Krajina, Zahraničie, Mestá, Česko, Fotografie

Valašské Klobouky – mesto so secesnou architektúrou

skala
Hits: 677

Valašské Klobouky sa nachádzajú na severnom výbežku Bielych Karpát – CHKO , ktoré sú biosférickou rezerváciou UNESCO. V nadmorskej výške 405 metrov nad morom. Na ploche 14,11 km2 tu žije 5001 obyvateľov (valasskeklobouky.cz). Nemecky Wallachisch Klobouk sa nachádzajú 27 km od Zlína na rieke Brumovka (mieste zvaná aj Klobučka). Štyri časti: Valašské Klobouky, Lipina, Mirošov, Smolina (Wikipedia).

Prvá písomná zmienka je z roku 1341. Historické názvy: Clobuk, Klobúky, Klobouky. Od roku 1848 sa stali Valašské Klobouky centrom južného Valašska (valasskeklobouky.cz). Spôsob hospodárenia užívaný v rumunskom Valašsku – hospodárenie na horských kopaniciach, ovcí a kôz, dal kolonizácii názov valašská. Rozmach kolonizácie sa pretavil už v 17. storočí do pomenovania regiónu Valašsko. Významným remeslom kraja sa stalo súkenníctvo (valasskeklobouky.cz). Významné Valašských Klobúkov: architekt Hubert Gessner, spisovateľ Ladislav Mňačko (valasskeklobouky.cz). Nachádzajú sa tu architektonické perly secesie. Zaslúžil sa o ne Hubert Gessner, ktorý je považovaný za jedného z najvýznamnejších architektov v strednej Európe prvej polovice 20. storočia (valasskeklobucko.cz). Kraj okolo Valašských Klobúkov sľubuje, že ak otvoríte okno, budete počuť ticho. Ľudí v horách veľa tu nestretnete, ale oni vás srdečne pozdravia a priamo vám hľadia do očí. Srdce majú na dlani (valasskeklobucko.cz).

Veterný mlyn je typickou dominantou Valašských Kloboukov. Koncom 19. storočia stálo nad obcou štyri veterné . Posledný z nich zhorel na konci druhej svetovej . Koncom 80-tych rokov bol zakúpený schátralý mlyn z Kroměřížska, ktorý pod podobný. Hlavná časť mlyna bola prevezená, zbytok bol zhotovený nový. V roku 1985 bol na mieste otvorený nový „vetrák“. Je jedným z mála veterných mlynov v Čechách, ktorý má kompletné vnútorné vybavenie a je plne funkčný.

Valašské Klobouky are located at the northern tip of the White Carpathians – the White Carpathians Protected Landscape Area, which is a UNESCO biosphere reserve. At an altitude of 405 meters above sea level, covering an area of 14.11 km2, it is home to 5001 inhabitants (valasskeklobouky.cz). In German, Wallachisch Klobouk is situated 27 km from Zlín on the Brumovka River (also known as Klobučka). It consists of four parts: Valašské Klobouky, Lipina, Mirošov, Smolina (Wikipedia).

The first written mention dates back to 1341. Historical names include Clobuk, Klobúky, Klobouky. Since 1848, Valašské Klobouky has become the center of southern Valašsko (valasskeklobouky.cz). The farming method used in Romanian Valašsko – farming in mountain meadows, sheep and goat farming – gave colonization the name „Valašsko“. The expansion of colonization transformed the region into Valašsko in the 17th century. The significant craft of the region became wool manufacturing (valasskeklobouky.cz). Notable figures from Valašské Klobúky include architect Hubert Gessner and writer Ladislav Mňačko (valasskeklobouky.cz). Architectural gems of the Art Nouveau style are found here, thanks to Hubert Gessner, considered one of the most significant architects in Central Europe in the first half of the 20th century (valasskeklobouky.cz). The region around Valašské Klobouky promises that if you open the window, you will hear silence. You won’t encounter many people in the mountains, but those you meet will warmly greet you and look you in the eye. They wear their hearts on their sleeves (valasskeklobouky.cz).

A windmill is a typical landmark. At the location above the town of Kuželov, four windmills stood in the 19th century. In 1946, the mill was severely damaged by a storm. It was completely restored between 1963 and 1973. The mill has a cone-shaped roof, and the wooden building turns according to the wind. It is approximately 10 meters tall. Today, it houses an exhibition of milling and agricultural tools from the Horňácko region. The building next to the mill showcases traditional furnishings and exhibits village life in the early 20th century.

