2006, 2006-2010, Akvaristika, Časová línia, Chovne, Organizmy, Príroda, Ryby, Živočíchy

Imro a Karin Fuljerovci

skala
Hits: 6903

Pri­znám sa, že afric­ké cich­li­dy sú moje obľú­be­né ryby. Veľ­mi dlho som sa chys­tal k Imro­vi do Byt­če na náv­šte­vu a už ma veľ­mi škre­lo, že za tie roky, čo cho­vám Afri­ku, som ešte u Imra nebol. 8.5.2008 sa zapí­sal do môj­ho akva­ris­tic­ké­ho živo­ta veľ­ký­mi pís­me­na­mi – nav­ští­vil som Ful­je­rov­cov. Imro je fana­tik, kto­rý svo­je ryby zbož­ňu­je. K tej­to veľ­kej záľu­be pri­tia­hol aj svo­ju man­žel­ku, kto­rá svoj­ho man­že­la nie­len pod­po­ru­je, ale akva­ris­ti­ku aj vyko­ná­va. Karin jed­no­du­cho pat­rí ku Imro­vi a oba­ja pat­ria ku svo­jim rybám. Pre­to čas­to ak poviem Ful­jer, tak je v tom aj Karin. Nikdy dote­raz som nepoz­nal taký­to zohra­tý akva­ris­tic­ký pár. Mož­no aj pre­to som od nich odchá­dzal taký pre­sved­če­ný, že táto náv­šte­va bola pek­ná, zmys­lu­pl­ná, a že sa sem čosko­ro vrá­tim. Imro, čo ma ešte viac teší, má klad­ný vzťah nie­len ku rybám, ale aj k iným živým tvo­rom, dokon­ca sa tým­to záuj­mom aj venuje.

Vte­dy sa Imro roz­ši­ro­val, sta­via nové dve miest­nos­ti, priaz­niv­ci afric­kých cich­líd sa majú na čo tešiť. Veľa tomu už nechý­ba. Ťaž­ko opí­sať, čo sa dá uňho nájsť. Už len keď spo­me­niem 8 – 10 foriem Trop­he­usov, tak sa dvih­ne obo­čie všet­kým, kto­rí majú tuše­nie, o aké ryby ide. Z iných piko­šiek spo­me­niem napr. Caloc­hro­mis mela­nos­tig­ma, Enan­ti­opus mela­no­ge­nys, via­ce­ro foriem Cyp­ho­ti­la­pia gib­be­ro­sa, Cha­li­noc­hro­mis ndho­boi. Srd­co­vou zále­ži­tos­ťou sú ale pre Imra aulo­no­ka­ry. V kaž­dom prí­pa­de sa tu dá nájsť kvan­tum zau­jí­ma­vých a krás­nych rýb. Imro sor­ti­ment aj dosť obmie­ňa, tak­že vždy sa náj­de dob­rý dôvod prí­sť zno­vu. Ja som sa vyte­šo­val celý deň, až ma muse­li vyhnať ;-). Verím, že foto­gra­fie a video­záz­nam vás pre­sved­čia o tom, že Ful­jer je znač­ka kvality.

Ful­je­rov­ci majú svo­je strán­ky s príz­nač­ným náz­vom www​.cich​lid​.sk. Je urči­te zau­jí­ma­vé, že v ponu­ke majú aj divo­ké odchy­ty rýb, a to je naozaj rari­ta. Pre cho­va­te­ľa, kto­rý to mys­lí s ryba­mi váž­ne, to je veľ­mi dob­rá mož­nosť, ako prí­sť ku skve­lým chov­ným rybám. Okrem toho ponú­ka­jú napr. krmi­vá O.S.I., poza­dia do akvá­rií ​“Back to Natu­re”, ale napr. aj zahra­nič­nú akva­ris­tic­kú literatúru.

I admit that Afri­can cich­lids are my favo­ri­te fish. I had long plan­ned to visit Imro in Byt­ča, and I was itching to go becau­se in all the years I’ve been kee­ping Afri­can fish, I had never been to Imro­’s pla­ce. May 8, 2008, was a big day in my fish­ke­e­ping life – I visi­ted the Ful­jer fami­ly. Imro is a fana­tic who ado­res his fish. His gre­at pas­si­on has also dra­wn his wife, who not only sup­ports him but also prac­ti­ces aqu­aris­tics her­self. Karin sim­ply belo­ngs with Imro, and both belo­ng with the­ir fish. Tha­t’s why whe­ne­ver I say Ful­jer, Karin is also part of it. I had never met such a well-​coordinated aqu­arist coup­le befo­re. Per­haps tha­t’s why I left so con­vin­ced that this visit was nice, mea­ning­ful, and that I would return here soon. What makes me even hap­pier, Imro not only has a posi­ti­ve rela­ti­ons­hip with fish but also with other living cre­a­tu­res, he even devo­tes him­self to this interest.

At that time, Imro was expan­ding, buil­ding two new rooms; fans of Afri­can cich­lids have somet­hing to look for­ward to. The­re isn’t much left. It’s hard to desc­ri­be what you can find the­re. Just men­ti­oning 8 – 10 forms of Trop­he­us rai­ses the eyeb­ro­ws of all tho­se who have an ink­ling of what kind of fish they are. Among other deli­ca­cies, I’ll men­ti­on Caloc­hro­mis mela­nos­tig­ma, Enan­ti­opus mela­no­ge­nys, seve­ral forms of Cyp­ho­ti­la­pia gib­be­ro­sa, Cha­li­noc­hro­mis ndho­boi. But Imro­’s heart belo­ngs to aulo­no­ca­ras. In any case, you can find a mul­ti­tu­de of inte­res­ting and beau­ti­ful fish here. Imro often chan­ges his assort­ment, so the­re­’s alwa­ys a good rea­son to come back. I was looking for­ward to it all day, they had to kick me out ;-). I belie­ve that the pho­tos and video recor­dings will con­vin­ce you that Ful­jer stands for quality.

The Ful­jer fami­ly has the­ir web­si­te with the cha­rac­te­ris­tic name www​.cich​lid​.sk. It’s cer­tain­ly inte­res­ting that they also offer wild-​caught fish, which is tru­ly a rari­ty. For a fish kee­per who takes fish seri­ous­ly, this is a very good oppor­tu­ni­ty to get excel­lent bre­e­ding fish. In addi­ti­on, they offer, for exam­ple, O.S.I. food, ​“Back to Natu­re” aqu­arium backg­rounds, as well as fore­ign aqu­arium literature.

Ich gebe zu, dass afri­ka­nis­che Bunt­bars­che mei­ne Lieb­lings­fis­che sind. Ich hat­te lan­ge gep­lant, Imro in Byt­ča zu besu­chen, und ich brann­te darauf zu gehen, denn in all den Jah­ren, in denen ich afri­ka­nis­che Fis­che hal­te, war ich noch nie bei Imro zu Hau­se gewe­sen. Der 8. Mai 2008 war ein gro­ßer Tag in mei­nem Aqu­arium­le­ben – ich besuch­te die Ful­jer Fami­lie. Imro ist ein Fana­ti­ker, der sei­ne Fis­che vere­hrt. Sei­ne gro­ße Lei­den­schaft hat auch sei­ne Frau ange­zo­gen, die ihn nicht nur unters­tützt, son­dern auch selbst Aqu­aris­tik bet­re­ibt. Karin gehört ein­fach zu Imro, und bei­de gehören zu ihren Fis­chen. Des­halb ist immer, wenn ich Ful­jer sage, auch Karin dabei. Ich hat­te zuvor noch nie ein so gut ein­ges­piel­tes Aqu­ari­is­ten­pa­ar get­rof­fen. Viel­le­icht bin ich des­halb so über­ze­ugt gegan­gen, dass die­ser Besuch schön und sinn­voll war und dass ich bald wie­der­kom­men wür­de. Was mich noch glück­li­cher macht, Imro hat nicht nur eine posi­ti­ve Bez­ie­hung zu Fis­chen, son­dern auch zu ande­ren Lebe­we­sen, er wid­met sich die­sem Inte­res­se sogar.

