Krajina, Česko, Mestá, Mestá, Moravské, Stredná Morava, Typ krajiny, Zahraničie

Olomouc

skala
Hits: 100

Olo­mouc je his­to­ric­ké mes­to ležia­ce na stred­nej Mora­ve v Čes­kej repub­li­ke. Je šies­tym naj­väč­ším mes­tom v Čes­ku. Pat­rí medzi naj­star­šie mes­tá v Čes­kej repub­li­ke. Jeho počiat­ky sia­ha­jú do obdo­bia Veľ­kej Mora­vy, keď bolo dôle­ži­tým cen­trom kres­ťan­stva. V stre­do­ve­ku sa mes­to sta­lo význam­ným obchod­ným a poli­tic­kým cen­trom Mora­vy. Počas trid­sať­roč­nej voj­ny v 17. sto­ro­čí bolo obsa­de­né švéd­sky­mi voj­ska­mi, čo malo výraz­ný vplyv na jeho ďal­ší vývoj. Olo­mouc je síd­lom jed­nej z naj­star­ších uni­ver­zít v stred­nej Euró­pe – Uni­ver­zi­ty Palac­ké­ho, zalo­že­nej v roku 1573. Uni­ver­zi­ta zohrá­va kľú­čo­vú úlo­hu v aka­de­mic­kom a kul­túr­nom živo­te mes­ta. Mes­to je tiež zná­me svo­ji­mi fes­ti­val­mi, divad­la­mi a hudob­ný­mi podu­ja­tia­mi, kto­ré pri­ťa­hu­jú náv­štev­ní­kov z celé­ho sve­ta. His­to­ric­ké cen­trum Olo­mou­ca je jed­ným z naj­väč­ších mest­ských pamiat­ko­vých rezer­vá­cií v Čes­kej repub­li­ke. Medzi naj­výz­nam­nej­šie pamiat­ky pat­rí stĺp Najs­vä­tej­šej Tro­j­i­ce, kto­rý je zapí­sa­ný na zozna­me sve­to­vé­ho dedič­stva UNESCO. Ten­to monu­men­tál­ny baro­ko­vý stĺp je pova­žo­va­ný za naj­väč­šie súso­šie v stred­nej Euró­pe. Ďal­šou domi­nan­tou mes­ta je Olo­mouc­ký hrad s kated­rá­lou svä­té­ho Vác­la­va. Kated­rá­la je význam­ným prí­kla­dom gotic­kej archi­tek­tú­ry a jej veža je jed­nou z naj­vyš­ších v kra­ji­ne. Mes­to je tiež zná­me svo­ji­mi baro­ko­vý­mi fon­tá­na­mi, ako sú Her­ku­lo­va, Cae­sa­ro­va a Jupi­te­ro­va fon­tá­na, kto­ré zdo­bia hlav­né námes­tia (Marián Puček).

Názov mes­ta je odvo­de­ný od krst­né­ho mena Olo­mút, meno pôvod­nej osa­dy pôvod­ne zna­me­na­lo Olo­mo­tov dvo­rec resp. sta­tok apod. Naj­star­šia zmien­ka je z roku 1055 a his­to­ric­ké náz­vy sú: Olo­muz, Olo­muc, Olo­mucz. V roku 1573 bola zalo­že­ná jezu­it­ská uni­ver­zi­ta, dnes UPOL, prvá vyso­ká ško­la na Mora­ve. V roku 1576 Filo­zo­fic­ká fakul­ta. V Olo­mou­ci sa nachá­dza via­ce­ro palá­cov: Zdí­kův palác, Edel­man­nův palác, Hau­en­schil­dův palác, Pet­rá­šův palác, Žero­tín­ský palác, palác Pod­stat­ských z Pru­si­no­vic, Dit­richš­tejn­ský palác, May­ův palác, Sal­mův palác, Arci­bis­kup­ský palác. Nachá­dza sa tu kated­rá­la sva­té­ho Vác­la­va, kated­rál­ní chrám sva­té­ho Goraz­da, kos­tol sva­té­ho Moři­ce, kos­tel sva­té­ho Micha­la, bazi­li­ka Nav­ští­ve­ní Pan­ny Marie na Sva­tém Kopeč­ku, Čer­ve­ný kos­tel (Wiki­pe­dia).

V roku 1237 tu žilo 16300 oby­va­te­ľov. Oko­lo 1475 cca 4500, 1505 – 9000, 1658 – 2500, 1740 – 6000, 1828 – 11 948, 1920 – 57 206. Nachá­dza sa tu množ­stvo kul­túr­nych inšti­tú­cií: Morav­ské divad­lo Olo­mouc, Morav­ská fil­har­mo­nie, Divad­lo na cuc­ky, Divad­lo hud­by, Divad­lo Tram­ta­rie, Slo­van­ský tyátr, Divad­lo na Šan­tov­ce, Lout­ko­vé divad­lo Kaš­pár­ko­va říše (Wiki­pe­dia). Osob­nos­ti spo­je­né s Olo­mou­com: prí­ro­do­ve­dec Gre­gor Men­del, bás­nik Petr Bez­ruč, fut­ba­lo­vý tré­ner Karel Brück­ner, spe­vá­ci Karel Kryl, Jaro­slav Hut­ka, Karel Plí­hal, bavič Petr Novot­ný, herec Jan Kany­za, muzi­kant Emil Vik­lic­ký, sce­ná­ris­ta, fil­mo­vý his­to­rik Pavel Taus­sig, hoke­jis­ti Jiří Hud­ler, Jiří Dopi­ta, auto­mo­bi­lo­vý závod­ník Aleš Lop­rais. (Wiki­pe­dia).

