Krajina, Biotopy, Česko, Južné Čechy, Mokrade, Organizmy, Príroda, Vtáky, Zahraničie, Živočíchy

Veľký a Malý Lomnický rybník

skala
Hits: 79

Veľ­ký a Malý Lom­nic­ký ryb­ník sú význam­né vod­né plo­chy nachá­dza­jú­ce sa v blíz­kos­ti mes­ta Lom­ni­ce nad Luž­ni­cí v Juho­čes­kom kra­ji, v oblas­ti zná­mej ako Tře­boňs­ko. Tie­to ryb­ní­ky sú súčas­ťou roz­siah­lej ryb­nič­nej sústa­vy, kto­rá bola vytvo­re­ná v prie­be­hu sto­ro­čí a dnes pred­sta­vu­je uni­kát­ny prí­klad har­mo­nic­ké­ho súži­tia člo­ve­ka a prí­ro­dy. Veľ­ký Lom­nic­ký ryb­ník sa nachá­dza pri­bliž­ne 3 kilo­met­re seve­ro­vý­chod­ne od cen­tra Lom­ni­ce nad Luž­ni­cí. Jeho roz­lo­ha je pri­bliž­ne 70 hek­tá­rov, čo z neho robí jeden z väč­ších ryb­ní­kov v oblas­ti. Malý Lom­nic­ký ryb­ník leží v tes­nej blíz­kos­ti Veľ­ké­ho Lom­nic­ké­ho ryb­ní­ka a je pod­stat­ne men­ší. Oba ryb­ní­ky sú napá­ja­né voda­mi Zla­té sto­ky, ume­lé­ho kaná­la vybu­do­va­né­ho na regu­lá­ciu vod­né­ho reži­mu v Tře­boňs­kej pan­ve (kct​-tabor​.cz).

Ryb­ní­ky v oko­lí Lom­ni­ce nad Luž­ni­cí majú boha­tú his­tó­riu sia­ha­jú­cu až do stre­do­ve­ku. Výstav­ba tých­to vod­ných diel bola úzko spo­je­ná s roz­vo­jom ryb­ni­kár­stva v juž­ných Čechách, naj­mä v obdo­bí 15. a 16. sto­ro­čia, keď sa táto oblasť sta­la cen­trom cho­vu rýb, pre­dov­šet­kým kap­rov. Zla­tá sto­ka, kto­rá napá­ja aj Veľ­ký a Malý Lom­nic­ký ryb­ník, bola vybu­do­va­ná v 16. sto­ro­čí pod vede­ním význam­né­ho ryb­ni­ká­ra Štěpán­ka Neto­lic­ké­ho (lom​ni​ce​-nl​.cz). Pre náv­štev­ní­kov, kto­rí sa chcú dozve­dieť viac o his­tó­rii, prí­ro­de a hos­po­dár­skom význa­me tej­to oblas­ti, bol vybu­do­va­ný náuč­ný chod­ník Vel­ký a Malý Lom­nic­ký. Táto náuč­ná tra­sa má dĺž­ku pri­bliž­ne 6,5 kilo­met­ra a obsa­hu­je 15 zasta­ve­ní s infor­mač­ný­mi tabu­ľa­mi. Tra­sa vedie oko­lo oboch ryb­ní­kov a posky­tu­je náv­štev­ní­kom mož­nosť spoz­nať miest­nu fau­nu, fló­ru, his­tó­riu ryb­ni­kár­stva a význam Zla­té sto­ky. Súčas­ťou tra­sy sú aj odpo­čin­ko­vé mies­ta, vyhliad­ko­vá veža a pozo­ro­va­cí kryt na vode, kto­ré umož­ňu­jú neru­še­né sle­do­va­nie vtác­tva a iných živo­čí­chov v ich pri­ro­dze­nom pro­stre­dí (lom​ni​ce​-nl​.cz). Ryb­ní­ky sú atrak­tív­ne pre pozo­ro­va­te­ľov vtác­tva, keď­že oblasť je význam­ným hniez­dis­kom a mig­rač­nou zastáv­kou pre rôz­ne dru­hy vod­né­ho vtác­tva (kudyz​nu​dy​.cz).

Oblasť oko­lo Veľ­ké­ho a Malé­ho Lom­nic­ké­ho ryb­ní­ka je boha­tá na bio­di­ver­zi­tu. Pobrež­né zóny sú pokry­té lito­rál­ny­mi spo­lo­čen­stva­mi, kto­ré posky­tu­jú úto­čis­ko pre množ­stvo dru­hov vtá­kov, oboj­ži­vel­ní­kov a hmy­zu. V oko­lí ryb­ní­kov sa nachá­dza­jú aj luž­né lesy, kto­ré sú domo­vom pre rôz­ne dru­hy rast­lín a živo­čí­chov (natu​re​.cz). Veľ­ký a Malý Lom­nic­ký ryb­ník sú súčas­ťou Chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti Tře­boňs­ko, kto­rá bola vyhlá­se­ná v roku 1979 na ochra­nu uni­kát­nej ryb­nič­nej kra­ji­ny, mok­ra­dí a luž­ných lesov. Oblasť je tiež zapí­sa­ná do zozna­mu bio­sfé­ric­kých rezer­vá­cií UNESCO (lom​ni​ce​-nl​.cz).

