Jaroslav Burian – Využití dát ze senzorických sítí pro potřeby plánovaní města Olomouce

Tento príspevok zaznel na konferencii GIS Slovakia 2026.

Príspevok Jaroslava Buriana bol zameraný na praktické využitie dát zo senzorických sietí pre potreby plánovania mesta Olomouc. Ťažiskom prezentácie bol konkrétny príklad budovania dátovej a analytickej infraštruktúry mesta, ktorá prepája senzorické merania, otvorené dáta, IoT technológie a koncept digitálneho dvojčaťa. Ide o systematicky budovanú súčasť širšieho mestského dátového ekosystému. Prezentácia bola zasadená do medzinárodného projektu EnCLOD (Enhancing Governance Capacities of Local Authorities Using Open Data), realizovaného v rámci programu Interreg Central Europe v rokoch 2024 až 2026. Projekt združuje desať partnerov z Talianska, Slovenska, Slovinska, Českej republiky a Maďarska. Súčasťou projektu je päť pilotných riešení a nástrojov pre mestá a regióny, konkrétne pre Vicenzu, Olomouc, Debrecín, Žilinu a Novú Goricu. Českú časť projektu zastupujú CityOne, CITIQ, Univerzita Palackého v Olomouci a Magistrát mesta Olomouc. Cieľom je pripraviť akčné plány pre efektívne využitie otvorených dát a IoT v územnom riadení a plánovaní mesta a regiónu.

V prípade Olomouca je jednou z hlavných úloh projektu zriadenie senzorickej siete a vytvorenie nástroja zameraného na mestské tepelné ostrovy v spojení s dopravou a parkovaním. Projekt zahŕňa zber dát, workshopy, školenia a hackathon. Senzorická infraštruktúra v Olomouci pozostáva z 10 meteostaníc, 10 teplotných senzorov a 38 dopravných senzorov. Dopravné dáta sa zbierajú od septembra 2024, zatiaľ čo merania teploty od júna 2025. Zreteľne sa tu ukazuje snaha prepájať klimatické a mobilitné procesy v mestskom prostredí a analyzovať ich vo vzájomných súvislostiach. Senzorická infraštruktúra bola navyše predstavená ako expertne navrhnutá celomestská IoT sieť, čo ešte viac posilňuje jej význam ako systémového riešenia pre celé mesto.

Významným metodickým prvkom projektu je rozdelenie mesta do mikrozón. Prezentácia uvádza 60 zón, ktoré sú navrhnuté v súlade so štatistickými jednotkami, napríklad so sčítaním ľudu. Mikrozóny tvoria základ logiky návrhu senzoriky, umožňujú aplikáciu ďalších dátových vrstiev a vytvárajú rámec pre porovnávanie jednotlivých častí mesta medzi sebou. Takýto prístup je dôležitý preto, že posúva interpretáciu od jednotlivých bodových meraní k priestorovo porovnateľným urbanistickým celkom. Na mikrozóny je následne naviazané rozsiahle dátové zázemie pre dashboard a analytické spracovanie. V prezentácii sa uvádza identifikácia viac než 150 otvorených dátových sád. Medzi nimi sa nachádzajú napríklad družicové dáta Sentinel, OpenStreetMap, DTM inžinierskych sietí a POI vrstvy zahŕňajúce školy, škôlky, obchody, reštaurácie a ďalšie body záujmu. To ukazuje, že senzorické dáta sú interpretované v kombinácii s ďalšími tematickými vrstvami, ktoré umožňujú hlbšie pochopiť fungovanie mesta.

Analytický rámec projektu sa opiera o fyzikálne a dopravné merania, populačné a funkčné charakteristiky mesta. Jedným z príkladov je porovnanie denného a nočného stavu obyvateľstva. Takéto porovnanie umožňuje sledovať, ako sa mení priestorové rozloženie populácie v čase a ako sa tieto zmeny môžu odrážať v zaťažení infraštruktúry, v dopravných vzorcoch aj v nárokoch na služby a mestský priestor. Súčasťou prezentácie bol aj konkrétny dashboard prepájajúci mikrozóny s ďalšími tematickými ukazovateľmi. Zo snímok je zrejmé, že dashboard obsahuje základnú identifikáciu mikrozóny, populačné údaje, ukazovatele technickej infraštruktúry, dopravy, zelene a životného prostredia, občianskej vybavenosti, ekonomických subjektov, bytového fondu a klimatických charakteristík mestského prostredia. Viditeľné boli aj konkrétne agregované indikátory, napríklad počet obyvateľov, veková štruktúra, parkovacia kapacita, počet sledovaných ukazovateľov a priemerná teplota. Senzorické dáta sú teda včlenené do širšieho mestského analytického modelu.