Olo­mouc je naj­väč­šie mes­to ležia­ce na rie­ke Mora­va. Rozp­res­tie­ra sa v Hor­no­mo­rav­skej níži­ne v niv­nej oblas­ti tej­to rie­ky pri súto­ku s Bys­tři­cou a s Mlýn­ským poto­kom. Obklo­pu­je ho úrod­ná kra­ji­na Hané. Olo­mouc je vyhľa­dá­va­ným mies­tom medzi­ná­rod­ných kon­fe­ren­cií a fes­ti­va­lov. Napr. sa tu koná­va Aca­de­mia Film Olo­mouc – medzi­ná­rod­ný fes­ti­val doku­men­tár­nych fil­mov a video­p­rog­ra­mov. Diva­del­ný fes­ti­val Diva­del­ní Flo­ra, medzi­ná­rod­ná výsta­va záh­rad­nic­tva a pes­to­va­nia rast­lín Flo­ra Olo­mouc. Podzim­ní fes­ti­val duchov­ní hud­by, Beer­fest, Fla­men­co fes­ti­val (Wiki­pe­dia).

Olo­mouc ponú­ka množ­stvo par­kov a záh­rad, kto­ré posky­tu­jú pries­tor na oddych a rekre­áciu. Medzi najob­ľú­be­nej­šie pat­rí Sme­ta­no­vy sady, Bez­ru­čo­vy sady a bota­nic­ká záh­ra­da Uni­ver­zi­ty Palac­ké­ho. Pre milov­ní­kov zvie­rat je tu zoolo­gic­ká záh­ra­da na Sva­tom Kopeč­ku, kto­rá je domo­vom pre viac ako 300 dru­hov zvie­rat. Je význam­ným eko­no­mic­kým cen­trom regi­ó­nu s roz­vi­nu­tým prie­mys­lom, obcho­dom a služ­ba­mi. Mes­to má dob­ré doprav­né spo­je­nie s ostat­ný­mi čas­ťa­mi Čes­kej repub­li­ky, vrá­ta­ne diaľ­nic a želez­nič­ných tra­tí. Je mes­to s boha­tou his­tó­ri­ou, kul­túr­nym dedič­stvom a živou súčas­nos­ťou. Jeho archi­tek­to­nic­ké pamiat­ky, uni­ver­zit­ná tra­dí­cia a prí­rod­né krá­sy ho robia atrak­tív­nym mies­tom pre náv­štev­ní­kov aj oby­va­te­ľov (Marián Puček).

Sva­tý Kope­ček pri Olo­mou­ci je pút­nic­kým mies­tom. Je aj mest­skou čas­ťou Olo­mou­ca, vzdia­le­nou pri­bliž­ne 5 km seve­ro­vý­chod­ne od cen­tra mes­ta. Atrak­tív­nym ho robí pre­dov­šet­kým monu­men­tál­na bazi­li­ka Nav­ští­ve­nia Pan­ny Márie, kto­rá je význam­ným die­lom baro­ko­vej archi­tek­tú­ry. Pôvod­ne na jej mies­te v roku 1633 stá­la malá kapl­n­ka, kto­rú ini­ci­oval olo­mouc­ký obchod­ník s vínom Jan Andrý­sek (kudyz​nu​dy​.cz). V roku 1669 sa zača­la výstav­ba súčas­né­ho kos­to­la pod­ľa návrhu cisár­ske­ho archi­tek­ta Giovan­ni­ho Piet­ra Ten­cal­lu (rico​lo​mouc​.cz). Kos­tol bol vysvä­te­ný v roku 1679 (regi​on​tou​rist​.cz). V roku 1995 pápež Ján Pavol II. pový­šil kos­tol na bazi­li­ku minor (kudyz​nu​dy​.cz). Inte­ri­ér zdo­bia fres­ky od význam­ných umel­cov, ako je J. K. Hand­ke. Hlav­ný oltár je die­lom Bal­tas­sa­re Fon­ta­nu (sva​ty​-kope​cek​.cz). Okrem duchov­né­ho význa­mu ponú­ka Sva­tý Kope­ček aj Zoolo­gic­kú záh­ra­du Olo­mouc, v kto­rej sa cho­vá viac ako 350 dru­hoch živo­čí­chov (euro​pe​pilg​ri​me​.eu).

Olo­mouc is a his­to­ric city loca­ted in cen­tral Mora­via in the Czech Repub­lic. It is the sixth-​largest city in the coun­try and one of its oldest. Its ori­gins date back to the time of Gre­at Mora­via when it was an impor­tant cen­ter of Chris­tia­ni­ty. In the Midd­le Ages, Olo­mouc beca­me a sig­ni­fi­cant com­mer­cial and poli­ti­cal hub of Mora­via. During the Thir­ty Years’ War in the 17th cen­tu­ry, the city was occu­pied by Swe­dish tro­ops, which sig­ni­fi­can­tly influ­en­ced its furt­her development.

