Krajina, Zahraničie, Dokumenty, Technické dokumenty, Stavebné dokumenty, Česko, Severná Morava, Fotografie

Valašské múzeum v Rožňove pod Radhošťom

skala
Hits: 250

Valašské múzeum je najväčšie a najstaršie svojho druhu v strednej Európe (kudyznudy.cz). Založené bolo v roku 1925 bratmi Bohumírom a Aloisom Jaroněkom. Inšpiráciou bola návšteva múzea v prírode v Dánsku (beskydy.cz). Je dôležitým kultúrno-historickým objektom, dokumentujúcim ľudové staviteľstvo, životný štýl a technológie Valašska. Slúži aj ako priestor pre zachovanie a popularizáciu a výučbu tradičných remesiel, zvykov a folklóru. Z pohľadu turistického je jednou z hlavných atrakcií regiónu (hotelovy-dum.cz).

Múzeum je rozdelené na tri tematické areály: Drevené mestečko prezentuje architektúru menšieho mestečka na Moravskom Valašsku v druhej polovici 19. a začiatkom 20. storočia (overenorodici.cz). Valašská dedina prezentuje model valašskej farmárskej s charakteristickými domami, stajňami, hospodárskymi budovami a vybavením (beskydy.cz). Mlynská dolina prezentuje expozície, vodné a veterné , valchy, píly, lisovne a iné technické regionálne (hotelovy-dum.cz). Nachádzajú sa tu sýpky, súkennícke stodoly, socha svätého Jána Nepomuckého, paliarňa, Billov meštiansky dom, radnica, hostince, fojstvo, zvonička, amfiteáter, vozovna, kováčska dieľňa, píla (nmvp.cz). Vzniká tu aj nový areál Kolibiska (kudyznudy.cz). Múzeum okrem Valašského múzea spravuje aj historické stavby, napr. na Pustevnách (nmvp.cz).

Areál múzea je situovaný v prírodnej krajine, tvoria presunuté pôvodné stavby a verné rekonštrukcie (kudyznudy.cz). V areáli sa nachádza kostol svätej Anny a cintorín Valašský Slavín, kde sú pochovaní významní regiónu (hotelovy-dum.cz). Napr. Emil Zátopek, Dana Zátopková, Jiří Raška, Ludvík Daněk, Bohumír a Alois Jaroňkoví, Jarmila Šuláková (Wikipedia). Možno tu vidieť ukážky tradičných remesiel, hospodárských činností, folklórnych obradov, festivalov a tradičných podujatí (zars.cz). Ročná návštevnosť dosahuje 500 000 návštevníkov (visitroznov.cz).

The Wallachian Open-Air Museum is the largest and oldest of its kind in Central Europe. It was founded in 1925 by brothers Bohumír and Alois Jaroňek. The inspiration came from a visit to an open-air museum in Denmark. It is an important cultural and historical institution documenting folk architecture, lifestyle, and technologies of the Wallachia region. It also serves as a space for the preservation, promotion, and teaching of traditional crafts, customs, and folklore. From a tourist perspective, it is one of the main attractions of the region.

The museum is divided into three thematic areas: the Wooden Town presents the architecture of a small Moravian Wallachian town from the late 19th and early 20th centuries. The Wallachian Village represents a model of a Wallachian farming settlement with characteristic houses, stables, farm buildings, and tools. The Mill Valley exhibits water and mechanical mills, fulling mills, sawmills, presses, and other regional technical buildings. Among them are granaries, cloth barns, a statue of Saint John of Nepomuk, a drying house, the Bill bourgeois house, the town hall, inns, a vogt’s office, a bell tower, an amphitheater, a carriage shed, a blacksmith’s workshop, and a sawmill. A new area called Kolibiska is also being developed. Apart from the Wallachian Open-Air Museum, the institution manages historical buildings such as those at Pustevny.

The museum complex is situated in a natural landscape; the houses consist of relocated originals and faithful reconstructions. Within the area stands the Church of Saint Anna and the Wallachian Slavín Cemetery, where notable figures of the region are buried — for example Emil Zátopek, Dana Zátopková, Jiří Raška, Ludvík Daněk, Bohumír and Alois Jaroňek, and Jarmila Šuláková. Visitors can see demonstrations of traditional crafts, agricultural activities, folklore ceremonies, festivals, and traditional events. The annual attendance reaches about 500,000 visitors.

Valašské muzeum v přírodě je největším a nejstarším svého druhu ve střední Evropě. Založeno bylo v roce 1925 bratry Bohumírem a Aloisem Jaroňkem. Inspirací byla návštěva muzea v přírodě v Dánsku. Je důležitým kulturně-historickým objektem dokumentujícím lidové stavitelství, životní styl a technologie Valašska. Slouží také jako prostor pro zachování, popularizaci a výuku tradičních řemesel, zvyků a folkloru. Z turistického hlediska patří mezi hlavní atrakce regionu.

