kaplnky - Skala

Krajina, Česko, Južná Morava, Ľudská príroda, Mestá, Moravské, Organizmy, Parky, Príroda, Rastliny, Záhrady, Zahraničie

Buchlovice

29/01/202507/03/2025 skala

Buchlovice je mestečko nachádzajúce sa v okrese Uherské Hradiště. Rozprestiera na pomedzí pohoria Chřiby a Kyjovských vrchov. Žije tu 2 420 obyvateľov na ploche 31,96 km². Prvá písomná zmienka o Buchloviciach pochádza z listiny kráľa Přemysla Otakara I. z roku 1207. V roku 1540 sa Buchlovice stali majetkom pánov zo Žerotína a boli pripojené k panstvu hradu Buchlov. V roku 1805 povýšil cisár František II. obec na mestečko. Hrad Buchlov sa nachádza na rovnomennom vrchu nad mestečkom. Bol založený v prvej polovici 13. storočia a postupne bol rozširovaný až do 18. storočia. V areáli hradu sa nachádza aj kaplnka svätej Barbory, situovaná na susednom vrchu Modla, postavená v ranobarokovom štýle v rokoch 1672 – 1673. Zámok Buchlovice sa nachádza v centre mestečka. Bol postavený na začiatku 18. storočia v barokovom štýle podľa vzoru talianskych vidieckych víl. Obklopuje ho rozsiahly park a záhrady, ktoré patria medzi najcennejšie svojho druhu v Českej republike. Zámok je tiež vo vlastníctve štátu a ponúka prehliadky pre verejnosť (en.wikipedia.org).

Medzi ďalšie významné stavby patrí kostol svätého Martina, ranobaroková budova zo 17. storočia, ktorá bola upravená na začiatku 20. storočia. Buchlovice sú známe aj svojimi kultúrnymi podujatiami, ktoré priťahujú návštevníkov z blízka i ďaleka. Medzi najznámejšie patrí každoročný festival kvetov, ktorý sa koná v priestoroch zámockého parku a ponúka návštevníkom možnosť obdivovať rozmanité kvetinové aranžmány a záhradnú architektúru (en.wikipedia.org). Počas veľkonočných sviatkov sa v zámku Buchlovice koná výstava tulipánov s názvom Tulipománia. Návštevníci môžu obdivovať približne 50 druhov rezaných tulipánov v rôznych aranžmánoch a väzbách, doplnených o ďalšie jarné kvety. Výstava prebieha v priestoroch zámku (kudyznudy.cz). V období od júna do septembra sa v zámku pravidelne koná výstava fuchsií a iných balkónových a črepníkových rastlín (buchlovice.cz). V letných mesiacoch, zvyčajne začiatkom júla, sa v zámku Buchlovice koná výstava aranžmánov z ruží (rlax.cz).

Zámok Buchlovice je považovaný za jeden z najvýznamnejších barokových šľachtických sídel v Českej republike. Jeho architektúra, rozsiahle zbierky a významní majitelia mu zabezpečili miesto medzi najcennejšími historickými pamiatkami krajiny (zamek-buchlovice.cz). Zámok Buchlovice bol postavený v štýle talianskej barokovej vily podľa návrhu architekta Domenica Martinelliho. Výstavba prebiehala medzi rokmi 1707 a 1738. V roku 1800 sa zámok stal majetkom rodu Berchtoldovcov, ktorí ho vlastnili až do roku 1945, keď bol znárodnený a sprístupnený verejnosti. Zámocký komplex pozostáva z dvoch budov: Dolného zámku, ktorý slúžil na reprezentačné účely, a Horného zámku s hospodárskou funkciou. Okolo zámku bol vytvorený park v talianskom štýle, ktorý bol v prvej polovici 19. storočia rozšírený a upravený v anglickom štýle (en.wikipedia.org).

Buchlovice is a small town located in the Uherské Hradiště district. It is situated on the border of the Chřiby Mountains and the Kyjov Hills. The town has a population of 2,420 and covers an area of 31.96 km². The first written mention of Buchlovice dates back to a charter issued by King Přemysl Otakar I in 1207. In 1540, Buchlovice became the property of the Lords of Žerotín and was incorporated into the estate of Buchlov Castle. In 1805, Emperor Francis II granted the settlement town status. Buchlov Castle is located on a hill of the same name above the town. It was founded in the first half of the 13^th century and was gradually expanded until the 18^th century. The castle grounds also include the Chapel of St. Barbara, situated on the neighboring Modla Hill, built in the early Baroque style between 1672 and 1673.

Buchlovice Castle is located in the center of the town. It was built at the beginning of the 18^th century in the Baroque style, modeled after Italian country villas. It is surrounded by an extensive park and gardens, which are among the most valuable of their kind in the Czech Republic. The castle is also state-owned and offers public tours (en.wikipedia.org). Other significant buildings include the Church of St. Martin, an early Baroque structure from the 17^th century, which was modified at the beginning of the 20^th century. Buchlovice is also known for its cultural events, which attract visitors from near and far. One of the most famous is the annual flower festival, held in the castle park, offering visitors the opportunity to admire various floral arrangements and garden architecture (en.wikipedia.org). During the Easter holidays, Buchlovice Castle hosts a tulip exhibition called Tulipomania. Visitors can admire around 50 varieties of cut tulips in various arrangements and compositions, complemented by other spring flowers. The exhibition takes place inside the castle (kudyznudy.cz). From June to September, the castle regularly hosts an exhibition of fuchsias and other balcony and potted plants (buchlovice.cz). In the summer months, usually at the beginning of July, the castle holds an exhibition of rose arrangements (rlax.cz).