Valašské Klobouky leží na severním výběžku Bílých Karpat – CHKO Bílé Karpaty, které jsou biosférickou rezervací UNESCO, v nadmořské výšce 405 metrů nad mořem. Na ploše 14,11 km2 zde žije 5001 obyvatel. Německy Wallachisch Klobouk se nachází 27 km od Zlína na řece Brumovka (místě nazývané také Klobučka). Čtyři části: Valašské Klobouky, Lipina, Mirošov, Smolina.

První písemná zmínka je z roku 1341. Historické názvy: Clobuk, Klobúky, Klobouky. Od roku 1848 se staly Valašské Klobouky centrem jižního Valašska. Způsob hospodaření užívaný v rumunském Valašsku – hospodaření na horských pastvinách, chov ovcí a koz, dal kolonizaci název valašská. Rozmach kolonizace se promítl už v 17. století do pojmenování regionu Valašsko. Významným řemeslem kraje se stalo sukennictví. Významné osobnosti Valašských Klobúků: architekt Hubert Gessner, spisovatel Ladislav Mňačko. Nacházejí se zde architektonické perly secese. O ně se zasloužil Hubert Gessner, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších architektů ve střední Evropě první poloviny 20. století. Kraj kolem Valašských Klobúků slibuje, že pokud otevřete okno, uslyšíte ticho. Lidí v horách moc nepotkáte, ale srdečně vás pozdraví a hledí vám přímo do očí. Mávají srdce na dlani.

Větrný mlýn je typickou dominantou Valašských Klobouk. Koncem 19. století stály nad obcí čtyři větrné mlýny. Poslední z nich vyhořel na konci druhé světové války. Na konci 2. světové války shořel poslední z nich. Koncem 19. století stály nad obcí čtyři větrné mlýny. Na konci druhé světové války shořel poslední z nich. Koncem 20. století byl z Kroměřížska zakoupen chátrající mlýn podobného typu. Hlavní část mlýna byla převezena, zbytek byl vyroben nový. Roku 1985 byl na místě otevřen nový „větrák“. Patří mezi málo větrných mlýnů v Čechách, který má kompletní vnitřní vybavení a je plně funkční.

 

 

Krajina, Zahraničie, Objekty, predmety a priestory, Obce, Moravské obce, Česko, Južná Morava, Stavby, Fotografie, Dopravné a technické diela

Veľké Těšany

skala
Hits: 610

Obec Bařice – Veľké Těšany leží v Chřibských lesoch medzi mestami Kromeříž a Otrokovice. Bařice a Veľké Téšany sú dve miestne časti, ktoré sú od seba dva kilometre. K ich zlúčeniu došlo v roku 1960. Prvá písomná zmienka o Veľkých Těšanoch je z roku 1110 (barice-velketesany.cz).

Meno Téšany je odvodené od mena Těch. Těšan bolo označenie pre člena rodu Téchova. Meno bolo zmieňované už v roku 1375, Názov Veľké Těšany sa objavuje až v roku 1921. Nachádza sa tu veterný mlyn z roku 1827 (barice-velketesany.cz), nad obcou, neďaleko od lesa Chvaletiny. Po roku 1945 mlyn chátral. Mlyn patrí medzi stĺpové. Je významnou technickou pamiatkou (barice-velketesany.cz). Od roku 2014 je národnou kultúrnou pamiatkou. Za protektorátu bolo zakázané mlieť, ale tunajší mlynár František Páter po nociach mlel až do roku 1942 (muzeum-km.cz). 

V roku 2003 bola okolo vybudovaná cyklotrasa z Kroměříže cez Vrbku, Kostelany a Bunč (barice-velketesany.cz). V obci kedysi bola zvonica. Kaplnka svätého Floriána bola dokončená v roku 1926 (barice-velketesany.cz). Pri ceste do Těšnovíc sa nachádza 370 ročná chránená lipa s obvodom 4,7 metra, o výške 28 metra. Je ju vidno zo Zlína, Svetlej, Machova, Hostýna. Je krajinnou dominantou. Pod lipou stojí kríž, na ktorom je rok 1851 (barice-velketesany.cz).

The municipality of Bařice – Veľké Těšany is located in the Chřibské (Chřiby Forests) between the towns of Kroměříž and Otrokovice. Bařice and Veľké Těšany are two local parts situated two kilometers apart, and they were merged in 1960. The first written mention of Veľké Těšany dates back to 1110 (barice-velketesany.cz).

