Krajina, Slovenská krajina, Spiš

Najzobrazovanejšie spišské fotografie

skala
Hits: 311

Use Facebook to Comment on this Post

Mlyny, Krajina, Neživé, Podunajsko, Slovenská krajina, Stavby

Vodný mlyn v Dunajskom Klátove

skala
Hits: 192

Vod­ný mlyn v Dunaj­skom Klá­to­ve sia­ha do minu­los­ti, kedy vod­né mly­ny slú­ži­li ako zdro­je ener­gie. Do doby, kedy boli neod­mys­li­teľ­nou súčas­ťou vidiec­ke­ho živo­ta. Je prí­kla­dom tra­dič­nej slo­ven­skej archi­tek­tú­ry. Dnes je mlyn his­to­ric­kým arte­fak­tom a turis­tic­kou atrakciou.

Mlyn sa nachá­dza na bre­hu Klá­tov­ské­ho rame­na Malé­ho Duna­ja. Je národ­nou kul­túr­nou pamiat­kou. Po viac ako 40 rokoch od ukon­če­nie pre­vádz­ky v dru­hej polo­vi­ci osem­de­sia­tych rokov 20. sto­ro­čia bol mlyn odkú­pe­ný štá­tom a slú­ži Žit­no­os­trov­né­mu múzeu v Dunaj­skej Stre­de. V mly­ni­ce boli umiest­ne­né dre­ve­né aty­pic­ké vit­rí­ny pre expo­zí­ciu drob­ných expo­ná­tov a dobo­vých lis­tín (dunaj​skyk​la​tov​.sk). Mlyn je typic­kým prí­kla­dom spod­ko­vé­ho mly­na (muze​um​.sk). Do roku 1920 bol plne funkč­ný. Počas voj­ny bol sil­ne poško­de­ný. Zre­kon­štru­ova­ný mlyn zauj­me obrov­ským mlyn­ským kole­som. V inte­ri­é­roch mly­nu sa nachá­dza expo­zí­cia vod­né­ho mly­nár­stva (kam​na​vy​le​ty​.sk). Rekon­štruk­cia zahŕňa­la nové piló­ty podo­pie­ra­jú­ce vod­né kole­sá, obno­vu stro­jov­ne, posta­vi­lo sa mólo na dru­hej stra­ne rie­ky (para​me​ter​.sk). Obno­vi­lo sa mlyn­ské kole­so a k nemu pat­ria­ce ozu­be­né kole­so. Spev­ne­né boli bre­hy, vybu­do­va­la sa nová ohra­da, kom­plex­ne sa upra­vil oko­li­tý terén (muze​um​.sk). Počas prác zis­ti­li, že zákla­dy mly­ni­ce sú o meter vyš­šie ako je pod­la­ha, čim bolo zabez­pe­če­né, že počas povod­ní netiek­la voda dovnút­ra (Žane­ta Miku­lí­ko­vá).

Mlyn je dnes vzác­nou tech­nic­kou pamiat­kou. Pred­sta­vu­je stav mly­nár­skej výro­by a tech­nic­ké­ho mys­le­nia v tej­to oblas­ti na začiat­ku 20. sto­ro­čia. Pred Micha­lom Csé­fal­va­y­om bol maji­te­ľom rodi­ny Duka­sov­cov (dunaj​skyk​la​tov​.sk).

The water mill in Dunaj­ský Klá­tov dates back to a time when water mills ser­ved as sour­ces of ener­gy, integ­ral to rural life. It is an exam­ple of tra­di­ti­onal Slo­vak archi­tec­tu­re and today stands as a his­to­ric arti­fact and tou­rist attraction.