Dôležitou časťou prezentácie bola oblasť parkovania a dopravy. Burian ukázal nočný prieskum kapacity a vyťaženosti parkovania vo viacerých lokalitách, pričom sa porovnávali kapacity, počty elektromobilov, dodávok, osobných automobilov, nelegálne zaparkovaných vozidiel a celkový počet vozidiel. Práve táto časť prezentácie ukazuje silnú aplikačnú rovinu projektu: dáta neslúžia len na opis prostredia, ale aj na hodnotenie reálneho využitia parkovacích kapacít a identifikáciu problémových miest. Na úrovni konkrétnych lokalít boli predstavené aj detailné časové analýzy. Prezentácia obsahovala ukážky vo forme denných aj mesačných rezov. Z týchto výstupov bolo zrejmé, že systém dokáže sledovať obsadenosť, intenzitu využívania a časové rytmy mestských priestorov vo veľmi podrobnom rozlíšení. Takéto analýzy majú význam nielen pre dopravné plánovanie, ale aj pre riadenie verejného priestoru a lepšie pochopenie každodenného fungovania mesta.

Environmentálna časť projektu je postavená na presne definovanom súbore meraných meteorologických atribútov. Prezentácia uvádza atmosférický tlak, relatívnu vlhkosť vzduchu, smer vetra, rýchlosť vetra, teplotu vzduchu vo výške 200 cm, teplotu vzduchu vo výške 80 cm, teplotu povrchu na úrovni 0 cm, ako aj teplotu pod povrchom v hĺbkach – 6 cm a – 30 cm. Je zrejmé, že takto navrhnuté meranie má slúžiť na detailnejšie pochopenie mikroklimatických podmienok a tepelných ostrovov v mestskom prostredí. Prezentácia naznačila existenciu konkrétneho environmentálneho dashboardu zameraného na tepelné ostrovy. To je podstatné pre mestské plánovanie, pretože nestačí údaje len zhromažďovať, ale je potrebné ich vedieť premeniť na zrozumiteľné podklady pre rozhodovanie.

Dôležitým rozmerom projektu je aj jeho otvorenosť smerom k ďalšiemu rozvoju a zapojeniu komunity. V prezentácii sa objavuje olomoucký hackathon. Podujatie bolo doplnené o odborné prednášky, koučing skúsených mentorov a ďalší sprievodný program, čo pomáha vytvoriť platformu, ktorá môže stimulovať inovácie a nové spôsoby využitia senzorických dát. Prezentácia navyše ukázala, že hackathon priniesol aj konkrétne výsledky. Medzi ocenenými riešeniami sa objavili projekty zamerané na stres vozoviek, amortizáciu komunikácií či AI sumarizáciu počasia. Osobitne bola vyzdvihnutá aj kategória zameraná na najlepšie využitie senzorických dát. Projekt vytvára infraštruktúru a analytické podklady, podnecuje vznik nových aplikácií a inovatívnych interpretácií dát. Záver prezentácie smeroval k vízii ďalšieho rozvoja. Medzi hlavné smery patrí prepájanie dát s ďalšími sieťami, pokračovanie v budovaní digitálneho dvojčaťa mesta Olomouc, využívanie dát a aplikácií verejnou správou na podporu rozhodovania, sprístupňovaniu výstupov širokej verejnosti, publikovaniu otvorených dát a organizovaniu ďalších hackathonov. Príspevok ukazoval senzorické siete nielen ako technické riešenie, ale aj ako základ širšieho dátovo riadeného mestského manažmentu.

