Krajina, Zahraničie, Objekty, predmety a priestory, Česko, Južná Morava, Stavby, Fotografie

Vysielač Kojál stojí na mieste kde narieka vietor

skala
Hits: 1138

Vysielač Kojál je 340 metrov vysoký vysielač, ktorý je postavený na rovnomennom vrchole medzi obcami Lipovec a Krásenska, asi 25 km severovýchodne od Brna. Je najvyššou stavbou na Morave, a treťou najvyššou v Česku. Signálom pokrýva južnú a strednú Moravu a časť východných Čiech. Postavený bol v rokoch 1957 – 1958. V prevádzke je od 1.1.1959 (Wikipedia CS).

V roku 1968 sa stal miestom odporu. Po invázii vojsk Varšavskej zmluvy vo vysielaní pokračovalo brnenské štúdio, z ktorého unikol prenosový autobus s 20-timi pracovníkmi a na Kojáli mu radiokomunikační kolegovia poskytli zázemie. Vďaka silnému signálu z vysielača dosahovalo neskôr vysielanie z Brna a Dědíc až na územie Rakúska, kde ho preberala televízia ORF a šírila ďalej. V 80-tych rokoch prebehla na vysielači rekonštrukcia. Pri prechode analógového vysielania na digitálne prebehla modernizácia, v roku 2009 tu bol vypnutý analógový signál ČT2 a v roku 2011 Novy, ČT1, a Primy. Maximálne pracovalo na vysielači zhruba 60 zamestnancov, v roku 2019 ho obsluhovali dvaja stali zamestnanci (Wikipedia CS).

Vysielač Kojál patrí k dôležitejším súčastiam infraštruktúry Českých Radiokomunikácií. Mal vynikajúci dosah, naladený ho malo asi 2.5 milióna obyvateľov bývalého Československa (parabola.cz). Vznikol ako štvrtý televízny vysielač Československa. Jeho oceľová konštrukcia je dielom vynikajúceho tvorcu inžinierských diel Josefa Wankeho, ktorý vtedy pracoval v Hutním projektu v Prahe. Vo vnútri stožiaru bol výťah, ktorý šiel do výšky 290.62 metra a trvalo mu to asi 10 minút. Raz vypadol signál počas Verdiho opery a obsluha zaradila monoskop a k nemu melódiu „Ole, olé, kupte si zas, ole, olé náš ananas …“. Prišli mnohé sťažnosti, že Kojál obsluhujú barbari. V roku 1963 tu nastala myšia kalamita a bol nasadený zdatný hubiteľ kocúr Markup, ktorý poznal všetky káblové rozvody. Pri potrebe niekam prietiahnuť nový kábel bol Markup nepostrádateľný pomocník (Jakub Karásek). Vysielaču patrí 800 kW záložný generátor, ktorý dokáže do 20 sekúnd dodať celú spotrebu pri výpadku elektriny (pira.cz).

Vysielač je postavený na nevľúdnom kopci o ktorom sa vraví, že na ňom narieka vietor. Kedysi dávno v 14. storočí na kopci odpočívali matky a kojili svoje (idnes.cz). Vrch sa pôvodne nazýval Kujál, od slova kujati – foukati, hučetí (Jan Celý).

The Kojál transmitter is a 340-meter-tall broadcasting tower situated on the hill of the same name between the villages of Lipovec and Krásensko, approximately 25 km northeast of . It is the tallest structure in Moravia and the third tallest in the Czech Republic. Its signal covers southern and central Moravia and parts of eastern Bohemia. Constructed between 1957 and 1958, it has been in operation since January 1, 1959 (Wikipedia CS).

In 1968, it became a site of resistance. After the invasion of the Warsaw Pact forces, broadcasting continued from the Brno studio, and a transmission bus with 20 employees fled to Kojál, where their colleagues provided support. Thanks to the strong signal from the transmitter, broadcasting from Brno and Dědice reached as far as Austria, where it was picked up by ORF television and relayed further. In the 1980s, the transmitter underwent reconstruction. During the transition from analog to digital broadcasting, modernization took place. In 2009, the analog signal of ČT2 was switched off here, followed by Nova, ČT1, and Prima in 2011. Initially, around 60 employees worked at the transmitter, but by 2019, only two permanent employees operated it (Wikipedia CS).

