Krajina, Zahraničie, Obce, Príroda, Moravské obce, Skaly, Česko, Severná Morava, Biotopy, Fotografie

Lidečko

skala
Hits: 318

Lidečko je obec nachádzajúca sa v údolí Senice, približne 16 km južne od Vsetína, v regióne Valašsko na východe Českej republiky. Obec je obklopená krásnou prírodou, ktorá ponúka množstvo príležitostí pre turistiku a rekreáciu. Prvá písomná zmienka o Lidečku pochádza z roku 1424, keď kráľ Žigmund Luxemburský odovzdal brumovské panstvo, vrátane Lidečka, do záložného držania Miroslavovi z Cimburku. Počas svojej histórie obec čelila viacerým nájazdom a pohromám. V roku 1663 utrpela pri vpáde Tatárov, ktorí údajne zajali a zabili 234 obyvateľov. Následne bola postihnutá tureckými vpádmi v roku 1683 a útokmi Kurucov v roku 1707, pri ktorých zahynulo 12 ľudí (mistopisy.cz). Medzi najvýznamnejšie v obci patrí kostol svätej Kataríny Sinajskej, postavený v roku 1700 na mieste pôvodného kostola z roku 1511, ktorý bol zničený počas tatárskych nájazdov (Wikipedia). Prírodnou pamiatkou sú Čertovy skály, sú obľúbené pre turistov aj horolezcov. Tieto pieskovcové útvary sú spojené s miestnymi legendami a ponúkajú na okolitú krajinu (kudyznudy.cz). Z  geomorfologického hľadiska ide o eróziou narušeného štruktúrneho svahu, zvyčajne označovaného ako skalný múr, resp. hradba. Ide o priečnymi puklinami rozčlenenú pieskovcovú lavicu, ktorá je súčasťou paleogénnych luhačovických vrstiev (Informačná tabuľa). 

Obcou prechádza Hornolidečská magistrála a v okolí vedie niekoľko náučných chodníkov, ako napríklad náučný chodník Vařákovy paseky, ktorá zoznamuje návštevníkov s prírodným bohatstvom a históriou vypálenej valašskej Vařákovy paseky. Časť katastra , ležiaca východne od železnice, sa nachádza v Chránenej krajinnej oblasti Beskydy (lidecko.cz). V súčasnosti má Lidečko približne 1 800 obyvateľov a je súčasťou okresu Vsetín v Zlínskom kraji. Obec si zachováva svoj tradičný ráz a aktívne udržiava miestne zvyky a kultúru. V obci pôsobí viacero záujmových spolkov a združení, ktoré prispievajú k spoločenskému životu (valach.cz). Vďaka drsným prírodným podmienkam Vizovických vrchov a Javorníkov v Lidečku nájdeme udržiavané a zachované pozostatky pôvodnej drevenej zástavby. Najvýznamnejšia pamiatka – Františákovo fojství z 18. storočia bola pre svoju vysokú hodnotu prevezená do Valašského múzea v prírode (Informačná tabuľa). 

Lidečko is a village located in the valley of the Senice River, approximately 16 km south of Vsetín, in the Wallachia region in the eastern Czech Republic. The village is surrounded by beautiful nature, offering numerous opportunities for hiking and recreation. The first written mention of Lidečko dates back to 1424, when King Sigismund of Luxembourg handed over the Brumov estate, including Lidečko, to Miroslav of Cimburk as collateral possession. Throughout its history, the village faced several raids and disasters. In 1663, it suffered during the Tatar invasion, which allegedly resulted in the capture and killing of 234 inhabitants. Subsequently, it was affected by Turkish invasions in 1683 and Kuruc attacks in 1707, during which 12 people were killed (mistopisy.cz). Among the most notable landmarks in the village is the Church of St. Catherine of Sinai, built in 1700 on the site of the original church from 1511, which was destroyed during the Tatar raids (Wikipedia). A natural landmark in the area is Devil’s Rocks (Čertovy skály), which are popular among tourists and climbers. These sandstone formations are associated with local legends and offer views of the surrounding landscape (kudyznudy.cz). From a geomorphological perspective, it is an erosion-damaged structural slope, usually referred to as a rock wall or barrier. It is a sandstone bench divided by transverse cracks, forming part of the Paleogene Luhačovice layers (Information board).

