2016, 2016-2020, Časová línia, Česko, Južná Morava, Krajina, Mlyny, Moravské, Neživé, Obce, Polia, Stavby, Typ krajiny, Zahraničie

Kunkovice

Hits: 147

Kun­ko­vi­ce sa nachá­dza­jú v okre­se Kro­měříž. Pôso­bia ako časo­vá kap­su­la, kde sa pre­plie­ta tra­dič­ná archi­tek­tú­ra s moder­nou. Sta­ro­by­lé budo­vy, his­to­ric­ké pamiat­ky, miest­na rad­ni­ca a kos­tol nesú prí­be­hy sta­rých čias. Vôkol sa nachá­dza krás­na roz­ma­ni­tá prí­ro­da. Kun­ko­vi­ce udr­žia­va­jú tra­dí­cie a folk­lór v živo­ta­schop­nom sta­ve. Kona­jú sa rôz­ne podu­ja­tia, fes­ti­va­ly, kde sa pre­zen­tu­je ľudo­vý tanec, pies­ne, remes­lá. Tkáč­stvo, kera­mi­kár­stvo, dre­vo­rez­ba tvo­rí cha­rak­ter obce. Miest­ni oby­va­te­lia sú hrdí na svo­je kore­ne a radi ich zdie­ľa­jú. Miest­ne kuli­nár­ske špe­cia­li­ty odrá­ža­jú pre­fe­ren­cie miest­nych obyvateľov.

V Kun­ko­vi­ciach žije na plo­che 7 km2 83 oby­va­te­ľov. Ležia v nad­mor­skej výš­ke 309 met­rov nad morom. Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1141. Nachá­dza sa tu veter­ný mlyn holand­ské­ho typu (Wiki­pe­dia). Asi 300 met­rov seve­ro­vý­chod­ne od obce na náve­ter­nej vyvý­še­ni­ne sto­jí muro­va­ný veter­ný mlyn holand­ské­ho typu. Je v súkrom­ných rukách a jeho maji­teľ sa sna­ží vylep­šiť jeho zlý stav. Mlyn posta­vi­li v 19. sto­ro­čí, pôvod­ne dis­po­no­val otá­ča­cou stre­chou a šind­ľo­vou kry­ti­nou. Nie­koľ­ko­krát ho pos­ti­hol požiar, v roku 1890 bol dôklad­ne opra­ve­ný. Svo­ju fun­kciu vyko­ná­val do roku 1944, vte­dy ho vlast­nil Edmund Molí­nek. Po voj­ne postup­ne chát­ral až do hava­rij­né­ho sta­vu. Dnes sa má už lep­šie, mlyn je dokon­ca zatep­le­ný (kun​ko​vi​ce​.cz).


Kun­ko­vi­ce is loca­ted in the Kro­měříž dis­trict. It acts as a time cap­su­le whe­re tra­di­ti­onal archi­tec­tu­re intert­wi­nes with moder­ni­ty. Ancient buil­dings, his­to­ri­cal land­marks, the local town hall, and church car­ry sto­ries from old times. Beau­ti­ful and diver­se natu­re sur­rounds the area. Kun­ko­vi­ce pre­ser­ve tra­di­ti­ons and folk­lo­re in a vib­rant sta­te. Vari­ous events and fes­ti­vals take pla­ce, sho­wca­sing folk dan­ces, songs, and crafts. Wea­ving, potte­ry, and wood car­ving con­tri­bu­te to the vil­la­ge­’s cha­rac­ter. Local resi­dents take pri­de in the­ir roots and wil­lin­gly sha­re them. Local culi­na­ry spe­cial­ties ref­lect the pre­fe­ren­ces of the inhabitants.

In Kun­ko­vi­ce, 83 inha­bi­tants live on an area of 7 km². The vil­la­ge is situ­ated at an alti­tu­de of 309 meters abo­ve sea level. The first writ­ten men­ti­on dates back to 1141. A Dutch-​type wind­mill stands about 300 meters nort­he­ast of the vil­la­ge on a win­dward ele­va­ti­on. It is pri­va­te­ly owned, and the owner is wor­king to impro­ve its poor con­di­ti­on. The mill was built in the 19th cen­tu­ry, ori­gi­nal­ly fea­tu­ring a rota­ting roof and shin­gle cove­ring. It suf­fe­red seve­ral fires and under­went tho­rough reno­va­ti­on in 1890. It func­ti­oned until 1944, owned by Edmund Molí­nek. After the war, it gra­du­al­ly dete­ri­ora­ted to a sta­te of dis­re­pair. Today, it is in bet­ter con­di­ti­on, even insu­la­ted (kun​ko​vi​ce​.cz).