Olo­mouc is home to one of the oldest uni­ver­si­ties in Cen­tral Euro­pe – Palac­ký Uni­ver­si­ty, foun­ded in 1573. The uni­ver­si­ty pla­ys a key role in the city’s aca­de­mic and cul­tu­ral life. The city is also kno­wn for its fes­ti­vals, the­a­ters, and music events, att­rac­ting visi­tors from around the world. The his­to­ri­cal cen­ter of Olo­mouc is one of the lar­gest urban con­ser­va­ti­on are­as in the Czech Repub­lic. Among its most notab­le land­marks is the Holy Tri­ni­ty Column, a UNESCO World Heri­ta­ge Site. This monu­men­tal Baro­que column is con­si­de­red the lar­gest sculp­tu­ral group in Cen­tral Euro­pe. Anot­her pro­mi­nent fea­tu­re is the Olo­mouc Cast­le with the Cat­hed­ral of St. Wen­ces­las, an excel­lent exam­ple of Got­hic archi­tec­tu­re, with one of the tal­lest towers in the country.

Olo­mouc is also reno­wned for its Baro­que foun­tains, such as the Her­cu­les Foun­tain, Caesar’s Foun­tain, and Jupiter’s Foun­tain, which adorn the main squ­ares (Marián Puček).

The city­’s name ori­gi­na­tes from the first name Olo­mút, refer­ring to the ori­gi­nal sett­le­ment, which meant Olomút’s court or esta­te. The ear­liest writ­ten men­ti­on of the city is from 1055. His­to­ri­cal names inc­lu­de Olo­muz, Olo­muc, and Olo­mucz. In 1573, the Jesu­it Uni­ver­si­ty, now Palac­ký Uni­ver­si­ty (UPOL), was foun­ded, fol­lo­wed by the estab­lish­ment of the Facul­ty of Phi­lo­sop­hy in 1576. Olo­mouc fea­tu­res many pala­ces, inc­lu­ding Zdík’s Pala­ce, Edel­mann Pala­ce, Hau­en­schild Pala­ce, Pet­ráš Pala­ce, Žero­tín Pala­ce, Pod­stat­ský Pala­ce, Diet­richs­te­in Pala­ce, May Pala­ce, Salm Pala­ce, and the Archbishop’s Pala­ce. Other sig­ni­fi­cant land­marks inc­lu­de the Cat­hed­ral of St. Wen­ces­las, the Cat­hed­ral of St. Gorazd, St. Maurice’s Church, St. Michael’s Church, the Basi­li­ca of the Visi­ta­ti­on of the Vir­gin Mary on Sva­tý Kope­ček, and the Red Church (Wiki­pe­dia).

Sva­tý Kope­ček (Holy Hill) near Olo­mouc is a pilg­ri­ma­ge site and a dis­trict of the city, loca­ted about 5 km nort­he­ast of the city cen­ter. Its main att­rac­ti­on is the monu­men­tal Basi­li­ca of the Visi­ta­ti­on of the Vir­gin Mary, a sig­ni­fi­cant Baro­que archi­tec­tu­ral work. Ori­gi­nal­ly, a small cha­pel sto­od on this site in 1633, ini­tia­ted by Olo­mouc wine mer­chant Jan Andrý­sek (kudyz​nu​dy​.cz). In 1669, cons­truc­ti­on of the cur­rent church began based on a design by impe­rial archi­tect Giovan­ni Piet­ro Ten­cal­la (rico​lo​mouc​.cz). The church was con­sec­ra­ted in 1679 (regi​on​tou​rist​.cz) and ele­va­ted to the sta­tus of a minor basi­li­ca by Pope John Paul II in 1995 (kudyz​nu​dy​.cz). The inte­ri­or is ador­ned with fres­co­es by reno­wned artists such as J. K. Hand­ke, and the main altar was craf­ted by Bal­tas­sa­re Fon­ta­na (sva​ty​-kope​cek​.cz). In addi­ti­on to its spi­ri­tu­al sig­ni­fi­can­ce, Sva­tý Kope­ček is home to the Olo­mouc Zoo, which hou­ses over 350 ani­mal spe­cies (euro​pe​pilg​ri​me​.eu).

In 1237, Olo­mouc had a popu­la­ti­on of 16,300. Around 1475, it had about 4,500 inha­bi­tants, rising to 9,000 by 1505, 2,500 in 1658, 6,000 in 1740, 11,948 in 1828, and 57,206 in 1920. The city hosts nume­rous cul­tu­ral ins­ti­tu­ti­ons, inc­lu­ding the Mora­vian The­a­ter Olo­mouc, Mora­vian Phil­har­mo­nic Orches­tra, Divad­lo na cuc­ky, Divad­lo hud­by, Divad­lo Tram­ta­rie, Slo­van­ský Tyátr, Divad­lo na Šan­tov­ce, and the pup­pet the­a­ter Kaš­pár­ko­va říše (Wiki­pe­dia).

Notab­le figu­res con­nec­ted to Olo­mouc inc­lu­de the natu­ra­list Gre­gor Men­del, poet Petr Bez­ruč, foot­ball coach Karel Brück­ner, sin­gers Karel Kryl, Jaro­slav Hut­ka, and Karel Plí­hal, enter­tai­ner Petr Novot­ný, actor Jan Kany­za, musi­cian Emil Vik­lic­ký, scre­en­wri­ter and film his­to­rian Pavel Taus­sig, hoc­key pla­y­ers Jiří Hud­ler and Jiří Dopi­ta, and race car dri­ver Aleš Lop­rais (Wiki­pe­dia).