The name Těšany is derived from the name Těch. Těšan was a designation for a member of the Těch family. The name was mentioned as early as 1375, and the name Veľké Těšany appeared in 1921. There is a windmill here dating back to 1827 (barice-velketesany.cz), located above the village near the Chvaletiny Forest. After 1945, the mill fell into disrepair. The mill belongs to the column type and is a significant technical monument (barice-velketesany.cz). Since 2014, it has been a national cultural monument. During the Protectorate era, milling was prohibited, but the local miller František Páter continued to grind at night until 1942 (muzeum-km.cz).

In 2003, a cycling route was built around the village from Kroměříž through Vrbka, Kostelany, and Bunč (barice-velketesany.cz). There used to be a bell tower in the village. The Chapel of St. Florian was completed in 1926 (barice-velketesany.cz). Along the road to Těšnovice stands a 370-year-old protected lime tree with a circumference of 4.7 meters and a height of 28 meters. It is visible from Zlín, Svetla, Machov, and Hostýn. It is a landscape landmark. A cross stands beneath the lime tree, with the year 1851 inscribed on it (barice-velketesany.cz).

Obec Bařice – Velké Těšany leží v Chřibských lesích mezi městy Kroměříž a Otrokovice. Bařice a Velké Těšany jsou dvě místní části, které jsou od sebe vzdáleny dva kilometry. K jejich sloučení došlo v roce 1960. První písemná zmínka o Velkých Těšanech pochází z roku 1110 (barice-velketesany.cz).

Název Těšany je odvozen od jména Těch. Těšan bylo označení pro člena rodu Těchova. Toto jméno bylo zmíněno již v roce 1375, název Velké Těšany se objevuje až v roce 1921. Nachází se zde větrný mlýn z roku 1827 (barice-velketesany.cz), nad obcí, nedaleko od lesa Chvaletiny. Po roce 1945 mlýn chátral. Mlýn patří mezi sloupové a je významnou technickou památkou (barice-velketesany.cz). Od roku 2014 je národní kulturní památkou. Za protektorátu bylo zakázáno mlít, ale místní mlynář František Páter mlel po nocích až do roku 1942 (muzeum-km.cz).

V roce 2003 byla okolo obce vybudována cyklostezka z Kroměříže přes Vrbku, Kostelany a Bunč (barice-velketesany.cz). V obci kdysi stála zvonice. Kaplička svatého Floriána byla dokončena v roce 1926 (barice-velketesany.cz). U do Těšnovic se nachází 370 let stará chráněná lípa s obvodem 4,7 metru a výškou 28 metrů. Je viditelná ze Zlína, Světlé, Machova a Hostýna. Je krajinnou dominantou. Pod lípou stojí kříž, na kterém je vyryt rok 1851 (barice-velketesany.cz).

Krajina, Zahraničie, Objekty, predmety a priestory, Obce, Moravské obce, Česko, Stavby, Fotografie, Dopravné a technické diela

Štípa – obec s najmenším veterným mlynom v Českej republike

skala
Hits: 1092

Štípa je miestna časť Zlína. Pôvodne to bola obec ležiaca 6 km severovýchodne od Zlína smerom na Fryšták vo Vizovických vrchoch. Meno pochádza z mužského krstného mena Ščípa, ktoré je od slova ščípati – štípat. Prvá písomná zmienka je z roku 1391 a viaže sa na hrad Lukov. Nachádza sa tu pútnický chrám Narodenia Panny Márie s bývalým kartuziánským kláštorom (Wikipedia CZ). Výstavba chrámu bola umožnená vďaka mecenášstvu pani Lukrécie Nekešovej, majiteľky lukovského panstva, manželky Albrechta z Valdštejna, vojvodu frýdlantského (ado.cz). 

Veterný mlyn pri obci bol vybudovaný v rokoch 1858 až 1860 starousadlíkom Kristiánom Kovářom. Mlyn fungoval ešte počas 2. svetovej . Dnes je to kultúrna a technická pamiatka (Wikipedia CZ), je aj zapísaný do Ústredného zoznamu kultúrnych pamiatok ČR. Leží v nadmorskej výške 340 metrov v časti nazývanej Pod Větrákem na južnom úpätí Hostýnskych vrchov. Hovorí sa mu aj Kovářův větrák. Po roku 1945 mlel mlyn len príležitostne, v 50-tych rokoch domlel. Mlyn postupne chátral, ale bol priebežne opravovaný. V roku 1989 bol vrátený potomokom posledného mlynára Rudolfa Kovářa. Krídla mlyna majú priemer 10 metrov, plocha lopatky je 5.6 m2. Vysoký je 8.5 metra (Wikipedia CZ). Je najmenším mlynom holandského typu v ČR. Je jedinou stavbou tohto druhu na Zlínsku (Saskia Mišová). Výnimočnou konštrukciou je mechanizmus otáčania strechy, ktorá sa otáča pomocou slimačieho prevodu (povetrnik.cz).

