Česko, Južná Morava, Krajina, Mestá, Moravské, Zahraničie

Bučovice – mesto unikátneho renesančného zámku

Hits: 294

Bučo­vi­ce ležia v údo­lí Lita­vy medzi Brnom a Uher­ským Hra­diš­ťom. Žije tu 6500 oby­va­te­ľov. V 19. sto­ro­čí tu bol zria­de­ný 12 hek­tá­ro­vý leso­park. V posled­nej štvr­ti­ne 16. sto­ro­čia začal Jan Šem­be­ra Čer­no­hor­ský z Bos­ko­vic budo­vať naj­skvost­nej­ší rene­sanč­ný zámok na Mora­ve s jedi­neč­ný­mi sála­mi a nád­her­ným arká­ro­vých nádvo­rím. V 17. sto­ro­čí pri­bud­la maný­ris­tic­ká fon­tá­na. V roku 1645 švéd­ski voja­ci vyplie­ni­li mes­to až na kos­tol a zámok. V dru­hej polo­vi­ci 18. sto­ro­čí a v prvej v 19. sto­ro­čí boli Bučo­vi­ce jed­ným z naj­výz­nam­nej­ších cen­tier súken­níc­tva. V 20. sto­ro­čí sa stal naj­výz­nam­nej­ším dre­vos­pra­cu­jú­ci prie­my­sel. Koná­va sa tu v máji Zámec­ký košt, kde je pra­vi­del­ne zastú­pe­ných oko­lo 800 vín. V októb­ri je orga­ni­zo­va­ný Fes­ti­val ochot­nic­kých diva­del Miro­sla­va Dole­ža­la (buco​vi​ce​.cz). Mest­ské čas­ti: Bučo­vi­ce, Čern­čín, Klo­bouč­ky, Mare­fy, Více­mi­li­ce. Osob­nos­ti Bučo­víc: herec Miro­slav Dole­žal, spe­vák Bob Frídl (Wiki­pe­dia).

Bučo­vic­ký zámok je uni­kát­nou stav­bou talian­skej rene­san­cie na sever od Álp. Kon­krét­ne typu palaz­zo in for­tez­za”. Arká­do­vé nádvo­rie tvo­rí aj 90 boha­to vyzdo­be­ných stĺpov 540 reli­éf­mi (zamek​-buco​vi​ce​.cz). Pome­no­va­nie pochá­dza o pome­no­va­nia oby­va­te­ľov, zákla­dom bolo meno Budeš, Buď­še, Budeč, Buď­če, Buč. Tie­to mená boli domác­ky­mi podo­ba­mi Budi­mí­ra, Budi­sla­va, Dra­ho­bu­da (Wiki­pe­dia).

Bučo­vi­ce sa nachá­dza­jú v juho­mo­rav­skom kra­ji, majú boha­tú minu­losť a zacho­va­né dedič­stvo. Zako­re­ne­ná his­tó­ria sia­ha až do stre­do­ve­ku. Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1237. Domi­nan­tou je rene­sanč­ný zámok posta­ve­ný v 16. sto­ro­čí. Je obklo­pe­ný roz­siah­lou záh­ra­dou so sta­ro­by­lý­mi fon­tá­na­mi a socha­mi. Kos­tol sv. Mar­ti­na je posta­ve­ný v gotic­kom slo­hu. Kuz­mo­va kaš­na je jed­na z najk­raj­ších rene­sanč­ných fon­tán v Čes­ku. Posta­ve­ná bola v 16. sto­ro­čí, sta­la sa mies­tom, kde si oby­va­te­lia aj náv­štev­ní­ci cho­dia pose­dieť a relaxovať.

Kul­túr­na scé­na si v Bučo­vi­ciach prí­de na svo­je. Pra­vi­del­ne hos­tia rôz­ne podu­ja­tia a fes­ti­va­ly hud­by, divad­la, tra­dič­ných reme­siel. Napr. Bučo­vic­ký hudob­ný fes­ti­val. Regi­ón je zná­my svo­ji­mi vini­ca­mi, na kto­rých sa dorá­ba vyni­ka­jú­ce morav­ské víno. Bučo­vic­ký zámok, nesie cha­rak­te­ris­tic­ké prv­ky rene­sanč­nej archi­tek­tú­ry, vrá­ta­ne symet­rie, oblú­kov, pilas­trá­cie a zdo­be­ných oken­ných otvo­rov. Fasá­dy zám­ku sú pozo­ru­hod­ne zdo­be­né reli­éf­mi a štu­ka­tú­ra­mi, čo pri­dá­va dojem ele­gan­cie a umenia.


