Karnevaly, Ľudia, Podunajské, Reportáže, Slovenské

Veľký letný karneval v Senci

skala
Hits: 4205

V Sen­ci sa koná kaž­do­roč­ný Veľ­ký let­ný kar­ne­val. Pri­ťa­hu­je oby­va­te­ľov aj náv­štev­ní­kov z oko­li­tých obcí a miest, ponú­ka­júc zába­vu, kul­tú­ru a rôz­no­ro­dé akti­vi­ty pre všet­ky veko­vé kategórie.

Ten­to fareb­ný a živý fes­ti­val sa tra­dič­ne koná posled­ný pia­tok škol­ské­ho roka (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk). Prvý roč­ník Veľ­ké­ho let­né­ho kar­ne­va­lu sa usku­toč­nil v roku 1996. Odvte­dy sa podu­ja­tie koná pra­vi­del­ne kaž­dý rok (senec​.sk). Pôvod­nou myš­lien­kou bolo vytvo­riť podu­ja­tie, kto­ré by spo­ji­lo oby­va­te­ľov mes­ta Senec a poskyt­lo im pries­tor na kre­a­tív­ne vyjad­re­nie pro­stred­níc­tvom masiek a kos­tý­mov. Kar­ne­val začí­na v popo­lud­ňaj­ších hodi­nách na pešej zóne v cen­tre Sen­ca. Účast­ní­ci v pes­tro­fa­reb­ných mas­kách a kos­tý­moch sa zhro­maž­ďu­jú, aby sa zúčast­ni­li na sprie­vo­de mes­tom. Sprie­vod vedie cez hlav­né uli­ce mes­ta a sme­ru­je k Slneč­ným jaze­rám, kde pokra­ču­je boha­tý kul­túr­ny prog­ram. Počas sprie­vo­du môžu divá­ci vidieť rôz­ne tema­tic­ké sku­pi­ny, taneč­né súbo­ry (slo​va​kia​.tra​vel), diva­del­né pred­sta­ve­nia (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk), hudob­né kape­ly, šer­mia­rov, jazd­cov na koňoch, zbroj­no­šov, mažo­re­tiek, gaj­doš­ských súbo­rov a ďal­ších ume­lec­kých sku­pín. Počas celé­ho dňa pre­bie­ha­jú na rôz­nych mies­tach mes­ta rôz­ne podu­ja­tia, vrá­ta­ne det­ských pred­sta­ve­ní, taneč­ných vystú­pe­ní a hudob­ných kon­cer­tov (slo​va​kia​.tra​vel).

Jed­ným z hlav­ných láka­diel kar­ne­va­lu je súťaž o naj­lep­šiu mas­ku. Poro­ta hod­no­tí ori­gi­na­li­tu, nápa­di­tosť a pre­ve­de­nie masiek. Pre deti sú pri­pra­ve­né rôz­ne akti­vi­ty, ako naprí­klad maľo­va­nie na tvár, tvo­ri­vé diel­ne či hry (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk). Príp­ra­vy na kar­ne­val začí­na­jú už nie­koľ­ko mesia­cov pred samot­ným podu­ja­tím (senec​.sk). Orga­ni­zá­to­ri spo­lu­pra­cu­jú s miest­ny­mi ško­la­mi, kul­túr­ny­mi inšti­tú­cia­mi a dob­ro­voľ­ník­mi, aby zabez­pe­či­li hlad­ký prie­beh akcie. Výro­ba masiek a kos­tý­mov je čas­to výsled­kom spo­loč­né­ho úsi­lia rodín, pria­te­ľov či škol­ských tried (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk).

Rok 2015

Po dru­hý­krát som zveč­nil kar­ne­val v roku 2015.

Rok 2009

V Sen­ci sa konal aj v roku 2009 ​“Veľ­ký let­ný kar­ne­val”, ten­to­krát 26.6.2009. Ja som sa zúčast­nil po prvý krát. Pred­tým som počú­val o tom­to kar­ne­va­le samé chvá­ly, tak som bol veľ­mi zve­da­vý. Musím pove­dať, že som bol nad­še­ný a to pre­dov­šet­kým kvô­li dvom veciam. Po prvé videl som, že ak sa dá ľuďom pries­tor, tak sú tvo­ri­ví a nie­len to, ale aj tvo­ria. Po dru­hé, atmo­sfé­ra bola výbor­ná, ľudia sa teši­li. Ten­to rok pri­tom hro­zi­lo, že všet­ci zmok­ne­me, hodi­nu pred­tým bola zatia­hnu­tá oblo­ha a lia­lo a lia­lo. Asi pol­ho­di­nu pred šies­tou večer vykuk­lo sln­ko a chva­la­bo­hu vykuk­li aj ľudia.

The Gre­at Sum­mer Car­ni­val is held annu­al­ly in Senec. It att­racts both locals and visi­tors from sur­roun­ding towns and vil­la­ges, offe­ring enter­tain­ment, cul­tu­re, and a varie­ty of acti­vi­ties for all age groups.

This color­ful and live­ly fes­ti­val tra­di­ti­onal­ly takes pla­ce on the last Fri­day of the scho­ol year (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk). The first edi­ti­on of the Gre­at Sum­mer Car­ni­val was held in 1996, and sin­ce then, the event has been orga­ni­zed annu­al­ly (senec​.sk). The ori­gi­nal idea was to cre­a­te an event that would bring toget­her the resi­dents of Senec and pro­vi­de them with a plat­form for cre­a­ti­ve expres­si­on through masks and cos­tu­mes. The car­ni­val starts in the after­no­on on the pedes­trian zone in the cen­ter of Senec. Par­ti­ci­pants dres­sed in color­ful masks and cos­tu­mes gat­her to take part in a para­de through the town. The para­de rou­te leads through the main stre­ets and ends at Sun­ny Lakes, whe­re a rich cul­tu­ral prog­ram con­ti­nu­es. Along the para­de rou­te, spec­ta­tors can enjoy vari­ous the­med groups, dan­ce ensem­bles (slo​va​kia​.tra​vel), the­a­ter per­for­man­ces (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk), music bands, fen­cers, hor­se riders, knights, majo­ret­tes, bag­pi­pe groups, and other artis­tic per­for­man­ces. Throug­hout the day, dif­fe­rent parts of the city host vari­ous events, inc­lu­ding children’s per­for­man­ces, dan­ce sho­ws, and live music con­certs (slo​va​kia​.tra​vel).

One of the main att­rac­ti­ons of the car­ni­val is the Best Cos­tu­me Com­pe­ti­ti­on. A jury eva­lu­ates ori­gi­na­li­ty, cre­a­ti­vi­ty, and exe­cu­ti­on of the cos­tu­mes. Vari­ous acti­vi­ties for chil­dren are also avai­lab­le, such as face pain­ting, cre­a­ti­ve works­hops, and games (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk). Pre­pa­ra­ti­ons for the car­ni­val begin months in advan­ce (senec​.sk). Orga­ni­zers col­la­bo­ra­te with local scho­ols, cul­tu­ral ins­ti­tu­ti­ons, and volun­te­ers to ensu­re the smo­oth exe­cu­ti­on of the event. The cre­a­ti­on of masks and cos­tu­mes is often a col­lec­ti­ve effort invol­ving fami­lies, friends, and scho­ol clas­ses (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk).

Year 2015

For the second time, I cap­tu­red the car­ni­val in 2015.

Year 2009

The Gre­at Sum­mer Car­ni­val was also held in Senec in 2009, on June 26, 2009. It was my first time atten­ding. Befo­re that, I had heard many gre­at things about this car­ni­val, so I was real­ly curi­ous. I have to say that I was thril­led, espe­cial­ly for two reasons.

First, I saw that when peop­le are given spa­ce, they are cre­a­ti­ve, and not only that, but they actu­al­ly cre­a­te. Second, the atmo­sp­he­re was ama­zing, and peop­le were having fun. That year, we were wor­ried about rain — an hour befo­re the event, the sky was over­cast, and it was pou­ring rain. Then, about half an hour befo­re six in the eve­ning, the sun came out, and thank­ful­ly, so did the people.