Odkazy

• Prezentácia, ktorá odznela na konferencii GIS Slovakia 2026
• Katedra geoinformatiky, Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci
• Digitálni Olomouc – olomouc.digital
• Mestské tepelné ostrovy v Olomouci

---

Jaroslav Burian’s contribution focused on the practical use of data from sensor networks for urban planning in Olomouc. The presentation centred on a concrete example of building the city’s data and analytical infrastructure, integrating sensor measurements, open data, IoT technologies and the concept of a digital twin. This infrastructure represents a systematically developed component of a broader urban data ecosystem. The presentation was set within the international EnCLOD project (Enhancing Governance Capacities of Local Authorities Using Open Data), implemented under the Interreg Central Europe programme between 2024 and 2026. The project brings together ten partners from Italy, Slovakia, Slovenia, the Czech Republic and Hungary. It includes five pilot solutions and tools for cities and regions, specifically for Vicenza, Olomouc, Debrecen, Žilina and Nova Gorica. The Czech part of the project is represented by CityOne, CITIQ, Palacký University Olomouc and the Municipality of Olomouc. The objective is to prepare action plans for the effective use of open data and IoT in territorial management and urban and regional planning.

In the case of Olomouc, one of the project’s main tasks is to establish a sensor network and develop a tool focused on urban heat islands in relation to transport and parking. The project includes data collection, workshops, training sessions and a hackathon. The sensor infrastructure in Olomouc consists of 10 weather stations, 10 temperature sensors and 38 traffic sensors. Traffic data have been collected since September 2024, while temperature measurements have been recorded since June 2025. This clearly demonstrates an effort to interconnect climate and mobility processes in the urban environment and analyse their mutual relationships. The sensor infrastructure was also presented as an expertly designed, citywide IoT network, further reinforcing its importance as a systemic solution for the entire city.

An important methodological element of the project is the division of the city into microzones. The presentation refers to 60 zones designed in accordance with statistical units, for example those used for population censuses. The microzones form the basis of the sensor deployment logic, enable the integration of additional data layers and provide a framework for comparing different parts of the city. This approach is important because it shifts interpretation from individual point measurements towards spatially comparable urban units. The microzones are subsequently linked to an extensive data base for dashboard visualisation and analytical processing. The presentation mentions the identification of more than 150 open datasets. These include, for example, Sentinel satellite data, OpenStreetMap, a DTM of utility networks and POI layers covering schools, kindergartens, shops, restaurants and other points of interest. This demonstrates that sensor data are interpreted in combination with other thematic layers, enabling a deeper understanding of how the city functions.

The project’s analytical framework is based on physical and transport measurements, together with population and functional characteristics of the city. One example is the comparison of daytime and night-time population distributions. Such comparisons make it possible to monitor how the spatial distribution of the population changes over time and how these changes may be reflected in infrastructure loads, mobility patterns, demand for services and the use of urban space. The presentation also included a specific dashboard linking microzones with additional thematic indicators. The slides showed that the dashboard contains basic microzone identification, population data, indicators relating to technical infrastructure, transport, greenery and the environment, public amenities, economic entities, housing stock and climatic characteristics of the urban environment. Specific aggregated indicators were also visible, including population counts, age structures, parking capacities, numbers of monitored indicators and average temperatures. Sensor data are therefore incorporated into a broader urban analytical model.

An important part of the presentation addressed parking and transport. Burian presented a night-time survey of parking capacities and occupancy across several locations, comparing capacities, numbers of electric vehicles, vans, passenger cars, illegally parked vehicles and total vehicle counts. This part of the presentation clearly illustrates the project’s strong practical dimension: the data are used not only to describe the urban environment but also to assess the actual use of parking capacities and identify problematic locations. Detailed temporal analyses were also presented for individual locations. The presentation included examples in the form of both daily and monthly time slices. These outputs demonstrated that the system can monitor occupancy, intensity of use and temporal rhythms of urban spaces at a very detailed level. Such analyses are valuable not only for transport planning, but also for the management of public spaces and for gaining a better understanding of the city’s everyday functioning.

The environmental component of the project is based on a precisely defined set of measured meteorological attributes. The presentation lists atmospheric pressure, relative air humidity, wind direction, wind speed, air temperature at a height of 200 cm, air temperature at 80 cm, surface temperature at 0 cm, as well as subsurface temperatures at depths of 6 cm and 30 cm below the surface. It is clear that measurements designed in this way are intended to provide a more detailed understanding of microclimatic conditions and urban heat islands in the urban environment. The presentation also indicated the existence of a dedicated environmental dashboard focused on heat islands. This is important for urban planning because simply collecting data is not sufficient; the data must also be transformed into comprehensible information that can support decision-making.