Buchlovice Castle is considered one of the most important Baroque noble residences in the Czech Republic. Its architecture, extensive collections, and notable owners have secured its place among the country’s most valuable historical monuments (zamek-buchlovice.cz). Buchlovice Castle was built in the style of an Italian Baroque villa based on the design of architect Domenico Martinelli. Construction took place between 1707 and 1738. In 1800, the castle became the property of the Berchtold family, who owned it until 1945, when it was nationalized and opened to the public. The castle complex consists of two buildings: the Lower Castle, which served a representative purpose, and the Upper Castle, which had an economic function. Around the castle, a park was created in the Italian style, which was expanded and adapted in the first half of the 19^th century into an English-style park (en.wikipedia.org).

Buchlovice je městečko nacházející se v okrese Uherské Hradiště. Rozkládá se na pomezí pohoří Chřiby a Kyjovských vrchů. Žije zde 2 420 obyvatel na ploše 31,96 km². První písemná zmínka o Buchlovicích pochází z listiny krále Přemysla Otakara I. z roku 1207. V roce 1540 se Buchlovice staly majetkem pánů ze Žerotína a byly připojeny k panství hradu Buchlov. V roce 1805 povýšil císař František II. obec na městečko. Hrad Buchlov se nachází na stejnojmenném vrchu nad městečkem. Byl založen v první polovině 13. století a postupně byl rozšiřován až do 18. století. V areálu hradu se nachází také kaple svaté Barbory, situovaná na sousedním vrchu Modla, postavená v raně barokním stylu v letech 1672 – 1673. Zámek Buchlovice se nachází v centru městečka. Byl postaven na začátku 18. století v barokním stylu podle vzoru italských venkovských vil. Obklopuje ho rozsáhlý park a zahrady, které patří mezi nejcennější svého druhu v České republice. Zámek je také ve vlastnictví státu a nabízí prohlídky pro veřejnost (en.wikipedia.org). Mezi další významné stavby patří kostel svatého Martina, raně barokní budova ze 17. století, která byla upravena na začátku 20. století. Buchlovice jsou známé také svými kulturními akcemi, které přitahují návštěvníky z blízka i daleka. Mezi nejznámější patří každoroční festival květin, který se koná v prostorách zámeckého parku a nabízí návštěvníkům možnost obdivovat rozmanité květinové aranžmá a zahradní architekturu (en.wikipedia.org).

Během velikonočních svátků se na zámku Buchlovice koná výstava tulipánů s názvem Tulipománie. Návštěvníci mohou obdivovat přibližně 50 druhů řezaných tulipánů v různých aranžmá a vazbách, doplněných o další jarní květiny. Výstava probíhá v prostorách zámku (kudyznudy.cz). V období od června do září se na zámku pravidelně koná výstava fuchsií a dalších balkonových a květináčových rostlin (buchlovice.cz). V letních měsících, obvykle začátkem července, se na zámku Buchlovice koná výstava aranžmá z růží (rlax.cz). Zámek Buchlovice je považován za jedno z nejvýznamnějších barokních šlechtických sídel v České republice. Jeho architektura, rozsáhlé sbírky a významní majitelé mu zajistili místo mezi nejcennějšími historickými památkami země (zamek-buchlovice.cz). Zámek Buchlovice byl postaven ve stylu italské barokní vily podle návrhu architekta Domenica Martinelliho. Výstavba probíhala mezi lety 1707 a 1738. V roce 1800 se zámek stal majetkem rodu Berchtoldů, kteří ho vlastnili až do roku 1945, kdy byl znárodněn a zpřístupněn veřejnosti. Zámecký komplex se skládá ze dvou budov: Dolního zámku, který sloužil k reprezentačním účelům, a Horního zámku s hospodářskou funkcí. Kolem zámku byl vytvořen park v italském stylu, který byl v první polovině 19. století rozšířen a upraven v anglickém stylu (en.wikipedia.org).

Odkazy

Jana Fuksová

Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, České, Česko, Južné Čechy, Neživé, Obce, Stavby, Zahraničie

Holašovice

21/01/202522/01/2025 skala

Holašovice sa nachádzajú približne 16 kilometrov západne od Českých Budějovíc. Sú súčasťou obce Jankov a je známa svojou zachovanou architektúrou v štýle tzv. “sedliaceho baroka” (Wikipedia). Prvá písomná zmienka o Holašoviciach pochádza z roku 1263. V roku 1292 daroval kráľ Václav II. dedinu cisterciánskemu kláštoru vo Vyššom Brode, v ktorého vlastníctve zostala až do roku 1848. Medzi rokmi 1520 a 1525 zasiahla obec morová epidémia, ktorá zanechala nažive len dvoch obyvateľov. Na pamiatku tejto udalosti bol na severnom okraji dediny postavený morový stĺp. Kláštor následne osídlil obec novými osadníkmi z Bavorska a Rakúska. Po druhej svetovej vojne došlo k odsunu nemeckých obyvateľov, od roku 1990 prešla obec rozsiahlymi rekonštrukciami a bola opäť osídlená. Holašovice sú považované za vzor juhočeského vidieckeho sídla oblasti Hlubocká Blata. Dedina pozostáva z 23 murovaných hospodárskych dvorov obsahujúcich celkovo 120 budov, vrátane rybníka, kováčskej dielne a kaplnky. Sú postavené v štýle juhočeského ľudového baroka, usporiadané do tvaru “U” s dvorom uprostred a s priečeliami orientovanými smerom k centrálnej širokej návsi. Budovy pochádzajú z 18. až 20. storočia, pričom väčšina bola postavená v druhej polovici 19. storočia. Kaplnka svätého Jána Nepomuckého bola postavená v roku 1755 (Wikipedia). Vďaka svojej jedinečnej architektúre a zachovanému stredovekému urbanistickému usporiadaniu boli Holašovice v roku 1995 vyhlásené za dedinskú pamiatkovú rezerváciu a v roku 1998 zapísané do zoznamu svetového dedičstva UNESCO. Dnes obec žije bežným životom, pričom väčšina budov je v súkromnom vlastníctve a slúži na trvalé bývanie (Wikipedia). V obci sa tiež konajú rôzne ľudové slávnosti a podujatia, ktoré pripomínajú tradičný vidiecky život. Zaujímavosťou je aj neďaleký megalitický kruh, prezývaný “juhočeské Stonehenge” (kudyznudy.cz).