Kun­ko­vi­ce se nachá­ze­jí v okre­se Kro­měříž. Půso­bí jako časo­vá kaps­le, kde se pro­lí­ná tra­dič­ní archi­tek­tu­ra s moder­nou. Sta­ro­by­lé budo­vy, his­to­ric­ké památ­ky, míst­ní rad­ni­ce a kos­tel nesou pří­běhy sta­rých časů. Oko­lo se rozk­lá­dá krás­ná a roz­ma­ni­tá pří­ro­da. Kun­ko­vi­ce udr­žu­jí tra­di­ce a folk­lór v živo­ta­schop­ném sta­vu. Kona­jí se zde růz­né udá­los­ti, fes­ti­va­ly, kde se pre­zen­tu­je lido­vý tanec, pís­ně, řemes­la. Tkáč­ství, kera­mi­ka, dře­vo­řez­ba tvo­ří cha­rak­ter obce. Míst­ní oby­va­te­lé jsou hrdí na své koře­ny a rádi je sdí­le­jí. Míst­ní kuli­ná­řs­ké spe­cia­li­ty odrá­že­jí pre­fe­ren­ce míst­ních obyvatel.

V Kun­ko­vi­cích žije na plo­še 7 km² 83 oby­va­tel. Leží v nad­mo­řs­ké výš­ce 309 met­rů nad mořem. Prv­ní písem­ná zmín­ka je z roku 1141. Nachá­zí se zde větr­ný mlýn holand­ské­ho typu (Wiki­pe­dia). Asi 300 met­rů seve­ro­vý­chod­ně od obce na návě­tr­né vyvý­še­ni­ně sto­jí zděný větr­ný mlýn holand­ské­ho typu. Je v souk­ro­mých rukách a jeho maji­tel se sna­ží vylep­šit jeho zlý stav. Mlýn posta­vi­li v 19. sto­le­tí, původ­ně dis­po­no­val otá­či­vou stře­chou a šin­de­lem kry­ti­nou. Něko­li­krát ho pos­tihl požár, v roce 1890 byl důklad­ně opra­ven. Svo­ji fun­kci vyko­ná­val do roku 1944, teh­dy ho vlast­nil Edmund Molí­nek. Po vál­ce postup­ně chát­ral až do hava­rij­ní­ho sta­vu. Dnes se má už lépe, mlýn je dokon­ce zatep­le­ný (kun​ko​vi​ce​.cz).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2016, 2016-2020, Časová línia, Česko, Krajina, Moravské, Obce, Severná Morava, Zahraničie

Kunčice pod Ondřejníkem

Hits: 165

Kun­či­ce pod Ondřej­ní­kem je maleb­ná obec v pod­ho­rí Bes­kyd­ských hôr. Kon­com 19. sto­ro­čia sa sta­li vyhľa­dá­va­ným mies­tom pre turis­ti­ku a rekre­áciu. Kúz­lo miest­nej prí­ro­dy opra­de­ných mno­hý­mi poves­ťa­mi láka dodnes (kun​ci​ce​po​.cz). Obec vznik­la na začiat­ku 14. sto­ro­čia. Je spo­je­ný s hrad­ným úrad­ní­kom Kun­zom, kto­rý pôso­bil na huk­vald­skom pan­stve. Nemec­ký názov obce bol Kun­zer­dorf, čes­ky Kun­či­ce. Neskôr dosta­li pome­no­va­nie Hru­bé Kun­či­ce, Veľ­ké Kun­či­ce. Až od roku 1924 Kun­či­ce pod Ondřej­ní­kem (kun​ci​ce​po​.cz). V obci sa nachá­dza dre­ve­ný kos­tol svä­té­ho Pro­ko­pa a Bar­bo­ry (kun​ci​ce​po​.cz). Domá­ci ho nazý­va­jú rus­ký kos­to­lík. Je iba jed­nou zo šies­tich dre­ve­ných sak­rál­nych sta­vieb, kto­ré boli behom 30-​tych rokov 20. sto­ro­čia pre­ve­ze­né na úze­mie Čes­ko­slo­ven­ska z Pod­kar­pat­skej Rusi a východ­né­ho Slo­ven­ska. Pôvod­ne to bol kos­tol svä­té­ho Archan­je­la Micha­la. Bol posta­ve­ný na pre­lo­me 17. a 18. sto­ro­čia v obci Hli­ňa­nec pri Muka­če­ve na Pod­kar­pat­skej Rusi (kun​ci​ce​po​.cz).

