Značka: Karol IV.

Krajina, Česko, Južné Čechy, Neživé, Stavby, Zahraničie, Zrúcaniny

Landštejn – stavebno historická perla Českej Kanady

09/01/202519/01/2025 skala

Hrad Landštejn, nachádzajúci sa v oblasti známej ako Česká Kanada, patrí medzi najvýznamnejšie pamiatky raného stredoveku v Českej republike. Jeho mohutné zrúcaniny sa týčia na vrchole návršia v nadmorskej výške 656 metrov, približne tri kilometre severozápadne od Starého Města pod Landštejnem v okrese Jindřichův Hradec. Landštejn bol postavený na prelome 12. a 13. storočia neznámym staviteľom. Existujú dohady, že ním mohol byť český kráľ Přemysl Otakar I. alebo rakúski vojvodovia Leopold V. a Leopold VI. Názov hradu “Landštejn” odkazuje na staviteľa, ktorý bol zemepánom, teda pánom zeme (hrad-landstejn.cz). Prvá písomná zmienka o hrade pochádza z roku 1231, kedy bol najväčším románskym hradom v českých krajinách (en.wikipedia.org). V roku 1282 je s hradom spojený Sezima z Třeboně z rodu Vítkovcov, ktorého potomkovia si podľa hradu dali prídomok “páni z Landštejna”. Najvýznamnejším z nich bol Vilém z Landštejna, obratný politik a vojvodca, ktorý pre cisára Karla IV. vykonával mnohé diplomatické misie. Po jeho smrti v roku 1356 hrad prešiel do rúk kráľovskej komory a následne, v roku 1381, ho získal Konrád Krajíř z Krajku (hrad-landstejn.cz). Krajířovci z Krajku, pôvodom zo Štajerska, vlastnili hrad takmer dve storočia. Počas ich vlastníctva prešiel hrad významnými prestavbami, ktoré z neho urobili výstavnú rezidenciu, patriacu medzi popredné feudálne sídla v Čechách v prvej polovici 16. storočia (zajimavamista.cz). V roku 1579 predala Anna Roupovská, rodená Krajířová, hrad Štěpánovi Eicinkovi z Eicinku. Počas tridsaťročnej vojny hrad stratil svoj strategický význam a postupne chátral. V roku 1771 do hradu udrel blesk, spôsobil požiar a hrad bol opustený. Stal sa zrúcaninou a až v 20. storočí prešiel rozsiahlymi opravami. Prvá návštevnícka sezóna bola zahájená v roku 1990 (hrad-landstejn.cz).

Pôvodné hradné jadro je tvorené dvoma hranolovými vežami, palácom medzi nimi a vysokou hradbou, ktorá uzavrela areál do päťbokého pôdorysu. V priebehu 14. storočia prešiel hrad gotickou prestavbou, počas ktorej bol vystavaný obytný donjon a bol presunutý vstup do jadra na dnešné miesto. Ďalšie renesančné úpravy nasledovali koncom 15. a v prvej polovici 16. storočia (hrady-zriceniny.cz). Zaujímavým prvkom hradu je kaplnka svätého Juraja, ktorej zasvätenie je prvýkrát spomenuté v roku 1495. Kaplnka mala valenú klenbu a v západnej časti tribúnu, odkiaľ majiteľ hradu sledoval bohoslužby. Zvyšky fresiek dokladajú výnimočnosť tohto miesta a pozornosť venovanú jeho výzdobe (hrad-landstejn.cz).

Dnes je hrad Landštejn obľúbeným turistickým cieľom. Návštevníci môžu voľne prechádzať romantickými ruinami, obdivovať ukážky raného hradného staviteľstva a z vysokej obrannej veže si vychutnávať krásy zvlnenej krajiny Českej Kanady (opravdova-laska.jiznicechy.cz). Hrad je vo vlastníctve Národného pamiatkového ústavu a je prístupný verejnosti počas turistickej sezóny. Okrem prehliadky hradu ponúka aj rôzne kultúrne podujatia a výstavy, ktoré približujú jeho bohatú históriu a význam v dejinách Českej republiky (hrad-landstejn.cz).

Hrad Landštejn patrí medzi najvýznamnejšie stavebno-historické pamiatky Českej Kanady. Je jedným z mála hradov, kde sa vo veľkej miere zachovalo mohutné románske jadro, ktoré nemá obdobu medzi okolitými českými hradmi. Jedna skupina odborníkov tvrdí, že hrad postavila rakúska alebo bavorská šľachta, zatiaľ čo druhá verí, že jeho prvým stavebníkom bol český kráľ. Kostol svätého Jána Krstiteľa v Pomezí, ktorý je považovaný za podhradie Landštejna, bol pôvodne románskou stavbou so silnými väzbami na rakúske vzory. Výskumy odhalili, že osídlenie v Pomezí trvalo do 16. až 17. storočia, kým význam samotného hradu pretrvával oveľa dlhšie (e‑stredovek.cz). Asi kilometer od Starého Města pod Landštejnom je hraničný kameň, označujúci miesto, kde sa stýkali pôvodné hranice Čiech, Moravy a Rakúska. Hadí vrch bol vyhlásený za prírodnú rezerváciu v roku 1988. Sú to bývalé pastviny s vresoviskami (Informačná tabuľa).

Landštejn Castle, located in the area known as Bohemian Canada, is one of the most significant monuments of the early Middle Ages in the Czech Republic. Its massive ruins rise on top of a hill at an altitude of 656 meters, approximately three kilometers northwest of Staré Město pod Landštejnem in the Jindřichův Hradec district. Landštejn was built at the turn of the 12^th and 13^th centuries by an unknown builder. There are speculations that it could have been the Czech King Přemysl Otakar I or the Austrian dukes Leopold V and Leopold VI. The name “Landštejn” refers to the builder, who was a landlord, or “lord of the land” (hrad-landstejn.cz). The first written mention of the castle dates back to 1231, when it was the largest Romanesque castle in the Czech lands (en.wikipedia.org). In 1282, the castle was associated with Sezima of Třeboň from the Vítkovci family, whose descendants adopted the surname “Lords of Landštejn” after the castle. The most prominent of them was Vilém of Landštejn, a skilled politician and military leader who undertook many diplomatic missions for Emperor Charles IV. After his death in 1356, the castle passed to the royal chamber and later, in 1381, was acquired by Konrád Krajíř of Krajku (hrad-landstejn.cz). The Krajíř family, originally from Styria, owned the castle for nearly two centuries. During their ownership, the castle underwent significant reconstructions, transforming it into a grand residence that ranked among the leading feudal estates in Bohemia in the first half of the 16^th century (zajimavamista.cz). In 1579, Anna Roupovská, née Krajířová, sold the castle to Štěpán Eicink of Eicink. During the Thirty Years’ War, the castle lost its strategic importance and gradually fell into disrepair. In 1771, a lightning strike caused a fire, leaving the castle abandoned. It became a ruin until extensive repairs began in the 20^th century, with the first visitor season opening in 1990 (hrad-landstejn.cz).

The original castle core consists of two prismatic towers, a palace between them, and a high wall that enclosed the area into a pentagonal layout. During the 14^th century, the castle underwent Gothic reconstruction, during which a residential donjon was built, and the entrance to the core was moved to its current location. Further Renaissance modifications followed in the late 15^th and early 16^th centuries (hrady-zriceniny.cz). An interesting feature of the castle is the Chapel of St. George, first mentioned in 1495. The chapel had a barrel vault and a gallery in the western part from which the castle owner could observe services. Remnants of frescoes attest to the uniqueness of this place and the attention given to its decoration (hrad-landstejn.cz).

Today, Landštejn Castle is a popular tourist destination. Visitors can freely explore the romantic ruins, admire examples of early castle architecture, and enjoy the rolling landscapes of Bohemian Canada from the high defensive tower (opravdova-laska.jiznicechy.cz). The castle is owned by the National Heritage Institute and is open to the public during the tourist season. In addition to castle tours, it hosts various cultural events and exhibitions that highlight its rich history and significance in Czech history (hrad-landstejn.cz).

Landštejn Castle is among the most important architectural and historical landmarks of Bohemian Canada. It is one of the few castles where a significant Romanesque core has been preserved, unparalleled among neighboring Czech castles. One group of experts believes that the castle was built by Austrian or Bavarian nobility, while another argues that its first builder was a Czech king. The Church of St. John the Baptist in Pomezí, considered the settlement below Landštejn, was originally a Romanesque structure with strong ties to Austrian designs. Research revealed that settlement in Pomezí lasted until the 16^th or 17^th century, while the significance of the castle itself endured much longer (e‑stredovek.cz). About a kilometer from Staré Město pod Landštejnem is a boundary stone marking the place where the original borders of Bohemia, Moravia, and Austria met. Hadí vrch was declared a nature reserve in 1988. These are former pastures with heathlands (Information board).

