Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Mestá, Zahraničné mestá, Mestá, Fotografie

Győr – starobylé, živé, slobodné a kráľovské mesto

skala
Hits: 4517

Győr sa nachádza severozápade Maďarska. Slovenský názov pre Győr je Ráb, nemecký Raab, latincký Arrebona. Je vzdialený 65 km od Bratislavy a 10 km od slovenských hraníc. Je župným mestom župy Győr-Moson-Sopron. Mesto malo do polovice 19. storočia prevažne nemeckých obyvateľov. Od roku 1009 je sídlom Rábskej diecézy (Wikipedia). Na 174.62 km2 tu žije takmer 130 000 obyvateľov. K nárastu počtu obyvateľov došlo najmä po skončení 2. svetovej do roku 1980. Leží v nadmorskej výške 108 metrov nad morom (Wikipedia ENG).

Je to starobylé živé mesto. Nachádza sa tu veľké množstvo umeleckých pamiatok, ich počtom sa radí na druhé miesto v Maďarsku. Ale je aj festivalovým mestom,  je laureátom európskej ceny ochrany pamiatok. Cez mesto tečú tri (gyor.hu). Najstaršiu časť mesta predstavuje Kapitulný vrch (Káptalan-domb), kde stojí biskupská katedrála – bazilika, ktorá má románske základy z 11. storočia (Alena Ilčíková). V gotickej kaplnke svätého Ladislava sa nachádza vrcholné dielo uhorského stredovekého zlatníckeho umenia, pozlátená strieborná helma svätého Ladislava (aktualne.cz). V meste sú aj s liečivou termálnou vodou (Richard Šedý).

Prvé osídlenie na mieste dnešného Győru je z praveku. Osídlené bolo aj v dobe rímskej. Prvé písomné doklady sú z obdobia Keltov, ktorí mesto pomenovali Arrabona. V 6. storočí územie osídlili (aktualne.cz). Neskôr Longobardi a Avari, ktorí tu vybudovali kruhovú pevnosť gyuru, z čoho je odvodený názov mesta Győr. Územie bol v rokoch 880 až 894 súčasťou Veľkomoravskej ríše (Richard Šedý). Slovanov v 9. a 10. storočí napadli Maďari (aktualne.cz). Maďari opravili opustenú rímsku pevnosť (Richard Šedý). V 13. storočí mesto napadli Mongoli (aktualne.cz) a v roku 1271 české vojská Přemysla Otakara II. (Wikipedia). V 16. storočí mesto pred Turkami spálil miestny vojenský veliteľ Kristóf Lambert (aktualne.cz). Z tejto doby je turecký názov pre mesto Janik Kala – spálené mesto (Wikipedia). Po oslobodení bolo mesto znovu vybudované pomocou talianskych architektov v renesančnom a barokovom štýle. V roku 1743 získalo štatút slobodného kráľovského mesta. mesta však zastavili napoleonské vojny. Počas 2. svetovej vojny sem boli deportovaní maďarskí židia (aktualne.cz). V meste sa vyrábali lokomotívy a iná . Neskôr sa výroba presunula ďalej od mesta. Avšak, od roku 1994 v meste sídli pobočka Audi AG, ktorá tu prevádzkuje továreň, vyrábajú sa tu športové vozidlá a množstvo typov benzínových motorov. V marci 1945 bol, počas 2. svetovej vojny, Győr tri dni bombardovaný spojeneckými lietadlami, čím zo 6 000 budov v meste zostalo iba asi 200 budov, akoby zázrakom práve v historickom centre mesta (Wikipedia).

Győr is located in northwestern Hungary. The Slovak name for Győr is Ráb, German Raab, Latin Arrebona. It is 65 km away from and 10 km from the Slovak borders. It is the county seat of Győr-Moson-Sopron County. Until the mid-19th century, the city had a predominantly German population. Since 1009, it has been the seat of the Diocese of Győr (Wikipedia). Almost 130,000 people live on 174.62 km2. The population increased mainly after the end of World War II until 1980. It is situated at an elevation of 108 meters above sea level (Wikipedia ENG).

Győr is an ancient vibrant city with numerous artistic monuments, ranking second in Hungary by their number. It is also a festival city, and the Old Town is the laureate of the European Heritage Protection Award. Three rivers flow through the city (gyor.hu). The oldest part of the city is represented by Capitulary Hill (Káptalan-domb), where the bishop’s cathedral stands – a basilica with Romanesque foundations from the 11th century (Alena Ilčíková). In the Gothic chapel of St. Ladislaus, there is a masterpiece of Hungarian medieval goldsmith art, the gilded silver helmet of St. Ladislaus (aktualne.cz). There are also thermal baths with healing thermal water in the city (Richard Šedý).

The first settlement on the site of present-day Győr dates back to prehistoric times. It was inhabited during the Roman era. The first written records are from the Celtic period when the city was named Arrabona. In the 6th century, the territory was settled by Slavs (aktualne.cz). Later, Lombards and Avars, who built a circular fortress called gyuru, giving the city its name Győr. The area was part of the Great Moravian Empire from 880 to 894 (Richard Šedý). Hungarians attacked the Slavs in the 9th and 10th centuries (aktualne.cz). The Hungarians repaired the abandoned Roman fortress (Richard Šedý). In the 13th century, the city was attacked by the Mongols (aktualne.cz), and in 1271 by the Czech armies of Přemysl Otakar II. (Wikipedia). In the 16th century, the city was burned by the local military commander Kristóf Lambert to prevent the Turks (aktualne.cz). From this time comes the Turkish name for the city Janik Kala – the burnt city (Wikipedia). After liberation, the city was rebuilt by Italian architects in the Renaissance and Baroque styles. In 1743, it gained the status of a free royal city. However, the city’s growth was halted by the Napoleonic Wars. During World War II, Hungarian Jews were deported from here (aktualne.cz). The city used to manufacture locomotives and other machinery. Later, production moved away from the city. However, since 1994, a branch of Audi AG has been based in the city, operating a factory producing sports vehicles and various types of gasoline engines. In March 1945, during World War II, Győr was bombed by Allied aircraft for three days, reducing the city’s 6,000 buildings to about 200, miraculously preserving the historical center (Wikipedia).

Győr északnyugati részén található Magyarországon. A szlovák neve Győrnek Ráb, a német Raab, a latin Arrebona. 65 km-re van Pozsonytól és 10 km-re a szlovák határtól. Győr-Moson-Sopron megye székhelye. A város közepéig, a 19. század közepéig főként német lakosok éltek itt. 1009 óta a Győri egyházmegye székhelye (Wikipédia). Majdnem 130 000 ember él 174,62 km2-en. A lakosság főként a második világháború után, 1980-ig növekedett. A tengerszint feletti magasság 108 méter (Wikipedia ENG).

Győr ősi, vibráló város, számos művészeti emlékkel, amely a második helyet foglalja el Magyarországon. Emellett fesztiválváros is, az Óváros pedig az európai örökségvédelmi díj nyertese. Három folyó áramlik a városon keresztül (gyor.hu). A város legrégebbi részét a Káptalan-domb (Káptalan-domb) képezi, ahol az érseki székesegyház áll – egy bazilika, amelynek a 11. századból származó román alapjai vannak (Alena Ilčíková). A Szent László-gótikus kápolnában található a magyar középkori aranyozott ezüst Szent László sisakjának csúcsa (aktualne.cz). A városban gyógyító termálvízzel rendelkező fürdők is vannak (Richard Šedý).

Az első település a mai Győr helyén a prehisztorikus korból származik. A római időkben is lakott terület volt. Az első írásos emlékek a kelta időszakból származnak, amikor a várost Arrabonának nevezték. A 6. században a területet a szlávok telepítették be (aktualne.cz). Később longobárdok és avarok, akik egy kör alakú erődöt, a gyurut építettek, innen származik a város neve Győr. A terület 880 és 894 között része volt a Nagy Morva Birodalomnak (Richard Šedý). A magyarok megtámadták a szlávokat a 9. és 10. században (aktualne.cz). A magyarok helyreállították az elhagyott római erődöt (Richard Šedý). A várost a 13. században mongolok támadták (aktualne.cz

), és 1271-ben a cseh Přemysl Otakar II. hadserege (Wikipedia). A 16. században a várost Kristóf Lambert helyi katonai parancsnok elégette, hogy megakadályozza a törököket (aktualne.cz). Ebből az időből származik a város török neve Janik Kala – a leégett város (Wikipedia). A felszabadulás után az olasz építészek által a reneszánsz és barokk stílusban újjáépítették a várost. 1743-ban elnyerte a szabad királyi város státuszát. A város növekedését azonban a napóleoni háborúk állították meg. A második világháború alatt innen deportálták a magyar zsidókat (aktualne.cz). A városban gyártottak mozdonyokat és más gépeket. Később a termelés távolabb került a várostól. Azonban 1994 óta az Audi AG egyik részlege van a városban, ahol sportjárművek és különféle típusú benzinmotorok készülnek. 1945 márciusában, a második világháború alatt, Győröt három napig bombázták az szövetséges repülőgépek, ami 6000 épületből csak mintegy 200 épületet hagyott meg, mintha csoda történt volna, éppen a történelmi városközpontban (Wikipedia).

Krajina, Slovensko, Typ krajiny, Mestá, Slovenské mestá, Mestá, Podunajsko, Fotografie

Petržalka – mestská časť Bratislavy

skala
Hits: 3249

Petržalka je mestskou časťou Bratislavy, na pravom brehu Dunaj v nadmorskej výške 131 metrov nad morom. Má najvyšší počet obyvateľov zo všetkých mestských častí. Jej rozloha je necelých 29 km2. Pôvodne to bola vidiecka obec pri Bratislave s názvom Engerau – úzka niva z nemčiny. V roku 1866 tu žilo v 103 domoch 594 obyvateľov. V roku 1920 už 10 tisíc. Pred 1. svetovou vojnou aj pred rokom 1945 tu žili najmä . Prvý krát bola Petržalka spojená s Bratislavou bola v roku 1891 železničným mostom (Wikipedia).

