Krajina, Česko, Južná Morava, Mestá, Moravské, Zahraničie

Kyjov

skala
Hits: 82

Kyjov sa nachá­dza v juho­mo­rav­skom kra­ji, v okre­se Hodo­nín. His­tó­ria Kyjov sia­ha do 12. sto­ro­čia. Udr­žia­va­jú sa tu miest­ne zvy­ky, ľudo­vé tan­ce, poria­da­jú sa tra­dič­né fes­ti­va­ly. Na oko­lí sa nachá­dza množ­stvo viníc, na mier­ne zvl­ne­nom teré­ne. Miest­nu kra­ji­nu zbož­ňu­jem. Ponú­ka nád­her­né výhľa­dy. Roz­umiem, že nie sú pre kaž­dé­ho také pôso­bi­vé. V cen­tre Kyjo­va sa nachá­dza­jú his­to­ric­ké budo­vy a pamiat­ky. Význam­ným je verej­ne dostup­ný zámok Kyjov. Miest­ne vína sú pova­žo­va­né za jed­ny z naj­lep­ších širo­ko ďaleko.

Domi­nan­tou mes­ta je rene­sanč­ná rad­ni­ca s vežou, posta­ve­ná v 16. sto­ro­čí, kto­rá dodnes slú­ži ako síd­lo mest­ské­ho úra­du. Na Masa­ry­ko­vom námes­tí náj­de­te aj baro­ko­vý kos­tol Nane­bov­za­tia Pan­ny Márie, pôvod­ne súčasť kapu­cín­ske­ho kláš­to­ra. Milov­ní­ci his­tó­rie oce­nia Vlas­ti­ved­né múze­um Kyjov, síd­lia­ce v rene­sanč­nom zámoč­ku, kto­ré ponú­ka expo­zí­cie zame­ra­né na arche­oló­giu, etno­gra­fiu a prí­ro­do­ve­du (mes​to​ky​jov​.cz). Kyjov je jed­ným z hlav­ných cen­tier ľudo­vej kul­tú­ry na Slo­vác­ku. Kaž­dé šty­ri roky sa tu koná folk­lór­ny fes­ti­val Slo­vác­ky rok, kto­rý pri­lá­ka tisí­ce náv­štev­ní­kov z Čes­kej repub­li­ky i zo zahra­ni­čia. Počas šty­roch augus­to­vých dní mes­to oží­va ľudo­vý­mi tra­dí­cia­mi, zvyk­mi a pies­ňa­mi (kudyz​nu​dy​.cz). Oko­lie Kyjo­va je zná­me svo­ji­mi vini­ca­mi a vinoh­rad­níc­ky­mi oblas­ťa­mi. Náv­štev­ní­ci môžu ochut­nať miest­ne vína v tra­dič­ných vin­ných piv­ni­ciach a spoz­nať tak boha­tú vinár­sku kul­tú­ru regi­ó­nu. Kra­ji­na oko­lo Kyjo­va, čas­to nazý­va­ná ​“Morav­ské Tos­kán­sko”, je cha­rak­te­ris­tic­ká svo­ji­mi zvl­ne­ný­mi polia­mi, vini­ca­mi a sad­mi. Táto oblasť je obľú­be­ná medzi foto­graf­mi z celé­ho sve­ta pre svo­je maleb­né sce­né­rie. (kudyz​nu​dy​.cz). Medzi obľú­be­né cie­le pat­rí zrú­ca­ni­na hra­du Cim­burk, pies­kov­co­vé ska­ly Kozel a Kaza­tel­na či taju­pl­né Hra­dis­ko svä­té­ho Kli­men­ta (mes​to​ky​jov​.cz).

Kyjov is loca­ted in the South Mora­vian Regi­on, in the Hodo­nín Dis­trict. Its his­to­ry dates back to the 12th cen­tu­ry. Local tra­di­ti­ons, folk dan­ces, and tra­di­ti­onal fes­ti­vals are pre­ser­ved here. The sur­roun­ding area is home to nume­rous vine­y­ards on gen­tly rol­ling ter­rain. I ado­re the local lands­ca­pe; it offers stun­ning vie­ws, though I unders­tand they may not be as cap­ti­va­ting to eve­ry­o­ne. In the cen­ter of Kyjov, you’ll find his­to­ri­cal buil­dings and land­marks. One notab­le site is the pub­lic­ly acces­sib­le Kyjov Cha­te­au. Local wines are con­si­de­red among the best in the region.