Zu die­ser Zeit erwe­i­ter­te Imro sein Zuhau­se, bau­te zwei neue Zim­mer; Fans afri­ka­nis­cher Bunt­bars­che haben also etwas zu erwar­ten. Es fehlt nicht mehr viel. Es ist sch­wer zu besch­re­i­ben, was man dort fin­den kann. Schon die Erwäh­nung von 8 – 10 For­men von Trop­he­us lässt bei allen, die eine Ahnung haben, um wel­che Art von Fis­chen es sich han­delt, die Augenb­rau­en hoch­zie­hen. Unter ande­ren Köst­lich­ke­i­ten wer­de ich Caloc­hro­mis mela­nos­tig­ma, Enan­ti­opus mela­no­ge­nys, meh­re­re For­men von Cyp­ho­ti­la­pia gib­be­ro­sa, Cha­li­noc­hro­mis ndho­boi erwäh­nen. Aber Imros Herz gehört den Aulo­no­ca­ras. Auf jeden Fall fin­det man hier eine Viel­zahl von inte­res­san­ten und schönen Fis­chen. Imro ändert sein Sor­ti­ment oft, daher gibt es immer einen guten Grund, zurück­zu­kom­men. Ich habe den gan­zen Tag darauf gef­re­ut, sie muss­ten mich raussch­me­i­ßen ;-). Ich bin über­ze­ugt, dass die Fotos und Video­auf­nah­men Sie davon über­ze­ugen wer­den, dass Ful­jer für Quali­tät steht.

Die Ful­jer Fami­lie hat ihre Web­si­te mit dem cha­rak­te­ris­tis­chen Namen www​.cich​lid​.sk. Es ist sicher­lich inte­res­sant, dass sie auch wild gefan­ge­ne Fis­che anbie­ten, was wirk­lich eine Sel­ten­he­it ist. Für einen ernst­haf­ten Fisch­hal­ter ist dies eine sehr gute Gele­gen­he­it, aus­ge­ze­ich­ne­te Zucht­fis­che zu bekom­men. Darüber hinaus bie­ten sie zum Beis­piel O.S.I. Fut­ter, ​“Back to Natu­re” Aqu­arium­hin­ter­grün­de sowie aus­län­dis­che Aqu­arium­li­te­ra­tur an.

Przyz­na­ję, że afry­ka­ńs­kie pie­lęg­ni­ce są moimi ulu­bi­ony­mi ryba­mi. Od dawna pla­no­wa­łem odwie­dzić Imra w Byt­ča, i cies­zy­łem się na to, bo przez wszys­tkie lata hodo­wa­nia ryb afry­ka­ńs­kich, nig­dy nie byłem u Imra. 8 maja 2008 roku od

wie­dzi­łem rodzi­nę Ful­je­rów, co było wiel­kim wydar­ze­niem w moim życiu akwa­rys­tycz­nym. Imro to fana­tyk, któ­ry uwiel­bia swo­je ryby. Jego wiel­ka pas­ja przy­ci­ąg­nęła również jego żonę, któ­ra nie tyl­ko go wspie­ra, ale również sama upra­wia akwa­rys­ty­kę. Karin po pros­tu nale­ży do Imra, a obo­je nale­żą do swo­ich ryb. Dla­te­go kie­dy mówię Ful­jer, zaws­ze mam na myśli również Karin. Nig­dy wcze­śniej nie spot­ka­łem tak dobr­ze zgra­nej pary akwa­rys­tycz­nej. Być może dla­te­go wys­ze­dłem z tak prze­ko­na­niem, że ta wizy­ta była miła, znac­ząca i że wkrót­ce tu wró­cę. Co mnie jeszc­ze bar­dziej cies­zy, Imro nie tyl­ko ma pozy­ty­wny sto­su­nek do ryb, ale także do innych istot żywych, nawet poświ­ęca się tej pasji.

Wówc­zas Imro roz­bu­do­wy­wał swo­je akwa­rium, budu­jąc dwa nowe pomieszc­ze­nia; fani afry­ka­ńs­kich pie­lęg­nic mają więc na co cze­kać. Już pra­wie wszys­tko goto­we. Trud­no opi­sać, co można tam zna­le­źć. Już samo wspom­nie­nie 8 – 10 form Trop­he­usów spra­wia, że wszys­cy, któr­zy mają cho­ćby pojęcie, o jakie ryby cho­dzi, uni­osą brwi. Wśród innych sma­ko­ły­ków wspom­nę Caloc­hro­mis mela­nos­tig­ma, Enan­ti­opus mela­no­ge­nys, kil­ka form Cyp­ho­ti­la­pia gib­be­ro­sa, Cha­li­noc­hro­mis ndho­boi. Ale ser­cem Imra są aulo­no­ka­ry. W każdym razie można tu zna­le­źć mnóst­wo inte­re­su­jących i pięk­nych ryb. Imro częs­to zmie­nia asor­ty­ment, więc zaws­ze jest dob­ry powód, by wró­cić. Cały dzień się na to cies­zy­łem, musie­li mnie wyr­zu­cić ;-). Jes­tem prze­ko­na­ny, że zdjęcia i nag­ra­nia wideo prze­ko­na­ją cię, że Ful­jer to gwa­ranc­ja jakości.

Rodzi­na Ful­je­rów ma swo­ją stro­nę inter­ne­to­wą o cha­rak­te­rys­tycz­nej nazwie www​.cich​lid​.sk. Na pewno inte­re­su­jące jest to, że ofe­ru­ją także dzi­ko zło­wi­one ryby, co napra­wdę jest rzad­ko­ścią. Dla hodo­wcy, któ­ry trak­tu­je ryby powa­żnie, jest to bar­dzo dob­ra okaz­ja, aby zdo­być dosko­na­łe ryby hodo­wla­ne. Ponad­to ofe­ru­ją na przy­kład kar­mę O.S.I., tła do akwa­rium ​“Back to Natu­re”, a także zag­ra­nicz­ną lite­ra­tu­rę akwarystyczną.

Use Facebook to Comment on this Post

2003, 2004, 2006-2010, 2007, Akvaristika, Časová línia, Do roku 2005, Prax, TOP

Reprezentatívne akvária

skala
Hits: 23942

Tie­to nádr­že zaria­di­li rôz­ni akva­ris­ti a mne sa veľ­mi za páči­li. Sú tu akvá­ria Iva­na Vyslú­ži­la, Micha­la Tou­fa­ra, Šte­fa­na Vet­rá­ka, Ada­ma Lewic­ké­ho, Dad­ma­na, Ele­ny Halic­kej a Pav­la Pap­so­na. Pokiaľ máte ambí­ciu byť tu zve­rej­ne­ný aj vy, skús­te mi poslať foto­gra­fie svoj­ho akvá­ria, mož­no sa aj tie vaše ocit­nú tu.

The­se tanks were set up by vari­ous aqu­arium ent­hu­siasts, and I real­ly liked them. The­re are aqu­ariums from Ivan Vyslú­žil, Michal Tou­far, Šte­fan Vet­rák, Adam Lewic­ký, Dad­man, Ele­na Halic­ká, and Pavel Pap­son. If you have the ambi­ti­on to be fea­tu­red here, try sen­ding me pho­tos of your aqu­arium; per­haps yours will also be sho­wca­sed here.

Die­se Bec­ken wur­den von vers­chie­de­nen Aqu­arien­lieb­ha­bern ein­ge­rich­tet, und sie haben mir sehr gut gefal­len. Es gibt Aqu­arien von Ivan Vyslú­žil, Michal Tou­far, Šte­fan Vet­rák, Adam Lewic­ký, Dad­man, Ele­na Halic­ká und Pavel Pap­son. Wenn Sie die Ambi­ti­on haben, hier eben­falls prä­sen­tiert zu wer­den, ver­su­chen Sie, mir Fotos Ihres Aqu­ariums zu schic­ken; viel­le­icht wird auch Ihres hier gezeigt.

Use Facebook to Comment on this Post

Akvaristika

Akvaristická literatúra

skala
Hits: 11734

Slo­ven­ská literatúra

  • Čer­ný J., Toper­cer E., 1991: Cho­vá­me akvá­ri­ové ryby, Prí­ro­da, 3. vyd., 170 pp.
  • Dokou­pil Nor­bert, 1999: Moder­né mečú­ne, SAP, ISBN 80−88908−25−6, 67 pp.
  • Dokou­pil Nor­bert, 1980: Prvé akvá­ri­um, 53 pp.
  • James Bar­ry, 2003: Akvá­ri­ové rast­li­ny, 120 pp.
  • Pay­san Klaus, 1995: Akva­rij­ní ryby, Granit
  • Van­ko Kamil, 1998: Cho­vá­me závoj­nat­ky, Kon­tak Plus, ISBN 80−88855−22−5, 55 pp.
  • May­land Hen­ry J., 1999: Slad­ko­vod­né akvá­ri­um, Art Area, 145 pp.