Dnes jej charakter určujú najmä panelové obytné . Avšak nachádzajú sa tu aj dve prírodné – Malý a Veľký Draždiak a kanál Chorvátske rameno a najstarší verejný park v strednej Európe – Sad Janka Kráľa. Petržalka je rozdelená na  alebo miestne časti: Dvory, , Háje, Ovsište, Janíkov dvor, Kopčany, Zrkadlový háj, Starý háj, Kapitulský dvor. Nachádza sa tu viacero kultúrnych zariadení: Domy kultúry Ovsište, Zrkadlový háj, Lúky, Aréna. Významné je výstavisko Incheba Expo, Ekonomická univerzita v Bratislave a City University (Wikipedia).

Petržalka is a district of , situated on the right bank of the Danube River at an elevation of 131 meters above sea level. It has the highest population among all city districts, covering an area of just under 29 km2. Originally, it was a rural village near Bratislava called Engerau – „narrow floodplain“ in German. In 1866, 594 inhabitants lived in 103 houses, and by 1920, the population had grown to 10,000. Before both World War I and in 1945, Germans predominantly inhabited Petržalka. The first connection between Petržalka and Bratislava was established in 1891 with a railway bridge (Wikipedia).

Today, its character is primarily defined by panel residential buildings. However, two natural lakes – Malý and Veľký Draždiak – and the Chorvátske rameno canal can be found here, along with the oldest public park in Central Europe – Sad Janka Kráľa. Petržalka is divided into neighborhoods or local parts: Dvory, Lúky, Háje, Ovsište, Janíkov dvor, Kopčany, Zrkadlový háj, Starý háj, and Kapitulský dvor. Various cultural facilities are located in Petržalka, including community centers in Ovsište, Zrkadlový háj, Lúky, and the Arena Theatre. Noteworthy establishments include the Incheba Expo exhibition grounds, the University of Economics in Bratislava, and City University (Wikipedia).

Petržalka ist ein Stadtteil von Bratislava, am rechten Ufer der Donau auf einer Höhe von 131 Metern über dem Meeresspiegel gelegen. Es hat die höchste Bevölkerungszahl unter allen Stadtteilen und erstreckt sich über eine Fläche von knapp 29 km2. Ursprünglich war es ein ländliches Dorf in der Nähe von Bratislava mit dem Namen Engerau – „enge Aue“ auf Deutsch. Im Jahr 1866 lebten hier in 103 Häusern 594 Einwohner, und bis 1920 war die Bevölkerung auf 10.000 angewachsen. Vor dem Ersten Weltkrieg und auch vor dem Jahr 1945 lebten hier hauptsächlich Deutsche. Die erste Verbindung zwischen Petržalka und Bratislava wurde 1891 mit einer Eisenbahnbrücke hergestellt (Wikipedia).

Heutzutage wird der Charakter vor allem von Plattenwohnbauten bestimmt. Es gibt jedoch auch zwei natürliche Seen – Malý und Veľký Draždiak – sowie den Kanal Chorvátske rameno und den ältesten öffentlichen Park in Mitteleuropa – den Sad Janka Kráľa. Petržalka ist in Stadtviertel oder lokale Teile unterteilt: Dvory, Lúky, Háje, Ovsište, Janíkov dvor, Kopčany, Zrkadlový háj, Starý háj und Kapitulský dvor. Verschiedene kulturelle Einrichtungen befinden sich in Petržalka, darunter Kulturhäuser in Ovsište, Zrkadlový háj, Lúky und das Arena-Theater. Bedeutende Einrichtungen sind das Ausstellungsgelände Incheba Expo, die Wirtschaftsuniversität Bratislava und die City University (Wikipedia).

Petržalka Bratislava egyik kerülete, a Duna jobb partján található, tengerszint feletti magassága 131 méter. A legnagyobb lakosságú kerület, területe alig 29 négyzetkilométer. Eredetileg egy Bratislava közelében lévő falu volt Engerau néven, aminek német jelentése „keskeny árterület“. 1866-ban 594 lakos élt 103 házban, és 1920-ra a lakosság már elérte a 10 ezret. Az első világháború előtt és 1945 előtt is főként németek lakták Petržalkát. Petržalka először 1891-ben kapcsolódott össze Bratislavával egy vasúti híddal (Wikipedia).

A mai napig főként panelépületek jellemzik. Azonban két természetes tó is megtalálható itt – a Malý és Veľký Draždiak -, valamint a Chorvátske rameno csatorna és Közép-Európa legrégebbi nyilvános parkja – a Sad Janka Kráľa. Petržalka különböző városrészekre vagy helyi részekre van osztva, mint például: Dvory, Lúky, Háje, Ovsište, Janíkov dvor, Kopčany, Zrkadlový háj, Starý háj és Kapitulský dvor. Több kulturális létesítmény is található Petržalkában, mint például az Ovsište, Zrkadlový háj, Lúky kulturális házak és az Aréna Színház. Jelentős létesítmények közé tartozik az Incheba Expo kiállítási terület, a Pozsonyi Gazdasági Egyetem és a City University (Wikipedia).

, , ,

Krajina, Zahraničie, TOP, Česko, Fotografie

Česko

skala
Hits: 4560

je náš západný sused. Spája nás s ním spoločná . Veď len v roku 1993 sa federácia Československo rozpadla. Hlavným mestom je Praha. Tzv. otcom vlasti je Karel IV..

Czechia is our western neighbor. We are connected to it by a common history. After all, it was only in 1993 that the federation of Czechoslovakia dissolved. The capital city is Prague. The so-called father of the country is Charles IV.

Tschechien ist unser westlicher Nachbar. Uns verbindet eine gemeinsame Geschichte. Immerhin löste sich die Föderation der Tschechoslowakei erst im Jahr 1993 auf. Die Hauptstadt ist Prag. Der sogenannte Vater des Landes ist Karl IV.

Oficiálnym názvom štátu je Česká republika, jednoslovne Česko. Časť verejnosti slovo Česko odmieta. Jeho prvé použitie je z roku 1777 ako synonymum k Čechy (Wikipedia.cs). Česko tvoria Čechy, a Sliezsko. Geologicky Český masív a Západné Karpaty. Jeho rozloha je 78866 km2, na ktorých žije viac ako 10 miliónov obyvateľov. Veľké české : Labe, Vltava, Morava, Dyje, Odra, Opava. Klimaticky sa vyznačuje miešaním oceánskych a kontinentálnych vplyvov. Patrónom českej krajiny je Svätý Václav. Prvé osídlenie siaha do staršej doby kamennej, zhruba 28000 rokov pred n. l. (Wikipedia.sk). Doklady o výskyte Homo habilis sa našli okrese Beroun, Suchdol, Čakovice. Homo erectus na lokalite Písečný vrch u Bečova, pri Přezleticiach, pri Stránskej skale. Homo sapiens sapiens – Pavlovienské náleziská – Předmostí u Přerova, Dolní Věstonice, Pavlov, Petřkovice. Od 5. storočia pred n. l. tu žili – Bójovia. Na južnú Moravu Volkovia – Tektoságovia (Wikipedia.cs).

The official name of the state is the Czech Republic, simply Czechia. Some of the public rejects the word Czechia. Its first usage dates back to 1777 as a synonym for Bohemia (Wikipedia.cs). Czechia consists of Bohemia, Moravia, and Silesia. Geologically, it includes the Czech Massif and the Western Carpathians. Its area is 78,866 km2, with a population of over 10 million people. Major Czech rivers include the Elbe, Vltava, Morava, Dyje, Odra, and Opava. Climate-wise, it is characterized by a mix of oceanic and continental influences. The patron saint of the Czech country is Saint Wenceslaus. The first settlement dates back to the Upper Paleolithic, approximately 28,000 years before Christ (Wikipedia.sk). Evidence of Homo habilis has been found in the Beroun district, Suchdol, Čakovice. Homo erectus at the Písečný vrch site near Bečov, near Přezletice, near Stránská skála. Homo sapiens sapiens – Pavlovian sites – Předmostí near Přerov, Dolní Věstonice, Pavlov, Petřkovice. From the 5th century BC, Celts – Boii lived here. In southern Moravia, the Volcae – Tectosages (Wikipedia.cs).

Der offizielle Name des Staates ist die Tschechische Republik, kurz Česko. Ein Teil der Bevölkerung lehnt jedoch das Wort Česko ab. Seine erste Verwendung geht auf das Jahr 1777 zurück, als es als Synonym für Böhmen verwendet wurde (Wikipedia.cs). Česko besteht aus Böhmen, Mähren und Schlesien. Geologisch gehören der Böhmische Masse und die Westkarpaten dazu. Die Fläche beträgt 78.866 km2, auf der mehr als 10 Millionen Menschen leben. Zu den großen tschechischen Flüssen gehören die Elbe, die Moldau, die March, die Thaya, die Oder und die Opava. Klimatisch ist das Land durch eine Mischung aus ozeanischen und kontinentalen Einflüssen gekennzeichnet. Der Schutzpatron des tschechischen Landes ist der Heilige Wenzel. Die erste Besiedlung reicht bis in die ältere Steinzeit zurück, etwa 28.000 Jahre vor Christus (Wikipedia.sk). Nachweise von Homo habilis wurden in den Bezirken Beroun, Suchdol und Čakovice gefunden. Homo erectus wurde am Standort Písečný vrch bei Bečov, bei Přezletice und bei Stránská skála gefunden. Homo sapiens sapiens – Fundstätten in Pavlovien – Předmostí bei Přerov, Dolní Věstonice, Pavlov und Petřkovice. Ab dem 5. Jahrhundert v. Chr. lebten Kelten – die Boier – hier. In Südmähren lebten die Volkovianer – die Teutonen (Wikipedia.cs).

