2006, 2006-2010, 2007, Akvaristika, Biológia, Časová línia, Organizmy, Príroda, Výživa, Živočíchy

Grindal – skvelé krmivo pre ryby

Hits: 18003

Grin­dal – Enchyt­ra­e­us buch­holt­zi je prí­buz­ný rupi­ciam Enchyt­ra­e­us albi­dus, ale je men­ší. Vysky­tu­je v Juž­nej Ame­ri­ke. E. buch­holt­zi bol náhod­ne dove­ze­ný v humu­se impor­to­va­ných tro­pic­kých rast­lín. Svo­je pome­no­va­nie dostal pod­ľa švéd­skej akva­ris­ti­ky Nan­cy Grin­dal, kto­ré ho prvý krát v roku 1950 pou­ži­la ako krmi­vo pre ryby. V prí­ro­de sa živí na hni­jú­cich rast­lin­ných zbyt­koch (Toma­nec). Ide­ál­ne na chov sú mis­ky, kto­ré nie sú vyso­ké, a kto­ré majú väč­ší obsah dna, napr. obe­do­vé mis­ky. Dostať ich v papier­nic­tve. Na dno polo­ží­me navlh­če­ný moli­tan. Ak chce­me pou­žiť nový moli­tan, tre­ba ho najprv umyť. Môže­me ho umyť aj vo vode z akvá­ria, kto­rú si pred­tým pre­le­je­me napr. do ved­ra. Prí­pad­ne pred pou­ži­tím moli­ta­nu ho nechá­me v takej­to vode viac dní. Tým urých­li­me pri­ja­tie grin­da­lu do moli­ta­nu. Dokon­ca môže­me tro­chu zašpi­niť” nový moli­tan vo vode, v kto­rej sme pred­tým čis­ti­li moli­tan z akvá­ria. Občas pou­ži­jem aj akva­ris­tic­ký moli­tan, čo má aj výho­dy, aj nevý­ho­dy. Skôr ho prij­me grin­dal, ale časom stvrd­ne na povr­chu a piš­kó­ty sa na ňom rých­lej­šie kazia. Navy­še pomer­ne dosť pre­púš­ťa vodu a tá potom sa dostá­va na spo­dok nádo­by. Ak pou­ži­jem pou­ži­tý moli­tan, tak neus­tá­le pro­du­ku­je orga­nic­ké zvyš­ky z doby, keď bol v akvá­riu – zrej­me dôsle­dok neus­tá­lej prí­tom­nos­ti malých čias­to­čiek orga­nic­ké­ho mate­riá­lu a denit­ri­fi­kač­ných bak­té­rií. Akva­ris­tic­ký moli­tan je veľ­mi dob­rý, ale vyža­du­je si viac pozor­nos­ti. Grin­dal kŕmim výluč­ne malý­mi det­ský­mi piš­kó­ta­mi. Vše­obec­ne sa dá pove­dať, ak zakla­dá­me novú kul­tú­ru grin­da­lu, vyhra­té máme až potom, čo sa v ňom usa­dí. A to neja­ký čas trvá. Zále­ží to na skú­se­nos­ti a množ­stve už zabe­hnu­tých kul­túr. Týž­deň, dva, nie­ke­dy aj mesiac. Do mis­ky vlo­ží­me moli­tan a naň dáme zo začiat­ku mier­ne namo­če­nú polo­vič­ku det­skej piš­kó­ty. Ide­ál­ne je, ak naň polo­ží­me sklo z už star­šej kul­tú­ry, kde sú chuch­val­ce grin­da­lu. Keď časom zba­dá­me, že grin­dal zo skla zmi­zol a nie je ho stá­le dosta­tok v moli­ta­ne, opäť vez­mem tabuľ­ku skla z inej kul­tú­ry a pou­ži­jem ju na roz­bie­ha­jú­cu sa kul­tú­ru. Piš­kó­tu, zo začiat­ku odpo­rú­čam rad­šej v men­šom množ­stve. Až časom roz­de­ľu­jem jed­nu piš­kó­tu na jed­nu kra­bi­cu grin­da­lu, výni­moč­ne viac. Nie­ke­dy, ak je kul­tú­ra veľ­mi mok­rá, pri­kr­mu­jem suchou piš­kó­tu. Avšak vte­dy je vyš­šie nebez­pe­čen­stvo ples­ne­nia, pre­to k tomu pri­stúp­te až časom. Na moli­tan polož­te skle­ne­nú tabuľ­ku. Môže byť hrub­šia, aj ten­šie, na tom nezá­le­ží. Prá­ve sklo nám poslú­ži ako prak­tic­ký mate­riál pre skŕ­me­nie grin­da­lu. Celú nádo­bu zakry­je­me Grin­dal je pôd­ny orga­niz­mu, pre­to je pocho­pi­teľ­né, že nemá rád svet­lo. Pokiaľ ho máme uzav­re­tý neprie­hľad­ným vieč­kom, môže­me ho mať aj na sto­le. Pokoj­ne na poli­ci, prí­pad­ne v uzav­re­tej skri­ni. Moli­tan by mal mať od 10 mm do 30 mm. Ten­ší strá­ca zmy­sel – veľ­mi ľah­ko sa pre­má­ča a hru­bý pod­lie­ha ste­če­niu, teku­té zlož­ky kle­sa­jú na spo­dok, čo nie je vhod­né. Keď nie je piš­kó­ta včas spot­re­bo­va­ná, pod­lie­ha ples­niam. Naj­mä v lete, keď je tep­lej­šie. Nič hroz­né sa však nede­je, ple­seň, prí­pad­ne celú piš­kó­tu odstrá­niť. Za deň nor­mál­na kul­tú­ra v obe­dá­ri” skon­zu­mu­je prie­mer­ne 34 det­skej piš­kó­ty. Väč­ši­na grin­da­lu sa v roz­be­hnu­tej kul­tú­re nachá­dza v molitane.

Ak sa grin­dal zra­zu pre­sta­ne roz­mno­žo­vať, ale­bo sú jed­not­li­vé čer­víč­ky malé, je zrej­me moli­tan pre­mok­re­ný. Môže­me pokoj­ne moli­tan vziať a vyplá­chať ho v umý­vad­le pod tečú­cou vodou. Pri vypla­cho­va­ní sa nemu­sí­me báť veľ­ké­ho úbyt­ku grin­da­lu, neja­ký grin­dal vždy v moli­ta­ne zosta­ne. Prí­pad­ne môže­me nechať mis­ku, na deň, dva, otvo­re­nú. To je vhod­né uro­biť aj vte­dy, keď vidí­me že je moli­tan cel­kom tma­výčo zna­me­ná buď, že je prí­liš mok­rý, ale­bo prí­liš zašpi­ne­ný. Ak pre­pla­chu­je­te moli­tan, umy­te aj mis­ku a sklo. Zle je, ak je moli­tan veľ­mi pre­sý­te­ný vodou, resp. piš­kó­to­vým odpa­dom” a prí­pad­ne dochá­dza ku zvý­še­nej tep­lo­te, vte­dy ľah­ko nasta­ne masív­ny útek grin­da­lu preč z moli­ta­nu – na ste­ny mis­ky až na vrch­nák. Ak neza­siah­ne­me vte­dy včas, tak sa grin­dal udu­sí. Ak sa tak sta­ne, je po grin­da­le, a má to aj nále­ži­tú vôňu ;-). Opti­mál­na tep­lo­ta cho­vu je 2530°C, pod 20°C sa pre­stá­va­jú mno­žiť. Grin­da­lu vyho­vu­je vyš­šia tep­lo­ta, 30 °C je však už rizi­ko. Časom sa sta­ne, že moli­tan radi­kál­ne mení kon­zis­ten­ciu, je sta­rý. Je to nor­mál­ne, časom sa moli­tan doslo­va rozt­rú­si. Vte­dy ho tre­ba vyho­diť a pou­žiť nový. Ide­ál­na je sta­rá posteľ. Grin­dal si vyža­du­je sta­rost­li­vosť. Väč­šiu ako ryby.

Údrž­ba” je nut­ná aspoň raz za tri dni. Zhru­ba desať dní je doba, po kto­rej neprikr­mo­va­ný grin­dal hynie. V prí­pa­de, že sa v nie­kto­rej mis­ke grin­da­lu neda­rí, postu­pu­jem tak, že tabuľ­ku skla vyme­ním za takú, kde sú chuch­val­ce zdra­vé­ho grin­da­lu. Čiže postu­pu­jem tak, ako v prí­pa­de zabe­hnu­tia. Grin­dal je vhod­ný aj na zamra­ze­nie, nevi­del som ho však v takej­to for­me ponú­kať. Sám som si však grin­dal občas zamra­zil, keď som ho nemal ryby na skŕ­me­nie. Z vlast­nej skú­se­nos­ti tvr­dím, že grin­dal nie je tuč­né krmi­vo. Aj nut­rič­né hod­no­ty, kto­ré som si zis­til hovo­ria o tom, že grin­dal je zhru­ba na úrov­ni paten­tiek ale­bo nite­niek. Nie­ke­dy, naj­mä ak moli­tan tro­chu obsy­chá, sa sta­ne, že sa naň dosta­nú roz­to­če. Malé bie­le, pobe­hu­jú­ce stvo­re­nia sú vidieť pomer­ne jas­ne aj voľ­ným okom. Brá­nia roz­vo­ju grin­da­lu a pri masív­nom roz­mno­že­ní ho doká­žu cel­kom zlik­vi­do­vať. V takom prí­pa­de pou­ží­vam kon­takt­ný insek­ti­cíd Fron­tli­ne, kto­rým ho postrie­kam. Zabe­rá okam­ži­te. Grin­da­lu veľ­mi nevo­nia, ale nelik­vi­du­je ho a nezis­til som ani žiad­ne nežia­du­ce účin­ky na rybách. Grin­dal sa v krát­kej dobe z Frontline‑u cel­kom spa­mä­tá. Pomôcť mu samoz­rej­me môže­me pre­su­nu­tím grin­da­lu z inej kul­tú­ry. Skr­mo­va­nie grin­da­lu je veľ­mi jed­no­du­ché, sta­čí vziať celú tabuľ­ku a pono­riť ju do nádr­že. Piš­kó­ta sa nezvyk­ne odle­piť od skla – pek­ne na ňom drží. Ak pred­sa odpad­ne, ťaž­kú hla­vu si oby­čaj­ne z toho robiť nemu­sí­me, ryby ju schmat­nú zväč­ša s chu­ťou. Ak nám to vadí, napr. máme malé ryby a kus piš­kó­ty je veľ­ký, potom ju musí­me vytiahnuť.

Grin­dal sa dá zotie­rať štet­com, prí­pad­ne prs­tom a tak­to kŕmiť. Grin­dal sa roz­mno­žu­je pomer­ne dob­re. To, čo je na skle – na piš­kó­te na roz­be­hnu­tej kul­tú­re, je len časť popu­lá­cie, kto­rá sa šla nažrať. Väč­ši­na čer­ví­kov je v moli­ta­ne, v sub­strá­te. Netre­ba sa obá­vať, že vše­tok odplá­va pono­re­ním do vody. Grin­dal je vyni­ka­jú­ce krmi­vo. Jeho pro­duk­tív­nosť dovo­ľu­je kŕmiť s ním kaž­dý deň. Nemá sko­ro žiad­ny pach, nará­ba­nie s ním je prak­tic­ké, jeho veľ­kosť je dob­rá aj pre malé ryby a akcep­tu­jú ho aj tie väč­šie. Výho­dou je, že grin­dal je schop­ný v akvá­riu pre­žiť dva dni (Toma­nec). Zapo­die­vam sa ním asi od roku 2004 a nikdy som oňho nepri­šiel. Mám ho prie­mer­ne asi v 30 kra­bi­ciach. Asi šty­ri krát za celú dobu som grin­da­lo­vý moli­tan vyho­dil, z toho mys­lím že dva krát kvô­li tomu, že sa mi tam nanies­li neja­ké muš­ky, kto­ré síce boli pek­ne veľ­ké, ryby ich žra­li, ale už to zača­lo vypa­dať na masív­ne roz­mno­že­nie. Asi dva krát sa mi roz­pa­dol moli­tan. Občas sa dolá­me kra­bi­ca, vrch­nák. Nikdy mi roz­to­če grin­dal nezni­či­li, ani jedi­nú kul­tú­ru. V čase, keď som ešte cho­val dro­zo­fi­ly, občas mali sna­hu usíd­liť sa mi na grin­da­le. Pri množ­stvách, v akom som cho­val grin­dal, dro­zo­fi­ly a mik­ry sa niet čomu ani čudo­vať. Metód cho­vu grin­da­lu je samoz­rej­me viac. Nie­kto napr. do moli­ta­nu vystrih­ne v stre­de malú časť, aby zefek­tív­nil chov a jeho odo­bra­tie. Nie­kto cho­vá grin­dal na hli­ne a kŕmi ho rož­kom ale­bo ovse­ný­mi vloč­ka­mi. Prí­pad­ne na koko­so­vých, sili­no­vých vlák­nach, na fil­trač­nej vate (Toma­nec). Ovse­né vloč­ky posky­tu­jú vyš­šiu mož­nosť roz­to­čom. Pod­ľa nie­kto­rých zdro­jov odpo­rú­ča cho­vať v pre­va­re­nej raše­li­ne, v kto­rej sú kŕme­né ovse­ný­mi vločkami.


Grin­dal – Enchyt­ra­e­us buch­holt­zi is rela­ted to the rupi­cids Enchyt­ra­e­us albi­dus but is smal­ler. It occurs in South Ame­ri­ca. E. buch­holt­zi was acci­den­tal­ly impor­ted in the humus of impor­ted tro­pi­cal plants. Its name comes from the Swe­dish aqu­arist Nan­cy Grin­dal, who first used it as fish food in 1950. In natu­re, it feeds on deca­y­ing plant remains (Toma­nec). Ide­al for bre­e­ding are shal­low dis­hes with a lar­ger bot­tom con­tent, such as lunch dis­hes. You can get them at sta­ti­one­ry sto­res. Pla­ce mois­te­ned foam rub­ber on the bot­tom. If you want to use new foam rub­ber, wash it first. You can wash it in aqu­arium water, which you pour into a buc­ket, for exam­ple. Alter­na­ti­ve­ly, befo­re using the foam rub­ber, lea­ve it in such water for seve­ral days. This spe­eds up the accep­tan­ce of grin­dal into the foam rub­ber. You can even dir­ty” new foam rub­ber in water that you used to cle­an foam rub­ber from the aqu­arium. Some­ti­mes I also use aqu­arium foam rub­ber, which has both advan­ta­ges and disad­van­ta­ges. Grin­dal is fed exc­lu­si­ve­ly with small baby bis­cu­its. Gene­ral­ly, it can be said that when star­ting a new cul­tu­re of grin­dal, you win only after it has sett­led in. And that takes some time. It depends on expe­rien­ce and the num­ber of estab­lis­hed cul­tu­res. A week, two, some­ti­mes a month. Pla­ce the foam rub­ber in the dish and put a slight­ly mois­te­ned half of a baby bis­cu­it on it at first. Ide­al­ly, pla­ce a glass from an older cul­tu­re with grin­dal clumps on it. When you even­tu­al­ly noti­ce that the grin­dal from the glass has disap­pe­a­red and the­re is still not enough in the foam rub­ber, take a glass from anot­her cul­tu­re and use it for the new cul­tu­re. At first, I recom­mend using a smal­ler amount of the bis­cu­it. Over time, I divi­de one bis­cu­it into one grin­dal box, occa­si­onal­ly more. Some­ti­mes, if the cul­tu­re is very wet, I feed dry bis­cu­its. Howe­ver, the­re is a hig­her risk of mold, so app­ro­ach this gra­du­al­ly. Pla­ce a glass pla­te on the foam rub­ber. It can be thic­ker or thin­ner; it does­n’t mat­ter. Glass ser­ves as a prac­ti­cal mate­rial for fee­ding grin­dal. Cover the enti­re con­tai­ner. Grin­dal is a soil orga­nism, so it’s unders­tan­dab­le that it does­n’t like light. If we have it clo­sed with an opa­que lid, we can keep it on the tab­le. Quiet­ly on the shelf or in a clo­sed cabi­net. The foam rub­ber should be 10 mm to 30 mm. Thin­ner ones are poin­tless – they soak up very easi­ly, and thic­ker ones are pro­ne to sett­ling, with liqu­id com­po­nents des­cen­ding to the bot­tom, which is not suitab­le. If the bis­cu­it is not con­su­med in time, it is sub­ject to mold gro­wth. Espe­cial­ly in sum­mer when it is war­mer. Howe­ver, not­hing ter­rib­le hap­pens; remo­ve the mold or the enti­re bis­cu­it. On ave­ra­ge, a nor­mal cul­tu­re in a lunch” con­tai­ner con­su­mes about 34 of a baby bis­cu­it a day. Most of the grin­dal in a run­ning cul­tu­re is in the foam rub­ber. If grin­dal sud­den­ly stops repro­du­cing or indi­vi­du­al worms are small, the foam rub­ber is pro­bab­ly too wet. You can safe­ly take out the foam rub­ber and rin­se it under run­ning water in the sink. When rin­sing, the­re is no need to fear a sig­ni­fi­cant loss of grin­dal; some grin­dal alwa­ys remains in the foam rub­ber. Alter­na­ti­ve­ly, you can lea­ve the dish open for a day or two. This is advi­sab­le even when the foam rub­ber is quite dark – which means it is eit­her too wet or too dir­ty. If you rin­se the foam rub­ber, wash the dish and glass as well. It is bad if the foam rub­ber is very satu­ra­ted with water or bis­cu­it was­te,” and the­re is a possib­le inc­re­a­se in tem­pe­ra­tu­re, grin­dal can easi­ly esca­pe from the foam rub­ber – onto the sides of the dish and even the lid. If we don’t inter­ve­ne prompt­ly, the grin­dal will suf­fo­ca­te. If that hap­pens, it’s the end of the grin­dal, and it has its own smell ;-). The opti­mal bre­e­ding tem­pe­ra­tu­re is 2530°C; below 20°C, repro­duc­ti­on cea­ses. Grin­dal pre­fers a hig­her tem­pe­ra­tu­re, but 30°C is alre­a­dy ris­ky. Over time, the foam rub­ber can radi­cal­ly chan­ge its con­sis­ten­cy; it gets old. This is nor­mal; over time, the foam rub­ber lite­ral­ly falls apart. In that case, throw it away and use new foam rub­ber. An old bed is ide­al. Grin­dal requ­ires care. More than fish.

