Krajina, Zahraničie, Dokumenty, Technické dokumenty, Stavebné dokumenty, Česko, Severná Morava, Fotografie

Valašské múzeum v Rožňove pod Radhošťom

skala
Hits: 243

Valašské múzeum je najväčšie a najstaršie svojho druhu v strednej Európe (kudyznudy.cz). Založené bolo v roku 1925 bratmi Bohumírom a Aloisom Jaroněkom. Inšpiráciou bola návšteva múzea v prírode v Dánsku (beskydy.cz). Je dôležitým kultúrno-historickým objektom, dokumentujúcim ľudové staviteľstvo, životný štýl a technológie Valašska. Slúži aj ako priestor pre zachovanie a popularizáciu a výučbu tradičných remesiel, zvykov a folklóru. Z pohľadu turistického je jednou z hlavných atrakcií regiónu (hotelovy-dum.cz).

Múzeum je rozdelené na tri tematické areály: Drevené mestečko prezentuje architektúru menšieho mestečka na Moravskom Valašsku v druhej polovici 19. a začiatkom 20. storočia (overenorodici.cz). Valašská dedina prezentuje model valašskej farmárskej s charakteristickými domami, stajňami, hospodárskymi budovami a vybavením (beskydy.cz). Mlynská dolina prezentuje expozície, vodné a veterné , valchy, píly, lisovne a iné technické regionálne (hotelovy-dum.cz). Nachádzajú sa tu sýpky, súkennícke stodoly, socha svätého Jána Nepomuckého, paliarňa, Billov meštiansky dom, radnica, hostince, fojstvo, zvonička, amfiteáter, vozovna, kováčska dieľňa, píla (nmvp.cz). Vzniká tu aj nový areál Kolibiska (kudyznudy.cz). Múzeum okrem Valašského múzea spravuje aj historické stavby, napr. na Pustevnách (nmvp.cz).

Areál múzea je situovaný v prírodnej krajine, tvoria presunuté pôvodné stavby a verné rekonštrukcie (kudyznudy.cz). V areáli sa nachádza kostol svätej Anny a cintorín Valašský Slavín, kde sú pochovaní významní regiónu (hotelovy-dum.cz). Napr. Emil Zátopek, Dana Zátopková, Jiří Raška, Ludvík Daněk, Bohumír a Alois Jaroňkoví, Jarmila Šuláková (Wikipedia). Možno tu vidieť ukážky tradičných remesiel, hospodárských činností, folklórnych obradov, festivalov a tradičných podujatí (zars.cz). Ročná návštevnosť dosahuje 500 000 návštevníkov (visitroznov.cz).

The Wallachian Open-Air Museum is the largest and oldest of its kind in Central Europe. It was founded in 1925 by brothers Bohumír and Alois Jaroňek. The inspiration came from a visit to an open-air museum in Denmark. It is an important cultural and historical institution documenting folk architecture, lifestyle, and technologies of the Wallachia region. It also serves as a space for the preservation, promotion, and teaching of traditional crafts, customs, and folklore. From a tourist perspective, it is one of the main attractions of the region.

The museum is divided into three thematic areas: the Wooden Town presents the architecture of a small Moravian Wallachian town from the late 19th and early 20th centuries. The Wallachian Village represents a model of a Wallachian farming settlement with characteristic houses, stables, farm buildings, and tools. The Mill Valley exhibits water and mechanical mills, fulling mills, sawmills, presses, and other regional technical buildings. Among them are granaries, cloth barns, a statue of Saint John of Nepomuk, a drying house, the Bill bourgeois house, the town hall, inns, a vogt’s office, a bell tower, an amphitheater, a carriage shed, a blacksmith’s workshop, and a sawmill. A new area called Kolibiska is also being developed. Apart from the Wallachian Open-Air Museum, the institution manages historical buildings such as those at Pustevny.

The museum complex is situated in a natural landscape; the houses consist of relocated originals and faithful reconstructions. Within the area stands the Church of Saint Anna and the Wallachian Slavín Cemetery, where notable figures of the region are buried — for example Emil Zátopek, Dana Zátopková, Jiří Raška, Ludvík Daněk, Bohumír and Alois Jaroňek, and Jarmila Šuláková. Visitors can see demonstrations of traditional crafts, agricultural activities, folklore ceremonies, festivals, and traditional events. The annual attendance reaches about 500,000 visitors.