V 1. storočí sem prichádzali germánske kmene Kvádi a Markomani. Podľa niektorých historikov, napr. Balázsa Komoróczyho, exitstovala snaha Rimanov vytvoriť na časti územia provinciu Markomania za obdobia vlády Marca Aurelia s centrom na južnej Morave, zrejme v Mušove (Wikipedia.cs). Začiatkom 5, storočia ubudlo obyvateľstva, pravdepodobne časť odišla v roku 409 s Vandalmi a Alanmi. V prvej polovici 5. storočia vďaka odchodu Markomanov do Norica. Pravdepodobne na Morave existoval vplyv hunského vpádu pod Attilovým vedením. Na konci 5. storočia sa proti prúdu Labe dostali do Čiech Longobardi a Durynkovia. V druhej polovici 6. storočia sem prišli slovanské kmene (Wikipedia.cs). V 7. storočí sa časť územia stala súčasťou Samovej ríše. V 9. storočí zase Veľkej Moravy. K zjednoteniu došlo v 10. storočí zásluhou Přemyslovcov (Wikipedia.sk). České kráľovstvo, ktoré vzniklo v roku 1198, dosiahlo svoj mocenský vrchol za vlády posledných Přemyslovcov a Karla IV. Za Přemysla Otakara II. siahalo až za Alpy k Jadranskému moru. Václav II. získal územia cez až k Baltskému moru, Václav II. uhorské územia. Karol IV. pripojil Braniborsko, Lužice a Sliezsko (Wikipedia.cs).

In the 1st century, Germanic tribes, such as the Quadi and Marcomanni, migrated to this territory. According to some historians, for example, Balázs Komoróczy, there was an attempt by the Romans to create the province of Marcomania on part of the territory during the rule of Marcus Aurelius, with its center likely in southern Moravia, possibly in Mušov (Wikipedia.cs). By the beginning of the 5th century, the population decreased, with a part likely leaving in 409 with the Vandals and Alans. In the first half of the 5th century, due to the departure of the Marcomanni to Noricum, the region was affected. There was probably an influence of the Hun invasion led by Attila on the Morava in the late 5th century. By the end of the 5th century, against the current of the Elbe, the Lombards and Thuringians reached Bohemia. In the second half of the 6th century, Slavic tribes arrived here (Wikipedia.cs). In the 7th century, a part of the territory became part of the Samo Empire. In the 9th century, it became part of Great Moravia. Unification occurred in the 10th century through the efforts of the Přemyslid dynasty (Wikipedia.sk). The Czech Kingdom, established in 1198, reached its peak of power under the rule of the last Přemyslids and Charles IV. During the reign of Přemysl Otakar II, it extended beyond the Alps to the Adriatic Sea. Wenceslaus II acquired territories through Poland to the Baltic Sea, while Wenceslaus III gained Hungarian territories. Charles IV annexed Brandenburg, Lusatia, and Silesia (Wikipedia.cs).

Im 1. Jahrhundert kamen germanische Stämme der Quaden und Markomannen in diese Region. Nach einigen Historikern, wie zum Beispiel Balázs Komoróczy, gab es den Versuch der Römer, während der Herrschaft von Kaiser Marcus Aurelius auf einem Teil des Gebiets die Provinz Markomania zu schaffen, wahrscheinlich mit dem Zentrum im südlichen Mähren, möglicherweise in Mušov (Wikipedia.cs). Anfang des 5. Jahrhunderts ging die Bevölkerung zurück, wahrscheinlich verließ ein Teil von ihr im Jahr 409 das Gebiet mit den Vandalen und Alanen. In der ersten Hälfte des 5. Jahrhunderts gelangten aufgrund des Abzugs der Markomanen nach Noricum. Wahrscheinlich gab es auf der Morava den Einfluss des hunnischen Einmarschs unter der Führung von Attila. Am Ende des 5. Jahrhunderts gelangten entgegen dem Strom der Elbe die Langobarden und Thüringer nach Böhmen. In der zweiten Hälfte des 6. Jahrhunderts kamen slawische Stämme hierher (Wikipedia.cs). Im 7. Jahrhundert wurde ein Teil des Gebiets Teil des Reiches der Awaren. Im 9. Jahrhundert dann Teil des Großmährischen Reiches. Die Vereinigung erfolgte im 10. Jahrhundert durch die Přemysliden (Wikipedia.sk). Das tschechische Königreich, das im Jahr 1198 entstand, erreichte unter der Herrschaft der letzten Přemysliden und Karls IV. seinen Machthöhepunkt. Unter Přemysl Ottokar II. erstreckte es sich bis zu den Alpen und der Adria. Wenzel II. erwarb Gebiete über Polen bis zur Ostsee, Wenzel II. ungarische Gebiete. Karl IV. fügte Brandenburg, die Lausitz und Schlesien hinzu (Wikipedia.cs).

Česko bolo významnou súčasťou Svätej ríše rímskej, panovník mal postavenie kurfiřta – voliteľa cisára. V 15. storočí Česko výrazne oslabili husiti (Wikipedia.cs). Až do roku 1804 Česko patrilo k rímskonemeckej ríši. V rokoch 1526 – 1918 bolo zároveň súčasťou Rakúskeho cisárstva (Wikipedia.sk). V roku 1526 nastúpila na český trón habsburská monarchia. Víťazstvo na Bielej hore v roku 1620 prispelo ku konečnej likvidácii aj posledných zbytkov samostatnosti. Korunnými územiami, po roku 1749 navzájom celkom nespojitými sa stali až do konca 1. svetovej v roku 1918: České království, Moravské markrabství a Vévodství Horní a Dolní Slezsko (Wikipedia.cs). V rokoch 1867 – 1918 bolo Česko súčasťou -Uhorska. Pohraničie Čiech aj Moravy – Sudety boli od 13. storočia do roku 1945 obývané Nemcami (Wikipedia.sk). Od 17. storočia až do začiatku 19. storočia prebiehali ponemčovanie českého územia (Wikipedia.cs). V rokoch 1771 – 1772 zomrelo počas hladomoru najmenej 250000 ľudí (Veselý), čo viedlo k rozsiahlym nepokojom (Vašků).

Czechia was a significant part of the Holy Roman Empire, and its ruler held the position of an elector – a voter for the emperor. In the 15th century, Czechia was substantially weakened by the Hussites (Wikipedia.cs). Until 1804, Czechia belonged to the Holy Roman Empire. From 1526 to 1918, it was concurrently part of the Austrian Empire (Wikipedia.sk). In 1526, the Habsburg monarchy took the Czech throne. The victory at the Battle of White Mountain in 1620 contributed to the final elimination of the last remnants of independence. The crown territories, which were largely incongruent after 1749, remained so until the end of World War I in 1918: the Kingdom of Bohemia, the Margraviate of Moravia, and the Duchy of Upper and Lower Silesia (Wikipedia.cs). From 1867 to 1918, Czechia was part of Austria-Hungary. The border regions of Bohemia and Moravia – the Sudetenland – were inhabited by Germans from the 13th century until 1945 (Wikipedia.sk). From the 17th century until the early 19th century, Germanization efforts took place in Czech territory (Wikipedia.cs). In the years 1771-1772, at least 250,000 people died during a famine (Veselý), leading to extensive unrest (Vašků).

Tschechien war ein bedeutender Teil des Heiligen Römischen Reiches, der Monarch hatte die Position eines Kurfürsten – eines Wählers des Kaisers. Im 15. Jahrhundert wurde Tschechien durch die Hussiten erheblich geschwächt (Wikipedia.cs). Bis zum Jahr 1804 gehörte Tschechien zum Heiligen Römischen Reich. In den Jahren 1526 bis 1918 war es gleichzeitig Teil des österreichischen Kaiserreichs (Wikipedia.sk). Im Jahr 1526 übernahm die Habsburger Monarchie den tschechischen Thron. Der Sieg auf dem Weißen Berg im Jahr 1620 trug zur endgültigen Liquidation auch der letzten Reste der Unabhängigkeit bei. Die Kronländer, die nach 1749 vollkommen unzusammenhängend waren, blieben dies bis zum Ende des Ersten Weltkriegs im Jahr 1918: das Königreich Böhmen, die Markgrafschaft Mähren und das Herzogtum Ober- und Niederschlesien (Wikipedia.cs). In den Jahren 1867 bis 1918 gehörte Tschechien zu Österreich-Ungarn. Die Grenzregionen von Böhmen und Mähren – das Sudetenland – waren vom 13. Jahrhundert bis 1945 von Deutschen bewohnt (Wikipedia.sk). Vom 17. Jahrhundert bis zum Beginn des 19. Jahrhunderts fand eine Germanisierung des tschechischen Gebiets statt (Wikipedia.cs). In den Jahren 1771-1772 starben während einer Hungersnot mindestens 250.000 Menschen (Veselý), was zu umfangreichen Unruhen führte (Vašků).

V roku 1921 žilo na území Čiech až 2 173 239 nemcov z 6 668 518 všetkých obyvateľov, čo tvorí 32.6 %. Na Morave bol pomer 20.7 %, v Sliezsku 41.9 %. V celej dnešnej Českej republike žilo takmer 3 milióny nemcov – takmer 30 % (Bujnák). V septembri 1938 Sudety pripadli Nemecku, malá časť – najmä Tešínsko pripadlo Mnichovským diktátom Poľsku. 15. marca 1939 vznikol Protektorát Čechy a Morava. Po vojne v roku 1945 došlo k vysídleniu Nemcov. Vo februári 1948 sa moci ujala Komunistická strana (Wikipedia.cs). Až do roku 1989. V rokoch 1990 až 1992 bolo Česko súčasťou ČSFR – Česko-slovenskej federatívnej republiky. 1.1.1993 zanikla federácia Česko-slovenská republika – Česká republika sa osamostatnila. Spoločný štát Čechov a Slovákov existoval od 28.10.1918.

In 1921, there were up to 2,173,239 Germans out of a total population of 6,668,518 in the territory of Czechia, accounting for 32.6%. In Moravia, the ratio was 20.7%, and in Silesia, it was 41.9%. In the entire present-day Czech Republic, there were almost 3 million Germans, nearly 30% of the population (Bujnák). In September 1938, the Sudetenland was annexed by Germany, and a small part, especially Teschen, was ceded to Poland through the Munich Agreement. On March 15, 1939, the Protectorate of Bohemia and Moravia was established. After the war in 1945, the Germans were expelled. In February 1948, the Communist Party took power (Wikipedia.cs). This continued until 1989. From 1990 to 1992, Czechia was part of the Czech and Slovak Federative Republic (CSFR). On January 1, 1993, the Czechoslovak Republic dissolved, and the Czech Republic became independent. The common state of Czechs and Slovaks existed from October 28, 1918.

