2011-2015, 2015, Časová línia, České, Česko, Krajina, Mestá, Mestá, Severné Čechy, Typ krajiny, Zahraničie
Česká Kamenice – mesto kde chodil do škola Antonín Dvořák
Česká Kamenice, nemecky Böhmisch Kamnitz, je mesto v severných Čechách, cez ktoré tečie rieka Kamenice. Historické jadro je mestskou pamiatkovou zónou. Na ploche 38.76 km2 žije 5247 obyvateľov. Nadmorská výška mesta je 301 metrov nad morom (Wikipedia CZ). Mesto lemujú Lužické hory, České Švajčiarko a České Stredohorie (luzicke-hory.cz). Prvá písomná zmienka o meste je z roku 1352, avšak vo väčšine publikácií je uvedené, že bolo založené už pred rokom 1283 (Wikipedia CZ). Podľa luzicke-hory.cz mesto vzniklo možno už v 11. storočí a obývané bolo Lužíckými Srbmi. Okolo polovice 13. storočia sem prišli nemeckí osídlenci. V roku 1394 tu stálo 67 domov (luzicke-hory.cz). Po druhej svetovej vojne bola vysídlená väčšina miestnych obyvateľov. Od roku 2005 je mesto tzv. Historickým mestom. Zámok pochádza z prvej polovici 16. storočia. Miestne časti: Česká Kamenice, Dolní Kamenice, Filipov, Horní Kamenice, Huníkov, Kamenická Nová Víska, Kerhartice, Líska, Pekelský Důl, Víska pod Lesy (Wikipedia CZ). O jesene 1856 do leta 1857 navštevoval tunajšiu meštiansku školu Antonín Dvořák (ceska-kamenice.cz). V mladosti tu v rokoch 1720 – 1728 žil Christoph Willibald Gluck, ktorého otec Alexander bol lesníkom na tunajšom panstve (luzicke-hory.cz). V historickom centre mesta sa zachovala architektúra, ktorá odráža bohatstvo minulosti. Mestu dominuje kostol svätej Kataríny. Lákadlom je blízkosť národného parku České Švajčiarsko. Neďaleko sa nachádza Zápolský zámok s krásnymi záhradami. Miestne reštaurácie a kaviarne ponúkajú tradičné lužické špeciality a domáce dezerty.
Česká Kamenice, known as Böhmisch Kamnitz in German, is a town in northern Bohemia through which the Kamenice River flows. The historic core is designated as a municipal heritage zone. With an area of 38.76 km², it is home to 5,247 inhabitants. The town’s elevation is 301 meters above sea level (Wikipedia CZ). The town is surrounded by the Lusatian Mountains, the Czech Switzerland, and the Czech Central Highlands (luzicke-hory.cz). The first written mention of the town is from 1352, although in most publications, it is stated that it was founded before 1283 (Wikipedia CZ). According to luzicke-hory.cz, the town may have originated as early as the 11th century and was inhabited by Lusatian Sorbs. In the mid-13th century, German settlers arrived here. In 1394, there were 67 houses here (luzicke-hory.cz). After World War II, the majority of the local residents were displaced. Since 2005, the town has been designated as a “Historic Town”. The castle dates back to the first half of the 16th century. Local districts include: Česká Kamenice, Dolní Kamenice, Filipov, Horní Kamenice, Huníkov, Kamenická Nová Víska, Kerhartice, Líska, Pekelský Důl, and Víska pod Lesy (Wikipedia CZ). In the autumn of 1856 to the summer of 1857, Antonín Dvořák attended the local town school here (ceska-kamenice.cz). In his youth, from 1720 to 1728, Christoph Willibald Gluck lived here, whose father Alexander was a forester on the local estate (luzicke-hory.cz). The historic center of the town retains architecture that reflects its rich past. The dominant feature is the Church of St. Catherine. The proximity to the České Švajčiarsko National Park is an attraction. Nearby is the Zapolsky Castle with beautiful gardens. Local restaurants and cafes offer traditional Lusatian specialties and homemade desserts.