A Nagy Nyá­ri Kar­ne­vál éven­te meg­ren­de­zés­re kerül Sze­ni­cen (Senec). Ez az ese­mé­ny vonz­za a hely­ie­ket és a láto­ga­tó­kat a kör­ny­ező fal­vak­ból és váro­sok­ból, és szó­ra­ko­zást, kul­tú­rát és vál­to­za­tos prog­ra­mo­kat kínál min­den korosz­tá­ly számára.

Ez a szí­nes és élénk fesz­ti­vál hagy­o­má­ny­o­san az isko­lai év utol­só pén­te­kén kerül meg­ren­de­zés­re (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk). Az első Nagy Nyá­ri Kar­ne­vált 1996-​ban tar­tot­ták, és azó­ta éven­te meg­ren­de­zik (senec​.sk). Az ere­de­ti ötlet az volt, hogy öss­ze­hoz­za Sze­nic lakó­it, és lehe­tősé­get biz­to­sít­son szá­muk­ra a kre­a­tív önki­fe­je­zés­re masz­kok és jel­me­zek segítségével.

A kar­ne­vál délu­tán kez­dődik Sze­nic sétá­ló­öve­ze­té­ben. A részt­ve­vők szí­nes masz­kok­ban és jel­me­zek­ben gyüle­kez­nek, hogy fel­vo­nul­ja­nak a váro­son keresz­tül. A fel­vo­nu­lás a főut­cá­kon halad, és a Napfé­ny­es Tavak­nál (Slneč­né jaze­rá) ér véget, ahol egy gaz­dag kul­tu­rá­lis prog­ram foly­ta­tó­dik. A fel­vo­nu­lás során a nézők külön­fé­le tema­ti­kus cso­por­to­kat, táncc­so­por­to­kat (slo​va​kia​.tra​vel), szín­há­zi előa­dá­so­kat (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk), zene­ka­ro­kat, kard­ví­vó­kat, lova­so­kat, lova­go­kat, maz­so­ret­te­ket, dudás egy­üt­te­se­ket és más művés­ze­ti cso­por­to­kat lát­hat­nak. A nap foly­amán a város külön­böző pont­jain külön­fé­le prog­ra­mok zaj­la­nak, bele­ér­tve gyer­me­ke­lőa­dá­so­kat, tánc­be­mu­ta­tó­kat és élőze­nei kon­cer­te­ket (slo​va​kia​.tra​vel).

A kar­ne­vál egy­ik fő att­rak­ci­ó­ja a leg­jobb maszk ver­se­nye. A zsűri érté­ke­li az ere­de­ti­sé­get, a kre­a­ti­vi­tást és a kivi­te­le­zést. A gyer­me­kek szá­má­ra külön­böző prog­ra­mok áll­nak ren­del­ke­zés­re, pél­dá­ul arc­fes­tés, kéz­műves fog­lal­ko­zá­sok és játé­kok (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk). A kar­ne­vál előkés­züle­tei hóna­pok­kal a ren­dez­vé­ny előtt kez­dőd­nek (senec​.sk). A szer­ve­zők helyi isko­lák­kal, kul­tu­rá­lis intéz­mé­ny­ek­kel és önkén­te­sek­kel működ­nek egy­ütt a ren­dez­vé­ny sike­res lebo­ny­o­lí­tá­sa érde­ké­ben. A masz­kok és jel­me­zek kés­zí­té­se gyak­ran közös csa­lá­di, bará­ti vagy isko­lai osz­tá­ly­ok egy­ütt­működé­sé­nek ered­mé­nye (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk).

2015

Másods­zor örökí­tet­tem meg a kar­ne­vált 2015-ben.

2009

A Nagy Nyá­ri Kar­ne­vált Sze­ni­cén 2009-​ben is meg­ren­dez­ték, még­hoz­zá június 26-​án. Ez volt az első alka­lom, hogy részt vet­tem raj­ta. Koráb­ban csak dic­sé­re­te­ket hal­lot­tam erről a kar­ne­vál­ról, ezért nagy­on kívánc­si voltam.

Azt kell mon­da­nom, hogy el vol­tam ragad­tat­va, különösen két dolog miatt.

Elős­zör is lát­tam, hogy ha az embe­rek lehe­tősé­get kap­nak, akkor kre­a­tí­vak, és nemc­sak gon­dol­kod­nak, hanem alkot­nak is. Másods­zor, a han­gu­lat fan­tasz­ti­kus volt, és min­den­ki élvez­te az ese­mé­nyt. Ebben az évben esőre volt kilá­tás – egy órá­val a ren­dez­vé­ny előtt az ég borult volt, és sza­kadt az eső. Aztán fél órá­val hat előtt kisütött a nap, és sze­renc­sé­re az embe­rek is előbújtak.

Veli­ki Letn­ji Kar­ne­val odr­ža­va se sva­ke godi­ne u Sen­ci. Ovaj doga­đaj pri­vla­či lokal­ne sta­nov­ni­ke i pose­ti­oce iz okol­nih sela i gra­do­va, nude­ći zaba­vu, kul­tu­ru i raz­novrs­ne aktiv­nos­ti za sve uzraste.

Ovaj šare­ni i živo­pi­san fes­ti­val tra­di­ci­onal­no se odr­ža­va posledn­jeg pet­ka škol­ske godi­ne (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk). Prvi Veli­ki Letn­ji Kar­ne­val odr­žan je 1996. godi­ne, a od tada se orga­ni­zu­je sva­ke godi­ne (senec​.sk). Ori­gi­nal­na ide­ja bila je da se oku­pi sta­nov­ni­štvo Sen­ca i omo­gu­ći im pros­tor za kre­a­tiv­no izra­ža­van­je kroz mas­ke i kostime.

Kar­ne­val počin­je popod­ne na pešač­koj zoni u cen­tru Sen­ca. Učes­ni­ci obu­če­ni u šare­ne mas­ke i kos­ti­me okupl­ja­ju se kako bi učes­tvo­va­li u para­di kroz grad. Para­da pro­la­zi glav­nim uli­ca­ma i zavr­ša­va se na Sun­ca­nim Jeze­ri­ma, gde se nastavl­ja bogat kul­tur­ni prog­ram. Tokom para­de, pose­ti­oci mogu vide­ti raz­li­či­te temat­ske gru­pe, ples­ne ansam­ble (slo​va​kia​.tra​vel), pozo­riš­ne pred­sta­ve (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk), muzič­ke ben­do­ve, mače­va­oce, kon­ja­ni­ke, vite­zo­ve, mažo­ret­kin­je, gaj­daš­ke ansam­ble i dru­ge umet­nič­ke gru­pe. Tokom celog dana, na raz­nim mes­ti­ma u gra­du odr­ža­va­ju se broj­na deša­van­ja, ukl­ju­ču­ju­ći deč­je pred­sta­ve, ples­ne nastu­pe i muzič­ke kon­cer­te (slo​va​kia​.tra​vel).

Jed­na od glav­nih atrak­ci­ja kar­ne­va­la je tak­mi­čen­je za naj­bol­ju mas­ku. Žiri ocen­ju­je ori­gi­nal­nost, kre­a­tiv­nost i izra­du mas­ki. Za decu su pri­preml­je­ne raz­ne aktiv­nos­ti, poput osli­ka­van­ja lica, kre­a­tiv­nih radi­oni­ca i iga­ra (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk). Pri­pre­me za kar­ne­val počin­ju neko­li­ko mese­ci unap­red (senec​.sk). Orga­ni­za­to­ri sara­đu­ju sa lokal­nim ško­la­ma, kul­tur­nim ins­ti­tu­ci­ja­ma i volon­te­ri­ma kako bi osi­gu­ra­li uspeš­nu rea­li­za­ci­ju doga­đa­ja. Izra­da mas­ki i kos­ti­ma čes­to je rezul­tat zajed­nič­kog tru­da poro­di­ca, pri­ja­tel­ja i škol­skih raz­re­da (vel​ky​let​ny​kar​ne​val​.sk).