The village is traversed by the Hornolideč Magistrala, and several educational trails lead through the surrounding area, such as the Vařákovy Paseky Educational Trail, which introduces visitors to the natural wealth and history of the burned-out Wallachian settlement of Vařákovy Paseky. Part of the village’s cadastral area, located east of the railway, is situated in the Beskydy Protected Landscape Area (lidecko.cz). Currently, Lidečko has approximately 1,800 inhabitants and is part of the Vsetín District in the Zlín Region. The village retains its traditional character and actively preserves local customs and culture. Several interest groups and associations operate in the village, contributing to its social life (valach.cz). Thanks to the harsh natural conditions of the Vizovice Highlands and the Javorníky Mountains, Lidečko preserves maintained traditions and remnants of the original wooden architecture. The most significant monument, Františák’s farmstead from the 18th century, was relocated to the Wallachian Open Air Museum due to its high historical value (Information board).

Lidečko je obec nacházející se v údolí řeky Senice, přibližně 16 km jižně od Vsetína, v regionu Valašsko na východě České republiky. Obec je obklopena krásnou přírodou, která nabízí mnoho příležitostí pro turistiku a rekreaci. První písemná zmínka o Lidečku pochází z roku 1424, kdy král Zikmund Lucemburský předal brumovské panství, včetně Lidečka, do zástavního držení Miroslavovi z Cimburka. Během své historie obec čelila několika nájezdům a pohromám. V roce 1663 utrpěla při vpádu Tatarů, kteří údajně zajali a zabili 234 obyvatel. Následně byla zasažena tureckými vpády v roce 1683 a útoky Kuruců v roce 1707, při nichž zahynulo 12 lidí (mistopisy.cz). Mezi nejvýznamnější památky v obci patří kostel svaté Kateřiny Sienské, postavený v roce 1700 na místě původního kostela z roku 1511, který byl zničen při tatarských nájezdech (Wikipedia). Přírodní památkou jsou Čertovy skály, které jsou oblíbené mezi turisty i horolezci. Tyto pískovcové útvary jsou spojeny s místními legendami a nabízejí výhledy do okolní krajiny (kudyznudy.cz). Z geomorfologického hlediska jde o erozí narušený strukturální svah, obvykle označovaný jako skalní zeď nebo hradba. Jedná se o pískovcovou lavici rozčleněnou příčnými puklinami, která je součástí paleogenních luhačovických vrstev (Informační tabule).

Obcí prochází Hornolidečská magistrála a v okolí vede několik naučných stezek, například naučná stezka Vařákovy paseky, která seznamuje návštěvníky s přírodním bohatstvím a historií vypálené valašské osady Vařákovy paseky. Část katastru obce, ležící východně od železnice, se nachází v Chráněné krajinné oblasti Beskydy (lidecko.cz). V současné době má Lidečko přibližně 1 800 obyvatel a je součástí okresu Vsetín ve Zlínském kraji. Obec si zachovává svůj tradiční ráz a aktivně udržuje místní zvyky a kulturu. V obci působí několik zájmových spolků a sdružení, které přispívají ke společenskému životu (valach.cz). Díky drsným přírodním podmínkám Vizovických vrchů a Javorníků v Lidečku najdeme udržované tradice a zachované pozůstatky původní dřevěné zástavby. Nejvýznamnější památka – Františákovo fojtství z 18. století byla pro svou vysokou hodnotu přemístěna do Valašského muzea v přírodě (Informační tabule).