Bučo­vi­ce lies in the val­ley of the Lita­va River bet­we­en Brno and Uher­ské Hra­diš­tě. It is home to 6,500 inha­bi­tants. In the 19th cen­tu­ry, a 12-​hectare forest park was estab­lis­hed here. In the late 16th cen­tu­ry, Jan Šem­be­ra Čer­no­hor­ský z Bos­ko­vic began cons­truc­ting the most splen­did Renais­san­ce cast­le in Mora­via, with uni­que halls and a beau­ti­ful arca­ded cour­ty­ard. A man­ne­rist foun­tain was added in the 17th cen­tu­ry. In 1645, Swe­dish sol­diers rava­ged the town, lea­ving only the church and the cast­le stan­ding. In the second half of the 18th cen­tu­ry and the first half of the 19th cen­tu­ry, Bučo­vi­ce were one of the most sig­ni­fi­cant cen­ters of the wool indus­try. In the 20th cen­tu­ry, it beca­me the most sig­ni­fi­cant wood pro­ces­sing indus­try. In May, the Cast­le Wine Tas­ting takes pla­ce, with around 800 wines regu­lar­ly repre­sen­ted. In Octo­ber, the Miro­slav Dole­žal Ama­te­ur The­a­ter Fes­ti­val is orga­ni­zed (buco​vi​ce​.cz).

Dis­tricts: Bučo­vi­ce, Čern­čín, Klo­bouč­ky, Mare­fy, Více­mi­li­ce. Notab­le peop­le from Bučo­vi­ce inc­lu­de actor Miro­slav Dole­žal and sin­ger Bob Frídl (Wiki­pe­dia).

The Bučo­vi­ce Cast­le is a uni­que exam­ple of Ita­lian Renais­san­ce archi­tec­tu­re north of the Alps, spe­ci­fi­cal­ly of the palaz­zo in for­tez­za” type. The arca­ded cour­ty­ard fea­tu­res 90 rich­ly deco­ra­ted columns and 540 reliefs (zamek​-buco​vi​ce​.cz). The name Bučo­vi­ce” deri­ves from the names of its inha­bi­tants, based on the name Budeš, Buď­še, Budeč, Buď­če, Buč. The­se names were dimi­nu­ti­ves of Budi­mír, Budi­slav, Dra­ho­bud (Wiki­pe­dia).

Bučo­vi­ce, loca­ted in the South Mora­vian regi­on, have a rich his­to­ry and pre­ser­ved heri­ta­ge. Its rooted his­to­ry dates back to the Midd­le Ages, with the first writ­ten men­ti­on dating back to 1237. The domi­nant fea­tu­re is the Renais­san­ce cast­le built in the 16th cen­tu­ry, sur­roun­ded by exten­si­ve gar­dens with ancient foun­tains and sculp­tu­res. The Church of St. Mar­tin is built in the Got­hic sty­le. The Kuz­ma Foun­tain is one of the most beau­ti­ful Renais­san­ce foun­tains in the Czech Repub­lic, built in the 16th cen­tu­ry, and has beco­me a pla­ce for resi­dents and visi­tors to sit and relax.

The cul­tu­ral sce­ne thri­ves in Bučo­vi­ce, regu­lar­ly hos­ting vari­ous events and fes­ti­vals of music, the­a­ter, and tra­di­ti­onal crafts, such as the Bučo­vi­ce Music Fes­ti­val. The regi­on is kno­wn for its vine­y­ards, pro­du­cing excel­lent Mora­vian wine. The Bučo­vi­ce Cast­le exhi­bits cha­rac­te­ris­tic fea­tu­res of Renais­san­ce archi­tec­tu­re, inc­lu­ding sym­met­ry, arches, pilas­ters, and deco­ra­ted win­dow ope­nings. The cast­le­’s faca­des are remar­kab­ly ador­ned with reliefs and stuc­co­es, adding an impres­si­on of ele­gan­ce and artistry.


Bučo­vi­ce leží v údo­lí Lita­vy mezi Brnem a Uher­ským Hra­diš­těm. Žije zde 6500 oby­va­tel. V 19. sto­le­tí zde byl zří­zen 12 hek­ta­ro­vý leso­park. V posled­ní čtvr­ti­ně 16. sto­le­tí začal Jan Šem­be­ra Čer­no­hor­ský z Bos­ko­vic budo­vat nej­skvost­něj­ší rene­sanč­ní zámek na Mora­vě s jedi­neč­ný­mi sály a nád­her­ným arká­do­vým nád­vo­řím. V 17. sto­le­tí při­by­la maný­ris­tic­ká fon­tá­na. V roce 1645 švédš­tí vojá­ci vyple­ni­li měs­to až na kos­tel a zámek. Ve dru­hé polo­vi­ně 18. sto­le­tí a v prv­ní polo­vi­ně 19. sto­le­tí byly Bučo­vi­ce jed­ním z nej­výz­nam­něj­ších cen­ter suke­nic­tví. V 20. sto­le­tí se stal nej­výz­nam­něj­ším dře­vozp­ra­cu­jí­cím průmys­lem. Koná se zde v květ­nu Zámec­ký košt, kde je pra­vi­del­ně zastou­pe­no kolem 800 vín. V říj­nu je orga­ni­zo­ván Fes­ti­val ochot­nic­kých diva­del Miro­sla­va Dole­ža­la (buco​vi​ce​.cz). Měst­ské čás­ti: Bučo­vi­ce, Čern­čín, Klo­bouč­ky, Mare­fy, Více­mi­li­ce. Osob­nos­ti Bučo­víc: herec Miro­slav Dole­žal, zpěvák Bob Frídl (Wiki­pe­dia).