2015

Dru­gi put sam zabe­le­žio kar­ne­val 2015. godine.

2009

Veli­ki Letn­ji Kar­ne­val odr­žan je u Sen­ci i 2009. godi­ne, tač­ni­je 26. juna 2009. Ovo je bilo prvi put da sam učes­tvo­vao. Pre toga sam čuo samo pohva­le o ovom kar­ne­va­lu, pa sam bio veoma radoznao.

Moram da kažem da sam bio odu­ševl­jen, poseb­no iz dva razloga.

Prvo, video sam da kada se lju­di­ma pru­ži pri­li­ka, oni su kre­a­tiv­ni, ne samo da raz­mišl­ja­ju, već i stva­ra­ju. Dru­go, atmo­s­fe­ra je bila fan­tas­tič­na, lju­di su se istin­ski zabavl­ja­li. Te godi­ne je posto­ja­la pre­tn­ja kišom – sat vre­me­na pre doga­đa­ja, nebo je bilo pre­kri­ve­no obla­ci­ma i kiša je pljuš­ta­la. Onda, pola sata pre šest uve­če, sun­ce je zasi­ja­lo, i na sre­ću, poja­vi­li su se i ljudi.

Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, České, Česko, Južné Čechy, Obce, Zahraničie

Netolice – jedno z najstarších miest v Čechách

skala
Hits: 108

Neto­li­ce je mes­teč­ko nachá­dza­jú­ce sa v juž­ných Čechách, pri­bliž­ne 20 kilo­met­rov západ­ne od Čes­kých Budějo­víc, žije tu pri­bliž­ne 2 500 oby­va­te­ľov. Prvá písom­ná zmien­ka o Neto­li­ciach pochá­dza z roku 981, keď sú spo­mí­na­né v Kos­mo­vej kro­ni­ke ako hra­dis­ko. Arche­olo­gic­ké nále­zy však naz­na­ču­jú osíd­le­nie tej­to oblas­ti už v dobe bron­zo­vej. V 8. sto­ro­čí sa tu usa­di­li Slo­va­nia, čo robí z Neto­líc jed­no z naj­star­ších miest v Čechách (hola​so​vi​ce​.eu). Po vyvraž­de­ní rodu Slav­ní­kov­cov v roku 995 sa hra­dis­ko Neto­li­ce sta­lo majet­kom vlád­nu­ce­ho rodu Pře­mys­lov­cov. Pod hra­dis­kom vznik­la osa­da oko­lo kos­to­la svä­té­ho Vác­la­va, kto­rá sa postup­ne roz­ras­ta­la a sta­la sa cen­trom obcho­du a sprá­vy v regi­ó­ne (en​.wiki​pe​dia​.org).

His­to­ric­ké jad­ro Neto­líc je mest­skou pamiat­ko­vou zónou s množ­stvom zacho­va­lých his­to­ric­kých budov. Zámok Kra­toch­ví­le je rene­sanč­ný zámok z roku 1583, posta­ve­ný ako lovec­ký zámok pre Vilé­ma z Rožm­ber­ka v štý­le talian­skych víl. Nachá­dza sa v čas­ti Pet­rův Dvůr a je národ­nou kul­túr­nou pamiat­kou (en​.wiki​pe​dia​.org). Kos­tol svä­té­ho Vác­la­va je pôvod­ne gotic­ká stav­ba s román­sky­mi prv­ka­mi z dru­hej polo­vi­ce 13. sto­ro­čia, s rene­sanč­nou vežou. Kos­tol Nane­bov­za­tia Pan­ny Márie pochá­dza z dru­hej polo­vi­ce 13. sto­ro­čia, v 17. sto­ro­čí pre­šiel rano­ba­ro­ko­vou pre­stav­bou. Rad­ni­ca je neore­ne­sanč­ná budo­va z roku 1869 na Mie­ro­vom námes­tí. Baro­ko­vá fon­tá­na sa nachá­dza sa na námes­tí a pochá­dza z roku 1677. Na vrchu Sva­tý Ján sa nachá­dza Arche­opark Neto­li­ce, kto­rý pre­zen­tu­je výsled­ky arche­olo­gic­ké­ho výsku­mu rano­stre­do­ve­ké­ho hra­dis­ka for­mou pria­mej rekon­štruk­cie. Náv­štev­ní­ci tu môžu vidieť rekon­štru­ova­né opev­ne­nie, pali­sá­du a stráž­nu vežu, kto­rá slú­ži aj ako roz­hľad­ňa s výhľa­dom na mes­to a oko­li­tú kra­ji­nu (hola​so​vi​ce​.eu). Neto­li­ce sú zná­me svo­ji­mi tra­dič­ný­mi podu­ja­tia­mi, ako je Sta­ro­čes­ký jar­mark ​“Na Linec­ké ces­tě”, kto­rý sa koná v máji a ponú­ka ukáž­ky reme­siel, tra­dič­nej hud­by a tan­ca. Medzi význam­né osob­nos­ti spo­je­né s Neto­li­ca­mi pat­rí Josef Štěpá­nek Neto­lic­ký (asi 1460 – 1538), čes­ký ryb­ni­kár a archi­tekt, kto­rý sa podie­ľal na budo­va­ní ryb­ní­kov v juž­ných Čechách (en​.wiki​pe​dia​.org).

Oko­lie Neto­líc je boha­té na ryb­ní­ky a lesy, čo posky­tu­je ide­ál­ne pod­mien­ky pre milov­ní­kov prí­ro­dy a rekre­ácie. Ryb­ník Mnich, zalo­že­ný v 15. ale­bo 16. sto­ro­čí, je obľú­be­ným mies­tom na pre­chádz­ky a rela­xá­ciu. Na jeho hrá­dzi sa nachá­dza­jú dva his­to­ric­ky cen­né kamen­né oblú­ko­vé mos­ty (en​.wiki​pe​dia​.org). V blíz­kos­ti mes­ta sa nachá­dza aj pút­nic­ké mies­to Lomec s kos­to­lom mena Pan­ny Márie, kto­rý je jed­ným z naj­výz­nam­nej­ších baro­ko­vých pút­nic­kých miest v juž­ných Čechách (hola​so​vi​ce​.eu).

Neto­li­ce is a small town loca­ted in South Bohe­mia, app­ro­xi­ma­te­ly 20 kilo­me­ters west of Čes­ké Budějo­vi­ce, with a popu­la­ti­on of around 2,500. The first writ­ten men­ti­on of Neto­li­ce dates back to 981 when it was recor­ded as a for­ti­fied sett­le­ment in the Chro­nic­le of Cos­mas. Howe­ver, archa­e­olo­gi­cal fin­dings sug­gest that the area was inha­bi­ted as ear­ly as the Bron­ze Age. In the 8th cen­tu­ry, Slavs sett­led here, making Neto­li­ce one of the oldest towns in Bohe­mia (hola​so​vi​ce​.eu). After the mas­sac­re of the Slav­ník dynas­ty in 995, the Neto­li­ce stron­ghold beca­me the pro­per­ty of the ruling Pře­mys­lid dynas­ty. A sett­le­ment deve­lo­ped below the for­tress around the Church of St. Wen­ces­las, gra­du­al­ly expan­ding into a regi­onal cen­ter of tra­de and admi­ni­stra­ti­on (en​.wiki​pe​dia​.org).