Main­te­nan­ce” is neces­sa­ry at least once eve­ry three days. Rough­ly ten days is the peri­od after which unp­ro­vo­ked grin­dal dies. If a cul­tu­re of grin­dal is not thri­ving, I pro­ce­ed by exchan­ging the glass pla­te for one with healt­hy grin­dal clumps. So I pro­ce­ed as in the case of star­ting. Grin­dal is also suitab­le for fre­e­zing, but I have not seen it offe­red in this form. Howe­ver, I occa­si­onal­ly fre­e­ze grin­dal when I don’t have fish to feed. From my own expe­rien­ce, I can say that grin­dal is not fat­ty food. Even the nut­ri­ti­onal valu­es I found indi­ca­te that grin­dal is rough­ly on the level of micro-​worms or whi­te worms. Some­ti­mes, espe­cial­ly if the foam rub­ber dries out a bit, mites can appe­ar on it. Small whi­te, scur­ry­ing cre­a­tu­res are rela­ti­ve­ly cle­ar­ly visib­le even to the naked eye. They hin­der the deve­lop­ment of grin­dal and can com­ple­te­ly des­troy it with mas­si­ve repro­duc­ti­on. In that case, I use the con­tact insec­ti­ci­de Fron­tli­ne, which I spray on it. It works imme­dia­te­ly. Grin­dal does­n’t smell much, but it does­n’t kill it, and I have­n’t noti­ced any adver­se effects on fish. Grin­dal ful­ly reco­vers from Fron­tli­ne in a short time. Of cour­se, we can help it by moving grin­dal from anot­her cul­tu­re. Fee­ding grin­dal is very sim­ple; just take the enti­re pla­te and immer­se it in the tank. The bis­cu­it tends not to detach from the glass; it sticks nice­ly to it. If it does fall off, it’s usu­al­ly not a big deal, and the fish usu­al­ly eat it with gus­to. If we don’t like it, for exam­ple, if we have small fish and the pie­ce of bis­cu­it is lar­ge, then we have to remo­ve it.

Grin­dal can be wiped off with a brush or fin­ger and fed this way. Grin­dal repro­du­ces quite well. What is on the glass – on the bis­cu­it in the run­ning cul­tu­re – is only part of the popu­la­ti­on that went to feed. Most of the worms are in the foam rub­ber, in the sub­stra­te. The­re is no need to fear that all of it will flo­at away when immer­sed in water. Grin­dal is excel­lent food. Its pro­duc­ti­vi­ty allo­ws for dai­ly fee­ding. It has almost no smell, hand­ling it is prac­ti­cal, its size is suitab­le even for small fish, and lar­ger ones accept it too. The advan­ta­ge is that grin­dal can sur­vi­ve in an aqu­arium for two days (Toma­nec). I have been using it sin­ce around 2004, and I have never lost it. I have it in about 30 boxes on ave­ra­ge. I threw away grin­dal foam rub­ber about four times in the who­le time, of which I think twi­ce becau­se some flies sett­led the­re, which were nice and big, the fish ate them, but it star­ted to look like mas­si­ve repro­duc­ti­on. Foam rub­ber bro­ke twi­ce for me. Occa­si­onal­ly, a box or lid bro­ke. Grin­dal mites never des­tro­y­ed any grin­dal cul­tu­re for me, not even a sin­gle one. When I used to keep fru­it flies, they some­ti­mes tried to sett­le on grin­dal. With the amounts in which I kept grin­dal, fru­it flies, and mites, the­re is not­hing sur­pri­sing about that. The­re are, of cour­se, seve­ral met­hods of grin­dal bre­e­ding. For exam­ple, some­one might cut out a small part of the foam rub­ber in the midd­le to stre­am­li­ne bre­e­ding and its remo­val. Some­one bre­eds grin­dal on clay and feeds it with corn­me­al or oat fla­kes. Or on coco­nut, sisal fibers, or fil­ter wool (Toma­nec). Oat fla­kes pro­vi­de a hig­her chan­ce of mites. Accor­ding to some sour­ces, it is recom­men­ded to bre­ed them in boiled peat, which is fed with oat flakes.


Grin­dal – Enchyt­ra­e­us buch­holt­zi ist mit den Rupi­ki­den Enchyt­ra­e­us albi­dus ver­wandt, ist aber kle­i­ner. Es kommt in Süda­me­ri­ka vor. E. buch­holt­zi wur­de ver­se­hen­tlich mit dem Humus impor­tier­ter tro­pis­cher Pflan­zen ein­ge­fü­hrt. Sein Name stammt von der sch­we­dis­chen Aqu­aria­ne­rin Nan­cy Grin­dal, die ihn ers­tmals 1950 als Fisch­fut­ter ver­wen­de­te. In der Natur ernä­hrt es sich von ver­rot­ten­den Pflan­zen­res­ten (Toma­nec). Ide­al für die Zucht sind fla­che Scha­len mit einem größe­ren Bode­nin­halt, wie z. B. Mit­tagss­cha­len. Sie kön­nen sie in Sch­re­ib­wa­ren­ges­chäf­ten bekom­men. Legen Sie feuch­ten Schaum­stoff auf den Boden. Wenn Sie neuen Schaum­stoff ver­wen­den möch­ten, was­chen Sie ihn zuerst. Sie kön­nen es auch in Aqu­ariu­mwas­ser was­chen, das Sie zum Beis­piel in einen Eimer gie­ßen. Alter­na­tiv las­sen Sie den Schaum­stoff vor dem Geb­rauch eini­ge Tage in sol­chem Was­ser. Dadurch besch­le­uni­gen Sie die Akzep­tanz des Grin­dals im Schaum­stoff. Sie kön­nen sogar neuen Schaum­stoff in Was­ser versch­mut­zen”, in dem Sie zuvor den Schaum­stoff aus dem Aqu­arium gere­i­nigt haben. Manch­mal ver­wen­de ich auch Aqu­arien­schaum­stoff, der sowohl Vor­te­i­le als auch Nach­te­i­le hat. Grin­dal wird aussch­lie­ßlich mit kle­i­nen Baby­kek­sen gefüt­tert. Im All­ge­me­i­nen kann man sagen, dass man beim Star­ten einer neuen Grindal-​Kultur erst gewinnt, wenn sie sich darin nie­der­ge­las­sen hat. Und das dau­ert eine Wei­le. Es hängt von der Erfah­rung und der Anzahl der etab­lier­ten Kul­tu­ren ab. Eine Woche, zwei, manch­mal einen Monat. Legen Sie den Schaum­stoff in die Scha­le und legen Sie zuerst eine leicht ange­fe­uch­te­te Hälf­te eines Baby­kek­ses darauf. Ide­a­ler­we­i­se legen Sie ein Glas aus einer älte­ren Kul­tur mit Grindal-​Büscheln darauf. Wenn Sie sch­lie­ßlich fests­tel­len, dass der Grin­dal aus dem Glas versch­wun­den ist und im Schaum­stoff immer noch nicht genug vor­han­den ist, neh­men Sie ein Glas aus einer ande­ren Kul­tur und ver­wen­den Sie es für die neue Kul­tur. Am Anfang emp­feh­le ich eine gerin­ge­re Men­ge des Kek­ses zu ver­wen­den. Im Lau­fe der Zeit tei­le ich einen Keks in eine Grindal-​Box, gele­gen­tlich mehr. Manch­mal, wenn die Kul­tur sehr nass ist, füt­te­re ich mit troc­ke­nen Kek­sen. Es bes­teht jedoch ein höhe­res Schim­mel­pilz­ri­si­ko, also gehen Sie dies sch­ritt­we­i­se an. Legen Sie eine Glas­plat­te auf den Schaum­stoff. Es kann dic­ker oder dün­ner sein; das spielt kei­ne Rol­le. Glas dient als prak­tis­ches Mate­rial zum Füt­tern von Grin­dal. Bedec­ken Sie die gesam­te Schüs­sel. Grin­dal ist ein Bode­nor­ga­nis­mus, daher vers­teht es sich, dass es kein Licht mag. Wenn wir es mit einem undurch­sich­ti­gen Dec­kel versch­los­sen haben, kön­nen wir es auch auf den Tisch stel­len. Ruhig auf dem Regal oder in einem gesch­los­se­nen Schrank. Der Schaum­stoff soll­te 10 mm bis 30 mm haben. Dün­ne­re sind sinn­los – sie sau­gen sich sehr leicht voll und dic­ke­re sind anfäl­lig für das Set­zen, wobei flüs­si­ge Bes­tand­te­i­le nach unten sin­ken, was nicht gee­ig­net ist. Wenn der Keks nicht recht­ze­i­tig kon­su­miert wird, unter­liegt er Schim­me­lwachs­tum. Beson­ders im Som­mer, wenn es wär­mer ist. Es pas­siert jedoch nichts Sch­lim­mes; ent­fer­nen Sie den Schim­mel oder den gesam­ten Keks. Im Durch­schnitt verb­raucht eine nor­ma­le Kul­tur in einem Mit­ta­ges­sen” ‑Behäl­ter etwa 34 eines Baby­kek­ses pro Tag. Der größte Teil des Grin­dals in einer lau­fen­den Kul­tur befin­det sich im Schaum­stoff. Wenn der Grin­dal plötz­lich auf­hört sich zu ver­meh­ren oder ein­zel­ne Wür­mer kle­in sind, ist der Schaum­stoff wahrs­che­in­lich zu nass. Sie kön­nen den Schaum­stoff sicher heraus­neh­men und unter flie­ßen­dem Was­ser im Wasch­bec­ken abs­pülen. Beim Spülen bes­teht kei­ne Angst vor einem erheb­li­chen Ver­lust an Grin­dal; etwas Grin­dal ble­ibt immer im Schaum­stoff. Alter­na­tiv kön­nen Sie die Scha­le einen Tag oder zwei offen las­sen. Dies ist rat­sam, auch wenn der Schaum­stoff ziem­lich dun­kel ist – was bede­utet, dass er ent­we­der zu nass oder zu versch­mutzt ist. Wenn Sie den Schaum­stoff spülen, spülen Sie auch die Schüs­sel und das Glas aus. Es ist sch­lecht, wenn der Schaum­stoff sehr mit Was­ser oder Kekss­chutt” gesät­tigt ist und es eine mög­li­che Erhöhung der Tem­pe­ra­tur gibt, kann der Grin­dal leicht aus dem Schaum­stoff ent­kom­men – an die Sei­ten der Schüs­sel und sogar an den Dec­kel. Wenn wir nicht recht­ze­i­tig ein­gre­i­fen, ers­tic­kt der Grin­dal. Wenn das pas­siert, ist es das Ende des Grin­dals, und es hat sei­nen eige­nen Geruch ;-). Die opti­ma­le Zucht­tem­pe­ra­tur liegt bei 2530°C; unter 20°C hört die Ver­meh­rung auf. Grin­dal bevor­zugt höhe­re Tem­pe­ra­tu­ren, aber 30°C sind bere­its ris­kant. Im Lau­fe der Zeit kann sich der Schaum­stoff in sei­ner Kon­sis­tenz radi­kal verän­dern; er wird alt. Das ist nor­mal; im Lau­fe der Zeit zer­fällt der Schaum­stoff buchs­täb­lich. In die­sem Fall wer­fen Sie ihn weg und ver­wen­den Sie neuen Schaum­stoff. Ein altes Bett ist ide­al. Grin­dal erfor­dert Pfle­ge. Mehr als Fische.

Die War­tung” ist min­des­tens ein­mal alle drei Tage erfor­der­lich. Etwa zehn Tage sind die Zeits­pan­ne, nach der nicht gefüt­ter­ter Grin­dal stirbt. Wenn eine Grindal-​Kultur nicht gede­iht, gehe ich vor, indem ich die Glass­che­i­be gegen eine mit gesun­den Grindal-​Büscheln aus­taus­che. Ich gehe also so vor, wie beim Star­ten. Grin­dal eig­net sich auch zum Ein­frie­ren, aber ich habe es noch nie in die­ser Form gese­hen. Gele­gen­tlich frie­re ich jedoch Grin­dal ein, wenn ich kei­ne Fis­che zum Füt­tern habe. Aus eige­ner Erfah­rung kann ich sagen, dass Grin­dal kein fet­tes Fut­ter ist. Selbst die Nährs­tof­fwer­te, die ich gefun­den habe, deuten darauf hin, dass Grin­dal unge­fähr auf dem Nive­au von Patentk­reb­sen oder kle­i­nen Wür­mern liegt. Manch­mal, beson­ders wenn der Schaum­stoff etwas aus­trock­net, kommt es vor, dass Mil­ben darauf lan­den. Kle­i­ne wei­ße, heru­mwu­seln­de Kre­a­tu­ren sind oft sogar mit blo­ßem Auge sicht­bar. Sie behin­dern die Ent­wick­lung von Grin­dal und kön­nen es bei mas­si­ver Ver­meh­rung volls­tän­dig ver­nich­ten. In die­sem Fall ver­wen­de ich das Insek­ti­zid Fron­tli­ne, um sie zu bekämp­fen. Es wir­kt sofort. Grin­dal riecht nicht sehr gut, aber es zers­tört ihn nicht, und ich habe auch kei­ne uner­wün­sch­ten Auswir­kun­gen auf die Fis­che fest­ges­tellt. Grin­dal erholt sich inner­halb kur­zer Zeit volls­tän­dig von Fron­tli­ne. Natür­lich kön­nen wir ihm hel­fen, indem wir den Grin­dal aus einer ande­ren Kul­tur umsie­deln. Das Füt­tern von Grin­dal ist sehr ein­fach; neh­men Sie ein­fach das gesam­te Glas und tau­chen Sie es in den Tank ein. Der Keks löst sich nor­ma­ler­we­i­se nicht vom Glas – er ble­ibt gut haf­ten. Wenn es abfällt, müs­sen wir uns nor­ma­ler­we­i­se kei­ne Sor­gen machen; die Fis­che neh­men es nor­ma­ler­we­i­se ger­ne auf. Wenn es uns stört, zum Beis­piel wenn wir kle­i­ne Fis­che haben und ein Stück Keks zu groß ist, müs­sen wir es herausziehen.

Grin­dal kann mit einem Pin­sel oder sogar mit einem Fin­ger abges­tre­ift und gefüt­tert wer­den. Grin­dal ver­me­hrt sich recht gut. Was an der Wand – am Keks in der lau­fen­den Kul­tur ist, ist nur ein Teil der Popu­la­ti­on, der zum Fres­sen gegan­gen ist. Die meis­ten Wür­mer befin­den sich im Schaum­stoff, im Sub­strat. Kei­ne Angst, dass alles beim Ein­tau­chen ins Was­ser abf­lie­ßt. Grin­dal ist ein aus­ge­ze­ich­ne­tes Fut­ter. Sei­ne Pro­duk­ti­vi­tät erlaubt es, ihn täg­lich zu füt­tern. Es hat fast kei­nen Geruch, der Umgang damit ist prak­tisch, sei­ne Größe ist gut für kle­i­ne Fis­che, und auch die größe­ren akzep­tie­ren es. Ein Vor­te­il ist, dass Grin­dal in einem Aqu­arium zwei Tage über­le­ben kann (Toma­nec). Ich bes­chäf­ti­ge mich seit etwa 2004 damit und habe ihn durch­schnitt­lich in etwa 30 Boxen. In der gesam­ten Zeit habe ich Grindal-​Molitan etwa vier­mal weg­ge­wor­fen, davon glau­be ich zwe­i­mal, weil Flie­gen hine­in­ge­kom­men sind, die zwar ziem­lich groß waren, die Fis­che sie fra­ßen, aber es begann sich bere­its mas­siv zu ver­meh­ren. Etwa zwe­i­mal ist mein Moli­tan zer­fal­len. Manch­mal bricht die Schach­tel, der Dec­kel. Grin­dal­mil­ben haben noch nie eine ein­zi­ge Grin­dal­kul­tur für mich zers­tört. Als ich früher Obstf­lie­gen hielt, ver­such­ten sie manch­mal, sich auf Grin­dal nie­der­zu­las­sen. Bei den Men­gen, in denen ich Grin­dal, Obstf­lie­gen und Mil­ben hielt, ist das nichts Über­ras­chen­des. Es gibt natür­lich meh­re­re Met­ho­den zur Grindal-​Zucht. Zum Beis­piel könn­te jemand einen kle­i­nen Teil des Schaum­stoffs in der Mit­te aus­schne­i­den, um die Zucht zu opti­mie­ren und das Ent­fer­nen zu erle­ich­tern. Jemand züch­tet Grin­dal auf Ton und füt­tert ihn mit Mais­mehl oder Haferf­loc­ken. Oder auf Kokos­nuss, Sisal­fa­sern oder Fil­ter­wat­te (Toma­nec). Haferf­loc­ken bie­ten eine höhe­re Chan­ce auf Mil­ben. Laut eini­gen Quel­len wird emp­foh­len, sie in gekoch­tem Torf zu züch­ten, der mit Haferf­loc­ken gefüt­tert wird.