Z vtá­kov tu mož­no pozo­ro­vať napr. Acro­cep­ha­lus scir­pa­ce­us, Remiz pen­du­li­nus, Cir­cus aeru­gi­no­sus, Ral­lus aqu­ati­cus (lom​ni​ce​-nl​.cz), Acro­cep­ha­lus arun­di­na­ce­us, Lus­ci­nia sve­ci­ca, Tachy­bap­tus rufi­col­lis, Ixob­ry­chus minu­tus (lom​ni​ce​-nl​.cz). Z vážok: Calop­te­ryx splen­dens, Les­tes spon­sa, Enal­lag­ma cyat­hi­ge­rum, Ischnu­ra pumi­lio, Anax impe­ra­tor, Libel­lu­la dep­re­sa (lom​ni​ce​-nl​.cz). Zo oboj­ži­vel­ní­kov: Hyla arbo­rea, Bufo bufo, Bom­bi­na bom­bi­na, Pelop­hy­lax escu­len­tus, Rana arva­lis, Lis­sot­ri­ton vul­ga­ris (lom​ni​ce​-nl​.cz). Z chro­bá­kov: Ceram­byx cer­do, Osmo­der­ma ere­mi­ta, Gno­ri­mus nobi­lis, Gno­ri­mus varia­bi­lis, Teneb­rio obscu­rus, Cly­tus tro­pi­cus, Agri­lus bigut­ta­tus, Cora­e­bus unda­tus (lom​ni​ce​-nl​.cz). Z cicav­cov: Ondat­ra zibet­hi­cus, Lut­ra lut­ra, Neovi­son vison, Myo­tis dau­ben­to­nii, Neomys fodiens (lom​ni​ce​-nl​.cz).

Lom­ni­ce nad Luž­ni­cí je obec, v kto­rej žije 1780 oby­va­te­ľov. Prvá zmien­ka o nej je z roku 1220, vždy bola ovplyv­ňo­va­ná rie­kou Luž­ni­cou. Rie­ka pre­te­ká asi dva kilo­met­ra na východ od mes­ta. Tam sa tiež nachá­dza naj­niž­ší bod Tře­boňs­kej pan­vy, kto­rá je svo­jou roz­lo­hou naj­väč­ším geomor­fo­lo­gic­kým cel­kom toh­to dru­hu v Čes­ku. Rie­ka v his­tó­rii mean­dro­va­la, ale regu­lá­cia toku pod ryb­ní­kom Rožm­berk v 20-​tych rokoch 20. sto­ro­čia kory­to rie­ky napria­mi­la. Tok Luž­ni­ce je spo­je­ný nie­koľ­ký­mi regu­lač­ný­mi kanál­mi s Nežár­kou (Nová řeka) a s ryb­ník­mi (Zla­tá sto­ka) (Infor­mač­ná tabuľa).

The Gre­at and Small Lom­nic­ký Ponds are sig­ni­fi­cant water bodies loca­ted near the town of Lom­ni­ce nad Luž­ni­cí in the South Bohe­mian Regi­on, in an area kno­wn as Tře­boňs­ko. The­se ponds are part of an exten­si­ve sys­tem of fish­ponds cre­a­ted over cen­tu­ries, repre­sen­ting a uni­que exam­ple of har­mo­ni­ous coexis­ten­ce bet­we­en humans and natu­re. The Gre­at Lom­nic­ký Pond is situ­ated app­ro­xi­ma­te­ly 3 kilo­me­ters nort­he­ast of the cen­ter of Lom­ni­ce nad Luž­ni­cí. Its area is about 70 hec­ta­res, making it one of the lar­ger ponds in the regi­on. The Small Lom­nic­ký Pond lies in clo­se pro­xi­mi­ty to the Gre­at Lom­nic­ký Pond and is sig­ni­fi­can­tly smal­ler. Both ponds are fed by the waters of Zla­tá sto­ka, an arti­fi­cial canal built to regu­la­te the water sys­tem in the Tře­boň Basin (kct​-tabor​.cz).

The ponds around Lom­ni­ce nad Luž­ni­cí have a rich his­to­ry dating back to the Midd­le Ages. The cons­truc­ti­on of the­se water­works was clo­se­ly con­nec­ted with the deve­lop­ment of fish far­ming in South Bohe­mia, espe­cial­ly in the 15th and 16th cen­tu­ries, when the area beca­me a cen­ter for fish bre­e­ding, pri­ma­ri­ly carp. Zla­tá sto­ka, which also feeds the Gre­at and Small Lom­nic­ký Ponds, was built in the 16th cen­tu­ry under the guidan­ce of the notab­le fish far­mer Štěpá­nek Neto­lic­ký (lom​ni​ce​-nl​.cz). For visi­tors inte­res­ted in lear­ning more about the his­to­ry, natu­re, and eco­no­mic sig­ni­fi­can­ce of the area, an edu­ca­ti­onal trail around the Gre­at and Small Lom­nic­ký Ponds has been estab­lis­hed. This trail is about 6.5 kilo­me­ters long and inc­lu­des 15 stops with infor­ma­ti­onal boards. The rou­te goes around both ponds, offe­ring visi­tors a chan­ce to explo­re the local fau­na, flo­ra, the his­to­ry of fish far­ming, and the sig­ni­fi­can­ce of Zla­tá sto­ka. The trail also inc­lu­des rest are­as, a lookout tower, and a water obser­va­ti­on hide for unin­ter­rup­ted bir­dwat­ching and wild­li­fe obser­va­ti­on (lom​ni​ce​-nl​.cz). The ponds are att­rac­ti­ve to bir­dwat­chers, as the area is an impor­tant nesting site and mig­ra­ti­on sto­po­ver for vari­ous spe­cies of water­fo­wl (kudyz​nu​dy​.cz).