Valašské muzeum v přírodě je největším a nejstarším svého druhu ve střední Evropě. Založeno bylo v roce 1925 bratry Bohumírem a Aloisem Jaroňkem. Inspirací byla návštěva muzea v přírodě v Dánsku. Je důležitým kulturně-historickým objektem dokumentujícím lidové stavitelství, životní styl a technologie Valašska. Slouží také jako prostor pro zachování, popularizaci a výuku tradičních řemesel, zvyků a folkloru. Z turistického hlediska patří mezi hlavní atrakce regionu.

Muzeum je rozděleno do tří tematických areálů: Dřevěné městečko představuje architekturu menšího města na Moravském Valašsku z druhé poloviny 19. a počátku 20. století. Valašská dědina představuje model valašské zemědělské vesnice s charakteristickými domy, stájími, hospodářskými budovami a vybavením. Mlýnská dolina ukazuje vodní a mechanické mlýny, valchy, pily, lisovny a další technické stavby regionu. Nacházejí se zde sýpky, suk­něnické stodoly, socha svatého Jana Nepomuckého, sušárna, Billův měšťanský dům, radnice, hostince, fojtství, zvonička, amfiteátr, vozovna, kovářská dílna a pila. Vzniká zde také nový areál Kolibiska. Muzeum kromě Valašského muzea spravuje i historické stavby, například na Pustevnách.

Areál muzea se nachází v přírodním prostředí, domy tvoří přemístěné původní stavby a věrné rekonstrukce. V areálu se nachází kostel svaté Anny a hřbitov Valašský Slavín, kde jsou pochováni významní lidé regionu — například Emil Zátopek, Dana Zátopková, Jiří Raška, Ludvík Daněk, Bohumír a Alois Jaroňkovi a Jarmila Šuláková. Návštěvníci zde mohou vidět ukázky tradičních řemesel, zemědělských činností, folklorních obřadů, festivalů a tradičních akcí. Roční návštěvnost dosahuje přibližně 500 000 osob.

TOP

Všetky

Krajina, Zahraničie, Hory, Česko, Severná Morava, Biotopy, Fotografie

Radhošť

skala
Hits: 302

Vrch Radhošť, s nadmorskou výškou 1 129 metrov, je jedným z najvýznamnejších vrcholov Moravsko-sliezskych Beskýd. Nachádza sa približne 6 km severovýchodne od Rožnova pod Radhoštom a je známy svojou bohatou históriou, kultúrnym významom a výhľadmi na okolité pohoria, ako sú Beskydy, Valašsko, Jeseníky, Malá a Veľká Fatra. Radhošť je opradený mnohými legendami. Podľa povestí bol v minulosti uctievaný ako sídlo pohanského boha Radegasta, boha slnka, a víťazstva. Hoci priame dôkazy o tomto kulte chýbajú, tradícia pretrvala a dnes na trase z Pusteven na Radhošť stojí socha Radegasta, vytvorená sochárom Albínom Poláškom (Wikipedia). Autor bolo profesorom umeleckej školy v Chicagu, a bol rodákom z Frenštátu pod Radhoštěm. Je autorom aj súsošia Cyrila a Metoda, ktorá stojí vedľa na Radhošti a sochu prezidenta Wilsona pred pražským hlavným nádražím. Radegast bol odliaty v zlievarni firma Maška v Prahe. Konkrétne dva kusy. Jeden z nich bol umiestnený na Rahdošti, ale v 90-tych rokoch 20. storočia bol nahradený vernou žulovou replikou. Originálu nevyhovovala tunajšia klíma, preto bol premiestnený na radnicu Frenštátu pod Radhoštem. Druhý odliaty originál bol darovaný do . Zaujímavé je, ze Albín Polášek uvažoval vrátiť sa do rodných Beskýd a vo svojej záhrade vytvoriť háj pôvodných slovanský bohov (Informačná tabuľa). Z ďaleka na Radhošť prichádzali v minulosti a priniesli sme sem dary – dobytok, časť úrody, úlovok. Koncom jari tu starí slávili letný slnovrat. Vatry horeli, tancovalo sa a spievalo (slovanskakosile.cz). Historické záznamy hovoria o uctievaní Radegasta len u Slovanov pri Baltskom mori (Informačná tabuľa).