Die Burg Landštejn, gelegen in der Region bekannt als Böhmisches Kanada, gehört zu den bedeutendsten Denkmälern des frühen Mittelalters in der Tschechischen Republik. Ihre mächtigen Ruinen erheben sich auf einem Hügel in einer Höhe von 656 Metern, etwa drei Kilometer nordwestlich von Staré Město pod Landštejnem im Bezirk Jindřichův Hradec. Landštejn wurde um die Wende vom 12. zum 13. Jahrhundert von einem unbekannten Erbauer errichtet. Es wird spekuliert, dass dies der böhmische König Přemysl Otakar I. oder die österreichischen Herzöge Leopold V. und Leopold VI. gewesen sein könnten. Der Name “Landštejn” verweist auf den Erbauer, der ein Grundherr, also ein “Herr des Landes”, war (hrad-landstejn.cz). Die erste schriftliche Erwähnung der Burg stammt aus dem Jahr 1231, als sie die größte romanische Burg in den böhmischen Ländern war (en.wikipedia.org). Im Jahr 1282 wurde die Burg mit Sezima von Třeboň aus der Familie der Vítkovci in Verbindung gebracht, deren Nachkommen den Namenszusatz “Herren von Landštejn” annahmen. Der bedeutendste unter ihnen war Vilém von Landštejn, ein geschickter Politiker und Militärführer, der viele diplomatische Missionen für Kaiser Karl IV. durchführte. Nach seinem Tod im Jahr 1356 ging die Burg in den Besitz der königlichen Kammer über und wurde später, im Jahr 1381, von Konrád Krajíř von Krajku erworben (hrad-landstejn.cz). Die Familie Krajíř, ursprünglich aus der Steiermark, besaß die Burg fast zwei Jahrhunderte lang. Während ihrer Herrschaft wurde die Burg umfassend umgebaut und zu einer prächtigen Residenz, die zu den führenden feudalen Anwesen in Böhmen in der ersten Hälfte des 16. Jahrhunderts zählte (zajimavamista.cz). Im Jahr 1579 verkaufte Anna Roupovská, geborene Krajířová, die Burg an Štěpán Eicink von Eicink. Während des Dreißigjährigen Krieges verlor die Burg ihre strategische Bedeutung und verfiel allmählich. Im Jahr 1771 schlug ein Blitz ein, verursachte einen Brand, und die Burg wurde verlassen. Sie verfiel zur Ruine, bis im 20. Jahrhundert umfangreiche Restaurierungsarbeiten begannen. Die erste Besuchersaison wurde 1990 eröffnet (hrad-landstejn.cz).

Der ursprüngliche Burgkern besteht aus zwei prismatischen Türmen, einem Palast dazwischen und einer hohen Mauer, die das Areal in eine fünfeckige Anordnung einschloss. Im 14. Jahrhundert wurde die Burg gotisch umgebaut, wobei ein Wohn-Donjon errichtet und der Eingang zum Kern an die heutige Stelle verlegt wurde. Weitere Renaissance-Modifikationen folgten im späten 15. und frühen 16. Jahrhundert (hrady-zriceniny.cz). Ein interessantes Merkmal der Burg ist die Kapelle des heiligen Georg, die erstmals 1495 erwähnt wurde. Die Kapelle hatte ein Tonnengewölbe und eine Galerie im westlichen Teil, von der aus der Burgherr die Gottesdienste beobachten konnte. Freskenreste zeugen von der Einzigartigkeit dieses Ortes und der Aufmerksamkeit, die seiner Gestaltung gewidmet wurde (hrad-landstejn.cz).

Heute ist die Burg Landštejn ein beliebtes Touristenziel. Besucher können frei durch die romantischen Ruinen streifen, Beispiele früher Burgarchitektur bewundern und von der hohen Verteidigungsturm aus die Hügellandschaften des Böhmischen Kanada genießen (opravdova-laska.jiznicechy.cz). Die Burg befindet sich im Besitz des Nationalen Denkmalschutzinstituts und ist während der Tourismussaison für die Öffentlichkeit zugänglich. Neben Burgführungen werden auch verschiedene kulturelle Veranstaltungen und Ausstellungen angeboten, die die reiche Geschichte und Bedeutung der Burg in der tschechischen Geschichte hervorheben (hrad-landstejn.cz).

Die Burg Landštejn gehört zu den bedeutendsten bauhistorischen Denkmälern des Böhmischen Kanada. Sie ist eine der wenigen Burgen, in denen ein bedeutender romanischer Kern erhalten geblieben ist, der seinesgleichen unter den benachbarten tschechischen Burgen sucht. Eine Gruppe von Experten glaubt, dass die Burg von österreichischem oder bayerischem Adel erbaut wurde, während eine andere argumentiert, dass ihr erster Erbauer ein böhmischer König war. Die Kirche des heiligen Johannes des Täufers in Pomezí, die als die Siedlung unterhalb von Landštejn gilt, war ursprünglich ein romanischer Bau mit starken Verbindungen zu österreichischen Designs. Forschungen haben ergeben, dass die Besiedlung in Pomezí bis ins 16. oder 17. Jahrhundert andauerte, während die Bedeutung der Burg selbst viel länger bestand (e‑stredovek.cz). Etwa einen Kilometer von Staré Město pod Landštejnem entfernt befindet sich ein Grenzstein, der den Ort markiert, an dem die ursprünglichen Grenzen Böhmens, Mährens und Österreichs aufeinandertrafen. Der Hadí vrch wurde 1988 zum Naturschutzgebiet erklärt. Es handelt sich um ehemalige Weiden mit Heideflächen (Informationsschild).

Use Facebook to Comment on this Post

Česko, Krajina, TOP, Zahraničie

Česko

15/04/201604/01/2025 skala

Česko je náš západný sused. Spája nás s ním spoločná história. Veď len v roku 1993 sa federácia Československo rozpadla. Hlavným mestom je Praha. Tzv. otcom vlasti je Karel IV..

Czechia is our western neighbor. We are connected to it by a common history. After all, it was only in 1993 that the federation of Czechoslovakia dissolved. The capital city is Prague. The so-called father of the country is Charles IV.

Tschechien ist unser westlicher Nachbar. Uns verbindet eine gemeinsame Geschichte. Immerhin löste sich die Föderation der Tschechoslowakei erst im Jahr 1993 auf. Die Hauptstadt ist Prag. Der sogenannte Vater des Landes ist Karl IV.

Oficiálnym názvom štátu je Česká republika, jednoslovne Česko. Časť verejnosti slovo Česko odmieta. Jeho prvé použitie je z roku 1777 ako synonymum k Čechy (Wikipedia.cs). Česko tvoria Čechy, Morava a Sliezsko. Geologicky Český masív a Západné Karpaty. Jeho rozloha je 78866 km², na ktorých žije viac ako 10 miliónov obyvateľov. Veľké české rieky: Labe, Vltava, Morava, Dyje, Odra, Opava. Klimaticky sa vyznačuje miešaním oceánskych a kontinentálnych vplyvov. Patrónom českej krajiny je Svätý Václav. Prvé osídlenie siaha do staršej doby kamennej, zhruba 28000 rokov pred n. l. (Wikipedia.sk). Doklady o výskyte Homo habilis sa našli okrese Beroun, Suchdol, Čakovice. Homo erectus na lokalite Písečný vrch u Bečova, pri Přezleticiach, pri Stránskej skale. Homo sapiens sapiens - Pavlovienské náleziská – Předmostí u Přerova, Dolní Věstonice, Pavlov, Petřkovice. Od 5. storočia pred n. l. tu žili Kelti – Bójovia. Na južnú Moravu Volkovia – Tektoságovia (Wikipedia.cs).

The official name of the state is the Czech Republic, simply Czechia. Some of the public rejects the word Czechia. Its first usage dates back to 1777 as a synonym for Bohemia (Wikipedia.cs). Czechia consists of Bohemia, Moravia, and Silesia. Geologically, it includes the Czech Massif and the Western Carpathians. Its area is 78,866 km², with a population of over 10 million people. Major Czech rivers include the Elbe, Vltava, Morava, Dyje, Odra, and Opava. Climate-wise, it is characterized by a mix of oceanic and continental influences. The patron saint of the Czech country is Saint Wenceslaus. The first settlement dates back to the Upper Paleolithic, approximately 28,000 years before Christ (Wikipedia.sk). Evidence of Homo habilis has been found in the Beroun district, Suchdol, Čakovice. Homo erectus at the Písečný vrch site near Bečov, near Přezletice, near Stránská skála. Homo sapiens sapiens – Pavlovian sites – Předmostí near Přerov, Dolní Věstonice, Pavlov, Petřkovice. From the 5^th century BC, Celts – Boii lived here. In southern Moravia, the Volcae – Tectosages (Wikipedia.cs).