The his­to­ri­cal core of Neto­li­ce is a muni­ci­pal heri­ta­ge zone with many well-​preserved his­to­ri­cal buil­dings. Kra­toch­ví­le Cha­te­au, a Renais­san­ce hun­ting lod­ge built in 1583 for Vilém of Rožm­berk in the sty­le of Ita­lian vil­las, is loca­ted in the Pet­rův Dvůr dis­trict and is a nati­onal cul­tu­ral monu­ment (en​.wiki​pe​dia​.org). The Church of St. Wen­ces­las is ori­gi­nal­ly a Got­hic struc­tu­re with Roma­ne­sque ele­ments from the second half of the 13th cen­tu­ry, fea­tu­ring a Renais­san­ce tower. The Church of the Assump­ti­on of the Vir­gin Mary also dates back to the second half of the 13th cen­tu­ry and under­went an ear­ly Baro­que recons­truc­ti­on in the 17th cen­tu­ry. The town hall is a Neo-​Renaissance buil­ding from 1869, loca­ted on Pea­ce Squ­are. A Baro­que foun­tain from 1677 is also situ­ated in the squ­are. On St. John’s Hill (Sva­tý Ján), the Neto­li­ce Archa­e­opark pre­sents the results of archa­e­olo­gi­cal rese­arch on the ear­ly medie­val stron­ghold through direct recons­truc­ti­on. Visi­tors can see recons­truc­ted for­ti­fi­ca­ti­ons, a pali­sa­de, and a watch­to­wer, which also ser­ves as a lookout point offe­ring vie­ws of the town and sur­roun­ding coun­try­si­de (hola​so​vi​ce​.eu).

Neto­li­ce is kno­wn for its tra­di­ti­onal events, such as the Old Czech Fair Na Linec­ké ces­tě, held in May, fea­tu­ring demon­stra­ti­ons of crafts, tra­di­ti­onal music, and dan­ce. Among the notab­le figu­res asso­cia­ted with Neto­li­ce is Josef Štěpá­nek Neto­lic­ký (c. 1460 – 1538), a Czech pond buil­der and archi­tect who con­tri­bu­ted to the cons­truc­ti­on of fish­ponds in South Bohe­mia (en​.wiki​pe​dia​.org).

The sur­roun­dings of Neto­li­ce are rich in fish­ponds and forests, pro­vi­ding ide­al con­di­ti­ons for natu­re lovers and rec­re­a­ti­on. Mnich Pond, estab­lis­hed in the 15th or 16th cen­tu­ry, is a popu­lar spot for walks and rela­xa­ti­on. Two his­to­ri­cal­ly sig­ni­fi­cant sto­ne arch brid­ges are loca­ted on its dam (en​.wiki​pe​dia​.org). Near the town, the­re is also the pilg­ri­ma­ge site of Lomec with the Church of the Name of the Vir­gin Mary, one of the most impor­tant Baro­que pilg­ri­ma­ge sites in South Bohe­mia (hola​so​vi​ce​.eu).

Neto­litz ist eine kle­i­ne Stadt in Süd­böh­men, etwa 20 Kilo­me­ter west­lich von Čes­ké Budějo­vi­ce, mit einer Bevöl­ke­rung von etwa 2.500 Ein­woh­nern. Die ers­te sch­rift­li­che Erwäh­nung von Neto­litz stammt aus dem Jahr 981, als sie in der Chro­nik des Cos­mas als befes­tig­te Sied­lung erwähnt wur­de. Archä­o­lo­gis­che Fun­de deuten jedoch darauf hin, dass die Gegend bere­its in der Bron­ze­ze­it besie­delt war. Im 8. Jahr­hun­dert lie­ßen sich hier Sla­wen nie­der, was Neto­litz zu einer der ältes­ten Städ­te Böh­mens macht (hola​so​vi​ce​.eu). Nach dem Mas­sa­ker an der Dynas­tie der Sla­wni­ki­den im Jahr 995 wur­de die Fes­tung Neto­litz Eigen­tum der herrs­chen­den Dynas­tie der Pře­mys­li­den. Unter­halb der Fes­tung ents­tand eine Sied­lung um die Kir­che des Hl. Wen­zel, die sich all­mäh­lich aus­dehn­te und zu einem regi­ona­len Handels- und Ver­wal­tungs­zen­trum wur­de (en​.wiki​pe​dia​.org).

Der his­to­ris­che Stadt­kern von Neto­litz ist eine städ­tis­che Denk­mal­zo­ne mit zahl­re­i­chen gut erhal­te­nen his­to­ris­chen Gebä­u­den. Das Sch­loss Kra­toch­ví­le, ein Renaissance-​Jagdschloss aus dem Jahr 1583, wur­de für Vilém von Rosen­berg im Stil ita­lie­nis­cher Vil­len erbaut. Es befin­det sich im Stadt­te­il Pet­rův Dvůr und ist ein nati­ona­les Kul­tur­denk­mal (en​.wiki​pe​dia​.org). Die Kir­che des Hl. Wen­zel ist urs­prün­glich ein gotis­ches Bau­werk mit roma­nis­chen Ele­men­ten aus der zwe­i­ten Hälf­te des 13. Jahr­hun­derts und ver­fügt über einen Renais­san­ce­turm. Die Kir­che Mariä Him­mel­fa­hrt stammt eben­falls aus der zwe­i­ten Hälf­te des 13. Jahr­hun­derts und wur­de im 17. Jahr­hun­dert früh­ba­rock umge­baut. Das Rat­haus ist ein neore­nais­san­ce Gebä­u­de aus dem Jahr 1869 am Frie­dens­platz. Ein baroc­ker Brun­nen aus dem Jahr 1677 befin­det sich eben­falls auf dem Platz. Auf dem Hügel Sva­tý Ján befin­det sich der Archä­o­park Neto­litz, der die Ergeb­nis­se archä­o­lo­gis­cher Fors­chun­gen über die früh­mit­te­lal­ter­li­che Fes­tung durch direk­te Rekons­truk­ti­on prä­sen­tiert. Besu­cher kön­nen rekons­tru­ier­te Befes­ti­gung­san­la­gen, eine Pali­sa­de und einen Wach­turm besich­ti­gen, der auch als Aus­sichts­punkt mit Blick auf die Stadt und die umlie­gen­de Lands­chaft dient (hola​so​vi​ce​.eu).

Neto­litz ist bekannt für sei­ne tra­di­ti­onel­len Verans­tal­tun­gen, wie den alt­böh­mis­chen Jahr­mar­kt Na Linec­ké ces­tě, der im Mai statt­fin­det und Han­dwerks­vor­füh­run­gen, tra­di­ti­onel­le Musik und Tanz bie­tet. Zu den bede­uten­den Per­sön­lich­ke­i­ten, die mit Neto­litz ver­bun­den sind, gehört Josef Štěpá­nek Neto­lic­ký (ca. 1460 – 1538), ein tsche­chis­cher Teich­bau­er und Archi­tekt, der an der Errich­tung von Fisch­te­i­chen in Süd­böh­men bete­i­ligt war (en​.wiki​pe​dia​.org).

Die Umge­bung von Neto­litz ist reich an Tei­chen und Wäl­dern, die ide­a­le Bedin­gun­gen für Natur­lieb­ha­ber und Erho­lung bie­ten. Der Mnich-​Teich, der im 15. oder 16. Jahr­hun­dert ange­legt wur­de, ist ein belieb­ter Ort für Spa­zier­gän­ge und Ents­pan­nung. Auf sei­nem Damm befin­den sich zwei his­to­risch bede­uten­de Ste­in­bo­genb­rüc­ken (en​.wiki​pe​dia​.org). In der Nähe der Stadt liegt auch der Wall­fa­hr­t­sort Lomec mit der Kir­che des Namens Mariens, einer der wich­tigs­ten baroc­ken Wall­fa­hr­t­sor­te in Süd­böh­men (hola​so​vi​ce​.eu).