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2006-2010, 2007, Akcie, Akvaristika, Časová línia

Storočnica klubu Cyperus

Hits: 5532

Sto­roč­ni­ca CYPERUS‑u

Brnen­ský akva­ris­tic­ký klub CYPERUS slá­vil sto rokov. Toto jubi­le­um si zaslú­ži uzna­nie a Cype­ru­sá­ci sa na osla­vu dob­re pri­pra­vi­li. Na víkend 17.3 – 18.3.2007 ponúk­li nám a urči­te aj sebe hod­not­ný prog­ram. Ale poď­me pek­ne po poriad­ku. Keď­že sme si aj my, v klu​be​.akva​.sk, boli vedo­mí hod­no­ty pri­pra­vo­va­nej osla­vy, chys­ta­li sme sa do Brna už v roku 2006. S blí­žia­cim sa dátu­mom kona­nia sme vyzva­li čle­nov klu­bu, aby sa pri­da­li ku nám roz­hod­nu­tým.. Vyba­vi­li sme si uby­to­va­nie, šofé­rov, autá a svoj­po­moc­ne sme sa vybra­li ráno 17.2 do Brna. Okrem toho do Brna priš­li aj iní akva­ris­ti z Bra­ti­sla­vy. CYPERUS situ­oval akciu do Inter­ho­te­la Best Wes­tern Pre­mier Hotel, kto­rý sa nachá­dza v cen­tre Brna. Po vstu­pe do hote­la sme ľah­ko našli pries­to­ry, kto­ré nás zau­jí­ma­li. Uspo­ria­da­te­lia sa pochla­pi­li a pri našej akre­di­tá­cii” bolo ruš­no a infor­mač­ne. Ešte pred vstu­pom do pred­náš­ko­vej sály sa nachá­dzal panel, kde sme čias­toč­ne moh­li nač­rieť do his­tó­rie CYPERUS‑u. Vide­li sme aj foto­gra­fie rýb od Jir­ka Plíš­ti­la a pries­tor tam mala aj fir­ma, EXOT Hob­by a časo­pis Akva­fó­rum, Tera­fó­rum. Za dve­ra­mi na nás už čakal pred­náš­ko­vá sála.


Pred­náš­ky v sobotu

V sobo­tu pred­ná­šal ako prvý Rai­ner Sta­wi­kov­ski, šéf­re­dak­tor časo­pi­su DATZ, na tému Pozo­ro­va­nie juho­ame­ric­kých cich­líd v prí­ro­de a v akvá­riu”. Pri­nies­la nie­koľ­ko zau­jí­ma­vých infor­má­cií, kto­ré vzbu­di­li aj pozor­nosť poslu­chá­čov. Pred­sa o nie­čo viac ma zau­ja­la pred­náš­ka Uwe Wer­ne­ra Kra­by, raky, kre­ve­ty v slad­ko­vod­nom akvá­riu”. Okrem iné­ho kôrov­ce zaží­va­jú u nás boom, tak sa mi to zda­lo vhod­né spestrenie.

Sláv­nost­né zahájenie

Na 13:00 orga­ni­zá­to­ri naplá­no­va­li ofi­ciál­ne zahá­je­nie. Pote­ši­lo ma, že o akciu pre­ja­vi­li záu­jem aj pred­sta­vi­te­lia mes­ta a štá­tu. Kaž­dý z nich sa nám pri­ho­vo­ril a obzvlášť hod­not­ný bol pre mňa prí­ho­vor hej­tma­na jiho­mo­rav­ské­ho kra­ja, Ing. Sta­ni­sla­va Jurán­ka. Vystú­pil ako prvý. Čakal som ofi­ciál­ne zdvo­ri­lost­né slo­vá, ale doč­kal som prí­jem­né­ho a dokon­ca vtip­né­ho pre­ja­vu. Kaž­dý zaže­lal klu­bu elán do ďal­ších rokov.

Po ofi­cia­li­tách sa uja­la slo­va Chris­tel Kas­sel­mann so svo­jou pred­náš­kou Zaria­ďo­va­nie rast­lin­né­ho akvá­ria – ces­ta k úspe­chu”. Z Kas­sel­man­no­vej som vní­mal radosť, napo­kon sa úvo­dom poďa­ko­va­la za pozva­nie na osla­vu sto­roč­ni­ce. Ďal­ším pred­ná­ša­jú­cim bol Nor­bert Dokou­pil s témou Sfar­be­nie rýb, fak­ty zná­me a nezná­me”. Pred­náš­ka to bola hod­not­ná, súhla­sím s uspo­ria­da­teľ­mi, že jej úro­veň bola uni­ver­zit­ná, len dlhé pau­zy spô­so­be­né dlhým číta­ním a samoz­rej­me dlhým pre­kla­dom, úspeš­ne narú­ša­li pozor­nosť poslucháčov.

Večer­ný program

Po Dokou­pi­lo­vej pred­náš­ke nasle­do­val voľ­nej­ší prog­ram - loso­va­nie tom­bo­ly. Cien bolo neúre­kom a neus­tá­le pri­bú­da­li. Mne sa ušlo tiež – tri krmi­vá a kni­ha od Ad Koning­sa o cich­li­dách. Mimo­cho­dom tom­bo­la mi pri­nies­la pres­ne to, čo som chcel – krmi­vo a kni­hu. Po tom­bo­le a teda aj po veľ­kej dáv­ke zába­vy sme sa odo­bra­li na veče­ru. Veče­ra, ako aj oba obe­dy, pre­beh­li v pries­to­roch hote­la. Hra­la sľú­be­ná cim­bá­lov­ka. Táto najs­po­lo­čen­skej­šia uda­losť moh­la byť najk­raj­šou čas­ťou osláv, ale bohu­žiaľ sa tak nesta­lo. Po prav­de musím pove­dať, že moje roz­ho­do­va­nie o tom, či spať v Brne zo sobo­ty na nede­ľu stá­lo prá­ve na onom spo­lo­čen­skom veče­ri. Ten sa ale nevy­da­ril. Pries­to­ry a hlav­ne ceny štvor­hviez­dič­ko­vé­ho inter­ho­te­la boli prí­liš chlad­né. Škoda!

Mož­no to nevie­te, ale akva­ris­ti v Bra­ti­sla­ve, ale aj inde na Slo­ven­sku sa stre­tá­va­me (orga­ni­zo­va­ne) už neja­ký ten pia­tok. Tech­no­lo­gic­ky naj­mä vďa­ka www​.akva​.sk. Nuž a naši brnen­skí kama­rá­ti sa sna­ži­li zor­ga­ni­zo­vať pri prí­le­ži­tos­ti osláv aj tak­po­ve­diac morav­ské stret­nu­tie akva­ris­tov v Brne. Doha­do­va­nie pre­bie­ha­lo na www​.akva​ris​ta​.cz. Zaslú­žil sa oň naj­mä Mišo Tou­far. Zrej­me ale Michal vte­dy ešte netu­šil, že to bude morav­ské stret­nu­tie” s hos­ťa­mi zo Slo­ven­ska. Po tom, čo sa v nás hro­ma­di­lo skla­ma­nie, tak sa v nás kopi­la chuť utu­žiť vzťa­hy. Dlho sme nevá­ha­li a vybra­li sme sa na mies­to kona­nia stret­nu­tia akva­ris­tov v Brne. Pose­de­li sme a dob­re sme sa zaba­vi­li. Po pol­no­ci boli domá­ci už na ces­te domov, ale my sme ešte chví­ľu zosta­li. Nebý­va­li sme ďale­ko, nesko­ro v noci sme sa uby­to­va­li a už sme sa teši­li na ráno a na ďal­ší prog­ram. Je samoz­rej­mé, že sme boli radi po oba dni, že sme postre­ta­li množ­stvo zná­mych, mno­hých sme si vytvo­ri­li. Vide­li sme tam akva­ris­tov z Plz­ne, Pra­hy, Brna, Bra­ti­sla­vy, z Košíc. Brno lákalo.

Nedeľ­né prednášky

Nede­ľa zača­la obli­gát­ne, raňaj­ka­mi v inter­ho­te­li, ale už po devia­tej sme počú­va­li Wal­te­ra Dep­ro­os­ta. Roz­prá­val o jaze­re Mala­wi – Desäť­krát na jaze­re Mala­wi – môj osud”. Pre­kla­da­te­ľom bol Fran­ti­šek Cse­fay, kto­ré­ho zábav­ný pre­klad urči­te mno­hých dví­hal zo sto­li­čiek. Po Dep­ro­os­to­vi nasle­do­va­la pred­náš­ka Gil­ber­ta Mae­be­hoDúhov­ky”. Táto pred­náš­ka bola pre mňa naj­zau­jí­ma­vej­šia. O dúhov­kách som sa dozve­del veľa a mal som sil­ný dojem, že Gil­bert Mae­be sa téme aj pred­náš­ke veno­val. V posled­nej pred­náš­ke sa nám opäť pred­sta­vi­la Chris­tel Kas­sel­ma­no­vá. Pred­sta­vi­la Nové a vzác­ne vod­né rast­li­ny”. Uká­za­la aj nie­kto­ré dru­hy, kto­ré nie sú síce vzác­ne, ale vysky­tu­jú sa zried­ka­vo. Dovo­lím si tvr­diť, že tech­nic­ká kva­li­ta pre­zen­to­va­ných foto­gra­fií rast­lín bola per­fekt­ná. Po pred­náš­ke sama pred­ná­ša­jú­ca roz­da­la pri­ne­se­né rast­lin­ky, čo bolo veľ­mi milé. Po skon­če­ná pred­ná­šok CYPERUS zabez­pe­čil náv­šte­vu Sklo­re­xu. Sklo­rex je zná­ma brnen­ská akva­ris­ti­ka. Poniek­to­rí už toho mali dosť a ich kro­ky sme­ro­va­li domov, ale my sme sa vybra­li do Sklo­re­xu. Maji­teľ fir­my, pán Šmer­da, je čle­nom klu­bu CYPERUS‑u a aj túto akciu akis­te sluš­ne pod­po­ril. Ja osob­ne som sa do Sklo­re­xu veľ­mi tešil. Dôvod bol pros­tý – dob­ré refe­ren­cie a moja dovte­daj­šia absen­cia v tom­to obcho­de. Náv­šte­va ma nes­kla­ma­la. Páčil sa mi pre­dov­šet­kým prí­stup k zákaz­ní­ko­vi. Po náv­šte­ve akva­ris­ti­ky sme sa už vyda­li domov s dob­rým poci­tom vyda­re­nej akcie. Že sme sa akva­ris­ti­ky nepre­jed­li sved­čí fakt, že v Bra­ti­sla­ve sme si ešte spra­vi­li exkur­ziu rýb jed­né­ho z účast­ní­kov klu­bo­vé­ho zájaz­du” – kon­krét­ne u Bra­ňa Barčina.

Záver

Nedos­tat­kom pred­ná­šok bola absen­cia dis­ku­sie. Mno­hé veci by sa totiž v dis­ku­sii vysvet­li­li, aj v súvis­los­ti s nie prá­ve naj­lep­ším pre­kla­dom. Chý­ba­li mi pred­náš­ky čes­kých zástup­cov, tre­bárs čle­nov CYPERUS‑u. Dis­ku­sia nebo­la z časo­vých dôvo­dov, pred­náš­ky boli teda pri­dl­hé, resp., bolo ich pri­ve­ľa :-(. Pred­náš­ky sa opie­ra­li zväč­ša o foto­gra­fie, kto­rých kva­lit­nej­šie spra­co­va­nie bolo zrej­mé. Uspo­ria­da­te­lia mys­le­li na spo­lo­čen­skú strán­ku osláv. Na sobo­tu pri­pra­vi­li cim­bá­lov­ku. Osla­va sto­roč­ni­ce sa kona­la v prí­jem­nom pria­teľ­skom a pri­tom dôs­toj­nom duchu. Ja osob­ne by som si svo­ju absen­ciu na takom­to podu­ja­tí neod­pus­til. Som veľ­mi rád, že som pris­pel svo­jou účas­ťou na tom­to vyda­re­nom podu­ja­tí. Želám CYPERUS‑u do ďal­ších rokov veľa úspe­chov a tvo­ri­vých nápadov.


Cen­te­na­ry Celeb­ra­ti­on of CYPERUS in Brno

The Brno Aqu­arium Club CYPERUS celeb­ra­ted its hun­dredth anni­ver­sa­ry, and the event was well-​prepared by CYPERUS mem­bers. On the wee­kend of March 17 – 18, 2007, they offe­red a valu­ab­le prog­ram for atten­de­es. The plan­ning for our visit to Brno star­ted in 2006 sin­ce we, mem­bers of klub​.akva​.sk, were awa­re of the sig­ni­fi­can­ce of the upco­ming celeb­ra­ti­on. As the event date app­ro­ached, we invi­ted club mem­bers to join us. We arran­ged accom­mo­da­ti­on, dri­vers, cars, and set off to Brno in the mor­ning on Feb­ru­ary 17, 2007. Addi­ti­onal­ly, other aqu­arists from Bra­ti­sla­va came to Brno.

CYPERUS orga­ni­zed the event at the Inter­ho­tel Best Wes­tern Pre­mier Hotel, loca­ted in the cen­ter of Brno. Upon ente­ring the hotel, we easi­ly found the are­as of inte­rest. The orga­ni­zers were effi­cient, and during our acc­re­di­ta­ti­on,” the­re was a lot of acti­vi­ty and infor­ma­ti­on. Befo­re ente­ring the lec­tu­re hall, the­re was a panel whe­re we could del­ve into the his­to­ry of CYPERUS, fea­tu­ring pho­tog­raphs of fish by Jir­ka Plíš­til, as well as the pre­sen­ce of EXOT Hob­by and the maga­zi­nes Akva­fó­rum and Terafórum.

Satur­day Lectures

The first lec­tu­re on Satur­day was given by Rai­ner Sta­wi­kov­ski, the editor-​in-​chief of the DATZ maga­zi­ne, on the topic Obser­va­ti­on of South Ame­ri­can Cich­lids in Natu­re and in the Aqu­arium.” It pro­vi­ded seve­ral inte­res­ting insights that caught the atten­ti­on of the audien­ce. Uwe Wer­ner fol­lo­wed with a lec­tu­re on Crabs, Cra­y­fish, Shrimp in Fres­hwa­ter Aqu­ariums.” Con­si­de­ring the gro­wing popu­la­ri­ty of crus­ta­ce­ans, this topic added a nice touch.

The offi­cial ope­ning was sche­du­led for 1:00 PM. It ple­a­sed me that repre­sen­ta­ti­ves of the city and the sta­te sho­wed inte­rest in the event. Each of them add­res­sed us, and the spe­ech by the gover­nor of the South Mora­vian Regi­on, Ing. Sta­ni­slav Jurá­nek, was par­ti­cu­lar­ly valu­ab­le. After the offi­cial part, Chris­tel Kas­sel­mann pre­sen­ted Aqu­as­ca­ping – The Path to Suc­cess,” which was well-received.

Eve­ning Program

After Kas­sel­man­n’s lec­tu­re, the­re was a more rela­xed prog­ram – a tom­bo­la (raff­le). The pri­zes were abun­dant and kept inc­re­a­sing. I also won – three types of fish food and a book by Ad Konings on cich­lids. After the tom­bo­la and a gene­rous dose of fun, we went for din­ner. Both the din­ner and the two lun­ches took pla­ce in the hotel. The pro­mi­sed cim­ba­lom music pla­y­ed, but unfor­tu­na­te­ly, the social eve­ning did not turn out as expec­ted. The spa­ces, espe­cial­ly the pri­ces of the four-​star Inter­ho­tel, were too cold. What a shame!

Per­haps you don’t know, but aqu­arists in Bra­ti­sla­va, and else­whe­re in Slo­va­kia, have been mee­ting (orga­ni­zed) for quite some time, pri­ma­ri­ly thanks to www​.akva​.sk. Our Brno friends tried to orga­ni­ze a Mora­vian mee­ting of aqu­arists in Brno on the occa­si­on of the celeb­ra­ti­ons, which was dis­cus­sed on www​.akva​ris​ta​.cz. Litt­le did they know that it would turn into a Mora­vian mee­ting” with guests from Slo­va­kia. After some disap­po­int­ment, a deci­si­on was made to strengt­hen the rela­ti­ons­hips. We quick­ly deci­ded to attend the event in Brno. We had alre­a­dy arran­ged eve­ryt­hing: accom­mo­da­ti­on, dri­vers, and cars. We set off to Brno in the mor­ning on Feb­ru­ary 17, 2007. The event was about to beco­me a Mora­vian mee­ting” with Slo­vak guests. After accu­mu­la­ting disap­po­int­ment, the desi­re to strengt­hen rela­ti­ons­hips grew. After a short dis­cus­si­on, we went to the desig­na­ted mee­ting pla­ce in Brno. We sat down and had a good time. The hosts were alre­a­dy on the­ir way home after mid­night, but we sta­y­ed a litt­le lon­ger. We were­n’t far away; we sta­y­ed over­night and looked for­ward to the next day and the upco­ming prog­ram. Unsur­pri­sin­gly, we were glad to have atten­ded both days and met many fami­liar faces.

