Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Obce, Moravské obce, Polia, Česko, Južná Morava, Fotografie

Litenčice – obec s veľkomoravským osídlením

skala
Hits: 1107

Litenčice ležia na Litenčickej pahorkatine, 21 km juhozápadne od Kromeřížu. Majú charakter mestysu, ktorého súčasťou je aj obec Strabenice.  Na výmere 10,51 km2 tu žije 484 obyvateľov (litencice.com). Prvá písomná zmienka je z roku 1141. Na návrší Obecnice bolo z obdobia Veľkomoravskej ríše nájdených 153 hrobov (litencice.com). Tvrz v Litenčiciach existovala v druhej polovici 14. storočia. Z nej sa stavba prebudovala na zámok, ktorý v roku 1948 prešiel do rúk štátu a bol značne devastovaný. Po roku 1993 bol reštituovaný a momentálne je rekonštruovaný (zameklitencice.cz). Zámok je z roku 1437, v mestyse sa nachádza kostol svätého Petra a Pavla (litencice.com). Názov mestysu je odvodený od rodného ména Lutenek. Koreň slova lut známená líty, zúrivý (Hosák, Šrámek). Poriadajú sa tu poľovnícke plesy, sokolské karnevaly a hody (zameklitencice.cz).

Litenčice are situated on the Litenčice Uplands, 21 kilometers southwest of Kroměříž. They have the character of a town, which also includes the village of Strabenice. With an area of 10.51 square kilometers, the population here is 484 inhabitants (litencice.com). The first written mention dates back to 1141. On the hill of Obecnice, 153 graves from the Great Moravian Empire period were found (litencice.com). A fortress in Litenčice existed in the second half of the 14th century. From it, the structure was rebuilt into a castle, which in 1948 passed into the hands of the state and was significantly devastated. After 1993, it was restituted and is currently under reconstruction (zameklitencice.cz). The castle dates back to 1437, and in the town, there is the Church of St. Peter and Paul (litencice.com). The name of the town is derived from the native name Lutenek. The root of the word „lut“ means fierce, raging (Hosák, Šrámek). Hunting balls, Sokol carnivals, and festivals are held here (zameklitencice.cz).

Litenčice leží na Litenčické pahorkatině, 21 km jihozápadně od Kroměříže. Mají charakter městyse, jehož součástí je i obec Strabenice. Na výměře 10,51 km2 zde žije 484 obyvatel (litencice.com). První písemná zmínka je z roku 1141. Na návrší Obecnice bylo z období Velkomoravské říše nalezeno 153 hrobů (litencice.com). Tvrz v Litenčicích existovala v druhé polovině 14. století. Z ní se stavba přebudovala na zámek, který v roce 1948 přešel do rukou státu a byl značně devastován. Po roce 1993 byl restituován a momentálně je rekonstruován (zameklitencice.cz). Zámek je z roku 1437, v městyse se nachází kostel svatého Petra a Pavla (litencice.com). Název městyse je odvozen od rodného jména Lutenek. Kořen slova lut znamená zuřivý (Hosák, Šrámek). Pořádají se zde lovecké plesy, sokolské karnevaly a hody (zameklitencice.cz).

Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, 1970, str. 540.

 

Krajina, Zahraničie, Objekty, predmety a priestory, Obce, Kostoly, Umenie, Česko, Stavby, Fotografie, České obce, Južné Čechy

Komařice – juhočeská obec so sýpkou pre zabezpečenie pred neúrodnými rokmi

skala
Hits: 1037

Obec Komařice sa nachádza 6 km od Českých Budějovíc. Nemecký názov preň je Komarschitz. České synonymum je Komáŕice. Prvá zmienka o obci je z roku 1278 (komarice.cz). Regionálny historik Jaromír Šimon uvádza, že osídlenie tu existovalo už okolo roku 600. Pomenovanie pochádza od staroslovanského komar, komarno, komarník, čo znamená pastviny ďaleko od . Pre Komařice bolo veľmi dôležité rybničné, lesné hospodárstvo a ovcí. Vznikali , hámre, flusárňa, v ktorej sa varil potaš. V obci Komařice žije 372 obyvateľov v 187 domoch na rozlohe 10.3 km2. Ležia v nadmorskej výške 460 metrov nad morom  (cs.wikipedia.org).