Situ­ated on the bank of the Klá­tov­ské rame­no of the Litt­le Danu­be, the mill is a nati­onal cul­tu­ral monu­ment. After more than 40 years of disu­se, which began in the second half of the 1980s, the mill was pur­cha­sed by the sta­te and now ser­ves the Žit­no­os­trov­ské Muse­um in Dunaj­ská Stre­da. Insi­de the mill, wooden uncon­ven­ti­onal sho­wca­ses have been ins­tal­led to disp­lay small exhi­bits and peri­od docu­ments (dunaj​skyk​la​tov​.sk). The mill is a typi­cal exam­ple of an unders­hot mill (muze​um​.sk). Until 1920, it was ful­ly func­ti­onal but suf­fe­red sig­ni­fi­cant dama­ge during the war. The recons­truc­ted mill fea­tu­res a lar­ge mill whe­el and hosts an exhi­bi­ti­on on water mil­ling in its inte­ri­ors (kam​na​vy​le​ty​.sk). The recons­truc­ti­on inc­lu­ded new pilings sup­por­ting the water whe­els, res­to­ra­ti­on of the engi­ne room, and the cons­truc­ti­on of a pier on the oppo­si­te side of the river (para​me​ter​.sk). The mill whe­el and asso­cia­ted gears were res­to­red, the river banks rein­for­ced, a new enc­lo­su­re built, and the sur­roun­ding ter­rain com­pre­hen­si­ve­ly lands­ca­ped (muze​um​.sk). During the works, it was dis­co­ve­red that the mil­l’s foun­da­ti­ons were a meter hig­her than the flo­or, ensu­ring that water would not enter during flo­ods (Žane­ta Mikulíková).

Today, the mill stands as a rare tech­ni­cal monu­ment, repre­sen­ting the sta­te of mil­ling pro­duc­ti­on and tech­ni­cal thin­king in the regi­on at the begin­ning of the 20th cen­tu­ry. Pri­or to Michal Csé­fal­vay, the mill was owned by the Duka­sov fami­ly (dunaj​skyk​la​tov​.sk).

A Dunas­zer­da­he­lyi Klá­tói vízi­ma­lom múlt­já­nak gyöke­rei a vízi­mal­mok ener­gia­for­rás­ként való szol­gál­ta­tá­sá­hoz nyúl­nak viss­za, mely­ek elen­ged­he­tet­le­nek vol­tak a vidé­ki élet­ben. Ez a hagy­o­má­ny­os szlo­vák épí­tés­zet pél­dá­ja, és ma már tör­té­nel­mi műem­lék és turisz­ti­kai látványosság.

A Kis-​Duna klá­tói med­ré­nek part­ján talál­ha­tó vízi­ma­lom nemze­ti kul­tu­rá­lis emlék. Több mint 40 évnyi hasz­ná­la­ton kívüli­ség után, ami a 80-​as évek máso­dik felé­ben kez­dődött, az állam meg­vet­te, és most a Duna­új­vá­ro­si Žit­no­os­trov­ské Múze­um szá­má­ra szol­gál. A malom bel­se­jé­ben fa ala­kú vit­ri­nek talál­ha­tók, ame­ly­ek­ben kis kiál­lí­tá­si tár­gy­ak és kora­be­li doku­men­tu­mok talál­ha­tók (dunaj​skyk​la​tov​.sk). A malom egy tipi­kus vízi­ma­lom pél­dá­ja (muze​um​.sk). 1920-​ig tel­je­sen működött, de a hábo­rú során jelen­tős káro­kat szen­ve­dett. A rekons­tru­ált malom egy nagy vízi­ma­lom kerék­kel ren­del­ke­zik, és az épület bel­ső tere­i­ben a vízi­ma­lom tech­no­ló­giá­já­nak kiál­lí­tá­sa talál­ha­tó (kam​na​vy​le​ty​.sk). A rekons­truk­ció magá­ban fog­lal­ta az új tus­kók kié­pí­té­sét a vízi­ma­lom keré­kek alá, a motor­ház hely­re­ál­lí­tá­sát és egy móló épí­té­sét a folyó túlol­da­lán (para​me​ter​.sk). A malom­ke­rék és a hoz­zá tar­to­zó fogas­ke­rék hely­re­ál­lí­tás­ra került, mege­rősí­tet­ték a foly­ópar­to­kat, új kerí­tést épí­tet­tek, és a kör­ny­ező terüle­tet átfo­gó­an par­ko­sí­tot­ták (muze​um​.sk). A mun­kák során fel­fe­dez­ték, hogy a malom alap­jai egy méter­rel maga­sab­ban van­nak, mint a pad­ló, biz­to­sít­va ezzel, hogy árvi­zek ese­tén ne jut­has­son be a víz az épület­be (Žane­ta Mikulíková).