Čes­ká literatúra

  • Čítek J., Svo­bo­do­vá Z., Tesa­řík J., 1998: Nemo­ci slad­ko­vod­ních a akva­rij­ních ryb, Střed­ní rybá­řs­ká ško­la Vod­ňa­ny, Praha
  • Dařbu­ján Hynek, 1998: Mor­ská akva­ris­ti­ka, Stu­dio Pre­ss, s.r.o., Čáslav, 122 pp.
  • Dokou­pil Nor­bert, 1981: Živo­rod­ky. Tech­ni­ka cho­vu, bio­lo­gie dru­hů, stan­dar­dy, SZN, Praha.
  • Dra­ho­tuš­ský Zde­něk, Novák Jin­dřich, 2000, Jota, s.r.o., Brno, ISBN 80−7217−124−0, 304 pp.
  • Frank Sta­ni­slav, Rataj Karel, Zukal Rudolf, 1982: 333 x jak a proč, Své­po­moc, Praha.
  • Frank Sta­ni­slav, 1984: Akva­ris­ti­ka, Prá­ce, Edí­cia Del­fín, Pra­ha, 364 pp.
  • Frank Sta­ni­slav, 1977: Jak žijí ryby, Artia, Praha.
  • Frank Sta­ni­slav, 2000: Slad­ko­vod­ná akva­ris­ti­ka, Ces­ty, Pra­ha, ISBN 8071812188, 247 pp.
  • Frank Sta­ni­slav, 1989: Veľ­ký oba­zo­vý atlas rýb, Mla­dé letá, Bra­ti­sla­va, 2. vyd..
  • Hej­ný Sla­vo­mil a kol., 2000: Rost­li­ny vod a pobře­ží, East West Pub­lis­hing Com­pa­ny & East West Pub­lis­hing, Pra­ha, ISBN 80−7219−000−8, 118 pp.
  • Hie­ro­ni­mus Har­ro, 1999: Živo­rod­ky, Pra­ha, Vašut, ISBN 80−7236−089−2, 72 pp.
  • Hof­mann Jaro­slav, Novák Jin­dřich, 1996: Akva­ris­ti­ka. Jak cho­vat tro­pic­ké ryby jinak a lépe, X‑Egem, Praha
  • Hof­mann Jaro­slav, Novák Jin­dřich, 2000: Tet­ry, Vašut, 64 pp.
  • Kahl Wal­ly, Kahl Bur­kard, Vogt Die­ter, 1999: Akva­rij­ní ryby, Svojt­ka & Co., ISBN 8072370987, 288 pp.
  • Krček Karel, 1984: Akva­ris­tic­ká elek­tro­tech­ni­ka, Poly­tech­nic­ká kniž­ni­ce, 297 pp.
  • Krček Karel, 1986: Akva­ris­tic­ký tech­ni­ka, Poly­tech­nic­ká kniž­ni­ce, 295 pp.
  • Krček Karel, 1995: 333 zají­ma­vos­tí pro akva­ris­ty, VIK Vimperk.
  • Luc­ký Zde­něk, Zed­ka Vilém, 1964: Akva­ris­ti­ka v kout­ku živé pří­ro­dy, SPN, Praha
  • Rataj Karel, 1980: Akva­ris­ti­ka začí­na u rost­lin, Svépomoc.
  • Rataj Karel, otec & syn, 1998: Akvá­ri­um a rost­li­ny, 150 pp.
  • Sche­ur­man­no­vá Ines, 1999: Akva­rij­ní rost­li­ny, Vašut, ISBN 807236085X, 96 pp.
  • Sch­midt Jür­gen, 2002: BeDe Atlas. Slad­ko­vod­ní akva­rij­ní ryby, BeDe Ver­lag GmbH, Ruhmannsfelden.
  • Vítek Jiří, Kad­lec Jaro­slav, 1988: Halan­čí­ci. Bio­lo­gie, chov, přeh­led dru­hů, KCCH, Praha.
  • Zukal Rudolf, 1984: Akva­rij­ní ryby, Své­po­moc, 2. vyd., 229 pp.
  • Zukal Rudolf, Frank Stan­slav, 1982: Jak se stát akva­ris­tou, Své­po­moc, Praha.
  • Zukal Rudolf, 1975: Zaklá­da­ní a údrž­ba akvá­ria, Své­po­moc, 87 pp.

Cudzo­ja­zyč­ná literatúra

  • Krau­se Hanns‑J., Hand­buch Aqu­arien­was­ser, BeDe Ver­lag, 3 – 927 997−00−5, 128 pp.

Tech­ni­ka

  • San­der Mar­tin, Aqu­arien­tech­nik im Süßund See­was­ser, Ulmer, 3−800173−41−7, 256 pp.

Prí­rod­né akvária

  • Fohr­man Kjel, 2001: Back to Natu­re Aqu­arium guide. Back to Natu­re. 196 pp.

Ryby

  • Esch­me­y­er W.N., 1990: Cata­log of the gene­ra of Recent fis­hes. Cali­for­nia Aca­de­my of Scien­ces, San Fran­cis­co, vi + 697 pp.

Rast­li­ny

  • Cook C.D.K., 1990: Aqu­atic Plant Book. SPB Aca­de­mic Pub­lis­hing. The Hagu­em 228 pp.
  • James Bar­ry, 2003: Akvá­ri­ové rast­li­ny, 120 pp.
  • Kas­sel­mann Chris­tel, 1999: Aqu­arien pflan­zen, Eugen Ulmer, 504 pp.
  • Kas­sel­mann Chris­tel, 2001: Echi­no­do­rus, Däh­ne Verlag.
  • Rataj Karel, 1980: Akva­ris­ti­ka začí­na u rost­lin, Svépomoc.
  • Rataj Karel, otec & syn, 1998: Akvá­ri­um a rost­li­ny, 150 pp.
  • Sche­ur­man­no­vá Ines, 1999: Akva­rij­ní rost­li­ny, Vašut, ISBN 807236085X, 96 pp.

Eko­ló­gia

  • Fry­er G., 1996: Ende­mism, spe­cia­ti­on and adap­ti­ve radia­ti­on in gre­at lakes. Envi­ron­men­tal Bio­lo­gy of Fis­hes 45: 109 – 131.

Živo­rod­ky

  • Dokou­pil Nor­bert, 1999: Moder­né mečú­ne, SAP, ISBN 80−88908−25−6, 67 pp.
  • Dokou­pil Nor­bert, 1981: Živo­rod­ky. Tech­ni­ka cho­vu, bio­lo­gie dru­hů, stan­dar­dy, SZN, Praha.
  • End­ler J.A., Hou­de A.E., 1995: Geog­rap­hi­cal varia­ti­on in fema­le pre­fe­ren­ces for male traits in Poeci­lia reti­cu­la­ta. Evo­lu­ti­on 49: 456 – 468
  • Hie­ro­ni­mus Har­ro, 1999: Živo­rod­ky, Pra­ha, Vašut, ISBN 80−7236−089−2, 72 pp.

Závoj­nat­ky

  • Van­ko Kamil, 1998: Cho­vá­me závoj­nat­ky, Kon­tak Plus, ISBN 80−88855−22−5, 55 pp.

Kap­ro­zúb­ky

  • Vítek Jiří, Kad­lec Jaro­slav, 1988: Halan­čí­ci. Bio­lo­gie, chov, přeh­led dru­hů, KCCH, Praha.

