2016, 2016-2020, Časová línia, Česko, Južná Morava, Krajina, Mestá, Moravské, Zahraničie

Bučovice – mesto unikátneho renesančného zámku

skala
Hits: 195

Bučo­vi­ce ležia v údo­lí Lita­vy medzi Brnom a Uher­ským Hra­diš­ťom. Žije tu 6500 oby­va­te­ľov. V 19. sto­ro­čí tu bol zria­de­ný 12 hek­tá­ro­vý leso­park. V posled­nej štvr­ti­ne 16. sto­ro­čia začal Jan Šem­be­ra Čer­no­hor­ský z Bos­ko­vic budo­vať naj­skvost­nej­ší rene­sanč­ný zámok na Mora­ve s jedi­neč­ný­mi sála­mi a nád­her­ným arká­ro­vých nádvo­rím. V 17. sto­ro­čí pri­bud­la maný­ris­tic­ká fon­tá­na. V roku 1645 švéd­ski voja­ci vyplie­ni­li mes­to až na kos­tol a zámok. V dru­hej polo­vi­ci 18. sto­ro­čí a v prvej v 19. sto­ro­čí boli Bučo­vi­ce jed­ným z naj­výz­nam­nej­ších cen­tier súken­níc­tva. V 20. sto­ro­čí sa stal naj­výz­nam­nej­ším dre­vos­pra­cu­jú­ci prie­my­sel. Koná­va sa tu v máji Zámec­ký košt, kde je pra­vi­del­ne zastú­pe­ných oko­lo 800 vín. V októb­ri je orga­ni­zo­va­ný Fes­ti­val ochot­nic­kých diva­del Miro­sla­va Dole­ža­la (buco​vi​ce​.cz). Mest­ské čas­ti: Bučo­vi­ce, Čern­čín, Klo­bouč­ky, Mare­fy, Více­mi­li­ce. Osob­nos­ti Bučo­víc: herec Miro­slav Dole­žal, spe­vák Bob Frídl (Wiki­pe­dia).

Bučo­vic­ký zámok je uni­kát­nou stav­bou talian­skej rene­san­cie na sever od Álp. Kon­krét­ne typu ​“palaz­zo in for­tez­za”. Arká­do­vé nádvo­rie tvo­rí aj 90 boha­to vyzdo­be­ných stĺpov 540 reli­éf­mi (zamek​-buco​vi​ce​.cz). Pome­no­va­nie pochá­dza o pome­no­va­nia oby­va­te­ľov, zákla­dom bolo meno Budeš, Buď­še, Budeč, Buď­če, Buč. Tie­to mená boli domác­ky­mi podo­ba­mi Budi­mí­ra, Budi­sla­va, Dra­ho­bu­da (Wiki­pe­dia).

Bučo­vi­ce sa nachá­dza­jú v juho­mo­rav­skom kra­ji, majú boha­tú minu­losť a zacho­va­né dedič­stvo. Zako­re­ne­ná his­tó­ria sia­ha až do stre­do­ve­ku. Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1237. Domi­nan­tou je rene­sanč­ný zámok posta­ve­ný v 16. sto­ro­čí. Je obklo­pe­ný roz­siah­lou záh­ra­dou so sta­ro­by­lý­mi fon­tá­na­mi a socha­mi. Kos­tol sv. Mar­ti­na je posta­ve­ný v gotic­kom slo­hu. Kuz­mo­va kaš­na je jed­na z najk­raj­ších rene­sanč­ných fon­tán v Čes­ku. Posta­ve­ná bola v 16. sto­ro­čí, sta­la sa mies­tom, kde si oby­va­te­lia aj náv­štev­ní­ci cho­dia pose­dieť a relaxovať.

Kul­túr­na scé­na si v Bučo­vi­ciach prí­de na svo­je. Pra­vi­del­ne hos­tia rôz­ne podu­ja­tia a fes­ti­va­ly hud­by, divad­la, tra­dič­ných reme­siel. Napr. Bučo­vic­ký hudob­ný fes­ti­val. Regi­ón je zná­my svo­ji­mi vini­ca­mi, na kto­rých sa dorá­ba vyni­ka­jú­ce morav­ské víno. Bučo­vic­ký zámok, nesie cha­rak­te­ris­tic­ké prv­ky rene­sanč­nej archi­tek­tú­ry, vrá­ta­ne symet­rie, oblú­kov, pilas­trá­cie a zdo­be­ných oken­ných otvo­rov. Fasá­dy zám­ku sú pozo­ru­hod­ne zdo­be­né reli­éf­mi a štu­ka­tú­ra­mi, čo pri­dá­va dojem ele­gan­cie a umenia.