Holašovice is located approximately 16 kilometers west of České Budějovice. It is part of the municipality of Jankov and is known for its well-preserved architecture in the so-called “Rural Baroque” style (Wikipedia). The first written mention of Holašovice dates back to 1263. In 1292, King Wenceslaus II donated the village to the Cistercian monastery in Vyšší Brod, where it remained until 1848. Between 1520 and 1525, the village was struck by a plague epidemic that left only two inhabitants alive. To commemorate this event, a plague column was erected on the northern edge of the village. The monastery subsequently resettled the village with new settlers from Bavaria and Austria. After World War II, the German inhabitants were expelled, and since 1990, the village has undergone extensive renovations and has been resettled again. Holašovice is considered a model South Bohemian rural settlement of the Hlubocká Blata area. The village consists of 23 brick farmsteads with a total of 120 buildings, including a pond, a blacksmith’s workshop, and a chapel. These buildings are constructed in the South Bohemian folk baroque style, arranged in a “U” shape around a courtyard, with facades facing the wide central village green. The buildings date from the 18^th to the 20^th centuries, with most built in the second half of the 19^th century. The Chapel of St. John of Nepomuk was built in 1755 (Wikipedia). Thanks to its unique architecture and preserved medieval urban layout, Holašovice was declared a village conservation area in 1995 and added to the UNESCO World Heritage List in 1998. Today, the village is inhabited and most buildings are privately owned and used for permanent residence (Wikipedia). The village also hosts various folk festivals and events celebrating traditional rural life. A nearby megalithic circle, nicknamed the “South Bohemian Stonehenge,” is also of interest (kudyznudy.cz).

Holašovice liegt etwa 16 Kilometer westlich von České Budějovice. Es ist Teil der Gemeinde Jankov und bekannt für seine gut erhaltene Architektur im sogenannten “Bäuerlichen Barock” (Wikipedia). Die erste schriftliche Erwähnung von Holašovice stammt aus dem Jahr 1263. Im Jahr 1292 schenkte König Wenzel II. das Dorf dem Zisterzienserkloster in Vyšší Brod, in dessen Besitz es bis 1848 blieb. Zwischen 1520 und 1525 wurde das Dorf von einer Pestepidemie heimgesucht, die nur zwei Einwohner am Leben ließ. Zur Erinnerung an dieses Ereignis wurde am nördlichen Dorfrand eine Pestsäule errichtet. Das Kloster besiedelte das Dorf anschließend mit neuen Siedlern aus Bayern und Österreich. Nach dem Zweiten Weltkrieg wurden die deutschen Einwohner vertrieben, und seit 1990 wurde das Dorf umfangreich renoviert und neu besiedelt. Holašovice gilt als ein Modell eines südböhmischen ländlichen Dorfes in der Region Hlubocká Blata. Das Dorf besteht aus 23 gemauerten Gehöften mit insgesamt 120 Gebäuden, darunter ein Teich, eine Schmiede und eine Kapelle. Die Gebäude sind im südböhmischen Volksbarockstil gebaut, in einer “U”-Form um einen Hof angeordnet und mit den Fassaden zum zentralen, breiten Dorfplatz ausgerichtet. Die Gebäude stammen aus dem 18. bis 20. Jahrhundert, wobei die meisten in der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts errichtet wurden. Die Kapelle des Heiligen Johannes von Nepomuk wurde 1755 erbaut (Wikipedia). Dank seiner einzigartigen Architektur und der erhaltenen mittelalterlichen städtebaulichen Struktur wurde Holašovice 1995 zum Dorfdenkmalreservat erklärt und 1998 in die Liste des UNESCO-Weltkulturerbes aufgenommen. Heute wird das Dorf bewohnt, und die meisten Gebäude befinden sich in Privatbesitz und dienen als Dauerwohnsitz (Wikipedia). Das Dorf veranstaltet auch verschiedene Volksfeste und Veranstaltungen, die das traditionelle Landleben feiern. Ein nahegelegener megalithischer Kreis, der als “Südböhmisches Stonehenge” bezeichnet wird, ist ebenfalls eine Attraktion (kudyznudy.cz).