Another important dimension of the project is its openness to further development and community engagement. The presentation highlighted the Olomouc hackathon. The event was complemented by expert lectures, coaching by experienced mentors and an accompanying programme, helping to create a platform capable of stimulating innovation and new ways of using sensor data. The presentation also demonstrated that the hackathon produced concrete results. Award-winning solutions included projects focusing on road stress, road infrastructure depreciation and AI-based weather summarisation. A category dedicated to the best use of sensor data was also specifically highlighted. The project therefore provides both infrastructure and analytical resources while encouraging the creation of new applications and innovative interpretations of data.

The conclusion of the presentation outlined a vision for further development. The main directions include integrating data with additional networks, continuing the development of the city of Olomouc’s digital twin, using data and applications within public administration to support decision-making, making outputs accessible to the general public, publishing open data and organising further hackathons. The contribution presented sensor networks not merely as a technical solution, but as a foundation for broader data-driven urban management.

---

Příspěvek Jaroslava Buriana byl zaměřen na praktické využití dat ze senzorových sítí pro potřeby plánování města Olomouce. Těžištěm prezentace byl konkrétní příklad budování datové a analytické infrastruktury města, která propojuje senzorová měření, otevřená data, IoT technologie a koncept digitálního dvojčete. Jde o systematicky budovanou součást širšího městského datového ekosystému. Prezentace byla zasazena do mezinárodního projektu EnCLOD (Enhancing Governance Capacities of Local Authorities Using Open Data), realizovaného v rámci programu Interreg Central Europe v letech 2024 až 2026. Projekt sdružuje deset partnerů z Itálie, Slovenska, Slovinska, České republiky a Maďarska. Součástí projektu je pět pilotních řešení a nástrojů pro města a regiony, konkrétně pro Vicenzu, Olomouc, Debrecín, Žilinu a Novou Gorici. Českou část projektu zastupují CityOne, CITIQ, Univerzita Palackého v Olomouci a Magistrát města Olomouce. Cílem je připravit akční plány pro efektivní využití otevřených dat a IoT v územním řízení a plánování města a regionu.

V případě Olomouce je jedním z hlavních úkolů projektu vybudování senzorové sítě a vytvoření nástroje zaměřeného na městské tepelné ostrovy v souvislosti s dopravou a parkováním. Projekt zahrnuje sběr dat, workshopy, školení a hackathon. Senzorová infrastruktura v Olomouci se skládá z 10 meteorologických stanic, 10 teplotních senzorů a 38 dopravních senzorů. Dopravní data se sbírají od září 2024, zatímco měření teploty probíhá od června 2025. Zřetelně se zde projevuje snaha propojovat klimatické a mobilitní procesy v městském prostředí a analyzovat je ve vzájemných souvislostech. Senzorová infrastruktura byla navíc představena jako odborně navržená celoměstská IoT síť, což dále posiluje její význam jako systémového řešení pro celé město.

Významným metodickým prvkem projektu je rozdělení města do mikrozón. Prezentace uvádí 60 zón, které jsou navrženy v souladu se statistickými jednotkami, například se sčítáním lidu. Mikrozóny tvoří základ logiky návrhu senzoriky, umožňují aplikaci dalších datových vrstev a vytvářejí rámec pro porovnávání jednotlivých částí města mezi sebou. Takový přístup je důležitý proto, že posouvá interpretaci od jednotlivých bodových měření k prostorově porovnatelným urbanistickým celkům. Na mikrozóny je následně navázáno rozsáhlé datové zázemí pro dashboard a analytické zpracování. V prezentaci se uvádí identifikace více než 150 otevřených datových sad. Mezi nimi se nacházejí například družicová data Sentinel, OpenStreetMap, DTM inženýrských sítí a POI vrstvy zahrnující školy, mateřské školy, obchody, restaurace a další body zájmu. To ukazuje, že senzorová data jsou interpretována v kombinaci s dalšími tematickými vrstvami, které umožňují hlouběji porozumět fungování města.