Neto­li­ce je měs­teč­ko nachá­ze­jí­cí se v již­ních Čechách, přib­liž­ně 20 kilo­met­rů západ­ně od Čes­kých Budějo­vic, s popu­la­cí oko­lo 2 500 oby­va­tel. Prv­ní písem­ná zmín­ka o Neto­li­cích pochá­zí z roku 981, kdy jsou zmí­něny v Kos­mo­vě kro­ni­ce jako hra­diš­tě. Arche­olo­gic­ké nále­zy však naz­na­ču­jí osíd­le­ní této oblas­ti již v době bron­zo­vé. V 8. sto­le­tí se zde usa­di­li Slo­va­né, což činí z Neto­lic jed­no z nej­star­ších měst v Čechách (hola​so​vi​ce​.eu). Po vyvraž­dění rodu Slav­ní­kov­ců v roce 995 se hra­diš­tě Neto­li­ce sta­lo majet­kem vlád­nou­cí­ho rodu Pře­mys­lov­ců. Pod hra­diš­těm vznik­la osa­da oko­lo kos­te­la sva­té­ho Vác­la­va, kte­rá se postup­ně roz­růs­ta­la a sta­la se cen­trem obcho­du a sprá­vy v regi­onu (en​.wiki​pe​dia​.org).

His­to­ric­ké jád­ro Neto­lic je měst­skou památ­ko­vou zónou s množ­stvím zacho­va­lých his­to­ric­kých budov. Zámek Kra­toch­ví­le je rene­sanč­ní zámek z roku 1583, posta­ve­ný jako lovec­ký zámek pro Vilé­ma z Rožm­ber­ka ve sty­lu ital­ských vil. Nachá­zí se v čás­ti Pet­rův Dvůr a je národ­ní kul­tur­ní památ­kou (en​.wiki​pe​dia​.org). Kos­tel sva­té­ho Vác­la­va je původ­ně gotic­ká stav­ba s román­ský­mi prv­ky z dru­hé polo­vi­ny 13. sto­le­tí, s rene­sanč­ní věží. Kos­tel Nane­bev­ze­tí Pan­ny Marie pochá­zí z dru­hé polo­vi­ny 13. sto­le­tí, v 17. sto­le­tí pro­šel raně barok­ní pře­stav­bou. Rad­ni­ce je neore­ne­sanč­ní budo­va z roku 1869 na Míro­vém náměs­tí. Barok­ní kaš­na se nachá­zí na náměs­tí a pochá­zí z roku 1677. Na vrchu Sva­tý Jan se nachá­zí Arche­opark Neto­li­ce, kte­rý pre­zen­tu­je výsled­ky arche­olo­gic­ké­ho výzku­mu raně stře­do­věké­ho hra­diš­tě for­mou pří­mé rekons­truk­ce. Návš­těv­ní­ci zde mohou vidět rekons­tru­ova­né opev­nění, pali­sá­du a stráž­ní věž, kte­rá slou­ží i jako rozh­led­na s výhle­dem na měs­to a okol­ní kra­ji­nu (hola​so​vi​ce​.eu).

Neto­li­ce jsou zná­mé svý­mi tra­dič­ní­mi udá­los­tmi, jako je Sta­ro­čes­ký jar­mark ​“Na Linec­ké ces­tě”, kte­rý se koná v květ­nu a nabí­zí ukáz­ky řeme­sel, tra­dič­ní hud­by a tan­ce. Mezi význam­né osob­nos­ti spo­je­né s Neto­li­ce­mi patří Josef Štěpá­nek Neto­lic­ký (asi 1460 – 1538), čes­ký ryb­ní­kář a archi­tekt, kte­rý se podí­lel na budo­vá­ní ryb­ní­ků v již­ních Čechách (en​.wiki​pe​dia​.org).

Oko­lí Neto­lic je boha­té na ryb­ní­ky a lesy, což posky­tu­je ide­ál­ní pod­mín­ky pro milov­ní­ky pří­ro­dy a rekre­a­ce. Ryb­ník Mnich, zalo­že­ný v 15. nebo 16. sto­le­tí, je oblí­be­ným mís­tem na pro­cház­ky a rela­xa­ci. Na jeho hrá­zi se nachá­ze­jí dva his­to­ric­ky cen­né kamen­né oblou­ko­vé mos­ty (en​.wiki​pe​dia​.org). V blíz­kos­ti měs­ta se nachá­zí také pout­ní mís­to Lomec s kos­te­lem Jmé­na Pan­ny Marie, kte­rý je jed­ním z nej­výz­nam­něj­ších barok­ních pout­ních míst v již­ních Čechách (hola​so​vi​ce​.eu).

Odka­zy

TOP

Všet­ky

Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, Česko, Severná Morava, Zahraničie

Radhošt

skala
Hits: 101

Vrch Rad­hošť, s nad­mor­skou výš­kou 1 129 met­rov, je jed­ným z naj­výz­nam­nej­ších vrcho­lov Moravsko-​sliezskych Bes­kýd. Nachá­dza sa pri­bliž­ne 6 km seve­ro­vý­chod­ne od Rož­no­va pod Rad­hoš­tom a je zná­my svo­jou boha­tou his­tó­ri­ou, kul­túr­nym význa­mom a výhľad­mi na oko­li­té poho­ria, ako sú Bes­ky­dy, Valaš­sko, Jese­ní­ky, Malá a Veľ­ká Fat­ra. Rad­hošť je opra­de­ný mno­hý­mi legen­da­mi. Pod­ľa poves­tí bol v minu­los­ti uctie­va­ný ako síd­lo pohan­ské­ho boha Rade­gas­ta, boha sln­ka, voj­ny a víťazs­tva. Hoci pria­me dôka­zy o tom­to kul­te chý­ba­jú, tra­dí­cia pre­trva­la a dnes na tra­se z Pus­te­ven na Rad­hošť sto­jí socha Rade­gas­ta, vytvo­re­ná sochá­rom Albí­nom Poláš­kom (Wiki­pe­dia). Autor bolo pro­fe­so­rom ume­lec­kej ško­ly v Chi­ca­gu, a bol rodá­kom z Fren­štá­tu pod Rad­hoš­těm. Je auto­rom aj súso­šia Cyri­la a Meto­da, kto­rá sto­jí ved­ľa kapl­n­ky na Rad­hoš­ti a sochu pre­zi­den­ta Wil­so­na pred praž­ským hlav­ným nád­ra­žím. Rade­gast bol odlia­ty v zlie­var­ni fir­ma Maš­ka v Pra­he. Kon­krét­ne dva kusy. Jeden z nich bol umiest­ne­ný na Rah­doš­ti, ale v 90-​tych rokoch 20. sto­ro­čia bol nahra­de­ný ver­nou žulo­vou repli­kou. Ori­gi­ná­lu nevy­ho­vo­va­la tunaj­šia klí­ma, pre­to bol pre­miest­ne­ný na rad­ni­cu Fren­štá­tu pod Rad­hoš­tem. Dru­hý odlia­ty ori­gi­nál bol daro­va­ný do ZOO Pra­ha. Zau­jí­ma­vé je, ze Albín Polá­šek uva­žo­val vrá­tiť sa do rod­ných Bes­kýd a vo svo­jej záh­ra­de vytvo­riť háj pôvod­ných slo­van­ský bohov (Infor­mač­ná tabu­ľa). Z ďale­ka na Rad­hošť pri­chá­dza­li v minu­los­ti ľudia a pri­nies­li sme sem dary – doby­tok, časť úro­dy, úlo­vok. Kon­com jari tu sta­rí Slo­va­nia slá­vi­li let­ný slno­vrat. Vat­ry hore­li, tan­co­va­lo sa a spie­va­lo (slo​van​ska​ko​si​le​.cz). His­to­ric­ké zázna­my hovo­ria o uctie­va­ní Rade­gas­ta len u Slo­va­nov pri Balt­skom mori (Infor­mač­ná tabuľa).

V 9. sto­ro­čí mali na Rad­hošť zaví­tať solun­skí misi­oná­ri svä­tí Cyril a Metod, kto­rí údaj­ne necha­li zni­čiť mod­lu Rade­gas­ta a na jeho mies­te posta­vi­li kríž. Na pamiat­ku ich misie bola v rokoch 1896 – 1898 na vrcho­le posta­ve­ná Kapl­n­ka svä­té­ho Cyri­la a Meto­da, kto­rá je dnes naj­vyš­šie polo­že­nou sak­rál­nou stav­bou v Čes­kej repub­li­ke (kudyz​nu​dy​.cz).