Štípa is a district of Zlín. Originally, it was a village located 6 km northeast of Zlín towards Fryšták in the Vizovice Hills. The name comes from the male given name Ščípa, derived from the word „ščípati“ meaning „to split.“ The first written mention dates back to 1391 and is related to Lukov Castle. There is a pilgrimage church of the Nativity of the Virgin Mary with a former Carthusian monastery located here (Wikipedia CZ). The construction of the church was made possible thanks to the patronage of Mrs. Lukrécia Nekešová, the owner of the Lukov estate, wife of Albrecht of Valdštejn, the Duke of Frýdlant (ado.cz).

The windmill near the village was built between 1858 and 1860 by the longtime resident Kristián Kovář. The mill operated even during World War II. Today, it is a cultural and technical monument (Wikipedia CZ) and is also listed in the Central List of Cultural Monuments of the Czech Republic. It is located at an altitude of 340 meters in a part called Pod Větrákem on the southern foothills of the Hostýn Hills. It is also known as Kovářův větrák. After 1945, the mill only occasionally ground grain, and in the 1950s, it ceased operation. The mill gradually deteriorated but was continuously repaired. In 1989, it was returned to the descendants of the last miller, Rudolf Kovář. The mill’s wings have a diameter of 10 meters, and the blade area is 5.6 m2. It is 8.5 meters high (Wikipedia CZ). It is the smallest Dutch-type mill in the Czech Republic and the only one of its kind in the Zlín region (Saskia Mišová). A remarkable feature is the mechanism for rotating the roof, which rotates using a worm gear (povetrnik.cz).

Štípa je místní částí Zlína. Původně to byla obec ležící 6 km severovýchodně od Zlína směrem na Fryšták ve Vizovických vrších. Jméno pochází z mužského křestního jména Ščípa, které je od slova ščípati – štípat. První písemná zmínka je z roku 1391 a váže se na hrad Lukov. Nachází se tu poutní chrám Narození Panny Marie s bývalým kartuziánským klášterem.

Větrný mlýn v obci byl postaven v letech 1858 až 1860 starousedlíkem Kristiánem Kovářem. Mlýn fungoval ještě během 2. světové války. Dnes je to kulturní a technická památka, je i zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Leží v nadmořské výšce 340 metrů v části nazývané Pod Větrákem na jižním úpatí Hostýnských vrchů. Hovoří se mu také Kovářův větrák. Po roce 1945 mlýn mlel jen příležitostně, v 50. letech dosloužil. Mlýn postupně chátral, ale byl průběžně opravován. V roce 1989 byl vrácen potomkům posledního mlynáře Rudolfa Kováře. Křídla mlýna mají průměr 10 metrů, plocha lopatky je 5,6 m2. Vysoký je 8,5 metra. Je nejmenším mlýnem holandského typu v ČR a jedinou stavbou tohoto druhu na Zlínsku. Výjimečnou konstrukcí je mechanismus otáčení střechy, která se otáčí pomocí šnekového převodu.

Krajina, Zahraničie, Objekty, predmety a priestory, Obce, Moravské obce, Česko, Stavby, Fotografie, Dopravné a technické diela

Rýmice

skala
Hits: 657

Rýmice sa nachádzajú 5 km od Holešova Zlínskom kraji. Ležia v nadmorskej výške 214 metrov nad morom. Na ploche 5,52 km2 tu žije 605 obyvateľov. Prvá písomná zmienka je z roku 1353. Od polovice 19. storočia bol v obci cukrovar (rymice.cz). V obci sa nachádza tvrz z druhej polovici 16. storočia, kostol svätého Bartolomeja za roku 1786. Prítomná je ľudová s veterným mlynom (rymice.cz), areál pamiatok ľudového staviteľstva východnej Hanej. V 90-tych rokoch bol z Bořenovic prenesený a rekonštruovaný veterný mlyn holandského typu. Rýchlosť otáčanie sa reguluje pomocou tzv. plachiet, drevených dosiek zavesených na ramenách. Všetky sú postavené tradične ako drevený zrub s hlinenou omietkou, alebo z nepálených tehiel. Strechy majú krytinu so slamenných doškov (rymice.cz).