 

Krajina, Zahraničie, Mestá, Česko, Južná Morava, Moravské mestá, Fotografie

Luhačovice

skala
Hits: 348

Luhačovice sú malebné kúpeľné mesto na juhovýchode Moravy, približne 16 km juhovýchodne od Zlína. S počtom obyvateľov okolo 5 100 a bohatou históriou siahajúcou do 15. storočia (sk.wikipedia.org) sú najväčšími kúpeľmi na Morave a významným centrom liečebného turizmu (Wikipedia). Prvá písomná zmienka o Luhačoviciach pochádza z roku 1412 (sk.wikipedia.org). Od konca 16. storočia sa mesto stalo centrom panstva zahŕňajúceho 12 dedín. V roku 1629 prešlo do vlastníctva rodu Serényiovcov, ktorí začali využívať miestne minerálne a postupne budovali kúpeľné zariadenia (Wikipedia). V 20. storočí prešli Luhačovice významným rozvojom, najmä vďaka architektovi Dušanovi Jurkovičovi, ktorý tu vytvoril unikátny súbor stavieb v štýle ľudovej secesie. Luhačovice sú známe svojimi liečivými minerálnymi prameňmi, ktorých je v súčasnosti 16 (vincentluhacovice.cz). Medzi najznámejšie patrí Vincentka, Aloiska, Ottovka a prameň Dr. Šťastného. Tieto pramene sú bohaté na minerály a využívajú sa pri liečbe ochorení dýchacích ciest, tráviaceho ústrojenstva, obezity a cukrovky (Maroš Puček).

Mesto je preslávené architektonickými skvostmi, najmä stavbami Dušana Jurkoviča, ako sú Jurkovičov dom, Chaloupka, Valaška a hotel Jestřabí (vincentluhacovice.cz). Kolonáda, vybudovaná v polovici 20. storočia architektom Oskarom Pořískom, je centrom kúpeľného života a miestom pre prechádzky a spoločenské stretnutia (Maroš Puček). Luhačovice tiež ponúkajú bohatý kultúrny program vrátane festivalov, koncertov a výstav (luhacovice.eu). Okolie Luhačovíc je ideálne pre milovníkov prírody a aktívneho odpočinku. Mesto je obklopené Bielymi Karpatmi a Vizovickými vrchmi, ktoré ponúkajú množstvo turistických a cyklistických trás (Maroš Puček). Luhačovická priehrada je obľúbeným miestom pre rekreáciu, rybolov a vodné športy (vincentluhacovice.cz). Okrem kúpeľných procedúr a prechádzok po kolonáde môžu návštevníci objavovať aj ďalšie zaujímavosti, ako je Múzeum luhačovického Zálesí, ktoré ponúka pohľad do histórie a kultúry regiónu (travelking.sk). Pre s deťmi sú k dispozícii detské ihriská, športové areály a nenáročné výlety, napríklad jedinečná trasa Ptačích budek. Mesto poskytuje širokú škálu ubytovacích možností, od luxusných wellness hotelov po útulné penzióny a ubytovanie v súkromí, ktoré uspokoja požiadavky aj tých najnáročnejších hostí (luhacovice.eu).

Luhačovice is a picturesque spa town in southeastern Moravia, approximately 16 km southeast of Zlín. With a population of around 5,100 and a rich history dating back to the 15th century (sk.wikipedia.org), it is the largest spa town in Moravia and a significant center of therapeutic tourism (Wikipedia). The first written mention of Luhačovice dates back to 1412 (sk.wikipedia.org). Since the late 16th century, the town became the center of an estate encompassing 12 villages. In 1629, it came into the ownership of the Serényi family, who began utilizing the local mineral springs and gradually developing spa facilities (Wikipedia). In the 20th century, Luhačovice experienced significant growth, particularly thanks to architect Dušan Jurkovič, who created a unique ensemble of buildings in the folk Art Nouveau style. Luhačovice is renowned for its healing mineral springs, of which there are currently 16 (vincentluhacovice.cz). Among the most famous are Vincentka, Aloiska, Ottovka, and the Dr. Šťastný spring. These springs are rich in minerals and are used to treat respiratory diseases, digestive disorders, obesity, and diabetes (Maroš Puček).

