, Zámek 381 11
  • Děčín, Žižkova ulice 4, 405 02
  • Frýdek-Místek, Bezručova ulice, 738 20
  • Hodonin, Koupelní ulice 10, 695 01
  • Holešov, Náměstí Edvarda Beneše 24, 769 01
  • Horšovský Týn, Náměstí Republiky 10, 346 11
  • Cheb, Františkánské náměstí 14, 350 11
  • Jablonec nad Nisou, Jehlárska 2, 466 01
  • Jihlava , Hluboká ulice 1, 586 01
  • Jindřichovice 1, Zámek 357 05
  • Jindřichův Hradec, Václavská 37/III, 377 11
  • Kadaň, Boženy Němcové 68, 432 01
  • Karlovy Vary, Náměstí 17 listopadu 2, 360 05
  • Karviná, Fryštatská ulice 40, 733 21
  • Kladno, plk. Stříbrného 1443, 272 01
  • Klatovy, Plzeňská 178/III, 339 13
  • Kolín, Zahradní 278, 280 00
  • Kroměříž, Zámek 767 01
  • Kunštát, Zámek 679 72
  • Kutná Hora, Poděbradova 288, 284 80
  • Liberec, Moskevská ulice 23, 460 01
  • Litovel, Náměstí Svobody 11, 784 01
  • Louny, Mírové náměstí 57, 440 01
  • Lovosice, Terezinska 909/59, 410 02, sokalitomerice@soalitomerice.cz
  • Lysá nad Labem, Zámek 289 22
  • Mělník, Krombholcova 246, 276 41
  • Mikulov, Náměstí 7, 692 24
  • Mirovice 37, 398 06
  • Mladá Boleslav, Staromestské náměstí 70/I, 293 59
  • Most, Leoše Janáčka 1310/2, 434 01
  • Nehvizdy, Pražská ulice 12, 250 81
  • Nový Jičín, Slovanská ulice 3, 741 01
  • Olomouc, Križkovského ulice 2, 771 11
  • Olomouc, Wurmova 11, 771 11
  • Opava, Lidická ulice 2a, 746 84
  • Opava, Sněmovní 1, 746 22, Zemský archiv
  • Opava, Třída Vítezného Února 39, 746 22
  • Ostrava 2 – Přívoz, Spálova ulice 23, 702 19, Archiv mesta Ostravy
  • Pelhřimov, Pražská 127, 393 01
  • Petrovice 1, Zámek 270 35
  • Plasy, Konvent, 331 11 Státní okresní archiv Rokycany
  • Plzeň, Sedláčkova 44, 306 12
  • 1, Badatelna 4, 110 00, Archiv Akademie věd ČR
  • Praha 1, Klementínum 190, 118 01, Archiv Narodní knihovny
  • Praha 1, Letenská 15, 118 00, Ústřední archiv geodesie a kartografie
  • Praha 1, Ovocny trhové 5, 116 36, Archiv Univerzity Karlovy
  • Praha 1 – Hradčany, Pohorelec 8 118 00, Archiv Narodního muzea v Praze
  • Praha 2, Horská 7, 128 00
  • Praha 5 – Zbraslav, Zámek 255 01, Archiv Narodní galerie
  • Praha 8 – Karlín, Sokolovska 136, 186 00, Vojenský historický archiv
  • Praha, Podskalská ulice 19, 128 20
  • Prachatice, Velká náměstí 43, 383 11
  • Prostějov, Pernštýnske náměstí 8, 796 40
  • Přerov, Horní náměstí 7, 750 00
  • Příbram, Dlouhá ulice 81, 261 01
  • Rajhrad, Klaster 664 61
  • Rýmařov, Zámek 793 42
  • Slavkov u Brna, Zámek 684 01
  • Strakonice, Zámek Střela, 386 11
  • Šternberk, Třída Československej armády 14, 785 01
  • Šumperk, Bratři Čapků 35, 787 89
  • Tachov, Planska 2030, 347 01
  • Tábor, Pražská ulice 155, 390 01
  • Teplice, Školní ulice 8, 415 01
  • Třebíč, Zámek 1, 674 01
  • Třeboň, Zámek, 379 11
  • Uherské Hradište, Františkánska 124, 696 66
  • Ústí nad Labem, Hrnčířska ulice 2/65, 400 23
  • Vsetín, 4 května, 755 01
  • Zlin 11, Zámek Klečůvka, 763 11
  • Znojmo 2, Divišovo náměstí 5, 669 02
  • Žďár nad Sázavou 1, Zámek 591 01