Rýmice is located 5 km from Holešov in the Zlín Region. It lies at an altitude of 214 meters above sea level. With an area of 5.52 km2, the village is home to 605 inhabitants. The first written mention dates back to 1353. From the mid-19th century, there was a sugar factory in the village (rymice.cz). The village features a fortress from the second half of the 16th century and the Church of St. Bartholomew, built in 1786. Folk architecture with a windmill is present in the village (rymice.cz), as well as a complex of folk architecture monuments in the eastern Haná region. In the 1990s, a Dutch-style windmill was transferred from Bořenovice and reconstructed. The speed of rotation is regulated using so-called „plachty,“ wooden boards suspended on arms. All houses are traditionally built as log cabins with clay plaster or from unbaked bricks. The roofs are covered with straw shingles (rymice.cz).

Rýmice se nacházejí 5 km od Holešova ve Zlínském kraji. Leží v nadmořské výšce 214 metrů nad mořem. Na ploše 5,52 km2 zde žije 605 obyvatel. První písemná zmínka je z roku 1353. Od poloviny 19. století byl v obci cukrovar (rymice.cz). V obci se nachází tvrz z druhé poloviny 16. století, kostel svatého Bartoloměje z roku 1786. Přítomná je lidová architektura s větrným mlýnem (rymice.cz), areál památek lidového stavitelství východní Hané. V 90. letech byl z Bořenovic přenesený a rekonstruovaný větrný mlýn holandského typu. Rychlost otáčení se reguluje pomocí tzv. plachiet, dřevěných desek zavěšených na ramenech. Všechny domy jsou postaveny tradičně jako dřevěný zrub s hlíněnou omítkou nebo z nepálených cihel. Střechy mají krytinu ze slaměných šindelů (rymice.cz).

Rodina

Zdroje genealogických a historických poznatkov

skala
Hits: 9912

Zdroje, z ktorých môžete čerpať sú rôzne. Nie je práve najľahšie sa o nich dozvedieť, preto niektoré z nich uvediem. Ja by som každému, koho aspoň trochu zaujíma jeho pôvod, prípadne rodina, odporúčal v prvom rade sa opýtať svojich vlastných rodičov, starých rodičov, strýkov atď na svoju rodinu. Tam by mali všetci začať, aj tí, ktorí si myslia, že od nich vedia dosť. Ak toto absolvujete, budete mať kostru, na ktorej sa dá stavať. Nie vždy sú tieto informácie na 100 % pravdivé, ale je to výborná pomôcka. Okrem toho, človek sa dozvie popri tom kopec vecí, ktoré v papieroch nemôže nájsť. Nasleduje tá ťažšia stránka. Matriky a archívy a iné inštitúcie. Netreba však zabúdať na časopisy, knihy, , fary atď. Samozrejme, že aj Internet môže pomôcť pri hľadaní, týka sa to najmä zahraničia. Ktovie, dnešný informačný svet sa rozvíja chvalabohu aj týmto smerom, možno sa dočkáme aj kvalitných informácií tohto druhu na Internete.

Štátne archívy sú často hlavným úložiskom historických dokumentov a matričných údajov. Vo väčších mestách alebo regionálnych centrách môžete nájsť štátne archívy so záznamami o narodení, sobášoch, úmrtiach, sčítania  iných dokumentoch. Farské úrady disponujú matričnými záznamami o narodení, sobášoch a úmrtiach. Návšteva cintorínov, najmä rodinných hrobov, môže poskytnúť informácie o dátumoch narodenia a úmrtia, ako aj o rodinných vzťahoch. Genealogické databázy vedia pomôcť, napr. Ancestry.com, MyHeritage a FamilySearch môžu poskytnúť prístup k širokej škále historických záznamov a dokumentov. Miestne knižnice často uchovávajú históriu regiónu v podobe kníh, časopisov a máp. Môžu obsahovať informácie o osídlení, udalostiach a významných osobnostiach. Archívy miestnych novín môžu poskytnúť pohľad do každodenného života, udalostí a oznámení o narodení, sobášoch a úmrtiach. Testy DNA môžu poskytnúť genetické informácie o vašom rodokmeni a spojeniach s inými ľuďmi, ktorí sa rozhodli zdieľať svoje genetické údaje. Špecializované knihy a publikácie o histórii konkrétnych oblastí môžu ponúknuť kontext a detaily o živote a udalostiach v danej lokalite. Niektoré a uchovávajú vlastné archívy, ktoré môžu obsahovať záznamy o miestnych udalostiach, rozhodnutiach a obyvateľoch. Pri skúmaní genealógie je dôležité byť trpezlivý a systematický. Kombinácia týchto zdrojov môže viesť k objaveniu informácií o vašich predkoch, ktoré hľadáte.