Bučo­vic­ký zámek je uni­kát­ní stav­bou ital­ské rene­san­ce na sever od Alp. Kon­krét­ně typu palaz­zo in for­tez­za”. Arká­do­vé nád­vo­ří tvo­ří i 90 boha­tě zdo­be­ných slou­pů 540 reli­é­fy (zamek​-buco​vi​ce​.cz). Původ jmé­na pochá­zí z ozna­če­ní oby­va­tel, zákla­dem bylo jmé­no Budeš, Buď­še, Budeč, Buď­če, Buč. Tato jmé­na byla domác­ký­mi podo­ba­mi Budi­mí­ra, Budi­sla­va, Dra­ho­bu­da (Wiki­pe­dia).

Bučo­vi­ce se nachá­ze­jí v již­ním Morav­ském kra­ji, mají boha­tou minu­lost a zacho­va­né dědic­tví. Zakot­ve­ná his­to­rie sahá až do stře­do­věku. Prv­ní písem­ná zmín­ka je z roku 1237. Domi­nan­tou je rene­sanč­ní zámek posta­ve­ný ve 16. sto­le­tí. Je obklo­pen roz­sáh­lou zahra­dou s sta­ro­by­lý­mi fon­tá­na­mi a socha­mi. Kos­tel sv. Mar­ti­na je posta­ve­ný v gotic­kém slo­hu. Kuz­mo­va kaš­na je jed­na z nejk­rás­něj­ších rene­sanč­ních fon­tán v Čes­ku. Byla posta­ve­na ve 16. sto­le­tí, sta­la se mís­tem, kde si oby­va­te­lé i návš­těv­ní­ci cho­dí pose­dět a relaxovat.

Kul­tur­ní scé­na si v Bučo­vi­cích přij­de na své. Pra­vi­del­ně hos­tí růz­ná podu­ja­tí a fes­ti­va­ly hud­by, divad­la, tra­dič­ních řeme­sel. Napří­klad Bučo­vic­ký hudeb­ní fes­ti­val. Regi­on je zná­mý svý­mi vini­ce­mi, na kte­rých se pěs­tu­je vyni­ka­jí­cí morav­ské víno. Bučo­vic­ký zámek nese cha­rak­te­ris­tic­ké prv­ky rene­sanč­ní archi­tek­tu­ry, včet­ně sym­met­ry, oblou­ků, pilas­tra­ce a zdo­be­ných oken­ních otvo­rů. Fasá­dy zám­ku jsou pozo­ru­hod­ně zdo­be­ny reli­é­fy a štu­ka­tu­ra­mi, což při­dá­vá dojem ele­gan­ce a umění.


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Kostoly, Krajina, Liptov, Liptovské, Neživé, Obce, Polia, Slovenská krajina, Slovenské, Stavby, Typ krajiny

Žehra – lokalita UNESCO a zároveň cesta do minulosti

Hits: 457

Žeh­ra je zlo­že­ná z troch loka­lít: vlast­nej obce Žeh­ra, Síd­lis­ka Dre­ve­ník a miest­nej čas­ti Hod­kov­ce. V roku 1869 v Žeh­re žilo 408 oby­va­te­ľov. V roku 1991 1126, v roku 2021 2616 oby­va­te­ľov (obec​zeh​ra​.sk). Inte­ri­é­ry kos­to­la svä­té­ho Ducha tvo­ria vzác­ne gotic­ké fres­ky sve­to­vé­ho význa­mu. On samot­ný už z diaľ­ky púta pozor­nosť bie­lou far­bou kos­to­la a cha­rak­te­ris­tic­kým dre­ve­ným cibu­ľo­vi­tým zakon­če­ním veže. Navy­še sa vypí­na nad obcou na návrší. Kos­tol bol dokon­če­ný v roku 1275, v prie­be­hu sto­ro­čí bol viac­krát upra­vo­va­ný. Od roku 1985 je národ­nou kul­tú­rou pamiat­kou a od roku 1993 je zapí­sa­ný aj do Zozna­mu sve­to­vé­ho kul­túr­ne­ho dedič­stva UNESCO (obec​zeh​ra​.sk).

Žeh­ra leží v regi­ó­ne Slo­ven­ské­ho raja. Spá­ja his­to­ric­ký pôvab s prí­rod­nou krá­sou. Jedi­neč­ný exkurz do minu­los­ti. Žeh­ra sa pýši boha­tou his­tó­ri­ou, kto­rá sa odrá­ža v zacho­va­lých pamiat­kach. V román­skom kos­to­le svä­té­ho Šte­fa­na sa nachá­dza uni­kát­na fres­ko­vá výzdo­ba. Žeh­ra si ucho­vá­va ľudo­vý cha­rak­ter, kona­jú sa tu tra­dič­né podu­ja­tia zacho­vá­va­jú sa miest­ne folk­lór­ne akti­vi­ty. Ponú­ka zažiť atmo­sfé­ru miest­nych sviat­kov, kde sa stre­tá­va­jú tra­dí­cie, hud­ba a chu­te domá­cej kuchy­ne. Žeh­ra je mies­tom, kde sa spá­ja kul­tú­ra s neza­bud­nu­teľ­nou prí­ro­dou. Náv­šte­va tej­to maleb­nej dedi­ny je ako ces­ta do minu­los­ti. Národ­ný park Slo­ven­ský raj je na dosah ruky. Chod­ník Kysel pre­chá­dza cez čaro­vný kaňon s množ­stvom dre­ve­ných mos­tov, ponú­ka­jú­ce neza­bud­nu­teľ­ný zážitok.


