Krajina, Zahraničie, Mestá, Príroda, Rastliny, Ľudská príroda, Česko, Južná Morava, Moravské mestá, Organizmy, Fotografie, Parky, Záhrady

Buchlovice

skala
Hits: 310

Buchlovice je mestečko nachádzajúce sa v okrese Uherské Hradiště. Rozprestiera na pomedzí pohoria Chřiby a Kyjovských vrchov. Žije tu 2 420 obyvateľov na ploche 31,96 km². Prvá písomná zmienka o Buchloviciach pochádza z listiny kráľa Přemysla Otakara I. z roku 1207. V roku 1540 sa Buchlovice stali majetkom pánov zo Žerotína a boli pripojené k panstvu hradu Buchlov. V roku 1805 povýšil cisár František II. obec na mestečko. Hrad Buchlov sa nachádza na rovnomennom vrchu nad mestečkom. Bol založený v prvej polovici 13. storočia a postupne bol rozširovaný až do 18. storočia. V areáli hradu sa nachádza aj kaplnka svätej Barbory, situovaná na susednom vrchu Modla, postavená v ranobarokovom štýle v rokoch 1672–1673. Zámok Buchlovice sa nachádza v centre mestečka. Bol postavený na začiatku 18. storočia v barokovom štýle podľa vzoru talianskych vidieckych víl. Obklopuje ho rozsiahly park a , ktoré medzi najcennejšie svojho druhu v Českej republike. Zámok je tiež vo vlastníctve štátu a ponúka prehliadky pre verejnosť (en.wikipedia.org).

Medzi ďalšie významné patrí kostol svätého Martina, ranobaroková budova zo 17. storočia, ktorá bola upravená na začiatku 20. storočia. Buchlovice sú známe aj svojimi kultúrnymi podujatiami, ktoré priťahujú návštevníkov z blízka i ďaleka. Medzi najznámejšie patrí každoročný festival kvetov, ktorý sa koná v priestoroch zámockého parku a ponúka návštevníkom možnosť obdivovať rozmanité kvetinové aranžmány a záhradnú architektúru (en.wikipedia.org). Počas veľkonočných sviatkov sa v zámku Buchlovice koná výstava tulipánov s názvom Tulipománia. Návštevníci môžu obdivovať približne 50 druhov rezaných tulipánov v rôznych aranžmánoch a väzbách, doplnených o ďalšie jarné . Výstava prebieha v priestoroch zámku (kudyznudy.cz). V období od júna do septembra sa v zámku pravidelne koná výstava fuchsií a iných balkónových a črepníkových rastlín (buchlovice.cz). V letných mesiacoch, zvyčajne začiatkom júla, sa v zámku Buchlovice koná výstava aranžmánov z ruží (rlax.cz).

Zámok Buchlovice je považovaný za jeden z najvýznamnejších barokových šľachtických sídel v Českej republike. Jeho , rozsiahle zbierky a významní majitelia mu zabezpečili miesto medzi najcennejšími historickými pamiatkami krajiny (zamek-buchlovice.cz). Zámok Buchlovice bol postavený v štýle talianskej barokovej vily podľa návrhu architekta Domenica Martinelliho. Výstavba prebiehala medzi rokmi 1707 a 1738. V roku 1800 sa zámok stal majetkom rodu Berchtoldovcov, ktorí ho vlastnili až do roku 1945, keď bol znárodnený a sprístupnený verejnosti. Zámocký komplex pozostáva z dvoch budov: Dolného zámku, ktorý slúžil na reprezentačné účely, a Horného zámku s hospodárskou funkciou. Okolo zámku bol vytvorený park v talianskom štýle, ktorý bol v prvej polovici 19. storočia rozšírený a upravený v anglickom štýle (en.wikipedia.org).

Zoznam druhov (24)

  1. Aechmea fasciata
  2. Begonia boliviensis
  3. Brugmansia
  4. Brugmansia versicolor
  5. Coleus scutellarioides
  6. Cuphea hyssopifolia
  7. Cuphea ignea
  8. Dahlia × cultorum
  9. Fuchsia magellanica
  10. Fuchsia paniculata
  11. Fuchsia triphylla
  12. Fuchsia × standishii
  13. Heliotropium arborescens
  14. Hibiscus arnottianus
  15. Hibiscus fragilis
  16. Hibiscus rosa-sinensis
  17. Justicia brandegeeana
  18. Lantana camara
  19. Lotus berthelotii
  20. Pelargonium peltatum
  21. Plectranthus ciliatus
  22. Plumbago auriculata
  23. Symphyotrichum novi-belgii
  24. Weigela florida ‚Variegata‘

Buchlovice is a small town located in the Uherské Hradiště district. It is situated on the border of the Chřiby Mountains and the Kyjov Hills. The town has a population of 2,420 and covers an area of 31.96 km². The first written mention of Buchlovice dates back to a charter issued by King Přemysl Otakar I in 1207. In 1540, Buchlovice became the property of the Lords of Žerotín and was incorporated into the estate of Buchlov Castle. In 1805, Emperor Francis II granted the settlement town status. Buchlov Castle is located on a hill of the same name above the town. It was founded in the first half of the 13th century and was gradually expanded until the 18th century. The castle grounds also include the Chapel of St. Barbara, situated on the neighboring Modla Hill, built in the early Baroque style between 1672 and 1673.

Buchlovice Castle is located in the center of the town. It was built at the beginning of the 18th century in the Baroque style, modeled after Italian country villas. It is surrounded by an extensive park and gardens, which are among the most valuable of their kind in the Czech Republic. The castle is also state-owned and offers public tours (en.wikipedia.org). Other significant buildings include the Church of St. , an early Baroque structure from the 17th century, which was modified at the beginning of the 20th century. Buchlovice is also known for its cultural events, which attract visitors from near and far. One of the most famous is the annual flower festival, held in the castle park, offering visitors the opportunity to admire various floral arrangements and garden architecture (en.wikipedia.org). During the Easter holidays, Buchlovice Castle hosts a tulip exhibition called Tulipomania. Visitors can admire around 50 varieties of cut tulips in various arrangements and compositions, complemented by other spring flowers. The exhibition takes place inside the castle (kudyznudy.cz). From June to September, the castle regularly hosts an exhibition of fuchsias and other balcony and potted plants (buchlovice.cz). In the summer months, usually at the beginning of July, the castle holds an exhibition of rose arrangements (rlax.cz). 