Sources from which you can gather information are diverse. It’s not always easy to learn about them, so I will mention some of them. I would recommend everyone who is even a bit interested in their origin or family to start by asking their own parents, grandparents, uncles, etc., about their family. Everyone should begin there, even those who think they already know enough. If you go through this, you will have a framework to build on. These pieces of information are not always 100% accurate, but they are an excellent starting point. In addition, you will learn a lot of things that you cannot find on paper. The harder part follows: registers, archives, and other institutions. However, one should not forget about magazines, books, museums, parishes, etc. Of course, the Internet can also help in searching, especially for information abroad. Who knows, today’s information world is fortunately developing in this direction as well, and we might even get quality information of this kind on the Internet.

State archives are often the main repositories of historical documents and vital records. In larger cities or regional centers, you can find state archives with records of births, marriages, deaths, censuses, and other documents. Parish offices hold vital records of births, marriages, and deaths. Visiting cemeteries, especially family graves, can provide information about birth and death dates as well as family relationships. Genealogical databases can be helpful; for example, Ancestry.com, MyHeritage, and FamilySearch can provide access to a wide range of historical records and documents. Local libraries often preserve the history of the region in the form of books, magazines, and maps, containing information about settlement, events, and notable personalities. Archives of local newspapers can offer insights into everyday life, events, and announcements of births, marriages, and deaths. DNA tests can provide genetic information about your family tree and connections with others who have chosen to share their genetic data. Specialized books and publications on the history of specific areas can offer context and details about life and events in a given locality. Some towns and cities maintain their own archives, which may contain records of local events, decisions, and residents. When researching genealogy, it is important to be patient and systematic. The combination of these sources can lead to the discovery of information about your ancestors that you are seeking.

A guide for genealogical researchers from the Czech Republic, occasionally Slovakia, Poland, Hungary, Germany.

Oblastné, okresné a špeciálne archívy SR (neúplne) / Regional, district, and special archives in Slovakia (incomplete)

  • , Námestie SNP 1, 974 01
  • Banská Bystrica, Sládkovičova 1, 974 05
  • Bardejov, Dlhý rad 16, 085 77
  • Bojnice, Tehelná.1, 972 01
  • , Križkova 7, 811 04
  • Brzotín, Kaštieľ‘ 049 51
  • Bytča, Kaštieľ 014 35
  • Čadca, Palárikova 1158, 022 01
  • Dobrá Niva, Ostrá Lúka – Kaštieľ, 962 61
  • Dolný Kubín, Matuškova 1654/8, 026 01
  • Humenné, Štúrova 1, 066 80
  • Komárno, Červenej armády 15, 945 36
  • Košice, Bačíkova 1, 041 56
  • Košice, Kováčska 20/1, 040 01, Archív Mesta Košíc
  • Košice, Kováčska 20/II, 042 11
  • Kremnica, Námestie 1 mája 4/7, 976 01
  • Levice, Vojenská 1
  • Levoča, Mierové námestie 7, 054 01
  • Liptovský , Školská 4, 031 01
  • Lučenec, Kubínyiho námestie 984 01
  • Michalovce, S. Tučeka 4, 071 01
  • , Vajanského nábrežie 1, 036 58
  • Modra, Dolná 140, 900 01
  • – Ivánka, Novozámocká 388, 949 08
  • Nitra, Pod Katrušou ,1 949 05
  • Nové , Tyršova 1, 940 65
  • Poprad, Popradské nábrežie 16, 058 44
  • Považská Bystrica, Slovenských partizánov 1135/55, 017 01
  • Prešov, Hlavná 137, 080 01
  • Prešov, Slovenská 40, 080 01
  • Rimavská Sobota, Hlavné námestie 2, 979 80
  • Skalica, Kráľovská 16, 909 01
  • Spišská Nová Ves, Letná 67, 052 80
  • , Gottwaldovo námestie 5, 064 80
  • Svidník, Partizánska 625/12, 089 01
  • Šaľa, Sovietskej armády 1, 927 00
  • Topoľčany, Pod Kalváriou 2140, 955 01
  • Trebišov, Štefánikova 201, 075 01
  • Trenčín, Kožušnícka 1, 911 00
  • Trnava, Štefánikova 46, 917 38
  • Veľký Krtíš, Za parkom 851, 990 01
  • Vranov nad Topľou, Sovietskej armády 114, 093 00
  • Žilina, Budatín – Zámok 010 03