Odporúčaná (citácie nie sú úplné, pretože ide často len o informáciu o existencii, o takpovediac stopu): / Recommended literature (citations are not complete as it often only provides information about the existence, a kind of trace):

  • Sarmáyová Kalesná Jana, 1991, Cirkevné matriky na Slovensku zo 16 – 19. storočia, Odbor archívnictva Ministerstva vnútra SR, Bratislava, 541 pp.
  • Archívy lesníckych komôr z rokov 1750 – 1870 – Pôdohospodársky archív v Banskej Bystrici
  • Evidenčné knihy pozemkov erárnych robotníkov – osadníkov z rokov 1883 – 1919 – Štátny archív v Banskej Bystrici
  • Vartíková Marta (ed.), 1984, Dejiny SNP, Vol. 4, Spomienky a kroniky, Pravda, 1. vydanie, Bratislava, 797 pp.
  • Vartíková Marta, Viliam Plevza, Jozef Vladár, Katarína Žišková – Moroňová (eds.), 1984, Dejiny SNP, Vol. 5, Encyklopédia odboja a SNP, Pravda, 1. vydanie, Bratislava, 653 pp.
  • Alberty Július, 1981 Formovanie robotníckej triedy v obvode Brezna, Osveta (vynikajúci zdroj informácií, aj keď názov o tom vôbec nevypovedá)
  • Kvietok L., 1943, Zemepis Horehronia
  • Binder R., 1962, Osadníci na Horehroní
  • Stránsky A., 1969, Drevorubači na Čiernom Hrone na rozhraní 18. a 19. storočia
  • Hreblay A., 1928, Brezno a jeho okolie
  • Hreblay A., 1954, Brezno a okolie
  • Kvietok L., 1943, Zemepis Horehronia
  • Kvietok L., 1948, Život v lesoch na Horehroní
  • Zechenter Laskomerský G. K., 1956, Päťdesiat rokov slovenského života
  • Rapoš, Dejiny cirkvi evanjelickej v Brezne
  • Varsík Branislav, 1984, Z západného a stredného Slovenska v stredoveku, Veda, Bratislava, 256 pp.
  • Varsík Branislav, 1972, Zo slovenského stredoveku. Výber historických štúdií a článkov z rokov 1946 – 1968, 548 pp.
  • Sopko Július, 1995, Kroniky stredovekého Slovenska, RAK, Budmerice
  • Marsina Richard a kol.,, 1986, Dejiny Slovenska I (do roku 1526), Veda, Bratislava
  • Mihályfalusi Forgon Mihály: Gomor Kishont vármegye nemes családai (Šlachtické rody Gemersko-Malohontskej župy) MÉRY RATIO, Šamorín. Monografia zachytáva šlachtické rody bývalej gemersko-malohontskej župy. Jednotlivé rody sú radené podľa abecedného poradia, takmer pri každom hesle je uvedený erb, genealogická tabuľka a stručné dejiny rodu.

  • Mašek Petr.,, 1999, Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích, Mladá Fronta, Praha
  • Pilnáček J, 1972, Staromoravštví rodové, Státní archiv, Brno
  • Pouzar Vladimír, 1999, Almanach českých šlechtických rodů, Martin, Praha
  • Mates Vladimír, 2000, Jména tajemství zbavená. Malá domáci encyklopedie 250 nejčastejších příjmení, Epocha, Praha