Žeh­ra is com­po­sed of three loca­ti­ons: the vil­la­ge of Žeh­ra itself, the Dre­ve­ník Hou­sing Esta­te, and the local part of Hod­kov­ce. In 1869, Žeh­ra had 408 inha­bi­tants. In 1991, it had 1,126, and in 2021, it had 2,616 inha­bi­tants (obec​zeh​ra​.sk). The inte­ri­ors of the Church of the Holy Spi­rit fea­tu­re rare Got­hic fres­co­es of glo­bal sig­ni­fi­can­ce. The church itself stands out from a dis­tan­ce with its whi­te color and cha­rac­te­ris­tic wooden onion-​shaped tower. More­over, it towers over the vil­la­ge on a hill. The church was com­ple­ted in 1275 and has been modi­fied seve­ral times over the cen­tu­ries. Sin­ce 1985, it has been a nati­onal cul­tu­ral monu­ment, and sin­ce 1993, it has been lis­ted in the UNESCO World Cul­tu­ral Heri­ta­ge List (obec​zeh​ra​.sk).

Žeh­ra is loca­ted in the Slo­vak Para­di­se regi­on. It com­bi­nes his­to­ri­cal charm with natu­ral beau­ty, offe­ring a uni­que excur­si­on into the past. Žeh­ra boasts a rich his­to­ry ref­lec­ted in its pre­ser­ved land­marks. The Roma­ne­sque Church of St. Step­hen fea­tu­res uni­que fres­co deco­ra­ti­on. Žeh­ra main­tains its folk cha­rac­ter, hos­ting tra­di­ti­onal events and pre­ser­ving local folk­lo­re acti­vi­ties. It offers the chan­ce to expe­rien­ce the atmo­sp­he­re of local fes­ti­vals, whe­re tra­di­ti­ons, music, and the fla­vors of home­ma­de cuisi­ne come toget­her. Žeh­ra is a pla­ce whe­re cul­tu­re mer­ges with unfor­get­tab­le natu­re. A visit to this pic­tu­re­sque vil­la­ge is like a jour­ney into the past. The Slo­vak Para­di­se Nati­onal Park is wit­hin easy reach. The Kysel Trail pas­ses through a magi­cal cany­on with nume­rous wooden brid­ges, offe­ring an unfor­get­tab­le experience.


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

Biotopy, Dolné Považie, Krajina, Mokrade, Príroda, Slovenská krajina

Výsadba

Hits: 1004

Výsad­ba – Kubá­no­va važi­na – sa nachá­dza za Lode­ni­cou. Je to ostrov” živo­ta. V lete tam čas­to vyspe­vu­je trs­te­nia­rik, rybá­rik, občas sú tam chav­ko­še noč­né, váž­ky, koryt­nač­ky Emys orbi­cu­la­ris apod. Prí­pad­ne si tam labuť vodí svo­je mla­dé pome­dzi lek­ná. O túto plo­chu sa dlhé roky sta­ral pán Viliam Kubán, orni­to­lóg kto­rý však žiaľ už zomrel. Pod­ľa Fran­tiš­ka Baču, sa tú nachá­dza ako Typ­ha lati­fo­lia ako aj T. angus­ti­fo­lia, dokon­ca tu tie­to dva dru­hy vytvá­ra­jú vzác­ne krí­žen­ce. Ras­tie tu jel­ša lep­ka­vá – Alnus glu­ti­no­sa.

Nachá­dza sa na pra­vom bre­hu vod­nej nádr­že Sĺňa­va, na roz­lo­he 2,5 hek­tá­ra. Jej súčas­ťou je orni­to­lo­gic­ký sta­ci­onár urče­ný na pozo­ro­va­nie a krúž­ko­va­nie ope­ren­cov. Je to mies­to, kto­ré odbor­ní­ci nazý­va­jú vtá­čí raj. V posled­ných rokoch je Výsad­ba prí­sne chrá­ne­ným vtá­čím úze­mím, kto­rá sa otvá­ra verej­nos­ti. Orni­to­lóg Erich Kubi­ca tam v rám­ci popu­la­ri­zá­cie envi­ron­men­tál­nych tém orga­ni­zu­je pred­náš­ky, počas kto­rých si účast­ní­ci môžu vyskú­šať naprí­klad aj krúž­ko­va­nie voľ­ne žijú­cich vtá­kov. Okrem toho sa dozve­dia, pre­čo je dôle­ži­tá ochra­na prí­ro­dy ako sa mení dru­ho­vá sklad­ba ope­ren­cov hniez­dia­cich pri Sĺňa­ve, i to, kam vša­de vtá­ky zakrúž­ko­va­né v Pieš­ťa­noch dole­te­li. Medzi najv­zác­nej­šie dru­hy, kto­ré v tej­to loka­li­te pra­vi­del­ne hniez­dia, pat­rí ohro­ze­ný rybá­rik rieč­ny (naj​zu​pa​.sk).