Oblastné, okresné a špeciálne archívy ČR (neúplne) / Regional, district, and special archives in the Czech Republic (incomplete)

  • Benešov, Masarykovo náměstí 1, 256 01
  • Beroun, Třída politických vězňů 21, 266 49
  • Blansko, Seifertova 7, 678 01
  • Blovice, Náměstí 137, 336 01
  • Boskovice, Pod Klášterem 6, 680 01
  • , Dominikánske náměstí 1, 601 67, Archiv mesta Brna
  • Brno, Zerotinovo náměstí 3/5, 662 02, mzabrno@mvcr.cz, Moravský zemský archiv v Brne
  • Bruntál, Zahradní ulice, 792 11
  • Česká Lípa, Náměstí Osvobození 297, 470 01
  • České Budějovice, Přemysla Otakara II. 1, 370 92
  • Český Krumlov, Zámek 381 11
  • Děčín, Žižkova ulice 4, 405 02
  • Frýdek-Místek, Bezručova ulice, 738 20
  • Hodonin, Koupelní ulice 10, 695 01
  • Holešov, Náměstí Edvarda Beneše 24, 769 01
  • Horšovský Týn, Náměstí Republiky 10, 346 11
  • Cheb, Františkánské náměstí 14, 350 11
  • Jablonec nad Nisou, Jehlárska 2, 466 01
  • Jihlava , Hluboká ulice 1, 586 01
  • Jindřichovice 1, Zámek 357 05
  • Jindřichův Hradec, Václavská 37/III, 377 11
  • Kadaň, Boženy Němcové 68, 432 01
  • Karlovy Vary, Náměstí 17 listopadu 2, 360 05
  • Karviná, Fryštatská ulice 40, 733 21
  • Kladno, plk. Stříbrného 1443, 272 01
  • Klatovy, Plzeňská 178/III, 339 13
  • Kolín, Zahradní 278, 280 00
  • Kroměříž, Zámek 767 01
  • Kunštát, Zámek 679 72
  • Kutná Hora, Poděbradova 288, 284 80
  • Liberec, Moskevská ulice 23, 460 01
  • Litovel, Náměstí Svobody 11, 784 01
  • Louny, Mírové náměstí 57, 440 01
  • Lovosice, Terezinska 909/59, 410 02, sokalitomerice@soalitomerice.cz
  • Lysá nad Labem, Zámek 289 22
  • Mělník, Krombholcova 246, 276 41
  • Mikulov, Náměstí 7, 692 24
  • Mirovice 37, 398 06
  • Mladá Boleslav, Staromestské náměstí 70/I, 293 59
  • Most, Leoše Janáčka 1310/2, 434 01
  • Nehvizdy, Pražská ulice 12, 250 81
  • Nový Jičín, Slovanská ulice 3, 741 01
  • Olomouc, Križkovského ulice 2, 771 11
  • Olomouc, Wurmova 11, 771 11
  • Opava, Lidická ulice 2a, 746 84
  • Opava, Sněmovní 1, 746 22, Zemský archiv
  • Opava, Třída Vítezného Února 39, 746 22
  • Ostrava 2 – Přívoz, Spálova ulice 23, 702 19, Archiv mesta Ostravy
  • Pelhřimov, Pražská 127, 393 01
  • Petrovice 1, Zámek 270 35
  • Plasy, Konvent, 331 11 Státní okresní archiv Rokycany
  • Plzeň, Sedláčkova 44, 306 12
  • 1, Badatelna 4, 110 00, Archiv Akademie věd ČR
  • Praha 1, Klementínum 190, 118 01, Archiv Narodní knihovny
  • Praha 1, Letenská 15, 118 00, Ústřední archiv geodesie a kartografie
  • Praha 1, Ovocny trhové 5, 116 36, Archiv Univerzity Karlovy
  • Praha 1 – Hradčany, Pohorelec 8 118 00, Archiv Narodního muzea v Praze
  • Praha 2, Horská 7, 128 00
  • Praha 5 – Zbraslav, Zámek 255 01, Archiv Narodní galerie
  • Praha 8 – Karlín, Sokolovska 136, 186 00, Vojenský historický archiv
  • Praha, Podskalská ulice 19, 128 20
  • Prachatice, Velká náměstí 43, 383 11
  • Prostějov, Pernštýnske náměstí 8, 796 40
  • Přerov, Horní náměstí 7, 750 00
  • Příbram, Dlouhá ulice 81, 261 01
  • Rajhrad, Klaster 664 61
  • Rýmařov, Zámek 793 42
  • Slavkov u Brna, Zámek 684 01
  • Strakonice, Zámek Střela, 386 11
  • Šternberk, Třída Československej armády 14, 785 01
  • Šumperk, Bratři Čapků 35, 787 89
  • Tachov, Planska 2030, 347 01
  • Tábor, Pražská ulice 155, 390 01
  • Teplice, Školní ulice 8, 415 01
  • Třebíč, Zámek 1, 674 01
  • Třeboň, Zámek, 379 11
  • Uherské Hradište, Františkánska 124, 696 66
  • Ústí nad Labem, Hrnčířska ulice 2/65, 400 23
  • Vsetín, 4 května, 755 01
  • Zlin 11, Zámek Klečůvka, 763 11
  • Znojmo 2, Divišovo náměstí 5, 669 02
  • Žďár nad Sázavou 1, Zámek 591 01