Naproti zámku vznikli dve veľké , v jednej bola oranžéria pre pestovanie citrusov a fikusov. Tu sa v Čechách po prvý krát začal pestovať šalát. Veľký význam mal pivovar, ktorý fungoval do roku 1904. O komařickom pive sa tradovalo, že sa ho človek môže najesť aj napiť, tak bolo vraj husté. Aj preto sa tu pestoval chmeľ, ale aj vínna réva, konope, ľan, ovocie (komarice.cz).

Dominantou obce je renesančný zámok. Do dnešnej podoby ho postavili v rokoch 1561-1566. V roku 1598 zámok vyhorel. Obdobne v rokoch 1621, 1673, 1709 a 1742 odolával zámok požiarom. Pred zámkom stojí baroková socha Panny Márie Nepoškvrnenej, pravdepodobne postavená okolo roku 1730 (komarice.cz). Na mieste zámku stála predtým tvrz.  Zámok bol v reštitúcii vrátený majiteľom, ktorých predkovia ho zakúpili v roku 1926 (Informačná tabuľa).

Kontribučná sýpka je viditeľná zo všetkých príjazdových ciest v okolí. Začala vznikať už v 13.6.1689. Je dlhá takmer 58 metrov, viac ako 14 metrov široká a niečo cez 16 metrov vysoká. Vznikla aj s kapacitných dôvodov a z dôvodu, aby pri častých požiaroch poddaných nezhorelo. Hladové roky 1713 – b1714 a 1773 – 1776 vďaka nej prešli krajom bez výraznejších stôp na tunajšom obyvateľstve (komarice.cz). Do blízkeho údolia Želno sa chodilo ku studničke svätej Barbary pre liečivú vodu, s údajne blahodárnymi účinkami na zrak. Studnička je zachovaná dodnes (Informačná tabuľa).

The village of Komařice is located 6 km from České Budějovice. Its German name is Komarschitz, and its Czech synonym is Komáŕice. The first mention of the village dates back to 1278 (komarice.cz). Regional historian Jaromír Šimon suggests that settlements existed here around the year 600. The name of the village comes from the Old Slavic word „komar,“ meaning pastures far from settlements. Fisheries, forestry, and sheep farming were crucial for Komařice. Mills, hammer mills, and a potash boiling facility were established. The village has a population of 372 residents in 187 houses, covering an area of 10.3 km2. It sits at an altitude of 460 meters above sea level (cs.wikipedia.org).

Two large gardens were created opposite the castle, one of which housed an orangery for growing citrus fruits and figs. This is where lettuce cultivation began for the first time in Bohemia. The brewery was of great importance and operated until 1904. It was said that Komařice beer was so thick that one could eat and drink it. Therefore, hops were grown here, as well as grapevines, hemp, flax, and fruit (komarice.cz).

The dominant feature of the village is the Renaissance castle. It was rebuilt between 1561 and 1566 and suffered a fire in 1598. Similarly, it resisted fires in 1621, 1673, 1709, and 1742. In front of the castle stands a Baroque statue of the Immaculate Virgin Mary, probably erected around 1730 (komarice.cz). A fortress stood on the site of the castle before its construction. The castle was returned to its rightful owners through restitution, purchased by their ancestors in 1926 (Information plaque).

The Contribution Granary is visible from all the surrounding roads. Its construction began on 13.6.1689. It is almost 58 meters long, over 14 meters wide, and a little over 16 meters high. It was built for capacity reasons and to ensure that grain would not burn in frequent fires. The famine years of 1713-1714 and 1773-1776 left little impact on the local population thanks to it (komarice.cz). People used to go to the nearby Želno valley to a well dedicated to St. Barbara for its healing water, believed to have beneficial effects on eyesight. The well is still preserved today (Information plaque).