Im Jahr 1921 lebten auf dem Gebiet der Tschechoslowakei insgesamt 2.173.239 Deutsche von 6.668.518 Einwohnern, was 32,6 % entspricht. In Mähren betrug der Anteil 20,7 %, in Schlesien 41,9 %. In der gesamten heutigen Tschechischen Republik lebten fast 3 Millionen Deutsche, was fast 30 % entspricht (Bujnák). Im September 1938 wurden die Sudeten an Deutschland angegliedert, ein kleiner Teil, insbesondere Teschen, fiel durch den Münchner Diktat an Polen. Am 15. März 1939 entstand das Protektorat Böhmen und Mähren. Nach dem Krieg im Jahr 1945 kam es zur Vertreibung der Deutschen. Im Februar 1948 übernahm die Kommunistische Partei die Macht (Wikipedia.cs). Bis zum Jahr 1989. In den Jahren 1990 bis 1992 gehörte die Tschechoslowakei zur Tschechoslowakischen Föderativen Republik – ČSFR. Am 1. Januar 1993 wurde die Föderation Tschechoslowakische Republik aufgelöst – die Tschechische Republik wurde unabhängig. Der gemeinsame Staat der Tschechen und Slowaken existierte seit dem 28. Oktober 1918.

12.3.1999 bolo Česko prijaté do NATO, 1.5.2004 do EÚ. Najväčšie v Českej republike: Praha, , Ostrava, Plzeň, Liberec, Olomouc. Žije tu niekoľko etnografických skupín: Chodovia, Plzeňáci, Blaťáci, Doudlebovia, Horáci, Hanáci (Wikipedia.cs), Moravskí Chorváti (Štanclová), Moravskí Slováci, Podlužáci, Valaši, Laši (Wikipedia.cs), Gorali (Hubinger a kol.) a dve geograficky rozptýlené: Rómovia a Izraelci. Turisti v Česku vyhľadávajú najmä Prahu, kúpeľné mestá ako Karlove Vary, Mariánske Lázně, Františkovy Lázně, historické sídla ako Kutná Hora, Český Krumlov, Karlštejn, Říp, Vyšehrad, Blaník, Velehrad, Lednicko-valtický areál, rekreačné oblasti České Švajčiarsko, Český raj, Krkonoše, Šumava. : pedagóg Jan Amos Komenský, vynálezca hromozvodu Václav Prokop Diviš, anatóm a fyziológ Jan Evangelista Purkyně, genetik Gregor Mendel, chemik Jaroslav Heyrovský (Wikipedia.cs).

On March 12, 1999, Czechia was admitted to NATO, and on May 1, 2004, it joined the European Union. The largest cities in the Czech Republic are Prague, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, and Olomouc. Several ethnographic groups live in the country, including the Chodovians, Plzeň residents, Blatáci, Doudlebovians, Horáci, Hanáci (Wikipedia.cs), Moravian Croats (Štanclová), Moravian Slovaks, Podlužáci, Valaši, Laši (Wikipedia.cs), Gorals (Hubinger et al.), and two geographically dispersed groups: Roma and Jews. Tourists in Czechia are drawn to places such as Prague, spa towns like Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, historical sites like Kutná Hora, Český Krumlov, Karlštejn Castle, Říp, Vyšehrad, Blaník, Velehrad, the Lednice-Valtice Cultural Landscape, recreational areas like Czech Switzerland, Bohemian Paradise, Krkonoše, and Šumava. Notable personalities from Czech history include educator Jan Amos Comenius, lightning rod inventor Václav Prokop Diviš, anatomist and physiologist Jan Evangelista Purkyně, geneticist Gregor Mendel, and chemist Jaroslav Heyrovský (Wikipedia.cs).

Am 12. März 1999 wurde Tschechien in die NATO aufgenommen, am 1. Mai 2004 in die EU. Die größten Städte in der Tschechischen Republik sind: Prag, Brünn, Ostrava, Pilsen, Liberec, Olmütz. Es gibt hier mehrere ethnografische Gruppen: Choden, Pilsener, Blata, Doudlebs, Hora, Hanáci (Wikipedia.cs), Mährische Kroaten (Štanclová), Mährische Slowaken, Podlužans, Walachen, Lachen (Wikipedia.cs), Goralen (Hubinger et al.) und zwei geografisch verteilte: Roma und Israelis. Touristen suchen in Tschechien vor allem Prag, Kurorte wie Karlsbad, Marienbad, Franzensbad, historische Städte wie Kutná Hora, Český Krumlov, Karlštejn, Říp, Vyšehrad, Blaník, Velehrad, Lednice-Valtice-Areal, Erholungsgebiete wie Böhmische Schweiz, Böhmisches Paradies, Riesengebirge, Šumava. Persönlichkeiten: Pädagoge Jan Amos Komenský, Erfinder des Blitzableiters Václav Prokop Diviš, Anatom und Physiologe Jan Evangelista Purkyně, Genetiker Gregor Mendel, Chemiker Jaroslav Heyrovský (Wikipedia.cs).

Prvý známy pivovar bol v Česku už v roku 1118. Česko sa vyznačuje najvyššou spotrebou piva na hlavu na svete. Bylinné likéry Fernet Stock a Becherovka sú českými špecialitami (Wikipedia.cs).

The first known brewery in Czechia dates back to the year 1118. Czechia is characterized by the highest beer consumption per capita in the world. Herbal liqueurs such as Fernet Stock and Becherovka are Czech specialties (Wikipedia.cs).

Die erste bekannte Brauerei in Tschechien existierte bereits im Jahr 1118. Tschechien zeichnet sich durch den höchsten Bierkonsum pro Kopf weltweit aus. Kräuterliköre wie Fernet Stock und Becherovka sind tschechische Spezialitäten (Wikipedia.cs).

Prvými česky píšucimi autormi boli Jan Hus, jeden zo zakladateľov európskej reformácie a Jan Amos Komenský – najvýznamnejší humanista českej literatúry. Ďalšími literátmi boli Jeroným Pražský a Petr Chelčický, František Ladislav Čelakovský, František Palacký, Karel Havlíček Borovský, Karel Hynek Mácha, Karel Jaromír Erben, Božena Němcová, Josef Kajetán Tyl, Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Svatopluk Čech, Alois Jirásek, Petr Bezruč, Franz Kafka, Rainer Maria Rilke, Gustav Meyrink, Egon Erwín Kisch, Jaroslav Hašek, Karel Čapek. Jaroslav Seifert je jediný Čech, ktorý bol v roku 1984 ocenený Nobelovou cenou za literaturu. K ďalším významným spisovateľom patrili: Jiří Wolker, Vítězslav Nezval, Ivan Olbracht, Milan Kundera, Bohumil Hrabal, Pavel Kohout, Josef Škvorecký, Arnošt Lustig, Václav Havel, Ivan Klíma, Ludvík Vaculík, Egon Bondy, Ivan Jirous, Ladislav Fuks. Po roku 1989 Patrik Ouředník a Jáchym Topol (wikipedia.cs). České divadelníctvo má v stredoveku. V 19. storočí významnú úlohu zohrali Václav Kliment Klicpera a Josef Kajetán Tyl. V roku 1883 bolo otvorené Národní . V 20. storočí došlo k rozvoju avantgardy – Osvobozené divadlo, osobnosti ako Jiří Voskovec, Jan Werich, Emil František Burian, Jiří Mahen. Presadili sa hry Karla Čapka R.U.R. a Vec Makropulos. V druhej polovici 20. storočia došlo k rozvoju divadiel malých foriem – divadlo Semafor – Jiří Suchý a Jiří Šlitr, divadlo Na zábradlí – Jan Grossman, Ivan Vyskočil, Činoherní klub – Ladislav Smoček, Husa na provázku, Ypsilonka, divadlo Sklep, divadlo Járy Cimrmana – Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak. V 60-tych rokoch sa najúspešnejším dramatikom stal Pavel Kohout (wikipedia.cs).

The first Czech authors to write in the Czech language were Jan Hus, one of the founders of the European Reformation, and Jan Amos Komenský, the most significant humanist in Czech literature. Other notable literary figures include Jeroným Pražský and Petr Chelčický, František Ladislav Čelakovský, František Palacký, Karel Havlíček Borovský, Karel Hynek Mácha, Karel Jaromír Erben, Božena Němcová, Josef Kajetán Tyl, Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Svatopluk Čech, Alois Jirásek, Petr Bezruč, Franz Kafka, Rainer Maria Rilke, Gustav Meyrink, Egon Erwín Kisch, Jaroslav Hašek, Karel Čapek. Jaroslav Seifert is the only Czech who was awarded the Nobel Prize in Literature in 1984. Other significant writers include Jiří Wolker, Vítězslav Nezval, Ivan Olbracht, Milan Kundera, Bohumil Hrabal, Pavel Kohout, Josef Škvorecký, Arnošt Lustig, Václav Havel, Ivan Klíma, Ludvík Vaculík, Egon Bondy, Ivan Martin Jirous, Ladislav Fuks. After 1989, notable authors include Patrik Ouředník and Jáchym Topol (Wikipedia.cs).

Czech theater has its roots in the Middle Ages. In the 19th century, significant figures were Václav Kliment Klicpera and Josef Kajetán Tyl. The National Theatre was opened in 1883. In the 20th century, avant-garde developments took place, including the Liberated Theatre, and personalities like Jiří Voskovec, Jan Werich, Emil František Burian, and Jiří Mahen played crucial roles. The plays of Karel Čapek, such as „R.U.R.“ and „The Makropulos Affair,“ gained prominence. In the second half of the 20th century, there was a development of small-form theaters, such as the Semafor Theatre by Jiří Suchý and Jiří Šlitr, the Na zábradlí Theatre by Jan Grossman and Ivan Vyskočil, Činoherní klub by Ladislav Smoček, Husa na provázku, Ypsilonka, Sklep Theatre, and the Theatre of Jára Cimrman by Zdeněk Svěrák and Ladislav Smoljak. In the 1960s, Pavel Kohout became the most successful playwright (Wikipedia.cs).