Sun­day Lectures

Sun­day star­ted with bre­ak­fast at the Inter­ho­tel, and by nine o’c­lock, Wal­ter Dep­ro­ost was giving a lec­tu­re on Lake Mala­wi – Ten Times on Lake Mala­wi – My Des­ti­ny.” After Dep­ro­ost, Gil­bert Mae­be pre­sen­ted Rain­bo­ws,” which was the most inte­res­ting lec­tu­re for me. I lear­ned a lot about rain­bo­wfish, and I had a strong impres­si­on that Gil­bert Mae­be devo­ted him­self to the topic. In the last lec­tu­re, Chris­tel Kas­sel­mann retur­ned with New and Rare Aqu­atic Plants.” She sho­wca­sed some spe­cies that are not neces­sa­ri­ly rare but occur infre­qu­en­tly. The tech­ni­cal quali­ty of the pre­sen­ted plant pho­tog­raphs was outs­tan­ding. After the lec­tu­re, Chris­tel Kas­sel­mann dis­tri­bu­ted the brought plants, which was very nice. After the lec­tu­res, CYPERUS orga­ni­zed a visit to Sklo­rex. Sklo­rex is a well-​known Brno aqu­aris­tics shop, and its owner, Mr. Šmer­da, is a mem­ber of the CYPERUS club. The visit did not disap­po­int me. I espe­cial­ly liked the app­ro­ach to the cus­to­mer. After the visit to the aqu­arium shop, we set off for home with a good fee­ling about the suc­cess­ful event. We did­n’t get tired of aqu­aris­tics; in Bra­ti­sla­va, we even made a visit to the fish of one of the par­ti­ci­pants in the club trip” – spe­ci­fi­cal­ly at Bra­ňo Barčin.

Conc­lu­si­on

The lack of dis­cus­si­on was a short­co­ming of the lec­tu­res. Many things could have been cla­ri­fied through dis­cus­si­on, espe­cial­ly con­si­de­ring the less than per­fect trans­la­ti­on. I mis­sed lec­tu­res from Czech repre­sen­ta­ti­ves, per­haps mem­bers of CYPERUS. Due to time cons­traints, the­re was no room for dis­cus­si­on, and the lec­tu­res were too long, or rat­her, the­re were too many :-(. The lec­tu­res relied most­ly on pho­tog­raphs, and it was evi­dent that the­ir hig­her quali­ty pro­ces­sing was appa­rent. The orga­ni­zers thought about the social side of the celeb­ra­ti­ons. On Satur­day, they pre­pa­red cim­ba­lom music. The cen­te­na­ry celeb­ra­ti­on took pla­ce in a ple­a­sant, friend­ly, and dig­ni­fied spi­rit. I per­so­nal­ly would not have for­gi­ven myself for mis­sing such an event. I am very glad that I con­tri­bu­ted to this suc­cess­ful event with my par­ti­ci­pa­ti­on. I wish CYPERUS many suc­ces­ses and cre­a­ti­ve ide­as in the years to come.


Sto­le­té výro­čí CYPERUS Clubu

Sto­le­té výro­čí Brněn­ské­ho akva­ris­tic­ké­ho klu­bu CYPERUS bylo osla­vo­vá­no se ctí. Čle­no­vé Cype­ru­su se na osla­vu dobře přip­ra­vi­li a nabíd­li nám a urči­tě i sobě hod­not­ný prog­ram na víkend 17.3 – 18.3.2007. Ale pojď­me pěk­ně po pořád­ku. Jeli­kož jsme si i my ve klu­bu akva​.sk byli vědo­mi hod­no­ty přip­ra­vo­va­né osla­vy, roz­hod­li jsme se již v roce 2006 vyra­zit do Brna. S blí­ží­cím se datem koná­ní jsme vyzva­li čle­ny klu­bu, aby se k nám při­da­li roz­hod­nu­tí. Zaří­di­li jsme si uby­to­vá­ní, řidi­če, auta a své­po­moc­ně jsme se vypra­vi­li ráno 17.2 do Brna. Kro­mě toho do Brna při­je­li i dal­ší akva­ris­té z Bra­ti­sla­vy. CYPERUS umís­til akci do Inter­ho­te­lu Best Wes­tern Pre­mier Hotel, kte­rý se nachá­zí v cen­tru Brna. Po vstu­pu do hote­lu jsme snad­no našli pros­to­ry, kte­ré nás zají­ma­ly. Orga­ni­zá­to­ři se pochlu­bi­li a při naší akre­di­ta­ci” bylo ruš­no a infor­mač­ně. Ješ­tě před vstu­pem do před­náš­ko­vé síně byl panel, kde jsme čás­teč­ně moh­li nahléd­nout do his­to­rie CYPERUS. Viděli jsme i foto­gra­fie ryb od Jir­ky Plíš­ti­la a pros­tor tam měla i fir­ma EXOT Hob­by a časo­pis Akva­fó­rum, Tera­fó­rum. Za dve­řmi na nás už čeka­la před­náš­ko­vá síň.

Před­náš­ky v sobotu

V sobo­tu jako prv­ní před­ná­šel Rai­ner Sta­wi­kov­ski, šéf­re­dak­tor časo­pi­su DATZ, na téma Pozo­ro­vá­ní jiho­ame­ric­kých cich­lid v pří­ro­dě a v akvá­riu”. Při­nes­la něko­lik zají­ma­vých infor­ma­cí, kte­ré vzbu­di­ly pozor­nost poslu­cha­čů. Nic­mé­ně mě více zau­ja­la před­náš­ka Uwe Wer­ne­ra Kra­bo­vé, rako­vé, kre­ve­ty ve slad­ko­vod­ním akvá­riu”. Kre­vet­ky momen­tál­ně u nás pro­ží­va­jí boom, tak­že se mi to zdá­lo jako vhod­né oživení.

Slav­nost­ní zahájení

V 13:00 měli orga­ni­zá­to­ři naplá­no­vá­no ofi­ciál­ní zahá­je­ní. Potěši­lo mě, že o akci pro­je­vi­li zájem i před­sta­vi­te­lé měs­ta a stá­tu. Kaž­dý z nich nám před­nesl pro­jev, a zvláš­tě cen­ný byl pro mě pro­jev hej­tma­na Jiho­mo­rav­ské­ho kra­je, Ing. Sta­ni­sla­va Jurán­ka. Vystou­pil jako prv­ní. Oče­ká­val jsem ofi­ciál­ní zdvo­ři­lost­ní slo­va, ale doč­kal jsem se pří­jem­né­ho a dokon­ce vtip­né­ho pro­je­vu. Kaž­dý popřál klu­bu elán do dal­ších let.

Po ofi­ciál­ní čás­ti se ujal slo­va Chris­tel Kas­sel­mann se svou před­náš­kou Zaři­zo­vá­ní rost­lin­né­ho akvá­ria – ces­ta k úspěchu”. Z Kas­sel­man­no­vé jsem vní­mal radost, nako­nec se úvo­dem poděko­va­la za pozvá­ní na osla­vu sto­roč­ni­ce. Dal­ším před­ná­še­jí­cím byl Nor­bert Dokou­pil s téma­tem Bar­ve­ní ryb, zná­mé a nezná­mé fak­ty”. Před­náš­ka byla hod­not­ná, sou­hla­sím s pořa­da­te­li, že její úro­veň byla uni­ver­zit­ní, jen dlou­hé pau­zy způso­be­né dlou­hým čte­ním a samo­zřej­mě dlou­hým pře­kla­dem úspěš­ně naru­šo­va­ly pozor­nost posluchačů.

Večer­ní program

Po před­náš­ce Dokou­pi­la násle­do­val vol­něj­ší prog­ram – loso­vá­ní tom­bo­ly. Ceny byly hoj­né a neus­tá­le při­bý­va­ly. Mě také při­pad­la tro­chu smůla – přiš­ly mi tři dáv­ky krmi­va a kni­ha od Ad Koning­sa o cich­li­dech. Mimo­cho­dem, tom­bo­la mi při­nes­la přes­ně to, co jsem si přál – krmi­vo a kni­hu. Po tom­bo­la­ži a tedy i po vel­ké dáv­ce zába­vy jsme se odeb­ra­li na veče­ři. Veče­ře, stej­ně jako obě obědy, pro­běh­ly v pros­to­rách hote­lu. Zahrá­va­la sľí­be­ná cim­bá­lov­ka. Tato nej­so­ciál­něj­ší udá­lost moh­la být nejk­rás­něj­ší čás­tí oslav, ale bohu­žel se tak nesta­lo. Musím říct prav­du, že mé roz­hod­nu­tí, zda zůs­tat v Brně ze sobo­ty na neděli, závi­se­lo prá­vě na té spo­le­čen­ské veče­ři. Ta se však nevy­da­ři­la. Pros­to­ry a zej­mé­na ceny čty­řh­věz­dič­ko­vé­ho inter­ho­te­lu byly pří­liš chlad­né. Škoda!

Mož­ná to neví­te, ale akva­ris­té v Bra­ti­sla­vě, ale i jin­de na Slo­ven­sku, se pra­vi­del­ně schá­ze­jí už něja­ký ten pátek. Tech­no­lo­gic­ky hlav­ně díky www​.akva​.sk. No a naši brněn­ští kama­rá­di se sna­ži­li zor­ga­ni­zo­vat při pří­le­ži­tos­ti oslav takz­va­né morav­ské set­ká­ní akva­ris­tů v Brně. Dom­lou­vá­ní pro­bí­ha­lo na www​.akva​ris​ta​.cz. Zaslou­žil se o něj hlav­ně Mišo Tou­far. Zřej­mě ale Michal teh­dy ješ­tě netu­šil, že to bude morav­ské set­ká­ní” s hos­ty ze Slo­ven­ska. Po tom, co se v nás hro­ma­di­lo zkla­má­ní, jsme cíti­li potře­bu posí­lit vzta­hy. Dlou­ho jsme nevá­ha­li a vybra­li jsme se na mís­to koná­ní set­ká­ní akva­ris­tů v Brně. Pose­děli jsme si a dobře jsme se bavi­li. Po půl­no­ci už domá­cí odjíž­děli domů, ale my jsme ješ­tě chví­li zůs­ta­li. Neby­li jsme dale­ko, pozdě v noci jsme se uby­to­va­li a už jsme se těši­li na ráno a dal­ší prog­ram. Je samo­zřej­mé, že jsme byli rádi po oba dny, že jsme potka­li mno­ho zná­mých, mno­ho jsme si jich oblí­bi­li. Viděli jsme tam akva­ris­ty z Plz­ně, Pra­hy, Brna, Bra­ti­sla­vy, z Košic. Brno lákalo.

Neděl­ní přednášky

Neděle zača­la povin­ně, sní­da­ní v hote­lu, ale už v devět hodin jsme poslou­cha­li Wal­tra Dep­ro­os­ta. Hovo­řil o jeze­ře Mala­wi – Deset­krát na jeze­ře Mala­wi – můj osud”. Pře­kla­dem se zabý­val Fran­ti­šek Cse­fay, jehož zábav­ný pře­klad urči­tě mno­hé rozes­mál. Po Dep­ro­os­to­vi násle­do­va­la před­náš­ka Gil­ber­ta Mae­be­ho – Dúhov­ky”. Tato před­náš­ka byla pro mě nej­za­jí­ma­věj­ší. O dúhov­kách jsem se dozvěděl mno­ho a měl jsem sil­ný dojem, že Gil­bert Mae­be téma­tu věno­val pozor­nost jak v příp­ra­vě, tak i při samot­né před­náš­ce. Na závěr jsme měli opět pří­le­ži­tost vidět Chris­tel Kas­sel­ma­no­vou. Před­sta­vi­la Nové a vzác­né vod­ní rost­li­ny”. Uká­za­la i něk­te­ré dru­hy, kte­ré sice nej­sou vzác­né, ale vysky­tu­jí se zříd­ka. Dovo­lím si tvr­dit, že tech­nic­ká kva­li­ta pre­zen­to­va­ných foto­gra­fií rost­lin byla per­fekt­ní. Po před­náš­ce sama před­ná­še­jí­cí roz­da­la při­ne­se­né rost­lin­ky, což bylo vel­mi milé. Po skon­če­ní před­ná­šek CYPERUS zabez­pe­čil návš­těvu Sklo­re­xu. Sklo­rex je zná­má brněn­ská akva­ris­ti­ka. Něk­te­ří už toho měli dost a jejich kro­ky směřo­va­ly domů, ale my jsme se vyda­li do Sklo­re­xu. Maji­tel fir­my, pan Šmer­da, je čle­nem klu­bu CYPERUS a jis­tě tuto akci solid­ně pod­po­řil. Já osob­ně jsem se do Sklo­re­xu vel­mi těšil. Důvod byl pros­tý – dob­ré refe­ren­ce a má dosa­vad­ní absen­ce v tom­to obcho­dě. Návš­těva mě nes­kla­ma­la. Líbil se mi pře­dev­ším pří­stup k zákaz­ní­ko­vi. Po návš­těvě akva­ris­ti­ky jsme se vyda­li domů s dob­rým poci­tem zda­ře­né akce. Že jsme se akva­ris­ti­kou nepře­jed­li, doklá­dá fakt, že v Bra­ti­sla­vě jsme si ješ­tě uděla­li exkur­zi ryb u jed­no­ho z účast­ní­ků klu­bo­vé­ho výle­tu” – kon­krét­ně u Bra­ňa Barčina.

Závěr

Nedos­tat­kem před­ná­šek byla absen­ce dis­ku­ze. Mno­hé věci by se totiž v dis­ku­si objas­ni­ly, a to i v sou­vis­los­ti s ne zce­la nej­lep­ším pře­kla­dem. Chy­běly mi před­náš­ky čes­kých zástup­ců, tře­ba čle­nů CYPERUS‑u. Dis­ku­se neby­la z časo­vých důvo­dů, před­náš­ky tedy byly pří­liš dlou­hé, resp., jich bylo pří­liš :-(. Před­náš­ky se opí­ra­ly pře­váž­ně o foto­gra­fie, jejichž kva­lit­něj­ší zpra­co­vá­ní bylo zjev­né. Pořa­da­te­lé mys­le­li na spo­le­čen­skou strán­ku oslav. Na sobo­tu přip­ra­vi­li cim­bá­lov­ku. Osla­va sto­roč­ni­ce se kona­la v pří­jem­ném přá­tel­ském a při­tom důs­toj­ném duchu. Já osob­ně bych si svou absen­ci na tako­vém­to pod­ni­ku neod­pus­til. Jsem vel­mi rád, že jsem přis­pěl svou účas­tí na této vyda­ře­né udá­los­ti. Pře­ji CYPERUS‑u do dal­ších let mno­ho úspěchů a tvůr­čích nápadů.


Use Facebook to Comment on this Post

Akvaristika, Biológia

Fyziológia rýb a rastlín

Hits: 15043

Ryby

Krv­ný obeh rýb je jed­no­du­chý, ner­vo­vá sústa­va obdob­ne – tvo­rí ju jed­no­du­chý mozog mie­cha. Ryby dýcha­jú žiab­ra­mi, no nie­kto­rým dru­hom sa vyvi­nu­lo aj iný prí­jem vzdu­chu. Napr. pan­cier­ni­ky dýcha­jú črev­nou sliz­ni­cou atmo­sfé­ric­ký kys­lík. Laby­rint­kám na rov­na­ký účel slú­ži tzv. laby­rint. Laby­rint je pomer­ne zlo­ži­tý ústroj, kto­rý sa vyví­ja napr. bojov­ni­ciam, gura­mám po 50 dni ich živo­ta. Akva­rij­né ryby sa doží­va­jú 0.520 rokov. Pre veľ­mi hru­bé porov­na­nie sa dá uva­žo­vať, že men­šie dru­hy sa doží­va­jú niž­šie­ho veku a väč­šie dru­hy vyš­šie­ho. Napr. neón­ky sa doží­va­jú 23 roky, dánia, tet­ry, gup­ky 45 rokov, kap­ro­zúb­ky 14 roky, prí­sav­ní­ky Ancis­trus - 810 rokov, no väč­šie cich­li­dy aj 1020 rokov. Sum­če­ky Cory­do­ras sa neraz doži­jú 18 rokov. Akva­ri­ové ryby ras­tú postup­ne. Dá sa pove­dať, že ras­tú celý svoj život. Vše­obec­ne mož­no pri porov­na­ní s prí­ro­dou kon­šta­to­vať, že ned­ra­vé dru­hy oby­čaj­ne nedo­sa­hu­jú veľ­kos­ti v prí­ro­de, naopak dru­hy dra­vé čas­to pre­kra­ču­jú veľ­kos­ti v prí­ro­de. Je to spô­so­be­né kon­ku­ren­ci­ou a našou sta­rost­li­vos­ťoukŕme­ním. Ak však nepos­ky­tu­je­me našim rybám dosta­tok pries­to­ru, ryby jed­no­du­cho tak veľ­mi naras­tú – ak bude­me cho­vať napr. aka­ru mod­rú v akvá­riu o obje­me 20 lit­rov, nepo­ras­tie ani zďa­le­ka do plnej veľ­kos­ti. Ak jej ale­bo v podob­nej situ­ácii poskyt­ne­me rybám časom väč­šiu nádrž, vedia náh­le narásť. Prí­pad­ne ryby nám ras­tú, ale vo väč­šej nádr­ži ras­tú ove­ľa rých­lej­šie. Nie­kto­ré ryby napr. nedos­ta­nú správ­nu stra­vu a akva­ris­ti vra­via, že sú tzv. sek­nu­té. Môže to byť spô­so­be­né napr. tým, že sú kŕme­né inak ako boli u iné­ho akva­ris­tu. Dôvo­dov na poma­lý rast, resp. jeho zasta­ve­nie je však neúre­kom. Sú nie­kto­ré taxó­ny, kto­ré ras­tú rých­lej­šie gene­tic­ky. Ide napr. o kap­ro­zúb­ky, kto­ré sa musia za jedi­nú sezó­nu – pol­ro­ka, naro­diť, dospieť, roz­mno­žo­vať sa a čosko­ro aj zomrieť.