V budo­ve miest­nej ško­ly je uni­kát­na galé­ria Kar­la Svo­lin­ské­ho s die­la­mi čes­kých umel­cov. V Kun­či­ciach žije 2200 oby­va­te­ľov na roz­lo­he 23 km2, v let­ných mesia­coch a cez víken­dy sa tu však vysky­tu­je množ­stvo rekre­ujú­cich a turis­tov. Prie­mer­ná nad­mor­ská výš­ka obce je 450 met­rov nad morom. Fun­gu­je tu veľa fariem, kto­ré sa venu­jú pre­dov­šet­kým cho­vu hovä­dzie­ho dobyt­ku (kun​ci​ce​po​.cz).

Kun­čič­ké priad­ky doká­za­li upriasť ten­ké vlák­na, z kto­ré­ho sa vyrá­ba­lo ten­ké kva­lit­né plát­no. Ľan bol tiež typic­kým pre Kun­či­ce. Ťaži­la sa tu želez­ná ruda do hutí v Čelad­nej a Frýd­lan­tu už od 16. sto­ro­čia. Nachá­dza­la sa tes­ne pod povr­chom, maxi­mál­na hĺb­ka bola 2025 met­rov. Pre dovoz lac­nej­šej rudy ťaž­ba v roku 1896 skon­či­la. Význam­né boli sklár­ne, kto­ré boli zná­me už v husit­skej dobe. Veľ­mi význam­ná bola výstav­ba novej želez­nič­nej drá­hy, kto­rá sa datu­je do roku 1888. Začiat­kom 20. sto­ro­čia sa vybu­do­va­li kúpe­le, kto­ré pozme­ne­né fun­gu­jú dodnes. Nazý­va­jú sa Bes­kyd­ské reha­bi­li­tač­né cen­trum v Čelad­nej (Jan Folp­recht). Z Kun­číc pochá­dza spe­váč­ka Ive­ta Bar­to­šo­vá (Wiki­pe­dia).


Kun­či­ce pod Ondřej­ní­kem is a pic­tu­re­sque vil­la­ge nest­led in the foot­hills of the Bes­ky­dy Moun­tains. By the late 19th cen­tu­ry, it had beco­me a sought-​after des­ti­na­ti­on for hiking and rec­re­a­ti­on. The charm of the local natu­re, wrap­ped in many legends, con­ti­nu­es to att­ract visi­tors to this day (kun​ci​ce​po​.cz). The vil­la­ge was foun­ded in the ear­ly 14th cen­tu­ry and is asso­cia­ted with the cast­le offi­cial Kunz, who ser­ved in the Huk­val­dy esta­te. The Ger­man name of the vil­la­ge was Kun­zer­dorf, whi­le in Czech it was Kun­či­ce. Later, they were named Hru­bé Kun­či­ce and Veľ­ké Kun­či­ce. It was­n’t until 1924 that the name Kun­či­ce pod Ondřej­ní­kem was adop­ted (kun​ci​ce​po​.cz). The vil­la­ge is home to the wooden church of St. Pro­co­pius and St. Bar­ba­ra (kun​ci​ce​po​.cz). Locals refer to it as the Rus­sian church. It is one of six wooden reli­gi­ous buil­dings tran­s­por­ted to Cze­cho­slo­va­kia from Sub­car­pat­hian Rus and eas­tern Slo­va­kia during the 1930s. Ori­gi­nal­ly, it was the church of St. Archan­gel Micha­el, built at the turn of the 17th and 18th cen­tu­ries in the vil­la­ge of Hli­ňa­nec near Muka­che­vo in Sub­car­pat­hian Rus (kun​ci​ce​po​.cz).