Ma ez a malom rit­ka műs­za­ki emlék­nek szá­mít, ame­ly az 1900-​as évek ele­jén tük­rözi a malo­mi­pa­ri ter­me­lés és a tech­ni­kai gon­dol­ko­dás álla­po­tát a régi­ó­ban. Michal Csé­fal­vay előtt a malom a Duka­sov csa­lá­dé volt (dunaj​skyk​la​tov​.sk).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, Mlyny, Neživé, Podunajsko, Slovenská krajina, Stavby

Vodný mlyn v Jelke

skala
Hits: 220

Vod­ný mlyn sa dnes nachá­dza na bre­hu Malé­ho Duna­ja, v jeho blíz­kos­ti sa nachá­dza skan­zen zame­ra­ný na poľ­no­hos­po­dár­sku minu­losť obce Jel­ka. Pôvod­ný cha­rak­ter mly­nu bol lod­ný, na kolo­vý bol pre­sta­va­ný v roku 1905 (muze​um​.sk). Je pozo­ru­hod­nou tech­nic­kou pamiat­kou juho­zá­pad­né­ho Slo­ven­ska. Zre­kon­štru­ova­ný je od 18. mája 2019. V minu­los­ti boli v Jel­ke mly­ny šty­ri. Je sprí­stup­ne­ný verej­nos­ti, pôvod­ne pat­ril Joze­fo­vi Német­ho­vi, neskôr jeho syno­vi Vin­cen­to­vi a do roku 1973 vnu­ko­vi Ernes­to­vi. V mly­ne mle­li pre­važ­ne raž. Mlyn fun­go­val do aprí­la 1951 (jel​ka​.sk). Jeho mlyn­ské kole­so je funkč­né, pohá­ňa­né je však elek­tro­mo­to­rom (ces​tuj​za​me​nej​.sk). 

V are­áli mly­nu sa nachá­dza­jú ukáž­ky rôz­nych poľ­no­hos­po­dár­skych stro­jov a zaria­de­ní. Napr. sekač­ku na repu, plu­hy, lis na ľan, sane, váhy, sed­liac­ky voz, raj­tár (ces​tuj​za​me​nej​.sk). 

Vod­ný mlyn slú­žil na výro­bu múky. Jeho archi­tek­to­nic­ké rie­še­nie spá­ja funkč­nosť s este­ti­kou. Tra­dič­né prv­ky mlyn­ské­ho kole­sa, dre­ve­ná kon­štruk­cia a kamen­né ste­ny vytvá­ra­jú har­mó­niu, kto­rá kon­tras­tu­je s oko­li­tou kra­ji­nou. Kaž­dý detail, kaž­dá časť, roz­prá­va prí­beh o dáv­nych časoch, cez kto­ré pre­šiel. Miest­ni oby­va­te­lia chrá­nia a udr­žia­va­jú ten­to uni­kát­ny mlyn ako pamäť pre budú­ce gene­rá­cie. Dnes je vod­ný mlyn turis­tic­kou atrak­ci­ou aj pre mno­hých bra­ti­slav­ča­nov. Občas­ne sa tu kona­jú kul­túr­ne uda­los­ti, fes­ti­va­ly a koncerty.

The water mill is loca­ted on the bank of the Small Danu­be, near which the­re is a muse­um focu­sing on the agri­cul­tu­ral his­to­ry of the vil­la­ge of Jel­ka. The ori­gi­nal cha­rac­ter of the mill was mari­ti­me, con­ver­ted to a whe­el mill in 1905 (muze​um​.sk). It is a remar­kab­le tech­ni­cal monu­ment of sout­hwes­tern Slo­va­kia. It has been recons­truc­ted sin­ce May 18, 2019. In the past, the­re were four mills in Jel­ka. It is open to the pub­lic, ori­gi­nal­ly owned by Jozef Németh, later his son Vin­cent, and until 1973 his grand­son Ernest. The mill main­ly ground rye. The mill ope­ra­ted until April 1951 (jel​ka​.sk). Its mill whe­el is func­ti­onal, but it is powe­red by an elect­ric motor (ces​tuj​za​me​nej​.sk).

In the mill com­plex, the­re are demon­stra­ti­ons of vari­ous agri­cul­tu­ral machi­nes and equ­ip­ment. For exam­ple, a sugar beet mower, plo­ws, flax pre­ss, sled­ges, sca­les, a far­me­r’s cart, a car­ter (ces​tuj​za​me​nej​.sk).