The Kojál transmitter is among the essential components of the Czech Radiocommunications infrastructure. It had an excellent reach, reaching approximately 2.5 million inhabitants of the former Czechoslovakia. It was established as the fourth television transmitter in Czechoslovakia. Its steel structure was designed by the outstanding engineer Josef Wanke, who worked at Hutní projekt in Prague at the time. Inside the tower, there was an elevator reaching a height of 290.62 meters, taking about 10 minutes to ascend. Once, during a broadcast of a Verdi opera, the signal failed, and the staff played a tape with the melody „Ole, olé, buy our pineapple again, ole, olé…“. Many complaints were received, accusing the staff of being barbaric. In 1963, there was a mouse plague, and a proficient mouse exterminator named Markup, who knew all the cable routes, was deployed. Markup was an indispensable helper whenever a new cable needed to be pulled somewhere (Jakub Karásek). The transmitter is equipped with an 800 kW backup generator capable of supplying the entire electricity demand within 20 seconds of a power outage (pira.cz).

The transmitter is located on a bleak hill, said to be where the wind mourns. In the 14th century, mothers rested on the hill and breastfed their children. The hill was originally called Kujál, from the word „kujati,“ meaning to blow or roar (Jan Celý).

Vysílač Kojál je 340 metrů vysoký vysílač, který je postaven na stejnojmenném vrcholu mezi obcemi Lipovec a Krásensko, asi 25 km severovýchodně od Brna. Je nejvyšší stavbou na Moravě a třetí nejvyšší v Česku. Signálem pokrývá jižní a střední Moravu a část východních Čech. Postaven byl v letech 1957–1958. V provozu je od 1.1.1959 (Wikipedia CS).

V roce 1968 se stal místem odporu. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy ve vysílání pokračovalo brněnské studio, z něhož unikl přenosový autobus s 20 pracovníky, a na Kojálu mu radiokomunikační kolegové poskytli zázemí. Díky silnému signálu z vysílače dosahovalo později vysílání z Brna a Dědic až na území Rakouska, kde ho přebírala televize ORF a šířila dál. V 80. letech proběhla na vysílači rekonstrukce. Při přechodu z analogového vysílání na digitální byla provedena modernizace, v roce 2009 zde byl vypnut analogový signál ČT2 a v roce 2011 Nova, ČT1 a Prima. Maximálně na vysílači pracovalo asi 60 zaměstnanců, v roce 2019 jej obsluhovali dva stálí zaměstnanci (Wikipedia CS).

Vysílač Kojál patří k důležitějším součástem infrastruktury Českých Radiokomunikací. Měl vynikající dosah, naladěn jej mělo asi 2,5 milionu obyvatel bývalého Československa (parabola.cz). Vznikl jako čtvrtý televizní vysílač Československa. Jeho ocelová konstrukce je dílem vynikajícího tvůrce inženýrských staveb Josefa Wankeho, který tehdy pracoval v Hutním projektu v Praze. Uvnitř stožáru byl výtah, který jezdil do výšky 290,62 metru a trvalo mu to asi 10 minut. Jednou vypadl signál během Verdiho opery a obsluha zařadila monoskop a k němu melodii „Ole, olé, kupte si zas, ole, olé náš ananas…“. Přišlo mnoho stížností, že Kojál obsluhují barbaři. V roce 1963 zde nastala myší kalamita a byl nasazen zdatný lovec kocour Markup, který znal všechny kabelové rozvody. Při potřebě někam protáhnout nový kabel byl Markup nepostradatelný pomocník (Jakub Karásek). Vysílači patří 800kW záložní generátor, který dokáže do 20 sekund dodat celou spotřebu při výpadku elektřiny (pira.cz).

Vysílač je postaven na nevlídném kopci, o kterém se říká, že na něm naříká vítr. Kdysi dávno ve 14. století na kopci odpočívaly matky a kojily své děti (idnes.cz). Vrch se původně nazýval Kujál, od slova kujati – foukati, hučet (Jan Celý).