The town’s domi­nant fea­tu­re is the Renais­san­ce town hall with a tower, built in the 16th cen­tu­ry, which still ser­ves as the seat of the muni­ci­pal offi­ce. On Masa­ryk Squ­are, you can also find the Baro­que Church of the Assump­ti­on of the Vir­gin Mary, ori­gi­nal­ly part of a Capu­chin monas­te­ry. His­to­ry ent­hu­siasts will app­re­cia­te the Kyjov Muse­um of Local His­to­ry, hou­sed in a Renais­san­ce cha­te­au, offe­ring exhi­bi­ti­ons focu­sed on archa­e­olo­gy, eth­nog­rap­hy, and natu­ral scien­ces (mes​to​ky​jov​.cz). Kyjov is one of the main cen­ters of folk cul­tu­re in the Slo­vác­ko regi­on. Eve­ry four years, it hosts the Slo­vác­ko Year folk­lo­re fes­ti­val, att­rac­ting thou­sands of visi­tors from both the Czech Repub­lic and abro­ad. During four days in August, the town comes ali­ve with folk tra­di­ti­ons, cus­toms, and songs (kudyz​nu​dy​.cz).

The sur­roun­dings of Kyjov are reno­wned for the­ir vine­y­ards and wine­ma­king are­as. Visi­tors can tas­te local wines in tra­di­ti­onal wine cel­lars, expe­rien­cing the regi­on’s rich wine­ma­king cul­tu­re. The lands­ca­pe around Kyjov, often cal­led ​“Mora­vian Tus­ca­ny,” is cha­rac­te­ri­zed by rol­ling fields, vine­y­ards, and orchards. This area is popu­lar among pho­tog­rap­hers from around the world for its pic­tu­re­sque sce­ne­ry (kudyz​nu​dy​.cz). Popu­lar des­ti­na­ti­ons inc­lu­de the ruins of Cim­burk Cast­le, the Kozel and Kaza­tel­na sand­sto­ne rocks, and the mys­te­ri­ous St. Cle­men­t’s Hill Fort (mes​to​ky​jov​.cz).

Kyjov se nachá­zí v Jiho­mo­rav­ském kra­ji, v okre­se Hodo­nín. Jeho his­to­rie sahá do 12. sto­le­tí. Udr­žu­jí se zde míst­ní zvy­ky, lido­vé tan­ce a pořá­da­jí tra­dič­ní fes­ti­va­ly. Oko­lí je plné vinic na mír­ně zvl­něném teré­nu. Míst­ní kra­ji­na mě nadch­la; nabí­zí nád­her­né výhle­dy, i když chá­pu, že ne kaž­dé­ho tak oslo­ví. V cen­tru Kyjo­va se nachá­ze­jí his­to­ric­ké budo­vy a památ­ky. Význam­nou stav­bou je veřej­ně pří­stup­ný zámek Kyjov. Míst­ní vína jsou pova­žo­vá­na za jed­ny z nej­lep­ších v širo­kém okolí.