Cich­li­dy

  • Bar­low Geor­ge W., 2002: The Cich­lid Fis­hes: Natu­re­’s Grand Expe­ri­ment in Evo­lu­ti­on, Per­se­us Pub­lis­hing, ISBN 0738205281.
  • Erlands­son A., Rib­bink A.J., 1997: Pat­terns of sexu­al size dimorp­hism in Afri­can cich­lid fis­hes. South Afri­can Jour­nal of Scien­ce 93: 498 – 508.
  • Farias I. P., Ortí G., Sam­paio I., Schne­i­der H., Mey­er A., 1999: Mito­chon­drial DNA phy­lo­ge­ny of the fami­ly Cich­li­dae: Monop­hy­ly and fast mole­cu­lar evo­lu­ti­on of the Neot­ro­pi­cal assem­bla­ge. Jour­nal of Mole­cu­lar Evo­lu­ti­on 48: 703 – 711. Link
  • Farias I.P., Ortí G., Mey­er A, 2000: Total evi­den­ce: Mole­cu­les, morp­ho­lo­gy, and the phy­lo­ge­ne­tics of cich­lid fis­hes. Jour­nal of Expe­ri­men­tal Zoolo­gy 288 (1): 76 – 92. Link
  • Fry­er G. 1977: Evo­lu­ti­on of spe­cies flocks of cich­lid fis­hes in Afri­can lakes. Zeitsch­rift für zoolo­gis­che Sys­te­ma­tik und Evo­lu­ti­ons­fors­chung 15: 141 – 165.
  • Keen­le­y­si­de M.H.A. (ed.), 1991: Cich­lid fis­hes. Beha­vi­our, eco­lo­gy and evo­lu­ti­on. (Fish & Fis­he­ries Series Volu­me 2.) Chap­man & Hall, Lon­don; xxii + 378 pages. ISBN 0−412−32200−5.
  • Kocher T.D., Con­roy J.A., McKa­ye K.R., Stauf­fer J.R., 1993. Simi­lar morp­ho­lo­gies of cich­lid fis­hes in Lakes Tan­ga­ny­i­ka and Mala­wi are due to con­ver­gen­ce. Mole­cu­lar Phy­lo­ge­ne­tics and Evo­lu­ti­on 2 (2): 158 – 165. Link
  • Konings Ad ed., con­tr., 1991: The Cich­lids Year­bo­ok, Vol. 1., Cich­lid Pre­ss. 96 pp.
  • Konings Ad ed., con­tr., 1992: The Cich­lids Year­bo­ok, Vol. 2., Cich­lid Pre­ss. 96 pp.
  • Konings Ad ed., con­tr., 1993: Enjo­y­ing Cich­lids. Cich­lid Pre­ss. 240 pp.
  • Konings Ad ed., con­tr., 1993: The Cich­lids Year­bo­ok, Vol. 3., Cich­lid Pre­ss. 96 pp.
  • Konings Ad ed., con­tr., 1994: The Cich­lids Year­bo­ok, Vol. 4., Cich­lid Pre­ss. 96 pp.
  • Konings Ad ed., con­tr., 1995: The Cich­lids Year­bo­ok, Vol. 5., Cich­lid Pre­ss. 96 pp.
  • Konings Ad ed., con­tr., 1996: The Cich­lids Year­bo­ok, Vol. 6., Cich­lid Pre­ss. 96 pp.
  • Konings Ad, 2002: Enjo­y­ing Cich­lids. Second edition.
  • Liem K.F., 1973: Evo­lu­ti­ona­ry stra­te­gies and morp­ho­lo­gi­cal inno­va­ti­ons: Cich­lid pha­ryn­ge­al jaws. Syst. Zool. 22: 425 – 441
  • Loisel­le Paul, 1994: :The Cich­lid Aqu­arium, Tet­ra Pre­ss, ISBN 1564651460, 447 pp
  • Loisel­le Paul, 1993: Fish­ke­e­pers Guide to Afri­can Cich­lid, Tet­ra, ISBN 1564651444
  • Mey­er A., 1993: Phy­lo­ge­ne­tic rela­ti­ons­hips and evo­lu­ti­ona­ry pro­ces­ses in East Afri­can cich­lid fis­hes. Trends in Eco­lo­gy and Evo­lu­ti­on 8: 279 – 284.
  • Rib­bink A.J., 1991: Dis­tri­bu­ti­on and eco­lo­gy of the cich­lids of the Afri­can Gre­at Lakes. Pp. 36 – 59 in Keen­le­y­si­de, M.H.A. (ed.), Cich­lid fis­hes. Beha­vi­our, eco­lo­gy and evo­lu­ti­on. Chap­man & Hall, London.
  • See­hau­sen O., May­hew P.J., van Alp­hen J.J.M., 1999: Evo­lu­ti­on of colour pat­terns in East Afri­can cich­lid fish. Jour­nal of Evo­lu­ti­ona­ry Bio­lo­gy 12 (3): 514 – 534.
  • Stiass­ny M.L.J., 1981: The phy­le­tic sta­tus of the fami­ly Cich­li­dae (Pis­ces, Per­ci­for­mes): A com­pa­ra­ti­ve ana­to­mi­cal inves­ti­ga­ti­on. Nether­lands Jour­nal of Zoolo­gy 31 (2): 275 – 314.
  • Stiass­ny M.L.J., 1991: Phy­lo­ge­ne­tic intra­re­la­ti­ons­hips of the fami­ly Cich­li­dae: An over­view. Pp. 1 – 35 in Keen­le­y­si­de, M.H.A. (ed.), Cich­lid fis­hes. Beha­vi­our, eco­lo­gy and evo­lu­ti­on. Chap­man & Hall, London.
  • Sturm­bau­er C., Mey­er A., 1992: Gene­tic diver­gen­ce, spe­cia­ti­on and morp­ho­lo­gi­cal sta­sis in a line­a­ge of Afri­can cich­lid fis­hes. Natu­re 358 (6387): 578 – 581.
  • Sült­mann H., May­er W.E., 1997: Recons­truc­ti­on of cich­lid phy­lo­ge­ny using nuc­le­ar DNA mar­kers. Pp. 39 – 51 in: Mole­cu­lar Sys­te­ma­tics of Fis­hes. T. Kocher and C. Ste­pien (ed.). Aca­de­mic Pre­ss, San Diego.
  • Tre­wa­vas E. 1949: The ori­gin and evo­lu­ti­on of the cich­lid fis­ches of the Gre­at Afri­can lakes, with spe­cial refe­ren­ce to Lake Nyasa. Comp­tes Ren­dus 13th Con­grès Inter­na­ti­onal de Zoolo­gie 1948: 365 – 368.

Dis­ku­sy

  • Au Dick, 1998: Back to Natu­re guide Dis­cus. Back to Natu­re. 128 pp.

Tan­ga­ni­ka

  • Boru­cho­vitz David, 2000: Afri­can Cich­lids of Lake Tan­ga­ny­i­ka, TFH Pub­li­ca­ti­ons, ISBN 0793830265.
  • Konings Ad, 1988: Tan­ga­ny­i­ka Cich­lids, Ver­du­ijn Cich­lids. 272 pp.
  • Konings Ad, 1992: Tan­ga­ny­i­ka Sec­rets, Cich­lid Pre­ss. 208 pp.
  • Konings Ad, 1996: Back to Natu­re guide Tan­ga­ny­i­ka Cich­lids. Back to Natu­re. 128 pp.
  • Konings Ad, 1998: Tan­ga­ny­i­ka Cich­lids in the­ir natu­ral habi­tat. Cich­lid Pre­ss, 272 pp.
  • Regan, C.T., 1920: The clas­si­fi­ca­ti­on of the fis­hes of the fami­ly Cich­li­dae. The Tan­ga­ny­i­ka gene­ra. Annals and Maga­zi­ne of Natu­ral His­to­ry (9) 5: 33 – 53.
  • Smith Mark, 1998: Lake Tan­ga­ny­i­kan Cich­lids: Eve­ryt­hing About Pur­cha­sing, Care, Nut­ri­ti­on, Beha­vi­our, & Aqu­arium Main­te­nan­ce, Bar­rons Edu­ca­ti­onal Series, ISBN 0764106155
  • Sturm­bau­er C., Ver­he­y­en E., Ruber L., Mey­er A., 1997. Phy­lo­ge­ne­tic pat­terns in popu­la­ti­ons of cich­lid fis­hes from roc­ky habi­tats in Lake Tan­ga­ny­i­ka. Pp. 97 – 111 in: Mole­cu­lar Sys­te­ma­tics of Fis­hes. T. Kocher and C. Ste­pien (ed.). Aca­de­mic Pre­ss, San Diego.
  • Zur­lo Georg, Brand­stet­ter, 2000: The Tan­ga­ny­i­ka Cich­lid Aqu­arium, Bar­rons Edu­ca­ti­onal Series, ISBN 0764116436