Sever­né sva­hy Rad­hoš­ťa sú chrá­ne­né ako Národ­ná prí­rod­ná rezer­vá­cia Rad­hošť, vyhlá­se­ná v roku 1955. Rezer­vá­cia s roz­lo­hou 145 ha chrá­ni vzác­ne rast­lin­né a živo­číš­ne spo­lo­čen­stvá, vrá­ta­ne dru­hov ako je rys ostro­vid Lynx lynx či jaria­bok hôr­ny Tetras­tes bona­sia, Sala­man­dra sala­man­dra, Tri­tu­rus alpes­tris, Vipe­ra berus, Natrix natrix, Cico­nia nig­ra, Asio otus, Acci­pi­ter nisus, Acci­pi­ter gen­ti­lis, Fal­co sub­bu­teo, Canis lupus, Ursus arc­tos. Vysky­tu­jú sa tu tiež uni­kát­ne rast­li­ny, naprí­klad kam­zič­ník rakús­ky či kýcha­vi­ca zele­no­kve­tá. Na úze­mí rezer­vá­cie bota­nic­ký pries­kum pre­uká­zal výskyt Cam­py­los­te­lium saxi­co­la, Arun­cus vul­ga­ris, brus­ni­ca Vac­ci­nium myr­til­lus, Daph­ne meze­re­um, Lilium mar­ta­gon, Aco­ni­tum, Aco­ni­tum varie­ga­tum, Doro­ni­cum aus­tria­cum fir­mum sub­sp. mora­vi­cum, Gen­tia­na asc­le­pia­dea. Hlav­nou dre­vi­nou je buk les­ný Fagus syl­va­ti­ca. Pop­ri ňom javor Acer pse­du­o­pla­ta­nus, vzác­ne jed­ľa Abies alba (chra​ne​na​-uze​mi​.cz).

Kaž­do­roč­ne sa na Rad­hoš­ti kona­jú cyri­lo­me­tod­ské púte, kto­rých sa zúčast­ňu­jú tisíc­ky pút­ni­kov. Tie­to uda­los­ti pri­po­mí­na­jú význam­nú duchov­nú a kul­túr­nu his­tó­riu toh­to mies­ta (pro​stred​ni​bec​va​.cz). Naj­jed­no­duch­ší prí­stup na Rad­hosť je z Pus­te­ven, kam vedie lanov­ka z Tro­j­a­no­víc. Z Pus­te­ven vedie na vrchol Rad­hoš­ťa turis­tic­ký chod­ník, kto­rý pre­chá­dza oko­lo sochy Rade­gas­ta a ponú­ka nád­her­né výhľa­dy na oko­li­té hory. Táto tra­sa je súčas­ťou Náuč­né­ho chod­ní­ka Rade­gast, kto­rý na desia­tich zastáv­kach pred­sta­vu­je his­tó­riu a prí­ro­du oko­lia pamät­né­ho vrchu a turis­tic­kej oblas­ti Pus­te­ven. Celá hora je pre­tka­ná pod­zem­ný­mi chod­ba­mi a jas­ky­ňa­mi (ces​ke​ho​ry​.cz).

Mount Rad­hošť, with an ele­va­ti­on of 1,129 meters, is one of the most sig­ni­fi­cant peaks in the Moravian-​Silesian Bes­kids. It is loca­ted app­ro­xi­ma­te­ly 6 km nort­he­ast of Rož­nov pod Rad­hoš­těm and is reno­wned for its rich his­to­ry, cul­tu­ral sig­ni­fi­can­ce, and sce­nic vie­ws of the sur­roun­ding moun­tain ran­ges, inc­lu­ding the Bes­kids, Valaš­sko, Jese­ní­ky, Malá Fat­ra, and Veľ­ká Fatra.

Rad­hošť is shrou­ded in many legends. Accor­ding to folk­lo­re, it was once reve­red as the seat of the pagan god Rade­gast, the dei­ty of the sun, war, and vic­to­ry. Alt­hough direct evi­den­ce of this cult is lac­king, the tra­di­ti­on has endu­red, and today a sta­tue of Rade­gast stands along the trail from Pus­tev­ny to Rad­hošť. The sculp­tu­re was cre­a­ted by artist Albín Polá­šek (Wiki­pe­dia), a nati­ve of Fren­štát pod Rad­hoš­těm and a pro­fes­sor at the Art Ins­ti­tu­te of Chi­ca­go. Polá­šek is also the aut­hor of the sta­tue of Saints Cyril and Met­ho­dius, which stands next to the cha­pel on Rad­hošť, as well as the sta­tue of Pre­si­dent Wil­son in front of the main rai­lway sta­ti­on in Prague.

The Rade­gast sta­tue was cast at the Maš­ka foun­dry in Pra­gue, with two iden­ti­cal pie­ces pro­du­ced. One was pla­ced on Rad­hošť, but in the 1990s, it was repla­ced with a faith­ful gra­ni­te repli­ca becau­se the ori­gi­nal was not suited to the local cli­ma­te. The ori­gi­nal was moved to the town hall in Fren­štát pod Rad­hoš­těm. The second cast was dona­ted to Pra­gue Zoo. Inte­res­tin­gly, Albín Polá­šek once con­tem­pla­ted retur­ning to his nati­ve Bes­kids to cre­a­te a gar­den fea­tu­ring sta­tu­es of the ancient Sla­vic gods (Infor­ma­ti­on board). His­to­ri­cal records men­ti­on the wors­hip of Rade­gast only among the Slavs by the Bal­tic Sea (Infor­ma­ti­on board).

In the past, peop­le tra­ve­led from afar to Rad­hošť, brin­ging offe­rings such as lives­tock, crops, and game. At the end of spring, the ancient Slavs celeb­ra­ted the sum­mer sols­ti­ce on Rad­hošť. Bon­fi­res were lit, and peop­le dan­ced and sang (slo​van​ska​ko​si​le​.cz). 

In the 9th cen­tu­ry, the Thes­sa­lo­nian mis­si­ona­ries Saints Cyril and Met­ho­dius are said to have visi­ted Rad­hošť, alle­ged­ly des­tro­y­ing the idol of Rade­gast and erec­ting a cross in its pla­ce. To com­me­mo­ra­te the­ir mis­si­on, the Cha­pel of Saints Cyril and Met­ho­dius was built at the sum­mit bet­we­en 1896 and 1898, which today is the hig­hest sac­ral buil­ding in the Czech Repub­lic (kudyz​nu​dy​.cz).

The nort­hern slo­pes of Rad­hošť are pro­tec­ted as the Rad­hošť Nati­onal Natu­re Reser­ve, dec­la­red in 1955. The 145-​hectare reser­ve pre­ser­ves rare plant and ani­mal com­mu­ni­ties, inc­lu­ding spe­cies such as the Eura­sian lynx (Lynx lynx), wes­tern caper­cail­lie (Tetras­tes bona­sia), fire sala­man­der (Sala­man­dra sala­man­dra), alpi­ne newt (Tri­tu­rus alpes­tris), com­mon Euro­pe­an adder (Vipe­ra berus), grass sna­ke (Natrix natrix), black stork (Cico­nia nig­ra), long-​eared owl (Asio otus), spar­ro­wha­wk (Acci­pi­ter nisus), gos­ha­wk (Acci­pi­ter gen­ti­lis), Eura­sian hob­by (Fal­co sub­bu­teo), gray wolf (Canis lupus), and bro­wn bear (Ursus arc­tos). Uni­que plants also grow here, such as Doro­ni­cum aus­tria­cum fir­mum sub­sp. mora­vi­cum, Gen­tia­na asc­le­pia­dea, and Aco­ni­tum varie­ga­tum. The domi­nant tree spe­cies is the Euro­pe­an beech (Fagus syl­va­ti­ca), along­si­de syca­mo­re map­le (Acer pse­udo­pla­ta­nus) and rare sil­ver fir (Abies alba) (chra​ne​na​-uze​mi​.cz).

