2016, 2016-2020, Časová línia, Česko, Krajina, Mestá, Mestá, Moravské, Severná Morava, Typ krajiny, Zahraničie

Vizovice – mesto slivovice

skala
Hits: 240

Vizo­vi­ce sa nachá­dza­jú 14 km východ­ne od Zlí­na v pod­ho­rí Vizo­vic­kých vrchov, na súto­ku Luto­nín­ky a Bra­tře­jov­ky. Žije tu 4800 oby­va­te­ľov. Nemec­ký názov je Wiso­witz. Má dve čas­ti: Vizo­vi­ce a Chras­těšov. His­to­ric­ké jad­ro je pamiat­ko­vou zónou. Domi­nan­tou je baro­ko­vý zámok, nachá­dza­jú sa tu dve tro­j­u­hol­ní­ko­vé námes­tia, kos­tol svä­té­ho Vavřin­ca z roku 1792. Názov mes­ta je odvo­de­ný od krst­né­ho mena Viz, čo bol variant mena Vid. Osa­da Vizo­vi­ce bola zalo­že­ná pred rokom 864 (mes​to​vi​zo​vi​ce​.cz). Vte­dy si Slo­va­nia sta­va­li opev­ne­né hra­dis­ká. Sta­re­ši­na (vla­dy­ka) Viza (Vizov) tu mal pod­ľa tere­zí­án­ske­ho kata­stra z roku 1754 na poli v Hodi­šo­ve (Josef Čiž­mář). Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1261. Mest­ské výsa­dy zís­ka­li v roku 1570 (mes​to​vi​zo​vi​ce​.cz). Vizo­vi­ce sú mes­tom s tra­dí­ci­ou pále­nia sli­vo­vi­ce (Wiki­pe­dia CZ). V 13. sto­ro­čí tu bol vybu­do­va­ný kláš­tor Smil­he­im. Ku nemu pat­ri­li osa­dy: Chras­te­šov, Luto­ni­na, Drno­vi­ce, Vyso­ká Lho­ta (dnes Vyso­ké Pole), Halu­zi­ce, Zmi­lo­ňov, dedi­ny: Lič (dnes buď Lideč­ko, ale­bo Louč­ka) a Šanov, čas­ti obcí: Zád­ve­ři­ce, Žele­cho­vi­ce, Slop­né, Niv­ni­ce. Kláš­tor osi­rel v roku 1484. Uja­li sa ho v roku 1493 páni z Kun­štá­tu. Boček z Kun­štá­tu dal kláš­tor opra­viť (Josef Čiž­mář).

Rodá­ci: herec, komik Bolek Polív­ka (mes​to​vi​zo​vi​ce​.cz). Vo Vizo­vi­ciach sa koná už desiat­ky rokov fes­ti­val Vizo­vic­ké Trn­kob­ra­ní. Je naj­výz­nam­nej­šou kul­túr­nou uda­los­ťou v Zlín­skom kra­ji. Tra­dič­nou súčas­ťou je súťaž v jede­ní sliv­ko­vých gulí (vizo​vic​ke​tr​n​kob​ra​ni​.cz). Koná sa tu aj folk­o­vý fes­ti­val Valaš­ský frgál, kto­rý poria­da hudob­ná sku­pi­na Fle­ret. Ďal­ší­mi kul­túr­ny­mi akci­ami sú: Roc­ko­vý fes­ti­val Mas­ters of Rock, Vizo­vic­ké kul­túr­ne leto (Wiki­pe­dia CZ).