The buil­ding of the local scho­ol hou­ses a uni­que gal­le­ry of Karel Svo­lin­ský­’s works, sho­wca­sing pie­ces by Czech artists. Kun­či­ce is home to 2200 inha­bi­tants wit­hin an area of 23 km², but during the sum­mer months and wee­kends, it sees an influx of rec­re­a­ti­ona­lists and tou­rists. The ave­ra­ge ele­va­ti­on of the vil­la­ge is 450 meters abo­ve sea level. Many farms ope­ra­te here, pri­ma­ri­ly focu­sing on catt­le far­ming (kun​ci​ce​po​.cz).

The spin­ners of Kun­či­ce were able to spin thin thre­ads, from which thin, high-​quality can­vas was pro­du­ced. Flax was also typi­cal for Kun­či­ce. Iron ore was mined here for the Čelad­ná and Frýd­lant foun­dries as ear­ly as the 16th cen­tu­ry. It was loca­ted just below the sur­fa­ce, with a maxi­mum depth of 20 – 25 meters. Mining cea­sed in 1896 due to the import of che­a­per ore. Glas­sworks were sig­ni­fi­cant and kno­wn as ear­ly as the time of the Hus­si­tes. The cons­truc­ti­on of a new rai­lway in 1888 was high­ly sig­ni­fi­cant. At the begin­ning of the 20th cen­tu­ry, spas were built, which still ope­ra­te today, albe­it modi­fied. They are cal­led the Bes­ky­dy Reha­bi­li­ta­ti­on Cen­ter in Čelad­ná (Jan Folp­recht). The sin­ger Ive­ta Bar­to­šo­vá hails from Kun­či­ce (Wiki­pe­dia).


Kun­či­ce pod Ondřej­ní­kem je maleb­ná obec v pod­hůří Bes­kyd­ských hor. Kon­cem 19. sto­le­tí se sta­la vyhle­dá­va­ným mís­tem pro turis­ti­ku a rekre­a­ci. Kouz­lo míst­ní pří­ro­dy opře­de­né mno­ha pověs­tmi láká dodnes. Obec vznik­la na začát­ku 14. sto­le­tí a je spo­je­na s hrad­ním úřed­ní­kem Kun­zem, kte­rý půso­bil na huk­vald­ském pan­ství. Němec­ký název obce byl Kun­zer­dorf, čes­ky Kun­či­ce. Později dosta­ly ozna­če­ní Hru­bé Kun­či­ce, Vel­ké Kun­či­ce. Tepr­ve od roku 1924 jsou nazý­vá­ny Kun­či­ce pod Ondřej­ní­kem. V obci se nachá­zí dře­věný kos­tel sva­té­ho Pro­ko­pa a Bar­bo­ry, kte­rý domá­cí nazý­va­jí rus­kým kos­te­lí­kem. Je jed­ním ze šes­ti dře­věných sak­rál­ních sta­veb pře­ve­ze­ných na úze­mí Čes­ko­slo­ven­ska z Pod­kar­pat­ské Rusi a východ­ní­ho Slo­ven­ska během 30. let 20. sto­le­tí. Původ­ně to byl kos­tel sva­té­ho Archan­děla Micha­e­la, posta­ve­ný na pře­lo­mu 17. a 18. sto­le­tí v obci Hli­na­nech u Muka­che­va na Pod­kar­pat­ské Rusi.

V budo­vě míst­ní ško­ly se nachá­zí uni­kát­ní gale­rie Kar­la Svo­lin­ské­ho s díly čes­kých uměl­ců. V Kun­či­cích žije 2200 oby­va­tel na plo­še 23 km², ale v let­ních měsí­cích a o víken­dech sem při­chá­zí mno­ho rekre­an­tů a turis­tů. Průměr­ná nad­mo­řs­ká výš­ka obce je 450 met­rů nad mořem. Fun­gu­je zde mno­ho farem, kte­ré se věnu­jí pře­dev­ším cho­vu hovězí­ho dobytka.

Kun­čic­ké přad­le­ny doká­za­ly upřád svět­lé vlák­no, ze kte­ré­ho se vyrá­bělo jem­né kva­lit­ní plát­no. Lněná výro­ba byla také typic­ká pro Kun­či­ce. Těži­la se zde želez­ná ruda pro hutě v Čelad­né a Frýd­lan­tu již od 16. sto­le­tí. Nachá­ze­la se těs­ně pod povr­chem, maxi­mál­ní hloub­ka dosa­ho­va­la 2025 met­rů. Kvůli dovo­zu lev­něj­ší rudy těž­ba skon­či­la v roce 1896. Význam­né byly také sklár­ny, kte­ré byly zná­my již v husit­ské době. Vel­mi význam­ná byla výstav­ba nové želez­nič­ní drá­hy, kte­rá se datu­je do roku 1888. Na počát­ku 20. sto­le­tí byly vybu­do­vá­ny láz­ně, kte­ré změněné fun­gu­jí dodnes. Jsou nazý­vá­ny Bes­kyd­ské reha­bi­li­tač­ní cen­trum v Čelad­né. Z Kun­čic pochá­zí zpěvač­ka Ive­ta Bartošová.