The water mill ser­ved for flour pro­duc­ti­on. Its archi­tec­tu­ral solu­ti­on com­bi­nes func­ti­ona­li­ty with aest­he­tics. Tra­di­ti­onal ele­ments of the mill whe­el, wooden cons­truc­ti­on, and sto­ne walls cre­a­te har­mo­ny that con­trasts with the sur­roun­ding lands­ca­pe. Eve­ry detail, eve­ry part, tells a sto­ry of ancient times through which it has pas­sed. Local resi­dents pro­tect and main­tain this uni­que mill as a memo­ry for futu­re gene­ra­ti­ons. Today, the water mill is a tou­rist att­rac­ti­on even for many resi­dents of Bra­ti­sla­va. Occa­si­onal­ly, cul­tu­ral events, fes­ti­vals, and con­certs are held here.

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Hont, Krajina, Neživé, Slovenská krajina, Stavby, Zrúcaniny

Bzovík – pevnosť neďaleko Krupiny

skala
Hits: 1718

Pev­nosť Bzo­vík je pôvod­ne bene­dik­tín­sky, neskôr pre­mon­štránt­sky kláš­tor z 12. sto­ro­čia, kto­rý bol pre­sta­va­ný na pev­nosť (Wiki­pe­dia). Bola to mohut­ná pro­ti­tu­rec­ká pev­nosť, kto­rá vznik­la pre­stav­bou cis­ter­cián­ske­ho opát­stva zalo­že­né­ho oko­lo roku 1130 (slo​va​kia​.tra​vel). Nachá­dza sa v Bzo­vic­kej pahor­ka­ti­ne, na Kru­pin­skej pla­ni­ne (hra​dy​-zamky​.sk).

Pev­nosť je prí­kla­dom stre­do­ve­kej archi­tek­tú­ry obran­nej stav­by. Je posta­ve­ná na kop­ci, čo jej posky­to­va­lo výho­du voči útoč­ní­kom. Hlav­nou súčas­ťou bola veža, kto­rá slú­ži­la nie­len na obra­nu, ale aj ako sym­bol moci. Dnes je táto his­to­ric­ká pamiat­ka cen­trom kul­túr­ne­ho dia­nia. Na nádvo­rí sa kona­jú rôz­ne podu­ja­tia, kon­cer­ty, ume­lec­ké výsta­vy. Slú­ži aj ako múze­um, kde náv­štev­ní­ci môžu obja­vo­vať his­tó­riu regi­ó­nu. Mies­to posky­tu­je výhľa­dy aj na rie­ku Hron.

The Bzo­vík For­tress was ori­gi­nal­ly a Bene­dic­ti­ne, later Pre­mon­stra­ten­sian monas­te­ry from the 12th cen­tu­ry, which was rebu­ilt into a for­tress (Wiki­pe­dia). It was a migh­ty anti-​Turkish for­tress, cre­a­ted by the recons­truc­ti­on of a Cis­ter­cian abbey foun­ded around 1130 (slo​va​kia​.tra​vel). It is loca­ted in the Bzo­vík Hills, in the Kru­pi­na Moun­tains (hra​dy​-zamky​.sk).

The for­tress is an exam­ple of medie­val defen­si­ve archi­tec­tu­re. It is built on a hill, which pro­vi­ded it with an advan­ta­ge against attac­kers. The main com­po­nent was the tower, which ser­ved not only for defen­se but also as a sym­bol of power. Today, this his­to­ri­cal monu­ment is the cen­ter of cul­tu­ral acti­vi­ties. Vari­ous events, con­certs, and art exhi­bi­ti­ons take pla­ce in the cour­ty­ard. It also ser­ves as a muse­um whe­re visi­tors can explo­re the regi­on’s his­to­ry. The loca­ti­on offers vie­ws of the Hron River as well.