Mala­wi

  • Bor­ne­mann Rai­ner, Hämel Wolf­gang, Ahrens Rena­te E., Rei­se Know How: Sim­bab­we, Bot­swa­na, Mala­wi, Mosam­bik & Sam­bia, Rei­se Know How Ver­lag, ISBN 3896620266, 531 pp.
  • Boru­cho­witz David E., 1997: The guide to ownong mala­wi cich­lids, TFH Pub­li­ca­ti­ons, ISBN 0793803594.
  • Boru­cho­witz David E., 2003: Mala­wi Cich­lids Kee­ping & Bre­e­ding Them in Cap­ti­vi­ty, TFH Pub­li­ca­ti­ons, ISBN 0−7938−0359−4
  • Deutsch J. C., 1997: Colour diver­si­fi­ca­ti­on in Mala­wi cich­lids: evi­den­ce for adap­ta­ti­on, rein­for­ce­ment, or sexu­al selec­ti­on? Bio­lo­gi­cal Jour­nal of the Lin­ne­an Socie­ty 62: 1 – 14.
  • Ecc­les D.H., Tre­wa­vas E., 1989: Mala­wian cich­lid fis­hes. The clas­si­fi­ca­ti­on of some Hap­loc­hro­mi­ne gene­ra. Lake Fish Movies, Her­ten, Ger­ma­ny, 335 pp.
  • Fry­er G., 1959: Some aspects of evo­lu­ti­on in Lake Nyasa. Evo­lu­ti­on 13 (4): 440 – 451.
  • Fry­er G., 1959: The trop­hic inter­re­la­ti­ons­hips and eco­lo­gy of some lit­to­ral com­mu­ni­ties of Lake Nyasa with espe­cial refe­ren­ce to the fis­hes, and a dis­cus­si­on of the evo­lu­ti­on of a group of rock-​frequenting Cich­li­dae. Pro­ce­e­dings of the Zoolo­gi­cal Socie­ty of Lon­don 132: 153 – 281.
  • Hupe Ilo­na, Rei­sen in Sam­bia und Mala­wi, Ilo­na Hupe Ver­lag, ISBN 3932084217, 368 pp.
  • Iles T.D., 1960: A group of zoop­lank­ton fee­ders of the genus Hap­loc­hro­mis (Cich­li­dae) in Lake Nyasa. Annals and Maga­zi­ne of Natu­ral His­to­ry (13) 2, 1959: 257 – 280. [This paper was pub­lis­hed in the May 1959 issue, but sepa­ra­tes of it inc­lu­de the prin­ted nota­ti­on ​“Pub­lis­hed 15/​3/​1960.”]
  • Jubb R.A, 1967: Fres­hwa­ter fis­hes of sout­hern Afri­ca. A.A. Bal­ke­ma, Cape Town; viii + 248 pp.
  • Konings Ad, 1989: Mala­wi Cich­lids in the­ir natu­ral habi­tat. Ver­du­ijn Cich­lids. ISBN 3−928457−29−2, 304 pp. Link
  • Konings Ad, 1990: Ad Konings’ book of Cich­lids and all the other fis­hes of Lake Mala­wi. Tro­pi­cal Fish Hob­by­ist. 496 pp. 0−86622−527−7.
  • Konings Ad, 1990: Desc­rip­ti­on of six new Mala­wi cich­lids. TFH maga­zi­ne, vol. 38 (11), pp 110 – 129. (Copa­dic­hro­mis azu­re­us, C. mben­jii, C. ver­du­ij­ni, Otop­ha­rynx wal­te­ri, Iodot­rop­he­us stu­artg­ran­ti, and Pse­udot­rop­he­us saulosi).
  • Konings Ad, 1993: A revi­si­on of the genus Scia­e­noc­hro­mis Ecc­les & Tre­wa­vas, 1989 (Pis­ces, Cich­li­dae). The Cich­lids Year­bo­ok, vol. 3, pp 28 – 36. (Scia­e­noc­hro­mis fry­eri, S. psam­mop­hi­lus, S. benthicola).
  • Konings Ad, 1994: Pse­udot­rop­he­us dema­so­ni sp. nov.: a sexu­al­ly mono­morp­hic cich­lid from the Tan­za­nian coast of Lake Mala­wi. The Cich­lids Year­bo­ok, vol. 4, pp 24 – 27. (Pse­udot­rop­he­us demasoni).
  • Konings Ad, 1995. A review of the sand-​dwelling spe­cies of the genus Aulo­no­ca­ra, with the desc­rip­ti­on of three new spe­cies. The Cich­lids Year­bo­ok, vol. 5, pp 26 – 36. (Aulo­no­ca­ra ger­tru­dae, A. bre­vi­ni­dus, and A. aquilonium).
  • Konings Ad, 1995: Mala­wi Cich­lids in the­ir natu­ral habi­tat, 2nd Edi­ti­on. Cich­lid Pre­ss. 352 pp.
  • Konings Ad, 1996: Atlas der Malawisee-​Cichliden. Vol. 1 and Vol 2., BeDe Ver­lag. 304 and 288 pp.
  • Konings Ad, 1997: Back to Natu­re guide Mala­wi Cich­lids. Back to Natu­re. 128 pp.
  • Konings Ad, 2000. Desc­rip­ti­on of Three New Copa­dic­hro­mis Spe­cies (Lab­ro­idei; Cich­li­dae) from Lake Mala­wi, Afri­ca. TFH maga­zi­ne, vol. 47 (9) May: pp 62 – 85 (Copa­dic­hro­mis ile­si, C. geert­si, and C. trewavasae).
  • Konings Ad, 2001: Mala­wi Cich­lid in the­ir natu­ral habi­tat. 3rd Edi­ti­on. 352 pp. Cich­lid Press
  • Konings Ad, 2002: The Cich­lids of Lake Mala­wi. Prog­ram for sear­ching fish names and loca­li­ty names; >5000 photos.
  • Konings Ad, ed. 1989: Mala­wian Cich­lid Fis­hes. The clas­si­fi­ca­ti­on of some hap­loc­hro­mi­ne gene­ra by David H. Ecc­les and Ethe­lwynn Tre­wa­vas. Lake Fish Movies.
  • Korn­field I., Smith P.F., 2000: Afri­can cich­lid fis­hes: Model sys­tems for evo­lu­ti­ona­ry bio­lo­gy. Annu­al Review of Eco­lo­gy and Sys­te­ma­tics 31: 163 – 196.
  • Korn­field I.L., 1974: Evo­lu­ti­ona­ry gene­tics of ende­mic cich­lid fis­hes (Pis­ces: Cich­li­dae) in Lake Mala­wi, Afri­ca. Unpub­lis­hed Ph.D. dis­ser­ta­ti­on, Sta­te Uni­ver­si­ty of New York, Sto­ny Bro­ok, xv+139 pp.
  • McEl­roy D.M., Korn­field I., 1990: Sexu­al selec­ti­on, repro­duc­ti­ve beha­vi­or, and spe­cia­ti­on in the mbu­na spe­cies flock of Lake Mala­wi (Pis­ces: Cich­li­dae). Envi­ron­men­tal Bio­lo­gy of Fis­hes 28: 273 – 284.
  • McEl­roy D.M., Korn­field I., Eve­rett J., 1991: Colo­ra­ti­on in Afri­can cich­lids: Diver­si­ty and cons­traints in Lake Mala­wi ende­mics. Nether­lands Jour­nal of Zoolo­gy 41 (4): 250 – 268.
  • McKa­ye K.R., 1991: Sexu­al selec­ti­on and the evo­lu­ti­on of the cich­lid fis­hes of Lake Mala­wi, Afri­ca. Pp. 241 – 257 in Keen­le­y­si­de, M.H.A. (ed.), Cich­lid fis­hes. Beha­vi­our, eco­lo­gy and evo­lu­ti­on. Chap­man & Hall, London.
  • McKa­ye K.R., Kocher T., Reint­hal P., Har­ri­son R., Korn­field I., 1984: Gene­tic evi­den­ce for allo­pat­ric and sym­pat­ric dif­fe­ren­tia­ti­on among morphs of a Lake Mala­wi cich­lid fish. Evo­lu­ti­on 38: 215 – 219.
  • Oli­ver M.K., McKa­ye K.R., 1982: Flo­ating islands: A means of fish dis­per­sal in Lake Mala­wi, Afri­ca. Cope­ia 1982 (4): 748 – 754.
  • Owen R.B., Cross­ley R., John­son T.C., Twedd­le D., Korn­field I. et al., 1990: Major low lake levels of Lake Mala­wi and the­ir impli­ca­ti­ons for spe­cia­ti­on rates in cich­lid fis­hes. Pro­ce­e­dings of the Roy­al Socie­ty, Lon­don 240: 519 – 553.
  • Rans­ford O., 1966: Living­sto­ne­’s lake. The dra­ma of Nyasa. John Mur­ray, Lon­don, x + 313 pp.
  • Regan C.T., 1922: The cich­lid fis­hes of Lake Nyas­sa. Pro­ce­e­dings of the Zoolo­gi­cal Socie­ty of Lon­don 1921: 675 – 727 & Pla­tes I‑VI.
  • Reint­hal P.N., 1987: Morp­ho­lo­gy, eco­lo­gy, and beha­vi­or of a group of the rock-​dwelling cich­lid fis­hes (Pis­ces: Per­ci­for­mes) from Lake Mala­wi, Afri­ca. Unpub­lis­hed Ph.D. dis­ser­ta­ti­on, Duke Uni­ver­si­ty, Dur­ham, North Carolina.
  • Rib­bink A.J., Marsh A.C., Marsh B., Sharp B.J., 1980: Paren­tal beha­vi­our and mixed bro­ods among cich­lid fish of Lake Mala­wi. South Afri­can Jour­nal of Zoolo­gy 15: 1 – 6.
  • Sch­raml Erwin, 1998: Aqu­alog Spe­cial. Koral­len­fis­che des Süßwas­sers Mala­wi, Aqu­alog, ISBN 3−931−702−48−0, 48 pp.
  • Sch­raml Erwin, 1998: Aqu­alog. Afri­can Cich­lids I. Mala­wi. Mbu­na. Ver­lag A.C.S. GmbH. ISBN 3−931−702−79−0
  • Smith Mark Phil­lip, 2000: Lake Mala­wi cich­lids. Eve­ryt­hing About His­to­ry, Set­ting Up an Aqu­arium, Health Con­cerns, Spa­wning, Bar­rons Edu­ca­ti­onal Series, ISBN 0764115251
  • Sno­eks Jos ed. in pre­ss: The cich­lid diver­si­ty of Lake Malawi/​Nyasa/​Niassa:
    iden­ti­fi­ca­ti­on, dis­tri­bu­ti­on and taxo­no­my. Cich­lid Press
  • Stiass­ny M.L.J., 1981. Phy­lo­ge­ne­tic ver­sus con­ver­gent rela­ti­ons­hip bet­we­en pis­ci­vo­rous cich­lid fis­hes from Lakes Mala­wi and Tan­ga­ny­i­ka. Bul­le­tin of the Bri­tish Muse­um (Natu­ral His­to­ry), Zoolo­gy 40 (3): 67 – 101.
  • Swe­e­ney Mary E., 1997: Mala­wi cich­lids: Mbu­na, T.F.H. Pub­li­ca­ti­ons, ISBN 079380115X, 64 pp-
  • Tepo­ot Pabol. Tepo­ot Ian, 1995: The pic­to­rial guide, New Life Pub­li­ca­ti­ons, ISBN 0964505800.
  • Thom­pson A.B., Alli­son E.H., Nga­tun­ga B.P., 1996: Dis­tri­bu­ti­on and bre­e­ding bio­lo­gy of offs­ho­re cich­lids in Lake Malawi/​Niassa. Envi­ron­men­tal Bio­lo­gy of Fis­hes 47 (3): 235-?.
  • Tur­ner G., 1996: Offs­ho­re cich­lids of Lake Mala­wi. Cich­lid Pre­ss, Lau­e­nau, Ger­ma­ny; 240 pp. ISBN 3−928457−33−0.
  • Tur­ner G.F. 1994. Spe­cia­ti­on mecha­nisms in Lake Mala­wi cich­lids. A cri­ti­cal review. Archiv für Hyd­ro­bi­olo­gie Bei­heft Ergeb­nis­se der Lim­no­lo­gie 44: 139 – 160.