Analytický rámec projektu se opírá o fyzikální a dopravní měření, populační a funkční charakteristiky města. Jedním z příkladů je porovnání denního a nočního stavu obyvatelstva. Takové porovnání umožňuje sledovat, jak se mění prostorové rozložení populace v čase a jak se tyto změny mohou odrážet v zatížení infrastruktury, v dopravních vzorcích i v nárocích na služby a městský prostor. Součástí prezentace byl také konkrétní dashboard propojující mikrozóny s dalšími tematickými ukazateli. Ze snímků je zřejmé, že dashboard obsahuje základní identifikaci mikrozóny, populační údaje, ukazatele technické infrastruktury, dopravy, zeleně a životního prostředí, občanské vybavenosti, ekonomických subjektů, bytového fondu a klimatických charakteristik městského prostředí. Viditelné byly také konkrétní agregované indikátory, například počet obyvatel, věková struktura, parkovací kapacita, počet sledovaných ukazatelů a průměrná teplota. Senzorová data jsou tedy začleněna do širšího městského analytického modelu.

Důležitou částí prezentace byla oblast parkování a dopravy. Burian ukázal noční průzkum kapacity a vytíženosti parkování ve více lokalitách, přičemž byly porovnávány kapacity, počty elektromobilů, dodávek, osobních automobilů, nelegálně zaparkovaných vozidel a celkový počet vozidel. Právě tato část prezentace ukazuje silnou aplikační rovinu projektu: data neslouží pouze k popisu prostředí, ale také k hodnocení skutečného využití parkovacích kapacit a identifikaci problémových míst. Na úrovni konkrétních lokalit byly představeny také detailní časové analýzy. Prezentace obsahovala ukázky ve formě denních i měsíčních řezů. Z těchto výstupů bylo zřejmé, že systém dokáže sledovat obsazenost, intenzitu využívání a časové rytmy městských prostorů ve velmi podrobném rozlišení. Takové analýzy mají význam nejen pro dopravní plánování, ale také pro řízení veřejného prostoru a lepší pochopení každodenního fungování města.

Environmentální část projektu je založena na přesně definovaném souboru měřených meteorologických atributů. Prezentace uvádí atmosférický tlak, relativní vlhkost vzduchu, směr větru, rychlost větru, teplotu vzduchu ve výšce 200 cm, teplotu vzduchu ve výšce 80 cm, teplotu povrchu na úrovni 0 cm a také teplotu pod povrchem v hloubkách −6 cm a −30 cm. Je zřejmé, že takto navržené měření má sloužit k detailnějšímu pochopení mikroklimatických podmínek a tepelných ostrovů v městském prostředí. Prezentace naznačila existenci konkrétního environmentálního dashboardu zaměřeného na tepelné ostrovy. To je podstatné pro městské plánování, protože nestačí údaje pouze shromažďovat, ale je nutné je umět převést do srozumitelných podkladů pro rozhodování.

Důležitým rozměrem projektu je také jeho otevřenost vůči dalšímu rozvoji a zapojení komunity. V prezentaci se objevuje olomoucký hackathon. Akce byla doplněna odbornými přednáškami, koučinkem zkušených mentorů a dalším doprovodným programem, což pomáhá vytvářet platformu, která může stimulovat inovace a nové způsoby využití senzorových dat. Prezentace navíc ukázala, že hackathon přinesl také konkrétní výsledky. Mezi oceněnými řešeními se objevily projekty zaměřené na namáhání vozovek, amortizaci komunikací či AI sumarizaci počasí. Zvlášť byla vyzdvižena také kategorie zaměřená na nejlepší využití senzorových dat. Projekt vytváří infrastrukturu a analytické podklady, podněcuje vznik nových aplikací a inovativních interpretací dat.

Závěr prezentace směřoval k vizi dalšího rozvoje. Mezi hlavní směry patří propojování dat s dalšími sítěmi, pokračování v budování digitálního dvojčete města Olomouce, využívání dat a aplikací veřejnou správou na podporu rozhodování, zpřístupňování výstupů široké veřejnosti, publikování otevřených dat a organizování dalších hackathonů. Příspěvek ukazoval senzorové sítě nejen jako technické řešení, ale také jako základ širšího datově řízeného městského managementu.