Die ersten tschechischen Autoren waren Jan Hus, einer der Begründer der europäischen Reformation, und Jan Amos Komenský, der bedeutendste Humanist der tschechischen Literatur. Weitere Schriftsteller waren Jeroným Pražský, Petr Chelčický, František Ladislav Čelakovský, František Palacký, Karel Havlíček Borovský, Karel Hynek Mácha, Karel Jaromír Erben, Božena Němcová, Josef Kajetán Tyl, Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Svatopluk Čech, Alois Jirásek, Petr Bezruč, Franz Kafka, Rainer Maria Rilke, Gustav Meyrink, Egon Erwín Kisch, Jaroslav Hašek, Karel Čapek. Jaroslav Seifert ist der einzige Tscheche, der 1984 mit dem Nobelpreis für Literatur ausgezeichnet wurde. Zu weiteren bedeutenden Schriftstellern gehören Jiří Wolker, Vítězslav Nezval, Ivan Olbracht, Milan Kundera, Bohumil Hrabal, Pavel Kohout, Josef Škvorecký, Arnošt Lustig, Václav Havel, Ivan Klíma, Ludvík Vaculík, Egon Bondy, Ivan Martin Jirous, Ladislav Fuks. Nach 1989 traten Patrik Ouředník und Jáchym Topol auf (Wikipedia.cs). Das tschechische Theater hat seine Wurzeln im Mittelalter. Im 19. Jahrhundert spielten Václav Kliment Klicpera und Josef Kajetán Tyl eine wichtige Rolle. Im Jahr 1883 wurde das Nationaltheater eröffnet. Im 20. Jahrhundert kam es zur Entwicklung der Avantgarde – Osvobozené divadlo mit Persönlichkeiten wie Jiří Voskovec, Jan Werich, Emil František Burian, Jiří Mahen. Bekannte Stücke von Karel Čapek wie „R.U.R.“ und „Die Sache Makropulos“ wurden aufgeführt. In der zweiten Hälfte des 20. Jahrhunderts entwickelten sich kleine Theaterformen – das Semafor-Theater von Jiří Suchý und Jiří Šlitr, das Na zábradlí-Theater von Jan Grossman, Ivan Vyskočil, das Činoherní klub-Theater von Ladislav Smoček, das Husa na provázku, Ypsilonka, das Sklep-Theater, das Jára Cimrman-Theater von Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak. In den 60er Jahren wurde Pavel Kohout der erfolgreichste Dramatiker (Wikipedia.cs).

Vo filme sa presadili Miloš Forman, Věra Chytilová, Jiří Menzel, Ján Kadár, Elmar Klos, František Vláčil, Vojtěch Jasný, Ivan Passer, Jan Němec, Karel Kachyňa, Otakar Vávra, neskôr Bořivoj Zeman, Oldřich Lipský, Václav Vorlíček, Martin Frič, Ladislav Smoljak, Miloš Macourek, Zdeněk Svěrák, Jan Švankmajer, Břetislav Pojar (wikipedia.cs). Medzi známych hudobných skladateľov patrí Jan Václav Stamic, Josef Mysliveček, František Xaver Brixi, Jan Jakub Ryba, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů, Josef Suk, Vítězslav Novák, Zdeněk Fibich, Jaroslav Ježek, Oskar Nedbal. Známy dirigentom bol Rafael Kubelík. Krátko po roku 194 vznikol hudobný festival vážnej hudby Pražské jaro (wikipedia.cs). Vo výtvarnom umení sa presadili napr. Vojtěch Hynais, sochár Josef Václav Myslbek, Josef Lada, Jan Švankmajer. Alfons Mucha je dnes najznámejším českým maliarom na svete, najmä jeho 20 velkoformátových obrazov vyjadrujúca dejiny českého národa a Slovanov – Slovanská epopej, Najznámejší : František Drtikol, Josef Sudek, Jan Saudek, Josef Koudelka (wikipedia.cs).

In the film industry, notable figures include Miloš Forman, Věra Chytilová, Jiří Menzel, Ján Kadár, Elmar Klos, František Vláčil, Vojtěch Jasný, Ivan Passer, Jan Němec, Karel Kachyňa, Otakar Vávra, and later Bořivoj Zeman, Oldřich Lipský, Václav Vorlíček, Martin Frič, Ladislav Smoljak, Miloš Macourek, Zdeněk Svěrák, Jan Švankmajer, Břetislav Pojar (Wikipedia.cs).

In the realm of music, renowned composers include Jan Václav Stamic, Josef Mysliveček, František Xaver Brixi, Jan Jakub Ryba, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů, Josef Suk, Vítězslav Novák, Zdeněk Fibich, Jaroslav Ježek, Oskar Nedbal. The famous conductor was Rafael Kubelík. Shortly after 1945, the classical music festival Prague Spring was established (Wikipedia.cs).

In the visual arts, prominent figures include Vojtěch Hynais, sculptor Josef Václav Myslbek, Josef Lada, Jan Švankmajer. Alfons Mucha is the most famous Czech painter globally, especially for his 20 large-format paintings expressing the history of the Czech nation and the Slavs – the Slav Epic. Notable photographers include František Drtikol, Josef Sudek, Jan Saudek, Josef Koudelka (Wikipedia.cs).

Im Film haben sich Regisseure wie Miloš Forman, Věra Chytilová, Jiří Menzel, Ján Kadár, Elmar Klos, František Vláčil, Vojtěch Jasný, Ivan Passer, Jan Němec, Karel Kachyňa, Otakar Vávra, später Bořivoj Zeman, Oldřich Lipský, Václav Vorlíček, Martin Frič, Ladislav Smoljak, Miloš Macourek, Zdeněk Svěrák, Jan Švankmajer, Břetislav Pojar durchgesetzt (Wikipedia.cs). Zu den bekannten Komponisten gehören Jan Václav Stamic, Josef Mysliveček, František Xaver Brixi, Jan Jakub Ryba, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů, Josef Suk, Vítězslav Novák, Zdeněk Fibich, Jaroslav Ježek, Oskar Nedbal. Der Dirigent Rafael Kubelík war bekannt. Kurz nach dem Jahr 194 entstand das Musikfestival Prager Frühling (wikipedia.cs). In der bildenden Kunst haben sich zum Beispiel Vojtěch Hynais, der Bildhauer Josef Václav Myslbek, Josef Lada, Jan Švankmajer durchgesetzt. Alfons Mucha ist heute der bekannteste tschechische Maler, insbesondere seine 20 großformatigen Gemälde, die die Geschichte des tschechischen Volkes und der Slawen darstellen – die Slawische Epopöe. Zu den bekanntesten Fotografen gehören František Drtikol, Josef Sudek, Jan Saudek, Josef Koudelka (wikipedia.cs).

Česko je náš západní soused. Spojuje nás s ním společná historie. Vždyť teprve v roce 1993 se federace Československo rozpadla. Hlavním městem je . Takzvaným otcem vlasti je Karel IV.

Oficiálním názvem státu je Česká republika, jednoslovně Česko. Část veřejnosti slovo Česko odmítá. Jeho první použití pochází z roku 1777 jako synonymum k Čechy (Wikipedia.cs). Česko tvoří Čechy, Morava a Slezsko. Geologicky zahrnuje Český masiv a Západní Karpaty. Jeho rozloha činí 78 866 km², na kterých žije více než 10 milionů obyvatel. Hlavní české řeky jsou Labe, Vltava, Morava, Dyje, Odra a Opava. Klimaticky se vyznačuje mísením oceánských a kontinentálních vlivů. Patronem české země je svatý Václav. První osídlení sahá do starší doby kamenné, přibližně 28 000 let před n. l. (Wikipedia.sk). Doklady o výskytu Homo habilis byly nalezeny v okrese Beroun, Suchdol a Čakovice. Homo erectus na lokalitě Písečný vrch u Bečova, v Přezleticích a na Stránské skále. Homo sapiens sapiens – pavlovianská naleziště – Předmostí u Přerova, Dolní Věstonice, Pavlov, Petřkovice. Od 5. století př. n. l. zde žili Keltové – Bójové. Na jižní Moravě Volkové-Tektoságové (Wikipedia.cs).

V 1. století sem přicházely germánské kmeny Kvádů a Markomanů. Podle některých historiků, například Balázse Komoróczyho, existovala snaha Římanů vytvořit na části území provincii Markomania za vlády Marka Aurelia s centrem na jižní Moravě, pravděpodobně v Mušově (Wikipedia.cs). Na počátku 5. století došlo k úbytku obyvatelstva, pravděpodobně část odešla v roce 409 s Vandaly a Alany. V první polovině 5. století v důsledku odchodu Markomanů do Norika. Pravděpodobně na Moravě existoval vliv hunského vpádu pod Attilovým vedením. Na konci 5. století se proti proudu Labe dostali do Čech Langobardi a Durynkové. Ve druhé polovině 6. století sem přišly slovanské kmeny (Wikipedia.cs). V 7. století se část území stala součástí Sámovy říše. V 9. století pak Velké Moravy. Ke sjednocení došlo v 10. století zásluhou Přemyslovců (Wikipedia.sk). České království, které vzniklo v roce 1198, dosáhlo svého mocenského vrcholu za vlády posledních Přemyslovců a Karla IV. Za Přemysla Otakara II. sahalo až za Alpy k Jaderskému moři. Václav II. získal území přes Polsko až k Baltskému moři, Václav III. uherská území. Karel IV. připojil Braniborsko, Lužici a Slezsko (Wikipedia.cs).