Vic­to­ria

  • Kauf­man L.S., Chap­man L.J., Chap­man, C.A., 1997: Evo­lu­ti­on in fast for­ward: hap­loc­hro­mi­ne fis­hes of the Lake Vic­to­ria regi­on. Ende­a­vour 21: 23 – 30
  • Gre­en­wo­od P.H., 1974: The cich­lid fis­hes of Lake Vic­to­ria, east Afri­ca: The bio­lo­gy and evo­lu­ti­on of a spe­cies flock. Bul­le­tin of the Bri­tish Muse­um (Natu­ral His­to­ry), Zoolo­gy, Supp­le­ment 6, 134 pp.
  • See­hau­sen Ole, 1996: Lake Vic­to­ria Rock Cich­lids by Ole See­hau­sen. Ver­du­ijn Cich­lids, Zeven­hu­izen, 304 pp.
  • Tijs Goldsch­midt, 1998: Dar­wi­n’s Dre­am­pond: Dra­ma on Lake Vic­to­ria, MIT Pre­ss, ISBN 0262571218

Afri­ka

  • Bou­len­ger G.A., 1911: Cata­lo­gue of the fresh-​water fis­hes of Afri­ca in the Bri­tish Muse­um (Natu­ral His­to­ry). Lon­don. Volu­me 2: xii + 529 pp.
  • Fry­er G., Iles T. D., 1972: The cich­lid fis­hes of the Gre­at Lakes of Afri­ca. Oli­ver & Boyd, Edin­burgh; TFH Pub­li­ca­ti­ons, Neptu­ne City, New Jer­sey; 641 pp.
  • Gre­en­wo­od P.H., 1966: The Fis­hes of Ugan­da. 2nd edi­ti­on. The Ugan­da Socie­ty, Kam­pa­la; [viii] + 131 pages.
  • Skel­ton P.H., 1993: A com­ple­te guide to the fres­hwa­ter fis­hes of sout­hern Afri­ca. Sout­hern Book Pub­lis­hers, Hal­fway Hou­se, South Africa.
  • Sta­eck Wolf­gang, Lin­ke Horst, 1994: Afri­can Cich­lids II: Cich­lids from Eas­tern Afri­ca : A Hand­bo­ok for The­ir Iden­ti­fi­ca­ti­on, Care and Bre­e­ding, Tet­ra Pre­ss, ISBN 1−56465−167−3
  • Sturm­bau­er C., Baric S., Salz­bur­ger W., Ruber L., Ver­he­y­en E.. 2001: Lake level fluc­tu­ati­ons synch­ro­ni­ze gene­tic diver­gen­ces of cich­lid fis­hes in Afri­can lakes. Mole­cu­lar Bio­lo­gy and Evo­lu­ti­on 18 (2): 144 – 154 Link
  • Tal­ling J.F., Tal­ling I.B., 1965: The che­mi­cal com­po­si­ti­on of Afri­can lake waters. Inter­na­ti­ona­le Revue ges. Hyd­ro­bi­olo­gie 50 (3): 421 – 463.

Juž­ná Amerika

  • Sands David, 1997: Back to Natu­re guide Cat­fis­hes, Back to Natu­re. 128 pp.
  • Stauf­fer Jay, McKa­ye Ken at all, 2002: Cuader­nos de inves­ti­ga­ci­on de la UCA: The midas cich­lid spe­cies com­plex in two Nica­ra­gu­an lakes. Desc­rip­ti­on of three new spe­cies by and others. Cich­lid Pre­ss. 47pp.
  • Weid­ner Tho­mas con­tr., Konings Ad ed., 2000: South Ame­ri­can Eart­he­a­ters, Cich­lid Pre­ss. 336 pp.

Stred­ná Amerika

  • Konings Ad, 1989: Cich­lids from Cen­tral Ame­ri­ca. Tro­pi­cal Fish Hob­by­ist. 224 pp.

Use Facebook to Comment on this Post

Akvaristika, Údržba

Dno a dekorácia

skala
Hits: 28512

Dno

Dno nádr­že tvo­rí štrk, prí­pad­ne pie­sok a mik­ro­or­ga­niz­my. Štrk je ide­ál­ny o veľ­kos­ti zŕn 3 – 4 mm. Ak pou­ži­je­me pie­sok, tak by mal byť hru­bo­zrn­ný. Vo väč­ši­ne prí­pa­dov. Jem­no­zrn­ný pie­sok udu­sí pomer­ne rých­lo tlak vody a potom dochá­dza k nežia­du­ce­mu ana­e­rób­ne­mu roz­kla­du. Ako sub­strát je mož­né pou­žiť v nie­kto­rých prí­pa­doch aj pôdu, avšak v pôde je pomer­ne roz­vi­tá ché­mia, tak­že odpo­rú­čam postu­po­vať opatr­ne a rad­šej vo väč­ších obje­moch nádr­že. Urči­te však sa – pôda sa veľ­mi hodí pre pes­to­va­nie rast­lín. Zlož­ky dna posky­tu­jú život­ný pries­tor naj­mä pre bak­té­rie, kto­ré sa nám sta­ra­jú o cel­ko­vý meta­bo­liz­mus eko­sys­té­mu akvá­ria. Tam pre­bie­ha roz­klad a syn­té­za hmo­ty. Pre­to je dôle­ži­té, aby sme do dna zasa­ho­va­li len mini­mál­ne, v žiad­nom prí­pa­de sa nesmie dez­in­fi­ko­vať, pre­mý­vať vo vode kaž­dý týž­deň apod. Dno takis­to trpí lie­či­va­mi. Ak zakla­dá­me novú nádrž, pou­ži­me ak máme k dis­po­zí­cii, aspoň malé množ­stvo sta­ré­ho pies­ku, sta­ré­ho štr­ku. V dne pre­bie­ha mine­ra­li­zá­cia, roz­klad hmo­ty, nit­ri­fi­ká­cia, denit­ri­fi­ká­cia, odbú­ra­va­nie škod­li­vých látok, aku­mu­lá­cia látok, atď.. Od dna sa tre­ba v akva­ris­ti­ke doslo­va odrá­žať. Má aj mecha­nic­kú fun­kciu. Do dna sadí­me rastliny.