Olo­mouc, the lar­gest city on the Mora­va River, is situ­ated in the Upper Mora­va Val­ley, whe­re the river mer­ges with the Bys­tři­ce and Mlýn­ský Potok stre­ams. It is sur­roun­ded by the fer­ti­le lands­ca­pe of Haná. Olo­mouc is a sought-​after des­ti­na­ti­on for inter­na­ti­onal con­fe­ren­ces and fes­ti­vals. Events inc­lu­de the Aca­de­mia Film Olo­mouc, an inter­na­ti­onal fes­ti­val of docu­men­ta­ry films and video prog­rams; the the­a­ter fes­ti­val Diva­del­ní Flo­ra; the inter­na­ti­onal hor­ti­cul­tu­ral exhi­bi­ti­on Flo­ra Olo­mouc; the Autumn Fes­ti­val of Sac­red Music, Beer­fest, and the Fla­men­co Fes­ti­val (Wiki­pe­dia).

Olo­mouc offers nume­rous parks and gar­dens for rela­xa­ti­on and rec­re­a­ti­on. Popu­lar spots inc­lu­de Sme­ta­na Gar­dens, Bez­ruč Gar­dens, and the bota­ni­cal gar­den of Palac­ký Uni­ver­si­ty. For ani­mal lovers, the Olo­mouc Zoo on Sva­tý Kope­ček is home to over 300 ani­mal spe­cies. The city is a sig­ni­fi­cant eco­no­mic cen­ter in the regi­on, with a deve­lo­ped indus­try, com­mer­ce, and ser­vi­ces. It has excel­lent tran­s­port con­nec­ti­ons to other parts of the Czech Repub­lic, inc­lu­ding hig­hwa­ys and rai­lwa­ys. With its rich his­to­ry, cul­tu­ral heri­ta­ge, and vib­rant pre­sent, Olo­mouc is an att­rac­ti­ve des­ti­na­ti­on for visi­tors and resi­dents ali­ke (Marián Puček).

Olo­mouc je his­to­ric­ké měs­to leží­cí na střed­ní Mora­vě v Čes­ké repub­li­ce. Je šes­tým nej­vět­ším měs­tem v zemi a záro­veň patří mezi nej­star­ší. Jeho počát­ky saha­jí do obdo­bí Vel­ké Mora­vy, kdy bylo důle­ži­tým cen­trem křes­ťan­ství. Ve stře­do­věku se Olo­mouc sta­la význam­ným obchod­ním a poli­tic­kým cen­trem Mora­vy. Během tři­ce­ti­le­té vál­ky v 17. sto­le­tí bylo měs­to obsa­ze­no švéd­ský­mi voj­sky, což mělo výraz­ný dopad na jeho dal­ší vývoj.

Olo­mouc je síd­lem jed­né z nej­star­ších uni­ver­zit ve střed­ní Evro­pě – Uni­ver­zi­ty Palac­ké­ho, zalo­že­né v roce 1573. Uni­ver­zi­ta hra­je klí­čo­vou roli v aka­de­mic­kém a kul­tur­ním živo­tě měs­ta. Měs­to je zná­mé svý­mi fes­ti­va­ly, divad­ly a hudeb­ní­mi udá­los­tmi, kte­ré při­ta­hu­jí návš­těv­ní­ky z celé­ho světa. His­to­ric­ké cen­trum Olo­mou­ce patří k nej­vět­ším měst­ským památ­ko­vým rezer­va­cím v Čes­ké repub­li­ce. Mezi nej­výz­nam­něj­ší památ­ky patří sloup Nejs­větěj­ší Tro­j­i­ce, kte­rý je zapsán na sez­nam světo­vé­ho dědic­tví UNESCO. Ten­to monu­men­tál­ní barok­ní sloup je pova­žo­ván za nej­vět­ší sou­so­ší ve střed­ní Evro­pě. Dal­ší domi­nan­tou měs­ta je Olo­mouc­ký hrad s kated­rá­lou sva­té­ho Vác­la­va, kte­rá je význam­ným pří­kla­dem gotic­ké archi­tek­tu­ry. Její věž patří mezi nej­vyš­ší v zemi.

Olo­mouc je také pros­lu­lá svý­mi barok­ní­mi kaš­na­mi, jako jsou Her­ku­lo­va, Cae­sa­ro­va a Jupi­te­ro­va kaš­na, kte­ré zdo­bí hlav­ní náměs­tí (Marián Puček).

Název měs­ta pochá­zí z křest­ní­ho jmé­na Olo­mút, kte­ré ozna­čo­va­lo původ­ní osa­du, a zna­me­na­lo Olo­mú­tův dvo­rec či sta­tek. Nej­star­ší písem­ná zmín­ka o měs­tě pochá­zí z roku 1055. His­to­ric­ké náz­vy zahr­nu­jí Olo­muz, Olo­muc a Olo­mucz. V roce 1573 byla zalo­že­na jezu­it­ská uni­ver­zi­ta, dnes Uni­ver­zi­ta Palac­ké­ho (UPOL), a v roce 1576 filo­zo­fic­ká fakul­ta. Olo­mouc má mno­ho palá­ců, napří­klad Zdí­kův palác, Edel­man­nův palác, Hau­en­schil­dův palác, Pet­rá­šův palác, Žero­tín­ský palác, palác Pod­stat­ských z Pru­si­no­vic, Diet­richš­tejn­ský palác, May­ův palác, Sal­mův palác a Arci­bis­kup­ský palác. Mezi dal­ší význam­né památ­ky patří kated­rá­la sva­té­ho Vác­la­va, kated­rál­ní chrám sva­té­ho Goraz­da, kos­tel sva­té­ho Moři­ce, kos­tel sva­té­ho Micha­la, bazi­li­ka Nav­ští­ve­ní Pan­ny Marie na Sva­tém Kopeč­ku a Čer­ve­ný kos­tel (Wiki­pe­dia).