V 9. storočí mali na Radhošť zavítať solunskí misionári svätí Cyril a Metod, ktorí údajne nechali zničiť modlu Radegasta a na jeho mieste postavili kríž. Na pamiatku ich misie bola v rokoch 1896–1898 na vrchole postavená Kaplnka svätého Cyrila a Metoda, ktorá je dnes najvyššie položenou sakrálnou stavbou v Českej republike (kudyznudy.cz).

Severné svahy Radhošťa sú chránené ako Národná prírodná rezervácia Radhošť, vyhlásená v roku 1955. Rezervácia s rozlohou 145 ha chráni vzácne rastlinné a živočíšne spoločenstvá, vrátane druhov ako je rys ostrovid Lynx lynx či jariabok hôrny Tetrastes bonasia, Salamandra salamandra, Triturus alpestris, Vipera berus, Natrix natrix, Ciconia nigra, Asio otus, Accipiter nisus, Accipiter gentilis, Falco subbuteo, Canis lupus, Ursus arctos. Vyskytujú sa tu tiež unikátne , napríklad kamzičník rakúsky či kýchavica zelenokvetá. Na území rezervácie botanický prieskum preukázal výskyt Campylostelium saxicola, Aruncus vulgaris, brusnica Vaccinium myrtillus, Daphne mezereum, Lilium martagon, Aconitum, Aconitum variegatum, Doronicum austriacum firmum subsp. moravicum, Gentiana asclepiadea. Hlavnou drevinou je buk lesný Fagus sylvatica. Popri ňom javor Acer pseduoplatanus, vzácne jedľa Abies alba (chranena-uzemi.cz).

Každoročne sa na Radhošti konajú cyrilometodské púte, ktorých sa zúčastňujú tisícky pútnikov. Tieto udalosti pripomínajú významnú duchovnú a kultúrnu históriu tohto miesta (prostrednibecva.cz). Najjednoduchší prístup na Radhosť je z Pusteven, kam vedie lanovka z Trojanovíc. Z Pusteven vedie na vrchol Radhošťa turistický chodník, ktorý prechádza okolo Radegasta a ponúka nádherné na okolité . Táto trasa je súčasťou Náučného chodníka Radegast, ktorý na desiatich zastávkach predstavuje históriu a prírodu okolia pamätného vrchu a turistickej oblasti Pusteven. Celá hora je pretkaná podzemnými chodbami a jaskyňami (ceskehory.cz).

Mount Radhošť, with an elevation of 1,129 meters, is one of the most significant peaks in the Moravian-Silesian Beskids. It is located approximately 6 km northeast of Rožnov pod Radhoštěm and is renowned for its rich history, cultural significance, and scenic views of the surrounding mountain ranges, including the Beskids, Valašsko, Jeseníky, Malá Fatra, and Veľká Fatra.

Radhošť is shrouded in many legends. According to folklore, it was once revered as the seat of the pagan god Radegast, the deity of the sun, war, and victory. Although direct evidence of this cult is lacking, the tradition has endured, and today a statue of Radegast stands along the trail from Pustevny to Radhošť. The sculpture was created by artist Albín Polášek (Wikipedia), a native of Frenštát pod Radhoštěm and a professor at the Art Institute of Chicago. Polášek is also the author of the statue of Saints Cyril and Methodius, which stands next to the chapel on Radhošť, as well as the statue of President Wilson in front of the main railway station in Prague.

The Radegast statue was cast at the Maška foundry in Prague, with two identical pieces produced. One was placed on Radhošť, but in the 1990s, it was replaced with a faithful granite replica because the original was not suited to the local climate. The original was moved to the town hall in Frenštát pod Radhoštěm. The second cast was donated to Prague Zoo. Interestingly, Albín Polášek once contemplated returning to his native Beskids to create a garden featuring statues of the ancient Slavic gods (Information board). Historical records mention the worship of Radegast only among the Slavs by the Baltic Sea (Information board).