Buchlovice Castle is considered one of the most important Baroque noble residences in the Czech Republic. Its architecture, extensive collections, and notable owners have secured its place among the country’s most valuable historical monuments (zamek-buchlovice.cz). Buchlovice Castle was built in the style of an Italian Baroque villa based on the design of architect Domenico Martinelli. Construction took place between 1707 and 1738. In 1800, the castle became the property of the Berchtold family, who owned it until 1945, when it was nationalized and opened to the public. The castle complex consists of two buildings: the Lower Castle, which served a representative purpose, and the Upper Castle, which had an economic function. Around the castle, a park was created in the Italian style, which was expanded and adapted in the first half of the 19th century into an English-style park (en.wikipedia.org).

Buchlovice je městečko nacházející se v okrese Uherské Hradiště. Rozkládá se na pomezí pohoří Chřiby a Kyjovských vrchů. Žije zde 2 420 obyvatel na ploše 31,96 km². První písemná zmínka o Buchlovicích pochází z listiny krále Přemysla Otakara I. z roku 1207. V roce 1540 se Buchlovice staly majetkem pánů ze Žerotína a byly připojeny k panství hradu Buchlov. V roce 1805 povýšil císař František II. obec na městečko. Hrad Buchlov se nachází na stejnojmenném vrchu nad městečkem. Byl založen v první polovině 13. století a postupně byl rozšiřován až do 18. století. V areálu hradu se nachází také kaple svaté Barbory, situovaná na sousedním vrchu Modla, postavená v raně barokním stylu v letech 1672–1673. Zámek Buchlovice se nachází v centru městečka. Byl postaven na začátku 18. století v barokním stylu podle vzoru italských venkovských vil. Obklopuje ho rozsáhlý park a zahrady, které patří mezi nejcennější svého druhu v České republice. Zámek je také ve vlastnictví státu a nabízí prohlídky pro veřejnost (en.wikipedia.org). Mezi další významné stavby patří kostel svatého Martina, raně barokní budova ze 17. století, která byla upravena na začátku 20. století. Buchlovice jsou známé také svými kulturními akcemi, které přitahují návštěvníky z blízka i daleka. Mezi nejznámější patří každoroční festival květin, který se koná v prostorách zámeckého parku a nabízí návštěvníkům možnost obdivovat rozmanité květinové aranžmá a zahradní architekturu (en.wikipedia.org). 

Během velikonočních svátků se na zámku Buchlovice koná výstava tulipánů s názvem Tulipománie. Návštěvníci mohou obdivovat přibližně 50 druhů řezaných tulipánů v různých aranžmá a vazbách, doplněných o další jarní květiny. Výstava probíhá v prostorách zámku (kudyznudy.cz). V období od června do září se na zámku pravidelně koná výstava fuchsií a dalších balkonových a květináčových rostlin (buchlovice.cz). V letních měsících, obvykle začátkem července, se na zámku Buchlovice koná výstava aranžmá z růží (rlax.cz). Zámek Buchlovice je považován za jedno z nejvýznamnějších barokních šlechtických sídel v České republice. Jeho architektura, rozsáhlé sbírky a významní majitelé mu zajistili místo mezi nejcennějšími historickými památkami země (zamek-buchlovice.cz). Zámek Buchlovice byl postaven ve stylu italské barokní vily podle návrhu architekta Domenica Martinelliho. Výstavba probíhala mezi lety 1707 a 1738. V roce 1800 se zámek stal majetkem rodu Berchtoldů, kteří ho vlastnili až do roku 1945, kdy byl znárodněn a zpřístupněn veřejnosti. Zámecký komplex se skládá ze dvou budov: Dolního zámku, který sloužil k reprezentačním účelům, a Horního zámku s hospodářskou funkcí. Kolem zámku byl vytvořen park v italském stylu, který byl v první polovině 19. století rozšířen a upraven v anglickém stylu (en.wikipedia.org).

Fuchsie

Ostatné

Krajina, Slovensko, Objekty, predmety a priestory, Záhorie, Kostoly, Umenie, Stavby, Fotografie

Kopčiansky kostolík svätej Margity Antiochijskej

skala
Hits: 499

Kostol svätej Margity Antiochijskej v Kopčanoch je jednou z najvýznamnejších historických pamiatok Slovenska, predstavujúcou vzácny príklad predrománskej sakrálnej architektúry s možným pôvodom v období Veľkej Moravy. Nachádza pri obci Kopčany neďaleko od Holíča, na ľavom brehu Moravy, v blízkosti –českej hranice (lexikon.sk). Stojí na miernej terénnej vyvýšenine uprostred polí v blízkosti rieky Moravy v Kopčanoch (Andrej Botek). Je situovaný približne 2 km od významného veľkomoravského hradiska Mikulčice-Valy. Stavba je jednoloďovým kostolom s pravouhlým uzáverom , typickým pre malé sakrálne v strednej a západnej Európe v 8. až 11. storočí. Pôvodné bočné múry sú zachované takmer po korunnú rímsu. V 13. storočí došlo k gotickým úpravám, vrátane zamurovania pôvodných okien na severnej strane a pridania nového úzkeho okna vo východnej stene presbytéria (lexikon.sk). V rámci tejto prestavby bol tiež celý interiér vyzdobený freskami. V druhej polovici 15. storočia bol kostolík opevnený a obohnaný priekopou. Tieto úpravy zrejme súviseli s vojnovými stretmi medzi Uhorskom a Českým kráľovstvom, kedy slúžil ako oporný bod neďaleko hraníc (apsida.sk).

V 17. storočí, v období baroka, boli upravené a pravdepodobne došlo k ďalším menším stavebným zásahom. Prvý archeologický výskum kostola a jeho okolia sa začal v roku 1964, v roku 2004 boli v okolí kostola objavené tri hroby so šperkami typickými pre veľkomoravské obdobie, čo naznačuje, že kostol mohol byť postavený už v 9. storočí. Dendrochronologické a rádiokarbónové analýzy dreva z muriva kostola však naznačujú jeho vznik v druhej polovici 10. storočia, konkrétne okolo roku 951. Kostol svätej Margity Antiochijskej si zachoval mnoho pôvodných prvkov a architektonických detailov, ako sú pôvodné okenné otvory, povrchová úprava stien či valená klenba v presbytériu. V súčasnosti je kostol národnou kultúrnou pamiatkou a slúži na príležitostné bohoslužby a púte, pripomínajúc bohatú históriu a duchovné dedičstvo regiónu (lexikon.sk). Vrchná vrstva v odhalila fragment ženskej tváre so svätožiarou datovaný od polovice 16. storočia. Takmer s istotou ide o svätú Margitu Antiochijskú (Andrej Botek). V blízkom okolí sa našli nálezy – strážnej z obdobia Veľkej Moravy a západné priečelie kostolíka smeruje priamo smerom k mikulčickému hradisku, ktorého hlavná brána bola zasa orientovaná smerom ku Kopčanom. Pár desiatok metrov južne od kostola sa navyše nachádza areál opevneného zrejme veľmožského dvorca datovaného do veľkomoravského obdobia. V roku 2021 bola ukončená rozsiahla obnova objektu spojená s omietnutím exteriéru. V posledných rokoch sa tu organizuje slávnosť na sviatok svätého Cyrila a Metoda. Vyše 200-ročná lipa pri kostolíku sa v roku 2019 stala finalistom Európsky strom roka (apsida.sk).