Krajina, Zahraničie, Obce, Moravské obce, Česko, Južná Morava, Fotografie

Koválovice

skala
Hits: 573

Koválovice sa nachádzajú neďaleko od Brna, na rozhraní Drahanskej vrchoviny a Dyjskosvrateckého úvalu. Prvá písomná zmienka je z roku 1131. V okolí sa nachádzajú (kovalovice.cz). Nachádza sa tu kaplnka Petra a Pavla, ktorá bola v roku 2001 prestavaná na mieste drevenej z roku 1826. Nachádza sa tu aj múzeum sa vzťahuje ku poštovníctvu a bitke pri Slavkove. Napoleonská kaplnka, kúpací prírodný biotop. Okolité rybníky patrili grófovi Levovi z Kloboukov. Hniezdilo tu množstvo vodného vtáctva. Pestoval sa tu anýz. V obci boli kováčske dielne, od kováčov pochádza vraj názov obec (koval). V roku 1754 tu bolo 59 . V rokoch 1852 a 1894 postihol Koválovice požiar. Mor v rokoch 1836, 1849, 1866, ničivé krupobitie v 1891, 1902 (kovalovice.cz).

Koválovice is located near , on the border of the Drahanská vrchovina and Dyjskosvratecký úval. The first written mention dates back to 1131. There are ponds in the vicinity (kovalovice.cz). There is a chapel of St. Peter and Paul, which was rebuilt in 2001 on the site of a wooden chapel from 1826. There is also a museum related to postal services and the Battle of Slavkov. Napoleon’s Chapel, a natural bathing biotope, is located here. The surrounding ponds belonged to Count Lev of Klobouk. A variety of waterfowl nested here. Anise was cultivated here. There were blacksmith workshops in the village, and supposedly, the name of the village comes from the blacksmiths (kováč). In 1754, there were 59 houses here. Koválovice was hit by fires in 1852 and 1894. There were floods in 1836, 1849, and 1866, devastating hailstorms in 1891 and 1902 (kovalovice.cz).

Koválovice se nacházejí nedaleko od Brna, na rozhraní Drahanské vrchoviny a Dyjskosvrateckého úvalu. První písemná zmínka je z roku 1131. V okolí se nacházejí rybníky (kovalovice.cz). V obci stojí kaplička svatého Petra a Pavla, která byla v roce 2001 přestavěna na místě dřevěné kapličky z roku 1826. Dále zde najdeme muzeum věnované poštovnictví a bitvě u Slavkova. Kromě toho tu najdeme Napoleonovu kapli, přírodní koupací biotop. Okolní rybníky patřily hraběti Levovi z Klobouků, kde hnízdilo množství vodního ptactva. V obci bývaly kovářské dílny, od kovářů prý pochází název (koval). V roce 1754 zde bylo 59 domů. V letech 1852 a 1894 postihl Koválovice požár. Mor v letech 1836, 1849, 1866, ničivé krupobití v roce 1891 a 1902 (kovalovice.cz).

Akvaristika

Akvaristické a chovateľské odkazy

skala
Hits: 6238

Akvaristika, Akvaristické obchody

ZOO Zajac – chovateľský hypermarket v Duisburgu

skala
Hits: 4572

Na prvý októbrový víkend v roku 2008, sme si my, partia z Bratislavy, z Brna a Žďáru nad Sázavou naplánovali akvaristickú lahôdku – návštevu nemeckého Duisburgu, konkrétne troch miest – pomerne známeho Zajac, veľtrhu Zierfische und Aquarium, kde sa konal 7. ročník Diskus Championat a jednej peknej akvaristiky Hobby ZOO Tillmann. Akciu zorganizoval brnenský klub Cyperus a chvalabohu za to. Mali sme zabezpečenú cestu „vlastným“ autobusom z Brna, ubytovanie, program. Partia z Bratislavy činila 8 osôb – dve . Skoro ráno 3. októbra sme sa presunuli do Brna, kde nás očakávala „spojka“ – Franta Csefay, ktorý nás usadil, a vďaka nemu a aj jeho osobnej prítomnosti sme sa bezproblémovo presunuli ku autobusu. Náš smer bol jasný – Duisburg. Čakalo nás viac ako 1000 km . Cesta trvala 12 hodín, ale asi si viete predstaviť, že o zábavu bolo postarané. Tam sme cestovali cez deň, v Žďári sme ešte naložili našich kamarátov zo Žďáru. Podľa môjho odhadu sme takmer naplnili celý autobus, asi 3-4 miesta zostali voľné. Asi 42 akvaristov bolo ochotných merať cestu do Duisburgu. Večer sme zdarne docestovali. Po ubytovaní sme sa viacerí vybrali do mesta. Veď predsa vyvstala otázka: Čo s načatým večerom? Naše prekvapenie bolo veľmi veľké – v Duisburgu vládol pokoj. Nechápali sme, prečo bol večerný Duisburg ľudoprázdny. Na širokých bulvároch bol len kde tu niekto. V reštauráciách sme mnohí sedeli sami aj viac ako hodinu. Z hotela sme sa vybrali snáď okolo 21-ej hodiny. Ráno nás po raňajkách čakal bohatý program. Začali sme návštevou ZOO Zajac.