Ryby sa vyzna­ču­jú pre­men­li­vou tep­lo­tou tela – pat­ria medzi poiki­lo­term­né živo­čí­chy – to zna­me­ná, že si nedo­ká­žu zabez­pe­čiť vlast­né tep­lo, sú v tom­to sme­re závis­lé od tep­lo­ty oko­li­té­ho pro­stre­dia. V pra­xi – ryba nachá­dza­jú­ca sa vo vode s tep­lo­tou 25°C má tep­lo­tu tela rov­na­ko 25°C. Je dob­re si uve­do­miť, že voda ma inú tepel­né vlast­nos­ti ako napr. vzduch, prí­pad­ne kov. Na jej zahria­tie je tre­ba väč­šie množ­stvo ener­gie ako pri vzdu­chu. To zna­me­ná, že aj na ochla­de­nie je tre­ba vyvi­núť viac úsi­lia. Pod­rob­nej­šie sa tými­to ener­ge­tic­ký­mi náklad­mi zaobe­rá iný člá­nok.

Mož­no ste si všim­li, že veľ­ká vod­ná nádrž doká­že ovplyv­niť oko­li­tú klí­mu. Voda drží tep­lo, kto­ré v lete ochla­dzu­je a v zime otep­ľu­je. Podob­ne sa sprá­va aj more. Vo vode sa ove­ľa rých­lej­šie strá­ca aj tep­lo náš­ho tela – vte­dy keď vstú­pi­me vo vody, asi 200 krát rých­lej­šie pri rov­na­kej tep­lo­te ako na vzdu­chu. Tepel­né vlast­nos­ti vody je vhod­né poznať. Vo vyš­šej tep­lo­te vody sa ryby čas­to cítia lep­šie, no táto tep­lo­ta zni­žu­je ich vek – keď­že pat­ria medzi orga­niz­my, kto­ré si neve­dia udr­žať stá­lu tep­lo­tu tela, ich meta­bo­liz­mus je pri vyš­šej tep­lo­te na akú sú gene­tic­ky adap­to­va­né, una­vo­va­ný viac. Vyš­šia tep­lo­ta doká­že život­ný cyk­lus rýb zní­žiť aj na polo­vi­cu. Vyš­šia tep­lo­ta zni­žu­je časom kon­dí­ciu, obra­ny­schop­nosť. Krát­ko­do­bo ryby vydr­žia aj vyso­ké a veľ­mi níz­ke tep­lo­ty. Tep­lo­ta kto­rú sú schop­né zniesť je 43°C. Po pre­kro­če­ní tej­to hra­ni­ce sa ryby dusia, strá­ca­jú koor­di­ná­ciu a kapú. Podob­ne sa sprá­va­jú aj po zní­že­ní tep­lo­ty pod 5°C. Je samoz­rej­mé, že nie­kto­ré dru­hy sú odol­nej­šie viac, iné menej. Samoz­rej­me mám na mys­li bež­né dru­hy tro­pic­ké­ho a subt­ro­pic­ké­ho pásma.

Svet­lo ryby vní­ma­jú pomer­ne sla­bo. V porov­na­ní tre­bárs z cicav­ca­mi, hmy­zom, hla­vo­nož­ca­mi je to pomer­ne sla­bé. Ich krát­ko­zra­ké oči nepat­ria medzi ich dob­re vyvi­nu­té zmys­ly. Ryby nema­jú vieč­ka, ani slz­né žľa­zy. Ryby poču­jú infra­zvuk. O ich príj­me a spra­co­va­ní zvu­ku toho veľa nevie­me. V kaž­dom prí­pa­de, naše bež­né zvu­ky nepo­ču­jú – ak sa vám to zdá – tak potom rea­gu­jú na vlne­nie, ale náš roz­ho­vor urči­te nepo­ču­jú. Ich slu­cho­vé ústro­je sú skôr orgá­nom rov­no­vá­hy. Boč­ná čia­ra je orgán, kto­rý doká­že veľ­mi veľa. Pomo­cou neho sa vedia napr. osle­pe­né jedin­ce orien­to­vať. Dokon­ca veľ­mi bez­peč­ne. Prav­de­po­dob­ne ním veľ­mi pres­ne vní­ma­jú vlne­nie, tlak, smer, prú­de­nie, elek­tro­mag­ne­tic­ké vzru­chy, potra­vu, pre­káž­ky, kto­ré doká­žu naj­lep­šie spra­co­vať a násled­ne sa pod­ľa nich riadiť.

Ryby majú aj hma­to­vé a čucho­vé bun­ky. Chu­ťo­vé bun­ky sa nachá­dza­jú aj v ústach ako by sme moh­li pred­po­kla­dať, no veľ­ká časť sa nachá­dza na plut­vách. Je to zau­jí­ma­vé, ale ryba sa dot­kne potra­vy plut­vou a vie, či je sústo môže chu­tiť, ale­bo nie. Ryby sa vyzna­ču­jú pohlav­ným dimor­fiz­mom. Zau­jí­ma­vý je však fakt, že nie­kto­ré dru­hy živo­ro­diek doká­žu za urči­tých okol­nos­tí zme­niť pohla­vie. Ten­to jav sa vysky­tu­je naj­mä u mečú­ňa mexic­ké­hoXip­hop­ho­rus hel­le­ri. V prí­pa­de, že sa v akvá­riu nachá­dza vyso­ká pre­va­ha sami­čiek – je teda nedos­ta­tok sam­cov, môžu sa nie­kto­ré samič­ky zme­niť na sam­ca – naras­tie im mečík, gono­pó­dium atď. Mno­ho však z takých­to sam­cov je neplod­ných. Mne samé­mu sa to v mojej pra­xi sta­lo, keď som cho­val dlh­ší čas mečú­ne. Zme­na pohla­via sa vysky­tu­je aj u iných dru­hov živo­ro­diek, nie však tak čas­to ako u X. hel­le­ri. Z hľa­dis­ka plod­nos­ti Xip­hop­ho­rus hel­le­ri je zau­jí­ma­vé, že čím neskôr dôj­de ku začiat­ku ras­tu mečí­ka sam­cov – vlast­ne ku dospie­va­niu, tým je sam­ček spra­vid­la plod­nej­ší. Ako však naz­na­ču­jem v pred­chá­dza­jú­com odstav­ci, ak k tomu dôj­de zme­nou pohla­via, čas­to sú sam­ci úpl­ne neplod­ní. Takz­va­ný sko­rí sam­ci, kto­rým sa mečík a gono­pó­dium tvo­rí v sko­rom veku majú vyš­šiu dis­po­zí­ciu k neplodnosti.


Rast­li­ny

Rast­li­ny žijú­ce pod vodou, resp. vod­né rast­li­ny vysky­tu­jú­ce sa v akva­ris­ti­ke sú veľ­mi blíz­ke prí­buz­né svo­jim sucho­zem­ským ekvi­va­len­tom. Rov­na­ko obsa­hu­jú ciev­ne zväz­ky, kto­ré sa nazý­va­jú žil­na­ti­na. Tie­to cie­vy a cie­vi­ce sú oby­čaj­ne dob­re vidi­teľ­né. Rast­li­ny dýcha­jú počas celé­ho 24 hodi­no­vé­ho cyk­lu, cez deň – resp. za dostat­ku svet­la pri­jí­ma­jú oxid uhli­či­tý a vodu a tvo­ria z tej­to neús­troj­nej hmo­ty sacha­ri­dy (sta­veb­né lát­ky) naj­mä pre kon­zu­men­tov a živo­to­dar­ný kys­lík. Na roz­diel od sucho­zem­ských rast­lín sú vod­né­mu pro­stre­diu pris­pô­so­be­né tak, že prí­jem živín, dýcha­nie pre­bie­ha celým povr­chom rast­li­ny (čas­to aj kore­ňom). Vod­né rast­li­ny nema­jú prie­du­chy – sucho­zem­ské rast­li­ny majú prie­du­chy na spod­nej stra­ne lis­tov. Rast­li­ny pro­du­ku­jú pro­stred­níc­tvom foto­syn­té­zy kys­lík. V prí­pa­de, že vidí­me pro­duk­ciu kys­lí­ka rast­li­na­mi – bub­lin­ky, kon­cen­trá­cia kys­lí­ka v bun­ke stúp­la nad 40 mg/​l. Avšak vzhľa­dom na dosť roz­diel­ne fyzi­kál­ne a che­mic­ké pod­mien­ky a cel­ko­vý cha­rak­ter vod­ných rast­lín, foto­syn­té­za vod­ných rast­lín pre­bie­ha ove­ľa pomal­šie ako u rast­lín sucho­zem­ských – teda aj ras­to­vé prí­ras­t­ky sú pre­to menšie.


Fish

The cir­cu­la­to­ry sys­tem of fish is sim­ple, and the ner­vous sys­tem is simi­lar­ly cons­truc­ted with a sim­ple brain and spi­nal cord. Fish bre­at­he through gills, but some spe­cies have evol­ved alter­na­ti­ve met­hods of air inta­ke. For exam­ple, armo­red cat­fish bre­at­he atmo­sp­he­ric oxy­gen through the intes­ti­nal muco­sa. Laby­rinth fish, like Bet­ta fish, use a struc­tu­re cal­led the laby­rinth for the same pur­po­se. The laby­rinth is a rela­ti­ve­ly com­plex organ that deve­lops, for exam­ple, in Bet­ta fish and gou­ra­mis around 50 days after the­ir birth. Aqu­arium fish can live any­whe­re from 0.5 to 20 years. For a very rough com­pa­ri­son, smal­ler spe­cies tend to have shor­ter lifes­pans, whi­le lar­ger spe­cies can live lon­ger. For ins­tan­ce, neon tetras live for 2 – 3 years, dani­os, tetras, and gup­pies for 4 – 5 years, kil­li­fish for 1 – 4 years, Ancis­trus ple­cos for 8 – 10 years, and lar­ger cich­lids can live bet­we­en 10 and 20 years. Cory­do­ras cat­fish often live up to 18 years. Aqu­arium fish grow gra­du­al­ly, and it can be said that they grow throug­hout the­ir enti­re lives. Gene­ral­ly, when com­pa­red to natu­re, non-​predatory spe­cies usu­al­ly do not reach the sizes they do in the wild, whe­re­as pre­da­to­ry spe­cies often exce­ed the­ir natu­ral sizes. This is due to com­pe­ti­ti­on and our care and fee­ding. Howe­ver, if we do not pro­vi­de enough spa­ce for our fish, they sim­ply won’t grow much. For exam­ple, kee­ping a blue aca­ra in a 20-​liter tank won’t allow it to reach its full size. But if we pro­vi­de a lar­ger tank over time, the fish can grow sig­ni­fi­can­tly. Alter­na­ti­ve­ly, fish grow, but in a lar­ger tank, they grow much fas­ter. Some fish may not rece­i­ve pro­per nut­ri­ti­on, and hob­by­ists say they are stun­ted.” This can be cau­sed, for exam­ple, by fee­ding them dif­fe­ren­tly than they were at anot­her hob­by­is­t’s pla­ce. The­re are nume­rous rea­sons for slow gro­wth or its ces­sa­ti­on. Some taxa gene­ti­cal­ly grow fas­ter. For exam­ple, kil­li­fish must be born, matu­re, repro­du­ce, and soon die wit­hin a sin­gle sea­son — about six months.

Fish exhi­bit variab­le body tem­pe­ra­tu­res; they are poiki­lot­her­mic orga­nisms, mea­ning they can­not regu­la­te the­ir own body heat and depend on the tem­pe­ra­tu­re of the sur­roun­ding envi­ron­ment. In prac­ti­ce, a fish in water at 25°C will have a body tem­pe­ra­tu­re of 25°C. It’s essen­tial to rea­li­ze that water has dif­fe­rent ther­mal pro­per­ties than, for exam­ple, air or metal. More ener­gy is requ­ired to heat water than air, and simi­lar­ly, more effort is needed to cool it down. Anot­her artic­le del­ves into the­se ener­gy costs in more detail.

You may have noti­ced that a lar­ge body of water can influ­en­ce the sur­roun­ding cli­ma­te. Water retains heat, cooling the area in sum­mer and war­ming it in win­ter. The same prin­cip­le app­lies to the sea. Heat from our bodies dis­si­pa­tes much fas­ter in water, about 200 times fas­ter in the same tem­pe­ra­tu­re as in the air. It’s use­ful to know the ther­mal pro­per­ties of water. Hig­her water tem­pe­ra­tu­res often make fish feel bet­ter, but this tem­pe­ra­tu­re also shor­tens the­ir lifes­pan. Sin­ce they can­not main­tain a stab­le body tem­pe­ra­tu­re, the­ir meta­bo­lism is more strai­ned at hig­her tem­pe­ra­tu­res than they are gene­ti­cal­ly adap­ted to, lea­ding to inc­re­a­sed fati­gue. Hig­her tem­pe­ra­tu­res can redu­ce the fis­h’s lifes­pan by half. Hig­her tem­pe­ra­tu­res also dec­re­a­se the­ir ove­rall con­di­ti­on and defen­si­ve capa­bi­li­ties over time. Fish can endu­re both high and very low tem­pe­ra­tu­res in the short term. The tem­pe­ra­tu­re they can tole­ra­te is 43°C. Bey­ond this limit, fish suf­fo­ca­te, lose coor­di­na­ti­on, and perish. Simi­lar beha­vi­or occurs after the tem­pe­ra­tu­re drops below 5°C. It’s evi­dent that some spe­cies are more resi­lient than others. I refer, of cour­se, to com­mon spe­cies from tro­pi­cal and subt­ro­pi­cal regions.

Fish per­ce­i­ve light rela­ti­ve­ly weak­ly. Com­pa­red to mam­mals, insects, and cep­ha­lo­pods, the­ir visi­on is rela­ti­ve­ly poor. The­ir short­sigh­ted eyes are not well-​developed sen­ses. Fish don’t have eyelids or tear glands. Fish can hear infra­sound, alt­hough we know litt­le about how they rece­i­ve and pro­cess sound. In any case, they don’t hear our regu­lar sounds. The­ir hea­ring organs are more organs of balan­ce. The late­ral line is an organ that can do a lot. It helps, for exam­ple, blind indi­vi­du­als orient them­sel­ves very effec­ti­ve­ly. They like­ly per­ce­i­ve waves, pre­ssu­re, direc­ti­on, flow, elect­ro­mag­ne­tic sti­mu­li, food, and obstac­les with gre­at pre­ci­si­on and adjust the­ir beha­vi­or accordingly.

Fish also have touch and smell cells. Tas­te cells are found in the­ir mouths, as expec­ted, but a sig­ni­fi­cant num­ber is loca­ted on the fins. It’s inte­res­ting that a fish can touch its food with its fin and deter­mi­ne whet­her it is pala­tab­le or not. Fish are cha­rac­te­ri­zed by sexu­al dimorp­hism. Howe­ver, some spe­cies of live­be­a­rers can, under cer­tain cir­cum­stan­ces, chan­ge the­ir gen­der. This phe­no­me­non is most com­mon in the Mexi­can sword­tail (Xip­hop­ho­rus hel­le­ri). If the­re is a high pre­va­len­ce of fema­les in an aqu­arium, mea­ning a shor­ta­ge of males, some fema­les can chan­ge into males — deve­lo­ping a sword, gono­po­dium, etc. Many such males are, howe­ver, infer­ti­le. I have expe­rien­ced this in my own prac­ti­ce when bre­e­ding sword­tails for an exten­ded peri­od. Gen­der chan­ge also occurs in other live­be­a­rer spe­cies but not as fre­qu­en­tly as in X. hel­le­ri. Con­cer­ning fer­ti­li­ty, it’s inte­res­ting that the later the gro­wth of the male­’s sword begins — essen­tial­ly matu­ring — the more fer­ti­le the male tends to be. Howe­ver, as men­ti­oned in the pre­vi­ous parag­raph, males that chan­ge gen­der are often enti­re­ly infer­ti­le. Ear­ly males, whe­re the sword and gono­po­dium deve­lop at an ear­ly age, have a hig­her pre­d­is­po­si­ti­on to infertility.

Plants

Aqu­atic plants, or rat­her water plants found in aqu­ariums, are very clo­se­ly rela­ted to the­ir ter­res­trial coun­ter­parts. They con­tain vas­cu­lar bund­les cal­led veins, which are usu­al­ly visib­le. Plants res­pi­re throug­hout the enti­re 24-​hour cyc­le, absor­bing car­bon dioxi­de and water during the day, with suf­fi­cient light, to pro­du­ce car­bo­hyd­ra­tes (buil­ding mate­rials), pri­ma­ri­ly for con­su­mers, and life-​giving oxy­gen. Unli­ke ter­res­trial plants, aqu­atic plants are adap­ted to the aqu­atic envi­ron­ment so that nut­rient inta­ke and res­pi­ra­ti­on occur through the enti­re sur­fa­ce of the plant, often through the roots. Water plants do not have sto­ma­ta — ter­res­trial plants have sto­ma­ta on the lower side of the­ir lea­ves. Plants pro­du­ce oxy­gen through pho­to­synt­he­sis. When we obser­ve oxy­gen pro­duc­ti­on by plants — bubb­les, the oxy­gen con­cen­tra­ti­on in the cell has risen abo­ve 40 mg/​l. Howe­ver, due to the sig­ni­fi­can­tly dif­fe­rent phy­si­cal and che­mi­cal con­di­ti­ons and the ove­rall cha­rac­ter of aqu­atic plants, pho­to­synt­he­sis in aqu­atic plants occurs much slo­wer than in ter­res­trial plants — thus, gro­wth inc­re­ments are smaller.