Domi­nan­tou měs­ta je rene­sanč­ní rad­ni­ce s věží, posta­ve­ná v 16. sto­le­tí, kte­rá dodnes slou­ží jako síd­lo měst­ské­ho úřa­du. Na Masa­ry­ko­vě náměs­tí naj­de­te také barok­ní kos­tel Nane­bev­ze­tí Pan­ny Marie, původ­ně sou­část kapu­cín­ské­ho kláš­te­ra. Milov­ní­ci his­to­rie oce­ní Vlas­ti­věd­né muze­um Kyjov, kte­ré síd­lí v rene­sanč­ním zámeč­ku a nabí­zí expo­zi­ce zaměře­né na arche­olo­gii, etno­gra­fii a pří­ro­do­vědu (mes​to​ky​jov​.cz). Kyjov je jed­ním z hlav­ních cen­ter lido­vé kul­tu­ry na Slo­vác­ku. Kaž­dé čty­ři roky se zde koná folk­lor­ní fes­ti­val Slo­vác­ký rok, kte­rý při­lá­ká tisí­ce návš­těv­ní­ků z Čes­ké repub­li­ky i ze zahra­ni­čí. Během čtyř srp­no­vých dní měs­to oží­vá lido­vý­mi tra­di­ce­mi, zvy­ky a pís­němi (kudyz​nu​dy​.cz). Oko­lí Kyjo­va je zná­mé svý­mi vini­ce­mi a vina­řs­ký­mi oblas­tmi. Návš­těv­ní­ci mohou ochut­nat míst­ní vína v tra­dič­ních vin­ných sklíp­cích a poznat boha­tou vina­řs­kou kul­tu­ru regi­onu. Kra­ji­na oko­lo Kyjo­va, čas­to nazý­va­ná ​„Morav­ské Tos­kán­sko“, je cha­rak­te­ris­tic­ká svý­mi zvl­něný­mi poli, vini­ce­mi a sady. Tato oblast je oblí­be­ná mezi foto­gra­fy z celé­ho světa pro své maleb­né sce­né­rie (kudyz​nu​dy​.cz). Mezi oblí­be­né cíle patří zří­ce­ni­na hra­du Cim­burk, pís­kov­co­vé ská­ly Kozel a Kaza­tel­na či tajem­né Hra­dis­ko sva­té­ho Kli­men­ta (mes​to​ky​jov​.cz).

Use Facebook to Comment on this Post

Česko, Južná Morava, Krajina, Mlyny, Moravské, Neživé, Obce, Stavby, Zahraničie

Smolkův větrák v Jalubí

skala
Hits: 452

Repli­ka veter­né­ho mly­nu v Jalu­bí bol vybu­do­va­ný v rokoch 2007 – 2009 na zákla­doch pôvod­né­ho mly­na, kto­rý bol zbú­ra­ný v roku 1938 (slo​vac​ko​.cz). Mlyn tu stál už v roku 1840 (ces​tou​-neces​tou​.estran​ky​.cz). Mly­nu sa hovo­ri­lo Smol­kův vět­rák (bike​.cz).

The repli­ca of the wind­mill in Jalu­bí was built bet­we­en 2007 and 2009 on the foun­da­ti­ons of the ori­gi­nal mill, which was demo­lis­hed in 1938 (slo​vac​ko​.cz). The mill had alre­a­dy sto­od here in 1840 (ces​tou​-neces​tou​.estran​ky​.cz). The mill was kno­wn as Smol­ka­’s Wind­mill (bike​.cz).

Repli­ka větr­né­ho mlý­na v Jalu­bí byla vybu­do­vá­na v letech 2007 až 2009 na zákla­dech původ­ní­ho mlý­na, kte­rý byl zbo­řen v roce 1938 (slo​vac​ko​.cz). Mlýn zde stál již v roce 1840 (ces​tou​-neces​tou​.estran​ky​.cz). Mlý­nu se říka­lo Smol­kův vět­rák (bike​.cz).

Use Facebook to Comment on this Post

Česko, Južná Morava, Krajina, Moravské, Obce, Polia, Typ krajiny, Zahraničie

Uhřice – obec pod Ždánickym lesom

skala
Hits: 415

Obec Uhři­ce pat­rí do okre­su Hodo­nín, v oblas­ti Hanác­ke­ho Slo­vác­ka (obec​-uhri​ce​.cz). Nemec­ký názov obce je Auhers­chitz (Wiki­pe­dia). Leží v nad­mor­skej výš­ke 227 met­rov nad morom. Na plo­che 7,08 km2 tu žije 750 oby­va­te­ľov. Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1354 (obec​-uhri​ce​.cz). Uhři­ce ležia v maleb­nom údo­lí pod svah­mi prí­rod­né­ho par­ku Ždá­nic­ký les, po oboch bre­hoch poto­ka Vápen­ka. K obci pat­rí aj osa­da Janův hrad, kto­rá sa nachá­dza asi tri km juho­vý­chod­ne od obce. Táto osa­da vznik­la až v 19. sto­ro­čí. Dnes sa tu slá­vi náro­do­pis­ná a folk­lór­na tra­dí­cia zva­ná košt vín, vždy v nede­ľu pred Veľ­kou nocou. V prvej deká­de novem­bra sa poria­da­jú Mar­tin­ské hody. Po nich 14 dní sa koná Kata­rín­ska zába­va. V dru­hej polo­vi­ci júla sa koná Benát­ska noc (obec​-uhri​ce​.cz).