ZOO Zajac by som opísal ako také menšie chovateľské TESCO. Slovom menšie myslím napr. jedno poschodie bratislavského Supermarketu TESCO v centre mesta. Na pomerne veľkej ploche sa nachádzali len „chovateľské potreby“. Už ruch na parkovisku pred ZOO Zajac bol veľký. Pripomínam, že bol pracovný deň po 10 hodine ráno. Vnútri bolo veľa ľudí, a poobede, keď sme sa sem ešte raz vrátili, doslova davy. Pred samotným vstupom bolo zopár stánkov a obchodov s občerstvením, snáď nejaké suveníry. Vnútri ma prekvapilo napr. to, že ten istý druh tovaru bol na viacerých miestach, aj asi s rôznou cenou. boli na troch, možno štyroch miestach. Mal som opticky dojem, že sú aj v rovnakých nádržiach, rovnako pekné a druhovo veľmi podobnej skladby. Páčilo sa mi to, myslím si, že pán Zajac vie čo robí. Zákazník má zrejme možnosť si vybrať, či sa bude orientovať na cenu, alebo na overenú značku, pričom je to urobené slušne – tovar sa navzájom „nevidí“. V ZOO Zajac som videl veľa produktov, ktoré u nás nie sú také dostupné, ale keďže som skôr chcel zaznamenať veci fotoaparátom, tak som sa nakupovaniu veľmi nevenoval. Až tesne pred odchodom som kúpil štyri pekné tenké , ktoré som už asi 3 roky zháňal. Budú skrášľovať rastlinné akvárium. Zo ZOO Zajac sme sa presunuli na akvaristický veľtrh Zierfische und Aquarium.

On the first weekend of October 2008, our group from , , and Žďár nad Sázavou planned an aquarium delight – a visit to the German city of Duisburg, specifically three places – the relatively well-known Zajac Zoo, the Zierfische und Aquarium fair, where the 7th edition of the Diskus Championat took place, and one beautiful aquarium store, Hobby ZOO Tillmann. The event was organized by the Brno club Cyperus, and thank goodness for that. We had arranged transportation with our „own“ bus from Brno, accommodation, and a program. The Bratislava group consisted of 8 people with two cars. Early in the morning on October 3rd, we headed to Brno, where the „connector“ – Franta Csefay was waiting for us. He settled us, and thanks to him and his presence, we easily moved to the bus. Our direction was clear – Duisburg. More than 1000 km of travel awaited us. The journey took 12 hours, but you can imagine that entertainment was taken care of. We traveled during the day, and in Žďár, we picked up our friends from Žďár. According to my estimate, we almost filled the entire bus; about 3-4 seats remained vacant. About 42 aquarists were willing to make the trip to Duisburg. We successfully arrived in the evening. After accommodation, many of us went to the city. Because the question arose: What to do with the started evening? Our surprise was significant – Duisburg was calm. We couldn’t understand why Duisburg in the evening was deserted. There were few people on the wide boulevards. In restaurants, many of us sat alone for more than an hour. We left the hotel around 9 PM. In the morning, after breakfast, a rich program awaited us. We started with a visit to Zajac Zoo.

Zajac Zoo could be described as a smaller breeding TESCO. By „smaller,“ I mean, for example, one floor of the TESCO supermarket in the center of Bratislava. Only „breeding supplies“ were located on a relatively large area. The noise in the parking lot in front of Zajac Zoo was significant. I remind you that it was a working day after 10 AM. Inside, many people were present, and in the afternoon, when we returned here once again, literally crowds. In front of the entrance, there were a few stalls and refreshment shops, perhaps some souvenirs. Inside, I was surprised, for example, that the same type of goods was in several places, possibly at different prices. Water plants were in three, maybe four places. I had the optical impression that they were also in the same tanks, equally beautiful and species-wise very similar. I liked it; I think Mr. Zajac knows what he is doing. The customer probably has the opportunity to choose whether to focus on price or a trusted brand, and it’s done decently – the goods do not „see“ each other. In Zajac Zoo, I saw many products that are not so accessible to us, but since I wanted to capture things with a camera, I didn’t pay much attention to shopping. Just before leaving, I bought four beautiful thin roots that I had been looking for for about 3 years. They will beautify the planted aquarium. From Zajac Zoo, we moved on to the Zierfische und Aquarium fair.