Obec Komařice se nachází 6 km od Českých Budějovic. Německý název pro ni je Komarschitz. Českým synonymem je Komářice. První zmínka o obci je z roku 1278 (komarice.cz). Regionální historik Jaromír Šimon uvádí, že osídlení tu existovalo již kolem roku 600. Pojmenování obce pochází od staroslovanského slova „komar“, což znamená pastviny daleko od osídlení. Pro Komařice bylo velmi důležité rybníční a lesní hospodářství a chov ovcí. V obci Komařice žije 372 obyvatel v 187 domech na ploše 10,3 km2. Leží v nadmořské výšce 460 metrů nad mořem (cs.wikipedia.org).

Naproti zámku vznikly dvě velké zahrady, v jedné byla oranžérie pro pěstování citrusů a fíků. Zde se v Čechách poprvé začal pěstovat salát. Velký význam měl pivovar, který fungoval do roku 1904. O komařickém pivu se tradovalo, že ho člověk může jíst i pít, tak husté prý bylo. Proto se zde pěstoval chmel, ale také vinná réva, konopí, len, ovoce (komarice.cz).

Dominantou obce je renesanční zámek. Do dnešní podoby ho postavili v letech 1561-1566. V roce 1598 zámek vyhořel. Podobně v letech 1621, 1673, 1709 a 1742 odolával zámek požárům. Před zámkem stojí barokní socha Panny Marie Neposkvrněné, pravděpodobně postavená kolem roku 1730 (komarice.cz). Na místě zámku stála předtím tvrz. Zámek byl v restituci vrácen majitelům, jejichž předkové ho zakoupili v roce 1926 (Informační tabule).

Kontribuční sýpka je viditelná ze všech příjezdových cest v okolí. Začala vznikat již v 13.6.1689. Je dlouhá téměř 58 metrů, více než 14 metrů široká a něco přes 16 metrů vysoká. Vznikla i z kapacitních důvodů a z důvodu, aby obilí při častých požárech poddaných nezhorelo. Hladové roky 1713 – 1714 a 1773 – 1776 díky ní prošly krajem bez výraznějších stop na tamním obyvatelstvu (komarice.cz). Do blízkého údolí Želno se chodilo ke studánce svaté Barbory pro léčivou vodu, s údajně blahodárnými účinky na zrak. Studánka je zachována dodnes (Informační tabule).

Komařice

Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, Mestá, Česko, Severná Morava, Moravské mestá, Fotografie

Vizovice – mesto slivovice

skala
Hits: 549

Vizovice sa nachádzajú 14 km východne od Zlína v podhorí Vizovických vrchov, na sútoku Lutonínky a Bratřejovky. Žije tu 4800 obyvateľov. Nemecký názov je Wisowitz. Má dve časti: Vizovice a Chrastěšov. Historické jadro je pamiatkovou zónou. Dominantou je barokový zámok, nachádzajú sa tu dve trojuholníkové , kostol svätého Vavřinca z roku 1792. Názov mesta je odvodený od krstného mena Viz, čo bol variant mena Vid. Osada Vizovice bola založená pred rokom 864 (mestovizovice.cz). Vtedy si stavali opevnené . Starešina (vladyka) Viza (Vizov) tu mal podľa terezíánskeho katastra z roku 1754 na poli v Hodišove (Josef Čižmář). Prvá písomná zmienka je z roku 1261. Mestské výsady získali v roku 1570 (mestovizovice.cz). Vizovice sú mestom s tradíciou pálenia slivovice (Wikipedia CZ). V 13. storočí tu bol vybudovaný kláštor Smilheim. Ku nemu patrili : Chrastešov, Lutonina, Drnovice, Vysoká Lhota (dnes Vysoké Pole), Haluzice, Zmiloňov, : Lič (dnes buď Lidečko, alebo Loučka) a Šanov, časti obcí: Zádveřice, Želechovice, Slopné, Nivnice. Kláštor osirel v roku 1484. Ujali sa ho v roku 1493 páni z Kunštátu. Boček z Kunštátu dal kláštor opraviť (Josef Čižmář).