Der offizielle Name des Staates ist die Tschechische Republik, kurz Česko. Ein Teil der Bevölkerung lehnt jedoch das Wort Česko ab. Seine erste Verwendung geht auf das Jahr 1777 zurück, als es als Synonym für Böhmen verwendet wurde (Wikipedia.cs). Česko besteht aus Böhmen, Mähren und Schlesien. Geologisch gehören der Böhmische Masse und die Westkarpaten dazu. Die Fläche beträgt 78.866 km², auf der mehr als 10 Millionen Menschen leben. Zu den großen tschechischen Flüssen gehören die Elbe, die Moldau, die March, die Thaya, die Oder und die Opava. Klimatisch ist das Land durch eine Mischung aus ozeanischen und kontinentalen Einflüssen gekennzeichnet. Der Schutzpatron des tschechischen Landes ist der Heilige Wenzel. Die erste Besiedlung reicht bis in die ältere Steinzeit zurück, etwa 28.000 Jahre vor Christus (Wikipedia.sk). Nachweise von Homo habilis wurden in den Bezirken Beroun, Suchdol und Čakovice gefunden. Homo erectus wurde am Standort Písečný vrch bei Bečov, bei Přezletice und bei Stránská skála gefunden. Homo sapiens sapiens – Fundstätten in Pavlovien – Předmostí bei Přerov, Dolní Věstonice, Pavlov und Petřkovice. Ab dem 5. Jahrhundert v. Chr. lebten Kelten – die Boier – hier. In Südmähren lebten die Volkovianer – die Teutonen (Wikipedia.cs).

V 1. storočí sem prichádzali germánske kmene Kvádi a Markomani. Podľa niektorých historikov, napr. Balázsa Komoróczyho, exitstovala snaha Rimanov vytvoriť na časti územia provinciu Markomania za obdobia vlády Marca Aurelia s centrom na južnej Morave, zrejme v Mušove (Wikipedia.cs). Začiatkom 5, storočia ubudlo obyvateľstva, pravdepodobne časť odišla v roku 409 s Vandalmi a Alanmi. V prvej polovici 5. storočia vďaka odchodu Markomanov do Norica. Pravdepodobne na Morave existoval vplyv hunského vpádu pod Attilovým vedením. Na konci 5. storočia sa proti prúdu Labe dostali do Čiech Longobardi a Durynkovia. V druhej polovici 6. storočia sem prišli slovanské kmene (Wikipedia.cs). V 7. storočí sa časť územia stala súčasťou Samovej ríše. V 9. storočí zase Veľkej Moravy. K zjednoteniu došlo v 10. storočí zásluhou Přemyslovcov (Wikipedia.sk). České kráľovstvo, ktoré vzniklo v roku 1198, dosiahlo svoj mocenský vrchol za vlády posledných Přemyslovcov a Karla IV. Za Přemysla Otakara II. siahalo až za Alpy k Jadranskému moru. Václav II. získal územia cez Poľsko až k Baltskému moru, Václav II. uhorské územia. Karol IV. pripojil Braniborsko, Lužice a Sliezsko (Wikipedia.cs).

In the 1^st century, Germanic tribes, such as the Quadi and Marcomanni, migrated to this territory. According to some historians, for example, Balázs Komoróczy, there was an attempt by the Romans to create the province of Marcomania on part of the territory during the rule of Marcus Aurelius, with its center likely in southern Moravia, possibly in Mušov (Wikipedia.cs). By the beginning of the 5^th century, the population decreased, with a part likely leaving in 409 with the Vandals and Alans. In the first half of the 5^th century, due to the departure of the Marcomanni to Noricum, the region was affected. There was probably an influence of the Hun invasion led by Attila on the Morava in the late 5^th century. By the end of the 5^th century, against the current of the Elbe, the Lombards and Thuringians reached Bohemia. In the second half of the 6^th century, Slavic tribes arrived here (Wikipedia.cs). In the 7^th century, a part of the territory became part of the Samo Empire. In the 9^th century, it became part of Great Moravia. Unification occurred in the 10^th century through the efforts of the Přemyslid dynasty (Wikipedia.sk). The Czech Kingdom, established in 1198, reached its peak of power under the rule of the last Přemyslids and Charles IV. During the reign of Přemysl Otakar II, it extended beyond the Alps to the Adriatic Sea. Wenceslaus II acquired territories through Poland to the Baltic Sea, while Wenceslaus III gained Hungarian territories. Charles IV annexed Brandenburg, Lusatia, and Silesia (Wikipedia.cs).

Im 1. Jahrhundert kamen germanische Stämme der Quaden und Markomannen in diese Region. Nach einigen Historikern, wie zum Beispiel Balázs Komoróczy, gab es den Versuch der Römer, während der Herrschaft von Kaiser Marcus Aurelius auf einem Teil des Gebiets die Provinz Markomania zu schaffen, wahrscheinlich mit dem Zentrum im südlichen Mähren, möglicherweise in Mušov (Wikipedia.cs). Anfang des 5. Jahrhunderts ging die Bevölkerung zurück, wahrscheinlich verließ ein Teil von ihr im Jahr 409 das Gebiet mit den Vandalen und Alanen. In der ersten Hälfte des 5. Jahrhunderts gelangten aufgrund des Abzugs der Markomanen nach Noricum. Wahrscheinlich gab es auf der Morava den Einfluss des hunnischen Einmarschs unter der Führung von Attila. Am Ende des 5. Jahrhunderts gelangten entgegen dem Strom der Elbe die Langobarden und Thüringer nach Böhmen. In der zweiten Hälfte des 6. Jahrhunderts kamen slawische Stämme hierher (Wikipedia.cs). Im 7. Jahrhundert wurde ein Teil des Gebiets Teil des Reiches der Awaren. Im 9. Jahrhundert dann Teil des Großmährischen Reiches. Die Vereinigung erfolgte im 10. Jahrhundert durch die Přemysliden (Wikipedia.sk). Das tschechische Königreich, das im Jahr 1198 entstand, erreichte unter der Herrschaft der letzten Přemysliden und Karls IV. seinen Machthöhepunkt. Unter Přemysl Ottokar II. erstreckte es sich bis zu den Alpen und der Adria. Wenzel II. erwarb Gebiete über Polen bis zur Ostsee, Wenzel II. ungarische Gebiete. Karl IV. fügte Brandenburg, die Lausitz und Schlesien hinzu (Wikipedia.cs).

Česko bolo významnou súčasťou Svätej ríše rímskej, panovník mal postavenie kurfiřta – voliteľa cisára. V 15. storočí Česko výrazne oslabili husiti (Wikipedia.cs). Až do roku 1804 Česko patrilo k rímskonemeckej ríši. V rokoch 1526 – 1918 bolo zároveň súčasťou Rakúskeho cisárstva (Wikipedia.sk). V roku 1526 nastúpila na český trón habsburská monarchia. Víťazstvo na Bielej hore v roku 1620 prispelo ku konečnej likvidácii aj posledných zbytkov samostatnosti. Korunnými územiami, po roku 1749 navzájom celkom nespojitými sa stali až do konca 1. svetovej vojny v roku 1918: České království, Moravské markrabství a Vévodství Horní a Dolní Slezsko (Wikipedia.cs). V rokoch 1867 – 1918 bolo Česko súčasťou Rakúsko-Uhorska. Pohraničie Čiech aj Moravy – Sudety boli od 13. storočia do roku 1945 obývané Nemcami (Wikipedia.sk). Od 17. storočia až do začiatku 19. storočia prebiehali ponemčovanie českého územia (Wikipedia.cs). V rokoch 1771 – 1772 zomrelo počas hladomoru najmenej 250000 ľudí (Veselý), čo viedlo k rozsiahlym nepokojom (Vašků).

Czechia was a significant part of the Holy Roman Empire, and its ruler held the position of an elector – a voter for the emperor. In the 15^th century, Czechia was substantially weakened by the Hussites (Wikipedia.cs). Until 1804, Czechia belonged to the Holy Roman Empire. From 1526 to 1918, it was concurrently part of the Austrian Empire (Wikipedia.sk). In 1526, the Habsburg monarchy took the Czech throne. The victory at the Battle of White Mountain in 1620 contributed to the final elimination of the last remnants of independence. The crown territories, which were largely incongruent after 1749, remained so until the end of World War I in 1918: the Kingdom of Bohemia, the Margraviate of Moravia, and the Duchy of Upper and Lower Silesia (Wikipedia.cs). From 1867 to 1918, Czechia was part of Austria-Hungary. The border regions of Bohemia and Moravia – the Sudetenland – were inhabited by Germans from the 13^th century until 1945 (Wikipedia.sk). From the 17^th century until the early 19^th century, Germanization efforts took place in Czech territory (Wikipedia.cs). In the years 1771 – 1772, at least 250,000 people died during a famine (Veselý), leading to extensive unrest (Vašků).