Bučo­vi­ce lies in the val­ley of the Lita­va River bet­we­en Brno and Uher­ské Hra­diš­tě. It is home to 6,500 inha­bi­tants. In the 19th cen­tu­ry, a 12-​hectare forest park was estab­lis­hed here. In the late 16th cen­tu­ry, Jan Šem­be­ra Čer­no­hor­ský z Bos­ko­vic began cons­truc­ting the most splen­did Renais­san­ce cast­le in Mora­via, with uni­que halls and a beau­ti­ful arca­ded cour­ty­ard. A man­ne­rist foun­tain was added in the 17th cen­tu­ry. In 1645, Swe­dish sol­diers rava­ged the town, lea­ving only the church and the cast­le stan­ding. In the second half of the 18th cen­tu­ry and the first half of the 19th cen­tu­ry, Bučo­vi­ce were one of the most sig­ni­fi­cant cen­ters of the wool indus­try. In the 20th cen­tu­ry, it beca­me the most sig­ni­fi­cant wood pro­ces­sing indus­try. In May, the Cast­le Wine Tas­ting takes pla­ce, with around 800 wines regu­lar­ly repre­sen­ted. In Octo­ber, the Miro­slav Dole­žal Ama­te­ur The­a­ter Fes­ti­val is orga­ni­zed (buco​vi​ce​.cz).

Dis­tricts: Bučo­vi­ce, Čern­čín, Klo­bouč­ky, Mare­fy, Více­mi­li­ce. Notab­le peop­le from Bučo­vi­ce inc­lu­de actor Miro­slav Dole­žal and sin­ger Bob Frídl (Wiki­pe­dia).

The Bučo­vi­ce Cast­le is a uni­que exam­ple of Ita­lian Renais­san­ce archi­tec­tu­re north of the Alps, spe­ci­fi­cal­ly of the ​“palaz­zo in for­tez­za” type. The arca­ded cour­ty­ard fea­tu­res 90 rich­ly deco­ra­ted columns and 540 reliefs (zamek​-buco​vi​ce​.cz). The name ​“Bučo­vi­ce” deri­ves from the names of its inha­bi­tants, based on the name Budeš, Buď­še, Budeč, Buď­če, Buč. The­se names were dimi­nu­ti­ves of Budi­mír, Budi­slav, Dra­ho­bud (Wiki­pe­dia).

Bučo­vi­ce, loca­ted in the South Mora­vian regi­on, have a rich his­to­ry and pre­ser­ved heri­ta­ge. Its rooted his­to­ry dates back to the Midd­le Ages, with the first writ­ten men­ti­on dating back to 1237. The domi­nant fea­tu­re is the Renais­san­ce cast­le built in the 16th cen­tu­ry, sur­roun­ded by exten­si­ve gar­dens with ancient foun­tains and sculp­tu­res. The Church of St. Mar­tin is built in the Got­hic sty­le. The Kuz­ma Foun­tain is one of the most beau­ti­ful Renais­san­ce foun­tains in the Czech Repub­lic, built in the 16th cen­tu­ry, and has beco­me a pla­ce for resi­dents and visi­tors to sit and relax.

The cul­tu­ral sce­ne thri­ves in Bučo­vi­ce, regu­lar­ly hos­ting vari­ous events and fes­ti­vals of music, the­a­ter, and tra­di­ti­onal crafts, such as the Bučo­vi­ce Music Fes­ti­val. The regi­on is kno­wn for its vine­y­ards, pro­du­cing excel­lent Mora­vian wine. The Bučo­vi­ce Cast­le exhi­bits cha­rac­te­ris­tic fea­tu­res of Renais­san­ce archi­tec­tu­re, inc­lu­ding sym­met­ry, arches, pilas­ters, and deco­ra­ted win­dow ope­nings. The cast­le­’s faca­des are remar­kab­ly ador­ned with reliefs and stuc­co­es, adding an impres­si­on of ele­gan­ce and artistry.

Bučo­vi­ce leží v údo­lí Lita­vy mezi Brnem a Uher­ským Hra­diš­těm. Žije zde 6500 oby­va­tel. V 19. sto­le­tí zde byl zří­zen 12 hek­ta­ro­vý leso­park. V posled­ní čtvr­ti­ně 16. sto­le­tí začal Jan Šem­be­ra Čer­no­hor­ský z Bos­ko­vic budo­vat nej­skvost­něj­ší rene­sanč­ní zámek na Mora­vě s jedi­neč­ný­mi sály a nád­her­ným arká­do­vým nád­vo­řím. V 17. sto­le­tí při­by­la maný­ris­tic­ká fon­tá­na. V roce 1645 švédš­tí vojá­ci vyple­ni­li měs­to až na kos­tel a zámek. Ve dru­hé polo­vi­ně 18. sto­le­tí a v prv­ní polo­vi­ně 19. sto­le­tí byly Bučo­vi­ce jed­ním z nej­výz­nam­něj­ších cen­ter suke­nic­tví. V 20. sto­le­tí se stal nej­výz­nam­něj­ším dře­vozp­ra­cu­jí­cím průmys­lem. Koná se zde v květ­nu Zámec­ký košt, kde je pra­vi­del­ně zastou­pe­no kolem 800 vín. V říj­nu je orga­ni­zo­ván Fes­ti­val ochot­nic­kých diva­del Miro­sla­va Dole­ža­la (buco​vi​ce​.cz). Měst­ské čás­ti: Bučo­vi­ce, Čern­čín, Klo­bouč­ky, Mare­fy, Více­mi­li­ce. Osob­nos­ti Bučo­víc: herec Miro­slav Dole­žal, zpěvák Bob Frídl (Wiki­pe­dia).