The town is famous for its architectural gems, especially buildings designed by Dušan Jurkovič, such as the Jurkovič House, Chaloupka, Valaška, and Jestřabí Hotel (vincentluhacovice.cz). The Colonnade, built in the mid-20th century by architect Oskar Pořísek, serves as the center of spa life and a place for walks and social gatherings (Maroš Puček). Luhačovice also offers a rich cultural program, including festivals, concerts, and exhibitions (luhacovice.eu). The surroundings of Luhačovice are ideal for nature lovers and active recreation. The town is surrounded by the White Carpathians and Vizovice Highlands, which offer numerous hiking and cycling trails (Maroš Puček). The Luhačovice Reservoir is a popular spot for recreation, fishing, and water sports (vincentluhacovice.cz). Besides spa treatments and strolls along the colonnade, visitors can explore other attractions, such as the Museum of Luhačovice Zálesí, which provides insight into the history and culture of the region (travelking.sk). For families with children, there are playgrounds, sports facilities, and easy trips, such as the unique Birdhouse Trail. The town offers a wide range of accommodation options, from luxurious wellness hotels to cozy guesthouses and private lodgings, catering to even the most demanding guests (luhacovice.eu).

Luhačovice jsou malebné lázeňské město na jihovýchodě Moravy, přibližně 16 km jihovýchodně od Zlína. S počtem obyvatel kolem 5 100 a bohatou historií sahající do 15. století (sk.wikipedia.org) jsou největšími lázněmi na Moravě a významným centrem léčebného turismu (Wikipedia). První písemná zmínka o Luhačovicích pochází z roku 1412 (sk.wikipedia.org). Od konce 16. století se město stalo centrem panství zahrnujícího 12 vesnic. V roce 1629 přešlo do vlastnictví rodu Serényiů, kteří začali využívat místní minerální prameny a postupně budovat lázeňská zařízení (Wikipedia). Ve 20. století prošly Luhačovice významným rozvojem, především díky architektu Dušanu Jurkovičovi, který zde vytvořil unikátní soubor staveb ve stylu lidové secese. Luhačovice jsou známé svými léčivými minerálními prameny, kterých je v současnosti 16 (vincentluhacovice.cz). Mezi nejznámější patří Vincentka, Aloiska, Ottovka a pramen Dr. Šťastného. Tyto prameny jsou bohaté na minerály a využívají se při léčbě onemocnění dýchacích cest, trávicího ústrojí, obezity a cukrovky (Maroš Puček).

Město je proslulé architektonickými skvosty, zejména stavbami Dušana Jurkoviče, jako jsou Jurkovičův dům, Chaloupka, Valaška a hotel Jestřabí (vincentluhacovice.cz). Kolonáda, vybudovaná v polovině 20. století architektem Oskarem Poříškem, je centrem lázeňského života a místem pro procházky a společenská setkání (Maroš Puček). Luhačovice také nabízejí bohatý kulturní program včetně festivalů, koncertů a výstav (luhacovice.eu). Okolí Luhačovic je ideální pro milovníky přírody a aktivního odpočinku. Město je obklopeno Bílými Karpaty a Vizovickými vrchy, které nabízejí množství turistických a cyklistických tras (Maroš Puček). Luhačovická přehrada je oblíbeným místem pro rekreaci, rybolov a vodní sporty (vincentluhacovice.cz). Kromě lázeňských procedur a procházek po kolonádě mohou návštěvníci objevovat další zajímavosti, jako je Muzeum luhačovického Zálesí, které nabízí pohled do historie a kultury regionu (travelking.sk). Pro rodiny s dětmi jsou k dispozici dětská hřiště, sportovní areály a nenáročné výlety, například jedinečná trasa Ptačích budek. Město poskytuje širokou škálu ubytovacích možností, od luxusních wellness hotelů po útulné penziony a soukromé ubytování, které uspokojí i ty nejnáročnější hosty (luhacovice.eu).