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

České, Česko, Krajina, Mestá, Mestá, Severné Čechy, Typ krajiny, Zahraničie

Česká Kamenice – mesto kde chodil do škola Antonín Dvořák

skala
Hits: 1322

Čes­ká Kame­ni­ce, nemec­ky Böh­misch Kam­nitz, je mes­to v sever­ných Čechách, cez kto­ré tečie rie­ka Kame­ni­ce. His­to­ric­ké jad­ro je mest­skou pamiat­ko­vou zónou. Na plo­che 38.76 km2 žije 5247 oby­va­te­ľov. Nad­mor­ská výš­ka mes­ta je 301 met­rov nad morom (Wiki­pe­dia CZ). Mes­to lemu­jú Lužic­ké hory, Čes­ké Švaj­čiar­ko a Čes­ké Stre­do­ho­rie (luzic​ke​-hory​.cz). Prvá písom­ná zmien­ka o mes­te je z roku 1352, avšak vo väč­ši­ne pub­li­ká­cií je uve­de­né, že bolo zalo­že­né už pred rokom 1283 (Wiki­pe­dia CZ). Pod­ľa luzic​ke​-hory​.cz mes­to vznik­lo mož­no už v 11. sto­ro­čí a obý­va­né bolo Lužíc­ký­mi Srb­mi. Oko­lo polo­vi­ce 13. sto­ro­čia sem priš­li nemec­kí osíd­len­ci. V roku 1394 tu stá­lo 67 domov (luzic​ke​-hory​.cz). Po dru­hej sve­to­vej voj­ne bola vysíd­le­ná väč­ši­na miest­nych oby­va­te­ľov. Od roku 2005 je mes­to tzv. His­to­ric­kým mes­tom. Zámok pochá­dza z prvej polo­vi­ci 16. sto­ro­čia. Miest­ne čas­ti: Čes­ká Kame­ni­ce, Dol­ní Kame­ni­ce, Fili­pov, Hor­ní Kame­ni­ce, Huní­kov, Kame­nic­ká Nová Vís­ka, Ker­har­ti­ce, Lís­ka, Pekel­ský Důl, Vís­ka pod Lesy (Wiki­pe­dia CZ). O jese­ne 1856 do leta 1857 nav­šte­vo­val tunaj­šiu meš­tian­sku ško­lu Anto­nín Dvo­řák (ces​ka​-kame​ni​ce​.cz). V mla­dos­ti tu v rokoch 1720 – 1728 žil Chris­toph Wil­li­bald Gluck, kto­ré­ho otec Ale­xan­der bol les­ní­kom na tunaj­šom pan­stve (luzic​ke​-hory​.cz). V his­to­ric­kom cen­tre mes­ta sa zacho­va­la archi­tek­tú­ra, kto­rá odrá­ža bohat­stvo minu­los­ti. Mes­tu domi­nu­je kos­tol svä­tej Kata­rí­ny. Lákad­lom je blíz­kosť národ­né­ho par­ku Čes­ké Švaj­čiar­sko. Neďa­le­ko sa nachá­dza Zápol­ský zámok s krás­ny­mi záh­ra­da­mi. Miest­ne reštau­rá­cie a kaviar­ne ponú­ka­jú tra­dič­né lužic­ké špe­cia­li­ty a domá­ce dezerty.

Čes­ká Kame­ni­ce, kno­wn as Böh­misch Kam­nitz in Ger­man, is a town in nort­hern Bohe­mia through which the Kame­ni­ce River flo­ws. The his­to­ric core is desig­na­ted as a muni­ci­pal heri­ta­ge zone. With an area of 38.76 km², it is home to 5,247 inha­bi­tants. The town’s ele­va­ti­on is 301 meters abo­ve sea level (Wiki­pe­dia CZ). The town is sur­roun­ded by the Lusa­tian Moun­tains, the Czech Swit­zer­land, and the Czech Cen­tral High­lands (luzic​ke​-hory​.cz). The first writ­ten men­ti­on of the town is from 1352, alt­hough in most pub­li­ca­ti­ons, it is sta­ted that it was foun­ded befo­re 1283 (Wiki­pe­dia CZ). Accor­ding to luzic​ke​-hory​.cz, the town may have ori­gi­na­ted as ear­ly as the 11th cen­tu­ry and was inha­bi­ted by Lusa­tian Sorbs. In the mid-​13th cen­tu­ry, Ger­man sett­lers arri­ved here. In 1394, the­re were 67 hou­ses here (luzic​ke​-hory​.cz). After World War II, the majo­ri­ty of the local resi­dents were disp­la­ced. Sin­ce 2005, the town has been desig­na­ted as a ​“His­to­ric Town”. The cast­le dates back to the first half of the 16th cen­tu­ry. Local dis­tricts inc­lu­de: Čes­ká Kame­ni­ce, Dol­ní Kame­ni­ce, Fili­pov, Hor­ní Kame­ni­ce, Huní­kov, Kame­nic­ká Nová Vís­ka, Ker­har­ti­ce, Lís­ka, Pekel­ský Důl, and Vís­ka pod Lesy (Wiki­pe­dia CZ). In the autumn of 1856 to the sum­mer of 1857, Anto­nín Dvo­řák atten­ded the local town scho­ol here (ces​ka​-kame​ni​ce​.cz). In his youth, from 1720 to 1728, Chris­toph Wil­li­bald Gluck lived here, who­se fat­her Ale­xan­der was a fores­ter on the local esta­te (luzic​ke​-hory​.cz). The his­to­ric cen­ter of the town retains archi­tec­tu­re that ref­lects its rich past. The domi­nant fea­tu­re is the Church of St. Cat­he­ri­ne. The pro­xi­mi­ty to the Čes­ké Švaj­čiar­sko Nati­onal Park is an att­rac­ti­on. Near­by is the Zapol­sky Cast­le with beau­ti­ful gar­dens. Local res­tau­rants and cafes offer tra­di­ti­onal Lusa­tian spe­cial­ties and home­ma­de desserts.