Bučo­vic­ký zámek je uni­kát­ní stav­bou ital­ské rene­san­ce na sever od Alp. Kon­krét­ně typu ​“palaz­zo in for­tez­za”. Arká­do­vé nád­vo­ří tvo­ří i 90 boha­tě zdo­be­ných slou­pů 540 reli­é­fy (zamek​-buco​vi​ce​.cz). Původ jmé­na pochá­zí z ozna­če­ní oby­va­tel, zákla­dem bylo jmé­no Budeš, Buď­še, Budeč, Buď­če, Buč. Tato jmé­na byla domác­ký­mi podo­ba­mi Budi­mí­ra, Budi­sla­va, Dra­ho­bu­da (Wiki­pe­dia).

Bučo­vi­ce se nachá­ze­jí v již­ním Morav­ském kra­ji, mají boha­tou minu­lost a zacho­va­né dědic­tví. Zakot­ve­ná his­to­rie sahá až do stře­do­věku. Prv­ní písem­ná zmín­ka je z roku 1237. Domi­nan­tou je rene­sanč­ní zámek posta­ve­ný ve 16. sto­le­tí. Je obklo­pen roz­sáh­lou zahra­dou s sta­ro­by­lý­mi fon­tá­na­mi a socha­mi. Kos­tel sv. Mar­ti­na je posta­ve­ný v gotic­kém slo­hu. Kuz­mo­va kaš­na je jed­na z nejk­rás­něj­ších rene­sanč­ních fon­tán v Čes­ku. Byla posta­ve­na ve 16. sto­le­tí, sta­la se mís­tem, kde si oby­va­te­lé i návš­těv­ní­ci cho­dí pose­dět a relaxovat.

Kul­tur­ní scé­na si v Bučo­vi­cích přij­de na své. Pra­vi­del­ně hos­tí růz­ná podu­ja­tí a fes­ti­va­ly hud­by, divad­la, tra­dič­ních řeme­sel. Napří­klad Bučo­vic­ký hudeb­ní fes­ti­val. Regi­on je zná­mý svý­mi vini­ce­mi, na kte­rých se pěs­tu­je vyni­ka­jí­cí morav­ské víno. Bučo­vic­ký zámek nese cha­rak­te­ris­tic­ké prv­ky rene­sanč­ní archi­tek­tu­ry, včet­ně sym­met­ry, oblou­ků, pilas­tra­ce a zdo­be­ných oken­ních otvo­rů. Fasá­dy zám­ku jsou pozo­ru­hod­ně zdo­be­ny reli­é­fy a štu­ka­tu­ra­mi, což při­dá­vá dojem ele­gan­ce a umění.

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2016, 2016-2020, Časová línia, České, Česko, Dokumenty, Južná Morava, Krajina, Mestá, Moravské, Neživé, Stavby, Stavby, Zahraničie, Zahraničné

Vila Tugendhat v Brne

skala
Hits: 177

Vila Tue­gend­hat sa nachá­dza na Drob­né­ho uli­ci v Brne. Je poboč­kou Muzea Brněn­ska. Pat­rí ku nej aj záh­ra­da. Maji­teľ Alf­red Löw-​Beer v roku 1929 daro­val hor­nú časť pozem­ku svo­jej dcé­re, kto­rá si na ňom posta­vi­la rodin­ný dom, vilu Tugend­hat (vila​lo​wbe​er​.cz). V 19. sto­ro­čí tu stá­ly záh­rad­né domy, vinoh­rad a záh­ra­da. V roku 1903 tu dal posta­viť Moriz Fuhr­mann rodin­nú vilu. V roku 1913 dal vilu Alf­red Löw-​Beer čias­toč­ne upra­viť. V roku 1940 zaba­vi­li vilu Nemci a síd­li­lo tu ges­ta­po. Po voj­ne tu krát­ko fun­go­val Ame­ric­ký ústav. Od roku 1954 do roku 2012 objekt fun­go­val ako Masa­ry­kov štu­dent­ský domov (vila​lo​wbe​er​.cz).

Od 50-​tych rokov do kon­ca 20. sto­ro­čia spra­ve­ná iba čias­toč­ná opra­va stre­chy, inšta­lá­cie nové­ho kot­la a ústred­né­ho kúre­nia. Ku pamiat­ko­vej obno­ve doš­lo v máji 2013 a trva­la do decem­bra 2014. Súčas­ťou boli mno­hé reme­sel­né inte­ri­é­ro­vé prá­ce. Rekon­štru­ova­ný bol aj záh­rad­ný dom, tzv. ​“Col­ni­ca”. Záh­ra­da bola pre­tvo­re­ná do podo­by z 30-​tych rokov 20. sto­ro­čia. (vila​lo​wbe​er​.cz).

Vil­la Tugend­hat is loca­ted on Drob­né­ho Stre­et in Brno. It is a branch of the Brno Muse­um. It also inc­lu­des a gar­den. Owner Alf­red Löw-​Beer dona­ted the upper part of the land to his daugh­ter in 1929, who built a fami­ly hou­se on it, Vil­la Tugend­hat (vila​lo​wbe​er​.cz). In the 19th cen­tu­ry, the­re were gar­den hou­ses, a vine­y­ard, and a gar­den. In 1903, Moriz Fuhr­mann built a fami­ly vil­la here. In 1913, Alf­red Löw-​Beer par­tial­ly reno­va­ted the vil­la. In 1940, the vil­la was con­fis­ca­ted by the Ger­mans and used as a Ges­ta­po hea­dqu­ar­ters. After the war, the Ame­ri­can Ins­ti­tu­te brief­ly ope­ra­ted here. From 1954 to 2012, the buil­ding ser­ved as the Masa­ryk Stu­dent Resi­den­ce (vila​lo​wbe​er​.cz).