Holašovice se nacházejí přibližně 16 kilometrů západně od Českých Budějovic. Jsou součástí obce Jankov a jsou známé svou zachovalou architekturou ve stylu tzv. “selské baroko” (Wikipedia). První písemná zmínka o Holašovicích pochází z roku 1263. V roce 1292 daroval král Václav II. vesnici cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě, v jehož vlastnictví zůstala až do roku 1848. Mezi lety 1520 a 1525 zasáhla obec morová epidemie, která nechala naživu jen dva obyvatele. Na památku této události byl na severním okraji vesnice postaven morový sloup. Klášter následně osídlil vesnici novými osadníky z Bavorska a Rakouska. Po druhé světové válce došlo k odsunu německých obyvatel, od roku 1990 prošla obec rozsáhlými rekonstrukcemi a byla znovu osídlena. Holašovice jsou považovány za vzor jihočeského venkovského sídla oblasti Hlubocká Blata. Vesnice se skládá z 23 zděných hospodářských dvorů obsahujících celkem 120 budov, včetně rybníka, kovárny a kaple. Jsou postaveny ve stylu jihočeského lidového baroka, uspořádány do tvaru “U” s dvorem uprostřed a s průčelími orientovanými směrem k centrální široké návsi. Budovy pocházejí z 18. až 20. století, přičemž většina byla postavena v druhé polovině 19. století. Kaple svatého Jana Nepomuckého byla postavena v roce 1755 (Wikipedia). Díky své jedinečné architektuře a zachovanému středověkému urbanistickému uspořádání byly Holašovice v roce 1995 vyhlášeny vesnickou památkovou rezervací a v roce 1998 zapsány na seznam světového dědictví UNESCO. Dnes vesnice žije běžným životem, přičemž většina budov je v soukromém vlastnictví a slouží k trvalému bydlení (Wikipedia). V^e vesnici se také konají různé lidové slavnosti a akce, které připomínají tradiční venkovský život. Zajímavostí je i nedaleký megalitický kruh, přezdívaný “jihočeské Stonehenge” (kudyznudy.cz).

Odkazy

Use Facebook to Comment on this Post

Dokumenty, Česko, Južná Morava, Krajina, Mlyny, Moravské, Neživé, Obce, Stavby, Stavby, Technika, Zahraničie

Rudice

17/01/202518/01/2025 skala

Rudice je obec, približne 12 km od Uherského Brodu (obec-rudice.cz) obklopená vrchmi a lesmi v nadmorskej výške 510 metrov nad morom. Okolie Rudice patrí k najromantickejším miestam v Moravskom krase. Najväčšou prírodnou zaujímavosťou je 12 km dlhý jaskynný systém s najhlbšou suchou priepasťou v Českej republike (-153 m). Jaskyňa je vytvorená Jedovnickým potokom, ktorý sa prepadá v aktívnom ponore slepého údolia neďaleko Rudice a vyviera pri Býčej skale v Josefovskom údolí neďaleko Adamova. Prvá písomná zmienka o obci pochádza z roku 1247. Rudice majú bohatú železiarsku a banícku tradíciu, ktorá sa odráža v miestnej architektúre a kultúre (rudice.cz). Názov obce je odvodený od slova ruda (Informačná tabuľa). Dominantou obce je veterný mlyn z 19. storočia, v ktorom sa dnes nachádza múzeum s expozíciami histórie obce, baníctva, hutníctva, speleológie a mineralógie (rudice.cz). Okolie Rudice je ideálne pre pešiu turistiku a cykloturistiku. Návštevníci môžu objavovať krásy Moravského krasu, vrátane prírodnej pamiatky Rudické propadání, kde sa Jedovnický potok prepadá do 90 m hlbokého a viac ako 12 km dlhého jaskynného systému, druhého najdlhšieho v Českej republike (kudyznudy.cz). Krápniková výzdoba jaskýň je unikátna (Informačná tabuľa).

Súčasťou tohto systému je aj najväčší podzemný vodopád v ČR (35 m), najhlbšia suchá priepasť (153 m) či Obří dóm. Zaujímavosťou je bývalý pieskovcový lom Seč, dnes prírodná pamiatka Rudice-Seč, ktorý láka návštevníkov svojím farebným zafarbením. Okolo lomu vedie náučný chodník Rudické doly (kudyznudy.cz). Každoročne sa tu konajú rôzne kultúrne a spoločenské akcie, vrátane tradičných hodov, tanečných zábav a premietanie filmov (obec-rudice.cz). Dnes v obci žije 815 obyvateľov v cca 300 domov. Obec má tri časti: Dědina, Hajce a Tumperk. Areál mlynu doplňuje Geopark s ukážkami hornín Moravského krasu. Typickým krajinným prvkom v okolí sú zbytky po šachtách na ťažbu železných rúd – rudické jazierka. Dominantou obce je kaplnka svätej Barbory, ktorá sa začala stavať v roku 1999 (Informačná tabuľa).

Rudice is a village approximately 12 km from Uherský Brod (obec-rudice.cz), surrounded by hills and forests at an altitude of 510 meters above sea level. The surroundings of Rudice rank among the most romantic places in the Moravian Karst. The main natural attraction is a 12 km long cave system with the deepest dry abyss in the Czech Republic (-153 m). The cave was formed by the Jedovnice Stream, which sinks into an active swallow hole in a blind valley near Rudice and resurfaces at Býčí Skála in Josefov Valley near Adamov. The first written mention of the village dates back to 1247. The name Rudice derives from the word “ore” (Informačná tabuľa). Rudice has a rich ironworking and mining tradition reflected in the local architecture and culture (rudice.cz). The village’s landmark is a 19^th-century windmill, which now houses a museum featuring exhibits on the history of the village, mining, metallurgy, speleology, and mineralogy (rudice.cz). The surroundings of Rudice are ideal for hiking and cycling. Visitors can explore the beauty of the Moravian Karst, including the Rudice Sinkhole, where the Jedovnice Stream plunges into a 90 m deep and over 12 km long cave system, the second-longest in the Czech Republic (kudyznudy.cz). The stalactite decorations in the caves are unique (Informačná tabuľa).