Am ersten Oktoberwochenende 2008 hatten wir, eine Gruppe aus Bratislava, Brünn und Žďár nad Sázavou, ein Aquarium-Highlight geplant – einen Besuch in der deutschen Stadt Duisburg, genauer gesagt an drei Orten – dem relativ bekannten Zajac Zoo, der Messe Zierfische und Aquarium, wo die 7. Ausgabe des Diskus Championats stattfand, und einem schönen Aquariumgeschäft, Hobby ZOO Tillmann. Die Veranstaltung wurde vom Brünner Club Cyperus organisiert, Gott sei Dank dafür. Wir hatten eine Fahrt mit unserem „eigenen“ Bus aus Brünn, Unterkunft und ein Programm arrangiert. Die Gruppe aus Bratislava bestand aus 8 Personen mit zwei Autos. Früh am Morgen des 3. Oktober machten wir uns auf den Weg nach Brünn, wo der „Verbinder“ – Franta Csefay auf uns wartete. Er brachte uns unter, und dank ihm und seiner Anwesenheit bewegten wir uns problemlos zum Bus. Unsere Richtung war klar – Duisburg. Über 1000 km Reise erwarteten uns. Die Reise dauerte 12 Stunden, aber Sie können sich vorstellen, dass für Unterhaltung gesorgt war. Wir reisten tagsüber, und in Žďár holten wir unsere Freunde aus Žďár ab. Nach meiner Schätzung haben wir fast den gesamten Bus gefüllt; etwa 3-4 Plätze blieben leer. Etwa 42 Aquarianer waren bereit, die Reise nach Duisburg anzutreten. Wir kamen erfolgreich am Abend an. Nach der Unterbringung gingen viele von uns in die Stadt. Denn die Frage stellte sich: Was tun mit dem begonnenen Abend? Unsere Überraschung war erheblich – Duisburg war ruhig. Wir konnten nicht verstehen, warum Duisburg abends menschenleer war. Auf den breiten Boulevards waren nur wenige Menschen. In Restaurants saßen viele von uns alleine für mehr als eine Stunde. Wir verließen das Hotel gegen 21 Uhr. Am Morgen erwartete uns nach dem Frühstück ein reichhaltiges Programm. Wir begannen mit einem Besuch im Zajac Zoo.

Den Zajac Zoo könnte man als ein kleineres züchterisches TESCO beschreiben. Mit „kleiner“ meine ich zum Beispiel einen Stock des TESCO-Supermarkts im Zentrum von Bratislava. Auf einer relativ großen Fläche befanden sich nur „Zuchtvorräte“. Der Lärm auf dem Parkplatz vor dem Zajac Zoo war er

heblich. Ich erinnere daran, dass es an einem Werktag nach 10 Uhr morgens war. Drinnen waren viele Leute, und am Nachmittag, als wir hier noch einmal zurückkehrten, regelrechte Menschenmengen. Vor dem Eingang gab es einige Stände und Verkaufsläden mit Erfrischungen, vielleicht auch Souvenirs. Drinnen hat mich zum Beispiel überrascht, dass derselbe Warentyp an mehreren Stellen war, vielleicht zu unterschiedlichen Preisen. Wasserpflanzen waren an drei, vielleicht vier Stellen. Ich hatte den optischen Eindruck, dass sie auch in denselben Tanks waren, gleich schön und artenmäßig sehr ähnlich. Mir hat es gefallen; Ich denke, Herr Zajac weiß, was er tut. Der Kunde hat wahrscheinlich die Möglichkeit zu wählen, ob er sich auf den Preis oder eine vertrauenswürdige Marke konzentrieren möchte, und es ist anständig gemacht – die Waren sehen sich nicht gegenseitig. Im Zajac Zoo habe ich viele Produkte gesehen, die für uns nicht so zugänglich sind, aber da ich Dinge mit einer Kamera festhalten wollte, habe ich dem Einkaufen nicht viel Aufmerksamkeit geschenkt. Kurz vor dem Verlassen kaufte ich vier schöne dünne Wurzeln, die ich seit etwa 3 Jahren gesucht hatte. Sie werden das bepflanzte Aquarium verschönern. Von Zajac Zoo aus ging es weiter zur Messe Zierfische und Aquarium.