Rodáci: herec, komik Bolek Polívka (mestovizovice.cz). Vo Vizoviciach sa koná už desiatky rokov festival Vizovické Trnkobraní. Je najvýznamnejšou kultúrnou udalosťou v Zlínskom kraji. Tradičnou súčasťou je súťaž v jedení slivkových gulí (vizovicketrnkobrani.cz). Koná sa tu aj folkový festival Valašský frgál, ktorý poriada hudobná skupina Fleret. Ďalšími kultúrnymi akciami sú: Rockový festival Masters of Rock, Vizovické kultúrne leto (Wikipedia CZ).

Vizovice is located 14 kilometers east of Zlín in the foothills of the Vizovické vrchy (Vizovice Hills), at the confluence of the Lutonínka and Bratřejovka rivers. It has a population of 4,800 inhabitants. The German name is Wisowitz. It consists of two parts: Vizovice and Chrastěšov. The historic center is a monument zone. The dominant feature is the Baroque castle, and there are two triangular squares and the Church of St. Lawrence from 1792. The name of the town is derived from the baptismal name Viz, which was a variant of the name Vid. The settlement of Vizovice was founded before 864 AD (mestovizovice.cz). At that time, the Slavs built fortified settlements. The elder (chieftain) Viza (Vizov) had fields in Hodišov according to the Theresian Cadastre of 1754 (Josef Čižmář). The first written mention is from 1261. The town received its town privileges in 1570 (mestovizovice.cz). Vizovice is a town with a tradition of plum brandy distillation (Wikipedia CZ). In the 13th century, the Smilheim monastery was built here. Its estates included the settlements of Chrastešov, Lutonina, Drnovice, Vysoká Lhota (now Vysoké Pole), Haluzice, Zmiloňov, the villages of Lič (now either Lidečko or Loučka) and Šanov, and parts of the municipalities Zádveřice, Želechovice, Slopné, and Nivnice. The monastery became orphaned in 1484. It was taken over by the lords of Kunštát in 1493. Boček of Kunštát had the monastery repaired (Josef Čižmář).

Notable natives include actor and comedian Bolek Polívka (mestovizovice.cz). The Vizovické Trnkobraní festival has been held in Vizovice for decades. It is the most significant cultural event in the Zlín Region. A traditional part of the festival is a plum dumpling eating contest (vizovicketrnkobrani.cz). The Valašský frgál folk festival, organized by the music group Fleret, also takes place here. Other cultural events include the Masters of Rock rock festival and Vizovice Cultural Summer (Wikipedia CZ).

Vizovice se nacházejí 14 km východně od Zlína v podhůří Vizovických vrchů, na soutoku Lutonínky a Bratřejovky. Žije zde 4800 obyvatel. Německý název je Wisowitz. Má dvě části: Vizovice a Chrastěšov. Historické jádro je památkovou zónou. Dominantou je barokní zámek, nacházejí se zde dvě trojúhelníková náměstí, kostel svatého Vavřince z roku 1792. Název města je odvozen od křestního jména Viz, což byla varianta jména Vid. Osada Vizovice byla založena před rokem 864 (mestovizovice.cz). Tehdy si Slované stavěli opevněná hradiště. Starosta (vladika) Viza (Vizov) zde měl podle tereziánského katastru z roku 1754 pole v Hodišově (Josef Čižmář). První písemná zmínka je z roku 1261. Městská práva získali v roce 1570 (mestovizovice.cz). Vizovice jsou městem s tradicí pálení slivovice (Wikipedia CZ). Ve 13. století zde byl postaven klášter Smilheim. K němu patřily osady: Chrastešov, Lutonina, Drnovice, Vysoká Lhota (dnes Vysoké Pole), Haluzice, Zmiloňov, vesnice: Lič (dnes buď Lidečko, nebo Loučka) a Šanov, části obcí: Zádveřice, Želechovice, Slopné, Nivnice. Klášter osiřel v roce 1484. Ujal se ho v roce 1493 pán z Kunštátu. Boček z Kunštátu dal klášter opravit (Josef Čižmář).