Tschechien war ein bedeutender Teil des Heiligen Römischen Reiches, der Monarch hatte die Position eines Kurfürsten – eines Wählers des Kaisers. Im 15. Jahrhundert wurde Tschechien durch die Hussiten erheblich geschwächt (Wikipedia.cs). Bis zum Jahr 1804 gehörte Tschechien zum Heiligen Römischen Reich. In den Jahren 1526 bis 1918 war es gleichzeitig Teil des österreichischen Kaiserreichs (Wikipedia.sk). Im Jahr 1526 übernahm die Habsburger Monarchie den tschechischen Thron. Der Sieg auf dem Weißen Berg im Jahr 1620 trug zur endgültigen Liquidation auch der letzten Reste der Unabhängigkeit bei. Die Kronländer, die nach 1749 vollkommen unzusammenhängend waren, blieben dies bis zum Ende des Ersten Weltkriegs im Jahr 1918: das Königreich Böhmen, die Markgrafschaft Mähren und das Herzogtum Ober- und Niederschlesien (Wikipedia.cs). In den Jahren 1867 bis 1918 gehörte Tschechien zu Österreich-Ungarn. Die Grenzregionen von Böhmen und Mähren – das Sudetenland – waren vom 13. Jahrhundert bis 1945 von Deutschen bewohnt (Wikipedia.sk). Vom 17. Jahrhundert bis zum Beginn des 19. Jahrhunderts fand eine Germanisierung des tschechischen Gebiets statt (Wikipedia.cs). In den Jahren 1771 – 1772 starben während einer Hungersnot mindestens 250.000 Menschen (Veselý), was zu umfangreichen Unruhen führte (Vašků).

V roku 1921 žilo na území Čiech až 2 173 239 nemcov z 6 668 518 všetkých obyvateľov, čo tvorí 32.6 %. Na Morave bol pomer 20.7 %, v Sliezsku 41.9 %. V celej dnešnej Českej republike žilo takmer 3 milióny nemcov – takmer 30 % (Bujnák). V septembri 1938 Sudety pripadli Nemecku, malá časť – najmä Tešínsko pripadlo Mnichovským diktátom Poľsku. 15. marca 1939 vznikol Protektorát Čechy a Morava. Po vojne v roku 1945 došlo k vysídleniu Nemcov. V^o februári 1948 sa moci ujala Komunistická strana (Wikipedia.cs). Až do roku 1989. V rokoch 1990 až 1992 bolo Česko súčasťou ČSFR – Česko-slovenskej federatívnej republiky. 1.1.1993 zanikla federácia Česko-slovenská republika – Česká republika sa osamostatnila. Spoločný štát Čechov a Slovákov existoval od 28.10.1918.

In 1921, there were up to 2,173,239 Germans out of a total population of 6,668,518 in the territory of Czechia, accounting for 32.6%. In Moravia, the ratio was 20.7%, and in Silesia, it was 41.9%. In the entire present-day Czech Republic, there were almost 3 million Germans, nearly 30% of the population (Bujnák). In September 1938, the Sudetenland was annexed by Germany, and a small part, especially Teschen, was ceded to Poland through the Munich Agreement. On March 15, 1939, the Protectorate of Bohemia and Moravia was established. After the war in 1945, the Germans were expelled. In February 1948, the Communist Party took power (Wikipedia.cs). This continued until 1989. From 1990 to 1992, Czechia was part of the Czech and Slovak Federative Republic (CSFR). On January 1, 1993, the Czechoslovak Republic dissolved, and the Czech Republic became independent. The common state of Czechs and Slovaks existed from October 28, 1918.

Im Jahr 1921 lebten auf dem Gebiet der Tschechoslowakei insgesamt 2.173.239 Deutsche von 6.668.518 Einwohnern, was 32,6 % entspricht. In Mähren betrug der Anteil 20,7 %, in Schlesien 41,9 %. In der gesamten heutigen Tschechischen Republik lebten fast 3 Millionen Deutsche, was fast 30 % entspricht (Bujnák). Im September 1938 wurden die Sudeten an Deutschland angegliedert, ein kleiner Teil, insbesondere Teschen, fiel durch den Münchner Diktat an Polen. Am 15. März 1939 entstand das Protektorat Böhmen und Mähren. Nach dem Krieg im Jahr 1945 kam es zur Vertreibung der Deutschen. Im Februar 1948 übernahm die Kommunistische Partei die Macht (Wikipedia.cs). Bis zum Jahr 1989. In den Jahren 1990 bis 1992 gehörte die Tschechoslowakei zur Tschechoslowakischen Föderativen Republik – ČSFR. Am 1. Januar 1993 wurde die Föderation Tschechoslowakische Republik aufgelöst – die Tschechische Republik wurde unabhängig. Der gemeinsame Staat der Tschechen und Slowaken existierte seit dem 28. Oktober 1918.

12.3.1999 bolo Česko prijaté do NATO, 1.5.2004 do EÚ. Najväčšie mestá v Českej republike: Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, Olomouc. Žije tu niekoľko etnografických skupín: Chodovia, Plzeňáci, Blaťáci, Doudlebovia, Horáci, Hanáci (Wikipedia.cs), Moravskí Chorváti (Štanclová), Moravskí Slováci, Podlužáci, Valaši, Laši (Wikipedia.cs), Gorali (Hubinger a kol.) a dve geograficky rozptýlené: Rómovia a Izraelci. Turisti v Česku vyhľadávajú najmä Prahu, kúpeľné mestá ako Karlove Vary, Mariánske Lázně, Františkovy Lázně, historické sídla ako Kutná Hora, Český Krumlov, Karlštejn, Říp, Vyšehrad, Blaník, Velehrad, Lednicko-valtický areál, rekreačné oblasti České Švajčiarsko, Český raj, Krkonoše, Šumava. Osobnosti: pedagóg Jan Amos Komenský, vynálezca hromozvodu Václav Prokop Diviš, anatóm a fyziológ Jan Evangelista Purkyně, genetik Gregor Mendel, chemik Jaroslav Heyrovský (Wikipedia.cs).

On March 12, 1999, Czechia was admitted to NATO, and on May 1, 2004, it joined the European Union. The largest cities in the Czech Republic are Prague, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, and Olomouc. Several ethnographic groups live in the country, including the Chodovians, Plzeň residents, Blatáci, Doudlebovians, Horáci, Hanáci (Wikipedia.cs), Moravian Croats (Štanclová), Moravian Slovaks, Podlužáci, Valaši, Laši (Wikipedia.cs), Gorals (Hubinger et al.), and two geographically dispersed groups: Roma and Jews. Tourists in Czechia are drawn to places such as Prague, spa towns like Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, historical sites like Kutná Hora, Český Krumlov, Karlštejn Castle, Říp, Vyšehrad, Blaník, Velehrad, the Lednice-Valtice Cultural Landscape, recreational areas like Czech Switzerland, Bohemian Paradise, Krkonoše, and Šumava. Notable personalities from Czech history include educator Jan Amos Comenius, lightning rod inventor Václav Prokop Diviš, anatomist and physiologist Jan Evangelista Purkyně, geneticist Gregor Mendel, and chemist Jaroslav Heyrovský (Wikipedia.cs).

Am 12. März 1999 wurde Tschechien in die NATO aufgenommen, am 1. Mai 2004 in die EU. Die größten Städte in der Tschechischen Republik sind: Prag, Brünn, Ostrava, Pilsen, Liberec, Olmütz. Es gibt hier mehrere ethnografische Gruppen: Choden, Pilsener, Blata, Doudlebs, Hora, Hanáci (Wikipedia.cs), Mährische Kroaten (Štanclová), Mährische Slowaken, Podlužans, Walachen, Lachen (Wikipedia.cs), Goralen (Hubinger et al.) und zwei geografisch verteilte: Roma und Israelis. Touristen suchen in Tschechien vor allem Prag, Kurorte wie Karlsbad, Marienbad, Franzensbad, historische Städte wie Kutná Hora, Český Krumlov, Karlštejn, Říp, Vyšehrad, Blaník, Velehrad, Lednice-Valtice-Areal, Erholungsgebiete wie Böhmische Schweiz, Böhmisches Paradies, Riesengebirge, Šumava. Persönlichkeiten: Pädagoge Jan Amos Komenský, Erfinder des Blitzableiters Václav Prokop Diviš, Anatom und Physiologe Jan Evangelista Purkyně, Genetiker Gregor Mendel, Chemiker Jaroslav Heyrovský (Wikipedia.cs).

Prvý známy pivovar bol v Česku už v roku 1118. Česko sa vyznačuje najvyššou spotrebou piva na hlavu na svete. Bylinné likéry Fernet Stock a Becherovka sú českými špecialitami (Wikipedia.cs).

The first known brewery in Czechia dates back to the year 1118. Czechia is characterized by the highest beer consumption per capita in the world. Herbal liqueurs such as Fernet Stock and Becherovka are Czech specialties (Wikipedia.cs).

Die erste bekannte Brauerei in Tschechien existierte bereits im Jahr 1118. Tschechien zeichnet sich durch den höchsten Bierkonsum pro Kopf weltweit aus. Kräuterliköre wie Fernet Stock und Becherovka sind tschechische Spezialitäten (Wikipedia.cs).

