2011-2015, 2015, Časová línia, České, Česko, Krajina, Mestá, Obce, Severné Čechy, Typ krajiny, Zahraničie

Mikulášovice – český Solingen

skala
Hits: 871

Miku­lá­šo­vi­ce sú roz­lo­ži­té, bez stre­dis­ka, majú cha­rak­ter prie­my­sel­nej obce. Miku­lá­šo­vi­ce vznik­li asi v 10. ale­bo 11. sto­ro­čí. V 12. sto­ro­čí tu žilo nie­koľ­ko rodín, kto­ré sa zapo­die­va­li pále­ním uhlia. Neskôr poľ­no­hos­po­dár­stvu a cho­vu dobyt­ka. Počet­né náz­vy slo­van­ských miest na oko­lí nasved­ču­jú tomu, že ten­to kraj bol obý­va­ný Slo­van­mi, kon­krét­ne lužic­ký­mi Srb­mi. V roku 1779 tu žilo 3700 oby­va­te­ľov. Vyras­ta­li tu bru­siar­ne, roz­má­ha­lo sa nožiar­stvo. V roku 1891 tu bola zalo­že­ná Prie­my­sel­ná ško­la nožiar­ska. Po odtr­hnu­tí Sudiet v roku 1938 odiš­lo z tade­to tak­mer celé čes­ké oby­va­teľ­stvo (miku​la​so​vi​ce​.cz). Nemec­ké pome­no­va­nie pre Miku­lá­šo­vi­ce je Nixdorf. Miku­lá­šo­vi­ce sa nachá­dza­jú sa v západ­nej čas­ti Šluk­nov­ské­ho výbež­ku v nad­mor­skej výš­ke 414 met­rov nad morom. Pred rokom 1914 boli s nece­lý­mi 8 tisíc­mi oby­va­teľ­mi, naj­väč­šou obcou Rakúsko-​Uhorska (Wiki­pe­dia CS). V súčast­nos­ti tu na plo­che 25.85 km2 žije 2189 oby­va­te­ľov. Miest­ne čas­ti: Miku­lá­šo­vi­ce, Miku­lá­šo­vič­ky, Sal­mov, Tomá­šov. His­to­ric­ké náz­vy: Nixen­dorf, Nic­kels­dorff, Nic­kils­torf, Nick­lausz­dorff, Nie­xen­dorffl, Nykls­dorf, Nikols­torff, Nicls­dorf, Nixdorf, Myku­las­so­wic, Miku­las­so­wicz (Wiki­pe­dia CS). Obec je dlhá 7 kilo­met­rov (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Až do roku 1938 sa tu kona­li veľ­ko­noč­né jaz­dy, resp. jaz­dy kri­žia­kov, zvyk kto­rý sa do súčast­nos­ti docho­val iba v Luži­ci (ces​ka​te​le​vi​ze​.cz). V roku 2011 bola veľ­ko­noč­ná jaz­da obno­ve­ná (Wiki­pe­dia CS). Kona­jú sa tu aj nožiar­ske sláv­nos­ti na nádvo­rí továr­ne Mikov (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Údaj­ne sa tu nachá­dza­jú jed­ny za naj­väč­ších var­ha­nov v Čes­ku. Obec bola pre­zý­va­ná aj čes­ký Solin­gen.