From the 1950s to the end of the 20th cen­tu­ry, only par­tial repairs were made to the roof, ins­tal­la­ti­on of a new boiler, and cen­tral hea­ting sys­tem. Monu­men­tal res­to­ra­ti­on took pla­ce from May 2013 to Decem­ber 2014. Many craft inte­ri­or works were inc­lu­ded. The gar­den hou­se, kno­wn as the ​“Cus­toms Hou­se,” was also reno­va­ted. The gar­den was trans­for­med to resem­ble its appe­a­ran­ce in the 1930s (vila​lo​wbe​er​.cz).

Vila Tugend­hat se nachá­zí na uli­ci Drob­né­ho v Brně. Je sou­čás­tí Muzea Brněn­ska a zahr­nu­je také zahra­du. Maji­tel Alf­red Löw-​Beer v roce 1929 daro­val hor­ní část pozem­ku své dce­ři, kte­rá na něm posta­vi­la rodin­ný dům, vilu Tugendhat.

V 19. sto­le­tí zde stá­ly zahrad­ní domy, vini­ce a zahra­dy. V roce 1903 nechal Moriz Fuhr­mann posta­vit rodin­nou vilu. V roce 1913 nechal Alf­red Löw-​Beer vilu čás­teč­ně upra­vit. V roce 1940 byla vila zabrá­na Něm­ci a slou­ži­la jako síd­lo ges­ta­pa. Po vál­ce zde krát­ce fun­go­val Ame­ric­ký ústav. Od roku 1954 do roku 2012 slou­žil objekt jako Masa­ry­kův stu­dent­ský dům.

Od 50. let do kon­ce 20. sto­le­tí byla pro­ve­de­na pou­ze čás­teč­ná opra­va stře­chy, ins­ta­la­ce nové­ho kot­le a ústřed­ní­ho tope­ní. Památ­ko­vá obno­va pro­běh­la v květ­nu 2013 a trva­la do pro­sin­ce 2014. Zahr­no­va­la mno­ho řeme­sl­ných inte­ri­é­ro­vých pra­cí. Byl také zre­kons­tru­ován zahrad­ní dům, tzv. ​“Col­ni­ca”. Zahra­da byla přet­vo­ře­na do podo­by z 30. let 20. století.

Use Facebook to Comment on this Post

2016, 2016-2020, Časová línia, Česko, Krajina, Mestá, Moravské, Severná Morava, Zahraničie

Valašské Meziříčí – valašské Atény

skala
Hits: 204

Valas­ké Mezi­ří­čí leží na súto­ku riek Řož­nov­ská a Vse­tín­ska Beč­va. Je brá­nou do Morav­skos­lez­ských Bes­kýd (valass​ke​me​zi​ri​ci​.cz). Leží v nad­mor­skej výš­ke 311 met­rov nad morom (info​-vm​.cz). Prvá písom­ná zmien­ka pochá­dza z roku 1297. Žije tu 22630 oby­va­te­ľov na plo­che 35,2 km2. Domi­nan­tou mes­ta je zámok Žero­tí­nov (valass​ke​me​zi​ri​ci​.cz). Miest­ne čas­ti: Hra­cho­vec, Pod­le­sí (Kři­vé), Brňov, Byni­na, Juřin­ka, Lho­ta (valass​ke​me​zi​ri​ci​.cz). Valaš­sky názov pre mes­to je Mez­ríč, nemec­ký Wal­la­chisch Mese­ritch. Nie­ke­dy sa Valaš­ské­mu Mezi­ří­čí hovo­rí tiež Valaš­ské Até­ny, skrá­te­ne Val­mez. Dôvo­dom je fakt, že v minu­los­ti bolo Valaš­ské Mezi­ří­čí cen­trom škols­tva a kul­tú­ry. His­to­ric­ké jad­ro mes­ta bolo v roku 1992 vyhlá­se­né za pamiat­ko­vú zónu. Budo­va rad­ni­ce pochá­dza z roku 1677. Po roku 1945 sa mes­to sta­lo cen­trom che­mic­ké­ho a sklár­ske­ho prie­mys­lu. Na juž­nom okra­ji mes­ta, na kop­ci Stí­nad­la sa nachá­dza hvez­dá­reň, v kto­rej sa kona­jú pred­náš­ky, semi­ná­re, pôso­bia tu astro­no­mic­ké krúž­ky. V are­áli sa nachá­dza aj mete­oro­lo­gic­ká sta­ni­ce Čes­ké­ho hyd­ro­me­te­oro­lo­gic­ké­ho ústa­vu. Kaž­dý dru­hý rok sa koná folk­lór­ny fes­ti­val Babí léto a Fes­ti­val cim­bá­lu. Kaž­do­roč­ne sa koná fes­ti­val folk­o­vé a roc­ko­vej hud­by Valaš­ský špa­lí­ček. Pochá­dza odtiaľ­to Mňá­ga a Žďorp. Medzi osob­nos­ti mes­ta pat­rí: fut­ba­lis­ta Milan Baroš, novi­nár Mar­tin Dora­zín, spe­váč­ka Mar­ké­ta Irg­lo­vá, hudob­ník Vlas­ta Redl (Wiki­pe­dia).