 

Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, Mestá, Česko, Severná Morava, Moravské mestá, Fotografie

Vizovice – mesto slivovice

skala
Hits: 580

Vizovice sa nachádzajú 14 km východne od Zlína v podhorí Vizovických vrchov, na sútoku Lutonínky a Bratřejovky. Žije tu 4800 obyvateľov. Nemecký názov je Wisowitz. Má dve časti: Vizovice a Chrastěšov. Historické jadro je pamiatkovou zónou. Dominantou je barokový zámok, nachádzajú sa tu dve trojuholníkové , kostol svätého Vavřinca z roku 1792. Názov mesta je odvodený od krstného mena Viz, čo bol variant mena Vid. Osada Vizovice bola založená pred rokom 864 (mestovizovice.cz). Vtedy si stavali opevnené . Starešina (vladyka) Viza (Vizov) tu mal podľa terezíánskeho katastra z roku 1754 na poli v Hodišove (Josef Čižmář). Prvá písomná zmienka je z roku 1261. Mestské výsady získali v roku 1570 (mestovizovice.cz). Vizovice sú mestom s tradíciou pálenia slivovice (Wikipedia CZ). V 13. storočí tu bol vybudovaný kláštor Smilheim. Ku nemu patrili : Chrastešov, Lutonina, Drnovice, Vysoká Lhota (dnes Vysoké Pole), Haluzice, Zmiloňov, : Lič (dnes buď Lidečko, alebo Loučka) a Šanov, časti obcí: Zádveřice, Želechovice, Slopné, Nivnice. Kláštor osirel v roku 1484. Ujali sa ho v roku 1493 páni z Kunštátu. Boček z Kunštátu dal kláštor opraviť (Josef Čižmář).

Rodáci: herec, komik Bolek Polívka (mestovizovice.cz). Vo Vizoviciach sa koná už desiatky rokov festival Vizovické Trnkobraní. Je najvýznamnejšou kultúrnou udalosťou v Zlínskom kraji. Tradičnou súčasťou je súťaž v jedení slivkových gulí (vizovicketrnkobrani.cz). Koná sa tu aj folkový festival Valašský frgál, ktorý poriada hudobná skupina Fleret. Ďalšími kultúrnymi akciami sú: Rockový festival Masters of Rock, Vizovické kultúrne leto (Wikipedia CZ).

Vizovice is located 14 kilometers east of Zlín in the foothills of the Vizovické vrchy (Vizovice Hills), at the confluence of the Lutonínka and Bratřejovka rivers. It has a population of 4,800 inhabitants. The German name is Wisowitz. It consists of two parts: Vizovice and Chrastěšov. The historic center is a monument zone. The dominant feature is the Baroque castle, and there are two triangular squares and the Church of St. Lawrence from 1792. The name of the town is derived from the baptismal name Viz, which was a variant of the name Vid. The settlement of Vizovice was founded before 864 AD (mestovizovice.cz). At that time, the Slavs built fortified settlements. The elder (chieftain) Viza (Vizov) had fields in Hodišov according to the Theresian Cadastre of 1754 (Josef Čižmář). The first written mention is from 1261. The town received its town privileges in 1570 (mestovizovice.cz). Vizovice is a town with a tradition of plum brandy distillation (Wikipedia CZ). In the 13th century, the Smilheim monastery was built here. Its estates included the settlements of Chrastešov, Lutonina, Drnovice, Vysoká Lhota (now Vysoké Pole), Haluzice, Zmiloňov, the villages of Lič (now either Lidečko or Loučka) and Šanov, and parts of the municipalities Zádveřice, Želechovice, Slopné, and Nivnice. The monastery became orphaned in 1484. It was taken over by the lords of Kunštát in 1493. Boček of Kunštát had the monastery repaired (Josef Čižmář).