Uhři­ce pat­ri­li za Veľ­ko­mo­rav­skej ríše k význam­ným osa­dám. Dre­ve­nú bazi­li­ku na mies­te kos­to­la nad obcou údaj­ne svä­til Metod. V Uhři­ciach sa zacho­va­li habán­ske prá­ce z kon­ca 16. a 17. sto­ro­čia, vznik­li v miest­nej tou­far­skej diel­ni (obec​-uhri​ce​.cz). Tunaj­šiu kra­ji­nu popí­sal Jan Her­ben: Kra­ji­na, kto­rá sa rozp­res­tie­ra, je nerov­ná, pre­stú­pe­ná pahor­ka­mi, väč­ši­nou pre­chá­dza v kyp­ré, úrod­né a požeh­na­né níži­ny. Rie­ky tu nie sú, len malé stružnice.

V obci sa nachá­dza kos­tol svä­té­ho Jana Krs­ti­te­ľa zo začiat­ku 13. sto­ro­čia. Okrem iné­ho aj pamät­ník na bit­ku troch cisá­rov, kde sa u Spá­le­né­ho mly­nu stre­tol Napo­le­on s Fran­tiš­kom I., aby tu uzav­re­li prí­me­rie (obec​-uhri​ce​.cz). V obci sa v minu­los­ti prav­de­po­dob­ne nachá­dza­la aj pev­nosť. Zrej­me do roku 1645, do vpá­du švé­dov. Oko­lo nej je zatiaľ množ­stvo doha­dov a pro­ti­chod­ných infor­má­cií. Jej súčas­ťou bol pivo­var a lisov­ňa s vín­nou piv­ni­cou (Jan Chme­lař).

V oko­lí Uhříc v 60-​tych rokoch 20. sto­ro­čia pre­bie­hal geolo­gic­ký pries­kum, kto­ré­ho cie­ľom bolo nájsť ropu a zem­ný plyn. V hĺb­ke 2.5 km bolo náj­de­né význam­né ložis­ko. Pokus­nou ťaž­bou sa za deň vyťa­ži­lo 20 ton ropy a 200 tisíc kubí­kov zem­né­ho ply­nu. Pre­to bol na začiat­ku roku 2001 vybu­do­va­ný pod­zem­ný zásob­ník zem­né­ho ply­nu, vraj naj­výz­nam­nej­ší v Čes­kej repub­li­ke (obec​.uhri​ce​.cz). Ten­to zásob­ní má kapa­ci­tu 180 mil. m3 (morav​ske​-kar​pa​ty​.cz). Nece­lý kilo­me­ter od neho vznik­lo v roku 2003 naf­to­vé stre­dis­ko. Z ťaž­by z Dam­bo­říc, Uhříc a Žaro­šíc do nich prú­di ropa (obec​.uhri​ce​.cz). Ropa je v Uhři­ciach aku­mu­lo­va­ná v jur­ských sedi­men­toch auto­ch­tón­ne­ho pale­ogé­nu. Pre udr­ža­nie ložis­ko­vé­ho tla­ku sa vtlá­ča do vrcho­lo­vých par­tií ložísk plyn (morav​ske​-kar​pa​ty​.cz).