Muzeum je rozděleno do tří tematických areálů: Dřevěné městečko představuje architekturu menšího města na Moravském Valašsku z druhé poloviny 19. a počátku 20. století. Valašská dědina představuje model valašské zemědělské vesnice s charakteristickými domy, stájími, hospodářskými budovami a vybavením. Mlýnská dolina ukazuje vodní a mechanické mlýny, valchy, pily, lisovny a další technické stavby regionu. Nacházejí se zde sýpky, suk­něnické stodoly, socha svatého Jana Nepomuckého, sušárna, Billův měšťanský dům, radnice, hostince, fojtství, zvonička, amfiteátr, vozovna, kovářská dílna a pila. Vzniká zde také nový areál Kolibiska. Muzeum kromě Valašského muzea spravuje i historické stavby, například na Pustevnách.

Areál muzea se nachází v přírodním prostředí, domy tvoří přemístěné původní stavby a věrné rekonstrukce. V areálu se nachází kostel svaté Anny a hřbitov Valašský Slavín, kde jsou pochováni významní lidé regionu — například Emil Zátopek, Dana Zátopková, Jiří Raška, Ludvík Daněk, Bohumír a Alois Jaroňkovi a Jarmila Šuláková. Návštěvníci zde mohou vidět ukázky tradičních řemesel, zemědělských činností, folklorních obřadů, festivalů a tradičních akcí. Roční návštěvnost dosahuje přibližně 500 000 osob.

TOP

Všetky

Krajina, Zahraničie, Rakúsko, Fotografie

Groissenbrunn

skala
Hits: 2027

Groißenbrunn je obec v okrese Gänserndorf v Dolnom Rakúsku. V južnom Marchfelde na severe trhového mesta v oblasti schodiska vo Wagrame. Prvá písomná zmienka je z roku 1150. V roku 1260 sa odohrala bitka pri Kressenbrunne medzi Ottokarom II. a Belom IV. V roku 1683 došlo k tureckému vpádu. V rokoch 1704/1706 tu boli kurucké vpády . V roku 1938 tu pôsobili dvaja viazači, dvaja krčmári, dvaja obchodníci so zmiešaným tovarom, mliekarenské družstvo, mlynár, zámočník, dvaja kováči, kolár a mnoho roľníkov. Na severe stojí farský kostol (Wikipedia). Veľmi rada ho navštevovala Mária Terézia (donau.com). Väčšina okrajových ulíc má uzavreté jednoposchodové konštrukcie na odkvapoch. Zwerchhöfe sú väčšinou uličkové so štítmi. Na západnej vonkajšej ulici sú pozdĺžne a priečne stodoly z konca 19. storočia. V strede mesta sa nachádzajú , ktoré sa v minulosti používali ako zberné pre vodné prvky na zámku Schlosshof (Wikipedia).

Groißenbrunn is a municipality in the Gänserndorf district in Lower Austria. It is located in southern Marchfeld to the north of the market town in the Wagram staircase area. The first written mention dates back to 1150. In 1260, the Battle of Kressenbrunn took place between Ottokar II and Bela IV. In 1683, there was a Turkish invasion. Between 1704 and 1706, there were Kuruc invasions. In 1938, there were two bookbinders, two innkeepers, two general store owners, a dairy cooperative, a miller, a locksmith, two blacksmiths, a wheelwright, and many farmers operating here. To the north stands the parish church (Wikipedia). Maria Theresa was very fond of visiting it (donau.com). Most of the peripheral streets have enclosed single-story constructions on the eaves. Zwerchhöfe are mostly street houses with gables. On the western outer street, there are longitudinal and transverse barns from the late 19th century. In the center of the town, there are ponds that were historically used as collection basins for water features at Schlosshof Castle (Wikipedia).

Groißenbrunn ist eine Gemeinde im Bezirk Gänserndorf in Niederösterreich. Sie liegt im südlichen Marchfeld nördlich der Marktgemeinde im Bereich der Wagramstiege. Die erste schriftliche Erwähnung stammt aus dem Jahr 1150. Im Jahr 1260 fand die Schlacht bei Kressenbrunn zwischen Ottokar II. und Bela IV. statt. 1683 gab es einen türkischen Einfall. Zwischen 1704 und 1706 gab es Einfälle der Kuruzzen. 1938 gab es hier zwei Buchbinder, zwei Gastwirte, zwei Gemischtwarenhändler, eine Molkereigenossenschaft, einen Müller, einen Schlosser, zwei Schmiede, einen Wagner und viele Bauern. Im Norden steht die Pfarrkirche (Wikipedia). Maria Theresia besuchte sie sehr gerne (donau.com). Die meisten Randstraßen haben geschlossene einstöckige Bauten an den Traufen. Zwerchhöfe sind meist Straßengebäude mit Giebeln. In der westlichen Außenstraße gibt es längs und quer verlaufende Scheunen aus dem späten 19. Jahrhundert. Im Zentrum der Stadt befinden sich Teiche, die früher als Sammelbecken für die Wasserspiele im Schloss Schlosshof genutzt wurden (Wikipedia).