The area around the Gre­at and Small Lom­nic­ký Ponds is rich in bio­di­ver­si­ty. The sho­re­li­ne zones are cove­red by lit­to­ral com­mu­ni­ties, pro­vi­ding shel­ter for nume­rous spe­cies of birds, amp­hi­bians, and insects. The sur­roun­ding flo­odp­lain forests are home to vari­ous plant and ani­mal spe­cies (natu​re​.cz). The Gre­at and Small Lom­nic­ký Ponds are part of the Tře­boňs­ko Pro­tec­ted Lands­ca­pe Area, dec­la­red in 1979 to pro­tect the uni­que pond lands­ca­pe, wet­lands, and flo­odp­lain forests. The area is also lis­ted as a UNESCO Bio­sp­he­re Reser­ve (lom​ni​ce​-nl​.cz).

Birds obser­ved here inc­lu­de Acro­cep­ha­lus scir­pa­ce­us, Remiz pen­du­li­nus, Cir­cus aeru­gi­no­sus, Ral­lus aqu­ati­cus (lom​ni​ce​-nl​.cz), Acro­cep­ha­lus arun­di­na­ce­us, Lus­ci­nia sve­ci­ca, Tachy­bap­tus rufi­col­lis, and Ixob­ry­chus minu­tus (lom​ni​ce​-nl​.cz). Dra­gon­flies inc­lu­de Calop­te­ryx splen­dens, Les­tes spon­sa, Enal­lag­ma cyat­hi­ge­rum, Ischnu­ra pumi­lio, Anax impe­ra­tor, and Libel­lu­la dep­res­sa (lom​ni​ce​-nl​.cz). Amp­hi­bians inc­lu­de Hyla arbo­rea, Bufo bufo, Bom­bi­na bom­bi­na, Pelop­hy­lax escu­len­tus, Rana arva­lis, and Lis­sot­ri­ton vul­ga­ris (lom​ni​ce​-nl​.cz). Beet­les inc­lu­de Ceram­byx cer­do, Osmo­der­ma ere­mi­ta, Gno­ri­mus nobi­lis, Gno­ri­mus varia­bi­lis, Teneb­rio obscu­rus, Cly­tus tro­pi­cus, Agri­lus bigut­ta­tus, and Cora­e­bus unda­tus (lom​ni​ce​-nl​.cz). Mam­mals inc­lu­de Ondat­ra zibet­hi­cus, Lut­ra lut­ra, Neovi­son vison, Myo­tis dau­ben­to­nii, and Neomys fodiens (lom​ni​ce​-nl​.cz).

Lom­ni­ce nad Luž­ni­cí is a town with a popu­la­ti­on of 1,780. The first men­ti­on of it dates back to 1220, and it has alwa­ys been influ­en­ced by the Luž­ni­ce River. The river flo­ws about two kilo­me­ters east of the town. The lowest point of the Tře­boň Basin, the lar­gest geomorp­ho­lo­gi­cal for­ma­ti­on of its kind in the Czech Repub­lic, is also loca­ted the­re. His­to­ri­cal­ly, the river mean­de­red, but its flow was straigh­te­ned in the 1920s during the regu­la­ti­on of the Rožm­berk Pond. The Luž­ni­ce River is con­nec­ted by seve­ral regu­la­to­ry canals to the Nežár­ka River (Nová řeka) and the ponds (Zla­tá sto­ka) (Infor­ma­ti­on board).

Der Gro­ße und Kle­i­ne Lomnický-​Teich sind bede­uten­de Was­serf­lä­chen in der Nähe der Stadt Lom­ni­ce nad Luž­ni­cí in der Regi­on Süd­böh­men, in einer Gegend, die als Tře­boňs­ko bekannt ist. Die­se Tei­che sind Teil eines umfan­gre­i­chen Teich­sys­tems, das über Jahr­hun­der­te hin­weg ges­chaf­fen wur­de und heute ein ein­zi­gar­ti­ges Beis­piel für das har­mo­nis­che Zusam­men­le­ben von Men­sch und Natur dars­tellt. Der Gro­ße Lomnický-​Teich befin­det sich etwa 3 Kilo­me­ter nor­döst­lich des Zen­trums von Lom­ni­ce nad Luž­ni­cí. Sei­ne Flä­che bet­rägt etwa 70 Hek­tar, was ihn zu einem der größe­ren Tei­che der Regi­on macht. Der Kle­i­ne Lomnický-​Teich liegt in unmit­tel­ba­rer Nähe des Gro­ßen Lomnický-​Teichs und ist deut­lich kle­i­ner. Bei­de Tei­che wer­den von den Gewäs­sern der Zla­tá sto­ka ges­pe­ist, einem künst­li­chen Kanal, der zur Regu­lie­rung des Was­ser­haus­halts im Třeboň-​Becken ange­legt wur­de (kct​-tabor​.cz).