Vizo­vi­ce is loca­ted 14 kilo­me­ters east of Zlín in the foot­hills of the Vizo­vic­ké vrchy (Vizo­vi­ce Hills), at the con­flu­en­ce of the Luto­nín­ka and Bra­tře­jov­ka rivers. It has a popu­la­ti­on of 4,800 inha­bi­tants. The Ger­man name is Wiso­witz. It con­sists of two parts: Vizo­vi­ce and Chras­těšov. The his­to­ric cen­ter is a monu­ment zone. The domi­nant fea­tu­re is the Baro­que cast­le, and the­re are two trian­gu­lar squ­ares and the Church of St. Lawren­ce from 1792. The name of the town is deri­ved from the bap­tis­mal name Viz, which was a variant of the name Vid. The sett­le­ment of Vizo­vi­ce was foun­ded befo­re 864 AD (mes​to​vi​zo​vi​ce​.cz). At that time, the Slavs built for­ti­fied sett­le­ments. The elder (chief­tain) Viza (Vizov) had fields in Hodi­šov accor­ding to the The­re­sian Cadas­tre of 1754 (Josef Čiž­mář). The first writ­ten men­ti­on is from 1261. The town rece­i­ved its town pri­vi­le­ges in 1570 (mes​to​vi​zo​vi​ce​.cz). Vizo­vi­ce is a town with a tra­di­ti­on of plum bran­dy dis­til­la­ti­on (Wiki­pe­dia CZ). In the 13th cen­tu­ry, the Smil­he­im monas­te­ry was built here. Its esta­tes inc­lu­ded the sett­le­ments of Chras­te­šov, Luto­ni­na, Drno­vi­ce, Vyso­ká Lho­ta (now Vyso­ké Pole), Halu­zi­ce, Zmi­lo­ňov, the vil­la­ges of Lič (now eit­her Lideč­ko or Louč­ka) and Šanov, and parts of the muni­ci­pa­li­ties Zád­ve­ři­ce, Žele­cho­vi­ce, Slop­né, and Niv­ni­ce. The monas­te­ry beca­me orp­ha­ned in 1484. It was taken over by the lords of Kun­štát in 1493. Boček of Kun­štát had the monas­te­ry repai­red (Josef Čižmář).

Notab­le nati­ves inc­lu­de actor and come­dian Bolek Polív­ka (mes​to​vi​zo​vi​ce​.cz). The Vizo­vic­ké Trn­kob­ra­ní fes­ti­val has been held in Vizo­vi­ce for deca­des. It is the most sig­ni­fi­cant cul­tu­ral event in the Zlín Regi­on. A tra­di­ti­onal part of the fes­ti­val is a plum dum­pling eating con­test (vizo​vic​ke​tr​n​kob​ra​ni​.cz). The Valaš­ský frgál folk fes­ti­val, orga­ni­zed by the music group Fle­ret, also takes pla­ce here. Other cul­tu­ral events inc­lu­de the Mas­ters of Rock rock fes­ti­val and Vizo­vi­ce Cul­tu­ral Sum­mer (Wiki­pe­dia CZ).

Vizo­vi­ce se nachá­ze­jí 14 km východ­ně od Zlí­na v pod­hůří Vizo­vic­kých vrchů, na sou­to­ku Luto­nín­ky a Bra­tře­jov­ky. Žije zde 4800 oby­va­tel. Němec­ký název je Wiso­witz. Má dvě čás­ti: Vizo­vi­ce a Chras­těšov. His­to­ric­ké jád­ro je památ­ko­vou zónou. Domi­nan­tou je barok­ní zámek, nachá­ze­jí se zde dvě tro­j­ú­hel­ní­ko­vá náměs­tí, kos­tel sva­té­ho Vavřin­ce z roku 1792. Název měs­ta je odvo­zen od křest­ní­ho jmé­na Viz, což byla varian­ta jmé­na Vid. Osa­da Vizo­vi­ce byla zalo­že­na před rokem 864 (mes​to​vi​zo​vi​ce​.cz). Teh­dy si Slo­va­né sta­věli opev­něná hra­diš­tě. Sta­ros­ta (vla­di­ka) Viza (Vizov) zde měl pod­le tere­zián­ské­ho kata­stru z roku 1754 pole v Hodi­šo­vě (Josef Čiž­mář). Prv­ní písem­ná zmín­ka je z roku 1261. Měst­ská prá­va zís­ka­li v roce 1570 (mes​to​vi​zo​vi​ce​.cz). Vizo­vi­ce jsou měs­tem s tra­di­cí pále­ní sli­vo­vi­ce (Wiki­pe­dia CZ). Ve 13. sto­le­tí zde byl posta­ven kláš­ter Smil­he­im. K němu patři­ly osa­dy: Chras­te­šov, Luto­ni­na, Drno­vi­ce, Vyso­ká Lho­ta (dnes Vyso­ké Pole), Halu­zi­ce, Zmi­lo­ňov, ves­ni­ce: Lič (dnes buď Lideč­ko, nebo Louč­ka) a Šanov, čás­ti obcí: Zád­ve­ři­ce, Žele­cho­vi­ce, Slop­né, Niv­ni­ce. Kláš­ter osi­řel v roce 1484. Ujal se ho v roce 1493 pán z Kun­štá­tu. Boček z Kun­štá­tu dal kláš­ter opra­vit (Josef Čižmář).

