Krajina, Zahraničie, Príroda, Rastliny, Stromy, Česko, Severná Morava, Organizmy, Biotopy, Fotografie, Les

Lázy

skala
Hits: 490

Lázy sa nachádzajú v okrese , sú časťou . Žije tu 80 obyvateľov. Kedysi sa tu konali . Prvá písomná zmienka je z roku 1763 (Wikipedia). V druhej polovici 14. storočia tu bola pevnosť, ktorá bola neskôr prebudovaná zámok. V roku 1948 prešiel do vlastníctva štátu a bol značne poškodený. Od roku 1993 prebieha jeho rekonštrukcia s cieľom zachovať tento historický symbol obce. Okrem zámku je tu aj .

Lázy, located in the district of Vsetín, are a part of the municipality of Loučka. There are 80 inhabitants living here. Once, mini kart races were held here. The written mention dates back to 1763 (). In the second half of the 14th century, there was a fortress here, which was later rebuilt into a castle. In 1948, passed into state ownership and was significantly damaged. Since 1993, its reconstruction has been underway with the aim of preserving this historical symbol of the municipality. In addition to the castle, there is also the Church of St. Peter.

Lázy se nacházejí v okrese Vsetín a jsou součástí obce Loučka. Zde žije 80 obyvatel. V minulosti se zde konaly závody miniaturizovaných vozů. První písemná zmínka o Lázích pochází z roku 1763 (Wikipedia). V druhé polovině 14. století zde stávala pevnost, která byla později přestavěna na zámek. V roce 1948 přešel zámek do vlastnictví státu a byl značně poškozen. Od roku 1993 probíhá jeho rekonstrukce s cílem zachovat tento historický symbol obce. Kromě zámku se zde nachází také kostel svatého Petra.

Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Obce, Moravské obce, Polia, Česko, Južná Morava, Fotografie

Litenčice – obec s veľkomoravským osídlením

skala
Hits: 1096

Litenčice ležia Litenčickej pahorkatine, 21 km juhozápadne od Kromeřížu. Majú charakter mestysu, ktorého súčasťou je aj obec .  Na výmere 10,51 km2 tu žije 484 obyvateľov (litencice.com). Prvá písomná zmienka je z roku 1141. Na návrší Obecnice bolo z obdobia Veľkomoravskej ríše nájdených 153 hrobov (litencice.com). Tvrz v Litenčiciach existovala v druhej polovici 14. storočia. Z nej sa stavba prebudovala na zámok, ktorý v roku 1948 prešiel do rúk štátu a bol značne devastovaný. Po roku 1993 bol reštituovaný a momentálne je rekonštruovaný (zameklitencice.cz). Zámok je z roku 1437, v mestyse sa nachádza (litencice.com). Názov mestysu je odvodený od rodného ména . Koreň slova lut známená , (Hosák, Šrámek). Poriadajú sa tu poľovnícke , sokolské a (zameklitencice.cz).

are situated on the Litenčice Uplands, 21 kilometers southwest of . They have the character of a town, which also includes the village of Strabenice. With an area of 10.51 square kilometers, the population here is 484 inhabitants (litencice.com). The written mention dates back to 1141. On the hill of Obecnice, 153 graves from the Great Moravian Empire period were found (litencice.com). A fortress in Litenčice existed in the second half of the 14th century. From , the structure was rebuilt into a castle, which in 1948 passed into the hands of the state and was significantly devastated. After 1993, it was restituted and is currently under reconstruction (zameklitencice.cz). The castle dates back to 1437, and in the town, there is the Church of St. Peter and Paul (litencice.com). The name of the town is derived from the native name Lutenek. The root of the word „lut“ means fierce, raging (Hosák, Šrámek). Hunting balls, Sokol carnivals, and festivals are held here (zameklitencice.cz).