Miku­lá­šo­vi­ce is a spread-​out, cen­ter­less town with the cha­rac­ter of an indus­trial vil­la­ge. Miku­lá­šo­vi­ce emer­ged around the 10th or 11th cen­tu­ry. In the 12th cen­tu­ry, seve­ral fami­lies lived here, enga­ged in coal bur­ning. Later, agri­cul­tu­re and catt­le far­ming beca­me pre­va­lent. Nume­rous Sla­vic names of near­by towns sug­gest that this regi­on was inha­bi­ted by Slavs, spe­ci­fi­cal­ly the Lusa­tian Serbs. In 1779, the­re were 3,700 inha­bi­tants here. Grin­ding mills grew up here, and cut­le­ry making flou­ris­hed. In 1891, the Indus­trial Kni­fe Scho­ol was foun­ded here. After the Sude­ten­land was anne­xed in 1938, almost the enti­re Czech popu­la­ti­on left here (miku​la​so​vi​ce​.cz). The Ger­man name for Miku­lá­šo­vi­ce is Nixdorf. Miku­lá­šo­vi­ce is loca­ted in the wes­tern part of the Šluk­nov Upland at an alti­tu­de of 414 meters abo­ve sea level. Befo­re 1914, with just under 8,000 inha­bi­tants, it was the lar­gest muni­ci­pa­li­ty in Austria-​Hungary (Wiki­pe­dia CS). Cur­ren­tly, 2,189 inha­bi­tants live here in an area of 25.85 km². Local parts: Miku­lá­šo­vi­ce, Miku­lá­šo­vič­ky, Sal­mov, Tomá­šov. His­to­ri­cal names: Nixen­dorf, Nic­kels­dorff, Nic­kils­torf, Nick­lausz­dorff, Nie­xen­dorffl, Nykls­dorf, Nikols­torff, Nicls­dorf, Nixdorf, Myku­las­so­wic, Miku­las­so­wicz (Wiki­pe­dia CS). The vil­la­ge is 7 kilo­me­ters long (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Until 1938, Eas­ter rides, or cru­sa­der rides, were held here, a cus­tom that has sur­vi­ved only in Lusa­tia to the pre­sent day (ces​ka​te​le​vi​ze​.cz). In 2011, the Eas­ter ride was revi­ved (Wiki­pe­dia CS). Cut­le­ry fes­ti­vals are also held in the cour­ty­ard of the Mikov fac­to­ry (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Sup­po­sed­ly, some of the lar­gest organs in the Czech Repub­lic are loca­ted here. The vil­la­ge was also cal­led the Czech Solingen.

Miku­lá­šo­vi­ce ist eine aus­ge­dehn­te, zen­trums­lo­se Stadt mit dem Cha­rak­ter eines Indus­trie­dorfs. Miku­lá­šo­vi­ce ents­tand im 10. oder 11. Jahr­hun­dert. Im 12. Jahr­hun­dert leb­ten hier meh­re­re Fami­lien, die sich mit der Koh­len­verb­ren­nung bes­chäf­tig­ten. Spä­ter domi­nier­ten Lan­dwirts­chaft und Vieh­zucht. Zahl­re­i­che sla­wis­che Orts­na­men in der Umge­bung legen nahe, dass die­se Regi­on von Sla­wen bewohnt war, ins­be­son­de­re von den Sor­ben. Im Jahr 1779 leb­ten hier 3700 Ein­woh­ner. Es ents­tan­den Sch­le­if­müh­len und die Mes­ser­hers­tel­lung flo­rier­te. Im Jahr 1891 wur­de hier die Indus­trie­mes­sers­chu­le geg­rün­det. Nach der Anne­xi­on des Sude­ten­lan­des im Jahr 1938 ver­lie­ßen fast die gesam­ten tsche­chis­chen Bevöl­ke­rung die­sen Ort (miku​la​so​vi​ce​.cz). Der deuts­che Name für Miku­lá­šo­vi­ce lau­tet Nixdorf. Miku­lá­šo­vi­ce liegt im west­li­chen Teil des Sch­lag­gen­walds in einer Höhe von 414 Metern über dem Mee­ress­pie­gel. Vor 1914 war es mit knapp unter 8000 Ein­woh­nern die größte Geme­in­de in Österreich-​Ungarn (Wiki­pe­dia CS). Der­ze­it leben hier 2189 Ein­woh­ner auf einer Flä­che von 25,85 km². Loka­le Tei­le: Miku­lá­šo­vi­ce, Miku­lá­šo­vič­ky, Sal­mov, Tomá­šov. His­to­ris­che Namen: Nixen­dorf, Nic­kels­dorff, Nic­kils­torf, Nick­lausz­dorff, Nie­xen­dorffl, Nykls­dorf, Nikols­torff, Nicls­dorf, Nixdorf, Myku­las­so­wic, Miku­las­so­wicz (Wiki­pe­dia CS). Das Dorf ist 7 Kilo­me­ter lang (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Bis 1938 fan­den hier Oster­rit­te oder Kre­uz­rit­ter­rit­te statt, ein Brauch, der nur in der Lau­sitz bis heute über­lebt hat (ces​ka​te​le​vi​ze​.cz). Im Jahr 2011 wur­de der Oster­ritt wie­der­be­lebt (Wiki­pe­dia CS). In der Hof des Mikov-​Werks fin­den auch Mes­ser­fes­te statt (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Angeb­lich befin­den sich hier eini­ge der größten Orgeln in der Tsche­chis­chen Repub­lik. Das Dorf wur­de auch als tsche­chis­ches Solin­gen bezeichnet.