Česko bylo významnou součástí Svaté říše římské, panovník měl postavení kurfiřta – volitele císaře. V 15. století Česko výrazně oslabili husité (Wikipedia.cs). Až do roku 1804 Česko patřilo k římskoněmecké říši. V letech 1526–1918 bylo zároveň součástí Rakouského císařství (Wikipedia.sk). V roce 1526 nastoupila na český trůn habsburská monarchie. Vítězství na Bílé hoře v roce 1620 přispělo k definitivní likvidaci posledních zbytků samostatnosti. Korunními územími, po roce 1749 vzájemně nespojitými, se staly až do konce 1. světové války v roce 1918: České království, Moravské markrabství a Vévodství Horní a Dolní Slezsko (Wikipedia.cs). V letech 1867–1918 bylo Česko součástí Rakouska-Uherska. Pohraničí Čech i Moravy – Sudety bylo od 13. století do roku 1945 osídleno Němci (Wikipedia.sk). Od 17. století až do počátku 19. století probíhala poněmčování českého území (Wikipedia.cs). V letech 1771–1772 během hladomoru zemřelo nejméně 250 000 lidí (Veselý), což vedlo k rozsáhlým nepokojům (Vašků).

V roce 1921 žilo na území Čech až 2 173 239 Němců z 6 668 518 všech obyvatel, což tvoří 32,6 %. Na Moravě byl podíl 20,7 %, ve Slezsku 41,9 %. V celé dnešní České republice žilo téměř 3 miliony Němců – téměř 30 % (Bujnák). V září 1938 Sudety připadly Německu, malá část – zejména Těšínsko – připadla Mnichovskou dohodou Polsku. 15. března 1939 vznikl Protektorát Čechy a Morava. Po válce v roce 1945 došlo k odsunu Němců. V únoru 1948 se moci ujala Komunistická strana (Wikipedia.cs). Až do roku 1989. V letech 1990 až 1992 bylo Česko součástí ČSFR – Československé federativní republiky. 1. 1. 1993 zanikla federace Československá republika – Česká republika se osamostatnila. Společný stát Čechů a Slováků existoval od 28. 10. 1918.

12.3. 1999 bylo Česko přijato do NATO, 1. 5. 2004 do EU. Největší města v České republice: Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec, Olomouc. Žije zde několik etnografických skupin: Chodové, Plzeňáci, Blaťáci, Doudlebové, Horáci, Hanáci (Wikipedia.cs), Moravští Chorvati (Štanclová), Moravští Slováci, Podlužáci, Valaši, Laši (Wikipedia.cs), Gorali (Hubinger a kol.) a dvě geograficky rozptýlené: Romové a Izraelci. Turisté v Česku vyhledávají především Prahu, lázeňská města jako Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, historická sídla jako Kutná Hora, Český Krumlov, Karlštejn, Říp, Vyšehrad, Blaník, Velehrad, Lednicko-valtický areál, rekreační oblasti České Švýcarsko, Český ráj, Krkonoše, Šumava.

Osobnosti: pedagog Jan Amos Komenský, vynálezce hromosvodu Václav Prokop Diviš, anatom a fyziolog Jan Evangelista Purkyně, genetik Gregor Mendel, chemik Jaroslav Heyrovský (Wikipedia.cs).

, , ,

Krajina, Slovensko, Obce, Slovenské, Zamagurie, Fotografie

Veľký Lipník – obec na styku Spišskej Magury a Pienin

skala
Hits: 2801

Obec Veľký Lipník leží na styku Pienin a Spišskej Magury, v doline potoka Lipník a jeho prítoku Šoltysa. Názov sa odvodzuje od líp. V obci žije takmer 1000 obyvateľov (velkylipnik.sk). Veľký Lipník osídľovali v  druhej polovici 13. storočia Rusíni a povolaní Bélom IV. na zaľudnenie okrajových oblasti uhorského kráľovstva po tatárskom vpáde – tzv. šoltýska kolonizácia na nemeckom práve. Karol Róbert, uhorský kráľ v rokoch 1308-1342 daroval územie Lipnický les – silvam Lypnice v roku 1314 Juliusovi Gorgeyovi – synovi Hanusa zo Spišského Hrhova-Gargowa) a v krátkom čase sa tu rozrástla obec s nasledovnými dobovými názvami: Lupnik, Fellyupnik, Felwpnik, Lyndona, Lyndnou, Lipnik. Počas 15. a 16. storočia prebiehalo dosídľovanie prevažne Rusínmi z pravlasti Halíča, ktorí sa venovali pastierstvu a chovu dobytka – tzv. šoltýska kolonizácia po valašskom práve. Neskôr sa okrem poľnohospodárstva obyvatelia obce začali zaoberať aj remeselníctvom, známe je napr. vandrovné drotárstvo. Na prelome 19. a 20. storočia začalo hromadné vysťahovalectvo obyvateľov obce za prácou do cudziny, hlavne do  a Kanady. Po skončení 2. svetovej v roku 1945 sa niekoľko rodín z obce vysťahovalo – optovalo na Ukrajinu, niektoré sa neskôr vrátili späť na (velkylipnik.sk).

The village of Veľký Lipník is located at the confluence of the and Spišská Magura mountains, in the valley of the Lipník stream and its tributary Šoltysa. The name of the village is derived from lime trees. The village is home to nearly 1000 inhabitants (velkylipnik.sk). In the second half of the 13th century, Veľký Lipník was settled by Ruthenians and Germans summoned by Béla IV to populate the peripheral areas of the Hungarian Kingdom after the Tatar invasion – the so-called Šoltýs colonization under German law. In 1314, Charles Robert, the Hungarian king from 1308 to 1342, donated the territory of Lipník Forest – silvam Lypnice to Julius Gorgey – the son of Hanus from Spišské Hrhov-Gargow. In a short time, the village grew with the following period names: Lupnik, Fellyupnik, Felwpnik, Lyndona, Lyndnou, Lipnik. During the 15th and 16th centuries, resettlement, mainly by Ruthenians from the original homeland of Halych, who were engaged in shepherding and cattle breeding – the so-called Šoltýs colonization under Valachian law, took place. Later, in addition to agriculture, the inhabitants of the village also started engaging in craftsmanship, with itinerant wireworking being well-known, for example. At the turn of the 19th and 20th centuries, mass emigration of the village residents for work abroad began, mainly to the USA and Canada. After the end of World War II in 1945, several families from the village emigrated – opted for Ukraine, some families later returned to Slovakia (velkylipnik.sk).

Wieś Veľký Lipník położona jest na styku Pienin i Gór Spišskiej Magury, w dolinie potoku Lipník i jego dopływu Šoltysa. Nazwa wsi pochodzi od lip. W wiosce mieszka prawie 1000 mieszkańców (velkylipnik.sk). W drugiej połowie XIII wieku Veľký Lipník został zasiedlony przez Rusinów i Niemców, sprowadzonych przez Belę IV, w celu zasiedlenia peryferyjnych obszarów królestwa węgierskiego po najazdach Tatarów – tzw. kolonizacja szoltyjska według prawa niemieckiego. W 1314 roku Karol Robert, król węgierski w latach 1308-1342, podarował Juliusowi Gorgeyowi – synowi Hanusa ze Spišské Hrhov-Gargowa – obszar Lasu Lipnickiego – silvam Lypnice. W krótkim czasie wieś rozrosła się pod następującymi ówczesnymi nazwami: Lupnik, Fellyupnik, Felwpnik, Lyndona, Lyndnou, Lipnik. W XV i XVI wieku miała miejsce przesiedlania głównie przez Rusinów z ojczystego regionu Halicza, którzy zajmowali się pasterstwem i hodowlą bydła – tzw. kolonizacja szoltyjska według prawa wołoskiego. Później, oprócz rolnictwa, mieszkańcy wioski zaczęli zajmować się również rzemiosłem, znane jest np. wędrowne druciarstwo. Na przełomie XIX i XX wieku rozpoczęła się masowa emigracja mieszkańców wioski za pracą za granicą, głównie do USA i Kanady. Po zakończeniu II wojny światowej w 1945 roku kilka rodzin z wioski emigrowało – zdecydowało się na Ukrainę, niektóre rodziny później wróciły na Słowację (velkylipnik.sk).

Krajina, Zahraničie, TOP, Fotografie

Poľsko

skala
Hits: 4372

V Poľsku žije na 312 679 km2 takmer 39 miliónov obyvateľov. Rzeczpospolita Polska je 9-tym najväčším európskym štátom. Je rozdelený na 16 vojvodstiev. Pomenovanie sa odvodzuje od názvu kmeňa Poľania, ktorý žil v časti Poľska. Slovo Polanie sa dá preložiť ako obývajúci otvorené (Wikipedia). 

Takmer celé územie Poľska je nížinného charakteru, priemerná nadmorská výška je 173 metrov nad morom. sú len na juhu – Sudety a Karpaty (aj Vysoké ). Najvyšší bod Poľska sú Rysy, 2 499 metrov nad morom. Na severe Poľska je pobrežie Baltského mora. V Poľsku je 9 300 jazier, zachovalo sa tu viacero pralesov, napr. Bialovežský prales, poľsky Pusza Bialowieska. V Bialovežskom pralese, ako jedinom v Európe, žijú vo voľnej prírode zubry európske. V Poľsku prevláda stredoeurópska lesná vegetácia na severe a v horských oblastiach a stepná vegetácia na východe krajiny. pokrývajú asi 30 % územia. Štetínsky záliv je oblasť ochrany vtáctva, močiarne oblasti v Podlasii, Mazursku, Warmii a Pomoransku sú chránené. Nachádza sa tu 23 národných parkov (Wikipedia).

Poľsko má zázemie pre turizmus vybudované na vysokej úrovni. Má 16 oblastí UNESCO. Najnavštevovanejšie sú Varšava, Lublin, Krakov, Wieliczka, Bochnia, Wadowice, Osvienčím, Zakopane, Čenstochová, Vroclav, Poznaň, Hniezdno, Štetín, Gdansk. Prírodné oblasti: Tatry, Podhalie, Gorce, Beskydy, Svätokrížske hory, Krkonoše, Bialovežský národný park, Biebrzanský národný park, jazero Sniardwy, Štetínsky záliv, pobrežie Baltského mora (Wikipedia).