This system also features the largest underground waterfall in the Czech Republic (35 m), the deepest dry abyss (153 m), and the Giant Dome. Another attraction is the former sandstone quarry Seč, now a natural monument Rudice-Seč, which draws visitors with its colorful hues. The quarry is surrounded by the educational trail Rudice Mines (kudyznudy.cz). Various cultural and social events are held annually, including traditional feasts, dance parties, and movie screenings (obec-rudice.cz). Today, the village has 815 inhabitants living in approximately 300 houses. The village consists of three parts: Dědina, Hajce, and Tumperk. The windmill complex also includes a Geopark showcasing rocks from the Moravian Karst. A typical landscape feature in the area is the remnants of shafts from iron ore mining — known as Rudice Ponds. Another landmark is the Chapel of St. Barbara, construction of which began in 1999 (Informačná tabuľa).

Rudice ist ein Dorf etwa 12 km von Uherský Brod entfernt (obec-rudice.cz), umgeben von Hügeln und Wäldern auf einer Höhe von 510 Metern über dem Meeresspiegel. Die Umgebung von Rudice gehört zu den romantischsten Orten im Mährischen Karst. Die Hauptattraktion ist ein 12 km langes Höhlensystem mit dem tiefsten trockenen Abgrund in der Tschechischen Republik (-153 m). Die Höhle wurde vom Jedovnický-Bach gebildet, der in einem aktiven Schluckloch in einem blinden Tal nahe Rudice verschwindet und bei der Býčí Skála im Josefov-Tal nahe Adamov wieder auftaucht. Die erste schriftliche Erwähnung des Dorfes stammt aus dem Jahr 1247. Der Name Rudice leitet sich vom Wort “Erz” ab (Informačná tabuľa). Rudice hat eine reiche Eisen- und Bergbautradition, die sich in der lokalen Architektur und Kultur widerspiegelt (rudice.cz). Das Wahrzeichen des Dorfes ist eine Windmühle aus dem 19. Jahrhundert, die heute ein Museum mit Ausstellungen zur Geschichte des Dorfes, des Bergbaus, der Metallurgie, der Speläologie und der Mineralogie beherbergt (rudice.cz). Die Umgebung von Rudice ist ideal für Wanderungen und Radtouren. Besucher können die Schönheit des Mährischen Karsts erkunden, einschließlich des Rudice-Schlucklochs, wo der Jedovnický-Bach in ein 90 m tiefes und über 12 km langes Höhlensystem stürzt, das zweitlängste in der Tschechischen Republik (kudyznudy.cz). Die Tropfsteindekorationen der Höhlen sind einzigartig (Informačná tabuľa).

Dieses System verfügt auch über den größten unterirdischen Wasserfall Tschechiens (35 m), den tiefsten trockenen Abgrund (153 m) und den Riesendom. Eine weitere Attraktion ist der ehemalige Sandsteinbruch Seč, heute ein Naturdenkmal Rudice-Seč, der Besucher mit seinen bunten Farben anzieht. Der Steinbruch ist von einem Lehrpfad, den Rudice-Minen, umgeben (kudyznudy.cz). Jährlich finden hier verschiedene kulturelle und gesellschaftliche Veranstaltungen statt, darunter traditionelle Kirchweihfeste, Tanzabende und Filmvorführungen (obec-rudice.cz). Heute leben in Rudice 815 Einwohner in etwa 300 Häusern. Das Dorf besteht aus drei Teilen: Dědina, Hajce und Tumperk. Der Windmühlenkomplex umfasst auch einen Geopark mit Gesteinsproben aus dem Mährischen Karst. Ein typisches Landschaftsmerkmal der Gegend sind die Überreste von Erzbergwerksschächten — die sogenannten Rudice-Teiche. Ein weiteres Wahrzeichen ist die Kapelle der Heiligen Barbara, deren Bau 1999 begann (Informačná tabuľa).

Rudice je obec, přibližně 12 km od Uherského Brodu (obec-rudice.cz), obklopená vrchy a lesy v nadmořské výšce 510 metrů nad mořem. Okolí Rudice patří k nejromantičtějším místům v Moravském krasu. Největší přírodní zajímavostí je 12 km dlouhý jeskynní systém s nejhlubší suchou propastí v České republice (-153 m). Jeskyně byla vytvořena Jedovnickým potokem, který se propadá v aktivním ponoru slepého údolí nedaleko Rudice a vyvěrá u Býčí skály v Josefovském údolí nedaleko Adamova. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1247. Název Rudice je odvozen od slova “ruda” (Informačná tabuľa). Rudice má bohatou železářskou a hornickou tradici, která se odráží v místní architektuře a kultuře (rudice.cz). Dominantou obce je větrný mlýn z 19. století, ve kterém se dnes nachází muzeum s expozicemi historie obce, hornictví, hutnictví, speleologie a mineralogie (rudice.cz). Okolí Rudice je ideální pro pěší turistiku a cykloturistiku. Návštěvníci mohou objevovat krásy Moravského krasu, včetně přírodní památky Rudické propadání, kde se Jedovnický potok propadá do 90 m hlubokého a více než 12 km dlouhého jeskynního systému, druhého nejdelšího v České republice (kudyznudy.cz). Krápníková výzdoba jeskyní je unikátní (Informačná tabuľa).

Součástí tohoto systému je také největší podzemní vodopád v ČR (35 m), nejhlubší suchá propast (153 m) a Obří dóm. Zajímavostí je bývalý pískovcový lom Seč, dnes přírodní památka Rudice-Seč, který láká návštěvníky svým barevným zbarvením. Kolem lomu vede naučná stezka Rudické doly (kudyznudy.cz). Každoročně se zde konají různé kulturní a společenské akce, včetně tradičních hodů, tanečních zábav a promítání filmů (obec-rudice.cz). Dnes v obci žije 815 obyvatel ve zhruba 300 domech. Obec má tři části: Dědina, Hajce a Tumperk. Areál mlýna doplňuje Geopark s ukázkami hornin Moravského krasu. Typickým krajinným prvkem v okolí jsou zbytky po šachtách na těžbu železných rud — rudická jezírka. Dominantou obce je kaple svaté Barbory, jejíž stavba byla zahájena v roce 1999 (Informačná tabuľa).