Valaš­ské Mezi­ří­čí lies at the con­flu­en­ce of the Řož­nov­ská and Vse­tín­ska Beč­va rivers. It ser­ves as the gate­way to the Moravian-​Silesian Bes­kids (valass​ke​me​zi​ri​ci​.cz). Situ­ated at an ele­va­ti­on of 311 meters abo­ve sea level (info​-vm​.cz), it was first men­ti­oned in wri­ting in 1297. The popu­la­ti­on of 22,630 inha­bits an area of 35.2 km². The town’s domi­nant fea­tu­re is Žero­tín Cast­le (valass​ke​me​zi​ri​ci​.cz). Its local parts inc­lu­de Hra­cho­vec, Pod­le­sí (Kři­vé), Brňov, Byni­na, Juřin­ka, and Lho­ta (valass​ke​me​zi​ri​ci​.cz). The Valaš­ský name for the town is Mez­ríč, whi­le in Ger­man, it is cal­led Wal­la­chisch Mese­ritch. Some­ti­mes, Valaš­ské Mezi­ří­čí is also refer­red to as Valaš­ské Athens, abb­re­via­ted as Val­mez, due to its his­to­ri­cal sig­ni­fi­can­ce as a cen­ter of edu­ca­ti­on and cul­tu­re. The his­to­ric cen­ter of the town was dec­la­red a heri­ta­ge zone in 1992. The town hall buil­ding dates back to 1677. After 1945, the town beca­me a cen­ter for the che­mi­cal and glass indus­tries. On the sout­hern edge of the town, on the hill of Stí­nad­la, the­re is an obser­va­to­ry whe­re lec­tu­res, semi­nars, and astro­no­mi­cal circ­les are held. The obser­va­to­ry also hou­ses a mete­oro­lo­gi­cal sta­ti­on of the Czech Hyd­ro­me­te­oro­lo­gi­cal Ins­ti­tu­te. Eve­ry other year, the folk fes­ti­val Babí léto and the Cim­ba­lom Fes­ti­val are held. Addi­ti­onal­ly, the folk and rock music fes­ti­val Valaš­ský špa­lí­ček takes pla­ce annu­al­ly. Notab­le per­so­na­li­ties from the town inc­lu­de foot­bal­ler Milan Baroš, jour­na­list Mar­tin Dora­zín, sin­ger Mar­ké­ta Irg­lo­vá, and musi­cian Vlas­ta Redl (Wiki­pe­dia).

Valaš­ské Mezi­ří­čí leží na sou­to­ku řek Rož­nov­ská a Vse­tín­ská Beč­va. Je bra­nou do Morav­skos­lez­ských Bes­kyd. Nachá­zí se v nad­mo­řs­ké výš­ce 311 met­rů nad mořem. Prv­ní písem­ná zmín­ka pochá­zí z roku 1297. Žije zde 22 630 oby­va­tel na plo­še 35,2 km². Domi­nan­tou měs­ta je zámek Žero­tí­nov. Míst­ní čás­ti zahr­nu­jí Hra­cho­vec, Pod­le­sí (Kři­vé), Brňov, Byni­na, Juřin­ka, Lho­ta. Valaš­ský název pro měs­to je Mez­ríč, němec­ky Wal­la­chisch Mese­ritch. Občas se Valaš­ské­mu Mezi­ří­čí říká také Valaš­ské Athé­ny, zkrá­ce­ně Val­mez, kvůli tomu, že v minu­los­ti bylo cen­trem škols­tví a kul­tu­ry. His­to­ric­ké jád­ro měs­ta bylo v roce 1992 vyhlá­še­no památ­ko­vou zónou. Budo­va rad­ni­ce pochá­zí z roku 1677. Po roce 1945 se měs­to sta­lo cen­trem che­mic­ké­ho a sklá­řs­ké­ho průmys­lu. Na již­ním okra­ji měs­ta, na kop­ci Stí­nad­la, se nachá­zí hvěz­dár­na, kde se kona­jí před­náš­ky, semi­ná­ře a půso­bí zde astro­no­mic­ké krouž­ky. V are­álu se nachá­zí i mete­oro­lo­gic­ká sta­ni­ce Čes­ké­ho hyd­ro­me­te­oro­lo­gic­ké­ho ústa­vu. Kaž­dý dru­hý rok se koná folk­lór­ní fes­ti­val Babí léto a Fes­ti­val cim­bá­lu. Kaž­do­roč­ně se koná fes­ti­val folk­o­vé a roc­ko­vé hud­by Valaš­ský špa­lí­ček. Z měs­ta pochá­zí napří­klad Milan Baroš, Mar­tin Dora­zín, Mar­ké­ta Irg­lo­vá nebo Vlas­ta Redl.