Litenčice leží na Litenčické pahorkatině, 21 km jihozápadně od Kroměříže. Mají charakter městyse, jehož součástí je i obec Strabenice. Na výměře 10,51 km2 zde žije 484 obyvatel (litencice.com). První písemná zmínka je z roku 1141. Na návrší Obecnice bylo z období Velkomoravské říše nalezeno 153 hrobů (litencice.com). Tvrz v Litenčicích existovala v druhé polovině 14. století. Z ní se stavba přebudovala na zámek, který v roce 1948 přešel do rukou státu a byl značně devastován. Po roce 1993 byl restituován a momentálně je rekonstruován (zameklitencice.cz). Zámek je z roku 1437, v městyse se nachází kostel svatého Petra a Pavla (litencice.com). Název městyse je odvozen od rodného jména Lutenek. Kořen slova lut znamená zuřivý (Hosák, Šrámek). Pořádají se zde lovecké plesy, a hody (zameklitencice.cz).

Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, 1970, str. 540.

 

Reportáže, Reportáže zo Slovenska, Chovateľstvo, Fotografie, Výstavy zvierat, Podunajské reportáže, Reportáže z prírody

Tigre v Kráľovej pri Senci

skala
Hits: 634

Oáza ussurijského tigra sa začala budovať v roku 1999. Dnes tu žije 11 jedincov poddruhu Panthera altaica. Cieľom je zachrániť populáciu tohto tigra pred vyhubením. Tento tiger žije v -čínskych hraniciach vo veľmi obmedzených počtoch (tigre19.webnode.sk).

The Ussurian tiger oasis began to be built in 1999. Today, there are 11 individuals of the subspecies living here. The goal is to save the population of this tiger from extinction. This tiger lives in the area of the Amur River on the Russian-Chinese border in very limited numbers (tigre19.webnode.sk).

 

Krajina, Zahraničie, Objekty, predmety a priestory, Obce, Kostoly, Umenie, Česko, Stavby, Fotografie, České obce, Južné Čechy

Komařice – juhočeská obec so sýpkou pre zabezpečenie pred neúrodnými rokmi

skala
Hits: 1016

Obec Komařice sa nachádza 6 km od Českých Budějovíc. Nemecký názov preň je . České synonymum je Komáŕice. Prvá zmienka o obci je z roku 1278 (komarice.cz). Regionálny historik Jaromír Šimon uvádza, že osídlenie tu existovalo už okolo roku 600. Pomenovanie pochádza od staroslovanského , komarno, , čo znamená ďaleko od . Pre Komařice bolo veľmi dôležité rybničné, lesné a ovcí. Vznikali , , flusárňa, v ktorej sa varil . V obci Komařice žije 372 obyvateľov v 187 domoch rozlohe 10.3 km2. Ležia v nadmorskej výške 460 metrov nad morom  (cs.wikipedia.org).

Naproti zámku vznikli dve veľké , v jednej bola oranžéria pre citrusov a fikusov. Tu sa v Čechách po prvý krát začal pestovať šalát. Veľký význam mal pivovar, ktorý fungoval do roku 1904. O komařickom pive sa tradovalo, že sa ho môže najesť aj napiť, tak bolo vraj husté. Aj preto sa tu pestoval , ale aj vínna réva, , , (komarice.cz).

Dominantou obce je renesančný zámok. Do dnešnej podoby ho postavili v rokoch 1561-1566. V roku 1598 zámok vyhorel. Obdobne v rokoch 1621, 1673, 1709 a 1742 odolával zámok požiarom. Pred zámkom stojí baroková Nepoškvrnenej, pravdepodobne postavená okolo roku 1730 (komarice.cz). Na mieste zámku stála predtým tvrz.  Zámok bol v reštitúcii vrátený majiteľom, ktorých ho zakúpili v roku 1926 (Informačná tabuľa).

Kontribučná sýpka je viditeľná zo všetkých príjazdových ciest v okolí. Začala vznikať už v 13.6.1689. Je takmer 58 metrov, viac ako 14 metrov široká a niečo cez 16 metrov . Vznikla aj s kapacitných dôvodov a z dôvodu, aby pri častých požiaroch poddaných nezhorelo. Hladové roky 1713 – b1714 a 1773 – 1776 vďaka nej prešli krajom bez výraznejších stôp na tunajšom obyvateľstve (komarice.cz). Do blízkeho údolia sa chodilo ku studničke svätej Barbary pre liečivú vodu, s údajne blahodárnymi účinkami na . Studnička je zachovaná dodnes (Informačná tabuľa).