Sva­tý Kope­ček u Olo­mou­ce je pout­ním mís­tem a záro­veň měst­skou čás­tí, vzdá­le­nou přib­liž­ně 5 km seve­ro­vý­chod­ně od cen­tra měs­ta. Jeho hlav­ním lákad­lem je monu­men­tál­ní bazi­li­ka Nav­ští­ve­ní Pan­ny Marie, význam­né dílo barok­ní archi­tek­tu­ry. Původ­ně zde v roce 1633 stá­la malá kap­lič­ka, kte­rou ini­ci­oval olo­mouc­ký obchod­ník s vínem Jan Andrý­sek (kudyz​nu​dy​.cz). V roce 1669 byla zahá­je­na výstav­ba sou­čas­né­ho kos­te­la pod­le návrhu císa­řs­ké­ho archi­tek­ta Giovan­ni­ho Piet­ra Ten­cal­ly (rico​lo​mouc​.cz). Kos­tel byl vysvěcen v roce 1679 (regi​on​tou​rist​.cz) a v roce 1995 byl pape­žem Janem Pav­lem II. pový­šen na bazi­li­ku minor (kudyz​nu​dy​.cz). Inte­ri­ér zdo­bí fres­ky od význam­ných uměl­ců, jako je J. K. Hand­ke, a hlav­ní oltář je dílem Bal­tas­sa­ra Fon­ta­ny (sva​ty​-kope​cek​.cz). Kro­mě duchov­ní­ho význa­mu se na Sva­tém Kopeč­ku nachá­zí také Zoolo­gic­ká zahra­da Olo­mouc, kte­rá cho­vá přes 350 dru­hů zví­řat (euro​pe​pilg​ri​me​.eu).

V roce 1237 měla Olo­mouc 16 300 oby­va­tel. Kolem roku 1475 zhru­ba 4 500, v roce 1505 již 9 000, v roce 1658 jen 2 500, v roce 1740 pak 6 000, v roce 1828 11 948 a v roce 1920 už 57 206. Měs­to je domo­vem mno­ha kul­tur­ních ins­ti­tu­cí, jako jsou Morav­ské divad­lo Olo­mouc, Morav­ská fil­har­mo­nie, Divad­lo na cuc­ky, Divad­lo hud­by, Divad­lo Tram­ta­rie, Slo­van­ský tyátr, Divad­lo na Šan­tov­ce a lout­ko­vé divad­lo Kaš­pár­ko­va říše (Wiki­pe­dia).

K význam­ným osob­nos­tem spo­je­ným s Olo­mou­cí patří pří­ro­do­vědec Gre­gor Men­del, bás­ník Petr Bez­ruč, fot­ba­lo­vý tre­nér Karel Brück­ner, zpěvá­ci Karel Kryl, Jaro­slav Hut­ka a Karel Plí­hal, bavič Petr Novot­ný, herec Jan Kany­za, muzi­kant Emil Vik­lic­ký, sce­ná­ris­ta a fil­mo­vý his­to­rik Pavel Taus­sig, hoke­jis­té Jiří Hud­ler a Jiří Dopi­ta a auto­mo­bi­lo­vý závod­ník Aleš Lop­rais (Wiki­pe­dia).

Olo­mouc je nej­vět­ší měs­to leží­cí na řece Mora­vě. Rozk­lá­dá se v Hor­no­mo­rav­ském úva­lu, v niv­ní oblas­ti této řeky u sou­to­ku s Bys­tři­cí a Mlýn­ským poto­kem. Obklo­pu­je ji úrod­ná kra­ji­na Hané. Olo­mouc je vyhle­dá­va­ným mís­tem pro mezi­ná­rod­ní kon­fe­ren­ce a fes­ti­va­ly, napří­klad Aca­de­mia Film Olo­mouc – mezi­ná­rod­ní fes­ti­val doku­men­tár­ních fil­mů a video­p­rog­ra­mů, diva­del­ní fes­ti­val Diva­del­ní Flo­ra, mezi­ná­rod­ní výsta­va zahrad­nic­tví Flo­ra Olo­mouc, Podzim­ní fes­ti­val duchov­ní hud­by, Beer­fest a Fla­men­co fes­ti­val (Wiki­pe­dia).

Olo­mouc nabí­zí mno­ho par­ků a zahrad, kte­ré posky­tu­jí pros­tor k odpo­čin­ku a rekre­a­ci. Mezi nejob­lí­be­něj­ší patří Sme­ta­no­vy sady, Bez­ru­čo­vy sady a bota­nic­ká zahra­da Uni­ver­zi­ty Palac­ké­ho. Pro milov­ní­ky zví­řat je zde zoolo­gic­ká zahra­da na Sva­tém Kopeč­ku, kte­rá je domo­vem pro více než 300 dru­hů zví­řat. Měs­to je význam­ným eko­no­mic­kým cen­trem regi­onu s roz­vi­nu­tým průmys­lem, obcho­dem a služ­ba­mi. Má výbor­né doprav­ní spo­je­ní s ostat­ní­mi čás­tmi Čes­ké repub­li­ky, včet­ně dál­nic a želez­nic. Olo­mouc je měs­to s boha­tou his­to­rií, kul­tur­ním dědic­tvím a živou sou­čas­nos­tí. Jeho archi­tek­to­nic­ké památ­ky, uni­ver­zit­ní tra­di­ce a pří­rod­ní krá­sy z něj činí atrak­tiv­ní mís­to jak pro návš­těv­ní­ky, tak pro oby­va­te­le (Marián Puček).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Biotopy, Les, Príroda, TOP