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2011-2015, 2015, Časová línia, České, Česko, Krajina, Mestá, Severné Čechy, Zahraničie

Varnsdorf – malý Manchester

skala
Hits: 274

Varns­dorf je mes­to v Sever­ných Čechách. Zau­jí­ma­vos­ťou je, že je z 3 strán obklo­pe­né Nemec­kom. Leží v nad­mor­skej výš­ke 332 met­rov nad morom. Na 26 km2 tu žije 15 664 oby­va­te­ľov (Wiki­pe­dia). Neďa­le­ko sú Lužic­ké hory a Žitav­ská kot­li­na. Mes­to má 3 čas­ti: Stu­dán­ka, Svět­li­ny, Varns­dorf (varns​dorf​.cz). Do roku 1868 bol Varns­dorf naj­väč­šou dedi­nou Rakúsko-​Uhorska. Od 18. sto­ro­čia je tex­til­ným cen­trom, stá­va sa malým Man­che­strom. Nachá­dza sa tu vyhliad­ko­vá veža z reštau­rá­ci­ou na vrchu Hrá­dek. Je vyso­ká 29 met­rov a posky­tu­je pano­ra­ma­tic­ký výhľad na mes­to, na Seif­hen­ner­dorf, Šluk­nov­skú pahor­ka­ti­nu a na Lužic­ké hory, časť Krko­noš a Jizer­ských hôr. Viet­nam­ská komu­ni­ta si tu v roku 2008 otvo­ri­la prvý bud­his­tic­ký chrám na úze­mí Čes­kej repub­li­ky (Infor­mač­né letáky).

Varns­dorf is a town in Nort­hern Bohe­mia. An inte­res­ting fact is that it is sur­roun­ded by Ger­ma­ny on three sides. It is loca­ted at an alti­tu­de of 332 meters abo­ve sea level. Wit­hin an area of​26 squ­are kilo­me­ters, it is home to 15,664 inha­bi­tants (Wiki­pe­dia). Near­by are the Lusa­tian Moun­tains and the Žita­va Basin. The town is divi­ded into three parts: Stu­dán­ka, Svět­li­ny, and Varns­dorf (varns​dorf​.cz). Until 1868, Varns­dorf was the lar­gest vil­la­ge in Austria-​Hungary. Sin­ce the 18th cen­tu­ry, it has been a tex­ti­le cen­ter, ear­ning the nick­na­me ​“Litt­le Man­ches­ter.” The­re is an obser­va­ti­on tower with a res­tau­rant on the top of Hrá­dek hill. It is 29 meters high and offers a pano­ra­mic view of the town, Seif­hen­ners­dorf, the Šluk­nov Upland, the Lusa­tian Moun­tains, and parts of the Giant Moun­tains and the Jize­ra Moun­tains. In 2008, the Viet­na­me­se com­mu­ni­ty ope­ned the first Budd­hist tem­ple in the Czech Repub­lic here (Infor­ma­ti­on leaflets).