Uhři­ce is a muni­ci­pa­li­ty in the Hodo­nín Dis­trict, in the regi­on of Hanác­ké Slo­vác­ko (obec​-uhri​ce​.cz). The Ger­man name of the muni­ci­pa­li­ty is Auhers­chitz (Wiki­pe­dia). It is loca­ted at an alti­tu­de of 227 meters abo­ve sea level. With an area of 7.08 km², it is home to 750 inha­bi­tants. The first writ­ten men­ti­on dates back to 1354 (obec​-uhri​ce​.cz). Uhři­ce is situ­ated in a pic­tu­re­sque val­ley bene­ath the slo­pes of the Ždá­nic­ký les natu­ral park, on both banks of the Vápen­ka stre­am. The muni­ci­pa­li­ty also inc­lu­des the sett­le­ment of Janův hrad, loca­ted about three km sout­he­ast of the vil­la­ge. This sett­le­ment ori­gi­na­ted in the 19th cen­tu­ry. Today, it celeb­ra­tes the eth­nog­rap­hic and folk tra­di­ti­on cal­led ​“košt vín” (wine tas­ting) on the Sun­day befo­re Eas­ter. In the first deca­de of Novem­ber, the­re are Mar­tin­mas celeb­ra­ti­ons. Fol­lo­wing that, the­re is a 14-​day-​long St. Cat­he­ri­ne­’s celeb­ra­ti­on. In the second half of July, the Vene­tian Night takes pla­ce (obec​-uhri​ce​.cz).

Uhři­ce belo­n­ged to sig­ni­fi­cant sett­le­ments during the Gre­at Mora­vian Empi­re. It is said that Saint Met­ho­dius con­sec­ra­ted a wooden basi­li­ca on the site of the church abo­ve the vil­la­ge. Haban crafts from the late 16th and 17th cen­tu­ries have been pre­ser­ved in Uhři­ce, ori­gi­na­ting from the local potte­r’s works­hop (obec​-uhri​ce​.cz). The local lands­ca­pe was desc­ri­bed by Jan Her­ben: ​“The lands­ca­pe, which stret­ches une­ven­ly, is inter­sper­sed with hills, most­ly trans­i­ti­oning into lush, fer­ti­le, and bles­sed lowlands. The­re are no rivers here, only small streams.”

The vil­la­ge is home to the Church of St. John the Bap­tist from the ear­ly 13th cen­tu­ry. Among other things, the­re is also a monu­ment to the Batt­le of the Three Empe­rors, whe­re Napo­le­on met Fran­cis I by the Bur­ned Mill to conc­lu­de a tru­ce (obec​-uhri​ce​.cz). In the past, the­re was pro­bab­ly also a for­tress in the vil­la­ge, possib­ly until 1645, befo­re the Swe­dish inva­si­on. The­re are still many spe­cu­la­ti­ons and con­tra­dic­to­ry pie­ces of infor­ma­ti­on about it. It inc­lu­ded a bre­we­ry and a pre­ss hou­se with a wine cel­lar (Jan Chmelař).

In the vici­ni­ty of Uhři­ce, geolo­gi­cal explo­ra­ti­on took pla­ce in the 1960s with the aim of fin­ding oil and natu­ral gas. A sig­ni­fi­cant depo­sit was found at a depth of 2.5 km. Expe­ri­men­tal mining yiel­ded 20 tons of oil and 200,000 cubic meters of natu­ral gas per day. The­re­fo­re, in ear­ly 2001, an under­ground natu­ral gas sto­ra­ge faci­li­ty was built, repor­ted­ly the most sig­ni­fi­cant in the Czech Repub­lic (obec​.uhri​ce​.cz). This reser­vo­ir has a capa­ci­ty of 180 mil­li­on cubic meters (morav​ske​-kar​pa​ty​.cz). Less than a kilo­me­ter away, in 2003, an oil cen­ter was estab­lis­hed. Oil from Dam­bo­ři­ce, Uhři­ce, and Žaro­ši­ce flo­ws into it (obec​.uhri​ce​.cz). The oil in Uhři­ce is accu­mu­la­ted in Juras­sic sedi­ments of the auto­cht­ho­nous Pale­oge­ne. To main­tain reser­vo­ir pre­ssu­re, gas is injec­ted into the upper parts of the reser­vo­irs (morav​ske​-kar​pa​ty​.cz).