In the past, people traveled from afar to Radhošť, bringing offerings such as livestock, crops, and game. At the end of spring, the ancient Slavs celebrated the summer solstice on Radhošť. Bonfires were lit, and people danced and sang (slovanskakosile.cz). 

In the 9th century, the Thessalonian missionaries Saints Cyril and Methodius are said to have visited Radhošť, allegedly destroying the idol of Radegast and erecting a cross in its place. To commemorate their mission, the Chapel of Saints Cyril and Methodius was built at the summit between 1896 and 1898, which today is the highest sacral building in the Czech Republic (kudyznudy.cz).

The northern slopes of Radhošť are protected as the Radhošť National Nature Reserve, declared in 1955. The 145-hectare reserve preserves rare plant and animal communities, including species such as the Eurasian lynx (Lynx lynx), western capercaillie (Tetrastes bonasia), fire salamander (Salamandra salamandra), alpine newt (Triturus alpestris), common European adder (Vipera berus), grass snake (Natrix natrix), black stork (Ciconia nigra), long-eared owl (Asio otus), sparrowhawk (Accipiter nisus), goshawk (Accipiter gentilis), Eurasian hobby (Falco subbuteo), gray wolf (Canis lupus), and brown bear (Ursus arctos). Unique plants also grow here, such as Doronicum austriacum firmum subsp. moravicum, Gentiana asclepiadea, and Aconitum variegatum. The dominant tree species is the European beech (Fagus sylvatica), alongside sycamore maple (Acer pseudoplatanus) and rare silver fir (Abies alba) (chranena-uzemi.cz).

Each year, Radhošť hosts Cyril and Methodius pilgrimages, attended by thousands of pilgrims. These events highlight the site’s significant spiritual and cultural history (prostrednibecva.cz). The easiest way to access Radhošť is from Pustevny, which is connected by a cable car from Trojanovice. From Pustevny, a tourist trail leads to the summit of Radhošť, passing by the Radegast statue and offering beautiful views of the surrounding mountains. This trail is part of the Radegast Nature Trail, which includes ten stops showcasing the history and natural beauty of this memorable mountain and the Pustevny area. The mountain is also interlaced with underground tunnels and caves (ceskehory.cz).

Vrch Radhošť s nadmořskou výškou 1 129 metrů je jedním z nejvýznamnějších vrcholů Moravskoslezských Beskyd. Nachází se přibližně 6 km severovýchodně od Rožnova pod Radhoštěm a je známý svou bohatou historií, kulturním významem a krásnými výhledy na okolní pohoří, jako jsou Beskydy, Valašsko, Jeseníky, Malá a Velká Fatra.

Radhošť je opředen mnoha legendami. Podle pověstí byl v minulosti uctíván jako sídlo pohanského boha Radegasta, boha slunce, války a vítězství. Přímé důkazy o tomto kultu sice chybí, tradice však přetrvala, a dnes na trase z Pusteven na Radhošť stojí socha Radegasta, jejímž autorem je sochař Albín Polášek (Wikipedia). Polášek byl profesorem umělecké školy v Chicagu a pocházel z Frenštátu pod Radhoštěm. Je rovněž autorem sousoší svatého Cyrila a Metoděje, které stojí vedle kaple na Radhošti, a sochy prezidenta Wilsona před hlavním nádražím v Praze.

Socha Radegasta byla odlita ve slévárně firmy Maška v Praze, a to hned dvakrát. Jeden odlitek byl umístěn na Radhošti, avšak v 90. letech 20. století byl nahrazen věrnou žulovou replikou, protože originálu nevyhovovalo místní klima. Originál byl proto přemístěn na radnici ve Frenštátě pod Radhoštěm. Druhý odlitek byl darován do ZOO Praha. Zajímavostí je, že Albín Polášek uvažoval o návratu do rodných Beskyd, kde chtěl ve své zahradě vytvořit háj slovanských bohů (Informační tabule).