Die Tei­che rund um Lom­ni­ce nad Luž­ni­cí haben eine rei­che Ges­chich­te, die bis ins Mit­te­lal­ter zurück­re­icht. Der Bau die­ser Was­se­ran­la­gen war eng mit der Ent­wick­lung der Teich­wirts­chaft in Süd­böh­men ver­bun­den, ins­be­son­de­re im 15. und 16. Jahr­hun­dert, als die­se Regi­on zum Zen­trum der Fis­ch­zucht, vor allem von Karp­fen, wur­de. Die Zla­tá sto­ka, die auch den Gro­ßen und Kle­i­nen Lomnický-​Teich spe­ist, wur­de im 16. Jahr­hun­dert unter der Lei­tung des bekann­ten Teich­bau­ers Štěpá­nek Neto­lic­ký ange­legt (lom​ni​ce​-nl​.cz). Für Besu­cher, die mehr über die Ges­chich­te, Natur und wirts­chaft­li­che Bede­utung die­ses Gebiets erfah­ren möch­ten, wur­de ein Lehrp­fad rund um den Gro­ßen und Kle­i­nen Lomnický-​Teich ange­legt. Die­ser Lehrp­fad ist etwa 6,5 Kilo­me­ter lang und umfasst 15 Sta­ti­onen mit Infor­ma­ti­ons­ta­feln. Die Rou­te führt um bei­de Tei­che herum und bie­tet den Besu­chern die Mög­lich­ke­it, die loka­le Fau­na, Flo­ra, die Ges­chich­te der Fis­ch­zucht und die Bede­utung der Zla­tá sto­ka ken­nen­zu­ler­nen. Der Lehrp­fad umfasst auch Rastp­lät­ze, einen Aus­sichts­turm und eine Beobach­tungs­hüt­te auf dem Was­ser, die unges­tör­tes Beobach­ten von Vögeln und ande­ren Tie­ren in ihrer natür­li­chen Umge­bung ermög­li­chen (lom​ni​ce​-nl​.cz). Die Tei­che sind att­rak­tiv für Vogel­be­obach­ter, da das Gebiet ein bede­uten­des Brut- und Rast­ge­biet für vers­chie­de­ne Arten von Was­ser­vögeln ist (kudyz​nu​dy​.cz).

Der Bere­ich um den Gro­ßen und Kle­i­nen Lomnický-​Teich ist reich an Bio­di­ver­si­tät. Die Ufer­zo­nen sind von Ufer­ge­me­in­schaf­ten bedec­kt, die vie­len Vogel‑, Amphibien- und Insek­te­nar­ten Schutz bie­ten. Die umge­ben­den Auen­wäl­der beher­ber­gen vers­chie­de­ne Pflanzen- und Tie­rar­ten (natu​re​.cz). Der Gro­ße und Kle­i­ne Lomnický-​Teich sind Teil des Lands­chaftss­chutz­ge­biets Tře­boňs­ko, das 1979 zum Schutz der ein­zi­gar­ti­gen Teich­lands­chaft, Feucht­ge­bie­te und Auen­wäl­der aus­ge­wie­sen wur­de. Das Gebiet ist auch als UNESCO-​Biosphärenreservat gelis­tet (lom​ni​ce​-nl​.cz).

Vel­ký a Malý Lom­nic­ký ryb­ník jsou význam­né vod­ní plo­chy nachá­ze­jí­cí se v blíz­kos­ti měs­ta Lom­ni­ce nad Luž­ni­cí v Jiho­čes­kém kra­ji, v oblas­ti zná­mé jako Tře­boňs­ko. Tyto ryb­ní­ky jsou sou­čás­tí roz­sáh­lé ryb­nič­ní sou­sta­vy, kte­rá byla vytvo­ře­na v průběhu sta­le­tí a dnes před­sta­vu­je uni­kát­ní pří­klad har­mo­nic­ké­ho sou­ži­tí člo­věka a pří­ro­dy. Vel­ký Lom­nic­ký ryb­ník se nachá­zí přib­liž­ně 3 kilo­met­ry seve­ro­vý­chod­ně od cen­tra Lom­ni­ce nad Luž­ni­cí. Jeho roz­lo­ha činí přib­liž­ně 70 hek­ta­rů, což z něj dělá jeden z vět­ších ryb­ní­ků v oblas­ti. Malý Lom­nic­ký ryb­ník leží v těs­né blíz­kos­ti Vel­ké­ho Lom­nic­ké­ho ryb­ní­ka a je pod­stat­ně men­ší. Oba ryb­ní­ky jsou napá­je­ny voda­mi Zla­té sto­ky, umělé­ho kaná­lu vybu­do­va­né­ho k regu­la­ci vod­ní­ho reži­mu v Tře­boňs­ké pán­vi (kct​-tabor​.cz).

Ryb­ní­ky v oko­lí Lom­ni­ce nad Luž­ni­cí mají boha­tou his­to­rii saha­jí­cí až do stře­do­věku. Výstav­ba těch­to vod­ních děl byla úzce spja­ta s roz­vo­jem ryb­ní­ká­řs­tví v již­ních Čechách, zej­mé­na v 15. a 16. sto­le­tí, kdy se tato oblast sta­la cen­trem cho­vu ryb, pře­dev­ším kap­rů. Zla­tá sto­ka, kte­rá napá­jí i Vel­ký a Malý Lom­nic­ký ryb­ník, byla vybu­do­vá­na v 16. sto­le­tí pod vede­ním význam­né­ho ryb­ní­ká­ře Štěpán­ka Neto­lic­ké­ho (lom​ni​ce​-nl​.cz). Pro návš­těv­ní­ky, kte­ří se chtějí dozvědět více o his­to­rii, pří­ro­dě a hos­po­dá­řs­kém význa­mu této oblas­ti, byl vybu­do­ván nauč­ný chod­ník Vel­ký a Malý Lom­nic­ký. Tato nauč­ná tra­sa má dél­ku přib­liž­ně 6,5 kilo­met­ru a obsa­hu­je 15 zasta­ve­ní s infor­mač­ní­mi tabu­le­mi. Tra­sa vede kolem obou ryb­ní­ků a posky­tu­je návš­těv­ní­kům mož­nost poznat míst­ní fau­nu, fló­ru, his­to­rii ryb­ní­ká­řs­tví a význam Zla­té sto­ky. Sou­čás­tí tra­sy jsou také odpo­čin­ko­vá mís­ta, vyhlíd­ko­vá věž a pozo­ro­va­cí kryt na vodě, kte­ré umož­ňu­jí neru­še­né sle­do­vá­ní ptac­tva a dal­ších živo­či­chů v jejich při­ro­ze­ném pros­tře­dí (lom​ni​ce​-nl​.cz). Ryb­ní­ky jsou atrak­tiv­ní pro pozo­ro­va­te­le ptac­tva, neboť oblast je význam­ným hníz­diš­těm a mig­rač­ní zastáv­kou pro růz­né dru­hy vod­ních ptá­ků (kudyz​nu​dy​.cz).