Les

skala
Hits: 3934

Lesy sú mies­tom, kde sa stre­tá­va prí­ro­da v celej svo­jej roz­ma­ni­tos­ti, kde sa strie­da­jú roč­né obdo­bia a pre­ja­vu­je sa bohat­stvo fló­ry a fau­ny. Les je mies­tom, kde sa cíti­te súčas­ťou prí­ro­dy a kde nachá­dza­te pokoj a oddych. Les je kom­plex­ný eko­sys­tém, je to spo­lo­čen­stvo rast­lín, živo­čí­chov, mik­ro­or­ga­niz­mov a iných orga­niz­mov, kto­ré spo­lu tvo­ria vzá­jom­ne pre­po­je­ný eko­sys­tém. Lesy majú veľ­ký význam nie­len z envi­ron­men­tál­ne­ho hľa­dis­ka, ale aj z hľa­dis­ka ľud­skej kul­tú­ry a hos­po­dár­stva. Stro­my okrem iné­ho posky­tu­jú potra­vu a úkryt pre mno­hé živo­čí­chy a tiež regu­lu­jú mik­ro­kli­ma­tic­ké pod­mien­ky v lese. Rast­li­ny samoz­rej­me pro­du­ku­jú orga­nic­kú hmo­tu a kys­lík vďa­ka fotosyntéze.

Les je domo­vom mno­hých živo­čí­chov, vrá­ta­ne cicav­cov, vtá­kov, pla­zov, oboj­ži­vel­ní­kov, hmy­zu a iných bez­sta­vov­cov. Tie­to živo­čí­chy sa pris­pô­so­bi­li rôz­nym aspek­tom les­né­ho pro­stre­dia a zohrá­va­jú dôle­ži­tú úlo­hu v eko­sys­té­me lesa. Nie­kto­ré z nich sú dôle­ži­té pre roz­klad orga­nic­ké­ho mate­riá­lu a recyk­lá­ciu živín, iné zase slú­žia ako potra­va pre vyš­šie vrstvy potrav­né­ho reťaz­ca. Lesy majú aj hos­po­dár­sky význam. Posky­tu­jú drev­nú hmo­tu, kto­rá sa pou­ží­va na výro­bu nábyt­ku, sta­veb­né­ho mate­riá­lu a pali­vo­vé­ho dre­va. Lesy sú dôle­ži­tým rekre­ač­ným a kul­túr­nym pries­to­rom pre ľudí, kde sa môžu rela­xo­vať, cvi­čiť šport, turis­ti­ka a spoz­ná­vať prí­ro­du. Lesy sú však dôle­ži­té pre zacho­va­nie bio­di­ver­zi­ty, udr­žia­va­nie kva­li­ty pôdy a vody a regu­lá­ciu klí­my. Je dôle­ži­té si uve­do­miť, že lesy sú zra­ni­teľ­ným eko­sys­té­mom, kto­rý je ohro­ze­ný rôz­ny­mi ľud­ský­mi akti­vi­ta­mi, ako sú nad­mer­ná ťaž­ba dre­va, odles­ňo­va­nie, poľ­no­hos­po­dár­ska expan­zia a zne­čis­ťo­va­nie ovzdu­šia a pôdy. Pre­to je dôle­ži­té chrá­niť a udr­žia­vať les­né eko­sys­té­my pre budú­ce generácie.

Foto­gra­fie lesa môžu zachy­tiť túto atmo­sfé­ru a pre­niesť ju divá­kom. Kaž­dá foto­gra­fia lesa je jedi­neč­ná, pre­to­že kaž­dý les má svo­je vlast­né čaro a jedi­neč­né rysy. Pri foto­gra­fo­va­ní lesa je dôle­ži­té hrať si s osvet­le­ním a zor­ný­mi uhla­mi, aby ste zachy­ti­li rôz­ne aspek­ty jeho krá­sy. Ran­né svet­lo môže vytvo­riť nád­her­né fareb­né odtie­ne a zvlášt­ne kon­tras­ty, zatiaľ čo zápa­dy sln­ka môžu stvár­niť les v roman­tic­kom až tajom­nom svet­le. Foto­gra­fie lesa môžu byť nie­len krás­ne, ale aj sil­né a emo­ci­onál­ne. Môžu vzbu­diť pocit úcty k prí­ro­de. Jed­ným zo spô­so­bov, ako zachy­tiť krá­su lesa, je foto­gra­fo­va­nie detai­lov. Môže­te zame­rať svoj objek­tív na tex­tú­ru kôry stro­mov, fareb­né lís­tie ale­bo kvit­nú­ce rast­li­ny na lesoch. Tie­to detail­né zábe­ry môžu pri­niesť divá­ko­vi hlb­ší pohľad do vnút­ra lesa a jeho živo­ta. Ďal­ším spô­so­bom, ako zachy­tiť krá­su lesa, je foto­gra­fo­va­nie jeho širo­kej pano­rá­my. Môže­te sa pokú­siť zachy­tiť celú roz­lo­hu lesa a jeho oko­li­té kra­ji­ny. Tie­to pano­ra­ma­tic­ké zábe­ry môžu pri­niesť pocit hĺb­ky a roz­sa­hu lesa a umož­niť divá­kom cítiť sa, ako­by boli súčas­ťou toh­to úžas­né­ho prostredia.