Lite­ra­tú­ra

Jan Folp­recht: Zpod Ondřej­ní­ka, 2004, ISMN M‑706524 – 474 Dopis pan­tá­to­vi Pus­tko­vi Petr Andr­le a kolek­tiv: Ces­ta­mi les­ní­mi od Lysé až po Rad­hošť, 2013, ISBN 9788090521759

Odka­zy


Use Facebook to Comment on this Post

2016, 2016-2020, Časová línia, Česko, Krajina, Moravské, Obce, Severná Morava, Zahraničie

Veľké Karlovice – klenot Beskýd

Hits: 217

Veľ­ké Kar­lo­vi­ce ležia v pod­ho­rí Javor­ní­kov a Bes­kýd, v chrá­ne­nej kra­jin­nej oblas­ti Bes­ky­dy. Boli zalo­že­né v roku 1714. V obci žije 2296 oby­va­te­ľov (vel​ke​kar​lo​vi​ce​.cz). Veľ­ké Kar­lo­vi­ce sú typic­kou valaš­skou obcou, nachá­dza­jú sa tu stá­le pas­tvi­ny so stá­da­mi oviec (vel​ke​kar​lo​vi​ce​.cz). V 19. sto­ro­čí tu boli zalo­že­né sklár­ne. Vrch Soláň je význam­ným mies­tom stre­tá­va­nia sa výtvar­ných umel­cov. Oblasť dneš­nej obce sa pred jej zalo­že­ním mala údaj­ne nazý­vať Doli­na Uro­ga­ti­na”, resp. Doli­na Urga­ti­na”. Názov Kar­lo­vi­ce pochá­dza od mena zakla­da­te­ľa Kar­la Jin­dři­cha. Dĺž­ka obce pre­sa­hu­je 10 km (Wiki­pe­dia).

Maleb­né Veľ­ké Kar­lo­vi­ce ležia v srd­ci Bes­kýd na seve­ro­vý­cho­de Mora­vy, láka­jú nád­her­nou prí­ro­dou, tra­dí­cia­mi a pohos­tin­nos­ťou. V minu­los­ti boli sved­kom mno­hých zmien, čo sa pod­pí­sa­lo na jeho ulič­kách a stav­bách, kto­rým bol vdýc­hnu­tý his­to­ric­ký nádych. Vo Veľ­kých Kar­lo­viach sa pýši svoj­ráz­nou archi­tek­tú­rou. Kos­tol svä­té­ho Cyri­la a Meto­da je posta­ve­ný v baro­ko­vom štý­le. Nachá­dza­jú sa tu tra­dič­né dre­ve­né domy, múzeá, galé­rie, reme­sel­níc­ke diel­ne. Kona­jú sa tu rôz­ne podu­ja­tia, folk­lór­ne fes­ti­va­ly, ume­lec­ké výsta­vy, dodr­žia­va­jú sa tu tradície.

Oko­li­té hory, lesy, krás­ne údo­lia posky­tu­jú mož­nosť vyži­tia sa turis­tom, cyk­lo­tu­ris­tom a v zime aj lyžia­rom. Geomor­fo­lo­gic­ky je to veľ­mi pes­trá a zvl­ne­ná kra­ji­na, kto­rá posky­tu­je úchvat­né výhľa­dy. Fun­gu­jú tu aj ter­mál­ne kúpe­le. Ochut­nať mož­no tra­dič­né jed­lá, regi­onál­ne špe­cia­li­ty, napr. syry, klo­bá­sy, kys­nu­té knedle.