Rodáci: herec, komik Bolek Polívka (mestovizovice.cz). Ve Vizovicích se koná již desítky let festival Vizovické Trnkobraní. Je nejvýznamnější kulturní událostí ve Zlínském kraji. Tradiční součástí je soutěž v jídle švestkových knedlíků (vizovicketrnkobrani.cz). Koná se zde také folklórní festival Valašský frgál, který pořádá hudební skupina Fleret. Dalšími kulturními akcemi jsou: Rockový festival Masters of Rock, Vizovické kulturní léto (Wikipedia CZ).

Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, České mestá, Mestá, Česko, Severná Morava, Fotografie

Kelč – mesto s bohatou históriou

skala
Hits: 1086

Kelč leží neďaleko od Valašského Meziříčí, a Hranice. Prvá písomná zmienka je z roku 1131 (kelc.cz). Žije tu 2685 obyvateľov na ploche necelých 28 km2. Kelče: hudobný skladateľ Jaroslav Křička, katolícky kňaz, pedagóg, teológ, arcibiskup pražský, prímas český, kardinál František Tomášek, česko-americký scenárista, režisér Vojtěch Jasný (Wikipedia), hokejista a futbalista Vlastimil Bubník (Wikipedia CZ). Pôvodný názov bol Keleč, odvodený od mena Kelec, Kelek. Kel znamená mohutný (zvierací) zub. Významovo šlo o Kelcov, resp. Kelkov majetok (Hosák, Šrámek). Časti mesta: Kelč, Babice, Komárovice, Lhota, Němetice (Wikipedia CZ).

Najstaršie človeka na tomto území sú z mladšej doby kamennej. Prvé dočasné sídla vznikali cca 5000 rokov pred naším letopočtom. Súvislé osídlenie je datované okolo roku 1000. Na Strážnom bol uložený poklad mincí a zlomkového striebra. Veľkého rozkvetu dosiahla Kelč za biskupa Bruna z Šaumburku. Vtedy bolo založené Nové město Kelč, založená obec Posvátno, ktorá bola samostatná do roku 1850. Koncom 14. storočia prebiehali medzi moravskými markrabatmi Joštom a Prokopom a na začiatku 15. storočia husitské vojny, kedy bola Kelč spustošená. V 16. storočí tu existoval pivovar a začali vznikať remeselné cechy. V roku 1621 bola Kelč niekoľko krát vyplienená a vypálená susedmi s „valašských panstiev natoľko, že tu zostala sotva pätina obyvateľov. Kelč prestalo byť mestom. Mestom sa opäť stalo až na konci 18. storočia. Začiatkom 19. storočia sa tu rozšírila výroba fajok (Ladislav Baletka).

V Kelči sa nachádza pôvodne neskorogotický zámok zo 16. storočia, renesančne a barokovo upravený v 17. storočí. V súčasnosti slúži ako učilište a praktická škola. Farský kostol svätého Petra a Pavla a kostol svätej Kataríny, ktorý bol pôvodne zámockou kaplnkou zo 16. storočia. Radnica je zo začiatku u 17. storočia (Ladislav Baletka).

Kelč is located near Valašské Meziříčí and Hranice. The first written mention dates back to 1131 (kelc.cz). There are 2685 inhabitants living on an area of ​​almost 28 km2. Personalities of Kelč include music composer Jaroslav Křička, Catholic priest, educator, theologian, Archbishop of Prague, Czech primate, cardinal František Tomášek, Czech-American screenwriter, director Vojtěch Jasný (Wikipedia), hockey player and footballer Vlastimil Bubník (Wikipedia CZ). The original name of the village was Keleč, derived from the name Kelec, Kelek. Kel means sturdy (animal) tooth. In terms of meaning, it was the property of Kelc or Kelkov (Hosák, Šrámek). Parts of the city: Kelč, Babice, Komárovice, Lhota, Němetice (Wikipedia CZ).