Forests are pla­ces whe­re natu­re meets in all its diver­si­ty, whe­re sea­sons chan­ge, and the rich­ness of flo­ra and fau­na is disp­la­y­ed. The forest is whe­re you feel part of natu­re and find pea­ce and rela­xa­ti­on. Forests are com­plex eco­sys­tems, com­mu­ni­ties of plants, ani­mals, mic­ro­or­ga­nisms, and other orga­nisms that toget­her form an inter­con­nec­ted eco­sys­tem. Forests are of gre­at impor­tan­ce not only from an envi­ron­men­tal per­spec­ti­ve but also from a cul­tu­ral and eco­no­mic perspective.

Tre­es, among other things, pro­vi­de food and shel­ter for many ani­mals and also regu­la­te mic­roc­li­ma­tic con­di­ti­ons in the forest. Plants, of cour­se, pro­du­ce orga­nic mat­ter and oxy­gen through pho­to­synt­he­sis. Forests are home to many ani­mals, inc­lu­ding mam­mals, birds, repti­les, amp­hi­bians, insects, and other inver­teb­ra­tes. The­se ani­mals have adap­ted to vari­ous aspects of the forest envi­ron­ment and play an impor­tant role in the forest eco­sys­tem. Some of them are impor­tant for decom­po­sing orga­nic mat­ter and recyc­ling nut­rients, whi­le others ser­ve as food for hig­her levels of the food chain.

Forests also have eco­no­mic sig­ni­fi­can­ce. They pro­vi­de tim­ber used in fur­ni­tu­re pro­duc­ti­on, cons­truc­ti­on mate­rials, and fire­wo­od. Forests are an impor­tant rec­re­a­ti­onal and cul­tu­ral spa­ce for peop­le, whe­re they can relax, enga­ge in sports, hiking, and explo­re natu­re. Howe­ver, forests are impor­tant for pre­ser­ving bio­di­ver­si­ty, main­tai­ning soil and water quali­ty, and regu­la­ting the climate.

It is impor­tant to rea­li­ze that forests are vul­ne­rab­le eco­sys­tems thre­a­te­ned by vari­ous human acti­vi­ties such as exces­si­ve log­ging, defo­re­sta­ti­on, agri­cul­tu­ral expan­si­on, and air and soil pol­lu­ti­on. The­re­fo­re, it is impor­tant to pro­tect and main­tain forest eco­sys­tems for futu­re generations.

Forest pho­tog­rap­hy can cap­tu­re this atmo­sp­he­re and con­vey it to vie­wers. Each forest pho­tog­raph is uni­que becau­se each forest has its own charm and uni­que fea­tu­res. When pho­tog­rap­hing a forest, it is impor­tant to play with ligh­ting and angles to cap­tu­re dif­fe­rent aspects of its beau­ty. Mor­ning light can cre­a­te beau­ti­ful color sha­des and pecu­liar con­trasts, whi­le sun­sets can depict the forest in roman­tic or mys­te­ri­ous light. Forest pho­tog­raphs can be not only beau­ti­ful but also power­ful and emo­ti­onal. They can evo­ke a sen­se of reve­ren­ce for nature.

One way to cap­tu­re the beau­ty of the forest is to pho­tog­raph details. You can focus your lens on the tex­tu­re of tree bark, color­ful lea­ves, or blo­oming plants in the forest. The­se detai­led shots can pro­vi­de vie­wers with a dee­per look into the inte­ri­or of the forest and its life. Anot­her way to cap­tu­re the beau­ty of the forest is to pho­tog­raph its wide pano­ra­ma. You can try to cap­tu­re the enti­re expan­se of the forest and its sur­roun­ding lands­ca­pes. The­se pano­ra­mic shots can bring a sen­se of depth and sco­pe to the forest and allow vie­wers to feel like they are part of this ama­zing environment.

Use Facebook to Comment on this Post

Devínské Karpaty, Krajina, Malé Karpaty, Slovenská krajina, Záhorie

Železná Studienka

skala
Hits: 3612

Želez­ná Stu­dien­ka (Stud­nič­ka) je hod­not­ná loka­li­ta Bra­ti­sla­vy. Časť prí­ro­dy pri betó­no­vej džun­gli. Nachá­dza sa tu via­ce­ro jazier, rôz­nych zaria­de­ní vhod­ných pre oddych, turis­ti­ku. Všet­ko obklo­pu­je les.

Vo Vydric­kej doli­ne sa už veľ­mi dáv­no usa­di­li mly­ná­ri, kto­rí tu posta­vi­li mly­ny (Brna). Jeden z nich je pre­zen­to­va­ný v inom prís­pev­ku. V roku 1830 tu boli otvo­re­né Fer­di­nan­do­ve kúpe­le (Eisenb­run­del), kto­ré vybu­do­val Jozef Per­ga­me­ny (Brna). Avšak v roku 1844 ich Jakub Palu­gay pre­ro­bil na hotel. Mes­to zača­lo spra­vo­vať loka­li­tu v roku 1894. V roku 1938 sa usku­toč­ni­la roz­siah­la revi­ta­li­zá­cia celé­ho are­álu. Objekt ale v 60-​tych rokoch 20. sto­ro­čia devas­to­val až v roku 1970 budo­vu asa­no­va­li. Úpra­va Vydri­ce v minu­los­ti spô­so­bi­la naru­še­nie spod­ných vôd a pra­meň zani­kol. Súčas­ťou mly­nov boli vod­né nádr­že. Prvá je dato­va­ná už do roku 1761. V roku 1846 boli vybu­do­va­né šty­ri. K ich oži­ve­niu po záni­ku mly­nov priš­lo v roku 1901. Sta­li sa z nich ryb­ní­ky s mož­nos­ťou kúpa­nia, čln­ko­va­nia a v zime kor­ču­ľo­va­nia (Brna).