The Church of Saint Margaret of Antioch in Kopčany is one of the most significant historical monuments in Slovakia, representing a rare example of pre-Romanesque sacred architecture, possibly originating from the era of Great Moravia. It is located near the village of Kopčany, not far from Holíč, on the left bank of the River, close to the Slovak-Czech border (lexikon.sk). The church stands on a slight elevation in the middle of fields near the Morava River in Kopčany (Andrej Botek). It is situated approximately 2 km from the important Great Moravian hillfort of Mikulčice-Valy. The structure is a single-nave church with a rectangular apse, typical of small sacred buildings in Central and Western Europe from the 8th to the 11th centuries. The original side walls are preserved almost to the cornice level. In the 13th century, Gothic modifications were made, including the bricking up of original windows on the northern side and the addition of a new narrow window in the eastern wall of the presbytery (lexikon.sk). During this renovation, the entire interior was also decorated with frescoes. In the second half of the 15th century, the church was fortified and surrounded by a moat. These modifications likely corresponded to wartime conflicts between the Kingdom of Hungary and the Kingdom of Bohemia when it served as a defensive outpost near the border (apsida.sk).

In the 17th century, during the Baroque period, windows were modified, and further minor construction works likely took place. The first archaeological research of the church and its surroundings began in 1964, and in 2004, three graves with jewelry typical of the Great Moravian period were discovered near the church, suggesting that it could have been built as early as the 9th century. However, dendrochronological and radiocarbon analyses of the wood in the church masonry indicate its construction in the second half of the 10th century, specifically around 951. The Church of Saint Margaret of Antioch has preserved many original elements and architectural details, such as original window openings, wall surface treatments, and the barrel vault in the presbytery. Today, the church is a national cultural monument and is used for occasional services and pilgrimages, commemorating the rich history and spiritual heritage of the region (lexikon.sk). The upper layer of the interior revealed a fragment of a female face with a halo dated to the mid-16th century. It is almost certainly Saint Margaret of Antioch (Andrej Botek). Nearby, remnants of a settlement – a guard settlement from the Great Moravian period – were discovered. The western facade of the church points directly toward the Mikulčice hillfort, whose main gate was oriented toward Kopčany. A few dozen meters south of the church lies the site of a fortified noble court, likely from the Great Moravian era. In 2021, an extensive restoration of the church was completed, including the exterior plastering. In recent years, a celebration has been held here on the feast of Saints Cyril and Methodius. The more than 200-year-old linden tree near the church became a finalist in the European Tree of the Year competition in 2019 (apsida.sk).

Kostel svaté Markéty Antiochijské v Kopčanech je jednou z nejvýznamnějších historických památek Slovenska, představující vzácný příklad předrománské sakrální architektury s možným původem z období Velké Moravy. Nachází se poblíž Kopčany nedaleko Holíče, na levém břehu řeky Moravy, blízko slovensko-české hranice (lexikon.sk). Kostel stojí na mírném terénním vyvýšení uprostřed polí poblíž řeky Moravy v Kopčanech (Andrej Botek). Je situován přibližně 2 km od významného velkomoravského hradiště Mikulčice-Valy. Stavba je jednolodní kostel s pravoúhlým závěrem lodi, typickým pro malé sakrální stavby ve střední a západní Evropě v 8. až 11. století. Původní boční zdi jsou zachovány téměř po korunovou římsu. Ve 13. století došlo k gotickým úpravám, včetně zazdění původních oken na severní straně a přidání nového úzkého okna ve východní stěně presbytáře (lexikon.sk). Během této přestavby byl také celý interiér vyzdoben freskami. V druhé polovině 15. století byl kostel opevněn a obklopen příkopem. Tyto úpravy pravděpodobně souvisely s válečnými střety mezi Uherskem a Českým královstvím, kdy sloužil jako opěrný bod nedaleko hranic (apsida.sk).

V 17. století, v období baroka, byla upravena okna a pravděpodobně došlo k dalším drobným stavebním zásahům. První archeologický výzkum kostela a jeho okolí začal v roce 1964 a v roce 2004 byly v okolí kostela objeveny tři hroby se šperky typickými pro velkomoravské období, což naznačuje, že kostel mohl být postaven již v 9. století. Dendrochronologické a radiokarbonové analýzy dřeva ve zdivu kostela však naznačují jeho vznik ve druhé polovině 10. století, konkrétně kolem roku 951. Kostel svaté Markéty Antiochijské si zachoval mnoho původních prvků a architektonických detailů, jako jsou původní okenní otvory, povrchová úprava zdí a valená klenba v presbytáři. V současnosti je kostel národní kulturní památkou a slouží k příležitostným bohoslužbám a poutím, připomínajícím bohatou historii a duchovní dědictví regionu (lexikon.sk). Vrchní vrstva v interiéru odhalila fragment ženské tváře se svatozáří datovaný do poloviny 16. století. Téměř jistě jde o svatou Markétu Antiochijskou (Andrej Botek). V blízkém okolí byly nalezeny zbytky osídlení – strážní osady z období Velké Moravy. Západní průčelí kostelíka směřuje přímo na mikulčické hradiště, jehož hlavní brána byla orientována směrem na Kopčany. Pár desítek metrů jižně od kostela se nachází areál opevněného pravděpodobně velmožského dvorce datovaného do období Velké Moravy. V roce 2021 byla dokončena rozsáhlá obnova objektu spojená s omítnutím exteriéru. V posledních letech se zde pořádá slavnost k svátku svatých Cyrila a Metoděje. Více než 200letá lípa u kostelíka se v roce 2019 stala finalistou soutěže Evropský strom roku (apsida.sk).