- Kamenica v Spišskošarišskom medzihorí
Odkazy
Use Facebook to Comment on this Post
2016, 2016-2020, Časová línia, Česko, Južná Morava, Krajina, Mestá, Moravské, Zahraničie
Bučovice – mesto unikátneho renesančného zámku
Bučovice ležia v údolí Litavy medzi Brnom a Uherským Hradišťom. Žije tu 6500 obyvateľov. V 19. storočí tu bol zriadený 12 hektárový lesopark. V poslednej štvrtine 16. storočia začal Jan Šembera Černohorský z Boskovic budovať najskvostnejší renesančný zámok na Morave s jedinečnými sálami a nádherným arkárových nádvorím. V 17. storočí pribudla manýristická fontána. V roku 1645 švédski vojaci vyplienili mesto až na kostol a zámok. V druhej polovici 18. storočí a v prvej v 19. storočí boli Bučovice jedným z najvýznamnejších centier súkenníctva. V 20. storočí sa stal najvýznamnejším drevospracujúci priemysel. Konáva sa tu v máji Zámecký košt, kde je pravidelne zastúpených okolo 800 vín. V októbri je organizovaný Festival ochotnických divadel Miroslava Doležala (bucovice.cz). Mestské časti: Bučovice, Černčín, Kloboučky, Marefy, Vícemilice. Osobnosti Bučovíc: herec Miroslav Doležal, spevák Bob Frídl (Wikipedia).
Bučovický zámok je unikátnou stavbou talianskej renesancie na sever od Álp. Konkrétne typu “palazzo in fortezza”. Arkádové nádvorie tvorí aj 90 bohato vyzdobených stĺpov 540 reliéfmi (zamek-bucovice.cz). Pomenovanie pochádza o pomenovania obyvateľov, základom bolo meno Budeš, Buďše, Budeč, Buďče, Buč. Tieto mená boli domáckymi podobami Budimíra, Budislava, Drahobuda (Wikipedia).
Bučovice sa nachádzajú v juhomoravskom kraji, majú bohatú minulosť a zachované dedičstvo. Zakorenená história siaha až do stredoveku. Prvá písomná zmienka je z roku 1237. Dominantou je renesančný zámok postavený v 16. storočí. Je obklopený rozsiahlou záhradou so starobylými fontánami a sochami. Kostol sv. Martina je postavený v gotickom slohu. Kuzmova kašna je jedna z najkrajších renesančných fontán v Česku. Postavená bola v 16. storočí, stala sa miestom, kde si obyvatelia aj návštevníci chodia posedieť a relaxovať.
Kultúrna scéna si v Bučoviciach príde na svoje. Pravidelne hostia rôzne podujatia a festivaly hudby, divadla, tradičných remesiel. Napr. Bučovický hudobný festival. Región je známy svojimi vinicami, na ktorých sa dorába vynikajúce moravské víno. Bučovický zámok, nesie charakteristické prvky renesančnej architektúry, vrátane symetrie, oblúkov, pilastrácie a zdobených okenných otvorov. Fasády zámku sú pozoruhodne zdobené reliéfmi a štukatúrami, čo pridáva dojem elegancie a umenia.
Bučovice lies in the valley of the Litava River between Brno and Uherské Hradiště. It is home to 6,500 inhabitants. In the 19th century, a 12-hectare forest park was established here. In the late 16th century, Jan Šembera Černohorský z Boskovic began constructing the most splendid Renaissance castle in Moravia, with unique halls and a beautiful arcaded courtyard. A mannerist fountain was added in the 17th century. In 1645, Swedish soldiers ravaged the town, leaving only the church and the castle standing. In the second half of the 18th century and the first half of the 19th century, Bučovice were one of the most significant centers of the wool industry. In the 20th century, it became the most significant wood processing industry. In May, the Castle Wine Tasting takes place, with around 800 wines regularly represented. In October, the Miroslav Doležal Amateur Theater Festival is organized (bucovice.cz).