Výsad­ba je vzác­ny pries­tor nie len pre vtác­tvo, kto­ré tu nachá­dza odpo­či­nok pri mig­rá­cii, ale aj pre drob­ný hmyz, pavú­ky, motý­le, váž­ky, šid­lá, oboj­ži­vel­ní­ky a nov­šie aj koryt­nač­ky. Za desiat­ky rokov od vzni­ku vod­nej plo­chy a bre­ho­vých poras­tov sa tu udo­mác­ni­la vzác­na močiar­na a bažin­ná fló­ra. Z dre­vín tu domi­nu­je jel­ša lep­ka­vá ako pôvod­ný druh na tom­to mies­te. Močiar­ne a vod­né rast­li­ny sa šíria nivou Váhu od juhu, násled­kom otep­ľo­va­nia a aj s pris­pe­ním vtác­tva. Mno­hé rast­lin­né dru­hy tu dosa­hu­jú sever­nú hra­ni­cu roz­ší­re­nia. S jarou začí­na pokrý­vať vod­nú plo­chu lek­ni­ca žltá. Občas sa na Výsad­be obja­ví vzác­na bub­li­nat­ka juž­ná, pre­va­žu­jú­cim dru­hom je na jaze­re pál­ka úzko­lis­tá, kto­rá s pál­kou širo­ko­lis­tou vytvá­ra dokon­ca vzác­ne krí­žen­ce. Z iných dru­hov kruš­tík nesko­rý, rož­ka­tec pohrú­že­ný, mrv­ka plá­va­jú­ca, šípov­ka vod­ná, škri­pi­nec jazier­ny, žab­ník sko­ro­ce­lo­vý. V súčas­nos­ti pre opra­vu hrá­dze sme zazna­me­na­li zní­že­nie vod­nej hla­di­ny Sĺňa­vy. Hro­zí vyhy­nu­tie vzác­nych dru­hov rast­lín, ak ten­to stav potr­vá dlh­šiu dobu, naj­mä cez zimu (Fran­ti­šek Bača).


Plan­ting – Kubá­n’s Marsh­land – is loca­ted behind Lode­ni­ca. It is an island” of life. In sum­mer, reed warb­lers often sing the­re, king­fis­hers can be seen, and occa­si­onal­ly night herons, dra­gon­flies, and turt­les such as Emys orbi­cu­la­ris appe­ar. Some­ti­mes a swan leads its young through the water lilies. This area was cared for many years by Mr. Viliam Kubán, an ornit­ho­lo­gist who, unfor­tu­na­te­ly, has pas­sed away. Accor­ding to Fran­ti­šek Bača, both Typ­ha lati­fo­lia and T. angus­ti­fo­lia are pre­sent here, and the­se two spe­cies even form rare hyb­rids. The area is also home to the black alder – Alnus glutinosa.

The marsh­land is loca­ted on the right bank of the Sĺňa­va reser­vo­ir, cove­ring an area of 2.5 hec­ta­res. It inc­lu­des an ornit­ho­lo­gi­cal sta­ti­on desig­ned for bird wat­ching and rin­ging. Experts call it a bird para­di­se. In recent years, the marsh­land has beco­me a strict­ly pro­tec­ted bird area that is occa­si­onal­ly ope­ned to the pub­lic. Ornit­ho­lo­gist Erich Kubi­ca orga­ni­zes lec­tu­res the­re to popu­la­ri­ze envi­ron­men­tal issu­es, during which par­ti­ci­pants can try bird rin­ging, among other acti­vi­ties. They also learn about the impor­tan­ce of natu­re con­ser­va­ti­on, chan­ges in bird spe­cies nesting near Sĺňa­va, and whe­re birds rin­ged in Pieš­ťa­ny have tra­ve­led. Among the rarest spe­cies that regu­lar­ly nest in this area is the endan­ge­red com­mon king­fis­her (Alce­do atthis).