Krajina, Slovensko, Objekty, predmety a priestory, Hrady, Umenie, Horné Považie, Stavby, Fotografie

Starhrad – Starý hrad Strečno

skala
Hits: 2023

V minulosti bol Starý hrad Strečno známy aj ako Varín. Prvá písomná zmienka je z roku 1241. V prvej polovici 17. storočia bol hrad rekonštruovaný (hradstrecno.sk). Nachádza sa na ľavom brehu , v nadmorskej výške 475 metrov nad morom. Z hradu vidno Domašinský meander (hradstrecno.sk). Iné názvy pre hrad: Varínsky hrad, Warna, Varna, Owar, Owaar, Starigrad. V roku 2017 bol zapísaný medzi (Wikipedia). Povesť o hrade Starhrad hovorí o krásnej Marienke a jej milom Milkovi (kamnavylety.sk). Dolný hrad obopínal pomerne vysoký a masívny hradný múr (strecno.sk). Hrad chránil brod cez rieku Váh. Jeho je dokladom vývoja stredovekej od gotiky po baroko. Hrad bol sídlom Františka Vešeléniho a Žofie Bosniakovej, nazývanej tiež „svätica zo Strečna“, ktorej život napĺňajú legendami múry aj dnes (Informačná tabuľa). 

In the past, Starý hrad Strečno was also known as Varín. The first written mention dates back to 1241. In the first half of the 17th century, the castle underwent reconstruction (hradstrecno.sk). It is located on the left bank of the Váh River, at an altitude of 475 meters above sea level. From the castle, one can see the Domašinský Meander (hradstrecno.sk). Other names for the castle include Varínsky hrad, Warna, Varna, Owar, Owaar, and Starigrad. In 2017, it was listed as a national cultural monument (Wikipedia). A legend about Starhrad Castle tells the story of the beautiful Marienka and her beloved Milko (kamnavylety.sk). The lower castle was surrounded by a relatively tall and massive castle wall (strecno.sk). The castle protected a ford across the Váh River. Its architecture reflects the development of a medieval fortress from the Gothic to the Baroque period. The castle was home to František Vešeléni and Žofia Bosniaková, also known as the „saint of Strečno,“ whose life still fills the castle walls with legends today (Information Board).

Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, Mestá, Česko, Moravské mestá, Fotografie, Stredná Morava

Olomouc

skala
Hits: 427

Olomouc je historické mesto ležiace na strednej Morave v Českej republike. Je šiestym najväčším mestom v Česku. Patrí medzi najstaršie v Českej republike. Jeho počiatky siahajú do obdobia Veľkej Moravy, keď bolo dôležitým centrom kresťanstva. V stredoveku sa mesto stalo významným obchodným a politickým centrom Moravy. Počas tridsaťročnej v 17. storočí bolo obsadené švédskymi vojskami, čo malo výrazný vplyv na jeho ďalší vývoj. Olomouc je sídlom jednej z najstarších univerzít v strednej Európe – Univerzity Palackého, založenej v roku 1573. Univerzita zohráva kľúčovú úlohu v akademickom a kultúrnom živote mesta. Mesto je tiež známe svojimi festivalmi, divadlami a hudobnými podujatiami, ktoré priťahujú návštevníkov z celého sveta. Historické centrum Olomouca je jedným z najväčších mestských pamiatkových rezervácií v Českej republike. Medzi najvýznamnejšie patrí stĺp Najsvätejšej Trojice, ktorý je zapísaný na zozname svetového dedičstva UNESCO. Tento monumentálny barokový stĺp je považovaný za najväčšie súsošie v strednej Európe. Ďalšou dominantou mesta je Olomoucký hrad s katedrálou svätého Václava. Katedrála je významným príkladom gotickej architektúry a jej veža je jednou z najvyšších v krajine. Mesto je tiež známe svojimi barokovými fontánami, ako sú Herkulova, Caesarova a Jupiterova fontána, ktoré zdobia hlavné (Marián Puček).

Názov mesta je odvodený od krstného mena Olomút, meno pôvodnej pôvodne znamenalo Olomotov dvorec resp. statok apod. Najstaršia zmienka je z roku 1055 a historické názvy sú: Olomuz, Olomuc, Olomucz. V roku 1573 bola založená jezuitská univerzita, dnes UPOL, prvá vysoká škola na Morave. V roku 1576 Filozofická fakulta. V Olomouci sa nachádza viacero palácov: Zdíkův palác, Edelmannův palác, Hauenschildův palác, Petrášův palác, Žerotínský palác, palác Podstatských z Prusinovic, Ditrichštejnský palác, Mayův palác, Salmův palác, Arcibiskupský palác. Nachádza sa tu katedrála svatého Václava, katedrální chrám svatého Gorazda, kostol svatého Mořice, kostel svatého Michala, bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku, Červený kostel (Wikipedia).

V roku 1237 tu žilo 16300 obyvateľov. Okolo 1475 cca 4500, 1505 – 9000, 1658 – 2500, 1740 – 6000, 1828 – 11 948, 1920 – 57 206. Nachádza sa tu množstvo kultúrnych inštitúcií: Moravské Olomouc, Moravská filharmonie, Divadlo na cucky, Divadlo hudby, Divadlo Tramtarie, Slovanský tyátr, Divadlo na Šantovce, Loutkové divadlo Kašpárkova říše (Wikipedia). spojené s Olomoucom: prírodovedec Gregor Mendel, básnik Petr Bezruč, futbalový tréner Karel Brückner, speváci Karel Kryl, Jaroslav Hutka, Karel Plíhal, bavič Petr Novotný, herec Jan Kanyza, muzikant Emil Viklický, scenárista, filmový historik Pavel Taussig, hokejisti Jiří Hudler, Jiří Dopita, automobilový závodník Aleš Loprais. (Wikipedia).

Olomouc je najväčšie mesto ležiace na rieke . Rozprestiera sa v Hornomoravskej nížine v nivnej oblasti tejto pri sútoku s Bystřicou a s Mlýnským potokom. Obklopuje ho úrodná Hané. Olomouc je vyhľadávaným miestom medzinárodných konferencií a festivalov. Napr. sa tu konáva Academia Film Olomouc – medzinárodný festival dokumentárnych filmov a videoprogramov. Divadelný festival Divadelní Flora, medzinárodná výstava záhradnictva a pestovania rastlín Flora Olomouc. Podzimní festival duchovní hudby, Beerfest, Flamenco festival (Wikipedia).