Želez­ná Stu­dien­ka (Stud­nič­ka) is a valu­ab­le loca­ti­on in Bra­ti­sla­va. It’s a part of natu­re amidst the conc­re­te jun­gle. Here, you can find seve­ral lakes, vari­ous faci­li­ties suitab­le for rela­xa­ti­on, hiking, all sur­roun­ded by forests.

In the Vydri­ca Val­ley, mil­lers sett­led long ago, cons­truc­ting mills (Brna). One of them is pre­sen­ted in anot­her con­tri­bu­ti­on. In 1830, Fer­di­nan­d’s baths (Eisenb­run­del) were ope­ned here, built by Jozef Per­ga­me­ny (Brna). Howe­ver, in 1844, Jakub Palu­gay con­ver­ted them into a hotel. The city began to mana­ge the area in 1894. In 1938, exten­si­ve revi­ta­li­za­ti­on of the enti­re area took pla­ce. Howe­ver, the buil­ding was devas­ta­ted in the 1960s, and it was demo­lis­hed in 1970. Past modi­fi­ca­ti­ons to Vydric­ka led to dis­rup­ti­on of groun­dwa­ter, and the spring disap­pe­a­red. Water reser­vo­irs were part of the mills. The first one dates back to 1761. In 1846, four were built. They were revi­ved after the mills cea­sed in 1901. They beca­me ponds suitab­le for swim­ming, boating, and win­ter ska­ting (Brna).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Dokumenty, TOP, V čase

Zima – obdobie vegetačného pokoja a snehovej periny

skala
Hits: 5120

Zima je obdo­bie, kto­ré pri­ná­ša so sebou svo­je jedi­neč­né čaro. Je to čas, keď prí­ro­da spo­ma­lí svoj hek­tic­ký ryt­mus a pre­chá­dza do sta­vu vege­tač­né­ho poko­ja. Je to veľ­mi dôle­ži­té pre zem, prí­ro­du. Zima je obdo­bím, kedy sa zvie­ra­tá a nie­kto­ré rast­li­ny stiah­nu do úkry­tov, hľa­da­júc prí­le­ži­tosť na oddych a obno­ve­nie sily. V tom­to obdo­bí sú nie­kto­ré dru­hy rast­lín v sta­ve vege­tač­né­ho poko­ja, kedy ich rast a vývoj dočas­ne utí­cha­jú. Je to ako­by prí­ro­da zadr­ža­la svoj vlast­ný dych, pri­pra­ve­ná na obno­ve­nie živo­ta v ďal­šom cyk­le. Zima môže byť tvr­dá na zvie­ra­tá a rast­li­ny, a pre­to ochra­na ich život­né­ho pro­stre­dia je kľú­čo­vá. Sneh sa nie­ke­dy spúš­ťa z oblo­hy a láme svet­lo na tisíc­ky dia­man­tov, kto­ré tan­cu­jú na zemi. Zim­né obdo­bie pri­ná­ša aj rad rados­tí a akti­vít pre ľudí. Bež­ko­va­nie, lyžo­va­nie, sán­ko­va­nie, sta­va­nie sne­hu­lia­kov sú len nie­kto­ré z čin­nos­tí, kto­ré sú cha­rak­te­ris­tic­ké pre zimu.

Win­ter is a sea­son that brings with it its uni­que charm. It is a time when natu­re slo­ws down its hec­tic rhythm and enters a sta­te of vege­ta­ti­ve rest. This is cru­cial for the Earth, for natu­re itself. Win­ter is a peri­od when ani­mals and some plants retre­at to shel­ters, see­king an oppor­tu­ni­ty for rest and reju­ve­na­ti­on. During this time, cer­tain plant spe­cies enter a sta­te of vege­ta­ti­ve rest, tem­po­ra­ri­ly quie­ting the­ir gro­wth and deve­lop­ment. It’s as if natu­re is hol­ding its own bre­ath, rea­dy for the rene­wal of life in the next cycle.

Win­ter can be chal­len­ging for ani­mals and plants, making envi­ron­men­tal pro­tec­ti­on cru­cial. Some­ti­mes, snow des­cends from the sky, bre­a­king the light into thou­sands of dia­monds that dan­ce on the ground. The win­ter sea­son also brings a plet­ho­ra of joys and acti­vi­ties for peop­le. Cross-​country ski­ing, down­hill ski­ing, sled­ding, and buil­ding sno­wmen are just some of the acti­vi­ties that cha­rac­te­ri­ze win­ter. Win­ter is not just a sea­son of cold weat­her; it is a time of beau­ty, tra­nqu­ili­ty, and a uni­que per­spec­ti­ve on the world around us. It tea­ches us about the impor­tan­ce of rest and rene­wal, not only for natu­re but also for our­sel­ves. In the hus­hed lands­ca­pes cove­red by snow, we can find a cer­tain magic that trans­forms the ordi­na­ry into the extraordinary.

Use Facebook to Comment on this Post