The village of Komařice is located 6 km from . Its German name is Komarschitz, and its synonym is Komáŕice. The mention of the village dates back to 1278 (komarice.cz). Regional historian Jaromír Šimon suggests that settlements existed here around the year 600. The name of the village comes from the Old Slavic word „komar,“ meaning pastures far from settlements. Fisheries, forestry, and sheep farming were crucial for Komařice. Mills, hammer mills, and a potash boiling facility were established. The village has a population of 372 residents in 187 houses, covering an area of 10.3 km2. sits at an altitude of 460 meters above sea level (cs..org).

Two large gardens were created opposite the castle, one of which housed an orangery for growing citrus fruits and figs. This is where lettuce cultivation began for the first time in Bohemia. The brewery was of great importance and operated until 1904. It was said that Komařice beer was so thick that one could eat and drink it. Therefore, hops were grown here, as well as grapevines, hemp, flax, and (komarice.cz).

The dominant feature of the village is the Renaissance castle. It was rebuilt between 1561 and 1566 and suffered a fire in 1598. Similarly, it resisted fires in 1621, 1673, 1709, and 1742. In front of the castle stands a Baroque statue of the Immaculate Virgin Mary, probably erected around 1730 (komarice.cz). A fortress stood on the site of the castle before its construction. The castle was returned to its rightful owners through restitution, purchased by their ancestors in 1926 (Information plaque).

The Contribution Granary is visible from all the surrounding roads. Its construction began on 13.6.1689. It is almost 58 meters long, over 14 meters wide, and a little over 16 meters high. It was built for capacity reasons and to ensure that grain would not burn in frequent fires. The famine years of 1713-1714 and 1773-1776 left little impact on the local population thanks to it (komarice.cz). People used to go to the nearby Želno valley to a well dedicated to St. Barbara for its healing water, believed to have beneficial effects on eyesight. The well is still preserved today (Information plaque).

Obec Komařice se nachází 6 km od Českých Budějovic. Německý název pro ni je Komarschitz. Českým synonymem je Komářice. První zmínka o obci je z roku 1278 (komarice.cz). Regionální historik Jaromír Šimon uvádí, že osídlení tu existovalo již kolem roku 600. Pojmenování obce pochází od staroslovanského slova „komar“, což znamená pastviny daleko od osídlení. Pro Komařice bylo velmi důležité rybníční a lesní hospodářství a . V obci Komařice žije 372 obyvatel v 187 domech na ploše 10,3 km2. Leží v nadmořské výšce 460 metrů nad mořem (cs.wikipedia.org).

Naproti zámku vznikly dvě velké zahrady, v jedné byla pro pěstování citrusů a fíků. Zde se v Čechách poprvé začal pěstovat salát. Velký význam měl pivovar, který fungoval do roku 1904. O komařickém pivu se tradovalo, že ho člověk může jíst i pít, tak husté prý bylo. Proto se zde pěstoval chmel, ale také , konopí, len, ovoce (komarice.cz).

Dominantou obce je renesanční zámek. Do dnešní podoby ho postavili v letech 1561-1566. V roce 1598 zámek vyhořel. Podobně v letech 1621, 1673, 1709 a 1742 odolával zámek požárům. Před zámkem stojí barokní socha Panny Marie Neposkvrněné, pravděpodobně postavená kolem roku 1730 (komarice.cz). Na místě zámku stála předtím tvrz. Zámek byl v restituci vrácen majitelům, jejichž předkové ho zakoupili v roce 1926 (Informační tabule).

Kontribuční sýpka je viditelná ze všech příjezdových cest v okolí. Začala vznikat již v 13.6.1689. Je dlouhá téměř 58 metrů, více než 14 metrů široká a něco přes 16 metrů vysoká. Vznikla i z kapacitních důvodů a z důvodu, aby obilí při častých požárech poddaných nezhorelo. Hladové roky 1713 – 1714 a 1773 – 1776 díky ní prošly krajem bez výraznějších stop na tamním obyvatelstvu (komarice.cz). Do blízkého údolí Želno se chodilo ke studánce svaté Barbory pro léčivou vodu, s údajně blahodárnými na zrak. je zachována dodnes (Informační tabule).