The oldest traces of human presence in this area are from the younger Stone Age. The first temporary settlements were established around 5000 years before our era. Continuous settlement is dated around the year 1000. A treasure trove of coins and fragments of silver was deposited on Strážný. Kelč flourished under Bishop Bruno of Schaumburg. At that time, Nové město Kelč was founded, and the village of Posvátno, which remained independent until 1850, was founded. Wars between the Moravian margraves Jošt and Prokop took place at the end of the 14th century, and at the beginning of the 15th century, the Hussite wars, during which Kelč was devastated. In the 16th century, there was a brewery and craft guilds began to emerge. In 1621, Kelč was plundered several times and burned by neighbors from „Valašských panstiev“ to such an extent that barely a fifth of the inhabitants remained. Kelč ceased to be a city. It became a city again only at the end of the 18th century. At the beginning of the 19th century, pipe production expanded here (Ladislav Baletka).

In Kelč, there is an originally late Gothic castle from the 16th century, renovated in the Renaissance and Baroque styles in the 17th century. It currently serves as a vocational school. The parish church of St. Peter and Paul and the church of St. Catherine, which was originally a castle chapel from the 16th century. The town hall dates back to the early 17th century (Ladislav Baletka).

Kelč leží nedaleko od Valašského Meziříčí a Hranic. První písemná zmínka je z roku 1131 (kelc.cz). Žije zde 2685 obyvatel na ploše necelých 28 km2. Osobnosti Kelče: hudební skladatel Jaroslav Křička, katolický kněz, pedagog, teolog, arcibiskup pražský, primas český, kardinál František Tomášek, česko-americký scenárista, režisér Vojtěch Jasný (Wikipedia), hokejista a fotbalista Vlastimil Bubník (Wikipedia CZ). Původní název obce byl Keleč, odvozený od jména Kelec, Kelek. Kel znamená mohutný (zvířecí) zub. Významově šlo o Kelcov, resp. Kelkov majetek (Hosák, Šrámek). Části města: Kelč, Babice, Komárovice, Lhota, Němetice (Wikipedia CZ).

Nejstarší stopy člověka na tomto území jsou z mladší doby kamenné. První dočasné sídla vznikala asi před 5000 lety. Souvislé osídlení je datováno kolem roku 1000. Na Strážném byl uložen poklad mincí a zlomkového stříbra. Velkého rozkvětu dosáhla Kelč za biskupa Bruna z Šaumburku. Tehdy bylo založeno Nové město Kelč, založená obec Posvátno, která byla samostatná do roku 1850. Koncem 14. století probíhaly války mezi moravskými markrabaty Joštem a Prokopem a na začátku 15. století husitské války, kdy byla Kelč spustošena. V 16. století zde existoval pivovar a začaly vznikat řemeslné cechy. V roce 1621 byla Kelč několikrát vypleněna a vypálena sousedy „valašských panstiev natolik, že tu zůstala sotva pětina obyvatel. Kelč přestalo být městem. Městem se opět stalo až na konci 18. století. Začátkem 19. století se tu rozšířila výroba dýmek (Ladislav Baletka).

V Kelči se nachází původně pozdně gotický zámek z 16. století, renesančně a barokně upravený v 17. století. V současnosti slouží jako učiliště a praktická škola. Farní kostel svatého Petra a Pavla a kostel svaté Kateřiny, který byl původně zámeckou kaplí ze 16. století. Radnice je z počátku 17. století (Ladislav Baletka).

Hosák, Šrámek, 1970: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, , p. 388, 389

Krajina, Slovensko, Typ krajiny, Mestá, Mestá, TOP, Fotografie

Slovenské mestá

skala
Hits: 2496

na Slovensku sú rôznorodé. Nesú si svoje vlastné znaky, bohužiaľ ich historické podoby sú zväčša zámerne zničené.

Kremnica, Banská Štiavnica, Prešov, Piešťany, Bardejov, Levoča, Bytča, Žilina, Banská Bystrica, Stupava, Bojnice, Nitra, Skalica, Dolný Kubín, Trenčín, Senec, Kežmarok, Stará Ľubovňa, Krupina, Trnava, Martin, Komárno.

Cities in Slovakia are diverse. They carry their own distinct characteristics, but unfortunately, their historical aspects have mostly been deliberately destroyed.

, , , , , , ,