Rodá­ci: herec, komik Bolek Polív­ka (mes​to​vi​zo​vi​ce​.cz). Ve Vizo­vi­cích se koná již desít­ky let fes­ti­val Vizo­vic­ké Trn­kob­ra­ní. Je nej­výz­nam­něj­ší kul­tur­ní udá­los­tí ve Zlín­ském kra­ji. Tra­dič­ní sou­čás­tí je sou­těž v jíd­le šves­tko­vých kned­lí­ků (vizo​vic​ke​tr​n​kob​ra​ni​.cz). Koná se zde také folk­lór­ní fes­ti­val Valaš­ský frgál, kte­rý pořá­dá hudeb­ní sku­pi­na Fle­ret. Dal­ší­mi kul­tur­ní­mi akce­mi jsou: Roc­ko­vý fes­ti­val Mas­ters of Rock, Vizo­vic­ké kul­tur­ní léto (Wiki­pe­dia CZ).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2016, 2016-2020, Časová línia, Česko, Krajina, Mlyny, Moravské, Neživé, Obce, Severná Morava, Stavby, Technika, Zahraničie

Štípa – obec s najmenším veterným mlynom v Českej republike

skala
Hits: 336

Ští­pa je miest­na časť Zlí­na. Pôvod­ne to bola obec ležia­ca 6 km seve­ro­vý­chod­ne od Zlí­na sme­rom na Fryš­ták vo Vizo­vic­kých vrchoch. Meno pochá­dza z muž­ské­ho krst­né­ho mena Ščí­pa, kto­ré je od slo­va ščí­pa­ti – ští­pat. Prvá písom­ná zmien­ka je z roku 1391 a via­že sa na hrad Lukov. Nachá­dza sa tu pút­nic­ký chrám Naro­de­nia Pan­ny Márie s býva­lým kar­tu­zián­ským kláš­to­rom (Wiki­pe­dia CZ). Výstav­ba chrá­mu bola umož­ne­ná vďa­ka mece­náš­stvu pani Luk­ré­cie Neke­šo­vej, maji­teľ­ky lukov­ské­ho pan­stva, man­žel­ky Albrech­ta z Valdš­tej­na, voj­vo­du frýd­lant­ské­ho (ado​.cz). 

Veter­ný mlyn pri obci bol vybu­do­va­ný v rokoch 1858 až 1860 sta­rou­sad­lí­kom Kris­tiá­nom Ková­řom. Mlyn fun­go­val ešte počas 2. sve­to­vej voj­ny. Dnes je to kul­túr­na a tech­nic­ká pamiat­ka (Wiki­pe­dia CZ), je aj zapí­sa­ný do Ústred­né­ho zozna­mu kul­túr­nych pamia­tok ČR. Leží v nad­mor­skej výš­ke 340 met­rov v čas­ti nazý­va­nej Pod Vět­rá­kem na juž­nom úpä­tí Hos­týn­skych vrchov. Hovo­rí sa mu aj Ková­řův vět­rák. Po roku 1945 mlel mlyn len prí­le­ži­tost­ne, v 50-​tych rokoch dom­lel. Mlyn postup­ne chát­ral, ale bol prie­bež­ne opra­vo­va­ný. V roku 1989 bol vrá­te­ný poto­mo­kom posled­né­ho mly­ná­ra Rudol­fa Ková­řa. Kríd­la mly­na majú prie­mer 10 met­rov, plo­cha lopat­ky je 5.6 m2. Vyso­ký je 8.5 met­ra (Wiki­pe­dia CZ). Je naj­men­ším mly­nom holand­ské­ho typu v ČR. Je jedi­nou stav­bou toh­to dru­hu na Zlín­sku (Sas­kia Mišo­vá). Výni­moč­nou kon­štruk­ci­ou je mecha­niz­mus otá­ča­nia stre­chy, kto­rá sa otá­ča pomo­cou sli­ma­čie­ho pre­vo­du (pove​tr​nik​.cz).