The marsh­land is a valu­ab­le habi­tat not only for birds, which find rest here during mig­ra­ti­on, but also for small insects, spi­ders, but­terf­lies, dra­gon­flies, dam­self­lies, amp­hi­bians, and recen­tly, turt­les. Over the deca­des sin­ce the cre­a­ti­on of the water body and ripa­rian vege­ta­ti­on, rare marsh and swamp flo­ra have beco­me estab­lis­hed here. The domi­nant tree spe­cies is the nati­ve black alder. Marsh and aqu­atic plants are spre­a­ding nort­hwards along the Váh River, aided by war­ming and bird acti­vi­ty. Many plant spe­cies here reach the­ir nort­hern dis­tri­bu­ti­on limit. In spring, the water sur­fa­ce is cove­red by yel­low water lilies. Occa­si­onal­ly, the rare sout­hern blad­der­wort appe­ars in the marsh­land, whi­le the pre­do­mi­nant spe­cies in the lake is the nar­ro­wle­af cat­tail, which forms rare hyb­rids with the bro­ad­le­af cat­tail. Other spe­cies inc­lu­de the late marsh orchid, horn­wort, water mil­fo­il, arro­whe­ad, and bur-​reed. Due to recent dam repairs, the water level in Sĺňa­va has dec­re­a­sed. If this con­di­ti­on per­sists, espe­cial­ly through win­ter, the extinc­ti­on of rare plant spe­cies is a seri­ous thre­at (Fran­ti­šek Bača).


Die Pflan­zung – Kubáns Sumpf­land – befin­det sich hin­ter der Lode­ni­ca. Es ist eine Insel” des Lebens. Im Som­mer sin­gen dort oft Rohr­sän­ger, Eis­vögel sind zu sehen, und gele­gen­tlich ers­che­i­nen Nacht­re­i­her, Libel­len und Schildk­röten wie Emys orbi­cu­la­ris. Manch­mal führt ein Sch­wan sei­ne Jun­gen durch die See­ro­sen. Die­ses Gebiet wur­de vie­le Jah­re lang von Herrn Viliam Kubán, einem Ornit­ho­lo­gen, bet­re­ut, der lei­der vers­tor­ben ist. Laut Fran­ti­šek Bača sind hier sowohl Typ­ha lati­fo­lia als auch T. angus­ti­fo­lia zu fin­den, und die­se bei­den Arten bil­den sogar sel­te­ne Hyb­ri­den. Das Gebiet beher­bergt auch die Schwarz-​Erle – Alnus glutinosa.

Das Sumpf­land liegt am rech­ten Ufer des Sĺňava-​Stausees und ers­trec­kt sich über eine Flä­che von 2,5 Hek­tar. Es umfasst eine ornit­ho­lo­gis­che Sta­ti­on, die für Vogel­be­obach­tun­gen und Berin­gun­gen genutzt wird. Fach­le­ute nen­nen es ein Vogel­pa­ra­dies. In den letz­ten Jah­ren wur­de das Sumpf­land zu einem streng ges­chütz­ten Vogel­ge­biet, das gele­gen­tlich der Öffen­tlich­ke­it zugän­glich gemacht wird. Der Ornit­ho­lo­ge Erich Kubi­ca orga­ni­siert dort Vor­trä­ge zur Popu­la­ri­sie­rung von Umweltt­he­men, bei denen die Teil­neh­mer unter ande­rem die Vogel­be­rin­gung aus­pro­bie­ren kön­nen. Sie erfah­ren auch, warum der Naturs­chutz wich­tig ist, wie sich die Arten­zu­sam­men­set­zung der am Sĺňa­va nis­ten­den Vögel verän­dert und wohin die in Pieš­ťa­ny bering­ten Vögel gef­lo­gen sind. Zu den sel­tens­ten Arten, die regel­mä­ßig in die­sem Gebiet nis­ten, gehört der gefä­hr­de­te Eis­vo­gel (Alce­do atthis).

Das Sumpf­land ist ein wer­tvol­ler Lebens­raum nicht nur für Vögel, die hier wäh­rend ihrer Mig­ra­ti­on Ruhe fin­den, son­dern auch für kle­i­ne Insek­ten, Spin­nen, Sch­met­ter­lin­ge, Libel­len, Kle­in­li­bel­len, Amp­hi­bien und neuer­dings auch Schildk­röten. Im Lau­fe der Jahr­zehn­te seit der Ents­te­hung des Gewäs­sers und der Ufer­ve­ge­ta­ti­on hat sich hier eine sel­te­ne Moor- und Sumpff­lo­ra ange­sie­delt. Die domi­nie­ren­de Bau­mart ist die ein­he­i­mis­che Schwarz-​Erle. Sumpf- und Was­serpf­lan­zen bre­i­ten sich entlang der Waag-​Niederung von Süden her aus, begüns­tigt durch die Erwär­mung und die Akti­vi­tät der Vögel. Vie­le Pflan­ze­nar­ten erre­i­chen hier ihre nörd­li­che Verb­re­i­tungsg­ren­ze. Im Früh­ling bedec­kt die Gel­be Teich­ro­se die Was­se­ro­berf­lä­che. Gele­gen­tlich ers­che­int im Sumpf­land der sel­te­ne süd­li­che Was­sersch­lauch, wäh­rend die vor­herrs­chen­de Art im See die Sch­malb­lätt­ri­ge Rohr­kol­ben ist, die sel­te­ne Hyb­ri­den mit der Bre­itb­lätt­ri­gen Rohr­kol­ben bil­det. Wei­te­re Arten sind die Spä­te Kuckucks-​Lichtnelke, das Horn­kraut, die Sch­wim­men­de Was­ser­lin­se, der Pfe­ilk­raut, und der Wasser-​Scheiberich. Aufg­rund von jüng­sten Damm­re­pa­ra­tu­ren ist der Was­ser­spie­gel in der Sĺňa­va gesun­ken. Soll­te die­ser Zus­tand anhal­ten, beson­ders im Win­ter, droht das Auss­ter­ben sel­te­ner Pflan­ze­nar­ten (Fran­ti­šek Bača).