Prvými česky píšucimi autormi boli Jan Hus, jeden zo zakladateľov európskej reformácie a Jan Amos Komenský – najvýznamnejší humanista českej literatúry. Ďalšími literátmi boli Jeroným Pražský a Petr Chelčický, František Ladislav Čelakovský, František Palacký, Karel Havlíček Borovský, Karel Hynek Mácha, Karel Jaromír Erben, Božena Němcová, Josef Kajetán Tyl, Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Svatopluk Čech, Alois Jirásek, Petr Bezruč, Franz Kafka, Rainer Maria Rilke, Gustav Meyrink, Egon Erwín Kisch, Jaroslav Hašek, Karel Čapek. Jaroslav Seifert je jediný Čech, ktorý bol v roku 1984 ocenený Nobelovou cenou za literaturu. K ďalším významným spisovateľom patrili: Jiří Wolker, Vítězslav Nezval, Ivan Olbracht, Milan Kundera, Bohumil Hrabal, Pavel Kohout, Josef Škvorecký, Arnošt Lustig, Václav Havel, Ivan Klíma, Ludvík Vaculík, Egon Bondy, Ivan Martin Jirous, Ladislav Fuks. Po roku 1989 Patrik Ouředník a Jáchym Topol (wikipedia.cs). České divadelníctvo má korene v stredoveku. V 19. storočí významnú úlohu zohrali Václav Kliment Klicpera a Josef Kajetán Tyl. V roku 1883 bolo otvorené Národní divadlo. V 20. storočí došlo k rozvoju avantgardy – Osvobozené divadlo, osobnosti ako Jiří Voskovec, Jan Werich, Emil František Burian, Jiří Mahen. Presadili sa hry Karla Čapka R.U.R. a Vec Makropulos. V druhej polovici 20. storočia došlo k rozvoju divadiel malých foriem – divadlo Semafor – Jiří Suchý a Jiří Šlitr, divadlo Na zábradlí – Jan Grossman, Ivan Vyskočil, Činoherní klub – Ladislav Smoček, Husa na provázku, Ypsilonka, divadlo Sklep, divadlo Járy Cimrmana – Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak. V 60-tych rokoch sa najúspešnejším dramatikom stal Pavel Kohout (wikipedia.cs).

The first Czech authors to write in the Czech language were Jan Hus, one of the founders of the European Reformation, and Jan Amos Komenský, the most significant humanist in Czech literature. Other notable literary figures include Jeroným Pražský and Petr Chelčický, František Ladislav Čelakovský, František Palacký, Karel Havlíček Borovský, Karel Hynek Mácha, Karel Jaromír Erben, Božena Němcová, Josef Kajetán Tyl, Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Svatopluk Čech, Alois Jirásek, Petr Bezruč, Franz Kafka, Rainer Maria Rilke, Gustav Meyrink, Egon Erwín Kisch, Jaroslav Hašek, Karel Čapek. Jaroslav Seifert is the only Czech who was awarded the Nobel Prize in Literature in 1984. Other significant writers include Jiří Wolker, Vítězslav Nezval, Ivan Olbracht, Milan Kundera, Bohumil Hrabal, Pavel Kohout, Josef Škvorecký, Arnošt Lustig, Václav Havel, Ivan Klíma, Ludvík Vaculík, Egon Bondy, Ivan Martin Jirous, Ladislav Fuks. After 1989, notable authors include Patrik Ouředník and Jáchym Topol (Wikipedia.cs).

Czech theater has its roots in the Middle Ages. In the 19^th century, significant figures were Václav Kliment Klicpera and Josef Kajetán Tyl. The National Theatre was opened in 1883. In the 20^th century, avant-garde developments took place, including the Liberated Theatre, and personalities like Jiří Voskovec, Jan Werich, Emil František Burian, and Jiří Mahen played crucial roles. The plays of Karel Čapek, such as “R.U.R.” and “The Makropulos Affair,” gained prominence. In the second half of the 20^th century, there was a development of small-form theaters, such as the Semafor Theatre by Jiří Suchý and Jiří Šlitr, the Na zábradlí Theatre by Jan Grossman and Ivan Vyskočil, Činoherní klub by Ladislav Smoček, Husa na provázku, Ypsilonka, Sklep Theatre, and the Theatre of Jára Cimrman by Zdeněk Svěrák and Ladislav Smoljak. In the 1960s, Pavel Kohout became the most successful playwright (Wikipedia.cs).

Die ersten tschechischen Autoren waren Jan Hus, einer der Begründer der europäischen Reformation, und Jan Amos Komenský, der bedeutendste Humanist der tschechischen Literatur. Weitere Schriftsteller waren Jeroným Pražský, Petr Chelčický, František Ladislav Čelakovský, František Palacký, Karel Havlíček Borovský, Karel Hynek Mácha, Karel Jaromír Erben, Božena Němcová, Josef Kajetán Tyl, Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Svatopluk Čech, Alois Jirásek, Petr Bezruč, Franz Kafka, Rainer Maria Rilke, Gustav Meyrink, Egon Erwín Kisch, Jaroslav Hašek, Karel Čapek. Jaroslav Seifert ist der einzige Tscheche, der 1984 mit dem Nobelpreis für Literatur ausgezeichnet wurde. Zu weiteren bedeutenden Schriftstellern gehören Jiří Wolker, Vítězslav Nezval, Ivan Olbracht, Milan Kundera, Bohumil Hrabal, Pavel Kohout, Josef Škvorecký, Arnošt Lustig, Václav Havel, Ivan Klíma, Ludvík Vaculík, Egon Bondy, Ivan Martin Jirous, Ladislav Fuks. Nach 1989 traten Patrik Ouředník und Jáchym Topol auf (Wikipedia.cs). Das tschechische Theater hat seine Wurzeln im Mittelalter. Im 19. Jahrhundert spielten Václav Kliment Klicpera und Josef Kajetán Tyl eine wichtige Rolle. Im Jahr 1883 wurde das Nationaltheater eröffnet. Im 20. Jahrhundert kam es zur Entwicklung der Avantgarde – Osvobozené divadlo mit Persönlichkeiten wie Jiří Voskovec, Jan Werich, Emil František Burian, Jiří Mahen. Bekannte Stücke von Karel Čapek wie “R.U.R.” und “Die Sache Makropulos” wurden aufgeführt. In der zweiten Hälfte des 20. Jahrhunderts entwickelten sich kleine Theaterformen – das Semafor-Theater von Jiří Suchý und Jiří Šlitr, das Na zábradlí-Theater von Jan Grossman, Ivan Vyskočil, das Činoherní klub-Theater von Ladislav Smoček, das Husa na provázku, Ypsilonka, das Sklep-Theater, das Jára Cimrman-Theater von Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak. In den 60^er Jahren wurde Pavel Kohout der erfolgreichste Dramatiker (Wikipedia.cs).

V^o filme sa presadili Miloš Forman, Věra Chytilová, Jiří Menzel, Ján Kadár, Elmar Klos, František Vláčil, Vojtěch Jasný, Ivan Passer, Jan Němec, Karel Kachyňa, Otakar Vávra, neskôr Bořivoj Zeman, Oldřich Lipský, Václav Vorlíček, Martin Frič, Ladislav Smoljak, Miloš Macourek, Zdeněk Svěrák, Jan Švankmajer, Břetislav Pojar (wikipedia.cs). Medzi známych hudobných skladateľov patrí Jan Václav Stamic, Josef Mysliveček, František Xaver Brixi, Jan Jakub Ryba, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů, Josef Suk, Vítězslav Novák, Zdeněk Fibich, Jaroslav Ježek, Oskar Nedbal. Známy dirigentom bol Rafael Kubelík. Krátko po roku 194 vznikol hudobný festival vážnej hudby Pražské jaro (wikipedia.cs). V^o výtvarnom umení sa presadili napr. Vojtěch Hynais, sochár Josef Václav Myslbek, Josef Lada, Jan Švankmajer. Alfons Mucha je dnes najznámejším českým maliarom na svete, najmä jeho 20 velkoformátových obrazov vyjadrujúca dejiny českého národa a Slovanov – Slovanská epopej, Najznámejší fotografi: František Drtikol, Josef Sudek, Jan Saudek, Josef Koudelka (wikipedia.cs).

In the film industry, notable figures include Miloš Forman, Věra Chytilová, Jiří Menzel, Ján Kadár, Elmar Klos, František Vláčil, Vojtěch Jasný, Ivan Passer, Jan Němec, Karel Kachyňa, Otakar Vávra, and later Bořivoj Zeman, Oldřich Lipský, Václav Vorlíček, Martin Frič, Ladislav Smoljak, Miloš Macourek, Zdeněk Svěrák, Jan Švankmajer, Břetislav Pojar (Wikipedia.cs).

In the realm of music, renowned composers include Jan Václav Stamic, Josef Mysliveček, František Xaver Brixi, Jan Jakub Ryba, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů, Josef Suk, Vítězslav Novák, Zdeněk Fibich, Jaroslav Ježek, Oskar Nedbal. The famous conductor was Rafael Kubelík. Shortly after 1945, the classical music festival Prague Spring was established (Wikipedia.cs).

In the visual arts, prominent figures include Vojtěch Hynais, sculptor Josef Václav Myslbek, Josef Lada, Jan Švankmajer. Alfons Mucha is the most famous Czech painter globally, especially for his 20 large-format paintings expressing the history of the Czech nation and the Slavs – the Slav Epic. Notable photographers include František Drtikol, Josef Sudek, Jan Saudek, Josef Koudelka (Wikipedia.cs).