Fis­che

Das Kre­is­lauf­sys­tem der Fis­che ist ein­fach, und das Ner­ven­sys­tem ist ähn­lich auf­ge­baut mit einem ein­fa­chen Gehirn und Rüc­ken­mark. Fis­che atmen durch Kie­men, aber eini­ge Arten haben alter­na­ti­ve Met­ho­den der Luf­tauf­nah­me ent­wic­kelt. Zum Beis­piel atmen Pan­zer­wel­se atmo­sp­hä­ris­chen Sau­ers­toff durch die Darmsch­le­im­haut ein. Laby­rinth­fis­che, wie Betta-​Fische, ver­wen­den für den gle­i­chen Zweck eine Struk­tur namens Laby­rinth. Das Laby­rinth ist ein rela­tiv kom­ple­xes Organ, das sich beis­piel­swe­i­se bei Betta-​Fischen und Gura­mis etwa 50 Tage nach ihrer Geburt ent­wic­kelt. Aqu­arium­fis­che kön­nen zwis­chen 0,5 und 20 Jah­ren leben. Für einen sehr gro­ben Verg­le­ich neigen kle­i­ne­re Arten dazu, eine kür­ze­re Lebens­dau­er zu haben, wäh­rend größe­re Arten län­ger leben kön­nen. Zum Beis­piel leben Neon-​Tetras 2 – 3 Jah­re, Dani­os, Tetras und Gup­pys 4 – 5 Jah­re, Prachtsch­mer­len 1 – 4 Jah­re, Ancistrus-​Fishe 8 – 10 Jah­re und größe­re Bunt­bars­che kön­nen zwis­chen 10 und 20 Jah­ren leben. Pan­zer­wel­se erre­i­chen oft ein Alter von 18 Jah­ren. Aqu­arium­fis­che wach­sen all­mäh­lich, und man kann sagen, dass sie ihr gan­zes Leben lang wach­sen. Im All­ge­me­i­nen erre­i­chen nicht räu­be­ris­che Arten in der Regel nicht die Größen, die sie in fre­ier Wild­bahn erre­i­chen, wäh­rend räu­be­ris­che Arten oft ihre natür­li­chen Größen über­tref­fen. Dies liegt an Kon­kur­renz und unse­rer Pfle­ge und Füt­te­rung. Wenn wir unse­ren Fis­chen jedoch nicht genügend Platz bie­ten, wer­den sie ein­fach nicht viel wach­sen. Zum Beis­piel wird eine blaue Aca­ra in einem 20-​Liter-​Tank ihre vol­le Größe nicht erre­i­chen kön­nen. Aber wenn wir im Lau­fe der Zeit einen größe­ren Tank bere­its­tel­len, kön­nen die Fis­che erheb­lich wach­sen. Alter­na­tiv wach­sen die Fis­che, aber in einem größe­ren Tank wach­sen sie viel schnel­ler. Eini­ge Fis­che erhal­ten mög­li­cher­we­i­se kei­ne ord­nungs­ge­mä­ße Ernäh­rung, und Aqu­aria­ner sagen, dass sie ges­toppt” sind. Dies kann beis­piel­swe­i­se durch eine ande­re Füt­te­rung als bei einem ande­ren Aqu­aria­ner verur­sacht wer­den. Es gibt zahl­re­i­che Grün­de für lang­sa­mes Wachs­tum oder des­sen Stills­tand. Eini­ge Taxa wach­sen gene­tisch schnel­ler. Zum Beis­piel müs­sen Prachtsch­mer­len in einer ein­zi­gen Sai­son – etwa sechs Mona­ten – gebo­ren, heran­wach­sen, sich ver­meh­ren und bald darauf sterben.

Fis­che zeich­nen sich durch variab­le Kör­per­tem­pe­ra­tu­ren aus; sie sind poiki­lot­her­me Orga­nis­men, was bede­utet, dass sie ihre eige­ne Kör­per­wär­me nicht regu­lie­ren kön­nen und von der Tem­pe­ra­tur der umge­ben­den Umge­bung abhän­gig sind. In der Pra­xis wird ein Fisch in Was­ser bei 25°C eine Kör­per­tem­pe­ra­tur von 25°C haben. Es ist wich­tig zu erken­nen, dass Was­ser ande­re ther­mis­che Eigen­schaf­ten hat als Luft oder Metall. Mehr Ener­gie ist erfor­der­lich, um Was­ser zu erwär­men als Luft, und ähn­lich ist mehr Aufwand erfor­der­lich, um es abzu­küh­len. Ein ande­rer Arti­kel geht detail­lier­ter auf die­se Ener­gie­kos­ten ein.

Sie haben viel­le­icht bemer­kt, dass ein gro­ßes Gewäs­ser das umlie­gen­de Kli­ma bee­in­flus­sen kann. Was­ser spe­i­chert Wär­me und kühlt die Umge­bung im Som­mer und wärmt sie im Win­ter auf. Das Gle­i­che gilt für das Meer. Die Wär­me von unse­ren Kör­pern verf­liegt im Was­ser viel schnel­ler, etwa 200 Mal schnel­ler bei der­sel­ben Tem­pe­ra­tur wie in der Luft. Es ist nütz­lich, die ther­mis­chen Eigen­schaf­ten von Was­ser zu ken­nen. Höhe­re Was­ser­tem­pe­ra­tu­ren las­sen Fis­che oft bes­ser füh­len, ver­kür­zen jedoch auch ihre Lebens­dau­er. Da sie kei­ne sta­bi­le Kör­per­tem­pe­ra­tur auf­rech­ter­hal­ten kön­nen, ist ihr Stof­fwech­sel bei höhe­ren Tem­pe­ra­tu­ren stär­ker belas­tet als sie gene­tisch ange­passt sind, was zu erhöh­ter Ermüdung führt. Höhe­re Tem­pe­ra­tu­ren kön­nen die Lebens­dau­er der Fis­che um die Hälf­te redu­zie­ren. Höhe­re Tem­pe­ra­tu­ren ver­rin­gern auch ins­ge­samt ihre Kon­di­ti­on und Abwehr­fä­hig­ke­i­ten im Lau­fe der Zeit. Fis­che kön­nen sowohl hohe als auch sehr nied­ri­ge Tem­pe­ra­tu­ren kurzf­ris­tig übers­te­hen. Die Tem­pe­ra­tur, die sie tole­rie­ren kön­nen, bet­rägt 43°C. Über die­se Gren­ze ers­tic­ken die Fis­che, ver­lie­ren die Koor­di­na­ti­on und ster­ben. Ein ähn­li­ches Ver­hal­ten tritt nach einer Tem­pe­ra­tur unter 5°C auf. Es ist offen­sicht­lich, dass eini­ge Arten widers­tands­fä­hi­ger sind als ande­re. Ich bez­ie­he mich selb­stvers­tänd­lich auf gän­gi­ge Arten aus tro­pis­chen und subt­ro­pis­chen Regionen.

Fis­che neh­men Licht rela­tiv sch­wach wahr. Im Verg­le­ich zu Säu­ge­tie­ren, Insek­ten und Kopf­füßern ist ihre Sicht rela­tiv sch­lecht. Ihre kurz­sich­ti­gen Augen sind kei­ne gut ent­wic­kel­ten Sin­ne. Fis­che haben kei­ne Augen­li­der oder Trä­nen­drüsen. Fis­che kön­nen Infras­chall hören, obwohl wir wenig darüber wis­sen, wie sie Schall emp­fan­gen und verar­be­i­ten. Jeden­falls hören sie nicht unse­re nor­ma­len Gerä­us­che. Ihre Gehöran­la­gen sind eher Orga­ne des Gle­ich­ge­wichts. Die Sei­ten­li­nie ist ein Organ, das viel kann. Es hilft beis­piel­swe­i­se blin­den Indi­vi­du­en, sich sehr effek­tiv zu orien­tie­ren. Wahrs­che­in­lich neh­men sie damit sehr prä­zi­se Wel­len, Druck, Rich­tung, Strömung, elek­tro­mag­ne­tis­che Rei­ze, Nahrung und Hin­der­nis­se wahr und pas­sen ihr Ver­hal­ten ents­pre­chend an.

Fis­che haben auch Tast- und Geruchs­zel­len. Gesch­macks­zel­len fin­den sich in ihren Mün­dern, wie zu erwar­ten ist, aber eine erheb­li­che Anzahl befin­det sich auf den Flos­sen. Es ist inte­res­sant, dass ein Fisch sein Fut­ter mit sei­ner Flos­se berüh­ren kann und fests­tel­len kann, ob es sch­mack­haft ist oder nicht. Fis­che zeich­nen sich durch Gesch­lechts­di­morp­his­mus aus. Eini­ge lebend­ge­bä­ren­de Arten kön­nen jedoch unter bes­timm­ten Umstän­den ihr Gesch­lecht ändern. Dies tritt am häu­figs­ten beim Sch­wertt­rä­ger (Xip­hop­ho­rus hel­le­ri) auf. Wenn es einen hohen Ante­il an Weib­chen in einem Aqu­arium gibt, also ein Man­gel an Männ­chen, können

eini­ge Weib­chen zu Männ­chen wer­den — einen Sch­wert aus­bil­dend, Gono­po­dium usw. Vie­le sol­cher Männ­chen sind jedoch unfrucht­bar. Ich habe dies in mei­ner eige­nen Pra­xis erlebt, als ich Sch­wertt­rä­ger über einen län­ge­ren Zeit­raum gezüch­tet habe. Die Gesch­lecht­sän­de­rung tritt auch bei ande­ren lebend­ge­bä­ren­den Arten auf, jedoch nicht so häu­fig wie bei X. hel­le­ri. Hin­sicht­lich der Frucht­bar­ke­it ist inte­res­sant, dass je spä­ter das Wachs­tum des Sch­werts des Männ­chens beginnt — im Wesen­tli­chen die Rei­fe — des­to frucht­ba­rer ten­diert das Männ­chen zu sein. Wie jedoch im vor­he­ri­gen Absatz erwähnt, sind Männ­chen, die das Gesch­lecht ändern, oft volls­tän­dig unfrucht­bar. Frühe Männ­chen, bei denen das Sch­wert und das Gono­po­dium früh im Alter gebil­det wer­den, neigen zu einer höhe­ren Neigung zur Unfruchtbarkeit.

Pflan­zen

Was­serpf­lan­zen oder bes­ser gesagt Was­serpf­lan­zen, die in Aqu­arien vor­kom­men, sind ihren ter­res­tris­chen Gegens­tüc­ken sehr ähn­lich. Sie ent­hal­ten Gefä­ßbün­del, die Venen genannt wer­den und in der Regel sicht­bar sind. Pflan­zen atmen wäh­rend des gesam­ten 24-​Stunden-​Zyklus, neh­men wäh­rend des Tages bei aus­re­i­chend Licht Koh­len­di­oxid und Was­ser auf, um daraus Koh­len­hyd­ra­te (Bau­ma­te­ria­lien) haupt­säch­lich für Verb­rau­cher und lebenss­pen­den­den Sau­ers­toff her­zus­tel­len. Im Gegen­satz zu ter­res­tris­chen Pflan­zen sind Was­serpf­lan­zen an die aqu­atis­che Umge­bung ange­passt, so dass die Auf­nah­me von Nährs­tof­fen und die Atmung über die gesam­te Oberf­lä­che der Pflan­ze erfol­gen, oft auch über die Wur­zeln. Was­serpf­lan­zen haben kei­ne Sto­ma­ta — ter­res­tris­che Pflan­zen haben Sto­ma­ta auf der Unter­se­i­te ihrer Blät­ter. Pflan­zen pro­du­zie­ren Sau­ers­toff durch Foto­synt­he­se. Wenn wir die Sau­ers­toff­pro­duk­ti­on durch Pflan­zen beobach­ten — Bla­sen — ist die Sau­ers­toff­kon­zen­tra­ti­on in der Zel­le über 40 mg/​l ges­tie­gen. Aufg­rund der deut­lich unters­chied­li­chen phy­si­ka­lis­chen und che­mis­chen Bedin­gun­gen und des Gesamt­cha­rak­ters von Was­serpf­lan­zen erfolgt die Foto­synt­he­se bei Was­serpf­lan­zen jedoch viel lang­sa­mer als bei ter­res­tris­chen Pflan­zen — somit sind die Wachs­tums­zu­wäch­se kleiner.


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Literatúra, Rešerše, Veda

Akvaristika

Hits: 3021

Mills Derek Akvá­ri­um, prak­tic­ká prí­ruč­ka, ilus­tro­va­ná prí­ruč­ka pre začí­na­jú­cich akva­ris­tov 1995 Slo­vart Bra­ti­sla­va 1 akva­ris­ti­ka, bio­ló­gia, eto­ló­gia SLO akvá­ri­um prí­ruč­ka 8071451894

Čer­ný J., Toper­cer E. Cho­vá­me akvá­ri­ové ryby 1989 Prí­ro­da Bra­ti­sla­va 2 zooló­gia, ich­ty­o­ló­gia, akva­ris­ti­ka SLO rybič­ky prí­ruč­ka 8007000208

Zukal Rudolf Akva­rij­ní ryby 1984 Své­po­moc 8 akva­ris­ti­ka, ich­ty­o­ló­gia, cho­va­teľ­stvo SLO príručka

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 8, No. 1, p. 215 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Sum­če­ky čaľa­de Siso­ri­dae, Ako cho­vaťb ter­čov­ce, Afric­ké laby­rint­ky, laby­rint, pre­tvo­re­né žiab­ro­vé oblú­ky, San­de­lia bain­sii, San­de­lia capen­sis, Cte­no­po­ma acu­ti­ros­tre, Cte­no­po­ma ansor­ge, Cte­no­po­ma kings­le­y­ae, Cte­no­po­ma oxyr­hyn­chum, Cte­no­po­ma mul­tis­pin­nis článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 8, No. 1, p. 1519 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Cte­no­po­ma arge­ro­ven­ter, Cte­no­po­ma nig­ro­pan­no­sum, Mic­roc­te­no­po­ma ansor­gii, Cte­no­po­ma ansor­gii, Hemic­hro­mis bima­cu­la­tus, Hemic­hro­mis gut­ta­tus, Hemic­hro­mis lifa­li­li, Hemic­hro­mis cf. fas­cia­tus, Hemic­hro­mis fas­cia­tus, Hemic­hro­mis elon­ga­tus článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 8, No. 1, p. 1933 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Hemic­hro­mis frem­pon­gi, Hemic­hro­mis cris­ta­tus, Hemic­hro­mis pay­nei, Hemic­hro­mis stel­li­fer, Hemic­hro­mis letor­ne­au­xi, cel­ko­vý pre­hľad rodu Hemic­hro­mis, Chan­na mic­ro­pel­tes, Emys orbi­cu­la­ris capo­lon­goi, Grap­te­mys pse­udo­ge­og­rap­hi­ca, Malac­le­mys ter­ra­pin článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 8, No. 1, p. 1933 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Hemic­hro­mis frem­pon­gi, Hemic­hro­mis cris­ta­tus, Hemic­hro­mis pay­nei, Hemic­hro­mis stel­li­fer, Hemic­hro­mis letor­ne­au­xi, cel­ko­vý pre­hľad rodu Hemic­hro­mis, Chan­na mic­ro­pel­tes, Emys orbi­cu­la­ris capo­lon­goi, Grap­te­mys pse­udo­ge­og­rap­hi­ca, Malac­le­mys ter­ra­pin článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 8, No. 1, p. 3436 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Rast­li­ny v akvá­riu, Vesi­cu­la­ria duy­ana, Bol­bi­tis hue­de­lo­tii, rod Trop­he­us, Trop­he­us bri­char­di Karim­ba, Kigo­ma, Kipi­li, Ulwi­le, Mpimb­we, Uji­ji, Beh­ga, Kale­mie, Kari­la­ni, Kipam­pa, Mala-​Garasi, Mikon­ga, Mto­si, Mvu­na, Yun­gu, Zai­re, Trop­he­us dubo­isi Kari­la­ni článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 8, No. 1, p. 3637 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Trop­he­us dubo­isi maswa, Trop­he­us moorii Chi­lan­ga, Chim­ba, Ilan­gi, Kala, Kala Red Rain­bow, Kapam­pa, Mpu­lun­gu, Muzum­ba, Blo­odth­ro­at, Cape Chai­ti­ka, Blue Rain­bow, Kache­se, Kalam­bo, Lufu­bu, Lufu­bu Out­let, Moli­ro, Mura­go, Muzum­ba, Sum­bu, Chi­pim­bi článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 8, No. 1, p. 37 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Trop­he­us moorii Kape­re Red Rain­bow, Kasan­ga Red Rain­bow, Kasan­ga, Tan­za­nian Red Rain­bow, Kato­to, Kiku, Livua, Lupo­ta, Mala­sa, Muzi, Nan­gu, Gol­den Kalam­bo, Kati­li, Kisam­ba­la, Mbi­ta, Mto­si, Muton­dwe, Nun­do Head, sama­zi, Zon­gwe, Wam­pem­be, Trop­he­us pol­li článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 8, No. 1, p. 3742 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Trop­he­us wim­pel (flag) moorii, Trop­he­us sp. black, Aco­mys cahi­ri­nus, Začí­na­me s tera­ris­ti­kou, Dynas­tes her­cu­les, Dynas­tes neptu­nus, Chov axo­lot­lov, Epic­ra­tes cench­ria gai­gei, Epic­ra­tes cench­ria cench­ria, Epic­ra­tes cench­ria mau­rus, Sphe­no­don punc­ta­tus článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 8, No. 1, p. 4356 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Pyt­hon molu­ris Albi­no leopard, Pyt­hon molu­ris zig­zag, Sexu­ál­ne sprá­va­nie mod­li­viek – Man­to­dea článok

Klaus Pay­san Akvá­ri­ové ryby 1996 Mla­dé letá Bra­ti­sla­va akva­ris­ti­ka SLO akva­ris­ti­ka, sys­tém rýb prí­ruč­ka 8006007322

2000 Aqu­ate­ra, Vol. 6, No. 2, p. 220 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Johann Natte­rer, Auqi­dens pul­cher, Hyp­soph­rys Nica­ra­gu­en­sis, Výstav­ba betó­no­vé­ho okras­né­ho jazier­ka, Per­le­ťov­ky Gym­no­ge­op­ha­gus, Belo­ne­sox beli­za­nus, ple­seň, Zho­to­ve­nie pôd­ne­ho bio­lo­gic­ké­ho fil­tra, Amau­ro­des pas­se­ri­ni, Poto­sia spe­cu­li­fe­ra článok