Čes­ká Kame­ni­ce, němec­ky Böh­misch Kam­nitz, je měs­to v sever­ních Čechách, kte­rým pro­té­ká řeka Kame­ni­ce. His­to­ric­ké jád­ro je měst­skou památ­ko­vou zónou. Na plo­še 38,76 km² žije 5 247 oby­va­tel. Nad­mo­řs­ká výš­ka měs­ta je 301 met­rů nad mořem (Wiki­pe­dia CZ). Měs­to je lemo­vá­no Lužic­ký­mi hora­mi, Čes­kým Švý­car­skem a Čes­kým Stře­do­ho­řím (luzic​ke​-hory​.cz). Prv­ní písem­ná zmín­ka o měs­tě pochá­zí z roku 1352, avšak ve vět­ši­ně pub­li­ka­cí se uvá­dí, že bylo zalo­že­no již před rokem 1283 (Wiki­pe­dia CZ). Pod­le luzic​ke​-hory​.cz měs­to vznik­lo mož­ná již v 11. sto­le­tí a bylo obý­vá­no Lužic­ký­mi Srby. Kolem polo­vi­ny 13. sto­le­tí sem přiš­li němeč­tí osad­ní­ci. V roce 1394 zde stá­lo 67 domů (luzic​ke​-hory​.cz). Po dru­hé světo­vé vál­ce byla vysíd­le­na vět­ši­na míst­ních oby­va­tel. Od roku 2005 je měs­to tzv. His­to­ric­kým měs­tem. Zámek pochá­zí z prv­ní polo­vi­ny 16. století.

Míst­ní čás­ti: Čes­ká Kame­ni­ce, Dol­ní Kame­ni­ce, Fili­pov, Hor­ní Kame­ni­ce, Huní­kov, Kame­nic­ká Nová Vís­ka, Ker­har­ti­ce, Lís­ka, Pekel­ský Důl, Vís­ka pod Lesy (Wiki­pe­dia CZ). Na podzim roku 1856 až do léta 1857 navš­těvo­val zdej­ší měš­ťan­skou ško­lu Anto­nín Dvo­řák (ces​ka​-kame​ni​ce​.cz). V mlá­dí zde v letech 1720 – 1728 žil Chris­toph Wil­li­bald Gluck, jehož otec Ale­xan­der byl les­ní­kem na zdej­ším pan­ství (luzic​ke​-hory​.cz). V his­to­ric­kém cen­tru měs­ta se zacho­va­la archi­tek­tu­ra, kte­rá odrá­ží bohat­ství minu­los­ti. Domi­nan­tou měs­ta je kos­tel sva­té Kate­ři­ny. Lákad­lem je blíz­kost národ­ní­ho par­ku Čes­ké Švý­car­sko. Neda­le­ko se nachá­zí Zápol­ský zámek s krás­ný­mi zahra­da­mi. Míst­ní res­tau­ra­ce a kavár­ny nabí­ze­jí tra­dič­ní lužic­ké spe­cia­li­ty a domá­cí dezerty.

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post