Varns­dorf ist eine Stadt in Nord­böh­men. Eine inte­res­san­te Tat­sa­che ist, dass sie von Deutsch­land auf drei Sei­ten umge­ben ist. Sie liegt auf einer Höhe von 332 Metern über dem Mee­ress­pie­gel. Auf einer Flä­che von 26 Quad­rat­ki­lo­me­tern leben hier 15.664 Ein­woh­ner (Wiki­pe­dia). In der Nähe befin­den sich das Lau­sit­zer Gebir­ge und das Zit­tau­er Bec­ken. Die Stadt ist in drei Tei­le geg­lie­dert: Stu­dán­ka, Svět­li­ny und Varns­dorf (varns​dorf​.cz). Bis 1868 war Varns­dorf das größte Dorf in Österreich-​Ungarn. Seit dem 18. Jahr­hun­dert ist es ein Tex­til­zen­trum und trägt den Spitz­na­men ​“Kle­i­nes Man­ches­ter”. Auf dem Hügel Hrá­dek befin­det sich ein Aus­sichts­turm mit einem Res­tau­rant auf der Spit­ze. Er ist 29 Meter hoch und bie­tet einen Pano­ra­mab­lick auf die Stadt, Seif­hen­ners­dorf, das Šluk­nov­ské pahor­ka­ti­ny, das Lau­sit­zer Gebir­ge sowie Tei­le des Rie­sen­ge­bir­ges und des Iser­ge­bir­ges. Im Jahr 2008 eröff­ne­te die viet­na­me­sis­che Geme­in­schaft hier den ers­ten budd­his­tis­chen Tem­pel in der Tsche­chis­chen Repub­lik (Infor­ma­ti­onsb­ros­chüren).

Varns­dorf je měs­to na seve­ru Čech. Jeho zají­ma­vos­tí je, že je obklo­pe­no Němec­kem ze tří stran. Leží v nad­mo­řs­ké výš­ce 332 met­rů. Na plo­še 26 km² zde žije 15 664 oby­va­tel. Neda­le­ko se nachá­ze­jí Lužic­ké hory a Žitav­ská kot­li­na. Měs­to se dělí na tři čás­ti: Stu­dán­ka, Svět­li­ny a Varns­dorf. Do roku 1868 byl Varns­dorf nej­vět­ší ves­ni­cí Rakousko-​Uherska. Od 18. sto­le­tí je tex­til­ním cen­trem a stá­vá se malým ​“Man­ches­te­rem”. V měs­tě sto­jí vyhlíd­ko­vá věž s res­tau­ra­cí na vrchu Hrá­dek. Je vyso­ká 29 met­rů a nabí­zí pano­ra­ma­tic­ký výhled na měs­to, na Seif­hen­ner­dorf, Šluk­nov­skou pahor­ka­ti­nu, Lužic­ké hory, část Krko­noš a Jizer­ských hor. V roce 2008 si viet­nam­ská komu­ni­ta ote­vře­la prv­ní budd­his­tic­ký chrám na úze­mí Čes­ké republiky.

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2011-2015, 2015, Biotopy, Časová línia, Česko, Krajina, Les, Príroda, Severné Čechy, Zahraničie

Tanečnica

skala
Hits: 288

Na vrchu Taneč­ni­ca sa nachá­dza roz­hľad­ňa v nad­mor­skej výš­ke 598 met­rov nad morom. Tri km na západ sú Miku­lá­šo­vi­ce. 500 met­rov je vzdia­le­ná hra­ni­ca s Nemec­kom. Názov Taneč­ni­ca je odvo­de­ný od poves­ti, pod­ľa kto­rej sem cho­die­va­lo tan­co­vať a zvá­dzať les­ní­kov pre­krás­na mla­dé diev­ča – taneč­ni­ca (ces​kes​vy​car​sko​.cz). Je naj­se­ver­nej­šou roz­hľad­ňou v Čes­ku. Žulo­vý kopec na kto­rom sto­jí sa nazý­va rov­na­ko Taneč­ni­ca. Na vrchol vedie 138 scho­dov. Z rohľad­ne vid­no Čes­ko­sas­ké Švaj­čiar­sko, Šluk­nov­ský výbe­žok a nie­ke­dy aj Krko­no­še (Infor­mač­ný leták).