Deko­rá­cia

Deko­rá­ciu pova­žu­jem z hľa­dis­ka pri­ro­dze­nos­ti za veľ­mi pod­stat­nú. Ide aj o este­tic­ký aspekt, aj o bio­lo­gic­ký. Deko­rá­cia by mala zod­po­ve­dať náro­kom tej kto­rej taxo­no­mic­kej sku­pi­ne. Aj pre­to odpo­rú­čam cho­vať spo­lu dru­hy, kto­ré sú z rov­na­kej geo­gra­fic­kej oblas­ti. Potom máte šan­cu sa dopra­co­vať k väč­ším cho­va­teľ­ským úspe­chom. Tvo­ria ju napr. väč­šie ska­ly, dre­vo (kore­ne), samo­ras­ty ale aj rast­li­ny. Pre jed­not­li­vé dru­hy, oblas­ti je vhod­né pou­žiť iné hor­ni­ny a neras­ty. Napr. pre ame­ric­ké cich­li­dy sú vhod­né brid­li­ce, pre afric­ké naopak skôr žula, tra­ver­tín, vápe­nec, tuf. Nie je vhod­né pou­žiť hor­ni­ny a neras­ty obsa­hu­jú­ce vyso­ký podiel kovov, napr. mag­ne­zit, ale­bo pyrit. Pre­to aby nám ska­ly nede­ter­mi­no­va­li zvy­šu­jú­cu sa tvrdo­sť, ak ten­to stav je pre nás nežia­du­ci, pou­ži­je­me tuf, ale­bo kre­mi­či­té hor­ni­ny, mate­riál neob­sa­hu­jú­ci váp­nik a hor­čík. Kame­ne sa dajú kúpiť, ale­bo kde­si naz­bie­rať – ak sa vám to poda­rí, sta­čí ich vydr­hnúť a dob­re umyť a sú pou­ži­teľ­né. V prí­pa­de pou­ži­tia vápen­ca voda bude vyka­zo­vať vyš­šiu tvrdo­sť ako voda výcho­dis­ko­vá. Hodí sa to, ak potre­bu­jem vodu tvr­d­šiu. napr. pre živo­rod­ky stred­nej Ame­ri­ky ak dis­po­nu­je­me vodou veľ­mi mäk­kou. Na to, aby sme zis­ti­li prí­tom­nosť váp­ni­ka, môže­me pou­žiť postup pou­ží­va­ný naj­mä v pedo­ló­gii, a to síce, že nale­je­me na hor­ni­nu, ale­bo nerast kyse­li­nu a posú­di­me či reak­cia syčí a ako sil­no. Môže­me pou­žiť napr. ocot, HCl, H2SO4, H3PO4. Po reak­cii dot­knu­tý kameň rad­šej zahoď­me, ale­bo aspoň poriad­ne umy­me pod tečú­cou vodou.

Dre­vo je takis­to vhod­ný mate­riál. Čas­to sa im v akva­ris­tic­kej pra­xi vra­ví kore­ne. Ak ho kúpi­te máte obcho­dom zaru­če­nú bez­peč­nosť. Ide väč­ši­nou o subt­ro­pic­ké dre­vo man­gro­vov – ťaž­ké dre­vo plné vody (príb­rež­ná vege­tá­cia), prí­pad­ne o afric­ké mopa­ni, opu­wa, flo­rex. Ak pou­ži­je­me dre­vo pri­ne­se­né z prí­ro­dy, malo by sa jed­nať o star­ší kus, naj­lep­šie dub, jel­ša. Náj­de­me ich naj­mä v níz­kych nad­mor­ských výš­kach, v luž­ných lesoch pri vod­ných tokoch. Vhod­né je pou­ži­tie aj sta­rej kôry. Pred apli­ká­ci­ou v nádr­ži sta­čí dre­vo umyť. Je mož­né aby dre­vo vyslo­ve­ne hni­lo, ale len pre nie­kto­ré dru­hy, a v dosta­toč­ne veľ­kom obje­me – napr. neón­ky. Také­to dre­vo nám bude tla­čiť pH sme­rom dole, naj­mä v prí­pa­de hni­tia, vylu­čo­vať humí­no­vé kyse­li­ny – pris­pie­vať ku tvor­be orga­nic­kých che­lá­tov, k zachy­tá­va­niu mine­rál­nych látok ako napr. žele­za. Rov­na­ko úcty­hod­ná je ich pod­po­ra pri tvor­be mik­rof­ló­ry dna, dekom­po­zí­cii hmo­ty. Humí­no­vé kyse­li­ny sú dôle­ži­tou súčas­ťou aj meta­bo­lic­kých pro­ce­sov v pôde v sucho­zem­ských pod­mien­kach. Toto dre­vo nám bude na 99% vodu far­biť do hne­da – je jed­no či ide o dre­vo zakú­pe­né v obcho­de ale­bo zado­vá­že­né inak. Pro­ce­dú­ry kážu­ce dre­vo variť, soliť, máčať vo vode, drhnúť pova­žu­jem za neadek­vát­ne, pre­to­že vyna­lo­že­né úsi­lie je pod­ľa mňa prí­liš veľ­ké. Je prav­da, že to pomô­že pro­ti far­be­niu (ale musí­te sa naozaj veľ­mi veľ­mi sna­žiť), ale ja som zás­tan­com jed­no­duch­šie­ho rie­še­nia – časom, zhru­ba po tri­štvr­te roku prie­mer­ne veľ­ký kus dre­va far­biť pre­sta­ne. Deko­rá­cia plní aj fun­kciu bio­tic­kú, nie­len este­tic­kú. Ska­ly a dre­vo tvo­rí úkry­ty – pries­tor pre dro­be­nie teri­tó­rií, čo je veľa­krát nevy­hnut­né. Má zjav­ný vplyv na sprá­va­nie sa našich milá­či­kov. Okrem toho môže pred­sta­vo­vať pek­nú súčasť náš­ho malé­ho ume­lé­ho eko­sys­té­mu zva­né­ho akvá­ri­um. Ako deko­rá­ciu chá­pem za urči­tých okol­nos­tí, resp. uhla pohľa­du, aj rast­li­ny, ich vzá­jom­né uspo­ria­da­nie. Naj­mä v prí­pa­de bio­to­po­vých akvá­rií napr. pre bojov­ni­ce, ale­bo koli­zy ide o názor­né prí­kla­dy. V tých­to nádr­žiach je vhod­né neus­tá­le udr­žia­vať množ­stvo mate­riá­lu z dre­va, šišiek, plá­va­jú­cich rast­lín, vod­ných rast­lín, rast­lín na hla­di­ne apod. Vte­dy rast­li­ny plnia aj fun­kciu úkrytov.

Poza­die môže byť takis­to veľ­mi význam­nou zlož­kou akvá­ria, aj keď sa bez neho zaobí­de. V naj­ľah­šom prí­pa­de ho môže tvo­riť tape­ta zakú­pe­ná v obcho­de, prí­pad­ne vytvo­re­ná nami. Pries­tor zadnej ste­ny môže­me rie­šiť aj zatre­tím na neja­kú tma­vú far­bu, čas­tá je mod­rá, hne­dá ale­bo čier­na. Troj­roz­mer­né – 3D poza­die je mož­né vytvo­riť z rôz­ne­ho mate­riá­lu. Sú dostup­né v obchod­nej sie­ti, ale mož­no si ich vyro­biť aj vlast­ný­mi ruka­mi. Vhod­ný mate­riál je napr. polys­ty­rén, na vylep­ta­nie sa pou­ží­va rie­did­lo. Ako lepid­lo naň sa hodí epo­xi­do­vá živi­ca, taká kto­rá neško­dí osa­den­stvu, neroz­púš­ťa sa vo vode. Lepí­me brid­li­cu, iné kame­ne, dre­vo, pod­ľa chu­ti. Lepid­lo sa posy­pá­va pies­kom, pre­to­že v prí­pa­de že bude na vidi­teľ­né, samot­né lepid­lo nevy­ze­rá veľ­mi dob­re bez tej­to prí­sa­dy. Vhod­ným základ­ným mate­riá­lom je aj poly­ure­tá­no­vá pena. Dbá­me na tom, aby zadná časť bola vhod­ne pri­le­pe­ná na zadnú ste­nu akvá­ria, aby sa ten­to pries­tor nestal život­ným pries­to­rom pre men­šie ryby, a aby sa zadná ste­na zby­toč­ne nazariasovala.