Veľ­ké Kar­lo­vi­ce lie in the foot­hills of the Javor­ní­ky and Bes­kids, wit­hin the pro­tec­ted lands­ca­pe area of Bes­ky­dy. They were foun­ded in 1714, and the vil­la­ge is home to 2,296 inha­bi­tants (vel​ke​kar​lo​vi​ce​.cz). Veľ­ké Kar­lo­vi­ce epi­to­mi­ze a typi­cal Valaš­sko vil­la­ge, with pas­to­ral sce­nes of she­ep gra­zing still pre­va­lent (vel​ke​kar​lo​vi​ce​.cz). Glas­sworks were estab­lis­hed here in the 19th cen­tu­ry. The peak of Soláň is a sig­ni­fi­cant gat­he­ring pla­ce for artists. The area of toda­y­’s vil­la­ge alle­ged­ly bore the name Doli­na Uro­ga­ti­na” or Doli­na Urga­ti­na” befo­re its foun­ding. The name Kar­lo­vi­ce deri­ves from the foun­de­r’s name, Karel Jin­dřich. The length of the vil­la­ge exce­eds 10 km (Wiki­pe­dia).

Pic­tu­re­sque Veľ­ké Kar­lo­vi­ce lie in the heart of the Bes­kids in nort­he­as­tern Mora­via, enti­cing visi­tors with the­ir stun­ning natu­re, tra­di­ti­ons, and hos­pi­ta­li­ty. They have wit­nes­sed many chan­ges in the past, ref­lec­ted in the­ir stre­ets and his­to­ric buil­dings imbu­ed with a sen­se of his­to­ry. Veľ­ké Kar­lo­vi­ce boasts diver­se archi­tec­tu­re, with the Baroque-​style Church of St. Cyril and Met­ho­dius stan­ding out. Tra­di­ti­onal wooden hou­ses, muse­ums, gal­le­ries, and arti­san works­hops are scat­te­red throug­hout the vil­la­ge. Vari­ous events, folk­lo­re fes­ti­vals, art exhi­bi­ti­ons, and the pre­ser­va­ti­on of tra­di­ti­ons take pla­ce here.

The sur­roun­ding moun­tains, forests, and beau­ti­ful val­le­ys offer oppor­tu­ni­ties for hiking, cyc­ling, and ski­ing in win­ter. Geomorp­ho­lo­gi­cal­ly, it is a varied and undu­la­ting lands­ca­pe, pro­vi­ding bre­ath­ta­king vie­ws. Ther­mal spas are also avai­lab­le for rela­xa­ti­on. Visi­tors can tas­te tra­di­ti­onal dis­hes and regi­onal spe­cial­ties such as che­e­ses, sau­sa­ges, and dumplings.


Ve Vel­kých Kar­lo­vi­cích se nachá­zí v pod­hůří Javor­ní­ků a Bes­kyd, v chrá­něné kra­jin­né oblas­ti Bes­ky­dy. Byly zalo­že­ny v roce 1714. V obci žije 2296 oby­va­tel. Vel­ké Kar­lo­vi­ce jsou typic­kou valaš­skou obcí, stá­le zde naj­de­me pas­tvi­ny se stá­dy ovcí. V 19. sto­le­tí zde byly zalo­že­ny sklár­ny. Vrch Soláň je význam­ným mís­tem set­ká­vá­ní výtvar­ných uměl­ců. Oblast dneš­ní obce se před jejím zalo­že­ním údaj­ně nazý­va­la Doli­na Uro­ga­ti­na” nebo Doli­na Urga­ti­na”. Název Kar­lo­vi­ce pochá­zí od jmé­na zakla­da­te­le Kar­la Jin­dři­cha. Dél­ka obce pře­sa­hu­je 10 km.

Maleb­né Vel­ké Kar­lo­vi­ce leží v srd­ci Bes­kyd na seve­ro­vý­cho­dě Mora­vy, láka­jí nád­her­nou pří­ro­dou, tra­di­ce­mi a pohos­tin­nos­tí. V minu­los­ti byly svěd­kem mno­ha změn, což se podep­sa­lo na jeho ulič­kách a stav­bách, kte­rým byl vdýc­hnut his­to­ric­ký nádech. Ve Vel­kých Kar­lo­vi­cích se pyš­ní své­ráz­nou archi­tek­tu­rou. Kos­tel sva­té­ho Cyri­la a Meto­děje je posta­ven v barok­ním sty­lu. Naj­de­me zde tra­dič­ní dře­věné domy, muzea, gale­rie, řeme­sl­nic­ké díl­ny. Kona­jí se zde růz­né akce, folk­lór­ní fes­ti­va­ly, umělec­ké výsta­vy, dodr­žu­jí se zde tradice.