Notable natives include actor and comedian Bolek Polívka (mestovizovice.cz). The Vizovické Trnkobraní festival has been held in Vizovice for decades. It is the most significant cultural event in the Zlín Region. A traditional part of the festival is a plum dumpling eating contest (vizovicketrnkobrani.cz). The Valašský frgál folk festival, organized by the music group Fleret, also takes place here. Other cultural events include the Masters of Rock rock festival and Vizovice Cultural Summer (Wikipedia CZ).

Vizovice se nacházejí 14 km východně od Zlína v podhůří Vizovických vrchů, na soutoku Lutonínky a Bratřejovky. Žije zde 4800 obyvatel. Německý název je Wisowitz. Má dvě části: Vizovice a Chrastěšov. Historické jádro je památkovou zónou. Dominantou je barokní zámek, nacházejí se zde dvě trojúhelníková náměstí, kostel svatého Vavřince z roku 1792. Název města je odvozen od křestního jména Viz, což byla varianta jména Vid. Osada Vizovice byla založena před rokem 864 (mestovizovice.cz). Tehdy si Slované stavěli opevněná hradiště. Starosta (vladika) Viza (Vizov) zde měl podle tereziánského katastru z roku 1754 pole v Hodišově (Josef Čižmář). První písemná zmínka je z roku 1261. Městská práva získali v roce 1570 (mestovizovice.cz). Vizovice jsou městem s tradicí pálení slivovice (Wikipedia CZ). Ve 13. století zde byl postaven klášter Smilheim. K němu patřily osady: Chrastešov, Lutonina, Drnovice, Vysoká Lhota (dnes Vysoké Pole), Haluzice, Zmiloňov, vesnice: Lič (dnes buď Lidečko, nebo Loučka) a Šanov, části obcí: Zádveřice, Želechovice, Slopné, Nivnice. Klášter osiřel v roce 1484. Ujal se ho v roce 1493 pán z Kunštátu. Boček z Kunštátu dal klášter opravit (Josef Čižmář).

Rodáci: herec, komik Bolek Polívka (mestovizovice.cz). Ve Vizovicích se koná již desítky let festival Vizovické Trnkobraní. Je nejvýznamnější kulturní událostí ve Zlínském kraji. Tradiční součástí je soutěž v jídle švestkových knedlíků (vizovicketrnkobrani.cz). Koná se zde také folklórní festival Valašský frgál, který pořádá hudební skupina Fleret. Dalšími kulturními akcemi jsou: Rockový festival Masters of Rock, Vizovické kulturní léto (Wikipedia CZ).

Krajina, Zahraničie, Objekty, predmety a priestory, Obce, Moravské obce, Česko, Severná Morava, Mlyny, Stavby, Fotografie, Dopravné a technické diela

Štípa – obec s najmenším veterným mlynom v Českej republike

skala
Hits: 1118

Štípa je miestna časť Zlína. Pôvodne to bola obec ležiaca 6 km severovýchodne od Zlína smerom na Fryšták vo Vizovických vrchoch. Meno pochádza z mužského krstného mena Ščípa, ktoré je od slova ščípati – štípat. Prvá písomná zmienka je z roku 1391 a viaže sa na hrad Lukov. Nachádza sa tu pútnický chrám Narodenia Panny Márie s bývalým kartuziánským kláštorom (Wikipedia CZ). Výstavba chrámu bola umožnená vďaka mecenášstvu pani Lukrécie Nekešovej, majiteľky lukovského panstva, manželky Albrechta z Valdštejna, vojvodu frýdlantského (ado.cz). 