Olomouc ponúka množstvo parkov a záhrad, ktoré poskytujú priestor na oddych a rekreáciu. Medzi najobľúbenejšie patrí Smetanovy sady, Bezručovy sady a botanická záhrada Univerzity Palackého. Pre milovníkov zvierat je tu zoologická záhrada na Svatom Kopečku, ktorá je domovom pre viac ako 300 druhov zvierat. Je významným ekonomickým centrom regiónu s rozvinutým priemyslom, obchodom a službami. Mesto má dobré dopravné spojenie s ostatnými časťami Českej republiky, vrátane diaľnic a železničných tratí. Je mesto s bohatou históriou, kultúrnym dedičstvom a živou súčasnosťou. Jeho architektonické pamiatky, univerzitná tradícia a prírodné krásy ho robia atraktívnym miestom pre návštevníkov aj obyvateľov (Marián Puček).

Svatý Kopeček pri Olomouci je pútnickým miestom. Je aj mestskou časťou Olomouca, vzdialenou približne 5 km severovýchodne od centra mesta. Atraktívnym ho robí  predovšetkým monumentálna bazilika Navštívenia Panny Márie, ktorá je významným dielom barokovej architektúry. Pôvodne na jej mieste v roku 1633 stála malá kaplnka, ktorú inicioval olomoucký obchodník s vínom Jan Andrýsek (kudyznudy.cz). V roku 1669 sa začala výstavba súčasného kostola podľa návrhu cisárskeho architekta Giovanniho Pietra Tencallu (ricolomouc.cz). Kostol bol vysvätený v roku 1679 (regiontourist.cz). V roku 1995 pápež Ján Pavol II. povýšil kostol na baziliku minor (kudyznudy.cz). Interiér zdobia fresky od významných umelcov, ako je J. K. Handke. Hlavný oltár je dielom Baltassare Fontanu (svaty-kopecek.cz). Okrem duchovného významu ponúka Svatý Kopeček aj Zoologickú záhradu Olomouc, v ktorej sa chová viac ako 350 druhoch živočíchov (europepilgrime.eu).

Olomouc is a historic city located in central Moravia in the Czech Republic. It is the sixth-largest city in the country and one of its oldest. Its origins date back to the time of Great Moravia when it was an important center of Christianity. In the Middle Ages, Olomouc became a significant commercial and political hub of Moravia. During the Thirty Years‘ War in the 17th century, the city was occupied by Swedish troops, which significantly influenced its further development.

Olomouc is home to one of the oldest universities in Central Europe – Palacký University, founded in 1573. The university plays a key role in the city’s academic and cultural life. The city is also known for its festivals, theaters, and music events, attracting visitors from around the world. The historical center of Olomouc is one of the largest urban conservation areas in the Czech Republic. Among its most notable landmarks is the Holy Trinity Column, a UNESCO World Heritage Site. This monumental Baroque column is considered the largest sculptural group in Central Europe. Another prominent feature is the Olomouc Castle with the Cathedral of St. Wenceslas, an excellent example of Gothic architecture, with one of the tallest towers in the country.

Olomouc is also renowned for its Baroque fountains, such as the Hercules Fountain, Caesar’s Fountain, and Jupiter’s Fountain, which adorn the main squares (Marián Puček).

The city’s name originates from the first name Olomút, referring to the original settlement, which meant Olomút’s court or estate. The earliest written mention of the city is from 1055. Historical names include Olomuz, Olomuc, and Olomucz. In 1573, the Jesuit University, now Palacký University (UPOL), was founded, followed by the establishment of the Faculty of Philosophy in 1576. Olomouc features many palaces, including Zdík’s Palace, Edelmann Palace, Hauenschild Palace, Petráš Palace, Žerotín Palace, Podstatský Palace, Dietrichstein Palace, May Palace, Salm Palace, and the Archbishop’s Palace. Other significant landmarks include the Cathedral of St. Wenceslas, the Cathedral of St. Gorazd, St. Maurice’s Church, St. Michael’s Church, the Basilica of the Visitation of the Virgin Mary on Svatý Kopeček, and the Red Church (Wikipedia).

Svatý Kopeček (Holy Hill) near Olomouc is a pilgrimage site and a district of the city, located about 5 km northeast of the city center. Its main attraction is the monumental Basilica of the Visitation of the Virgin Mary, a significant Baroque architectural work. Originally, a small chapel stood on this site in 1633, initiated by Olomouc wine merchant Jan Andrýsek (kudyznudy.cz). In 1669, construction of the current church began based on a design by imperial architect Giovanni Pietro Tencalla (ricolomouc.cz). The church was consecrated in 1679 (regiontourist.cz) and elevated to the status of a minor basilica by Pope John Paul II in 1995 (kudyznudy.cz). The interior is adorned with frescoes by renowned artists such as J. K. Handke, and the main altar was crafted by Baltassare Fontana (svaty-kopecek.cz). In addition to its spiritual significance, Svatý Kopeček is home to the Olomouc , which houses over 350 animal species (europepilgrime.eu).

In 1237, Olomouc had a population of 16,300. Around 1475, it had about 4,500 inhabitants, rising to 9,000 by 1505, 2,500 in 1658, 6,000 in 1740, 11,948 in 1828, and 57,206 in 1920. The city hosts numerous cultural institutions, including the Moravian Theater Olomouc, Moravian Philharmonic Orchestra, Divadlo na cucky, Divadlo hudby, Divadlo Tramtarie, Slovanský Tyátr, Divadlo na Šantovce, and the puppet theater Kašpárkova říše (Wikipedia).

Notable figures connected to Olomouc include the naturalist Gregor Mendel, poet Petr Bezruč, football coach Karel Brückner, singers Karel Kryl, Jaroslav Hutka, and Karel Plíhal, entertainer Petr Novotný, actor Jan Kanyza, musician Emil Viklický, screenwriter and film historian Pavel Taussig, hockey players Jiří Hudler and Jiří Dopita, and race car driver Aleš Loprais (Wikipedia).

Olomouc, the largest city on the Morava River, is situated in the Upper Morava Valley, where the river merges with the Bystřice and Mlýnský Potok streams. It is surrounded by the fertile landscape of Haná. Olomouc is a sought-after destination for international conferences and festivals. Events include the Academia Film Olomouc, an international festival of documentary films and video programs; the theater festival Divadelní Flora; the international horticultural exhibition Flora Olomouc; the Autumn Festival of Sacred Music, Beerfest, and the Flamenco Festival (Wikipedia).