Odkazy

Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, České, Česko, Obce, Severná Morava, Zahraničie

Staré Hamry

17/01/202517/01/2025 skala

Staré Hamry je horská obec nachádzajúca sa v Moravskosliezskych Beskydách. Obec sa rozprestiera na ploche 8 345 ha a pozostáva z 55 osád, pričom k 1. januáru 2024 tu žilo približne 554 obyvateľov (stare-hamry.cz). Územie obce sa tiahne od vrcholov Lysá hora a Smrk až po Bílý kříž na hranici so Slovenskom (Wikipedia). Biely kríž je rekreačná oblasť známa už od konca 19. storočia. Názov dostala od kríža, ktorý bol vraj postavený v polovici 19. storočia pašerákmi tabaku. Čerstvo ošetrené smrekové žrde dreveného kríža na bielo svietili do ďaleka (Informačná tabuľa). Väčšinu katastrálneho územia pokrývajú lesy, ktoré tvoria až 87 % plochy (Wikipedia). Staré Hamry ležia v širokom údolí rieky Ostravice, v chránenej krajinnej oblasti Beskydy (Informačná tabuľa). Názov “Staré Hamry” odkazuje na železné hámre založené v 17. storočí na spracovanie železa. Pôvodne sa obec nazývala len “Hamry”; prívlastok “Staré” bol pridaný neskôr po založení nových hámrov v Baške (Wikipedia ENG). V roku 1969 bola vybudovaná vodná nádrž Šance, ktorá zatopila pôvodné centrum obce a spôsobila presídlenie časti obyvateľstva. Nové centrum obce bolo vybudované v časti Samčanka (stare-hamry.cz).

Prvá písomná zmienka o obci pochádza z roku 1639 (Wikipedia ENG). Vtedy tu nechal gróf Oppersdorf postaviť vodou poháňaný železný mlyn, čo dalo vznik prvých železiarní, ktoré spracovávali rudu, ktorá sa ťažila v Malenoviciach (Informačná tabuľa). Medzi významné pamiatky patrí kostol svätého Jindřicha, postavený v rokoch 1863 – 1865, a drevený kostol Panny Márie na Gruni z rokov 1887 – 1890 (Wikipedia ENG). Neďaleko od kostola sa nachádza cintorín s mnohými cennými liatinovými krížmi, ukážkou umenia miestnych železiarní. Drevený kostol bol postavený na mieste pôvodnej kaplnky z roku 1847. Vychádza s tradície miestnej ľudovej architektúry. Z Gruně na Bíly kříž vedie náučný chodník, ktorý zoznamuje s históriou obce, oboznamuje o vodnom diele Šance – Řečice. Nachádza sa tu aj liečivý prameň, miesto kde stála partizánska zemľanka (Informačná tabuľa).

Obec je tiež spojená s básnikom Petrom Bezručom, ktorý často navštevoval Staré Hamry a pracoval tu. Jeho báseň “Maryčka Magdónova” je pripomenutá pamätníkom pri kostole svätého Jindřicha (Wikipedia ENG). Staré Hamry sú obľúbeným cieľom turistov vďaka svojej polohe v srdci Beskýd, ponúkajúc možnosti pre pešiu turistiku, cykloturistiku a lyžovanie. Medzi najnavštevovanejšie miesta patrí Gruň a Bílý kříž. (Hana Venglová).

Staré Hamry is a mountain village located in the Moravian-Silesian Beskids. The municipality spans an area of 8,345 hectares and consists of 55 settlements, with approximately 554 inhabitants as of January 1, 2024 (stare-hamry.cz). The village’s territory extends from the peaks of Lysá hora and Smrk to Bílý Kříž on the Slovak border (Wikipedia). Bílý Kříž is a recreational area known since the late 19^th century. It was named after a white cross, reportedly erected by tobacco smugglers in the mid-19th century, whose freshly treated spruce beams glowed white from afar (Information board). Most of the cadastral area is covered by forests, which make up 87% of the total area (Wikipedia).
Staré Hamry is situated in the broad valley of the Ostravice River, within the Beskydy Protected Landscape Area (Information board). The name “Staré Hamry” refers to iron forges established in the 17^th century for iron processing. Originally, the village was simply called “Hamry,” and the prefix “Staré” (Old) was added later after new forges were established in Baška (Wikipedia ENG).
In 1969, the Šance Reservoir was constructed, flooding the original village center and displacing some residents. A new village center was built in the Samčanka area (stare-hamry.cz).

The first written mention of the village dates back to 1639 (Wikipedia ENG). At that time, Count Oppersdorf established a water-powered iron mill, which marked the beginning of the first ironworks processing ore mined in Malenovice (Information board). Notable landmarks include the Church of St. Henry, built between 1863 – 1865, and the wooden Church of the Virgin Mary on Gruň, built between 1887 – 1890 (Wikipedia ENG). Near the church is a cemetery featuring many valuable cast-iron crosses, showcasing the artistry of local ironworks. The wooden church was built on the site of an earlier chapel from 1847, reflecting the traditions of local folk architecture. From Gruň to Bílý Kříž, there is an educational trail that provides information on the village’s history, the Šance-Řečice waterworks, a healing spring, and a site where a partisan shelter once stood (Information board).

The village is also associated with the poet Petr Bezruč, who frequently visited and worked in Staré Hamry. His poem “Maryčka Magdónova” is commemorated by a monument near the Church of St. Henry (Wikipedia ENG).
Staré Hamry is a popular tourist destination thanks to its location in the heart of the Beskids, offering opportunities for hiking, cycling, and skiing. The most visited places include Gruň and Bílý Kříž (Hana Venglová).