Tra­ver­tín – sopeč­ný vápe­nec je deko­rač­ná hor­ni­na, kto­rá má veľ­mi čle­ni­tý reli­éf. Nie­ke­dy sú na ňom rôz­ne jam­ky, die­ry – útva­ry sme­rom dnu, ale nie­ke­dy aj sme­rom von – vte­dy to vyze­rá ako­by boli na ňom neja­ké zrná. Sám mám tra­ver­tín pre­vŕ­ta­ný mies­ta­mi ako emen­tál. Mám ho pou­kla­da­ný tak, aby tvo­ril množ­stvo úkry­tov pre veľ­ké aj men­šie dru­hy. On zvy­šu­je vylu­čo­va­ním váp­ni­ka tvrdo­sť vody, spo­lu s čím tak­mer vždy ide aj zvy­šo­va­nie alka­li­ty – zása­di­tos­ti. Tra­ver­tín mám pou­ži­tý v akvá­riu s druh­mi z jaze­ra Tan­ga­ni­ka. Okrem toho mám aj spo­mí­na­né dre­vo, kedy­si som ho kom­po­no­val spo­lu s kameň­mi, dnes mám skôr časť kamen­nú a časť dre­ve­nú. Nie­ke­dy pou­ži­jem v jed­nej čas­ti men­šie kame­ne a deko­rá­ciu pris­pô­so­be­nú pre potre­by ​“škôl­ky”. Pre Mala­wij­ské cich­li­dy pou­ží­vam tuf, čo je takis­to sopeč­ná – vul­ka­nic­ká hor­ni­na, avšak neob­sa­hu­je ani zďa­le­ka toľ­ko váp­ni­ka ako tra­ver­tín. Okrem toho má niž­šiu hus­to­tu, vzhľa­dom na svoj pôvod má amorf­ný cha­rak­ter – mate­riál, kto­rý vzni­kol veľ­mi náh­lym stu­hnu­tím žera­vej mag­my – pre­to sa vyzna­ču­je deko­rač­ným vzhľa­dom. Okrem toho občas pou­ži­jem jel­šo­vé šiš­ky a dubo­vé dre­vo a dubo­vú kôru. Pod­stat­nou a neod­de­li­teľ­nou súčas­ťou sú aj rast­li­ny. Tu pla­tí, že dno narú­šam iba v nevy­hnut­ných prí­pa­doch. Ako poza­die v cich­li­do­vých nádr­žiach pou­ží­vam poza­die Slim Line od Back to Nature.

Bot­tom

The bot­tom of the tank is typi­cal­ly com­po­sed of gra­vel or sand along with mic­ro­or­ga­nisms. Gra­vel with grain sizes of 3 – 4 mm is ide­al, whi­le coarse-​grained sand is recom­men­ded to pre­vent ana­e­ro­bic decay. In some cases, soil can also be used as a sub­stra­te, espe­cial­ly for plant gro­wth. Dis­tur­bing the bot­tom should be kept to a mini­mum, as it ser­ves as a habi­tat for bac­te­ria invol­ved in the ove­rall meta­bo­lism of the aqu­arium eco­sys­tem. The bot­tom has a mecha­ni­cal func­ti­on as well, pro­vi­ding a pla­ce for planting.

Deco­ra­ti­on

Deco­ra­ti­ons play a sig­ni­fi­cant role in the aqu­arium, both aest­he­ti­cal­ly and bio­lo­gi­cal­ly. Dif­fe­rent types of rocks, wood (roots), and plants are used as deco­ra­ti­ons. The cho­ice of rocks and mine­rals depends on the geog­rap­hi­cal ori­gin of the fish spe­cies in the tank. Mate­rials con­tai­ning high levels of metals should be avo­ided. Wood, such as man­gro­ve roots or Afri­can mopa­ni, can be used, but care must be taken to ensu­re it does not nega­ti­ve­ly impact the water para­me­ters. Deco­ra­ti­ons also pro­vi­de hiding spa­ces, ter­ri­to­rial boun­da­ries, and influ­en­ce the beha­vi­or of the fish. Live plants are con­si­de­red deco­ra­ti­ons as well, con­tri­bu­ting to the ove­rall bio­tic and aest­he­tic aspects of the aquarium.

Whi­le not strict­ly neces­sa­ry, a backg­round can enhan­ce the appe­a­ran­ce of the aqu­arium. It can be as sim­ple as a store-​bought wall­pa­per or a pain­ted dark color. Three-​dimensional backg­rounds can be cre­a­ted using mate­rials like polys­ty­re­ne or poly­uret­ha­ne foam. Tra­ver­ti­ne, a vol­ca­nic limes­to­ne, is dis­cus­sed as a deco­ra­ti­ve rock, and its pla­ce­ment in the tank is desc­ri­bed. The aut­hor also uses Back to Natu­re­’s Slim Line backg­round in cich­lid tanks. This text pro­vi­des guidan­ce on the phy­si­cal com­po­nents of an aqu­arium, emp­ha­si­zing the­ir impor­tan­ce in cre­a­ting a natu­ral and func­ti­onal envi­ron­ment for the fish.

Boden

Der Boden des Aqu­ariums bes­teht in der Regel aus Kies oder Sand zusam­men mit Mik­ro­or­ga­nis­men. Kies mit Korn­größen von 3 – 4 mm ist ide­al, wäh­rend grob­kör­ni­ger Sand emp­foh­len wird, um ana­e­ro­ben Abbau zu ver­hin­dern. In eini­gen Fäl­len kann auch Erde als Sub­strat ver­wen­det wer­den, ins­be­son­de­re für das Pflan­zen­wachs­tum. Das Stören des Bodens soll­te auf ein Mini­mum redu­ziert wer­den, da er als Lebens­raum für Bak­te­rien dient, die am Gesamts­tof­fwech­sel des Aquarium-​Ökosystems bete­i­ligt sind. Der Boden hat auch eine mecha­nis­che Funk­ti­on, indem er einen Ort zum Pflan­zen bietet.

Deko­ra­ti­on

Deko­ra­ti­onen spie­len im Aqu­arium eine wich­ti­ge Rol­le, sowohl äst­he­tisch als auch bio­lo­gisch. Unters­chied­li­che Arten von Fel­sen, Holz (Wur­zeln) und Pflan­zen wer­den als Deko­ra­ti­on ver­wen­det. Die Auswahl von Fel­sen und Mine­ra­lien hängt vom geo­gra­fis­chen Urs­prung der Fis­char­ten im Tank ab. Mate­ria­lien mit hohen Metall­ge­hal­ten soll­ten ver­mie­den wer­den. Holz wie Man­gro­ven­wur­zeln oder afri­ka­nis­ches Mopa­ni kön­nen ver­wen­det wer­den, es muss jedoch darauf geach­tet wer­den, dass es die Was­ser­pa­ra­me­ter nicht nega­tiv bee­in­flusst. Deko­ra­ti­onen bie­ten auch Vers­teck­mög­lich­ke­i­ten, ter­ri­to­ria­le Gren­zen und bee­in­flus­sen das Ver­hal­ten der Fis­che. Leben­de Pflan­zen gel­ten eben­falls als Deko­ra­ti­on und tra­gen zu den bio­tis­chen und äst­he­tis­chen Aspek­ten des Aqu­ariums bei.

Obwohl nicht unbe­dingt not­wen­dig, kann ein Hin­ter­grund das Ers­che­i­nungs­bild des Aqu­ariums ver­bes­sern. Es kann so ein­fach wie eine im Laden gekauf­te Tape­te oder eine dunk­le Far­be sein. Dre­i­di­men­si­ona­le Hin­ter­grün­de kön­nen aus Mate­ria­lien wie Polys­ty­rol oder Poly­uret­han­schaum her­ges­tellt wer­den. Tra­ver­tin, ein vul­ka­nis­cher Kalks­te­in, wird als deko­ra­ti­ver Ste­in bes­pro­chen, und sei­ne Plat­zie­rung im Tank wird besch­rie­ben. Der Autor ver­wen­det auch den Hin­ter­grund Slim Line von Back to Natu­re in Cich­li­den­bec­ken. Die­ser Text gibt Anle­i­tun­gen zu den phy­sis­chen Kom­po­nen­ten eines Aqu­ariums und betont deren Bede­utung bei der Schaf­fung einer natür­li­chen und funk­ti­ona­len Umge­bung für die Fische.

Use Facebook to Comment on this Post