Oko­lí Vel­ké­ho a Malé­ho Lom­nic­ké­ho ryb­ní­ka je boha­té na bio­di­ver­zi­tu. Pobřež­ní zóny jsou pokry­ty lito­rál­ní­mi spo­le­čen­stvy, kte­rá posky­tu­jí úto­čiš­tě mno­ha dru­hům ptá­ků, oboj­ži­vel­ní­ků a hmy­zu. V oko­lí ryb­ní­ků se nachá­ze­jí také luž­ní lesy, kte­ré jsou domo­vem pro růz­né dru­hy rost­lin a živo­či­chů (natu​re​.cz). Vel­ký a Malý Lom­nic­ký ryb­ník jsou sou­čás­tí Chrá­něné kra­jin­né oblas­ti Tře­boňs­ko, kte­rá byla vyhlá­še­na v roce 1979 k ochra­ně uni­kát­ní ryb­nič­ní kra­ji­ny, mokřa­dů a luž­ních lesů. Oblast je rov­něž zapsá­na na sez­nam bio­sfé­ric­kých rezer­va­cí UNESCO (lom​ni​ce​-nl​.cz).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, České, Česko, Južné Čechy, Mestá, Mestá, Typ krajiny, Zahraničie

Jindřichův Hradec

skala
Hits: 93

Jin­dři­chův Hra­dec je mes­to v Juho­čes­kom kra­ji Čes­kej repub­li­ky, ležia­ce pri­bliž­ne 43 km seve­ro­vý­chod­ne od Čes­kých Budějo­víc na rie­ke Nežár­ka. S počtom oby­va­te­ľov oko­lo 21 000 je význam­ným kul­túr­nym a his­to­ric­kým cen­trom regi­ó­nu. Prvá písom­ná zmien­ka o Jin­dři­cho­vom Hrad­ci pochá­dza z roku 1220, keď bol na mies­te slo­van­ské­ho hra­dis­ka posta­ve­ný gotic­ký hrad Jin­dři­chom I. Vít­kov­com, zakla­da­te­ľom rodu pánov z Hrad­ca. V polo­vi­ci 13. sto­ro­čia vznik­la pri hra­de osa­da, kto­rá dosta­la meno po svo­jom zakla­da­te­ľo­vi. Súčas­ný názov Jin­dři­chův Hra­dec je dolo­že­ný od roku 1410. V 16. sto­ro­čí, počas vlá­dy posled­ných čle­nov rodu pánov z Hrad­ca, mes­to dosiah­lo vrchol svoj­ho roz­vo­ja. Domy a hrad boli pre­sta­va­né z gotic­ké­ho do rene­sanč­né­ho štý­lu a mes­to sa roz­ší­ri­lo za hrad­by. Po trid­sať­roč­nej voj­ne v roku 1654 bol Jin­dři­chův Hra­dec dru­hým naj­väč­ším mes­tom v Krá­ľov­stve čes­kom s 405 doma­mi. Neskôr však stra­ti­lo poli­tic­ký význam a na kon­ci 17. sto­ro­čia doš­lo aj k hos­po­dár­ske­mu úpad­ku. His­to­ric­ké cen­trum Jin­dři­chov­ho Hrad­ca je mest­skou pamiat­ko­vou rezer­vá­ci­ou, kto­rá zahŕňa námes­tie Mie­ru s pri­ľah­lý­mi ulič­ka­mi a zámok. Medzi domi­nan­ty námes­tia pat­rí býva­lá gotic­ká rad­ni­ca, viac­krát pre­sta­va­ná, a Lan­ge­rov dom, pôvod­ne gotic­ká stav­ba, neskôr pre­sta­va­ná v rene­sanč­nom štý­le (Wiki­pe­dia).

Hrad a zámok Jin­dři­chův Hra­dec je tre­tím naj­väč­ším hrad­ným kom­ple­xom v Čes­kej repub­li­ke po Praž­skom hra­de a zám­ku v Čes­kém Krum­lo­vě. Rozp­res­tie­ra sa na plo­che tak­mer 3 hek­tá­rov a ponú­ka náv­štev­ní­kom pre­hliad­ku vzác­nych inte­ri­é­rov a his­to­ric­kých ume­lec­kých arte­fak­tov (jin​dri​chuvh​ra​dec​.cz). Zámok je pre­sta­va­ný hrad na súto­ku Nežár­ky a Hamer­ské­ho poto­ka. Je národ­nou kul­túr­nou pamiat­kou. Hrad prav­de­po­dob­ne zalo­žil Pře­mysl Ota­kar v prvej polo­vi­ci 13. sto­ro­čia. V 18. sto­ro­čí utr­pe­la stav­ba požiar. K roz­siah­lej rekon­štruk­cii doš­lo až v prvej štvr­ti­ne 20. sto­ro­čia pod vede­ním gró­fa Euge­na Čer­ní­na. Dnes zámok tvo­rí kom­plex, kto­rý zahŕňa aj zámoc­ký pivo­var, mlyn a kožiar­ske objek­ty a objek­ty vod­nej elek­trár­ne. Zámok sa obja­vu­je čas­to aj vo fil­moch, napr. Bat­ho­ry, ​„Z pek­la štěs­tí“ a ​„Tajem­ství sta­ré bam­bit­ky 2“ (Wiki­pe­dia).