Staré Hamry to górska wieś położona w Beskidach Morawsko-Śląskich. Gmina zajmuje powierzchnię 8 345 hektarów i składa się z 55 osad, a na dzień 1 stycznia 2024 roku mieszkało tu około 554 mieszkańców (stare-hamry.cz). Teren wsi rozciąga się od szczytów Lysá hora i Smrk po Bílý Kříž na granicy ze Słowacją (Wikipedia). Bílý Kříž to obszar rekreacyjny znany od końca XIX wieku. Nazwa pochodzi od białego krzyża, który rzekomo został postawiony przez przemytników tytoniu w połowie XIX wieku, a świeżo obrobione belki świerkowe lśniły bielą z daleka (Tablica informacyjna). Większość obszaru gminy pokrywają lasy, które stanowią 87% powierzchni (Wikipedia).
Staré Hamry leżą w szerokiej dolinie rzeki Ostravice, w obrębie chronionego krajobrazu Beskidów (Tablica informacyjna). Nazwa “Staré Hamry” nawiązuje do kuźni żelaznych założonych w XVII wieku do obróbki żelaza. Początkowo wieś nazywała się po prostu “Hamry”, a przymiotnik “Staré” (Stare) został dodany później po założeniu nowych kuźni w Bašce (Wikipedia ENG).
W 1969 roku wybudowano zbiornik wodny Šance, który zalał pierwotne centrum wsi i zmusił część mieszkańców do przesiedlenia. Nowe centrum wsi powstało w rejonie Samčanka (stare-hamry.cz).

Pierwsza pisemna wzmianka o wsi pochodzi z 1639 roku (Wikipedia ENG). Wtedy hrabia Oppersdorf założył wodny młyn żelazny, co zapoczątkowało pierwsze huty przetwarzające rudę wydobywaną w Malenovicach (Tablica informacyjna). Do ważniejszych zabytków należą Kościół św. Henryka zbudowany w latach 1863 – 1865 oraz drewniany Kościół Matki Bożej na Gruňu z lat 1887 – 1890 (Wikipedia ENG). Niedaleko kościoła znajduje się cmentarz z wieloma cennymi żeliwnymi krzyżami, będącymi przykładem sztuki lokalnych hut żelaza. Drewniany kościół został zbudowany na miejscu kaplicy z 1847 roku, odzwierciedlając tradycje lokalnej architektury ludowej. Z Gruňu na Bílý Kříž prowadzi szlak edukacyjny, który informuje o historii wsi, wodociągu Šance-Řečice, źródle leczniczym i miejscu, gdzie znajdowała się ziemianka partyzancka (Tablica informacyjna).

Wieś związana jest również z poetą Petrem Bezručem, który często odwiedzał Staré Hamry i pracował tam. Jego wiersz “Maryčka Magdónova” upamiętnia pomnik obok Kościoła św. Henryka (Wikipedia ENG).
Staré Hamry to popularny cel turystyczny dzięki swojemu położeniu w sercu Beskidów, oferujący możliwości wędrówek pieszych, jazdy na rowerze i narciarstwa. Najczęściej odwiedzane miejsca to Gruň i Bílý Kříž (Hana Venglová).

Staré Hamry je horská obec nacházející se v Moravskoslezských Beskydech. Obec se rozkládá na ploše 8 345 hektarů a zahrnuje 55 osad, přičemž k 1. lednu 2024 zde žilo přibližně 554 obyvatel (stare-hamry.cz). Území obce se táhne od vrcholů Lysá hora a Smrk až po Bílý Kříž na hranici se Slovenskem (Wikipedia). Bílý Kříž je rekreační oblast známá již od konce 19. století. Název pochází od bílého kříže, který byl údajně postaven pašeráky tabáku v polovině 19. století a jeho čerstvě ošetřené smrkové trámy svítily do dálky (Informační tabule). Většinu katastrálního území pokrývají lesy, které tvoří až 87 % plochy (Wikipedia).
Staré Hamry leží v širokém údolí řeky Ostravice, v chráněné krajinné oblasti Beskydy (Informační tabule). Název “Staré Hamry” odkazuje na železné hamry založené v 17. století na zpracování železa. Původně se obec nazývala jen “Hamry”, přídomek “Staré” byl přidán později po založení nových hamrů v Bašce (Wikipedia ENG).
V roce 1969 byla vybudována vodní nádrž Šance, která zatopila původní centrum obce a způsobila přesídlení části obyvatel. Nové centrum obce bylo vybudováno v části Samčanka (stare-hamry.cz).

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1639 (Wikipedia ENG). Tehdy zde hrabě Oppersdorf nechal postavit vodní železný mlýn, čímž vznikly první železárny zpracovávající rudu těženou v Malenovicích (Informační tabule). Mezi významné památky patří kostel svatého Jindřicha, postavený v letech 1863 – 1865, a dřevěný kostel Panny Marie na Gruni z let 1887 – 1890 (Wikipedia ENG). Nedaleko kostela se nachází hřbitov s mnoha cennými litinovými kříži, ukázkou umění místních železáren. Dřevěný kostel byl postaven na místě původní kaple z roku 1847 a vychází z tradice místní lidové architektury. Z Gruně na Bílý Kříž vede naučná stezka, která seznamuje s historií obce, vodním dílem Šance – Řečice. Nachází se zde také léčivý pramen a místo, kde stála partyzánská zemljanka (Informační tabule).