Districts: Bučovice, Černčín, Kloboučky, Marefy, Vícemilice. Notable people from Bučovice include actor Miroslav Doležal and singer Bob Frídl (Wikipedia).
The Bučovice Castle is a unique example of Italian Renaissance architecture north of the Alps, specifically of the “palazzo in fortezza” type. The arcaded courtyard features 90 richly decorated columns and 540 reliefs (zamek-bucovice.cz). The name “Bučovice” derives from the names of its inhabitants, based on the name Budeš, Buďše, Budeč, Buďče, Buč. These names were diminutives of Budimír, Budislav, Drahobud (Wikipedia).
Bučovice, located in the South Moravian region, have a rich history and preserved heritage. Its rooted history dates back to the Middle Ages, with the first written mention dating back to 1237. The dominant feature is the Renaissance castle built in the 16th century, surrounded by extensive gardens with ancient fountains and sculptures. The Church of St. Martin is built in the Gothic style. The Kuzma Fountain is one of the most beautiful Renaissance fountains in the Czech Republic, built in the 16th century, and has become a place for residents and visitors to sit and relax.
The cultural scene thrives in Bučovice, regularly hosting various events and festivals of music, theater, and traditional crafts, such as the Bučovice Music Festival. The region is known for its vineyards, producing excellent Moravian wine. The Bučovice Castle exhibits characteristic features of Renaissance architecture, including symmetry, arches, pilasters, and decorated window openings. The castle’s facades are remarkably adorned with reliefs and stuccoes, adding an impression of elegance and artistry.
Bučovice leží v údolí Litavy mezi Brnem a Uherským Hradištěm. Žije zde 6500 obyvatel. V 19. století zde byl zřízen 12 hektarový lesopark. V poslední čtvrtině 16. století začal Jan Šembera Černohorský z Boskovic budovat nejskvostnější renesanční zámek na Moravě s jedinečnými sály a nádherným arkádovým nádvořím. V 17. století přibyla manýristická fontána. V roce 1645 švédští vojáci vyplenili město až na kostel a zámek. Ve druhé polovině 18. století a v první polovině 19. století byly Bučovice jedním z nejvýznamnějších center sukenictví. V 20. století se stal nejvýznamnějším dřevozpracujícím průmyslem. Koná se zde v květnu Zámecký košt, kde je pravidelně zastoupeno kolem 800 vín. V říjnu je organizován Festival ochotnických divadel Miroslava Doležala (bucovice.cz). Městské části: Bučovice, Černčín, Kloboučky, Marefy, Vícemilice. Osobnosti Bučovíc: herec Miroslav Doležal, zpěvák Bob Frídl (Wikipedia).
Bučovický zámek je unikátní stavbou italské renesance na sever od Alp. Konkrétně typu “palazzo in fortezza”. Arkádové nádvoří tvoří i 90 bohatě zdobených sloupů 540 reliéfy (zamek-bucovice.cz). Původ jména pochází z označení obyvatel, základem bylo jméno Budeš, Buďše, Budeč, Buďče, Buč. Tato jména byla domáckými podobami Budimíra, Budislava, Drahobuda (Wikipedia).
Bučovice se nacházejí v jižním Moravském kraji, mají bohatou minulost a zachované dědictví. Zakotvená historie sahá až do středověku. První písemná zmínka je z roku 1237. Dominantou je renesanční zámek postavený ve 16. století. Je obklopen rozsáhlou zahradou s starobylými fontánami a sochami. Kostel sv. Martina je postavený v gotickém slohu. Kuzmova kašna je jedna z nejkrásnějších renesančních fontán v Česku. Byla postavena ve 16. století, stala se místem, kde si obyvatelé i návštěvníci chodí posedět a relaxovat.
Kulturní scéna si v Bučovicích přijde na své. Pravidelně hostí různá podujatí a festivaly hudby, divadla, tradičních řemesel. Například Bučovický hudební festival. Region je známý svými vinicemi, na kterých se pěstuje vynikající moravské víno. Bučovický zámek nese charakteristické prvky renesanční architektury, včetně symmetry, oblouků, pilastrace a zdobených okenních otvorů. Fasády zámku jsou pozoruhodně zdobeny reliéfy a štukaturami, což přidává dojem elegance a umění.