On the top of Taneč­ni­ca hill stands a lookout tower at an alti­tu­de of 598 meters abo­ve sea level. Three kilo­me­ters to the west are Miku­lá­šo­vi­ce. The bor­der with Ger­ma­ny is 500 meters away. The name Taneč­ni­ca is deri­ved from a legend accor­ding to which a beau­ti­ful young girl, the dan­cer (ces​kes​vy​car​sko​.cz), used to come here to dan­ce and enchant the fores­ters. It is the nort­hern­most lookout tower in the Czech Repub­lic. The gra­ni­te hill on which it stands is also cal­led Taneč­ni­ca. The­re are 138 steps lea­ding to the top. From the obser­va­ti­on tower, you can see the Czech-​Saxon Swit­zer­land, the Šluk­nov Hook, and some­ti­mes even the Giant Moun­tains (Infor­ma­ti­on leaflet).

Auf dem Gip­fel des Tanečnica-​Hügels befin­det sich ein Aus­sichts­turm in einer Höhe von 598 Metern über dem Mee­ress­pie­gel. Drei Kilo­me­ter west­lich lie­gen Miku­lá­šo­vi­ce. Die Gren­ze zu Deutsch­land ist 500 Meter ent­fernt. Der Name Taneč­ni­ca lei­tet sich von einer Legen­de ab, nach der eine schöne jun­ge Frau, die Tän­ze­rin (ces​kes​vy​car​sko​.cz), hier­her kam, um zu tan­zen und die Förs­ter zu ver­zau­bern. Es ist der nörd­lichs­te Aus­sichts­turm in der Tsche­chis­chen Repub­lik. Der Gra­nit­hügel, auf dem er steht, wird eben­falls Taneč­ni­ca genannt. Es gibt 138 Stu­fen, die zum Gip­fel füh­ren. Vom Aus­sichts­turm aus kön­nen Sie die tsche­chis­che Säch­sis­che Sch­we­iz, den Šluk­nov­ský výběžek und manch­mal sogar das Rie­sen­ge­bir­ge sehen (Infor­ma­ti­onsb­ros­chüre).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2011-2015, 2015, Biotopy, Časová línia, Česko, Krajina, Príroda, Severné Čechy, Skaly, Zahraničie

Zlatý vrch

skala
Hits: 245

Zla­tý vrch leží v Lužic­kých horách, neďa­le­ko od Čes­kej Kame­ni­ce (regi​on​-ces​kes​vy​car​sko​.cz). Vzni­kol v tre­ťo­ho­rách, kedy roz­ta­ve­ný čadič pre­ni­kol na povrch a stu­hol do podo­by kamen­ných ​“var­ha­no­vých píš­ťal” (Infor­mač­ná tabu­ľa). Od roku 1964 je národ­nou prí­rod­nou pamiat­kou. Pri­bliž­ne oko­lo roku 1870 tu bol lom, v kto­rom sa zís­ka­val sta­veb­ný kameň (regi​on​-ces​kes​vy​car​sko​.cz). 

Leží v nad­mor­skej výš­ke 657 met­rov nad morom. Nachá­dza­jú sa tu 30 met­rov dlhé kamen­né píš­ťa­ly. V tre­ťo­ho­rách pre­ni­kol roz­ta­ve­ný čadič zvnút­ra Zeme na povrch, kde stu­hol do kamen­ných stĺpi­kov – var­ha­no­vých píš­ťal. Kva­lit­ný čadič bol vyhľa­dá­va­ným mate­riá­lom. Súčas­ný vzhľad loka­li­ty je dôsled­kom lomo­vej ťaž­by, kto­rá bola ukon­če­ná v 60-​tych rokoch 20. sto­ro­čia. Od roku 1964 je Zla­tý vrch chrá­ne­ný záko­nom (Infor­mač­ná tabu­ľa). Kon­krét­ne je národ­nou prí­rod­nou pamiat­kou. Zla­tý vrch (nemec­ky Gold­berg) vzni­kol v troch fázach vul­ka­nic­kej čin­nos­ti. Najprv vznik­lo lávo­vé jaze­ro, kto­ré­ho tuhnu­tím a poma­lým ochla­dzo­va­ním sa vytvo­ri­li pra­vi­del­né päť a šesť­bo­ké štíh­le tak­mer zvis­lé stĺpi­ky (hra​dy​.cz). 