Múze­um Jin­dři­choh­ra­dec­ka síd­li v rene­sanč­nej budo­ve, kto­rá bola kedy­si jezu­it­ským semi­ná­rom. Zalo­že­né bolo v roku 1882 a pat­rí medzi naj­star­šie regi­onál­ne múzeá v Čechách. Naj­zná­mej­ším expo­ná­tom sú Krý­zo­vy jes­lič­ky, naj­väč­ší mecha­nic­ký bet­le­hem na sve­te pod­ľa Guin­nes­so­vej kni­hy rekor­dov. Kos­tol svä­té­ho Jána Krs­ti­te­ľa je pôvod­ne gotic­ký kos­tol s pri­ľah­lým kláš­to­rom mino­ri­tov, neskôr slú­žil ako špi­tál. Kos­tol svä­tej Márie Mag­da­lé­ny sa nachá­dza v his­to­ric­kom cen­tre mes­ta. Kos­tol Nane­bov­za­tia Pan­ny Márie je zná­my svo­jou 68,3 m vyso­kou vežou prí­stup­nou verej­nos­ti a 15. polud­ní­kom, kto­rý pre­chá­dza nádvo­rím kos­to­la (Wiki­pe­dia ENG). 

Mes­to leží na súto­ku rie­ky Nežár­ka a poto­ka Hamer­ský potok, pri ryb­ní­ku Vaj­gar s roz­lo­hou 49 ha, kto­rý bol zalo­že­ný v roku 1399. Oko­lie Jin­dři­chov­ho Hrad­ca je boha­té na ryb­ní­ky a lesy, čo posky­tu­je ide­ál­ne pod­mien­ky pre turis­ti­ku a rekre­áciu (Wiki­pe­dia). V blíz­kos­ti mes­ta sa nachá­dza prí­rod­ná rezer­vá­cia Čes­ká Kana­da, zná­ma svo­ji­mi les­mi, jaze­ra­mi a úzko­ko­ľaj­nou želez­ni­cou, kto­rá slú­ži ako turis­tic­ká atrak­cia (visitc​ze​chia​.com). Osob­nos­ti spo­je­né s mes­tom: poli­tik Vla­di­mír Špid­la, ves­lár Vác­lav Cha­lu­pa, fut­ba­lis­ta Karel Pobor­ský, hoke­jis­ti Aleš Kota­lík, Zby­něk Michá­lek (Wiki­pe­dia ENG), Fran­ti­šek II. Rákoc­zi – vod­ca uhor­ské­ho povs­ta­nia v 18. sto­ro­čí, filo­zof a spi­so­va­teľ Sta­ni­slav Komá­rek (Wiki­pe­dia).

Jin­dři­chův Hra­dec is a town in the South Bohe­mian Regi­on of the Czech Repub­lic, loca­ted app­ro­xi­ma­te­ly 43 km nort­he­ast of Čes­ké Budějo­vi­ce on the Nežár­ka River. With a popu­la­ti­on of about 21,000, it is an impor­tant cul­tu­ral and his­to­ri­cal cen­ter of the regi­on. The first writ­ten men­ti­on of Jin­dři­chův Hra­dec dates back to 1220, when a Got­hic cast­le was built on the site of a Sla­vic for­ti­fied sett­le­ment by Jin­dřich I of Vít­kov, the foun­der of the Lords of Hra­dec. In the mid-​13th cen­tu­ry, a sett­le­ment deve­lo­ped near the cast­le, named after its foun­der. The cur­rent name, Jin­dři­chův Hra­dec, has been docu­men­ted sin­ce 1410. During the 16th cen­tu­ry, under the rule of the last mem­bers of the Lords of Hra­dec, the town rea­ched its peak. Hou­ses and the cast­le were rebu­ilt from Got­hic to Renais­san­ce sty­le, and the town expan­ded bey­ond its walls. After the Thir­ty Years’ War, in 1654, Jin­dři­chův Hra­dec beca­me the second-​largest town in the King­dom of Bohe­mia with 405 hou­ses. Howe­ver, it later lost its poli­ti­cal sig­ni­fi­can­ce, and by the late 17th cen­tu­ry, it also faced eco­no­mic dec­li­ne. The his­to­ric cen­ter of Jin­dři­chův Hra­dec is an urban con­ser­va­ti­on area that inc­lu­des Pea­ce Squ­are (Náměs­tí Míru) with its adja­cent stre­ets and the cast­le. Land­marks on the squ­are inc­lu­de the for­mer Got­hic town hall, rebu­ilt mul­tip­le times, and Lan­ger Hou­se, ori­gi­nal­ly a Got­hic struc­tu­re later recons­truc­ted in the Renais­san­ce style.