Olomouc offers numerous parks and gardens for relaxation and recreation. Popular spots include Smetana Gardens, Bezruč Gardens, and the botanical garden of Palacký University. For animal lovers, the Olomouc Zoo on Svatý Kopeček is home to over 300 animal species. The city is a significant economic center in the region, with a developed industry, commerce, and services. It has excellent transport connections to other parts of the Czech Republic, including highways and railways. With its rich history, cultural heritage, and vibrant present, Olomouc is an attractive destination for visitors and residents alike (Marián Puček).

Olomouc je historické město ležící na střední Moravě v České republice. Je šestým největším městem v zemi a zároveň patří mezi nejstarší. Jeho počátky sahají do období Velké Moravy, kdy bylo důležitým centrem křesťanství. Ve středověku se Olomouc stala významným obchodním a politickým centrem Moravy. Během třicetileté války v 17. století bylo město obsazeno švédskými vojsky, což mělo výrazný dopad na jeho další vývoj.

Olomouc je sídlem jedné z nejstarších univerzit ve střední Evropě – Univerzity Palackého, založené v roce 1573. Univerzita hraje klíčovou roli v akademickém a kulturním životě města. Město je známé svými , divadly a hudebními událostmi, které přitahují návštěvníky z celého světa. Historické centrum Olomouce patří k největším městským památkovým rezervacím v České republice. Mezi nejvýznamnější památky patří sloup Nejsvětější Trojice, který je zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Tento monumentální barokní sloup je považován za největší sousoší ve střední Evropě. Další dominantou města je Olomoucký hrad s katedrálou svatého Václava, která je významným příkladem gotické architektury. Její věž patří mezi nejvyšší v zemi.

Olomouc je také proslulá svými barokními kašnami, jako jsou Herkulova, Caesarova a Jupiterova kašna, které zdobí hlavní náměstí (Marián Puček).

Název města pochází z křestního jména Olomút, které označovalo původní osadu, a znamenalo Olomútův dvorec či statek. Nejstarší písemná zmínka o městě pochází z roku 1055. Historické názvy zahrnují Olomuz, Olomuc a Olomucz. V roce 1573 byla založena jezuitská univerzita, dnes Univerzita Palackého (UPOL), a v roce 1576 filozofická fakulta. Olomouc má mnoho paláců, například Zdíkův palác, Edelmannův palác, Hauenschildův palác, Petrášův palác, Žerotínský palác, palác Podstatských z Prusinovic, Dietrichštejnský palác, Mayův palác, Salmův palác a Arcibiskupský palác. Mezi další významné památky patří katedrála svatého Václava, katedrální chrám svatého Gorazda, kostel svatého Mořice, kostel svatého Michala, bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku a Červený kostel (Wikipedia).

Svatý Kopeček u Olomouce je poutním místem a zároveň městskou částí, vzdálenou přibližně 5 km severovýchodně od centra města. Jeho hlavním lákadlem je monumentální bazilika Navštívení Panny Marie, významné dílo barokní architektury. Původně zde v roce 1633 stála malá kaplička, kterou inicioval olomoucký obchodník s vínem Jan Andrýsek (kudyznudy.cz). V roce 1669 byla zahájena výstavba současného kostela podle návrhu císařského architekta Giovanniho Pietra Tencally (ricolomouc.cz). Kostel byl vysvěcen v roce 1679 (regiontourist.cz) a v roce 1995 byl papežem Janem Pavlem II. povýšen na baziliku minor (kudyznudy.cz). Interiér zdobí fresky od významných umělců, jako je J. K. Handke, a hlavní oltář je dílem Baltassara Fontany (svaty-kopecek.cz). Kromě duchovního významu se na Svatém Kopečku nachází také Zoologická zahrada Olomouc, která chová přes 350 druhů zvířat (europepilgrime.eu).

V roce 1237 měla Olomouc 16 300 obyvatel. Kolem roku 1475 zhruba 4 500, v roce 1505 již 9 000, v roce 1658 jen 2 500, v roce 1740 pak 6 000, v roce 1828 11 948 a v roce 1920 už 57 206. Město je domovem mnoha kulturních institucí, jako jsou Moravské divadlo Olomouc, Moravská filharmonie, Divadlo na cucky, Divadlo hudby, Divadlo Tramtarie, Slovanský tyátr, Divadlo na Šantovce a loutkové divadlo Kašpárkova říše (Wikipedia).

K významným osobnostem spojeným s Olomoucí patří přírodovědec Gregor Mendel, básník Petr Bezruč, fotbalový trenér Karel Brückner, zpěváci Karel Kryl, Jaroslav Hutka a Karel Plíhal, bavič Petr Novotný, herec Jan Kanyza, muzikant Emil Viklický, scenárista a filmový historik Pavel Taussig, hokejisté Jiří Hudler a Jiří Dopita a automobilový závodník Aleš Loprais (Wikipedia).

Olomouc je největší město ležící na řece Moravě. Rozkládá se v Hornomoravském úvalu, v nivní oblasti této řeky u soutoku s Bystřicí a Mlýnským potokem. Obklopuje ji úrodná krajina Hané. Olomouc je vyhledávaným místem pro mezinárodní konference a festivaly, například Academia Film Olomouc – mezinárodní festival dokumentárních filmů a videoprogramů, divadelní festival Divadelní Flora, mezinárodní výstava zahradnictví Flora Olomouc, Podzimní festival duchovní hudby, Beerfest a Flamenco festival (Wikipedia).

Olomouc nabízí mnoho parků a zahrad, které poskytují prostor k odpočinku a rekreaci. Mezi nejoblíbenější patří Smetanovy sady, Bezručovy sady a botanická zahrada Univerzity Palackého. Pro milovníky zvířat je zde zoologická zahrada na Svatém Kopečku, která je domovem pro více než 300 druhů zvířat. Město je významným ekonomickým centrem regionu s rozvinutým průmyslem, obchodem a službami. Má výborné dopravní spojení s ostatními částmi České republiky, včetně dálnic a železnic. Olomouc je město s bohatou historií, kulturním dědictvím a živou současností. Jeho architektonické památky, univerzitní tradice a přírodní krásy z něj činí atraktivní místo jak pro návštěvníky, tak pro obyvatele (Marián Puček).