Okol­ní hory, lesy, krás­ná údo­lí posky­tu­jí mož­nost vyži­tí turis­tům, cyk­lo­tu­ris­tům a v zimě i lyža­řům. Geomor­fo­lo­gic­ky je to vel­mi pes­trá a zvl­něná kra­ji­na, kte­rá posky­tu­je úchvat­né výhle­dy. Zde fun­gu­jí i ter­mál­ní láz­ně. Ochut­nat lze tra­dič­ní jíd­la, regi­onál­ní spe­cia­li­ty, např. sýry, klo­bá­sy, kysa­né knedlíky.


Use Facebook to Comment on this Post

2016, 2016-2020, Časová línia, Česko, Južná Morava, Krajina, Moravské, Obce, Polia, Typ krajiny, Zahraničie

Strážovice, miesto kde som si neraz zadovážil víno, mušt

Hits: 240

Strá­žo­vi­ce ležia v nad­mor­skej výš­ke 417 met­rov nad morom iba 7 km od Kyjo­va. Jej čas­ti sú: Hor­ní kopec, Dol­ní kopec, Jamy, Kamen­ce, Pod ulič­kou. V Strá­žo­vi­ciach žije 609 oby­va­te­ľov (stra​zo​vi​ce​.sk). Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1131. Od roku 1753 je v Strá­žo­vi­ciach malý zámok (stra​zo​vi​ce​.sk). V pia­tom sto­ro­čí pred naším leto­poč­tom tu žili Kel­ti. V pia­tom sto­ro­čí tu mali Slo­va­nia pod strá­žov­ským kop­com veľ­kú osa­du, nazý­va­la sa Chrás­to­vi­ce a exis­to­va­la až do roku 1470 (stra​zo​vi​ce​.sk).


Strá­žo­vi­ce are situ­ated at an alti­tu­de of 417 meters abo­ve sea level, just 7 km from Kyjov. Its parts inc­lu­de: Hor­ní kopec, Dol­ní kopec, Jamy, Kamen­ce, and Pod ulič­kou. Strá­žo­vi­ce is home to 609 inha­bi­tants (stra​zo​vi​ce​.sk). The first writ­ten men­ti­on dates back to the year 1131. Sin­ce 1753, the­re has been a small cast­le in Strá­žo­vi­ce (stra​zo​vi​ce​.sk). In the 5th cen­tu­ry BC, Celts inha­bi­ted the area. In the 5th cen­tu­ry AD, Slavs had a lar­ge sett­le­ment under the Strá­žov­ský hill, cal­led Chrás­to­vi­ce, which exis­ted until 1470 (stra​zo​vi​ce​.sk).


Strá­žo­vi­ce leží v nad­mo­řs­ké výš­ce 417 met­rů nad mořem jen 7 km od Kyjo­va. Jej čás­ti jsou: Hor­ní kopec, Dol­ní kopec, Jamy, Kamen­ce, Pod ulič­kou. V Strá­žo­vi­cích žije 609 oby­va­tel (stra​zo​vi​ce​.sk). Prv­ní písem­ná zmín­ka je z roku 1131. Od roku 1753 je v Strá­žo­vi­cich malý zámek (stra​zo​vi​ce​.sk). V pátém sto­le­tí před naším leto­poč­tem zde žili Kel­to­vé. Ve 5. sto­le­tí zde měli Slo­va­né pod strá­žov­ským kop­cem vel­kou osa­du, nazý­va­la se Chrás­to­vi­ce a exis­to­va­la až do roku 1470 (stra​zo​vi​ce​.sk).


Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2016, 2016-2020, Časová línia, Česko, Južná Morava, Krajina, Moravské, Obce, Polia, Typ krajiny, Zahraničie

Litenčice – obec s veľkomoravským osídlením

Hits: 785

Liten­či­ce ležia na Liten­čic­kej pahor­ka­ti­ne, 21 km juho­zá­pad­ne od Kro­me­ří­žu. Majú cha­rak­ter mes­ty­su, kto­ré­ho súčas­ťou je aj obec Stra­be­ni­ce. Na výme­re 10,51 km2 tu žije 484 oby­va­te­ľov (liten​ci​ce​.com).Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1141. Na návrší Obec­ni­ce bolo z obdo­bia Veľ­ko­mo­rav­skej ríše náj­de­ných 153 hro­bov (liten​ci​ce​.com). Tvrz v Liten­či­ciach exis­to­va­la v dru­hej polo­vi­ci 14. sto­ro­čia. Z nej sa stav­ba pre­bu­do­va­la na zámok, kto­rý v roku 1948 pre­šiel do rúk štá­tu a bol znač­ne devas­to­va­ný. Po roku 1993 bol rešti­tu­ova­ný a momen­tál­ne je rekon­štru­ova­ný (zamek​li​ten​ci​ce​.cz). Zámok je z roku 1437, v mes­ty­se sa nachá­dza kos­tol svä­té­ho Pet­ra a Pav­la (liten​ci​ce​.com). Názov mes­ty­su je odvo­de­ný od rod­né­ho ména Lute­nek. Koreň slo­va lut zná­me­ná líty, zúri­vý (Hosák, Šrá­mek). Poria­da­jú sa tu poľov­níc­ke ple­sy, sokol­ské kar­ne­va­ly a hody (zamek​li​ten​ci​ce​.cz).


Liten­či­ce are situ­ated on the Liten­či­ce Uplands, 21 kilo­me­ters sout­hwest of Kro­měříž. They have the cha­rac­ter of a town, which also inc­lu­des the vil­la­ge of Stra­be­ni­ce. With an area of 10.51 squ­are kilo­me­ters, the popu­la­ti­on here is 484 inha­bi­tants (liten​ci​ce​.com). The first writ­ten men­ti­on dates back to 1141. On the hill of Obec­ni­ce, 153 gra­ves from the Gre­at Mora­vian Empi­re peri­od were found (liten​ci​ce​.com). A for­tress in Liten­či­ce exis­ted in the second half of the 14th cen­tu­ry. From it, the struc­tu­re was rebu­ilt into a cast­le, which in 1948 pas­sed into the hands of the sta­te and was sig­ni­fi­can­tly devas­ta­ted. After 1993, it was res­ti­tu­ted and is cur­ren­tly under recons­truc­ti­on (zamek​li​ten​ci​ce​.cz). The cast­le dates back to 1437, and in the town, the­re is the Church of St. Peter and Paul (liten​ci​ce​.com). The name of the town is deri­ved from the nati­ve name Lute­nek. The root of the word lut” means fier­ce, raging (Hosák, Šrá­mek). Hun­ting balls, Sokol car­ni­vals, and fes­ti­vals are held here (zamek​li​ten​ci​ce​.cz).


Liten­či­ce leží na Liten­čic­ké pahor­ka­ti­ně, 21 km jiho­zá­pad­ně od Kro­měří­že. Mají cha­rak­ter měs­ty­se, jehož sou­čás­tí je i obec Stra­be­ni­ce. Na výměře 10,51 km² zde žije 484 oby­va­tel (liten​ci​ce​.com). Prv­ní písem­ná zmín­ka je z roku 1141. Na návrší Obec­ni­ce bylo z obdo­bí Vel­ko­mo­rav­ské říše nale­ze­no 153 hro­bů (liten​ci​ce​.com). Tvrz v Liten­či­cích exis­to­va­la v dru­hé polo­vi­ně 14. sto­le­tí. Z ní se stav­ba pře­bu­do­va­la na zámek, kte­rý v roce 1948 pře­šel do rukou stá­tu a byl znač­ně devas­to­ván. Po roce 1993 byl res­ti­tu­ován a momen­tál­ně je rekons­tru­ován (zamek​li​ten​ci​ce​.cz). Zámek je z roku 1437, v měs­ty­se se nachá­zí kos­tel sva­té­ho Pet­ra a Pav­la (liten​ci​ce​.com). Název měs­ty­se je odvo­zen od rod­né­ho jmé­na Lute­nek. Kořen slo­va lut zna­me­ná zuři­vý (Hosák, Šrá­mek). Pořá­da­jí se zde lovec­ké ple­sy, sokol­ské kar­ne­va­ly a hody (zamek​li​ten​ci​ce​.cz).


Odka­zy

Lite­ra­tú­ra

Hosák, Šrá­mek: Míst­ní jmé­na na Mora­vě a ve Slez­sku I, Pra­ha 1970, str. 540.


Use Facebook to Comment on this Post