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2016, 2016-2020, Časová línia, Česko, Južná Morava, Krajina, Ľudská príroda, Mestá, Moravské, Parky, Príroda, Zahraničie

Lužánky – park v Brne

skala
Hits: 210

Pôvod­ným názov pre Lužán­ky je Augar­ten, v han­te­cu Augec. Leží v nad­mor­skej výš­ke 214 met­rov nad morom (Wiki­pe­dia). Lužán­ky sú prvým verej­ný par­kom v Čes­ku (goto​br​no​.cz). S roz­lo­hou 22 hek­tá­rov je naj­väč­ším brnen­ským par­kom (brna​.cz). Zalo­že­ný bol v roku 1786 ako jeden z prvých verej­ných par­kov v stred­nej Euró­pe (goto​br​no​.cz). Avšak prvé zmien­ky o Lužán­kach sú z 13. sto­ro­čia, kedy Niger veno­val luž­nú lúku s hos­po­dár­skym dvor­com neďa­le­ko hra­dieb her­bur­ské­mu kláš­to­ru. V 16. sto­ro­čí ten­to maje­tok pre­vza­li jezu­iti a v 18. sto­ro­čí tu posta­vi­li kapl­n­ku a okras­nú záh­ra­du (Wiki­pe­dia). Záh­ra­da vznik­la na úze­mí pôvod­nej luž­nej lúky pri Ponáv­ke. Jej auto­rom bol cisár­sky záh­rad­ník Franz Bis­sin­ger, kto­rý ju osa­dil do fran­cúz­ske­ho štý­lu (brna​.cz). 

Upro­stred par­ku sa nachá­dza novo­re­ne­sanč­ný Pavi­lon, kde sa aj dnes kona­jú ple­sy, kon­cer­ty, sláv­nos­ti a výsta­vy. Dnes je zná­my aj pod náz­vom Kasi­no a plní aj fun­kciu det­ské­ho cen­tra voľ­né­ho času. Súčas­ná podo­ba par­ku pochá­dza z roku 1840 a jej auto­rom je Anto­nín Šebá­nek (goto​br​no​.cz). Šebá­nek zme­nil ráz záh­ra­dy na park anlic­ké­ho prí­rod­né­ho štý­lu. Park roz­ší­ril na 22.3 ha, stal sa mest­ským kor­zom, výlet­ným mies­tom a mies­tom kul­túr­nym a spo­lo­čen­ským (brna​.cz). Lužán­ky sú aj dnes špor­to­vým a spo­lo­čen­ským cen­trom (goto​br​no​.cz). Park je kul­túr­nou pamiat­kou (Wiki­pe­dia). Súčas­ná podo­ba par­ku je výsled­kom rekon­štruk­cie z rokov 1991 – 2012 pod­ľa Iva­na Otru­bu (Otru­ba). V rokoch 1978, 2015 – 2016 orni­to­ló­go­via zazna­me­na­li v par­ku 72 dru­hov vtá­kov, z toho 29 hniez­dnia­cich (Čer­ný, Šebe­la). V roku 2004 bolo v par­ku vybu­do­va­né ume­lé kory­to rie­ky Ponáv­ky, kto­rá kedy­si cez park tiek­la. Dnes je jej tok zve­de­ný do potru­bia, kto­ré skrý­va val tiah­nu­ci sa ved­ľa Drob­né­ho uli­ce (jeco​ol​.net).

The ori­gi­nal name for Lužán­ky is Augar­ten, in the local dia­lect kno­wn as Augec. It lies at an alti­tu­de of 214 meters abo­ve sea level. Lužán­ky is the first pub­lic park in the Czech Repub­lic. With an area of​22 hec­ta­res, it is the lar­gest park in Brno. It was foun­ded in 1786 as one of the first pub­lic parks in Cen­tral Euro­pe. Howe­ver, the first men­ti­ons of Lužán­ky date back to the 13th cen­tu­ry when Niger dona­ted a mea­dow with an eco­no­mic manor near the walls of the Her­bur­ský monas­te­ry. In the 16th cen­tu­ry, this pro­per­ty was taken over by the Jesu­its, and in the 18th cen­tu­ry, they built a cha­pel and orna­men­tal gar­den here. The gar­den was cre­a­ted on the ter­ri­to­ry of the ori­gi­nal flo­odp­lain mea­dow near the Ponáv­ka River. Its aut­hor was the impe­rial gar­de­ner Franz Bis­sin­ger, who plan­ted it in the French style.

In the midd­le of the park stands the Neo-​Renaissance Pavi­li­on, whe­re balls, con­certs, celeb­ra­ti­ons, and exhi­bi­ti­ons are held to this day. It is also kno­wn as the Casi­no and ser­ves as a chil­dre­n’s lei­su­re cen­ter. The cur­rent form of the park dates back to 1840 and was desig­ned by Anto­nín Šebá­nek. Šebá­nek trans­for­med the cha­rac­ter of the gar­den into a park in the English natu­ral sty­le. The park was expan­ded to 22.3 hec­ta­res, beco­ming a city pro­me­na­de, a pla­ce for excur­si­ons, and a cul­tu­ral and social cen­ter. Lužán­ky is still a sports and social cen­ter today. The park is a cul­tu­ral monu­ment. The cur­rent form of the park is the result of recons­truc­ti­on from 1991 to 2012 accor­ding to Ivan Otruba.