Krajina, Zahraničie, Objekty, predmety a priestory, Obce, Moravské obce, Umenie, Zámky, Česko, Južná Morava, Stavby, Fotografie

Milotice – perla juhovýchodnej Moravy

skala
Hits: 423

Milotice sú obec nachádzajúca sa v okrese Hodonín v Juhomoravskom kraji, približne 6 km južne od mesta Kyjov. S počtom obyvateľov okolo 1 900 (Wikipedia) a rozlohou 12,7 km² (milotice.cz) predstavujú významné kultúrne a historické centrum regiónu. Prvá písomná zmienka o Miloticiach pochádza z roku 1341, keď sa spomína miestny farár Heřman vo svojom misáli. V roku 1360 vlastnili tunajšiu pevnosť bratia Zdeněk a Čeněk z Ronova. Počas husitských vojen v 15. storočí boli Milotice významným strediskom husitov. V priebehu storočí obec často menila svojich majiteľov, medzi ktorých patrili páni z Kravař, z Ojnic, Zástřizlové či Žerotínovci. V druhej polovici 16. storočia bola pôvodná gotická pevnosť prestavaná na renesančný zámok. V 17. a 18. storočí prešiel zámok barokovou prestavbou, ktorá mu dala súčasnú podobu. Poslednými súkromnými vlastníkmi zámku bol rod Seilern-Aspang, ktorým bol majetok skonfiškovaný po druhej svetovej vojne. Zámok bol verejnosti sprístupnený už v roku 1948. Dominantou je barokový zámok Milotice, často nazývaný „Perla juhovýchodnej Moravy“. Zámok je unikátne zachovaným komplexom barokových stavieb a záhradnej architektúry. Návštevníci môžu obdivovať reprezentačné sály, ktoré ponúkajú pohľad do životného štýlu a každodennosti posledného majiteľa JUDr. Ladislava Seilerna a jeho v prvej polovici 20. storočia (zamek-milotice.cz). Okolie zámku tvorí francúzska záhrada s fontánami a letohrádkom, ktorá prechádza do anglického parku. Zámok je tiež obľúbeným miestom pre filmárov, natáčali sa tu filmy ako „Za humny je drak“ či „Žabí princ“ (cestujzamenej.sk).

Ďalšou zaujímavosťou Milotíc je areál vinných pivníc Šidleny, ktorý má vinársku tradíciu doloženú už na konci 17. storočia. Areál je miestom konania pravidelných podujatí, ako sú Národopisný festival kyjovského Dolňácka, Burčákový pochod či Martinské a Cyrilometodějské Šidleny. V obci pôsobí množstvo spolkov a organizácií, ktoré udržiavajú miestne a zvyky. Do dnešných dní sa tu dochovali bohato zdobené juhokyjovské kroje, ktorých krásu môžu návštevníci obdivovať napríklad na novembrových Slováckych hodoch s vencom (milotice.cz). Názov obce je odvodený od majiteľky – Miloty. Západne od obce existovala zaniknutá obec Jiříkovice. Rodáci a spojené s Miloticami: cyklista Jan Bárta, spisovateľ a humorista Evžen Boček (Wikipedia). Milotice do mikroregiónu Nový Dvůr. Tvorí ho šesť vinárskych obcí: Milotice, Skoronice, Ratíškovice, Svatobořice-Mistřín, Vacenovice a Vlkoš. Pomenovanie pochádza z histórie, zo začiatku 17. storočia a viaže sa ku milotickému panstvu, ku ktorému patrili vyššie uvedené obce okrem Ratíškovic. 

Milotice is a municipality located in the Hodonín District of the South Moravian Region, approximately 6 km south of the town of Kyjov. With a population of around 1,900 (Wikipedia) and an area of 12.7 km² (milotice.cz), it represents a significant cultural and historical center of the region. The first written mention of Milotice dates back to 1341 when the local priest Heřman is mentioned in his missal. In 1360, the local fortress was owned by the brothers Zdeněk and Čeněk of Ronov. During the Hussite Wars in the 15th century, Milotice was an important Hussite center. Over the centuries, the municipality frequently changed owners, including the Lords of Kravaře, Ojnice, Zástřizlové, and Žerotín. In the second half of the 16th century, the original Gothic fortress was rebuilt into a Renaissance chateau. In the 17th and 18th centuries, the chateau underwent Baroque renovations, giving it its current appearance. The last private owners of the chateau were the Seilern-Aspang family, whose property was confiscated after World War II. The chateau was opened to the public in 1948. The dominant feature of the municipality is the Baroque Milotice Chateau, often referred to as the „Pearl of Southeastern Moravia.“ The chateau is a uniquely preserved complex of Baroque buildings and garden architecture. Visitors can admire the representative halls, which offer a glimpse into the lifestyle and daily life of the last owner, JUDr. Ladislav Seilern, and his family in the first half of the 20th century (zamek-milotice.cz). The surroundings of the chateau include a French garden with fountains and a summer house, which transitions into an English park. The chateau is also a popular filming location for movies such as „Za humny je drak“ and „Žabí princ“ (cestujzamenej.sk).

Another attraction of Milotice is the Šidleny wine cellars area, which has a winemaking tradition documented as early as the late 17th century. The area hosts regular events such as the Ethnographic Festival of Kyjovské Dolňácko, the Burčák March, and Martinské and Cyrilometodějské Šidleny. The village is home to numerous associations and organizations that maintain local traditions and customs. To this day, richly decorated Kyjov folk costumes have been preserved, and visitors can admire their beauty during the November Slovácké Hody festival with a wreath (milotice.cz). The name of the municipality is derived from the original owner of the settlement, Milota. To the west of the village, the now-defunct village of Jiříkovice once existed. Notable natives and personalities associated with Milotice include cyclist Jan Bárta and writer and humorist Evžen Boček (Wikipedia). Milotice belongs to the microregion of Nový Dvůr. It consists of six wine-making villages: Milotice, Skoronice, Ratíškovice, Svatobořice-Mistřín, Vacenovice, and Vlkoš. The name originates from history, dating back to the early 17th century, and is associated with the Milotice estate, which included the above-mentioned villages except for Ratíškovice.