Im Film haben sich Regisseure wie Miloš Forman, Věra Chytilová, Jiří Menzel, Ján Kadár, Elmar Klos, František Vláčil, Vojtěch Jasný, Ivan Passer, Jan Němec, Karel Kachyňa, Otakar Vávra, später Bořivoj Zeman, Oldřich Lipský, Václav Vorlíček, Martin Frič, Ladislav Smoljak, Miloš Macourek, Zdeněk Svěrák, Jan Švankmajer, Břetislav Pojar durchgesetzt (Wikipedia.cs). Zu den bekannten Komponisten gehören Jan Václav Stamic, Josef Mysliveček, František Xaver Brixi, Jan Jakub Ryba, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů, Josef Suk, Vítězslav Novák, Zdeněk Fibich, Jaroslav Ježek, Oskar Nedbal. Der Dirigent Rafael Kubelík war bekannt. Kurz nach dem Jahr 194 entstand das Musikfestival Prager Frühling (wikipedia.cs). In der bildenden Kunst haben sich zum Beispiel Vojtěch Hynais, der Bildhauer Josef Václav Myslbek, Josef Lada, Jan Švankmajer durchgesetzt. Alfons Mucha ist heute der bekannteste tschechische Maler, insbesondere seine 20 großformatigen Gemälde, die die Geschichte des tschechischen Volkes und der Slawen darstellen – die Slawische Epopöe. Zu den bekanntesten Fotografen gehören František Drtikol, Josef Sudek, Jan Saudek, Josef Koudelka (wikipedia.cs).

Česko je náš západní soused. Spojuje nás s ním společná historie. Vždyť teprve v roce 1993 se federace Československo rozpadla. Hlavním městem je Praha. Takzvaným otcem vlasti je Karel IV.

Oficiálním názvem státu je Česká republika, jednoslovně Česko. Část veřejnosti slovo Česko odmítá. Jeho první použití pochází z roku 1777 jako synonymum k Čechy (Wikipedia.cs). Česko tvoří Čechy, Morava a Slezsko. Geologicky zahrnuje Český masiv a Západní Karpaty. Jeho rozloha činí 78 866 km², na kterých žije více než 10 milionů obyvatel. Hlavní české řeky jsou Labe, Vltava, Morava, Dyje, Odra a Opava. Klimaticky se vyznačuje mísením oceánských a kontinentálních vlivů. Patronem české země je svatý Václav. První osídlení sahá do starší doby kamenné, přibližně 28 000 let před n. l. (Wikipedia.sk). Doklady o výskytu Homo habilis byly nalezeny v okrese Beroun, Suchdol a Čakovice. Homo erectus na lokalitě Písečný vrch u Bečova, v Přezleticích a na Stránské skále. Homo sapiens sapiens – pavlovianská naleziště – Předmostí u Přerova, Dolní Věstonice, Pavlov, Petřkovice. Od 5. století př. n. l. zde žili Keltové – Bójové. Na jižní Moravě Volkové-Tektoságové (Wikipedia.cs).

V 1. století sem přicházely germánské kmeny Kvádů a Markomanů. Podle některých historiků, například Balázse Komoróczyho, existovala snaha Římanů vytvořit na části území provincii Markomania za vlády Marka Aurelia s centrem na jižní Moravě, pravděpodobně v Mušově (Wikipedia.cs). Na počátku 5. století došlo k úbytku obyvatelstva, pravděpodobně část odešla v roce 409 s Vandaly a Alany. V první polovině 5. století v důsledku odchodu Markomanů do Norika. Pravděpodobně na Moravě existoval vliv hunského vpádu pod Attilovým vedením. Na konci 5. století se proti proudu Labe dostali do Čech Langobardi a Durynkové. V^e druhé polovině 6. století sem přišly slovanské kmeny (Wikipedia.cs). V 7. století se část území stala součástí Sámovy říše. V 9. století pak Velké Moravy. Ke sjednocení došlo v 10. století zásluhou Přemyslovců (Wikipedia.sk). České království, které vzniklo v roce 1198, dosáhlo svého mocenského vrcholu za vlády posledních Přemyslovců a Karla IV. Za Přemysla Otakara II. sahalo až za Alpy k Jaderskému moři. Václav II. získal území přes Polsko až k Baltskému moři, Václav III. uherská území. Karel IV. připojil Braniborsko, Lužici a Slezsko (Wikipedia.cs).

Česko bylo významnou součástí Svaté říše římské, panovník měl postavení kurfiřta – volitele císaře. V 15. století Česko výrazně oslabili husité (Wikipedia.cs). Až do roku 1804 Česko patřilo k římskoněmecké říši. V letech 1526 – 1918 bylo zároveň součástí Rakouského císařství (Wikipedia.sk). V roce 1526 nastoupila na český trůn habsburská monarchie. Vítězství na Bílé hoře v roce 1620 přispělo k definitivní likvidaci posledních zbytků samostatnosti. Korunními územími, po roce 1749 vzájemně nespojitými, se staly až do konce 1. světové války v roce 1918: České království, Moravské markrabství a Vévodství Horní a Dolní Slezsko (Wikipedia.cs). V letech 1867 – 1918 bylo Česko součástí Rakouska-Uherska. Pohraničí Čech i Moravy – Sudety bylo od 13. století do roku 1945 osídleno Němci (Wikipedia.sk). Od 17. století až do počátku 19. století probíhala poněmčování českého území (Wikipedia.cs). V letech 1771 – 1772 během hladomoru zemřelo nejméně 250 000 lidí (Veselý), což vedlo k rozsáhlým nepokojům (Vašků).

V roce 1921 žilo na území Čech až 2 173 239 Němců z 6 668 518 všech obyvatel, což tvoří 32,6 %. Na Moravě byl podíl 20,7 %, ve Slezsku 41,9 %. V celé dnešní České republice žilo téměř 3 miliony Němců – téměř 30 % (Bujnák). V září 1938 Sudety připadly Německu, malá část – zejména Těšínsko – připadla Mnichovskou dohodou Polsku. 15. března 1939 vznikl Protektorát Čechy a Morava. Po válce v roce 1945 došlo k odsunu Němců. V únoru 1948 se moci ujala Komunistická strana (Wikipedia.cs). Až do roku 1989. V letech 1990 až 1992 bylo Česko součástí ČSFR – Československé federativní republiky. 1. 1. 1993 zanikla federace Československá republika – Česká republika se osamostatnila. Společný stát Čechů a Slováků existoval od 28. 10. 1918.

12.3. 1999 bylo Česko přijato do NATO, 1. 5. 2004 do EU. Největší města v České republice: Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, Olomouc. Žije zde několik etnografických skupin: Chodové, Plzeňáci, Blaťáci, Doudlebové, Horáci, Hanáci (Wikipedia.cs), Moravští Chorvati (Štanclová), Moravští Slováci, Podlužáci, Valaši, Laši (Wikipedia.cs), Gorali (Hubinger a kol.) a dvě geograficky rozptýlené: Romové a Izraelci. Turisté v Česku vyhledávají především Prahu, lázeňská města jako Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, historická sídla jako Kutná Hora, Český Krumlov, Karlštejn, Říp, Vyšehrad, Blaník, Velehrad, Lednicko-valtický areál, rekreační oblasti České Švýcarsko, Český ráj, Krkonoše, Šumava.

Osobnosti: pedagog Jan Amos Komenský, vynálezce hromosvodu Václav Prokop Diviš, anatom a fyziolog Jan Evangelista Purkyně, genetik Gregor Mendel, chemik Jaroslav Heyrovský (Wikipedia.cs).

Odkazy

Kostol Nanebovzatia Panny Márie - http://www.straznice-mesto.cz/kostel-nanebevzeti-panny-marie/d-1019/p1=1071

Farský kostol svätého Martina a Biela veža

Use Facebook to Comment on this Post

České, Česko, Krajina, Mestá, Mestá, Stredné Čechy, Typ krajiny, Zahraničie

Praha stovežatá

12/03/201103/01/2025 skala

Praha je hlavným mestom Českej republiky. Viackrát som ju už navštívil, ale určite to zámerne tam ešte veľa krát pôjdem fotografovať. Praha je naozaj krásna. Mesto je známe svojím historickým jadrom, ktoré je zapísané na zoznam svetového dedičstva UNESCO. Medzi významné pamiatky patrí Pražský hrad, Karlov most, Staromestské námestie s orlojom, chrám svätého Víta a mnoho ďalších. Praha je tiež domovom mnohých múzeí, galérií a divadiel. Okrem bohatej histórie a architektúry má Praha aj živú kultúrnu scénu, moderné obchody, reštaurácie a kaviarne. Miestna kuchyňa ponúka tradičné české jedlá, ako sú vepřo-knedlo-zelo, pivo. Praha je jedným z najnavštevovanejších miest strednej Európy a predstavuje kombináciu starobylého a moderného sveta.