Vrcho­lo­vá časť Zla­té­ho vrchu tvo­rí vul­ka­nic­ký peň vypre­pa­ro­va­ný z krie­do­vých pies­kov­cov. Ria­de­ná ťaž­ba na obvo­de vrcho­lu odkry­la vnú­tor­nú časť pňa s doko­na­le vyvi­nu­tou stĺpo­vou odluč­nos­ťou. Vznik­li vďa­ka poma­lé­mu ochla­dzo­va­niu mag­my s tepel­ný­mi gra­dient­mi neru­še­ný­mi oko­li­tý­mi vplyv­mi. Nepra­vi­del­né stĺpi­ky sved­čia o rých­lej­šom tuhnu­tí (Jaro­slav Valeč­ka).

Zla­tý vrch is loca­ted in the Lusa­tian Moun­tains, near Čes­ká Kame­ni­ce (regi​on​-ces​kes​vy​car​sko​.cz). It was for­med during the Ter­tia­ry peri­od when mol­ten basalt penet­ra­ted to the sur­fa­ce and soli­di­fied into sto­ne ​“organ pipes” (Infor­ma­ti­on board). Sin­ce 1964, it has been a nati­onal natu­ral monu­ment. Around 1870, the­re was a quar­ry here whe­re buil­ding sto­ne was extrac­ted (regi​on​-ces​kes​vy​car​sko​.cz).

It lies at an alti­tu­de of 657 meters abo­ve sea level. The­re are 30-​meter-​long sto­ne organ pipes here. In the Ter­tia­ry peri­od, mol­ten basalt from insi­de the Earth penet­ra­ted to the sur­fa­ce, whe­re it soli­di­fied into sto­ne columns – organ pipes. High-​quality basalt was a sought-​after mate­rial. The cur­rent appe­a­ran­ce of the site is a result of quar­ry­ing, which cea­sed in the 1960s. Sin­ce 1964, Zla­tý vrch has been pro­tec­ted by law (Infor­ma­ti­on board). Spe­ci­fi­cal­ly, it is a nati­onal natu­ral monument.

Zla­tý vrch (Ger­man: Gold­berg) was for­med in three pha­ses of vol­ca­nic acti­vi­ty. Ini­tial­ly, a lava lake was for­med, and by soli­di­fy­ing and slo­wly cooling, it cre­a­ted regu­lar five- and six-​sided slen­der almost ver­ti­cal columns (hra​dy​.cz).

The sum­mit of Zla­tý vrch con­sists of a vol­ca­nic stump ero­ded from chalk sand­sto­ne. Con­trol­led mining on the perip­he­ry of the sum­mit expo­sed the inner part of the stump with per­fect­ly deve­lo­ped colum­nar sepa­ra­ti­on. They were for­med due to the slow cooling of mag­ma with ther­mal gra­dients undis­tur­bed by sur­roun­ding influ­en­ces. Irre­gu­lar columns indi­ca­te fas­ter soli­di­fi­ca­ti­on (Jaro­slav Valečka).

Der Zla­tý vrch befin­det sich im Lau­sit­zer Gebir­ge, in der Nähe von Čes­ká Kame­ni­ce (regi​on​-ces​kes​vy​car​sko​.cz). Er ents­tand im Ter­ti­är, als gesch­mol­ze­ner Basalt an die Oberf­lä­che drang und zu ste­i­ner­nen ​“Orgelp­fe­i­fen” ers­tarr­te (Infor­ma­ti­ons­ta­fel). Seit 1964 ist er ein nati­ona­les Natur­denk­mal. Um 1870 gab es hier einen Ste­inb­ruch, in dem Bau­ma­te­rial abge­baut wur­de (regi​on​-ces​kes​vy​car​sko​.cz).