Obec je také spojena s básníkem Petrem Bezručem, který často navštěvoval Staré Hamry a zde pracoval. Jeho báseň “Maryčka Magdónova” připomíná památník u kostela svatého Jindřicha (Wikipedia ENG).
Staré Hamry jsou oblíbeným cílem turistů díky své poloze v srdci Beskyd, nabízejíc možnosti pro pěší turistiku, cykloturistiku a lyžování. Mezi nejnavštěvovanější místa patří Gruň a Bílý Kříž (Hana Venglová).

Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, Česko, Južná Morava, Kaplnky, Neživé, Stavby, Zahraničie

Santon

16/01/202516/01/2025 skala

Santon sa nachádza v katastri obce Tvarožná, neďaleko od Brna. Je to vrch, na ktorom stojí kultúrna pamiatka, klasicistická kaplnka Panny Márie Snežnej. Návršie je chránenou prírodnou pamiatkou. Nachádzajú sa tu vzácne rastliny a živočíchy (Wikipedia). Rastie tu Iris pumila, Hesperis tristis, Verbascum phoeniceum, Ranunculus illyricus, Androsace elongata, Cyanus triumfettii, Stipa capillata, Stachys recta, Vincetoxicum hirundaria, Anthericum ramosum, Geranium sanguineum, Dianthu potederae, Campanula bononiensis. Žije tu Mantis religiosa, Iphiclides podalirius, Lacerta agilis, Anguis fragilis, Mucsicapa striata, Lanius collurio (Jaroslav Monte Kvasnica).

Vrch niesol pomenovanie Tvaroženský kopec, Kopeček resp. Padělek. Pomenovanie Santon vzniklo v súvislosti s bitkou pri Slavkove. Francúzskym vojakom údajne pripomínal vrch Santon, na ktorý narazili pri Napoleonským ťažením do Egypta. Podľa povesti pod Padělkom slovanská osada Veligrad, ktorá pravdepodobne zanikla v 12. storočí (Wikipedia).

Santon sa stal významným bodom bitky pri Slavkove 2.12.1805. Vtedy na vrchole bola mariánska kaplnka z roku 1700. V roku 1832 tu bola vybudovaná kaplnka, ktorá tu stojí dodnes. Od 80-tych rokov 20. storočia sa na poliach pod Santonom konajú spomienkové akcie na slavkovskú bitku (Wikipedia).

Santon is located within the cadastral area of the village Tvarožná, near Brno. It is a hill featuring a cultural monument, the Neoclassical Chapel of Our Lady of the Snows. The hill is a protected natural monument, home to many rare plants, including dwarf iris (Iris pumila), evening-scented stock (Hesperis tristis), purple mullein (Verbascum phoeniceum), Illyrian buttercup (Ranunculus illyricus), elongate rock-jasmine (Androsace elongata), Triumfetti’s knapweed (Cyanus triumfettii), feather grass (Stipa capillata), stiff hedge-nettle (Stachys recta), swallow-wort (Vincetoxicum hirundaria), branched asphodel (Anthericum ramosum), bloody cranesbill (Geranium sanguineum), Poteder’s pink (Dianthus potederae), and Bologna bellflower (Campanula bononiensis).

The fauna includes species such as the praying mantis (Mantis religiosa), scarce swallowtail (Iphiclides podalirius), sand lizard (Lacerta agilis), slow worm (Anguis fragilis), spotted flycatcher (Muscicapa striata), and red-backed shrike (Lanius collurio) (source: Jaroslav Monte Kvasnica).

Historically, the hill was known as Tvaroženský Hill, Kopeček, or Padělek. The name Santon originated in connection with the Battle of Austerlitz. French soldiers reportedly associated the hill with a Santon they encountered during Napoleon’s Egyptian campaign. According to legend, the Slavic settlement Veligrad was located beneath Padělek, which likely disappeared in the 12^th century.

Santon became a significant site during the Battle of Austerlitz on December 2, 1805. At that time, a Marian chapel from 1700 stood on the summit. The current chapel was built in 1832 and remains there today. Since the 1980s, commemorative events marking the Battle of Austerlitz have been held in the fields below Santon.

Santon se nachází v katastru obce Tvarožná, nedaleko Brna. Jedná se o vrch, na kterém stojí kulturní památka, klasicistní kaple Panny Marie Sněžné. Kopec je chráněnou přírodní památkou. Roste zde mnoho vzácných rostlin, jako například kosatec nízký (Iris pumila), večernice smutná (Hesperis tristis), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), pryskyřník illyrský (Ranunculus illyricus), pochybkovec dlouholistý (Androsace elongata), chrpa Triumfettiho (Cyanus triumfettii), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), čistec přímý (Stachys recta), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundaria), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), kakost krvavý (Geranium sanguineum), hvozdík Potederův (Dianthus potederae) a zvonek boloňský (Campanula bononiensis).

Z fauny zde žijí kudlanka nábožná (Mantis religiosa), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis), lejsčík šedý (Muscicapa striata) a ťuhýk obecný (Lanius collurio) (zdroj: Jaroslav Monte Kvasnica).

Kopec dříve nesl názvy Tvaroženský kopec, Kopeček nebo Padělek. Název Santon vznikl v souvislosti s bitvou u Slavkova. Francouzským vojákům prý připomínal vrch Santon, na který narazili při Napoleonově tažení do Egypta. Podle pověsti se pod Padělkem nacházela slovanská osada Veligrad, která pravděpodobně zanikla ve 12. století.

Santon se stal významným bodem bitvy u Slavkova 2. prosince 1805. Na jeho vrcholu tehdy stála mariánská kaple z roku 1700. V roce 1832 byla postavena současná kaple, která zde stojí dodnes. Od 80. let 20. století se na polích pod Santonem konají vzpomínkové akce na slavkovskou bitvu.

Odkazy