Veterný mlyn pri obci bol vybudovaný v rokoch 1858 až 1860 starousadlíkom Kristiánom Kovářom. Mlyn fungoval ešte počas 2. svetovej . Dnes je to kultúrna a technická pamiatka (Wikipedia CZ), je aj zapísaný do Ústredného zoznamu kultúrnych pamiatok ČR. Leží v nadmorskej výške 340 metrov v časti nazývanej Pod Větrákem na južnom úpätí Hostýnskych vrchov. Hovorí sa mu aj Kovářův větrák. Po roku 1945 mlel mlyn len príležitostne, v 50-tych rokoch domlel. Mlyn postupne chátral, ale bol priebežne opravovaný. V roku 1989 bol vrátený potomokom posledného mlynára Rudolfa Kovářa. Krídla mlyna majú priemer 10 metrov, plocha lopatky je 5.6 m2. Vysoký je 8.5 metra (Wikipedia CZ). Je najmenším mlynom holandského typu v ČR. Je jedinou stavbou tohto druhu na Zlínsku (Saskia Mišová). Výnimočnou konštrukciou je mechanizmus otáčania strechy, ktorá sa otáča pomocou slimačieho prevodu (povetrnik.cz).

Štípa is a district of Zlín. Originally, it was a village located 6 km northeast of Zlín towards Fryšták in the Vizovice Hills. The name comes from the male given name Ščípa, derived from the word „ščípati“ meaning „to split.“ The first written mention dates back to 1391 and is related to Lukov Castle. There is a pilgrimage church of the Nativity of the Virgin Mary with a former Carthusian monastery located here (Wikipedia CZ). The construction of the church was made possible thanks to the patronage of Mrs. Lukrécia Nekešová, the owner of the Lukov estate, wife of Albrecht of Valdštejn, the Duke of Frýdlant (ado.cz).

The windmill near the village was built between 1858 and 1860 by the longtime resident Kristián Kovář. The mill operated even during World War II. Today, it is a cultural and technical monument (Wikipedia CZ) and is also listed in the Central List of Cultural Monuments of the Czech Republic. It is located at an altitude of 340 meters in a part called Pod Větrákem on the southern foothills of the Hostýn Hills. It is also known as Kovářův větrák. After 1945, the mill only occasionally ground grain, and in the 1950s, it ceased operation. The mill gradually deteriorated but was continuously repaired. In 1989, it was returned to the descendants of the last miller, Rudolf Kovář. The mill’s wings have a diameter of 10 meters, and the blade area is 5.6 m2. It is 8.5 meters high (Wikipedia CZ). It is the smallest Dutch-type mill in the Czech Republic and the only one of its kind in the Zlín region (Saskia Mišová). A remarkable feature is the mechanism for rotating the roof, which rotates using a worm gear (povetrnik.cz).

Štípa je místní částí Zlína. Původně to byla obec ležící 6 km severovýchodně od Zlína směrem na Fryšták ve Vizovických vrších. Jméno pochází z mužského křestního jména Ščípa, které je od slova ščípati – štípat. První písemná zmínka je z roku 1391 a váže se na hrad Lukov. Nachází se tu poutní chrám Narození Panny Marie s bývalým kartuziánským klášterem.

Větrný mlýn v obci byl postaven v letech 1858 až 1860 starousedlíkem Kristiánem Kovářem. Mlýn fungoval ještě během 2. světové války. Dnes je to kulturní a technická památka, je i zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Leží v nadmořské výšce 340 metrů v části nazývané Pod Větrákem na jižním úpatí Hostýnských vrchů. Hovoří se mu také Kovářův větrák. Po roce 1945 mlýn mlel jen příležitostně, v 50. letech dosloužil. Mlýn postupně chátral, ale byl průběžně opravován. V roce 1989 byl vrácen potomkům posledního mlynáře Rudolfa Kováře. Křídla mlýna mají průměr 10 metrů, plocha lopatky je 5,6 m2. Vysoký je 8,5 metra. Je nejmenším mlýnem holandského typu v ČR a jedinou stavbou tohoto druhu na Zlínsku. Výjimečnou konstrukcí je mechanismus otáčení střechy, která se otáčí pomocí šnekového převodu.