Prague is the capital city of the Czech Republic. I have visited it several times already, but I definitely plan to go there many more times to capture it through photography. Prague is truly beautiful. The city is renowned for its historic core, which is inscribed on the UNESCO World Heritage List. Prominent landmarks include Prague Castle, Charles Bridge, Old Town Square with the astronomical clock, St. Vitus Cathedral, and many others. Prague is also home to numerous museums, galleries, and theaters. In addition to its rich history and architecture, Prague boasts a vibrant cultural scene, modern shops, restaurants, and cafes. The local cuisine offers traditional Czech dishes such as vepřo-knedlo-zelo and, of course, beer. Prague stands as one of the most visited destinations in Central Europe, representing a blend of the ancient and the modern world.

Prag ist die Hauptstadt der Tschechischen Republik. Ich habe sie schon mehrmals besucht, aber ich habe definitiv vor, noch viele Male dorthin zu gehen, um sie zu fotografieren. Prag ist wirklich wunderschön. Die Stadt ist für ihre historische Altstadt bekannt, die auf der UNESCO-Liste des Weltkulturerbes steht. Zu den bedeutenden Sehenswürdigkeiten gehören die Prager Burg, die Karlsbrücke, der Altstädter Ring mit der astronomischen Uhr, der Veitsdom und viele andere. Prag beherbergt auch zahlreiche Museen, Galerien und Theater. Neben ihrer reichen Geschichte und Architektur bietet Prag eine lebendige Kulturszene, moderne Geschäfte, Restaurants und Cafés. Die lokale Küche bietet traditionelle tschechische Gerichte wie vepřo-knedlo-zelo und natürlich Bier. Prag gehört zu den meistbesuchten Zielen in Mitteleuropa und repräsentiert eine Mischung aus alter und moderner Welt.

Praha je považovaná za jedno z najkrajších miest sveta už od stredoveku. Má veľa prívlastkov, napr. Zlatá Praha, Stovežatá Praha (v meste je asi 500 veží), Koruna sveta, Kamenný sen. V minulosti uchvátila napr. Mozarta, Beethovena, Dostojevského, Apollinaireho, Čajkovského. Pražskí rodáci ako Jan Neruda, Jaroslav Hašek, Jaroslav Seifert, Franz Kafka, Egon Erwin Kisch opísali Prahu vo svojich dielach (earthinpictures.com). Na ploche 496 km² žije v Prahe približne 1.3 milióna obyvateľov. Nemecký názov je Prag, anglický Prague, taliansky Praga, madarský Prága. Leží na dolnom toku rieky Vltava, pri ústí Berounky. Vltava má pri Karlovom moste šírku 320 metrov. V Prahe vytvára veľký meander, tzv. holešovický oblúk. Praha leží v záveternej polohe, preto sú v meste časté opary a hmly. Má 57 mestských častí, 22 správnych obvodov (wikipedia.sk). Niektoré názvy z mestských častí: Kunratice, Újezd, Šeberov, Libuš, Slivenec, Řeporyje, Velká Chuchle, Lochkov, Lipence, Zbraslav, Zličín, Lysolaje, Nebušice, Přední Kopanina, Suchdol, Troja, Březiněves, Dolní Chabry, Ďablice, Dolní Počernice, Vinoř, Satalice, Čakovice, Klánovice, Koloděje, Běchovice, Křeslice, Měcholupy, Štěrboholy, Petrovice, Dubeč, Královice, Nedvězí, Kolovraty, Benice (wikipedia.cs). Väčšina obyvateľov žije v okrajových štvrtiach, najmä na nových sídliskách, v historickom centre žije asi 70000 ľudí. Praha je aj dopravnou križovatkou, smerom do Plzne, Brna, Ostravy a Ústí nad Labem (wikipedia.sk).

Prague has been considered one of the most beautiful cities in the world since the Middle Ages. It has many epithets, such as Golden Prague, City of a Hundred Spires (there are about 500 towers in the city), Crown of the World, Stone Dream. In the past, it captivated figures like Mozart, Beethoven, Dostoevsky, Apollinaire, and Tchaikovsky. Prague natives, such as Jan Neruda, Jaroslav Hašek, Jaroslav Seifert, Franz Kafka, and Egon Erwin Kisch, depicted Prague in their works (earthinpictures.com). With an area of 496 km², Prague is home to approximately 1.3 million inhabitants. The German name is Prag, English is Prague, Italian is Praga, and Hungarian is Prága. It lies on the lower course of the Vltava River, near the confluence with the Berounka. The Vltava River has a width of 320 meters at Charles Bridge, forming a large meander, the so-called Holešovice Loop. Prague is situated in a wind-sheltered position, which is why mists and fogs are common in the city. It is divided into 57 municipal districts and 22 administrative districts (wikipedia.sk). Some district names include Kunratice, Újezd, Šeberov, Libuš, Slivenec, Řeporyje, Velká Chuchle, Lochkov, Lipence, Zbraslav, Zličín, Lysolaje, Nebušice, Přední Kopanina, Suchdol, Troja, Březiněves, Dolní Chabry, Ďablice, Dolní Počernice, Vinoř, Satalice, Čakovice, Klánovice, Koloděje, Běchovice, Křeslice, Měcholupy, Štěrboholy, Petrovice, Dubeč, Královice, Nedvězí, Kolovraty, Benice (wikipedia.cs). Most of the inhabitants live in the outskirts, especially in new housing estates, with around 70,000 people residing in the historic center. Prague is also a transportation hub, with connections to Plzeň, Brno, Ostrava, and Ústí nad Labem (wikipedia.sk).

Prag wird seit dem Mittelalter als eine der schönsten Städte der Welt betrachtet. Es trägt viele Beinamen wie Goldene Stadt, Stadt der Hundert Türme (es gibt etwa 500 Türme in der Stadt), Krone der Welt, Steinerner Traum. In der Vergangenheit begeisterte es Persönlichkeiten wie Mozart, Beethoven, Dostojewski, Apollinaire und Tschaikowski. Prager Einheimische wie Jan Neruda, Jaroslav Hašek, Jaroslav Seifert, Franz Kafka und Egon Erwin Kisch beschrieben Prag in ihren Werken (earthinpictures.com). Auf einer Fläche von 496 km² leben in Prag etwa 1,3 Millionen Einwohner. Der deutsche Name ist Prag, auf Englisch heißt es Prague, auf Italienisch Praga und auf Ungarisch Prága. Die Stadt liegt am Unterlauf der Moldau, nahe der Mündung der Berounka. Die Moldau hat am Karlsplatz eine Breite von 320 Metern. In Prag bildet sie eine große Mäanderschleife, den sogenannten Holešovice-Bogen. Prag liegt in einer windgeschützten Lage, weshalb Nebel in der Stadt häufig ist. Es ist in 57 Stadtteile und 22 Verwaltungsbezirke unterteilt (wikipedia.sk). Einige Stadtteilnamen sind Kunratice, Újezd, Šeberov, Libuš, Slivenec, Řeporyje, Velká Chuchle, Lochkov, Lipence, Zbraslav, Zličín, Lysolaje, Nebušice, Přední Kopanina, Suchdol, Troja, Březiněves, Dolní Chabry, Ďablice, Dolní Počernice, Vinoř, Satalice, Čakovice, Klánovice, Koloděje, Běchovice, Křeslice, Měcholupy, Štěrboholy, Petrovice, Dubeč, Královice, Nedvězí, Kolovraty, Benice (wikipedia.cs). Die meisten Einwohner leben in den Randvierteln, besonders in neuen Wohnsiedlungen, während etwa 70.000 Menschen im historischen Zentrum leben. Prag ist auch ein Verkehrsknotenpunkt in Richtung Pilsen, Brünn, Ostrava und Ústí nad Labem (wikipedia.sk).

Historické centrum mesta je pamiatkovou rezerváciou UNESCO. Zriadená bola v roku 1971, je najrozsiahlejšou mestkou pamiatkovou európskou rezeráciou, patrí do nej Staré Město, Josefov, Malá Strana, Hradčany, Nové Město a Vyšehrad (wikipedia.sk). Pomenovanie Praha sa odvodzuje od slová práh. Myslí sa tým riečny práh či hať, ktorá sa nachádzala niekde na mieste dnešného Karlovho mosta. Cez tento brod prechádzali ľudia cez rieku. Na území Prahy sídlili v prehistorickej dobre rôzne kmene, posledné nálezy sú datované pred 7 tisíc rokmi. Doložené je napr. germánske sídlisko. V 6. storočí začali osídlovať pražskú kotlinu Slovania (wikipedia.cs). Doložené je v oblasti dnešného Veleslavína. Už v roku 885 na hrade vznikol prvý kostol. Z 10. storočia je doložená obchodnícka osada v oblasti dnešnej Malej Strany, v roku 926 je vybudovaná rotunda svätého Víta na hrade. V druhej polovici 10. storočia je založený aj Vyšehrad (wikipedia.cs). Od roku 995, po vyvraždení Slavníkovcov, sa Praha stala jediným sídlom českého kniežactva. Všetku moc získali Přemyslovci (wikipedia.cz).