Odkazy
Use Facebook to Comment on this Post
2011-2015, 2015, Časová línia, Krajina, Obce, Podpoľanie, Podpolianske, Slovenská krajina, Slovenské
Vígľaš
Vígľaš leží v údolí rieky Slatina vo Zvolenskej kotline, v nadmorskej výške 385 metrov nad morom, 14 km od Zvolena. Na ploche 32 km2 tu žije 1523 obyvateľov. Prvá písomná zmienka pochádza z roku 1392 (Wikipedia). Historické názvy: Weeles, Vyles, Wiglos, Wegles, Podwigleš (najkrajsikraj.sk). Dominantou je gotický zámok z konca 14. storočia. Pôvodne to bol poľovnícky zámok, ktorý prešiel viacerými úpravami (Wikipedia). V 16. – 17. storočí bol Vígľaš protitureckou pevnosťou, úspešne čelil Turkom. Od roku 1890 sa odtiaľto vyvážala minerálka Vera. V roku 1828 tu v 84 domoch žilo 636 obyvateľov, ktorý sa zaoberali poľnohospodárstvom a chovom dobytka. V roku 1890 bola založená Burkatova výrobňa syrov (najkrajsikraj.sk). V polovici 20. storočia bol Vígľaš strediskom bohato ozdobovaných píšťal a fujár (najkrajsikraj.sk).
V roku 1945 zámok vyhorel, z pôvodnej stavby sa zachovali iba obvodové múry. Kompletne zrekonštruovaný bol v roku 2013 (Wikipedia). Zámok je zapísaný v zozname Národných kultúrnych pamiatok. Je prístupný verejnosti, voľný vstup je do na vstupné nádvorie s hradbami. Konajú sa tu aj prehliadky, zámok slúži aj ako hotel (Monika Majtenyiová).
Vígľaš lies in the valley of the Slatina River in the Zvolen Basin, at an elevation of 385 meters above sea level, 14 km from Zvolen. Covering an area of 32 km², the village is home to 1523 inhabitants. The first written mention dates back to 1392 (Wikipedia). Historical names include Weeles, Vyles, Wiglos, Wegles, and Podwigleš (najkrajsikraj.sk). The dominant feature is the Gothic castle from the late 14th century. Originally a hunting lodge, it underwent several modifications (Wikipedia). In the 16th-17th centuries, Vígľaš served as an anti-Turkish fortress, successfully resisting Turkish attacks. Since 1890, the mineral water Vera has been exported from here. In 1828, 636 inhabitants lived in 84 houses, engaged in agriculture and cattle breeding. In 1890, the Burkat cheese factory was established (najkrajsikraj.sk). In the mid-20th century, Vígľaš was a center for elaborately decorated pipes and fujaras (najkrajsikraj.sk).
In 1945, the castle was destroyed by fire, with only the perimeter walls remaining from the original structure. It was completely reconstructed in 2013 (Wikipedia). The castle is listed as a National Cultural Monument. It is open to the public, with free entry to the courtyard with walls. Guided tours are available, and the castle also serves as a hotel (Monika Majtenyiová).