Komařice

Krajina, Zahraničie, Objekty, predmety a priestory, Česko, Južná Morava, Stavby, Fotografie

Vysielač Kojál stojí na mieste kde narieka vietor

skala
Hits: 1117

je 340 metrov vysoký vysielač, ktorý je postavený rovnomennom vrchole medzi obcami a Krásenska, asi 25 km severovýchodne od Brna. Je najvyššou stavbou na Morave, a treťou najvyššou v Česku. Signálom pokrýva južnú a strednú Moravu a časť východných Čiech. Postavený bol v rokoch 1957 – 1958. V prevádzke je od 1.1.1959 ( CS).

V roku 1968 sa stal miestom odporu. Po invázii vojsk Varšavskej vo vysielaní pokračovalo brnenské štúdio, z ktorého unikol prenosový autobus s 20-timi pracovníkmi a na Kojáli mu radiokomunikační kolegovia poskytli zázemie. Vďaka silnému signálu z vysielača dosahovalo neskôr vysielanie z Brna a Dědíc až na územie Rakúska, kde ho preberala televízia a šírila ďalej. V 80-tych rokoch prebehla na vysielači rekonštrukcia. Pri prechode analógového vysielania na digitálne prebehla modernizácia, v roku 2009 tu bol vypnutý analógový signál ČT2 a v roku 2011 Novy, ČT1, a Primy. Maximálne pracovalo na vysielači zhruba 60 zamestnancov, v roku 2019 ho obsluhovali dvaja stali zamestnanci (Wikipedia CS).

Vysielač patrí k dôležitejším súčastiam Českých Radiokomunikácií. Mal vynikajúci dosah, naladený ho malo asi 2.5 milióna obyvateľov bývalého Československa (parabola.cz). Vznikol ako štvrtý televízny vysielač Československa. Jeho oceľová konštrukcia je dielom vynikajúceho tvorcu inžinierských Josefa Wankeho, ktorý vtedy pracoval v Hutním projektu v Prahe. Vo stožiaru bol výťah, ktorý šiel do výšky 290.62 metra a trvalo mu to asi 10 minút. Raz vypadol signál počas Verdiho a zaradila monoskop a k nemu melódiu „Ole, olé, kupte si zas, ole, olé náš ananas …“. Prišli mnohé , že Kojál obsluhujú . V roku 1963 tu nastala myšia kalamita a bol nasadený zdatný hubiteľ , ktorý poznal všetky . Pri potrebe niekam prietiahnuť nový kábel bol nepostrádateľný pomocník (Jakub Karásek). Vysielaču patrí 800 kW záložný generátor, ktorý dokáže do 20 sekúnd dodať celú spotrebu pri výpadku elektriny (pira.cz).

Vysielač je postavený na nevľúdnom kopci o ktorom sa vraví, že na ňom narieka . Kedysi dávno v 14. storočí na kopci odpočívali matky a kojili svoje (idnes.cz). Vrch sa pôvodne nazýval , od slova – , hučetí (Jan Celý).

The Kojál transmitter is a 340-meter-tall broadcasting tower situated on the hill of the same name between the villages of Lipovec and , approximately 25 km northeast of . is the tallest structure in and the third tallest in the Republic. Its signal covers southern and central Moravia and parts of eastern Bohemia. Constructed between 1957 and 1958, it has been in operation since January 1, 1959 (Wikipedia CS).

In 1968, it became a site of resistance. After the invasion of the Warsaw Pact forces, broadcasting continued from the Brno studio, and a transmission bus with 20 employees fled to Kojál, where their colleagues provided support. Thanks to the strong signal from the transmitter, broadcasting from Brno and reached as far as , where it was picked up by ORF television and relayed further. In the 1980s, the transmitter underwent reconstruction. During the transition from analog to digital broadcasting, modernization took place. In 2009, the analog signal of ČT2 was switched off here, followed by , ČT1, and in 2011. Initially, around 60 employees worked at the transmitter, but by 2019, only two permanent employees operated it (Wikipedia CS).