Ští­pa is a dis­trict of Zlín. Ori­gi­nal­ly, it was a vil­la­ge loca­ted 6 km nort­he­ast of Zlín towards Fryš­ták in the Vizo­vi­ce Hills. The name comes from the male given name Ščí­pa, deri­ved from the word ​“ščí­pa­ti” mea­ning ​“to split.” The first writ­ten men­ti­on dates back to 1391 and is rela­ted to Lukov Cast­le. The­re is a pilg­ri­ma­ge church of the Nati­vi­ty of the Vir­gin Mary with a for­mer Cart­hu­sian monas­te­ry loca­ted here (Wiki­pe­dia CZ). The cons­truc­ti­on of the church was made possib­le thanks to the pat­ro­na­ge of Mrs. Luk­ré­cia Neke­šo­vá, the owner of the Lukov esta­te, wife of Albrecht of Valdš­tejn, the Duke of Frýd­lant (ado​.cz).

The wind­mill near the vil­la­ge was built bet­we­en 1858 and 1860 by the long­ti­me resi­dent Kris­tián Kovář. The mill ope­ra­ted even during World War II. Today, it is a cul­tu­ral and tech­ni­cal monu­ment (Wiki­pe­dia CZ) and is also lis­ted in the Cen­tral List of Cul­tu­ral Monu­ments of the Czech Repub­lic. It is loca­ted at an alti­tu­de of 340 meters in a part cal­led Pod Vět­rá­kem on the sout­hern foot­hills of the Hos­týn Hills. It is also kno­wn as Ková­řův vět­rák. After 1945, the mill only occa­si­onal­ly ground grain, and in the 1950s, it cea­sed ope­ra­ti­on. The mill gra­du­al­ly dete­ri­ora­ted but was con­ti­nu­ous­ly repai­red. In 1989, it was retur­ned to the des­cen­dants of the last mil­ler, Rudolf Kovář. The mil­l’s wings have a dia­me­ter of 10 meters, and the bla­de area is 5.6 m². It is 8.5 meters high (Wiki­pe­dia CZ). It is the smal­lest Dutch-​type mill in the Czech Repub­lic and the only one of its kind in the Zlín regi­on (Sas­kia Mišo­vá). A remar­kab­le fea­tu­re is the mecha­nism for rota­ting the roof, which rota­tes using a worm gear (pove​tr​nik​.cz).

Ští­pa je míst­ní čás­tí Zlí­na. Původ­ně to byla obec leží­cí 6 km seve­ro­vý­chod­ně od Zlí­na směrem na Fryš­ták ve Vizo­vic­kých vrších. Jmé­no pochá­zí z muž­ské­ho křest­ní­ho jmé­na Ščí­pa, kte­ré je od slo­va ščí­pa­ti – ští­pat. Prv­ní písem­ná zmín­ka je z roku 1391 a váže se na hrad Lukov. Nachá­zí se tu pout­ní chrám Naro­ze­ní Pan­ny Marie s býva­lým kar­tu­zián­ským klášterem.

Větr­ný mlýn v obci byl posta­ven v letech 1858 až 1860 sta­rou­sed­lí­kem Kris­tiá­nem Ková­řem. Mlýn fun­go­val ješ­tě během 2. světo­vé vál­ky. Dnes je to kul­tur­ní a tech­nic­ká památ­ka, je i zapsán do Ústřed­ní­ho sez­na­mu kul­tur­ních pamá­tek ČR. Leží v nad­mo­řs­ké výš­ce 340 met­rů v čás­ti nazý­va­né Pod Vět­rá­kem na již­ním úpa­tí Hos­týn­ských vrchů. Hovo­ří se mu také Ková­řův vět­rák. Po roce 1945 mlýn mlel jen pří­le­ži­tost­ně, v 50. letech doslou­žil. Mlýn postup­ně chát­ral, ale byl průběž­ně opra­vo­ván. V roce 1989 byl vrá­cen potom­kům posled­ní­ho mly­ná­ře Rudol­fa Ková­ře. Kříd­la mlý­na mají průměr 10 met­rů, plo­cha lopat­ky je 5,6 m². Vyso­ký je 8,5 met­ra. Je nej­men­ším mlý­nem holand­ské­ho typu v ČR a jedi­nou stav­bou toho­to dru­hu na Zlín­sku. Výji­meč­nou kons­truk­cí je mecha­nis­mus otá­če­ní stře­chy, kte­rá se otá­čí pomo­cí šne­ko­vé­ho převodu.

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post