In the years 1978, 2015 – 2016, ornit­ho­lo­gists recor­ded 72 spe­cies of birds in the park, of which 29 are nesting. In 2004, an arti­fi­cial bed of the Ponáv­ka River, which once flo­wed through the park, was built. Today, its cour­se is diver­ted into a pipe­li­ne, which hides the embank­ment run­ning next to Drob­né Street.

Lite­ra­tú­ra

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2016, 2016-2020, Časová línia, Česko, Krajina, Mestá, Mestá, Moravské, Severná Morava, Typ krajiny, Zahraničie

Vizovice – mesto slivovice

skala
Hits: 234

Vizo­vi­ce sa nachá­dza­jú 14 km východ­ne od Zlí­na v pod­ho­rí Vizo­vic­kých vrchov, na súto­ku Luto­nín­ky a Bra­tře­jov­ky. Žije tu 4800 oby­va­te­ľov. Nemec­ký názov je Wiso­witz. Má dve čas­ti: Vizo­vi­ce a Chras­těšov. His­to­ric­ké jad­ro je pamiat­ko­vou zónou. Domi­nan­tou je baro­ko­vý zámok, nachá­dza­jú sa tu dve tro­j­u­hol­ní­ko­vé námes­tia, kos­tol svä­té­ho Vavřin­ca z roku 1792. Názov mes­ta je odvo­de­ný od krst­né­ho mena Viz, čo bol variant mena Vid. Osa­da Vizo­vi­ce bola zalo­že­ná pred rokom 864 (mes​to​vi​zo​vi​ce​.cz). Vte­dy si Slo­va­nia sta­va­li opev­ne­né hra­dis­ká. Sta­re­ši­na (vla­dy­ka) Viza (Vizov) tu mal pod­ľa tere­zí­án­ske­ho kata­stra z roku 1754 na poli v Hodi­šo­ve (Josef Čiž­mář). Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1261. Mest­ské výsa­dy zís­ka­li v roku 1570 (mes​to​vi​zo​vi​ce​.cz). Vizo­vi­ce sú mes­tom s tra­dí­ci­ou pále­nia sli­vo­vi­ce (Wiki­pe­dia CZ). V 13. sto­ro­čí tu bol vybu­do­va­ný kláš­tor Smil­he­im. Ku nemu pat­ri­li osa­dy: Chras­te­šov, Luto­ni­na, Drno­vi­ce, Vyso­ká Lho­ta (dnes Vyso­ké Pole), Halu­zi­ce, Zmi­lo­ňov, dedi­ny: Lič (dnes buď Lideč­ko, ale­bo Louč­ka) a Šanov, čas­ti obcí: Zád­ve­ři­ce, Žele­cho­vi­ce, Slop­né, Niv­ni­ce. Kláš­tor osi­rel v roku 1484. Uja­li sa ho v roku 1493 páni z Kun­štá­tu. Boček z Kun­štá­tu dal kláš­tor opra­viť (Josef Čiž­mář).

Rodá­ci: herec, komik Bolek Polív­ka (mes​to​vi​zo​vi​ce​.cz). Vo Vizo­vi­ciach sa koná už desiat­ky rokov fes­ti­val Vizo­vic­ké Trn­kob­ra­ní. Je naj­výz­nam­nej­šou kul­túr­nou uda­los­ťou v Zlín­skom kra­ji. Tra­dič­nou súčas­ťou je súťaž v jede­ní sliv­ko­vých gulí (vizo​vic​ke​tr​n​kob​ra​ni​.cz). Koná sa tu aj folk­o­vý fes­ti­val Valaš­ský frgál, kto­rý poria­da hudob­ná sku­pi­na Fle­ret. Ďal­ší­mi kul­túr­ny­mi akci­ami sú: Roc­ko­vý fes­ti­val Mas­ters of Rock, Vizo­vic­ké kul­túr­ne leto (Wiki­pe­dia CZ).

Vizo­vi­ce is loca­ted 14 kilo­me­ters east of Zlín in the foot­hills of the Vizo­vic­ké vrchy (Vizo­vi­ce Hills), at the con­flu­en­ce of the Luto­nín­ka and Bra­tře­jov­ka rivers. It has a popu­la­ti­on of 4,800 inha­bi­tants. The Ger­man name is Wiso­witz. It con­sists of two parts: Vizo­vi­ce and Chras­těšov. The his­to­ric cen­ter is a monu­ment zone. The domi­nant fea­tu­re is the Baro­que cast­le, and the­re are two trian­gu­lar squ­ares and the Church of St. Lawren­ce from 1792. The name of the town is deri­ved from the bap­tis­mal name Viz, which was a variant of the name Vid. The sett­le­ment of Vizo­vi­ce was foun­ded befo­re 864 AD (mes​to​vi​zo​vi​ce​.cz). At that time, the Slavs built for­ti­fied sett­le­ments. The elder (chief­tain) Viza (Vizov) had fields in Hodi­šov accor­ding to the The­re­sian Cadas­tre of 1754 (Josef Čiž­mář). The first writ­ten men­ti­on is from 1261. The town rece­i­ved its town pri­vi­le­ges in 1570 (mes​to​vi​zo​vi​ce​.cz). Vizo­vi­ce is a town with a tra­di­ti­on of plum bran­dy dis­til­la­ti­on (Wiki­pe­dia CZ). In the 13th cen­tu­ry, the Smil­he­im monas­te­ry was built here. Its esta­tes inc­lu­ded the sett­le­ments of Chras­te­šov, Luto­ni­na, Drno­vi­ce, Vyso­ká Lho­ta (now Vyso­ké Pole), Halu­zi­ce, Zmi­lo­ňov, the vil­la­ges of Lič (now eit­her Lideč­ko or Louč­ka) and Šanov, and parts of the muni­ci­pa­li­ties Zád­ve­ři­ce, Žele­cho­vi­ce, Slop­né, and Niv­ni­ce. The monas­te­ry beca­me orp­ha­ned in 1484. It was taken over by the lords of Kun­štát in 1493. Boček of Kun­štát had the monas­te­ry repai­red (Josef Čižmář).