V minulosti přicházeli na Radhošť lidé zdaleka a nosili sem dary – dobytek, část úrody, úlovky. Staří Slované zde na konci jara slavili letní slunovrat. Hořely vatry, tančilo se a zpívalo (slovanskakosile.cz). Historické záznamy hovoří o uctívání Radegasta pouze u Slovanů u Baltského moře (Informační tabule).

V 9. století měli na Radhošť zavítat soluňští misionáři svatí Cyril a Metoděj, kteří údajně nechali zničit modlu Radegasta a na jejím místě postavili kříž. Na památku jejich mise byla v letech 1896–1898 na vrcholu postavena Kaple svatého Cyrila a Metoděje, která je dnes nejvýše položenou sakrální stavbou v České republice (kudyznudy.cz).

Severní svahy Radhoště jsou chráněny jako Národní přírodní rezervace Radhošť, vyhlášená v roce 1955. Rezervace o rozloze 145 ha chrání vzácné rostlinné a živočišné společenství, včetně druhů jako je rys ostrovid (Lynx lynx), tetřev hlušec (Tetrastes bonasia), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek horský (Triturus alpestris), zmije obecná (Vipera berus), užovka obojková (Natrix natrix), čáp černý (Ciconia nigra), kalous ušatý (Asio otus), krahujec obecný (Accipiter nisus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), dřemlík tundrový (Falco subbuteo), vlk obecný (Canis lupus) a medvěd hnědý (Ursus arctos). V rezervaci rostou unikátní rostliny, například Doronicum austriacum firmum subsp. moravicum, Gentiana asclepiadea a Aconitum variegatum. Hlavní dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), dále javor klen (Acer pseudoplatanus) a vzácná jedle bělokorá (Abies alba) (chranena-uzemi.cz).

Každoročně se na Radhošti konají cyrilometodějské poutě, kterých se účastní tisíce poutníků. Tyto akce připomínají významnou duchovní a kulturní historii tohoto místa (prostrednibecva.cz). Nejjednodušší přístup na Radhošť je z Pusteven, kam vede lanovka z Trojanovic. Z Pusteven vede na vrchol Radhoště turistická stezka, která míjí sochu Radegasta a nabízí nádherné výhledy na okolní hory. Tato trasa je součástí Naučné stezky Radegast, která na deseti zastaveních představuje historii a přírodu okolí památné hory a turistické oblasti Pusteven. Celá hora je protkána podzemními chodbami a jeskyněmi (ceskehory.cz).

TOP

Všetky

Krajina, Zahraničie, Obce, Príroda, Moravské obce, Skaly, Česko, Severná Morava, Biotopy, Fotografie

Lidečko

skala
Hits: 285

Lidečko je obec nachádzajúca sa v údolí Senice, približne 16 km južne od Vsetína, v regióne Valašsko na východe Českej republiky. Obec je obklopená krásnou prírodou, ktorá ponúka množstvo príležitostí pre turistiku a rekreáciu. Prvá písomná zmienka o Lidečku pochádza z roku 1424, keď kráľ Žigmund Luxemburský odovzdal brumovské panstvo, vrátane Lidečka, do záložného držania Miroslavovi z Cimburku. Počas svojej histórie obec čelila viacerým nájazdom a pohromám. V roku 1663 utrpela pri vpáde Tatárov, ktorí údajne zajali a zabili 234 obyvateľov. Následne bola postihnutá tureckými vpádmi v roku 1683 a útokmi Kurucov v roku 1707, pri ktorých zahynulo 12 ľudí (mistopisy.cz). Medzi najvýznamnejšie v obci patrí kostol svätej Kataríny Sinajskej, postavený v roku 1700 na mieste pôvodného kostola z roku 1511, ktorý bol zničený počas tatárskych nájazdov (Wikipedia). Prírodnou pamiatkou sú Čertovy skály, sú obľúbené pre turistov aj horolezcov. Tieto pieskovcové útvary sú spojené s miestnymi legendami a ponúkajú na okolitú krajinu (kudyznudy.cz). Z  geomorfologického hľadiska ide o eróziou narušeného štruktúrneho svahu, zvyčajne označovaného ako skalný múr, resp. hradba. Ide o priečnymi puklinami rozčlenenú pieskovcovú lavicu, ktorá je súčasťou paleogénnych luhačovických vrstiev (Informačná tabuľa). 