Známi poľskí hudobní skladatelia: Fryderyk Chopin, Zbigniew Preisner, Wojciech Kilar. Preslávená je poľská filmová tvorba, režiséri: Andrzej Wajda, Krzysztof Kieślowski, Krzysztof Zanussi (Wikipedia). Známi sú aj poľskí herci. Ja sám poľskú filmovú školu považujem za jednu z najlepších a navyše našej mentalite blízku. Poliaci vždy inklinovali ku Francúzsku, čo je vidno aj v niektorých filmových projektoch. Z oblasti vedy je známy Maria Curie Sklodowska. Poliakom bol pápež Ján Pavol II., vlastným menom Karol Wojtyla.

V 6. storočí obývali územie slovanské kmene, ktoré boli zjednotené v 10. storočí (sme.sk). Rok 966 je rokom založenia Poľska (Encyklopedia PWN w trzech tomach, 1999). Kráľovstvom sa Poľsko stalo v roku 1025 za Boleslav I. Chrabrého. Väčšiu časť svojej histórie bolo Poľsko nezávislým a mnohonárodnostným štátom s mnohými vierovyznaniami. V roku 1798 bolo rozdelené medzi Prusko, Rusko a . Nezávislosť získalo až v roku 1918 po 1. svetovej vojne (Wikipedia). V 12. storočí sa Poľsko rozpadlo na menšie štáty, ktoré boli spustošené mongolmi v roku 1241. Za vlády Jagelovcov uzavrelo Poľsko spojenectvo s Litvou – Krewská únia. Spoločne sa sa im podarilo poraziť Rád nemeckých rytierov. V roku 1569 sa Poľsko stalo súčasťou únie s Litvou. Do roku 1795. Spojenie s Litvou prinieslo radikálny nárast počtu obyvateľov Poľska. Koncom 16. storočia dosiahol približne 9 miliónov. Okolo roku 1772 dosahoval počet obyvateľov 13 – 14 miliónov, pričom okolo 60 %, nehovorila po poľsky, ale najmä po ukrajinsky a bielorusky (Wikipedia). 

V roku 1918 v Poľsku viac ako tretinu tvorili menšiny, najmä Židia, Ukrajinci, Bielorusi a . Poľsko je dnes takmer jednonárodnou krajinou, menšiny netvoria viac ako 5%. Poliaci do západoslovanskej jazykovej . 90 % Poliakov je rímskokatolíckeho vyznania, 7.5 % je bez vyznania. Z veľkej 3 miliónovej židovskej menšiny po 2. svetovej vojne zostalo menej ako 10 000 príslušníkov. V 17. storočí vypuklo kozácke povstanie vedené Bohdanom Chmelnickým, ako následok polonizácie východných oblastí a viedli k odcudzeniu Rusínov Poľsku – pripájaniu týchto území k Rusku (dnes oblasti Ukrajiny). Poľsko viedlo proti Rádu nemeckých rytierov, Prusku, Švédsku, Krymskému chanátu, Turkom až do roku 1699. Centrálna vláda slabla a Poľsko sa stálo závislé od Ruska. 3. mája 1791 Poliaci schválili ako prví v Európe písanú ústavu, avšak reformný proces zastavilo delenie krajiny medzi Prusko, Rusko a Rakúsko. Počas napoleonských vojen bolo Poľsko obnovené pod názvom Varšavské vojvodstvo (Wikipedia).

Po porážke Napoleona v roku 1815 vzniklo Poľské kráľovstvo, na jeho čele však stál ruský cár. Ruský cár bol z čela tohto útvaru zosadený v roku 1831, avšak ten poľský parlament rozpustil a Poľsko sa stalo súčasťou Ruska ako Privislinskij Kraj. Dokonca po roku 1863 sa stala ruština úradnou rečou a poľština bola zakázaná. K obnoveniu Poľska došlo až po 1. svetovej vojne, 11. novembra 1918. V rokoch 1918 – 19 vybojovalo územie východnej Halíče s Ukrajinou. V rokoch 1919 – 21 bolo Poľsko napadnuté Ruskom, ale svoju nezávislosť Poľsko obhájilo. V roku 1920 sa súčasťou Poľska stali aj Tešínsko, a časti Spiša a Oravy. 1. septembra Poľsko napadli Nemci, čím sa začala 2. svetová vojna. Po vojne si Rusko ponechalo východnú časť Poľska obývanú hlavne Bielorusmi a Ukrajincami (Wikipedia).

In Poland, nearly 39 million inhabitants live within an area of 312,679 km2. The Republic of Poland is the 9th largest European country and is divided into 16 voivodeships. The name Poland is derived from the Polanie tribe, who inhabited a part of the country. The word „Polanie“ can be translated as people living in open fields (Wikipedia).

Almost the entire territory of Poland is of lowland character, with an average elevation of 173 meters above sea level. Mountains are only found in the south, namely the Sudetes and Carpathians (including the High Tatras). The highest point in Poland is Rysy, standing at 2,499 meters above sea level. The northern part of Poland borders the Baltic Sea. Poland boasts 9,300 lakes, preserving several primeval forests, such as the Białowieża Forest (Puszcza Białowieska), where European bison live freely in their natural habitat. Poland exhibits Central European forest vegetation in the north and mountainous regions, while steppe vegetation prevails in the eastern part of the country. Forests cover approximately 30% of the territory. The Szczecin Lagoon is a bird protection area, and marshy regions in Podlasie, Masuria, Warmia, and Pomerania are also protected. Poland is home to 23 national parks (Wikipedia).

Poland has well-developed tourism infrastructure, including 16 UNESCO-listed sites. The most visited cities include Warsaw, Lublin, Krakow, Wieliczka, Bochnia, Wadowice, Auschwitz, Zakopane, Częstochowa, Wrocław, Poznań, Gniezno, Szczecin, and Gdańsk. Notable natural areas include the Tatra Mountains, Podhale, Gorce, Beskids, Świętokrzyskie Mountains, Karkonosze, Białowieża National Park, Biebrza National Park, Lake Śniardwy, Szczecin Lagoon, and the Baltic Sea coast (Wikipedia).

Renowned Polish composers include Fryderyk Chopin, Zbigniew Preisner, and Wojciech Kilar. Polish cinematography is celebrated, with directors like Andrzej Wajda, Krzysztof Kieślowski, and Krzysztof Zanussi. Famous Polish actors contribute to the country’s vibrant film industry. Personally, I consider the Polish film school to be one of the best, closely aligned with our mentality. Poles have always inclined towards France, which is evident in some film projects. In the field of science, Maria Curie Skłodowska is well-known. Pope John Paul II, born Karol Wojtyła, was also of Polish descent.

In the 6th century, Slavic tribes inhabited the territory, which was unified in the 10th century (sme.sk). The year 966 marks the foundation of Poland (Encyklopedia PWN w trzech tomach, 1999). Poland became a kingdom in 1025 under Bolesław I the Brave. Throughout much of its history, Poland was an independent and multi-ethnic state with diverse religious beliefs. In 1795, it was divided among Prussia, Russia, and Austria. Independence was regained only in 1918 after World War I (Wikipedia). In the 12th century, Poland fragmented into smaller states, devastated by the Mongols in 1241. Under the rule of the Jagiellon dynasty, Poland formed an alliance with Lithuania—the Union of Krewo. Together, they defeated the Teutonic Order. In 1569, Poland became part of the Polish–Lithuanian Commonwealth until 1795. The union with Lithuania led to a radical increase in Poland’s population, reaching around 9 million by the late 16th century. Around 1772, the population reached 13–14 million, with about 60% not speaking Polish but mainly Ukrainian and Belarusian (Wikipedia).

In 1918, over a third of Poland’s population comprised minorities, especially Jews, Ukrainians, Belarusians, and Germans. Today, Poland is almost a mono-ethnic country, with minorities making up less than 5%. Poles belong to the West Slavic language group. 90% of Poles are Roman Catholic, while 7.5% are without religious affiliation. Of the once 3 million-strong Jewish minority before World War II, fewer than 10,000 remain. In the 17th century, a Cossack uprising led by Bohdan Khmelnytsky erupted due to the Polonization of eastern regions, resulting in the alienation of Ruthenians to Russia (now areas of Ukraine). Poland fought wars against the Teutonic Order, Prussia, Sweden, the Crimean Khanate, and the Ottomans until 1699. The central government weakened, and Poland became dependent on Russia. On May 3, 1791, Poles approved Europe’s first written constitution, but the reform process was halted by the partitioning of the country among Prussia, Russia, and Austria. During the Napoleonic Wars, Poland was restored as the Duchy of Warsaw in 1807 but was ruled by the Russian Tsar. The Tsar was deposed in 1831, dissolving the Polish parliament, and Poland became part of Russia as the Vistula Land. Even after 1863, Russian became the official language, and Polish was banned. The restoration of Poland occurred only after World War I, on November 11, 1918. In 1815, after Napoleon’s defeat, the Congress Kingdom of Poland was established, but it was under the rule of the Russian Tsar. The Tsar was deposed in 1831, dissolving the Polish parliament, and Poland became part of Russia as the Vistula Land. Even after 1863, Russian became the official language, and Polish was banned. The restoration of Poland occurred only after World War I, on November 11, 1918. In 1815, after Napoleon’s defeat, the Congress Kingdom of Poland was established, but it was under the rule of the Russian Tsar. The Tsar was deposed in 1831, dissolving the Polish parliament, and Poland became part of Russia as the Vistula Land. Even after 1863, Russian became the official language, and Polish was banned. The restoration of Poland occurred only after World War I, on November 11, 1918. In 1815, after Napoleon’s defeat, the Congress Kingdom of Poland was established, but it was under the rule of the Russian Tsar. The Tsar was deposed in 1831, dissolving the Polish parliament, and Poland became part of Russia as the Vistula Land. Even after 1863, Russian became the official language, and Polish was banned. The restoration of Poland occurred only after World War I, on November 11, 1918. In 1815, after Napoleon’s defeat, the Congress Kingdom of Poland was established, but it was under the rule of the Russian Tsar. The Tsar was deposed in 1831, dissolving the Polish parliament, and Poland became part of Russia as the Vistula Land. Even after 1863, Russian became the official language, and Polish was banned. The restoration of Poland occurred only after World War I, on November 11, 1918. In 1815, after Napoleon’s defeat, the Congress Kingdom of Poland was established, but it was under the rule of the Russian Tsar. The Tsar was deposed in 1831, dissolving the Polish parliament, and Poland became part of Russia as the Vistula Land. Even after 1863, Russian became the official language, and Polish was banned. The restoration of Poland occurred only after World War I, on November 11, 1918. In 1815, after Napoleon’s defeat, the Congress Kingdom of Poland was established, but it was under the rule of the Russian Tsar. The Tsar was deposed in 1831, dissolving the Polish parliament, and Poland became part of Russia as the Vistula Land. Even after 1863, Russian became the official language, and Polish was banned. The restoration of Poland occurred only after World War I, on November 11, 1918. In 1815, after Napoleon’s defeat, the Congress Kingdom of Poland was established, but it was under the rule of the Russian Tsar. The Tsar was deposed in 1831, dissolving the Polish parliament, and Poland became part of Russia as the Vistula Land. Even after 1863, Russian became the official language, and Polish was banned. The restoration of Poland occurred only after World War I, on November 11, 1918. In 1815, after Napoleon’s defeat, the Congress Kingdom of Poland was established, but it was under the rule of the Russian Tsar. The Tsar was deposed in 1831, dissolving the Polish parliament, and Poland became part of Russia as the Vistula Land. Even after 1863, Russian became the official language, and Polish was banned. The restoration of Poland occurred only after World War I, on November 11, 1918. In 1815, after Napoleon’s defeat, the Congress Kingdom of Poland was established, but it was under the rule of the Russian Tsar. The Tsar was deposed in 1831, dissolving the Polish parliament, and Poland became part of Russia as the Vistula Land. Even after 1863, Russian became the official language, and Polish was banned. The restoration of Poland occurred only after World War I, on November 11, 1918.