Notab­le nati­ves inc­lu­de actor and come­dian Bolek Polív­ka (mes​to​vi​zo​vi​ce​.cz). The Vizo­vic­ké Trn­kob­ra­ní fes­ti­val has been held in Vizo­vi­ce for deca­des. It is the most sig­ni­fi­cant cul­tu­ral event in the Zlín Regi­on. A tra­di­ti­onal part of the fes­ti­val is a plum dum­pling eating con­test (vizo​vic​ke​tr​n​kob​ra​ni​.cz). The Valaš­ský frgál folk fes­ti­val, orga­ni­zed by the music group Fle­ret, also takes pla­ce here. Other cul­tu­ral events inc­lu­de the Mas­ters of Rock rock fes­ti­val and Vizo­vi­ce Cul­tu­ral Sum­mer (Wiki­pe­dia CZ).

Vizo­vi­ce se nachá­ze­jí 14 km východ­ně od Zlí­na v pod­hůří Vizo­vic­kých vrchů, na sou­to­ku Luto­nín­ky a Bra­tře­jov­ky. Žije zde 4800 oby­va­tel. Němec­ký název je Wiso­witz. Má dvě čás­ti: Vizo­vi­ce a Chras­těšov. His­to­ric­ké jád­ro je památ­ko­vou zónou. Domi­nan­tou je barok­ní zámek, nachá­ze­jí se zde dvě tro­j­ú­hel­ní­ko­vá náměs­tí, kos­tel sva­té­ho Vavřin­ce z roku 1792. Název měs­ta je odvo­zen od křest­ní­ho jmé­na Viz, což byla varian­ta jmé­na Vid. Osa­da Vizo­vi­ce byla zalo­že­na před rokem 864 (mes​to​vi​zo​vi​ce​.cz). Teh­dy si Slo­va­né sta­věli opev­něná hra­diš­tě. Sta­ros­ta (vla­di­ka) Viza (Vizov) zde měl pod­le tere­zián­ské­ho kata­stru z roku 1754 pole v Hodi­šo­vě (Josef Čiž­mář). Prv­ní písem­ná zmín­ka je z roku 1261. Měst­ská prá­va zís­ka­li v roce 1570 (mes​to​vi​zo​vi​ce​.cz). Vizo­vi­ce jsou měs­tem s tra­di­cí pále­ní sli­vo­vi­ce (Wiki­pe­dia CZ). Ve 13. sto­le­tí zde byl posta­ven kláš­ter Smil­he­im. K němu patři­ly osa­dy: Chras­te­šov, Luto­ni­na, Drno­vi­ce, Vyso­ká Lho­ta (dnes Vyso­ké Pole), Halu­zi­ce, Zmi­lo­ňov, ves­ni­ce: Lič (dnes buď Lideč­ko, nebo Louč­ka) a Šanov, čás­ti obcí: Zád­ve­ři­ce, Žele­cho­vi­ce, Slop­né, Niv­ni­ce. Kláš­ter osi­řel v roce 1484. Ujal se ho v roce 1493 pán z Kun­štá­tu. Boček z Kun­štá­tu dal kláš­ter opra­vit (Josef Čižmář).

Rodá­ci: herec, komik Bolek Polív­ka (mes​to​vi​zo​vi​ce​.cz). Ve Vizo­vi­cích se koná již desít­ky let fes­ti­val Vizo­vic­ké Trn­kob­ra­ní. Je nej­výz­nam­něj­ší kul­tur­ní udá­los­tí ve Zlín­ském kra­ji. Tra­dič­ní sou­čás­tí je sou­těž v jíd­le šves­tko­vých kned­lí­ků (vizo​vic​ke​tr​n​kob​ra​ni​.cz). Koná se zde také folk­lór­ní fes­ti­val Valaš­ský frgál, kte­rý pořá­dá hudeb­ní sku­pi­na Fle­ret. Dal­ší­mi kul­tur­ní­mi akce­mi jsou: Roc­ko­vý fes­ti­val Mas­ters of Rock, Vizo­vic­ké kul­tur­ní léto (Wiki­pe­dia CZ).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post