Odporúčaná (citácie nie sú úplné, pretože ide často len o informáciu o existencii, o takpovediac stopu): / Recommended literature (citations are not complete as it often only provides information about the existence, a kind of trace):

  • Sarmáyová Kalesná Jana, 1991, Cirkevné matriky na Slovensku zo 16 – 19. storočia, Odbor archívnictva Ministerstva vnútra SR, Bratislava, 541 pp.
  • Archívy lesníckych komôr z rokov 1750 – 1870 – Pôdohospodársky archív v Banskej Bystrici
  • Evidenčné knihy pozemkov erárnych robotníkov – osadníkov z rokov 1883 – 1919 – Štátny archív v Banskej Bystrici
  • Vartíková Marta (ed.), 1984, Dejiny SNP, Vol. 4, Spomienky a kroniky, Pravda, 1. vydanie, Bratislava, 797 pp.
  • Vartíková Marta, Viliam Plevza, Jozef Vladár, Katarína Žišková – Moroňová (eds.), 1984, Dejiny SNP, Vol. 5, Encyklopédia odboja a SNP, Pravda, 1. vydanie, Bratislava, 653 pp.
  • Alberty Július, 1981 Formovanie robotníckej triedy v obvode Brezna, Osveta (vynikajúci zdroj informácií, aj keď názov o tom vôbec nevypovedá)
  • Kvietok L., 1943, Zemepis Horehronia
  • Binder R., 1962, Osadníci na Horehroní
  • Stránsky A., 1969, Drevorubači na Čiernom Hrone na rozhraní 18. a 19. storočia
  • Hreblay A., 1928, Brezno a jeho okolie
  • Hreblay A., 1954, Brezno a okolie
  • Kvietok L., 1943, Zemepis Horehronia
  • Kvietok L., 1948, Život v lesoch na Horehroní
  • Zechenter Laskomerský G. K., 1956, Päťdesiat rokov slovenského života
  • Rapoš, Dejiny cirkvi evanjelickej v Brezne
  • Varsík Branislav, 1984, Z západného a stredného Slovenska v stredoveku, Veda, Bratislava, 256 pp.
  • Varsík Branislav, 1972, Zo slovenského stredoveku. Výber historických štúdií a článkov z rokov 1946 – 1968, 548 pp.
  • Sopko Július, 1995, Kroniky stredovekého Slovenska, RAK, Budmerice
  • Marsina Richard a kol.,, 1986, Dejiny Slovenska I (do roku 1526), Veda, Bratislava
  • Mihályfalusi Forgon Mihály: Gomor Kishont vármegye nemes családai (Šlachtické rody Gemersko-Malohontskej župy) MÉRY RATIO, Šamorín. Monografia zachytáva šlachtické rody bývalej gemersko-malohontskej župy. Jednotlivé rody sú radené podľa abecedného poradia, takmer pri každom hesle je uvedený erb, genealogická tabuľka a stručné dejiny rodu.

  • Mašek Petr.,, 1999, Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích, Mladá Fronta, Praha
  • Pilnáček J, 1972, Staromoravštví rodové, Státní archiv, Brno
  • Pouzar Vladimír, 1999, Almanach českých šlechtických rodů, Martin, Praha
  • Mates Vladimír, 2000, Jména tajemství zbavená. Malá domáci encyklopedie 250 nejčastejších příjmení, Epocha, Praha