2000 Aqu­ate­ra, Vol. 6, No. 2, p. 2150 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Phry­nops geoff­ro­anus, Phry­nops gib­bus, Phry­nops hila­rii, Pla­te­mys pla­ty­cep­ha­la, roz­ší­re­nie Che­li­dae – mata­ma­to­vi­té, Boa cons­tric­tor, Zákla­dy cho­vu cha­me­le­ónov, poru­chy znáš­ky u pla­zov – POES/​POFS syn­dróm, Gek­ko pet­ri­co­lus, Chov hadov, Gek­ko gec­ko článok

2000 Aqu­ate­ra, Vol. 6, No. 3, p. 223 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Nanoc­hro­mis trans­ves­ti­tus, Pou­ži­tie jazier­ka pre živo­rod­ky, Lase­ro­vé osvet­le­nie akvá­ria, Vie­ja macu­li­cau­da, Pes­to­va­nie rast­lín pomo­cou CO2, Hyg­rop­hi­la sali­ci­fo­lia, Goliat­hus mele­ag­ris, Che­lorr­hi­na sava­gei, Pelo­me­du­sa sub­ru­fa, Pelu­si­os sub­ni­fer článok

2000 Aqu­ate­ra, Vol. 6, No. 3, p. 2442 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Podoc­ne­mis sex­tu­ber­cu­la­ta, roz­ší­re­nie Pelo­me­du­si­dae – Tere­ko­vi­té, Caret­to­che­lys inculp­ta, Zákla­dy cho­vu cha­me­le­ónov II., eto­ló­gia Boa cons­tric­tor, Lepi­do­dac­ty­lus lugub­ris, Lepi­do­dac­ty­lus lugub­ris lugub­ris, Lepi­do­dac­ty­lus lugub­ris inter­me­dius, Chov hadov článok

2000 Aqu­ate­ra, Vol. 6, No. 3, p. 4246 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Podoc­ne­mis sex­tu­ber­cu­la­ta, roz­ší­re­nie Pelo­me­du­si­dae – Tere­ko­vi­té, Caret­to­che­lys inculp­ta, Zákla­dy cho­vu cha­me­le­ónov II., eto­ló­gia Boa cons­tric­tor, Lepi­do­dac­ty­lus lugub­ris, Lepi­do­dac­ty­lus lugub­ris lugub­ris, Lepi­do­dac­ty­lus lugub­ris inter­me­dius, Chov hadov článok

2000 Aqu­ate­ra, Vol. 6, No. 4, p. 214 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Novo­gu­inej­ské dúhov­ky, Iriat­he­ri­na wer­ne­ri, Mela­no­ta­e­nia pra­e­cox, Chov Ser­ra­sal­mus natte­re­ri, Hap­loc­hro­mis bur­to­ni, asfy­xia – zrých­le­né ťaž­ké dýcha­nie, plá­vu­jú při hla­di­ne, lapa­jú po dychu, Výro­ba CO2 v domá­cich pod­mien­kach, Pan­to­don buch­ho­li článok

2000 Aqu­ate­ra, Vol. 6, No. 4, p. 1542 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Aequ­idens tet­ra­me­rus, Aequ­idens metae, Hyp­se­le­ca­ra tem­po­ra­lis, Roz­ší­re­nie čaľa­de Caret­to­che­ly­i­dae – karet­ko­vi­té, Caret­ta caret­ta, Eret­mo­che­lys imbri­ca­ta, vypúš­ťa­nie do oce­ánu, Tet­ra­odon­ti­dae, Boa cons­tric­tor – veľ­had krá­ľov­ský, Cosym­bous pla­ty­urus článok

2000 Aqu­ate­ra, Vol. 6, No. 4, p. 4351 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Codia­e­um varie­ga­tum, Chov Lei­ohe­te­ro­don mada­gas­ca­rien­sis, Cro­ta­lus duris­sus článok

2000 Aqu­ate­ra, Vol. 6, No. 5, p. 15 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Sagit­ta­ria gra­mi­nea var. pla­typ­hyl­la – šípat­ka trá­vo­lis­tá, Tet­ra­odon­ti­dae, Che­lich­tis asel­lus, Che­lon­don flu­via­ti­lis, tet­ra­odon tra­an­co­rius, Monot­re­tus tra­van­co­rius, Tet­ra­odon palm­be­gen­sis, Cari­no­tet­ra­odon lor­te­ri, Tet­ra­odon schou­te­de­ni článok

2000 Aqu­ate­ra, Vol. 6, No. 5, p. 521 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Tet­ra­odon line­a­tus, Tet­ra­odon mbu, Tet­ra­odon miu­rus, Juli­doc­hro­mis rega­ni, Tan­ga­ni­ka, Juli­doc­hro­mis orna­tus, Juli­doc­hro­mis dick­fel­di, Xip­hop­ho­rus xip­hi­dium – pla­ta mečí­ko­vá, Vie­ja macu­li­cau­da, Roz­ší­re­nie čaľa­de Che­lo­ni­dae, Caret­ta caret­ta článok

2000 Aqu­ate­ra, Vol. 6, No. 5, p. 2127 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Caret­ta caret­ta cerat­ta, Caret­ta caret­ta gigas, Che­lo­nia agas­si­zii, Che­lo­nia mydas, Eret­mo­che­lys imbri­ca­ta imbri­ca­ta, Eret­mo­che­lys imbri­ca­ta bis­sa, Lepi­do­che­lys kem­pii, Lepi­do­che­lys oli­va­cea, Nata­tor dep­res­sa, Che­lyd­ra ser­pen­ti­na, Mac­roc­le­mys tam­minc­kii článok

2000 Aqu­ate­ra, Vol. 6, No. 5, p. 2835 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Roz­ší­re­nie čeľa­de Che­lyd­ri­dae – Kaj­man­ko­vi­té, Che­lyd­ra ser­pen­ti­na sep­ren­ti­na, Che­lyd­ra ser­pen­ti­na acu­ti­ros­tris, Che­lyd­ra sep­ren­ti­na osce­ola, Che­lyd­ra sep­ren­ti­na ros­sig­no­nii, Mac­roc­le­mys tem­minc­kii, Boa cons­tric­tor – veľ­had krá­ľov­ský článok

2000 Aqu­ate­ra, Vol. 6, No. 5, p. 3647 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO More­lia spi­lo­ta varie­ga­ta, Hemit­he­co­nyx cau­di­cin­tus – gekon­čík páso­chvos­tý, Chov hadov, Vipe­ra ammo­dy­tes článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 7, No. 1, p. 223 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Geop­ha­gus bra­si­lien­sis, cho­ro­ba oodi­nia, para­zit Pis­ci­no­odi­nium pil­lu­la­re – st. Oodi­nium pil­lu­la­ris – vel­vet dise­a­se, gold dust dise­a­se, roz­ší­re­nie Chi­ne­mys ree­ve­sii, rož­ší­re­nie Cuora ambo­inen­sis, Cuora fla­vo­mar­gi­na­ta – kuora žlto­ok­ra­jo­vá článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 7, No. 1, p. 2440 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Cuora gal­bi­nif­rons – kuora viet­nam­ská, Cycl­me­ys den­ta­ta, Geoc­le­mys hamil­to­nii, Pse­udot­rop­he­us elon­ga­tus – mbu­na, Chov tro­pic­kých mod­li­viek, Cre­ob­ro­ter pic­ti­pen­nis, hadiar­ka Lam­pro­pel­tis trian­gu­lum sina­lo­ae, pso­hla­vec ori­noc­ký – Coral­lus enyd­ris enyd­ris článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 7, No. 1, p. 4148 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Neolu­ca­nus swin­ho­ei, Odon­to­la­bis siva, veľ­had krá­ľov­ský – Boa cons­tric­tor článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 7, No. 2, p. 130 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO tla­mo­vec Met­rac­li­ma auro­ra, Astro­no­tus ocel­la­tus, Para­che­i­ro­dom inne­si, Para­che­i­ro­dom axel­ro­dii, mor­ské akvá­ri­um, Geomy­da spen­gle­ri, Heose­mys gran­dis, Geomy­da gran­dis, Heose­mys spi­no­sa, Geomy­da spi­no­sa, Mala­y­emys subt­ri­ju­ga, Poeci­lia dau­li článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 7, No. 2, p. 3442 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO veľ­had krá­ľov­ský, Boa cons­tric­tor, dvo­re­nie veľ­ha­dov, páre­nie veľ­ha­dov, Xeno­pus lae­vis, pazúr­nat­ka vod­ná, Acha­ti­na acha­ti­na, Acha­ti­na fuli­ca, Acha­ti­na mar­gi­na­ta, lis­tov­ka strap­ka­tá, pako­byl­ka aus­trál­ska, Exta­to­so­ma tia­ra­tum, her­pe­to­fau­na Jos­hua Tree článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 7, No. 2, p. 4270 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Uro­sau­rus orna­tus, Cal­li­sau­rus dra­co­no­ides rho­dos­tic­tus, chov tro­pic­kých mod­li­viek Stag­mo­man­tis caro­li­na článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 7, No. 3, p. 112 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO juho­ame­ric­ké sum­če­ky, Hop­los­ter­num lit­to­ra­le, Pte­ry­gop­licht­hys punc­ta­tus, Ancis­trus sp., Pime­lo­dus sp. cf. blo­chi, Pime­lo­dus orna­tus, chov Dro­sop­hi­la mela­no­gas­ter, živo­rod­ka čiar­ko­va­ná – Poeci­lia hete­ran­dria, Mor­ské akvá­ri­um III., kra­by, pus­tov­níc­ke raky článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 7, No. 3, p. 1328 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Pachyg­rap­sus mar­mo­ra­tus, Maia squ­ina­do, Car­ci­nus mae­nas, Erip­hia spi­nif­rons, Pagu­ris­tes ocu­la­tus, Hep­se­tus ode­oe, Zaria­ďu­je­me akvá­ri­um, III. časť, spí­na­cie hodi­ny, fil­ter, ohrie­vač, Mau­re­mys cas­pi­ca, Mau­re­mys jaja­po­ni­ca, Mau­re­mys lep­ro­sa, Mau­re­mys muti­ca článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 7, No. 3, p. 2940 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO odpe­ňo­vač, Acha­ti­ny, For­na­si­nius for­na­si­nii, Mecy­norr­hi­na obert­hu­ri, Boa cons­tric­tor, Eury­cant­ha cal­ca­ra­ta – pako­byl­ka drap­ľa­vá, gekón zama­to­vý článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 7, No. 3, p. 4148 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Teri­to­riál­ne sprá­va­nie mod­liv­ky zele­nej – Man­tis reli­gi­osa v polo­pri­ro­dze­ných pod­mien­kach, apo­se­ma­tiz­mus – hro­zi­vá póza, bojo­vá fáza, Hep­re­to­fau­na Jos­hua Tree článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 7, No. 5, p. 123 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Mor­ské akvá­ri­um V., chov sasa­niek a mäk­ký­šov, Tra­hi­ry, Hop­lias mala­ba­ri­cus, plos­ku­li­ce, ploš­ten­ky, pla­ná­rie, nezma­ry, Tho­richt­hys mee­ki, Polyp­te­ri­dae, Dasy­ati­dae, Nan­nos­to­mus espei, Pyxi­dea mou­ho­tii, Sie­ben­roc­kiel­la cras­si­col­lis článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 7, No. 5, p. 2339 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Roz­ší­re­nie čeľa­de Bata­gu­ri­dae, Pel­vi­cac­hro­mis tae­nia­tus, Boa cons­tric­tor – sta­rost­li­vosť o mlá­ďa­tá a ich evi­den­cia, Carau­sius moro­sus – Dixip­pus moro­sus – pako­byl­ka indic­ká, Ende­mic­ké jaš­te­ri­ce rodu Gal­lo­tia z Kanár­skych ostro­vov, Pyt­hon molu­rus článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 7, No. 5, p. 3950 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Pty­cho­zo­on liono­tum, pies­ko­mil mon­gol­ský – Meri­ones ungu­icu­la­tus článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 7, No. 6, p. 230 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Jenyn­sia mul­ti­den­ta­ta – živo­rod­ka, cich­li­dy rodu Trop­he­us, Šťuč­ka dage­to­va – Epi­pla­tys dage­ti mon­ro­viae, Cele­be oča­mi akva­ris­tu a tera­ris­tu, Mor­ské akvá­ri­um VI. – chov rýb, Chry­se­mys pic­ta, Dei­ro­che­lys reti­cu­la­ria, Emys orbi­cu­la­ris, Heros seve­rus článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 7, No. 6, p. 3060 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Zimo­va­nie Vipe­ra berus berus v Níz­kych Tat­rách, Mas­to­mys cou­cha – kry­sa malá, Lam­po­nius gue­ri­ni, Pyt­hon molu­ris, pod­mien­ky cho­vu. článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 8, No. 2, p. 25 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Úspeš­ný chov ter­čov­cov, Dis­cus, zalo­že­nie akvá­ria, sub­strát, deko­rá­cia, najv­hod­nej­ší drob­ný štrk 12 mm, Cla­dop­ho­ra, výživ­ný sub­strát LAVALIT, samo­ras­ty, man­gro­vo­vé kore­ne, boro­vi­co­vé kore­ne, kúpeľ rast­lín v man­ga­nis­ta­ne dra­sel­nom – hyper­man­gá­ne článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 8, No. 2, p. 58 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO PERMIN, Afric­ké laby­rint­ky, Mic­roc­te­no­po­ma argen­to­ven­ter, Mic­roc­te­no­po­ma con­gi­cum, Mic­roc­te­no­po­ma fas­ci­ola­tum, Mic­roc­te­no­po­ma nanum, chov nálev­ní­kov, zápach, postup­ný roz­klad sena bak­té­ria­mi Bacil­lus sub­ti­lis, pri­kr­mo­va­nie mlie­kom článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 8, No. 2, p. 914 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Tri nápad­ne podob­né dru­hy tetier: Hemi­gram­mus rho­dos­to­mus, Peti­tel­la geor­giae, Hemi­gram­mus ble­he­ri, Cryp­to­co­ry­ne affi­nis v prí­ro­de i v akvá­riu, Cryp­to­co­ry­ne affi­nis var. haer­te­li­nia­na, Cryp­to­co­ry­ne afif­nis var. affi­nis, dob­re pre­vzduš­ne­ný sub­strát článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 8, No. 2, p. 1416 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO kryp­to­ko­ry­no­vá cho­ro­ba, fyzi­olo­gic­ká reak­cia na náh­le zhor­še­nie život­ných pod­mie­nok, zosk­lo­va­te­nie lis­tov a ich násled­ný roz­klad – reak­cia na nepriaz­ni­vé pro­stre­die, Sprá­vy zo sve­ta sys­te­ma­ti­ky stre­do­ame­ric­kých cich­líd, Hero­ini, Amp­hi­lop­hus, Vie­ja článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 8, No. 2, p. 1618 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Astat­he­ros, Parat­he­rops, fyzi­olo­gic­ká reak­cia na náh­le zhor­še­nie život­ných pod­mie­nok, zosk­lo­va­te­nie lis­tov a ich násled­ný roz­klad – reak­cia na nepriaz­ni­vé pro­stre­die, Sprá­vy zo sve­ta sys­te­ma­ti­ky stre­do­ame­ric­kých cich­líd, Hero­ini, Amp­hi­lop­hus, Vie­ja článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 8, No. 2, p. 1832 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO výcho­do­af­ric­ké jazer­né cich­li­dy, mbu­na, zme­na sprá­va­nia v súvis­los­ti so zme­nou inten­zi­ty svet­la, Sade­nie akvá­ri­ových rast­lín článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 8, No. 4, p. 224 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Coli­sa labi­osa, Poeci­lo­cha­rax weitz­ma­ni, Ako na Ter­čov­ce, Tet­ro­vi­té vo Vene­zu­e­le, Labia­si­na ple­uro­ta­e­nia, Schi­zo­don fas­cia­tus, Pro­chi­lo­dus nig­ri­cans, Pro­chi­lo­dus mariae, Tate­urn­di­na ocel­li­cau­da, ste­ri­li­zá­cia vody UV žia­re­ním článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 8, No. 4, p. 2527 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Inten­zi­ta svet­la a jej pôso­be­nie na vzhľad rast­lín, Hyd­ro­c­le­is nymp­ho­ides článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 8, No. 4, p. 23 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Ara­pai­ma gigas, pras­ta­rá sku­pi­na rýb Oste­og­los­si­dae, Ara­pai­mi­dae, Oste­og­los­sum bicirr­ho­sum, dýcha aj atmo­s­fe­ric­ký kys­lík, vyhý­ba sa rých­lej­šie prú­dia­cim rie­kam, pred­nosť dáva zaka­le­ným úse­kom riek, pira­ru­cú, mož­no sú papu­ľov­ce ako cich­li­dy článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 8, No. 4, p. 35 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Nan­nos­to­mus mar­gi­na­tus mor­tent­ha­le­ri, Ako na ter­čov­ce, tet­ra neóno­vá, neón­ka čer­ve­ná, Cory­do­ras, Bro­chis, Ancis­trus, Oto­cinc­lus, Stu­ri­so­ma, Far­lo­wel­la, Rine­lo­ri­ca­ria, Lori­ca­ria, Cha­e­tos­to­ma, Apis­to­gram­ma, Mic­ro­ge­op­ha­gus, Dic­ros­sus, Apis­to­gram­mo­ides článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 8, No. 4, p. 58 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Nan­na­ca­ra, Nanoc­hro­mis, Pel­vi­cac­hro­mis, Pun­tius tet­ra­zo­na, Botia mac­ra­cant­hus, Tet­ra­odon, ska­lár a sum­ce ako rizi­ko­vá sku­pi­na pre­no­su cho­rôb na ter­čov­ce, Met­ro­ni­za­dol, Enti­zol, Spi­ro­he­xol, Clout, Tat­ra­to­nik, naj­čas­tej­šia cho­ro­ba – žiab­roh­lís­ta článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 8, No. 4, p. 813 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO moto­li­ce – Mono­ge­nea, Dac­ty­lo­gy­ri­dae, Gyro­dac­ty­li­dae, Negu­von, Maso­ten, lie­či­vá na báze Trich­lo­fo­nu, bičí­kov­ce Spi­ro­nuc­le­us symp­hy­so­do­nis, Spi­ro­nuc­le­us ele­gans, Hexa­mi­ta sal­mo­nis, Ich­ty­o­spo­ri­dium hofe­ri, Capil­la­ria pte­rop­hyl­li, Mar­kus Eli­ser Bloch článok