The cast­le and cha­te­au of Jin­dři­chův Hra­dec is the third-​largest cast­le com­plex in the Czech Repub­lic, after Pra­gue Cast­le and Čes­ký Krum­lov Cast­le. Cove­ring near­ly 3 hec­ta­res, it offers visi­tors a tour of uni­que inte­ri­ors and his­to­ri­cal art arti­facts. The cha­te­au, loca­ted at the con­flu­en­ce of the Nežár­ka River and Hamer­ský Stre­am, is a nati­onal cul­tu­ral monu­ment. The cast­le was like­ly foun­ded by Pře­mysl Ota­kar in the first half of the 13th cen­tu­ry. It suf­fe­red a fire in the 18th cen­tu­ry and under­went exten­si­ve recons­truc­ti­on in the ear­ly 20th cen­tu­ry under Count Eugen Čer­nín. Today, the com­plex inc­lu­des a bre­we­ry, a mill, tan­ning faci­li­ties, and hyd­ro­po­wer buil­dings. The cha­te­au often appe­ars in films, such as Bat­ho­ry, Z pek­la štěs­tí, and Tajem­ství sta­ré bam­bit­ky 2. The Muse­um of Jin­dři­chův Hra­dec is hou­sed in a Renais­san­ce buil­ding that once ser­ved as a Jesu­it semi­na­ry. Foun­ded in 1882, it is one of the oldest regi­onal muse­ums in the Czech Repub­lic. Its most famous exhi­bit is Krýza’s Nati­vi­ty Sce­ne, the world’s lar­gest mecha­ni­cal nati­vi­ty sce­ne accor­ding to the Guin­ness World Records.

The Church of St. John the Bap­tist, ori­gi­nal­ly a Got­hic church with an adjo­ining Mino­ri­te monas­te­ry, later ser­ved as a hos­pi­tal. The Church of St. Mary Mag­da­le­ne is loca­ted in the town’s his­to­ri­cal cen­ter. The Church of the Assump­ti­on of the Vir­gin Mary is notab­le for its 68.3‑meter tower, open to the pub­lic, and the 15th meri­dian pas­sing through its cour­ty­ard. The town lies at the con­flu­en­ce of the Nežár­ka River and Hamer­ský Stre­am, near Vaj­gar Pond, which covers 49 hec­ta­res and was estab­lis­hed in 1399. The sur­roun­ding area is rich in ponds and forests, offe­ring ide­al con­di­ti­ons for tou­rism and rec­re­a­ti­on. Near­by is the Čes­ká Kana­da Natu­re Reser­ve, kno­wn for its forests, lakes, and narrow-​gauge rai­lway, which ser­ves as a tou­rist att­rac­ti­on. Notab­le per­so­na­li­ties asso­cia­ted with the town inc­lu­de poli­ti­cian Vla­di­mír Špid­la, rower Vác­lav Cha­lu­pa, foot­bal­ler Karel Pobor­ský, hoc­key pla­y­ers Aleš Kota­lík and Zby­něk Michá­lek, Fran­cis II Rákóc­zi (lea­der of the Hun­ga­rian upri­sing in the 18th cen­tu­ry), and phi­lo­sop­her and wri­ter Sta­ni­slav Komárek.

Jin­dři­chův Hra­dec je měs­to v Jiho­čes­kém kra­ji Čes­ké repub­li­ky, leží­cí přib­liž­ně 43 km seve­ro­vý­chod­ně od Čes­kých Budějo­vic na řece Nežár­ce. S počtem oby­va­tel oko­lo 21 000 je význam­ným kul­tur­ním a his­to­ric­kým cen­trem regi­onu. Prv­ní písem­ná zmín­ka o Jin­dři­cho­vě Hrad­ci pochá­zí z roku 1220, kdy na mís­tě slo­van­ské­ho hra­diš­tě posta­vil gotic­ký hrad Jin­dřich I. Vít­ko­vec, zakla­da­tel rodu pánů z Hrad­ce. V polo­vi­ně 13. sto­le­tí vznik­la u hra­du osa­da, kte­rá dosta­la jmé­no po svém zakla­da­te­li. Sou­čas­ný název Jin­dři­chův Hra­dec je dolo­žen od roku 1410. V 16. sto­le­tí, za vlá­dy posled­ních čle­nů rodu pánů z Hrad­ce, měs­to dosáh­lo vrcho­lu své­ho roz­vo­je. Domy a hrad byly pře­sta­věny z gotic­ké­ho do rene­sanč­ní­ho sty­lu a měs­to se roz­ší­ři­lo za hrad­by. Po tři­ce­ti­le­té vál­ce v roce 1654 byl Jin­dři­chův Hra­dec dru­hým nej­vět­ším měs­tem v Krá­lov­ství čes­kém s 405 domy. Později však ztra­til poli­tic­ký význam a na kon­ci 17. sto­le­tí doš­lo i k hos­po­dá­řs­ké­mu úpadku.

His­to­ric­ké cen­trum Jin­dři­cho­va Hrad­ce je měst­skou památ­ko­vou rezer­va­cí, kte­rá zahr­nu­je náměs­tí Míru s při­leh­lý­mi ulič­ka­mi a zámek. Mezi domi­nan­ty náměs­tí patří býva­lá gotic­ká rad­ni­ce, něko­li­krát pře­sta­věná, a Lan­ge­rův dům, původ­ně gotic­ká stav­ba, později pře­sta­věná v rene­sanč­ním stylu.

Hrad a zámek Jin­dři­chův Hra­dec je tře­tím nej­vět­ším hrad­ním kom­ple­xem v Čes­ké repub­li­ce po Praž­ském hra­dě a zám­ku v Čes­kém Krum­lo­vě. Rozk­lá­dá se na plo­še téměř 3 hek­ta­rů a nabí­zí návš­těv­ní­kům proh­líd­ku vzác­ných inte­ri­é­rů a his­to­ric­kých umělec­kých arte­fak­tů. Zámek se nachá­zí na sou­to­ku Nežár­ky a Hamer­ské­ho poto­ka a je národ­ní kul­tur­ní památ­kou. Hrad prav­děpo­dob­ně zalo­žil Pře­mysl Ota­kar v prv­ní polo­vi­ně 13. sto­le­tí. V 18. sto­le­tí utr­pěl stav­ba požár a k roz­sáh­lé rekons­truk­ci doš­lo až na počát­ku 20. sto­le­tí pod vede­ním hra­běte Euge­na Čer­ní­na. Dnes are­ál zahr­nu­je také zámec­ký pivo­var, mlýn, kože­luž­ské objek­ty a objek­ty vod­ní elek­trár­ny. Zámek se čas­to obje­vu­je ve fil­mech, napří­klad Bat­ho­ry, Z pek­la štěs­tí a Tajem­ství sta­ré bam­bit­ky 2.