Er liegt in einer Höhe von 657 Metern über dem Mee­ress­pie­gel. Hier gibt es 30 Meter lan­ge ste­i­ner­ne Orgelp­fe­i­fen. Im Ter­ti­är drang gesch­mol­ze­ner Basalt von innen aus der Erde an die Oberf­lä­che, wo er zu ste­i­ner­nen Säu­len – Orgelp­fe­i­fen – ers­tarr­te. Hoch­wer­ti­ger Basalt war ein bege­hr­tes Mate­rial. Das heuti­ge Aus­se­hen des Ortes ist das Ergeb­nis des Berg­baus, der in den 1960er Jah­ren ein­ges­tellt wur­de. Seit 1964 ist der Zla­tý vrch gesetz­lich ges­chützt (Infor­ma­ti­ons­ta­fel). Kon­kret han­delt es sich um ein nati­ona­les Naturdenkmal.

Der Zla­tý vrch (deutsch: Gold­berg) ents­tand in drei Pha­sen vul­ka­nis­cher Akti­vi­tät. Zunächst bil­de­te sich ein Lava­see, der durch Ers­tar­ren und lang­sa­mes Abküh­len regel­mä­ßi­ge fünf- und sech­sec­ki­ge, sch­lan­ke, fast sen­krech­te Säu­len bil­de­te (hra​dy​.cz).

Der Gip­fel des Zla­tý vrch bes­teht aus einem vul­ka­nis­chen Stumpf, der aus kalk­hal­ti­gem Sand­ste­in ero­diert wur­de. Kon­trol­lier­ter Berg­bau am Rand des Gip­fels leg­te den inne­ren Teil des Stump­fes mit per­fekt ent­wic­kel­ter Säu­len­tren­nung frei. Sie ents­tan­den durch das lang­sa­me Abküh­len von Mag­ma mit ther­mis­chen Gra­dien­ten, die von umge­ben­den Ein­flüs­sen unges­tört waren. Unre­gel­mä­ßi­ge Säu­len zei­gen eine schnel­le­re Ers­tar­rung an (Jaro­slav Valečka).

Odka­zy

Use Facebook to Comment on this Post

2006, 2006-2010, 2009, 2011, 2011-2015, 2013, 2014, 2016, 2016-2020, Časová línia, Technika

Nevojenská technika

skala
Hits: 9449

Nevo­jen­ská tech­ni­ka je čas­to ozna­čo­va­ná aj ako civil­ná tech­no­ló­gia. Zahŕňa širo­kú šká­lu tech­nic­kých apli­ká­cií, kto­ré sú urče­né na rôz­ne aspek­ty civil­né­ho živo­ta. Od komu­ni­kač­ných a infor­mač­ných tech­no­ló­gií po ener­ge­ti­ku, dopra­vu a medi­cí­nu. Od doby prie­my­sel­nej revo­lú­cie po súčas­nosť, tech­ni­ka pre­šla obrov­ským vývo­jom a ino­vá­cia­mi. Zlep­še­nia v oblas­tiach ako infor­ma­ti­ka, bio­tech­no­ló­gie, ener­ge­ti­ka a inži­nier­stvo pri­ná­ša­jú nové mož­nos­ti a efek­tív­ne rie­še­nia problémov.