Use Facebook to Comment on this Post

Česko, Južná Morava, Krajina, Mestá, Moravské, Neživé, Stavby, Zahraničie

Vila Tugendhat v Brne

Hits: 282

Vila Tue­gend­hat sa nachá­dza na Drob­né­ho uli­ci v Brne. Je poboč­kou Muzea Brněn­ska. Pat­rí ku nej aj záh­ra­da. Maji­teľ Alf­red Löw-​Beer v roku 1929 daro­val hor­nú časť pozem­ku svo­jej dcé­re, kto­rá si na ňom posta­vi­la rodin­ný dom, vilu Tugend­hat (vila​lo​wbe​er​.cz). V 19. sto­ro­čí tu stá­ly záh­rad­né domy, vinoh­rad a záh­ra­da. V roku 1903 tu dal posta­viť Moriz Fuhr­mann rodin­nú vilu. V roku 1913 dal vilu Alf­red Löw-​Beer čias­toč­ne upra­viť. V roku 1940 zaba­vi­li vilu Nemci a síd­li­lo tu ges­ta­po. Po voj­ne tu krát­ko fun­go­val Ame­ric­ký ústav. Od roku 1954 do roku 2012 objekt fun­go­val ako Masa­ry­kov štu­dent­ský domov (vila​lo​wbe​er​.cz).

Od 50-​tych rokov do kon­ca 20. sto­ro­čia spra­ve­ná iba čias­toč­ná opra­va stre­chy, inšta­lá­cie nové­ho kot­la a ústred­né­ho kúre­nia. Ku pamiat­ko­vej obno­ve doš­lo v máji 2013 a trva­la do decem­bra 2014. Súčas­ťou boli mno­hé reme­sel­né inte­ri­é­ro­vé prá­ce. Rekon­štru­ova­ný bol aj záh­rad­ný dom, tzv. Col­ni­ca”. Záh­ra­da bola pre­tvo­re­ná do podo­by z 30-​tych rokov 20. sto­ro­čia. (vila​lo​wbe​er​.cz).


Vil­la Tugend­hat is loca­ted on Drob­né­ho Stre­et in Brno. It is a branch of the Brno Muse­um. It also inc­lu­des a gar­den. Owner Alf­red Löw-​Beer dona­ted the upper part of the land to his daugh­ter in 1929, who built a fami­ly hou­se on it, Vil­la Tugend­hat (vila​lo​wbe​er​.cz). In the 19th cen­tu­ry, the­re were gar­den hou­ses, a vine­y­ard, and a gar­den. In 1903, Moriz Fuhr­mann built a fami­ly vil­la here. In 1913, Alf­red Löw-​Beer par­tial­ly reno­va­ted the vil­la. In 1940, the vil­la was con­fis­ca­ted by the Ger­mans and used as a Ges­ta­po hea­dqu­ar­ters. After the war, the Ame­ri­can Ins­ti­tu­te brief­ly ope­ra­ted here. From 1954 to 2012, the buil­ding ser­ved as the Masa­ryk Stu­dent Resi­den­ce (vila​lo​wbe​er​.cz).

From the 1950s to the end of the 20th cen­tu­ry, only par­tial repairs were made to the roof, ins­tal­la­ti­on of a new boiler, and cen­tral hea­ting sys­tem. Monu­men­tal res­to­ra­ti­on took pla­ce from May 2013 to Decem­ber 2014. Many craft inte­ri­or works were inc­lu­ded. The gar­den hou­se, kno­wn as the Cus­toms Hou­se,” was also reno­va­ted. The gar­den was trans­for­med to resem­ble its appe­a­ran­ce in the 1930s (vila​lo​wbe​er​.cz).


Vila Tugend­hat se nachá­zí na uli­ci Drob­né­ho v Brně. Je sou­čás­tí Muzea Brněn­ska a zahr­nu­je také zahra­du. Maji­tel Alf­red Löw-​Beer v roce 1929 daro­val hor­ní část pozem­ku své dce­ři, kte­rá na něm posta­vi­la rodin­ný dům, vilu Tugendhat.

V 19. sto­le­tí zde stá­ly zahrad­ní domy, vini­ce a zahra­dy. V roce 1903 nechal Moriz Fuhr­mann posta­vit rodin­nou vilu. V roce 1913 nechal Alf­red Löw-​Beer vilu čás­teč­ně upra­vit. V roce 1940 byla vila zabrá­na Něm­ci a slou­ži­la jako síd­lo ges­ta­pa. Po vál­ce zde krát­ce fun­go­val Ame­ric­ký ústav. Od roku 1954 do roku 2012 slou­žil objekt jako Masa­ry­kův stu­dent­ský dům.