Each year, Rad­hošť hosts Cyril and Met­ho­dius pilg­ri­ma­ges, atten­ded by thou­sands of pilg­rims. The­se events high­light the site­’s sig­ni­fi­cant spi­ri­tu­al and cul­tu­ral his­to­ry (pro​stred​ni​bec​va​.cz). The easiest way to access Rad­hošť is from Pus­tev­ny, which is con­nec­ted by a cab­le car from Tro­j­a­no­vi­ce. From Pus­tev­ny, a tou­rist trail leads to the sum­mit of Rad­hošť, pas­sing by the Rade­gast sta­tue and offe­ring beau­ti­ful vie­ws of the sur­roun­ding moun­tains. This trail is part of the Rade­gast Natu­re Trail, which inc­lu­des ten stops sho­wca­sing the his­to­ry and natu­ral beau­ty of this memo­rab­le moun­tain and the Pus­tev­ny area. The moun­tain is also inter­la­ced with under­ground tun­nels and caves (ces​ke​ho​ry​.cz).

Vrch Rad­hošť s nad­mo­řs­kou výš­kou 1 129 met­rů je jed­ním z nej­výz­nam­něj­ších vrcho­lů Morav­skos­lez­ských Bes­kyd. Nachá­zí se přib­liž­ně 6 km seve­ro­vý­chod­ně od Rož­no­va pod Rad­hoš­těm a je zná­mý svou boha­tou his­to­rií, kul­tur­ním význa­mem a krás­ný­mi výhle­dy na okol­ní poho­ří, jako jsou Bes­ky­dy, Valaš­sko, Jese­ní­ky, Malá a Vel­ká Fatra.

Rad­hošť je opře­den mno­ha legen­da­mi. Pod­le pověs­tí byl v minu­los­ti uctí­ván jako síd­lo pohan­ské­ho boha Rade­gas­ta, boha slun­ce, vál­ky a vítězs­tví. Pří­mé důka­zy o tom­to kul­tu sice chy­bí, tra­di­ce však pře­trva­la, a dnes na tra­se z Pus­te­ven na Rad­hošť sto­jí socha Rade­gas­ta, jejímž auto­rem je sochař Albín Polá­šek (Wiki­pe­dia). Polá­šek byl pro­fe­so­rem umělec­ké ško­ly v Chi­ca­gu a pochá­zel z Fren­štá­tu pod Rad­hoš­těm. Je rov­něž auto­rem sou­so­ší sva­té­ho Cyri­la a Meto­děje, kte­ré sto­jí ved­le kap­le na Rad­hoš­ti, a sochy pre­zi­den­ta Wil­so­na před hlav­ním nád­ra­žím v Praze.

Socha Rade­gas­ta byla odli­ta ve slé­vár­ně fir­my Maš­ka v Pra­ze, a to hned dva­krát. Jeden odli­tek byl umís­těn na Rad­hoš­ti, avšak v 90. letech 20. sto­le­tí byl nahra­zen věr­nou žulo­vou repli­kou, pro­to­že ori­gi­ná­lu nevy­ho­vo­va­lo míst­ní kli­ma. Ori­gi­nál byl pro­to pře­mís­těn na rad­ni­ci ve Fren­štá­tě pod Rad­hoš­těm. Dru­hý odli­tek byl daro­ván do ZOO Pra­ha. Zají­ma­vos­tí je, že Albín Polá­šek uva­žo­val o návra­tu do rod­ných Bes­kyd, kde chtěl ve své zahra­dě vytvo­řit háj slo­van­ských bohů (Infor­mač­ní tabule).

V minu­los­ti při­chá­ze­li na Rad­hošť lidé zda­le­ka a nosi­li sem dary – doby­tek, část úro­dy, úlov­ky. Sta­ří Slo­va­né zde na kon­ci jara sla­vi­li let­ní slu­no­vrat. Hoře­ly vat­ry, tan­či­lo se a zpí­va­lo (slo​van​ska​ko​si​le​.cz). His­to­ric­ké zázna­my hovo­ří o uctí­vá­ní Rade­gas­ta pou­ze u Slo­va­nů u Balt­ské­ho moře (Infor­mač­ní tabule).

V 9. sto­le­tí měli na Rad­hošť zaví­tat soluňš­tí misi­oná­ři sva­tí Cyril a Meto­děj, kte­ří údaj­ně necha­li zni­čit mod­lu Rade­gas­ta a na jejím mís­tě posta­vi­li kříž. Na památ­ku jejich mise byla v letech 1896 – 1898 na vrcho­lu posta­ve­na Kap­le sva­té­ho Cyri­la a Meto­děje, kte­rá je dnes nej­vý­še polo­že­nou sak­rál­ní stav­bou v Čes­ké repub­li­ce (kudyz​nu​dy​.cz).

Sever­ní sva­hy Rad­hoš­tě jsou chrá­něny jako Národ­ní pří­rod­ní rezer­va­ce Rad­hošť, vyhlá­še­ná v roce 1955. Rezer­va­ce o roz­lo­ze 145 ha chrá­ní vzác­né rost­lin­né a živo­čiš­né spo­le­čen­ství, včet­ně dru­hů jako je rys ostro­vid (Lynx lynx), tetřev hlu­šec (Tetras­tes bona­sia), mlok skvr­ni­tý (Sala­man­dra sala­man­dra), čolek hor­ský (Tri­tu­rus alpes­tris), zmi­je obec­ná (Vipe­ra berus), užov­ka oboj­ko­vá (Natrix natrix), čáp čer­ný (Cico­nia nig­ra), kalous uša­tý (Asio otus), kra­hu­jec obec­ný (Acci­pi­ter nisus), jes­třáb les­ní (Acci­pi­ter gen­ti­lis), dřem­lík tun­dro­vý (Fal­co sub­bu­teo), vlk obec­ný (Canis lupus) a med­věd hnědý (Ursus arc­tos). V rezer­va­ci ros­tou uni­kát­ní rost­li­ny, napří­klad Doro­ni­cum aus­tria­cum fir­mum sub­sp. mora­vi­cum, Gen­tia­na asc­le­pia­dea a Aco­ni­tum varie­ga­tum. Hlav­ní dře­vi­nou je buk les­ní (Fagus syl­va­ti­ca), dále javor klen (Acer pse­udo­pla­ta­nus) a vzác­ná jed­le bělo­ko­rá (Abies alba) (chra​ne​na​-uze​mi​.cz).

Kaž­do­roč­ně se na Rad­hoš­ti kona­jí cyri­lo­me­to­děj­ské pou­tě, kte­rých se účast­ní tisí­ce pout­ní­ků. Tyto akce při­po­mí­na­jí význam­nou duchov­ní a kul­tur­ní his­to­rii toho­to mís­ta (pro​stred​ni​bec​va​.cz). Nej­jed­no­duš­ší pří­stup na Rad­hošť je z Pus­te­ven, kam vede lanov­ka z Tro­j­a­no­vic. Z Pus­te­ven vede na vrchol Rad­hoš­tě turis­tic­ká stez­ka, kte­rá míjí sochu Rade­gas­ta a nabí­zí nád­her­né výhle­dy na okol­ní hory. Tato tra­sa je sou­čás­tí Nauč­né stez­ky Rade­gast, kte­rá na dese­ti zasta­ve­ních před­sta­vu­je his­to­rii a pří­ro­du oko­lí památ­né hory a turis­tic­ké oblas­ti Pus­te­ven. Celá hora je prot­ká­na pod­zem­ní­mi chod­ba­mi a jes­ky­němi (ces​ke​ho​ry​.cz).