Milotice ist eine Gemeinde im Bezirk Hodonín in der Südmährischen Region, etwa 6 km südlich der Stadt Kyjov gelegen. Mit einer Bevölkerung von etwa 1.900 (Wikipedia) und einer Fläche von 12,7 km² (milotice.cz) stellt sie ein bedeutendes kulturelles und historisches Zentrum der Region dar. Die erste schriftliche Erwähnung von Milotice stammt aus dem Jahr 1341, als der örtliche Pfarrer Heřman in seinem Messbuch erwähnt wird. Im Jahr 1360 befand sich die örtliche Festung im Besitz der Brüder Zdeněk und Čeněk von Ronov. Während der Hussitenkriege im 15. Jahrhundert war Milotice ein wichtiges Zentrum der Hussiten. Im Laufe der Jahrhunderte wechselte die Gemeinde häufig ihre Besitzer, darunter die Herren von Kravaře, Ojnice, Zástřizlové und Žerotín. In der zweiten Hälfte des 16. Jahrhunderts wurde die ursprüngliche gotische Festung in ein Renaissanceschloss umgebaut. Im 17. und 18. Jahrhundert erfuhr das Schloss barocke Umbauten, die ihm sein heutiges Aussehen verliehen. Die letzten privaten Eigentümer des Schlosses waren die Familie Seilern-Aspang, deren Besitz nach dem Zweiten Weltkrieg konfisziert wurde. Das Schloss wurde 1948 der Öffentlichkeit zugänglich gemacht. Die dominierende Sehenswürdigkeit der Gemeinde ist das Barockschloss Milotice, oft als „Perle Südostmährens“ bezeichnet. Das Schloss ist ein einzigartig erhaltenes Ensemble barocker Gebäude und Gartenarchitektur. Besucher können die Repräsentationsräume bewundern, die Einblicke in den Lebensstil und den Alltag des letzten Eigentümers, Dr. Ladislav Seilern, und seiner Familie in der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts bieten (zamek-milotice.cz). Die Umgebung des Schlosses umfasst einen französischen Garten mit Springbrunnen und ein Lusthaus, das in einen englischen Park übergeht. Das Schloss ist auch ein beliebter Drehort für Filme wie „Za humny je drak“ und „Žabí princ“ (cestujzamenej.sk).

Eine weitere Attraktion von Milotice ist das Areal der Weinkeller Šidleny, das eine Weinbautradition hat, die bis ins späte 17. Jahrhundert zurückreicht. Das Areal ist Schauplatz regelmäßiger Veranstaltungen wie dem Ethnografischen Festival des Kyjovské Dolňácko, dem Burčák-Marsch und den Martins- und Cyrill-und-Methodius-Šidleny. In der Gemeinde sind zahlreiche Vereine und Organisationen tätig, die lokale Traditionen und Bräuche pflegen. Bis heute sind reich verzierte Kyjover Trachten erhalten geblieben, deren Schönheit Besucher beispielsweise beim Novemberfestival Slovácké Hody mit Kranz bewundern können (milotice.cz). Der Name der Gemeinde leitet sich von der ursprünglichen Besitzerin der Siedlung, Milota, ab. Westlich des Dorfes existierte einst das heute verschwundene Dorf Jiříkovice. Zu den bedeutenden Persönlichkeiten aus Milotice gehören der Radfahrer Jan Bárta und der Schriftsteller und Humorist Evžen Boček (Wikipedia). Milotice gehört zur Mikroregion Nový Dvůr. Sie besteht aus sechs Weinbaudörfern: Milotice, Skoronice, Ratíškovice, Svatobořice-Mistřín, Vacenovice und Vlkoš. Der Name stammt aus der Geschichte, vom Anfang des 17. Jahrhunderts, und bezieht sich auf das Gut Milotice, zu dem die oben genannten Dörfer außer Ratíškovice gehörten.

Milotice jsou obec nacházející se v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, přibližně 6 km jižně od města Kyjov. S počtem obyvatel okolo 1 900 (Wikipedia) a rozlohou 12,7 km² (milotice.cz) představují významné kulturní a historické centrum regionu. První písemná zmínka o Miloticích pochází z roku 1341, kdy je zmiňován místní farář Heřman ve svém misálu. V roce 1360 vlastnili zdejší tvrz bratři Zdeněk a Čeněk z Ronova. Během husitských válek v 15. století byly Milotice významným střediskem husitů. V průběhu staletí obec často měnila své majitele, mezi které patřili páni z Kravař, z Ojnic, Zástřizlové či Žerotínové. V druhé polovině 16. století byla původní gotická tvrz přestavěna na renesanční zámek. V 17. a 18. století prošel zámek barokní přestavbou, která mu dala současnou podobu. Posledními soukromými vlastníky zámku byl rod Seilern-Aspang, kterým byl majetek zkonfiskován po druhé světové válce. Zámek byl veřejnosti zpřístupněn již v roce 1948. Dominantou obce je barokní zámek Milotice, často nazývaný „Perla jihovýchodní Moravy“. Zámek je unikátně zachovalým komplexem barokních staveb a zahradní architektury. Návštěvníci mohou obdivovat reprezentační sály, které nabízejí pohled do životního stylu a každodennosti posledního majitele JUDr. Ladislava Seilerna a jeho rodiny v první polovině 20. století (zamek-milotice.cz). Okolí zámku tvoří francouzská zahrada s fontánami a letohrádkem, která přechází do anglického parku. Zámek je také oblíbeným místem pro filmaře, natáčely se zde filmy jako „Za humny je drak“ či „Žabí princ“ (cestujzamenej.cz).

Další zajímavostí Milotic je areál vinných sklepů Šidleny, který má vinařskou tradici doloženou již na konci 17. století. Areál je místem konání pravidelných akcí, jako jsou Národopisný festival kyjovského Dolňácka, Burčákový pochod či Martinské a Cyrilometodějské Šidleny. V obci působí množství spolků a organizací, které udržují místní tradice a zvyky. Do dnešních dnů se zde dochovaly bohatě zdobené jihokyjovské kroje, jejichž krásu mohou návštěvníci obdivovat například na listopadových Slováckých hodech s věncem (milotice.cz). Název obce je odvozen od majitelky osady – Miloty. Západně od obce existovala zaniklá obec Jiříkovice. Rodáci a osobnosti spojené s Miloticemi: cyklista Jan Bárta, spisovatel a humorista Evžen Boček (Wikipedia). Milotice patří do mikroregionu Nový Dvůr. Ten tvoří šest vinařských obcí: Milotice, Skoronice, Ratíškovice, Svatobořice-Mistřín, Vacenovice a Vlkoš. Název pochází z historie, z počátku 17. století, a váže se k milotickému panství, ke kterému patřily výše uvedené obce kromě Ratíškovic.