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 8, No. 4, p. 1450 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Sawb­wa resp­len­dens, Para­ti­lia­pia ble­e­ke­ri, Život­né pod­mien­ky rast­lín v akvá­riu, Tro­pi­ká­rium a Oce­a­ná­rium v Buda­peš­ti, Vnút­ro­zem­skou del­tou Duna­ja článok

2002 Akvá­ri­um živě, Vol. 1, No. 1, p. 410 Aqu­ap­ress s.r.o. Vráž akva­ris­ti­ka CES Scle­ro­mys­tax bar­ba­tus, Cory­do­ras pan­ta­na­len­sis, Obšír­ne o pla­tách, Xip­hop­ho­rus macu­la­tus, Xip­hop­ho­rus varia­tus, varie­ty plát, čer­ve­né oči u sam­cov, veľ­ké fareb­né roz­die­ly časo­pis 1213 – 9165

2002 Akvá­ri­um živě, Vol. 1, No. 1, p. 1011 Aqu­ap­ress s.r.o. Vráž akva­ris­ti­ka CES oplod­ne­nie pred­čas­ne vyvi­nu­tým pohlav­ný orgá­nom zaprí­či­ní nárast počtu pred­čas­ných sam­cov až celý kmeň zakr­nie, veľ­mi nezre­teľ­né nám­lu­vy, rých­le oplod­ne­nie bez väč­ších pred­chá­dza­jú­cich názna­kov, pla­ty obý­va­jú cel­kom iný pri­stor ako mečú­ne časo­pis 1213 – 9165

2002 Akvá­ri­um živě, Vol. 1, No. 1, p. 1113 Aqu­ap­ress s.r.o. Vráž akva­ris­ti­ka CES krí­že­ním divo­kej šedej pla­ty s prí­rod­ne sfar­be­ným zele­ným mečú­ňom môže vznik­núť sýto čer­ve­né potom­stvo, gény plát extrém­ne zosil­ňu­jú čer­ve­né sfar­be­nie, typus, mečúň ale­bo pla­ta?, absen­cie jed­né­ho stav­ca, duch, Krvá­ca­jú­ce srd­ce, zrkad­lo, wag­tail, tuxe­do časo­pis 1213 – 9165

2002 Akvá­ri­um živě, Vol. 1, No. 1, p. 1314 Aqu­ap­ress s.r.o. Vráž akva­ris­ti­ka CES feny­kel a soľ, tva­ry plu­tiev, wag­tail šplt, chrb­to­vá plut­va v tva­re del­ty, dlho­plut­vé for­my sú domi­nant­né, dob­re kŕme­né pla­ty potom­stvo nepre­na­sle­du­jú, divo­ké for­my plát, Xip­hop­ho­rus ander­si, Xip­hop­ho­rus cou­chia­nus, Xip­hop­ho­rus mil­le­ri časo­pis 1213 – 9165

2002 Akvá­ri­um živě, Vol. 1, No. 1, p. 1431 Aqu­ap­ress s.r.o. Vráž akva­ris­ti­ka CES Xip­hop­ho­rus xip­hi­dium, Maj­strov­stvá sve­ta v prí­rod­nej akva­ris­ti­ke, Takas­hi Ama­no, Akva­ris­ti­ka na rus­kom vidie­ku, vlast­no­ruč­ný inku­bá­tor, Bie­le ter­čov­ce z Tchaj­wa­nu, Kali­go­no, Nim­boc­hro­mis, Nim­boc­hro­mis living­sto­nii, Nim­boc­hro­mis fus­co­ta­e­nia­tus časo­pis 1213 – 9165

2002 Akvá­ri­um živě, Vol. 1, No. 1, p. 3133 Aqu­ap­ress s.r.o. Vráž akva­ris­ti­ka CES Nim­boc­hro­mis lin­ni, Nim­boc­hro­mis venus­tus, Nim­boc­hro­mis polys­tig­ma, spô­so­by lovu, číha­nie na ska­lách, zahra­bá­va­nie do pies­ku, Kali­go­no, spáč, napo­do­bo­va­nie mŕt­ve­ho sta­vu, roz­pa­da­jú­cej sa ryby, polo­ži sa na stra­nu a čaká časo­pis 1213 – 9165

2002 Akvá­ri­um živě, Vol. 1, No. 1, p. 3435 Aqu­ap­ress s.r.o. Vráž akva­ris­ti­ka CES Hap­loc­hro­mis – Cyr­to­ca­ra – Nim­boc­hro­mis, teri­to­riál­ne Nim­boc­hro­mis fus­co­ta­e­nia­tus, obdi­vud­hod­ná chuť k jed­lu, Scia­e­noc­hro­mis, Copa­dic­hro­mis, Myloc­hro­mis, Cyp­ho­ti­la­pia fron­to­sa, Cam­psoc­hro­mis cae­ru­le­us, Para­ti­la­pia ble­e­ke­ri časo­pis 1213 – 9165

2002 Akvá­ri­um živě, Vol. 1, No. 1, p. 3543 Aqu­ap­ress s.r.o. Vráž akva­ris­ti­ka CES zmie­ša­ný poter – cudzie jedin­ce, vod­ná orchi­dej Spi­rant­hes odo­ra­ta, Sú pira­ne zabi­já­ci, Pygo­cen­trus natte­re­ri, Ser­ra­sal­mi­dae, Pia­rac­tus bra­chy­po­mus, hlav­ný nepria­teľ kaj­man, zde­ci­mo­va­nie kaj­ma­nov – pre­mno­že­nie pira­ní, Pygo­cen­trus cari­ba časo­pis 1213 – 9165

2002 Akvá­ri­um živě, Vol. 1, No. 1, p. 4344 Aqu­ap­ress s.r.o. Vráž akva­ris­ti­ka CES spô­sob živo­ta pira­ní, korisť pod­rob­ne pre­skú­ma, hla­vou sme­rom ku koris­ti, optic­ké pries­to­ro­vé vní­ma­nie, rešpekt pira­ne pred zra­ne­ním – hej­no nikdy neza­ú­to­čí súčas­ne, nedô­ver­či­vá pira­ňa si potra­vu nevší­ma aj keď je vyhla­do­va­ná časo­pis 1213 – 9165

2002 Akvá­ri­um živě, Vol. 1, No. 1, p. 4450 Aqu­ap­ress s.r.o. Vráž akva­ris­ti­ka CES príp­ra­va vod­ca k zaú­to­če­niu na korisť trvá dlho, postr­ko­va­nie ku koris­ti, ak neprij­me vod­ca potra­vu, odmiet­nu ju aj ostat­ní, Záži­tok z cho­vu ter­čov­cov, Neón­ky Para­che­i­ro­don inne­si, mini­mál­ny počet 1012 kusov, zdr­žu­jú sa v dol­nej čas­ti akvá­ria, nádrž časo­pis 1213 – 9165

2002 Akvá­ri­um živě, Vol. 1, No. 1, p. 5055 Aqu­ap­ress s.r.o. Vráž akva­ris­ti­ka CES výme­na vody, chov neóniek, odchov, Para­che­i­ro­don simu­lans, Hyp­hes­syb­ry­con, pra­vé hej­no­vé ryby len krát­ko po pre­lo­ve­ní, ale­bo v prí­tom­nos­ti drav­cov, raše­li­na, CaSO4, MgSO4, elek­tric­ká vodi­vosť, zvý­še­nie vodi­vos­ti časo­pis 1213 – 9165

2002 Akvá­ri­um živě, Vol. 1, No. 1, p. 5661 Aqu­ap­ress s.r.o. Vráž akva­ris­ti­ka CES myko­bak­te­ri­ó­za – rybia tuber­ku­ló­za u Poeci­lia sphe­nops, Poeci­lia veli­fe­ra, Poeci­lia lati­pin­na, zoonos­ná cho­ro­ba, Mol­ly con­co­lor, Belo­no­tia nasset­ti, Apis­to­gram­ma caca­tu­oides, Stav­ba záh­rad­ných jazie­rok, Neri­ti­na zeb­ra, kame­ni­té pod­lo­žie časo­pis 1213 – 9165

2002 Akvá­ri­um živě, Vol. 1, No. 1, p. 6164 Aqu­ap­ress s.r.o. Vráž akva­ris­ti­ka CES vypl­ne­nie pies­kom, netka­ná tex­tí­lia, pre­zi­mo­va­nie, hĺbe­nie do nezá­mrz­nej hĺb­ky, Lym­na­ea slan­ga časo­pis 1213 – 9165

2001 Aqu­ate­ra, Vol. 7, No. 4, p. 218 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Xip­hop­ho­rus malin­che, Mor­ské akvá­ri­um, Psie ryby, Rhap­hi­odon, Hyd­ro­par­dus, cyno­don gib­bus, Hyd­ro­ly­cus arma­tus, Hyd­ro­ly­cus vul­pi­nus, Met­riac­li­ma est­he­rae red red článok

2002 Aqu­ate­ra, Vol. 8, No. 6, p. 29 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Malaj­zia, Ras­bo­ra tri­li­ne­a­ta, Poro­pun­tius laoen­sis, Cyc­lo­che­i­licht­hys apo­gon, Ham­pa­la mac­ro­le­pi­do­ta, Bar­bo­des sch­wa­nen­fel­di, Osph­to­ne­mus gora­my, rie­ka Taham, povo­die Tem­be­lin­gu, O podob­ných pan­cier­níč­koch Cory­do­ras, Cory­do­ras aman­da­ja­nea článok

2002 Aqu­ate­ra, Vol. 8, No. 6, p. 916 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Cory­do­ras cryp­ti­cus, Cory­do­ras bico­lor, Cory­do­ras dup­li­ca­re­us, Cory­do­ras ser­ra­tus, Stre­do­ame­ric­ká cich­li­da Amp­hi­lop­hus cit­ri­nel­lus, spô­sob odcho­vu ako u Symp­hy­so­don pomo­cou vylu­čo­va­né­ho sek­ré­tu článok

2002 Aqu­ate­ra, Vol. 8, No. 6, p. 1623 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO pri nedos­tat­ku potra­vy malé jedin­ce ohry­zá­va­jú rodi­čom pokož­ku a plut­vy – môže tak­mer chý­bať anál­na plut­va, Ako na ter­čov­ce, Cryp­to­co­ry­ne affi­nis, Cryp­to­co­ry­ne par­va, Cryp­to­co­ry­ne pet­chii, Cryp­to­co­ry­ne pon­te­de­ri­fo­lia, Cryp­to­co­ry­ne cris­pa­tu­la článok

2002 Aqu­ate­ra, Vol. 8, No. 6, p. 2351 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Cryp­to­co­ry­ne ton­ki­nen­sis, Cryp­to­co­ry­ne wend­tii, Cory­do­ras hab­ro­sus, Cory­do­ras sumu­la­tus, vyvá­dza­li ako keď psa pus­tíš z reťa­ze, Geop­ha­gus juru­pa­ri, Maj­strov­stvá Slo­ven­ska živo­ro­diek 2002 článok

2003 Aqu­ate­ra, Vol. 9, No. 1, p. 110 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Malaj­zia, Bar­bo­des late­ris­tri­ga, Mys­ta­co­le­ucus mar­gi­na­tus, Tor tam­bro­ides, Kla­rias teys­man­ni, hado­hla­vec Chan­na lucius, Mela­noc­hro­mis aura­tus, mbu­na cich­li­dy, Mela­noc­hro­mis johan­nii, Pse­udot­rop­he­us davie­si, Mela­noc­hro­mis inter­rup­tus článok

2003 Aqu­ate­ra, Vol. 9, No. 1, p. 1036 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Mela­noc­hro­mis sp. chi­su­mu­lu johan­nii, plá­va­jú­ca ele­ment­ka, Cory­do­ras dup­li­ca­re­us, Cory­do­ras simi­lis, Hyg­rop­hi­la corym­bo­sa, Hyg­rop­hi­la sali­ci­fo­lia, Súťaž­né výsta­vy živo­ro­diek v roku 2003 článok

2003 Aqu­ate­ra, Vol. 9, No. 2, p. 24 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Alto­lam­pro­lo­gus cal­vus, Lam­pro­lo­gus Scilt­hu­is, 1871, Neolam­pro­lo­gus, Lepi­di­olam­pro­lo­gus, Pale­olam­pro­lo­gus, Varia­bi­lic­hro­mis, Alto­lam­pro­lo­gus, neocho­ta sa trieť, kľud­ný druh, ľaka­vý druh, vytie­ra sa do dutín, nezne­sú cudzích sam­cov článok

2003 Aqu­ate­ra, Vol. 9, No. 2, p. 412 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO požie­ra ikry iných dru­hov, Sys­te­ma­ti­ka živo­ro­diek, Cyp­ri­no­don­ti­for­mes, Athe­ri­ni­for­mes, Belo­ni­for­mes, Mugi­li­for­mes, neži­vo­rod­ké dru­hy živo­ro­diek, Anab­le­pi­dae, Anab­leps, Jenyn­sia, Ozy­go­nec­tes, Poeci­li­nae, Empet­richt­hy­i­i­nae, Goode­i­nae článok

2003 Aqu­ate­ra, Vol. 9, No. 2, p. 1222 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO nesys­té­mo­vý taxón živo­rod­ky, prí­buz­nosť ku kap­ro­zúb­kam, Hyme­no­chi­rus cur­ti­pes, Cory­do­ras ster­bai, Cory­do­ras haralds­chult­zi, moli­ce, grin­dal, napo­dob­ňo­va­nie obdo­bia daž­ďov, stuč­ne­nie niten­ka­mi a patent­ka­mi, Cory­do­ras gos­sei, Plô­dik ako fil­ter článok

2003 Aqu­ate­ra, Vol. 9, No. 2, p. 22 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO sito – pôrod­nič­ka článok

2003 Aqu­ate­ra, Vol. 9, No. 3, p. 250 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Bet­ta pug­nax, Cory­do­ras adol­foi, Neolam­pro­lo­gus bri­char­di, Kos­ta­ri­ka, Xip­hop­ho­rus varia­tus, Ludwi­gia repens, Lobel­la splen­dens, Ehe­im článok

2003 Aqu­ate­ra, Vol. 9, No. 4, p. 217 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Za živo­rod­ka­mi v Kos­ta­ri­ke, Asty­anax bima­cu­la­tus, Poeci­lia she­nops, prí­rod­né for­my, Poeci­lop­sis fas­cia­tus, Gobi­omo­rus dor­mi­tor, Hero­ti­la­pia mul­tis­pi­no­sa, Pte­rop­hyl­lum sca­la­re, Pte­rop­hyl­lum eime­kei, Apo­no­ge­ton, Neolam­pro­lo­gus lele­upi lon­gi­or článok

2003 Aqu­ate­ra, Vol. 9, No. 4, p. 1750 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Cory­do­ras cf aene­us oran­ge, Roz­mno­žo­va­nie Toxo­tes jacu­lat­rix článok

2003 Aqu­ate­ra, Vol. 9, No. 5, p. 214 MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Dor­mi­ta­tor macu­la­tus, Tate­urn­di­na ocel­li­cau­da, Gobi­omo­rus dor­mi­tor, Gobi­omo­rus late­ra­lis, Mogurn­da mogurn­da, Hyp­se­le­ot­ris com­pres­sus, Hyp­se­le­ot­ris modes­tus, Ele­otrs leb­re­to­nis, Asty­anax leopol­di, fil­trá­cia Ehe­im, Nire­nie nezma­rov a plos­kúk článok

2003 Aqu­ate­ra, Vol. 9, No. 5, p. 14 – MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO Ako na ter­čov­ce, Uaru amp­hia­cant­ho­ides, Lysi­ma­chia num­mu­la­ria, Ment­ha cris­pa v akvá­riu, mach, Eich­hor­nia cras­si­pes, Domá­ce teres­tric­ké rast­li­ny v akvá­riu článok

2003 Aqu­ate­ra, Vol. 9, No. 2, p. MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO článok

2003 Aqu­ate­ra, Vol. 9, No. 2, p. MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO článok

2003 Aqu­ate­ra, Vol. 9, No. 2, p. MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO článok

2003 Aqu­ate­ra, Vol. 9, No. 2, p. MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO článok

2003 Aqu­ate­ra, Vol. 9, No. 2, p. MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO článok

2003 Aqu­ate­ra, Vol. 9, No. 2, p. MaV Ban­ská Bys­tri­ca akva­ris­ti­ka, tera­ris­ti­ka, cho­va­teľ­stvo SLO článok

Haroo Hie­ro­ni­mus Živo­rod­ky 1999 VAŠUT Pra­ha akva­ris­ti­ka CES živo­rod­ky, chov, odchov, šľach­te­nie, Poeci­la, Mol­ly, Xip­hop­ho­rus, pla­ty, gup­ky, mečú­ne kniž­ka 8072360892

Use Facebook to Comment on this Post