Od 50. let do kon­ce 20. sto­le­tí byla pro­ve­de­na pou­ze čás­teč­ná opra­va stře­chy, ins­ta­la­ce nové­ho kot­le a ústřed­ní­ho tope­ní. Památ­ko­vá obno­va pro­běh­la v květ­nu 2013 a trva­la do pro­sin­ce 2014. Zahr­no­va­la mno­ho řeme­sl­ných inte­ri­é­ro­vých pra­cí. Byl také zre­kons­tru­ován zahrad­ní dům, tzv. Col­ni­ca”. Zahra­da byla přet­vo­ře­na do podo­by z 30. let 20. století.


Use Facebook to Comment on this Post

Krajina, Obce, Podpoľanie, Podpolianske, Slovenská krajina, Slovenské

Vígľaš

Hits: 279

Víg­ľaš leží v údo­lí rie­ky Sla­ti­na vo Zvo­len­skej kot­li­ne, v nad­mor­skej výš­ke 385 met­rov nad morom, 14 km od Zvo­le­na. Na plo­che 32 km2 tu žije 1523 oby­va­te­ľov. Prvá písom­ná zmien­ka pochá­dza z roku 1392 (Wiki­pe­dia). His­to­ric­ké náz­vy: Wee­les, Vyles, Wig­los, Weg­les, Podwig­leš (najk​raj​sik​raj​.sk). Domi­nan­tou je gotic­ký zámok z kon­ca 14. sto­ro­čia. Pôvod­ne to bol poľov­níc­ky zámok, kto­rý pre­šiel via­ce­rý­mi úpra­va­mi (Wiki­pe­dia). V 16. – 17. sto­ro­čí bol Víg­ľaš pro­ti­tu­rec­kou pev­nos­ťou, úspeš­ne čelil Tur­kom. Od roku 1890 sa odtiaľ­to vyvá­ža­la mine­rál­ka Vera. V roku 1828 tu v 84 domoch žilo 636 oby­va­te­ľov, kto­rý sa zaobe­ra­li poľ­no­hos­po­dár­stvom a cho­vom dobyt­ka. V roku 1890 bola zalo­že­ná Bur­ka­to­va výrob­ňa syrov (najk​raj​sik​raj​.sk). V polo­vi­ci 20. sto­ro­čia bol Víg­ľaš stre­dis­kom boha­to ozdo­bo­va­ných píš­ťal a fujár (najk​raj​sik​raj​.sk).

V roku 1945 zámok vyho­rel, z pôvod­nej stav­by sa zacho­va­li iba obvo­do­vé múry. Kom­plet­ne zre­kon­štru­ova­ný bol v roku 2013 (Wiki­pe­dia). Zámok je zapí­sa­ný v zozna­me Národ­ných kul­túr­nych pamia­tok. Je prí­stup­ný verej­nos­ti, voľ­ný vstup je do na vstup­né nádvo­rie s hrad­ba­mi. Kona­jú sa tu aj pre­hliad­ky, zámok slú­ži aj ako hotel (Moni­ka Maj­te­ny­i­ová).


Víg­ľaš lies in the val­ley of the Sla­ti­na River in the Zvo­len Basin, at an ele­va­ti­on of 385 meters abo­ve sea level, 14 km from Zvo­len. Cove­ring an area of 32 km², the vil­la­ge is home to 1523 inha­bi­tants. The first writ­ten men­ti­on dates back to 1392 (Wiki­pe­dia). His­to­ri­cal names inc­lu­de Wee­les, Vyles, Wig­los, Weg­les, and Podwig­leš (najk​raj​sik​raj​.sk). The domi­nant fea­tu­re is the Got­hic cast­le from the late 14th cen­tu­ry. Ori­gi­nal­ly a hun­ting lod­ge, it under­went seve­ral modi­fi­ca­ti­ons (Wiki­pe­dia). In the 16th-​17th cen­tu­ries, Víg­ľaš ser­ved as an anti-​Turkish for­tress, suc­cess­ful­ly resis­ting Tur­kish attacks. Sin­ce 1890, the mine­ral water Vera has been expor­ted from here. In 1828, 636 inha­bi­tants lived in 84 hou­ses, enga­ged in agri­cul­tu­re and catt­le bre­e­ding. In 1890, the Bur­kat che­e­se fac­to­ry was estab­lis­hed (najk​raj​sik​raj​.sk). In the mid-​20th cen­tu­ry, Víg­ľaš was a cen­ter for ela­bo­ra­te­ly deco­ra­ted pipes and fuja­ras (najk​raj​sik​raj​.sk).

In 1945, the cast­le was des­tro­y­ed by fire, with only the peri­me­ter walls remai­ning from the ori­gi­nal struc­tu­re. It was com­ple­te­ly recons­truc­ted in 2013 (Wiki­pe­dia). The cast­le is lis­ted as a Nati­onal Cul­tu­ral Monu­ment. It is open to the pub­lic, with free entry to the cour­ty­ard with walls. Guided tours are avai­lab­le, and the cast­le also ser­ves as a hotel (Moni­ka Majtenyiová).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post