Odkazy
Use Facebook to Comment on this Post
2016, 2016-2020, Časová línia, Česko, Krajina, Mestá, Moravské, Severná Morava, Zahraničie
Valašské Meziříčí – valašské Atény
Valaské Meziříčí leží na sútoku riek Řožnovská a Vsetínska Bečva. Je bránou do Moravskoslezských Beskýd (valasskemezirici.cz). Leží v nadmorskej výške 311 metrov nad morom (info-vm.cz). Prvá písomná zmienka pochádza z roku 1297. Žije tu 22630 obyvateľov na ploche 35,2 km2. Dominantou mesta je zámok Žerotínov (valasskemezirici.cz). Miestne časti: Hrachovec, Podlesí (Křivé), Brňov, Bynina, Juřinka, Lhota (valasskemezirici.cz). Valašsky názov pre mesto je Mezríč, nemecký Wallachisch Meseritch. Niekedy sa Valašskému Meziříčí hovorí tiež Valašské Atény, skrátene Valmez. Dôvodom je fakt, že v minulosti bolo Valašské Meziříčí centrom školstva a kultúry. Historické jadro mesta bolo v roku 1992 vyhlásené za pamiatkovú zónu. Budova radnice pochádza z roku 1677. Po roku 1945 sa mesto stalo centrom chemického a sklárskeho priemyslu. Na južnom okraji mesta, na kopci Stínadla sa nachádza hvezdáreň, v ktorej sa konajú prednášky, semináre, pôsobia tu astronomické krúžky. V areáli sa nachádza aj meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu. Každý druhý rok sa koná folklórny festival Babí léto a Festival cimbálu. Každoročne sa koná festival folkové a rockovej hudby Valašský špalíček. Pochádza odtiaľto Mňága a Žďorp. Medzi osobnosti mesta patrí: futbalista Milan Baroš, novinár Martin Dorazín, speváčka Markéta Irglová, hudobník Vlasta Redl (Wikipedia).
Valašské Meziříčí lies at the confluence of the Řožnovská and Vsetínska Bečva rivers. It serves as the gateway to the Moravian-Silesian Beskids (valasskemezirici.cz). Situated at an elevation of 311 meters above sea level (info-vm.cz), it was first mentioned in writing in 1297. The population of 22,630 inhabits an area of 35.2 km². The town’s dominant feature is Žerotín Castle (valasskemezirici.cz). Its local parts include Hrachovec, Podlesí (Křivé), Brňov, Bynina, Juřinka, and Lhota (valasskemezirici.cz). The Valašský name for the town is Mezríč, while in German, it is called Wallachisch Meseritch. Sometimes, Valašské Meziříčí is also referred to as Valašské Athens, abbreviated as Valmez, due to its historical significance as a center of education and culture. The historic center of the town was declared a heritage zone in 1992. The town hall building dates back to 1677. After 1945, the town became a center for the chemical and glass industries. On the southern edge of the town, on the hill of Stínadla, there is an observatory where lectures, seminars, and astronomical circles are held. The observatory also houses a meteorological station of the Czech Hydrometeorological Institute. Every other year, the folk festival Babí léto and the Cimbalom Festival are held. Additionally, the folk and rock music festival Valašský špalíček takes place annually. Notable personalities from the town include footballer Milan Baroš, journalist Martin Dorazín, singer Markéta Irglová, and musician Vlasta Redl (Wikipedia).
Valašské Meziříčí leží na soutoku řek Rožnovská a Vsetínská Bečva. Je branou do Moravskoslezských Beskyd. Nachází se v nadmořské výšce 311 metrů nad mořem. První písemná zmínka pochází z roku 1297. Žije zde 22 630 obyvatel na ploše 35,2 km². Dominantou města je zámek Žerotínov. Místní části zahrnují Hrachovec, Podlesí (Křivé), Brňov, Bynina, Juřinka, Lhota. Valašský název pro město je Mezríč, německy Wallachisch Meseritch. Občas se Valašskému Meziříčí říká také Valašské Athény, zkráceně Valmez, kvůli tomu, že v minulosti bylo centrem školství a kultury. Historické jádro města bylo v roce 1992 vyhlášeno památkovou zónou. Budova radnice pochází z roku 1677. Po roce 1945 se město stalo centrem chemického a sklářského průmyslu. Na jižním okraji města, na kopci Stínadla, se nachází hvězdárna, kde se konají přednášky, semináře a působí zde astronomické kroužky. V areálu se nachází i meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu. Každý druhý rok se koná folklórní festival Babí léto a Festival cimbálu. Každoročně se koná festival folkové a rockové hudby Valašský špalíček. Z města pochází například Milan Baroš, Martin Dorazín, Markéta Irglová nebo Vlasta Redl.
Odkazy