The historic center of the city is a UNESCO monument reserve. Established in 1971, it is the most extensive urban monument reserve in Europe, including Old Town, Josefov, Malá Strana, Hradčany, New Town, and Vyšehrad (wikipedia.sk). The name Prague is derived from the word “práh,” meaning a river threshold or ford, which was located somewhere near the present-day Charles Bridge. People used to cross the river at this ford. Various tribes inhabited the territory of Prague in prehistoric times, with the latest discoveries dating back to 7,000 years ago. For example, there is evidence of a Germanic settlement. In the 6^th century, Slavs began to settle in the Prague basin (wikipedia.cs). Evidence is found in the present-day Veleslavín area. The first church was built on the castle in 885. A trading settlement in the area of today’s Lesser Town is documented from the 10^th century, and in 926, the Rotunda of St. Vitus was built on the castle. Vyšehrad was founded in the second half of the 10^th century (wikipedia.cs). Since 995, after the massacre of the Slavník clan, Prague became the sole residence of the Czech principality. The Přemyslid dynasty gained all the power (wikipedia.cz).

Das historische Zentrum der Stadt ist ein UNESCO-Welterbe. Es wurde 1971 gegründet und ist das größte städtische Denkmalreservat in Europa. Es umfasst Altstadt, Josefstadt, Kleinseite, Hradschin, Neustadt und Vyšehrad (wikipedia.sk). Der Name Prag leitet sich vom Wort “práh” ab. Es bezieht sich auf eine Flusssohle oder einen Damm, der sich irgendwo an der Stelle der heutigen Karlsbrücke befand. Menschen überquerten den Fluss über diese Furt. Auf dem Gebiet von Prag lebten in der Vorgeschichte verschiedene Stämme, die letzten Funde stammen vor 7.000 Jahren. Ein Beispiel ist eine germanische Siedlung. Im 6. Jahrhundert begannen die Slawen das Prager Becken zu besiedeln (wikipedia.cs). Dies ist belegt im Gebiet des heutigen Veleslavín. Schon im Jahr 885 entstand die erste Kirche auf der Burg. Aus dem 10. Jahrhundert ist eine Handelssiedlung im Gebiet der heutigen Kleinseite belegt, im Jahr 926 wurde die Rotunde des heiligen Vitus auf der Burg erbaut. In der zweiten Hälfte des 10. Jahrhunderts wurde auch Vyšehrad gegründet (wikipedia.cs). Ab 995, nach der Auslöschung der Slawnikiden, wurde Prag zum einzigen Sitz des böhmischen Herzogtums. Die Přemysliden erlangten alle Macht (wikipedia.cz).

V roku 1172 bolo dokončený Juditin most. Roku 1230 Staré Město po spojení s niekoľkými menšími obcami obohnali hradby. Vtedy vznikajú aj Hradčany. V roku 1338 bola založená Staromestská radnica. Po roku 1342 sa začína budovať Karlov most. V roku 1344 bola zahájená výstavba Katedrály svätého Víta. Univerzita Karlova začala písať svoji históriu v roku 1348. V roku 1648 ku koncu 30-ročnej vojny obliehali Prahu Švédi. Mesto bol z veľkej časti vydrancované. V roku 1741 Prahu obsadili francúzsko-bavorské vojská. V roku 1744 Prusi. V 80-tych rokoch 19. storočia sa Praha rozšírila po dlhých rokoch. Pripojený bol Vyšehrad, Holešovice-Bubny. V roku 1890 Praha zasiahla 100-ročná povodeň. V roku 1893 bolo asanované historické Staré mesto, najmä židovské štvrte, Josefov. Začiatkom 20. storočia bol v znamení veľkého technického pokroku. V rokoch 1905 – 1912 bola postavený secesný Obecný dom. V roku 1922 bolo pripojených ku Prahe 37 menších obcí, medzi nimi Vinohrady a Smíchov. V roku 1929 bola dobudovaná Katedrála svätého Víta (wikipedia.cz).

In 1172, Judith’s Bridge was completed. In 1230, after merging with several smaller communities, the Old Town was surrounded by walls, giving rise to Hradčany. In 1338, the Old Town Hall was founded. After 1342, construction began on Charles Bridge. The building of St. Vitus Cathedral commenced in 1344. Charles University began its history in 1348. In 1648, towards the end of the Thirty Years’ War, Prague was besieged by the Swedes, resulting in extensive plundering of the city. In 1741, Prague was occupied by French-Bavarian forces, and in 1744, by the Prussians. In the 1880s, Prague expanded after many years, incorporating Vyšehrad and Holešovice-Bubny. In 1890, Prague experienced a 100-year flood. In 1893, the historical Old Town, especially the Jewish quarter Josefov, was cleared. The early 20^th century was marked by significant technological progress. From 1905 to 1912, the Art Nouveau Municipal House was built. In 1922, 37 smaller municipalities, including Vinohrady and Smíchov, were annexed to Prague. St. Vitus Cathedral was completed in 1929 (wikipedia.cz).

Im Jahr 1172 wurde die Judithbrücke fertiggestellt. Im Jahr 1230 wurde die Altstadt nach der Vereinigung mit mehreren kleineren Gemeinden mit Stadtmauern umgeben. Damals entstanden auch die Hradschin. Im Jahr 1338 wurde das Altstädter Rathaus gegründet. Nach 1342 begann der Bau der Karlsbrücke. Im Jahr 1344 begann der Bau des Veitsdoms. Die Karls-Universität begann ihre Geschichte im Jahr 1348. Im Jahr 1648 belagerten die Schweden Prag gegen Ende des 30-jährigen Krieges. Die Stadt wurde weitgehend geplündert. Im Jahr 1741 wurde Prag von französisch-bayerischen Truppen besetzt. 1744 von den Preußen. In den 1880^er Jahren weitete sich Prag nach langen Jahren aus. Vyšehrad und Holešovice-Bubny wurden angeschlossen. Im Jahr 1890 traf Prag eine Hundertjahrflut. Im Jahr 1893 wurde die historische Altstadt, insbesondere das jüdische Viertel Josefov, abgerissen. Der Beginn des 20. Jahrhunderts stand im Zeichen des großen technischen Fortschritts. In den Jahren 1905 – 1912 wurde das Jugendstilgebäude Obecní dům errichtet. Im Jahr 1922 wurden 37 kleinere Gemeinden, darunter Vinohrady und Smíchov, nach Prag eingemeindet. Im Jahr 1929 wurde der Veitsdom fertiggestellt (wikipedia.cz).

V minulosti bola sídelným mestom českých kniežat a kráľov, rímsko-nemeckých cisárov. Praha v stredoveku bola “rozdelená” na Staršiu, latinsky Maior a Menšie Mesto pražské – Malú stranu. V 1348 vzniklo Nové Město pražské. V prvému pokusu o zjednoteniu Starého a Nového Mesta prišlo v roku 1518, avšak v roku 1528 bola Praha opäť rozdelená. K zjednoteniu pod jeden správny celok prišlo až v roku 1784, Prahu tvorilo Nové a Staré Město pražské, Malá strana a Hradčany. Postupne bol pripojený Josefov, Vyšehrad a Holešovice (wikipedia.cs). V roku 1378 žilo v Prahe 40000 obyvateľov, v roku 1850 155000, v roku 1960 1 milión 5 tisíc. Praha je šiestym najnavštevovanejším mestom v Európe. Je tu mimoriadne veľa divadiel (wikipedia.cs).

In the past, Prague served as the residence of Czech princes and kings, as well as Roman-German emperors. In medieval times, Prague was “divided” into the Old Town, Latin Maior, and the Lesser Town of Prague – Malá Strana. In 1348, the New Town of Prague (Nové Město pražské) was established. The first attempt to unify the Old and New Towns occurred in 1518, but in 1528, Prague was once again divided. The final unification into one administrative entity occurred in 1784, comprising the New and Old Towns of Prague, Malá Strana, and Hradčany. Over time, Josefov, Vyšehrad, and Holešovice were annexed (wikipedia.cs). In 1378, Prague had 40,000 inhabitants, and by 1850, the population had grown to 155,000. In 1960, it reached 1,005,000. Prague is the sixth most-visited city in Europe, known for its numerous theaters (wikipedia.cs).

In der Vergangenheit war Prag die Residenzstadt der tschechischen Fürsten und Könige, der römisch-deutschen Kaiser. Prag im Mittelalter war “geteilt” in die Altstadt (Staré Město) und die Kleinseite (Malá Strana). Im Jahr 1348 entstand die Neue Stadt Prag (Nové Město pražské). Der erste Versuch, die Altstadt und die Neue Stadt zu vereinen, erfolgte 1518, aber 1528 wurde Prag erneut geteilt. Die endgültige Vereinigung unter einer Verwaltungseinheit erfolgte erst 1784, als Prag aus der Neustadt (Nové Město pražské), der Altstadt (Staré Město pražské), der Kleinseite (Malá Strana) und der Hradschin bestand. Nach und nach wurden auch das Josefstadt (Josefov), Vyšehrad und Holešovice angegliedert (wikipedia.cs). Im Jahr 1378 lebten in Prag 40.000 Einwohner, im Jahr 1850 waren es 155.000, im Jahr 1960 1 Million 5 Tausend. Prag ist die sechstbesuchteste Stadt in Europa. Es gibt außergewöhnlich viele Theater hier (wikipedia.cs).

Odkazy:

TOP

Všetky