The Kojál transmitter is among the essential components of the Czech Radiocommunications infrastructure. It had an excellent reach, reaching approximately 2.5 million inhabitants of the former Czechoslovakia. It was established as the fourth television transmitter in Czechoslovakia. Its steel structure was designed by the outstanding engineer , who worked at in at the time. Inside the tower, there was an elevator reaching a height of 290.62 meters, taking about 10 minutes to ascend. Once, during a broadcast of a , the signal failed, and the staff played a tape with the melody „Ole, olé, buy our pineapple again, ole, olé…“. Many complaints were received, accusing the staff of being barbaric. In 1963, there was a mouse plague, and a proficient mouse exterminator named Markup, who knew all the cable routes, was deployed. Markup was an indispensable helper whenever a new cable needed to be pulled somewhere (Jakub Karásek). The transmitter is equipped with an 800 kW backup generator capable of supplying the entire electricity demand within 20 seconds of a power outage (pira.cz).

The transmitter is located on a bleak hill, said to be where the wind mourns. In the 14th century, mothers rested on the hill and breastfed their children. The hill was originally called Kujál, from the word „kujati,“ meaning to blow or roar (Jan Celý).

Vysílač Kojál je 340 metrů vysoký vysílač, který je postaven na stejnojmenném vrcholu mezi obcemi Lipovec a Krásensko, asi 25 km severovýchodně od Brna. Je nejvyšší stavbou na Moravě a třetí nejvyšší v Česku. Signálem pokrývá jižní a střední Moravu a část východních Čech. Postaven byl v letech 1957–1958. V provozu je od 1.1.1959 (Wikipedia CS).

V roce 1968 se stal místem odporu. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy ve vysílání pokračovalo brněnské studio, z něhož unikl přenosový autobus s 20 pracovníky, a na Kojálu mu radiokomunikační kolegové poskytli zázemí. Díky silnému signálu z vysílače dosahovalo později vysílání z Brna a Dědic až na území Rakouska, kde ho přebírala televize ORF a šířila dál. V 80. letech proběhla na vysílači rekonstrukce. Při přechodu z analogového vysílání na digitální byla provedena modernizace, v roce 2009 zde byl vypnut analogový signál ČT2 a v roce 2011 Nova, ČT1 a Prima. Maximálně na vysílači pracovalo asi 60 zaměstnanců, v roce 2019 jej obsluhovali dva stálí zaměstnanci (Wikipedia CS).

Vysílač Kojál patří k důležitějším součástem infrastruktury Českých Radiokomunikací. Měl vynikající dosah, naladěn jej mělo asi 2,5 milionu obyvatel bývalého Československa (parabola.cz). Vznikl jako čtvrtý televizní vysílač Československa. Jeho ocelová konstrukce je dílem vynikajícího tvůrce inženýrských staveb Josefa Wankeho, který tehdy pracoval v Hutním projektu v Praze. Uvnitř stožáru byl výtah, který jezdil do výšky 290,62 metru a trvalo mu to asi 10 minut. Jednou vypadl signál během Verdiho opery a obsluha zařadila monoskop a k němu melodii „Ole, olé, kupte si zas, ole, olé náš ananas…“. Přišlo mnoho stížností, že Kojál obsluhují barbaři. V roce 1963 zde nastala myší kalamita a byl nasazen zdatný lovec kocour Markup, který znal všechny kabelové rozvody. Při potřebě někam protáhnout nový kabel byl Markup nepostradatelný pomocník (Jakub Karásek). Vysílači patří 800kW záložní generátor, který dokáže do 20 sekund dodat celou spotřebu při výpadku elektřiny (pira.cz).

Vysílač je postaven na nevlídném kopci, o kterém se říká, že na něm naříká vítr. Kdysi dávno ve 14. století na kopci odpočívaly matky a kojily své děti (idnes.cz). Vrch se původně nazýval Kujál, od slova kujati – foukati, (Jan Celý).