Obec Uhři­ce patří do okre­su Hodo­nín, v oblas­ti Hanác­ké­ho Slo­vác­ka (obec​-uhri​ce​.cz). Němec­ký název obce je Auhers­chitz (Wiki­pe­dia). Leží v nad­mo­řs­ké výš­ce 227 met­rů nad mořem. Na plo­še 7,08 km² zde žije 750 oby­va­tel. Prv­ní písem­ná zmín­ka je z roku 1354 (obec​-uhri​ce​.cz). Uhři­ce leží v maleb­ném údo­lí pod sva­hy pří­rod­ní­ho par­ku Ždá­nic­ký les, po obou bře­zích poto­ka Vápen­ka. K obci patří i osa­da Janův hrad, kte­rá se nachá­zí asi tři kilo­met­ry jiho­zá­pad­ně od obce. Tato osa­da vznik­la až v 19. sto­le­tí. Dnes se zde sla­ví náro­do­pis­ná a folk­lór­ní tra­di­ce zva­ná košt vín, vždy v neděli před Veli­ko­no­ce­mi. V prv­ní deká­dě lis­to­pa­du se kona­jí Mar­tin­ské hody. Po nich 14 dní násle­du­je Kate­řin­ská zába­va. V dru­hé polo­vi­ně čer­ven­ce se koná Benát­ská noc (obec​-uhri​ce​.cz).

Uhři­ce patři­ly za Vel­ko­mo­rav­ské říše k význam­ným osa­dám. Dře­věnou bazi­li­ku na mís­tě kos­te­la nad obcí údaj­ně světil Meto­děj. V Uhři­cích se zacho­va­ly habán­ské prá­ce z kon­ce 16. a 17. sto­le­tí, vznik­ly v míst­ní tou­far­ské díl­ně (obec​-uhri​ce​.cz). Míst­ní kra­ji­nu pop­sal Jan Her­ben: Kra­ji­na, kte­rá se rozp­ros­tí­rá, je nerov­ná, pros­tou­pe­ná pahor­ky, vět­ši­nou pře­chá­zí v kyp­ré, úrod­né a požeh­na­né níži­ny. Řeky tu nej­sou, pou­ze malé potůčky.

V obci se nachá­zí kos­tel sva­té­ho Jana Křti­te­le z počát­ku 13. sto­le­tí. Kro­mě jiné­ho i památ­ník na bit­vu tří císa­řů, kde se u Spá­le­né­ho mlý­na set­kal Napo­le­on s Fran­tiš­kem I., aby zde uza­vře­li pří­měří (obec​-uhri​ce​.cz). V obci se v minu­los­ti prav­děpo­dob­ně nachá­ze­la i pev­nost. Zřej­mě do roku 1645, do vpá­du Švé­dů. Oko­lo ní je zatím množ­ství dom­něnek a pro­ti­chůd­ných infor­ma­cí. Její sou­čás­tí byl pivo­var a lisov­na s vin­nou skle­pem (Jan Chmelař).

V oko­lí Uhřic v 60. letech 20. sto­le­tí pro­bí­hal geolo­gic­ký průz­kum, jehož cílem bylo najít ropu a zem­ní plyn. V hloub­ce 2,5 km bylo nale­ze­no význam­né ložis­ko. Pokus­nou těž­bou se za den vytěži­lo 20 tun ropy a 200 tisíc kubí­ků zem­ní­ho ply­nu. Pro­to byl na začát­ku roku 2001 vybu­do­ván pod­zem­ní zásob­ník zem­ní­ho ply­nu, prý nej­výz­nam­něj­ší v Čes­ké repub­li­ce (obec​.uhri​ce​.cz). Ten­to zásob­ník má kapa­ci­tu 180 mil. m3 (morav​ske​-kar​pa​ty​.cz). Nece­lý kilo­metr od něj vznik­lo v roce 2003 naf­to­vé stře­dis­ko. Z těž­by z Dam­bo­řic, Uhřic a Žaro­šic do nich prou­dí ropa (obec​.uhri​ce​.cz). Ropa je v Uhři­cích aku­mu­lo­vá­na v jur­ských sedi­men­tech auto­ch­ton­ní­ho pale­ogé­nu. Pro udr­že­ní ložis­ko­vé­ho tla­ku se vtlá­čí do vrcho­lo­vých par­tií loži­sek plyn (morav​ske​-kar​pa​ty​.cz).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post