Odka­zy

TOP

Všet­ky

Use Facebook to Comment on this Post

Ľudia, Umenie, Vystúpenia

Folklór – kultúrne dedičstvo

skala
Hits: 5981

Folk­lór je z anglic­ké­ho folk lore – ľudo­vé zna­los­ti. Môže byť pova­hy slo­ves­nej, hudob­nej, dra­ma­tic­kej aj taneč­nej. Folk­lór­ne pre­ja­vy sa zača­li vytrá­cať s nástu­pom moder­nej tech­ni­ky. Zápis tex­tu a schop­nosť jeho číta­nia zaprí­či­nil men­ší pries­tor pre ľudo­vú tvor­bu (Wiki​pe​dia​.cz). Štú­di­om folk­ló­ru sa zaobe­rá folk­lo­ris­ti­ka. Na svo­je kro­je, pies­ne, zvy­ky, tan­ce sú jed­not­li­vé oblas­ti, obce pyš­né. Pre­zen­tá­cie folk­lór­nych zvy­kov jed­not­li­vých regi­ó­nov pre­bie­ha­jú na folk­lór­nych fes­ti­va­loch. Napr. vo Východ­nej, Myja­ve, Det­ve (Wiki​pe​dia​.sk). Z ľudo­vej hud­by čer­pa­jú inšpi­rá­ciu aj hudob­ní skla­da­te­lia váž­nej hud­by. V minu­los­ti napr. Edvard Hage­rup Grieg, Anto­nín Dvo­řák, Franz Liszt, Béla Bar­tók. Glo­bál­ny vplyv pôvod­ne ľudo­vej hud­by v 20. sto­ro­čí mala hud­ba čer­noš­ských komu­nít v USA. Šlo o pies­ňo­vú for­mu so špe­ci­fic­kou pen­ta­to­nic­kou moda­li­tou, cha­rak­te­ris­tic­ký­mi dva­násť­tak­to­vý­mi akor­dic­ký­mi postup­mi a sys­té­mom otáz­ka – odpo­veď v zbo­ro­vom spe­ve. V 19. sto­ro­čí bola táto for­ma nazva­ná blu­es. Zná­my je z neskor­šej doby vzá­jom­ný vplyv roc­ko­vej a folk­o­vej hud­by (Wiki​pe​dia​.cz). Pomer­ne zná­ma čes­ká hudob­ná sku­pi­na, kto­rá sa radí ku popu­lár­nej hud­be a má v sebe veľa prv­kov ľudo­vej hud­by je Čecho­mor, prí­pad­ne Fle­ret. Na Slo­ven­sku pôso­bí SĽUK – Slo­ven­ský ľudo­vý ume­lec­ký súbor, Lúč­ni­ca. Boha­tú tra­dí­ciu u nás majú folk­lór­ne sláv­nos­ti, napr. Folk­lór­ne sláv­nos­ti pod Poľa­nou, Det­vian­sky medzi­ná­rod­ný fes­ti­val ľudo­vej hud­by, tan­ca a spe­vu, Pod­ro­háčs­ke folk­lór­ne sláv­nos­ti v Zuber­ci, Mar­tin­ské Dožin­ky, Východ­ná (sko​vak​si​te​.com). Veľ­mi zná­mym zosku­pe­ním morav­skej folk­lór­nej sku­pi­ny je Hra­diš­ťan, s impo­zant­ným Jiřím (Jurou) Pav­li­com, kto­rý sa venu­je aj iným žán­rom. Pre mňa je doslo­va médi­om, akých svet veľa nemá. Naj­mä po roku 2000 sa tro­chu chva­la­bo­hu zača­li meniť pri­ori­ty a opäť oži­li tra­dič­né remes­lá, aspoň na rôz­nych jar­mo­koch, fes­ti­va­loch, iných kul­túr­nych a spo­lo­čen­ských podu­ja­tiach. V Nit­re sa koná kaž­do­roč­ne Jar­mok ľudo­vých reme­siel. V Bra­ti­sla­ve, v Kež­mar­ku a v Pieš­ťa­noch sa zalo­ži­la tra­dí­cia fes­ti­va­lov tra­dič­ných reme­siel, snáď aj v iných mes­tách. Mám pocit, že sa začí­na tro­chu viac aj opäť vážiť tra­dič­ná archi­tek­tú­ra v skan­ze­noch, v Pod­bie­li, v Pri­by­li­ne, v Mar­ti­ne.

Folk­lór comes from the English term ​“folk lore,” which trans­la­tes to folk kno­wled­ge. It encom­pas­ses ver­bal, musi­cal, dra­ma­tic, and dan­ce tra­di­ti­ons. Folk­lo­ric expres­si­ons began to fade with the advent of modern tech­no­lo­gy. The abi­li­ty to wri­te and read text led to less spa­ce for folk cre­a­ti­on (Wiki​pe​dia​.cz). The stu­dy of folk­lo­re falls under the domain of folk­lo­ris­tics. Dif­fe­rent regi­ons and com­mu­ni­ties take pri­de in the­ir tra­di­ti­onal cos­tu­mes, songs, cus­toms, and dan­ces. Pre­sen­ta­ti­ons of folk tra­di­ti­ons from vari­ous regi­ons often take pla­ce at folk­lo­re fes­ti­vals, such as tho­se in Východ­ná, Myja­va, and Det­va (Wiki​pe​dia​.sk).

Indi­vi­du­al com­po­sers of clas­si­cal music draw ins­pi­ra­ti­on from folk music. In the past, figu­res like Edvard Hage­rup Grieg, Anto­nín Dvo­řák, Franz Liszt, and Béla Bar­tók were influ­en­ced by folk music. In the 20th cen­tu­ry, the glo­bal impact of ori­gi­nal­ly folk music was evi­dent in the music of Afri­can Ame­ri­can com­mu­ni­ties in the USA. This form, cha­rac­te­ri­zed by a spe­ci­fic pen­ta­to­nic moda­li­ty, dis­tinc­ti­ve twelve-​bar chord prog­res­si­ons, and call-​and-​response pat­terns in cho­ral sin­ging, was ter­med ​“blu­es” in the 19th cen­tu­ry. Later on, the­re was a well-​known cross-​influence bet­we­en rock and folk music (Wiki​pe​dia​.cz).

In the Czech Repub­lic, the rela­ti­ve­ly well-​known musi­cal group blen­ding popu­lar music with ele­ments of folk music inc­lu­des Čecho­mor and Fle­ret. In Slo­va­kia, the­re are pro­mi­nent folk artis­tic ensem­bles like SĽUK (Slo­vak Folk Art Ensem­ble) and Lúč­ni­ca. Folk­lo­re fes­ti­vals, such as Folk­lo­re Fes­ti­vals under Poľa­na, the Det­va Inter­na­ti­onal Fes­ti­val of Folk Music, Dan­ce, and Song, Pod­ro­háč Folk­lo­re Fes­ti­vals in Zube­rec, Mar­tin­ské Dožin­ky, and Východ­ná, con­tri­bu­te to the rich tra­di­ti­on (sko​vak​si​te​.com).

A notab­le Mora­vian folk group is Hra­diš­ťan, led by the impres­si­ve Jiří (Jura) Pav­li­ca, who also explo­res other gen­res. For me, it is a true medium that the world does not have enough of. Espe­cial­ly after 2000, thank­ful­ly, pri­ori­ties have star­ted to shift, and tra­di­ti­onal crafts have expe­rien­ced a revi­val, at least at vari­ous fairs, fes­ti­vals, and other cul­tu­ral and social events. In Nit­ra, the Fes­ti­val of Folk Crafts takes pla­ce annu­al­ly. In Bra­ti­sla­va, Kež­ma­rok, and Pieš­ťa­ny, a tra­di­ti­on of fes­ti­vals celeb­ra­ting tra­di­ti­onal crafts has been estab­lis­hed, and hope­ful­ly, in other cities as well. I feel that tra­di­ti­onal archi­tec­tu­re is begin­ning to be valu­ed more again, espe­cial­ly in open-​air muse­ums like Pod­biel, Pri­by­li­na, and Martin.

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post