Muze­um Jin­dři­choh­ra­dec­ka síd­lí v rene­sanč­ní budo­vě, kte­rá byla kdy­si jezu­it­ským semi­ná­řem. Zalo­že­no bylo v roce 1882 a patří mezi nej­star­ší regi­onál­ní muzea v Čechách. Nej­zná­měj­ším expo­ná­tem jsou Krý­zo­vy jes­lič­ky, nej­vět­ší mecha­nic­ký bet­lém na světě pod­le Guin­nes­so­vy kni­hy rekordů.

Měs­to leží na sou­to­ku řeky Nežár­ky a Hamer­ské­ho poto­ka, u ryb­ní­ka Vaj­gar s roz­lo­hou 49 ha, kte­rý byl zalo­žen v roce 1399. Oko­lí Jin­dři­cho­va Hrad­ce je boha­té na ryb­ní­ky a lesy, což posky­tu­je ide­ál­ní pod­mín­ky pro turis­ti­ku a rekre­a­ci. Neda­le­ko měs­ta se nachá­zí pří­rod­ní rezer­va­ce Čes­ká Kana­da, zná­má svý­mi lesy, jeze­ry a úzko­ko­lej­nou želez­ni­cí, kte­rá slou­ží jako turis­tic­ká atrakce.

K význam­ným osob­nos­tem spo­je­ným s měs­tem patří poli­tik Vla­di­mír Špid­la, ves­lař Vác­lav Cha­lu­pa, fot­ba­lis­ta Karel Pobor­ský, hoke­jis­té Aleš Kota­lík a Zby­něk Michá­lek, Fran­ti­šek II. Rákoc­zi (vůd­ce uher­ské­ho povs­tá­ní v 18. sto­le­tí) a filo­zof a spi­so­va­tel Sta­ni­slav Komárek.

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

České, Česko, Južné Čechy, Krajina, Mestá, Zahraničie

Stráž nad Nežárkou

skala
Hits: 316

Mes­teč­ku Stráž na Nežár­kou domi­nu­je zďa­le­ka veža stráž­ske­ho zám­ku. Mes­to leží v nad­mor­skej výš­ke 452 met­rov nad morom. K bohat­stvu nále­ží okrem bež­ných súčas­tí aj pie­sok a raše­li­na. Rie­ka Nežár­ka pre­te­ká mes­tom, nachá­dza sa tu množ­stvo ryb­ní­kov a poto­kov. Na plo­che 36,3 km2 tu žije 876 oby­va­te­ľov. Dol­ní Lho­ta a Dvor­ce sú miest­ny­mi čas­ťa­mi (straz​nad​ne​zar​kou​.cz). Zámok dostal dneš­nú baro­ko­vú podo­bu v 18. sto­ro­čí. Pôvod­ne objekt bol hra­dom, z neho zosta­la len gotic­ká veža. Od 10.1 1914 bol zámok majet­kom čes­kej oper­nej spe­váč­ky Emy Des­tin­no­vej (straz​nad​ne​zar​kou​.cz).

The town of Stráž nad Nežár­kou is domi­na­ted from afar by the tower of the Stráž Cast­le. The town is situ­ated at an alti­tu­de of 452 meters abo­ve sea level. In addi­ti­on to the usu­al com­po­nents, sand and peat also con­tri­bu­te to the rich­ness of the area. The Nežár­ka River flo­ws through the town, whe­re the­re are nume­rous ponds and stre­ams. With an area of 36.3 km², the town is home to 876 inha­bi­tants. Dol­ní Lho­ta and Dvor­ce are local parts (straz​nad​ne​zar​kou​.cz). The cast­le acqu­ired its pre­sent Baro­que appe­a­ran­ce in the 18th cen­tu­ry. Ori­gi­nal­ly, the struc­tu­re was a cast­le, of which only the Got­hic tower remains. Sin­ce Janu­ary 10, 1914, the cast­le has been owned by the Czech ope­ra sin­ger Ema Des­tin­no­vá (straz​nad​ne​zar​kou​.cz).

Měs­teč­ku Stráž nad Nežár­kou domi­nu­je zda­le­ka věž stráž­ní­ho zám­ku. Měs­to leží v nad­mo­řs­ké výš­ce 452 met­rů nad mořem. K bohat­ství patří kro­mě běž­ných suro­vin také písek a raše­li­na. Řeka Nežár­ka pro­té­ká měs­tem, kde se nachá­zí množ­ství ryb­ní­ků a poto­ků. Na plo­še 36,3 km² zde žije 876 oby­va­tel. Dol­ní Lho­ta a Dvor­ce jsou míst­ní­mi čás­tmi. Zámek zís­kal dneš­ní barok­ní podo­bu v 18. sto­le­tí. Původ­ně objekt byl hra­dem, z něhož zůs­ta­la pou­ze gotic­ká věž. Od 10. led­na 1914 byl zámek majet­kem čes­ké oper­ní zpěvač­ky Emy Destinnové.

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post