W Polsce mieszka prawie 39 milionów mieszkańców na obszarze 312 679 km2. Rzeczpospolita Polska jest dziewiątym co do wielkości państwem europejskim i podzielona jest na 16 województw. Nazwa Polska wywodzi się od nazwy plemienia Polan, które zamieszkiwało część obszaru Polski. Słowo „Polanie“ można przetłumaczyć jako ludzie zamieszkujący otwarte pola (Wikipedia).

Prawie całe terytorium Polski ma charakter nizinnego krajobrazu, średnia wysokość nad poziomem morza wynosi 173 metry. Góry znajdują się tylko na południu – Sudety i Karpaty (w tym Tatry). Najwyższym punktem Polski są Rysy, wznoszące się na wysokość 2499 metrów nad poziomem morza. Północna część Polski graniczy z Morzem Bałtyckim. Polska może poszczycić się 9300 jeziorami, zachowało się tu kilka pierwotnych lasów, takich jak Puszcza Białowieska, gdzie europejskie żubry żyją w naturalnym środowisku. Polska charakteryzuje się środkowoeuropejską roślinnością leśną na północy i w obszarach górskich oraz roślinnością stepową na wschodzie kraju. Lasy zajmują około 30% powierzchni. Zatoka Szczecińska jest obszarem ochrony ptaków, a obszary bagienne na Podlasiu, Mazurach, Warmii i Pomorzu są chronione. Polska ma 23 parki narodowe (Wikipedia).

Polska posiada rozwiniętą infrastrukturę turystyczną, w tym 16 obiektów wpisanych na listę UNESCO. Najczęściej odwiedzane miasta to Warszawa, Lublin, Kraków, Wieliczka, Bochnia, Wadowice, Oświęcim, Zakopane, Częstochowa, Wrocław, Poznań, Gniezno, Szczecin i Gdańsk. Znane obszary przyrodnicze to Tatry, Podhale, Gorce, Beskidy, Góry Świętokrzyskie, Karkonosze, Białowieski Park Narodowy, Biebrzański Park Narodowy, jezioro Śniardwy, Zatoka Szczecińska i wybrzeże Bałtyku (Wikipedia).

Znani polscy kompozytorzy to Fryderyk Chopin, Zbigniew Preisner i Wojciech Kilar. Polska kinematografia jest ceniona, a wśród reżyserów znajdują się tacy twórcy jak Andrzej Wajda, Krzysztof Kieślowski i Krzysztof Zanussi. Znani polscy aktorzy przyczyniają się do kwitnącej branży filmowej w kraju. Osobiście uważam polską szkołę filmową za jedną z najlepszych, ściśle związanych z naszą mentalnością. Polacy zawsze mieli inklinacje ku Francji, co widać także w niektórych projektach filmowych. W dziedzinie nauki znana jest Maria Curie-Skłodowska. Polakiem był papież Jan Paweł II, a jego prawdziwe imię to Karol Wojtyła.

W VI wieku terytorium zamieszkiwały słowiańskie plemiona, które zjednoczyły się w X wieku (sme.sk). Rok 966 to rok założenia Polski (Encyklopedia PWN w trzech tomach, 1999). Polska stała się królestwem w 1025 roku za panowania Bolesława Chrobrego. Przez większość swojej historii Polska była niepodległym i wielonarodowym państwem o wielu wyznaniach religijnych. W 1795 roku została podzielona między Prusy, Rosję i Austrię. Niepodległość odzyskała dopiero po I wojnie światowej (Wikipedia). W XII wieku Polska rozpadła się na mniejsze państwa, które zostały zniszczone przez Mongołów w 1241 roku. Pod panowaniem Jagiellonów Polska nawiązała sojusz z Litwą – Unię w Krewie. Razem udało im się pokonać zakon krzyżacki. W 1569 roku Polska stała się częścią Polsko-Litewskiej Wielkiej Unii do 1795 roku. Związek z Litwą przyniósł radykalny wzrost liczby ludności Polski. Koniec XVI wieku osiągnął około 9 milionów. Około roku 1772 liczba ludności wyniosła 13–14 milionów, z czego około 60% nie mówiło po polsku, głównie po ukraińsku i białorusku (Wikipedia).

W 1918 roku ponad jedną trzecią populacji Polski stanowili przedstawiciele mniejszości, głównie Żydzi, Ukraińcy, Białorusini i Niemcy. Obecnie Polska jest niemal monoetnicznym krajem, mniejszości nie stanowią więcej niż 5%. Polacy należą do zachodniosłowiańskiej grupy językowej. 90% Polaków to katolicy, 7,5% jest bez wyznania. Z niegdyś 3-milionowej żydowskiej mniejszości przed II wojną światową pozostało mniej niż 10 000 osób. W XVII wieku wybuchło powstanie kozackie pod wodzą Bohdana Chmielnickiego jako wynik polonizacji wschodnich obszarów i doprowadziło do oderwania Rusinów od Polski – dołączenia tych obszarów do Rosji (dzisiejsze obszary

Ukrainy). Polska prowadziła wojny przeciwko Zakonowi Krzyżackiemu, Prusom, Szwecji, Chanatowi Krymskiemu, Turkom aż do 1699 roku. Centralna władza osłabła, a Polska stała się zależna od Rosji. 3 maja 1791 roku Polacy zatwierdzili jako pierwsi w Europie pisaną konstytucję, jednak proces reform zatrzymało podział kraju między Prusy, Rosję i Austrię. Podczas wojen napoleońskich Polska została przywrócona pod nazwą Księstwo Warszawskie w 1807 roku, ale była rządzona przez rosyjskiego cara. Car został obalony w 1831 roku, rozwiązano polski parlament, a Polska stała się częścią Rosji jako Kraj Nadwiślański. Nawet po 1863 roku rosyjski stał się językiem urzędowym, a polski został zakazany. Do przywrócenia Polski doszło dopiero po I wojnie światowej, 11 listopada 1918 roku. W 1815 roku po klęsce Napoleona utworzono Królestwo Polskie, ale było ono pod rządami rosyjskiego cara. Car został obalony w 1831 roku, rozwiązano polski parlament, a Polska stała się częścią Rosji jako Kraj Nadwiślański. Nawet po 1863 roku rosyjski stał się językiem urzędowym, a polski został zakazany. Do przywrócenia Polski doszło dopiero po I wojnie światowej, 11 listopada 1918 roku. W 1815 roku po klęsce Napoleona utworzono Królestwo Polskie, ale było ono pod rządami rosyjskiego cara. Car został obalony w 1831 roku, rozwiązano polski parlament, a Polska stała się częścią Rosji jako Kraj Nadwiślański. Nawet po 1863 roku rosyjski stał się językiem urzędowym, a polski został zakazany. Do przywrócenia Polski doszło dopiero po I wojnie światowej, 11 listopada 1918 roku. W 1815 roku po klęsce Napoleona utworzono Królestwo Polskie, ale było ono pod rządami rosyjskiego cara. Car został obalony w 1831 roku, rozwiązano polski parlament, a Polska stała się częścią Rosji jako Kraj Nadwiślański. Nawet po 1863 roku rosyjski stał się językiem urzędowym, a polski został zakazany. Do przywrócenia Polski doszło dopiero po I wojnie światowej, 11 listopada 1918 roku. W 1815 roku po klęsce Napoleona utworzono Królestwo Polskie, ale było ono pod rządami rosyjskiego cara. Car został obalony w 1831 roku, rozwiązano polski parlament, a Polska stała się częścią Rosji jako Kraj Nadwiślański. Nawet po 1863 roku rosyjski stał się językiem urzędowym, a polski został zakazany. Do przywrócenia Polski doszło dopiero po I wojnie światowej, 11 listopada 1918 roku.

Niektoré príspevky

:

  • Encyklopedia PWN w trzech tomach, tom 2 J-P. Varšava, 1999: Wydawnictwo Naukowe PWN SA, ISBN 83-01-12844-5., p. 899.
, ,