Komu­ni­ká­cia a infor­mač­né tech­no­ló­gie (ICT) sú zákla­dom moder­nej spo­loč­nos­ti. Mobil­né tele­fó­ny, inter­net, soft­vé­ro­vé apli­ká­cie a ďal­šie tech­no­lo­gic­ké nástro­je umož­ňu­jú rých­lu a efek­tív­nu výme­nu infor­má­cií na glo­bál­nej úrov­ni. V oblas­ti vzde­lá­va­nia, pod­ni­ka­nia, zdra­vot­níc­tva a verej­nej sprá­vy posky­tu­jú ICT neoce­ni­teľ­né mož­nos­ti a zlep­še­nia. S ústu­pom od fosíl­nych palív a sme­ro­va­ním k obno­vi­teľ­ným zdro­jom ener­gie sa tech­no­ló­gie v oblas­ti ener­ge­ti­ky stá­va­jú kľú­čo­vým prv­kom pre udr­ža­teľ­ný roz­voj. Solár­ne a veter­né ener­gie, jad­ro­vá tech­no­ló­gia a tech­no­ló­gie ener­ge­tic­kej účin­nos­ti pris­pie­va­jú k zní­že­niu emi­sií skle­ní­ko­vých ply­nov a ochra­ne život­né­ho pro­stre­dia. Roz­voj dopra­vy a mobi­li­ty je ďal­ším dôle­ži­tým aspek­tom tech­ni­ky. Elek­tric­ké vozid­lá, samo ria­dia­ce vozid­lá, vyso­ko­rých­lost­né želez­ni­ce a ďal­šie tech­no­lo­gic­ké ino­vá­cie zlep­šu­jú efek­tív­nosť, bez­peč­nosť a udr­ža­teľ­nosť dopra­vy. V oblas­ti medi­cí­ny a zdra­vot­níc­tva sa tech­ni­ka podie­ľa na vývo­ji diag­nos­tic­kých nástro­jov, lie­čeb­ných metód a zdra­vot­níc­kych sys­té­mov. Bio­tech­no­ló­gie, gene­tic­ké tech­no­ló­gie, tele­me­di­cí­na a inte­li­gent­né zdra­vot­níc­ke sys­té­my pris­pie­va­jú k zlep­še­niu zdra­vot­nej sta­rost­li­vos­ti a kva­li­ty živo­ta pacientov.

Non-​military tech­no­lo­gy is often refer­red to as civi­lian tech­no­lo­gy. It encom­pas­ses a wide ran­ge of tech­ni­cal app­li­ca­ti­ons desig­ned for vari­ous aspects of civi­lian life. From com­mu­ni­ca­ti­on and infor­ma­ti­on tech­no­lo­gies to ener­gy, tran­s­por­ta­ti­on, and medi­ci­ne. From the indus­trial revo­lu­ti­on to the pre­sent, tech­no­lo­gy has under­go­ne tre­men­dous deve­lop­ment and inno­va­ti­on. Impro­ve­ments in are­as such as com­pu­ter scien­ce, bio­tech­no­lo­gy, ener­gy, and engi­ne­e­ring bring new possi­bi­li­ties and effec­ti­ve solu­ti­ons to problems.

Com­mu­ni­ca­ti­on and infor­ma­ti­on tech­no­lo­gies (ICT) are the foun­da­ti­on of modern socie­ty. Mobi­le pho­nes, the inter­net, soft­wa­re app­li­ca­ti­ons, and other tech­no­lo­gi­cal tools enab­le rapid and effi­cient exchan­ge of infor­ma­ti­on on a glo­bal sca­le. In the fields of edu­ca­ti­on, busi­ness, health­ca­re, and pub­lic admi­ni­stra­ti­on, ICT pro­vi­des inva­lu­ab­le oppor­tu­ni­ties and impro­ve­ments. With the shift away from fos­sil fuels and towards rene­wab­le ener­gy sour­ces, ener­gy tech­no­lo­gy is beco­ming a key com­po­nent of sus­tai­nab­le deve­lop­ment. Solar and wind ener­gy, nuc­le­ar tech­no­lo­gy, and ener­gy effi­cien­cy tech­no­lo­gies con­tri­bu­te to redu­cing gre­en­hou­se gas emis­si­ons and pro­tec­ting the envi­ron­ment. The deve­lop­ment of tran­s­por­ta­ti­on and mobi­li­ty is anot­her impor­tant aspect of tech­no­lo­gy. Elect­ric vehic­les, auto­no­mous vehic­les, high-​speed rai­lwa­ys, and other tech­no­lo­gi­cal inno­va­ti­ons impro­ve the effi­cien­cy, safe­ty, and sus­tai­na­bi­li­ty of transportation.

In the field of medi­ci­ne and health­ca­re, tech­no­lo­gy con­tri­bu­tes to the deve­lop­ment of diag­nos­tic tools, tre­at­ment met­hods, and health­ca­re sys­tems. Bio­tech­no­lo­gies, gene­tic tech­no­lo­gies, tele­me­di­ci­ne, and intel­li­gent health­ca­re sys­tems con­tri­bu­te to impro­ving health­ca­re and the quali­ty of life for patients.

Use Facebook to Comment on this Post