Obcou prechádza Hornolidečská magistrála a v okolí vedie niekoľko náučných chodníkov, ako napríklad náučný chodník Vařákovy paseky, ktorá zoznamuje návštevníkov s prírodným bohatstvom a históriou vypálenej valašskej Vařákovy paseky. Časť katastra , ležiaca východne od železnice, sa nachádza v Chránenej krajinnej oblasti Beskydy (lidecko.cz). V súčasnosti má Lidečko približne 1 800 obyvateľov a je súčasťou okresu Vsetín v Zlínskom kraji. Obec si zachováva svoj tradičný ráz a aktívne udržiava miestne zvyky a kultúru. V obci pôsobí viacero záujmových spolkov a združení, ktoré prispievajú k spoločenskému životu (valach.cz). Vďaka drsným prírodným podmienkam Vizovických vrchov a Javorníkov v Lidečku nájdeme udržiavané a zachované pozostatky pôvodnej drevenej zástavby. Najvýznamnejšia pamiatka – Františákovo fojství z 18. storočia bola pre svoju vysokú hodnotu prevezená do Valašského múzea v prírode (Informačná tabuľa). 

Lidečko is a village located in the valley of the Senice River, approximately 16 km south of Vsetín, in the Wallachia region in the eastern Czech Republic. The village is surrounded by beautiful nature, offering numerous opportunities for hiking and recreation. The first written mention of Lidečko dates back to 1424, when King Sigismund of Luxembourg handed over the Brumov estate, including Lidečko, to Miroslav of Cimburk as collateral possession. Throughout its history, the village faced several raids and disasters. In 1663, it suffered during the Tatar invasion, which allegedly resulted in the capture and killing of 234 inhabitants. Subsequently, it was affected by Turkish invasions in 1683 and Kuruc attacks in 1707, during which 12 people were killed (mistopisy.cz). Among the most notable landmarks in the village is the Church of St. Catherine of Sinai, built in 1700 on the site of the original church from 1511, which was destroyed during the Tatar raids (Wikipedia). A natural landmark in the area is Devil’s Rocks (Čertovy skály), which are popular among tourists and climbers. These sandstone formations are associated with local legends and offer views of the surrounding landscape (kudyznudy.cz). From a geomorphological perspective, it is an erosion-damaged structural slope, usually referred to as a rock wall or barrier. It is a sandstone bench divided by transverse cracks, forming part of the Paleogene Luhačovice layers (Information board).

The village is traversed by the Hornolideč Magistrala, and several educational trails lead through the surrounding area, such as the Vařákovy Paseky Educational Trail, which introduces visitors to the natural wealth and history of the burned-out Wallachian settlement of Vařákovy Paseky. Part of the village’s cadastral area, located east of the railway, is situated in the Beskydy Protected Landscape Area (lidecko.cz). Currently, Lidečko has approximately 1,800 inhabitants and is part of the Vsetín District in the Zlín Region. The village retains its traditional character and actively preserves local customs and culture. Several interest groups and associations operate in the village, contributing to its social life (valach.cz). Thanks to the harsh natural conditions of the Vizovice Highlands and the Javorníky Mountains, Lidečko preserves maintained traditions and remnants of the original wooden architecture. The most significant monument, Františák’s farmstead from the 18th century, was relocated to the Wallachian Open Air Museum due to its high historical value (Information board).

Lidečko je obec nacházející se v údolí řeky Senice, přibližně 16 km jižně od Vsetína, v regionu Valašsko na východě České republiky. Obec je obklopena krásnou přírodou, která nabízí mnoho příležitostí pro turistiku a rekreaci. První písemná zmínka o Lidečku pochází z roku 1424, kdy král Zikmund Lucemburský předal brumovské panství, včetně Lidečka, do zástavního držení Miroslavovi z Cimburka. Během své historie obec čelila několika nájezdům a pohromám. V roce 1663 utrpěla při vpádu Tatarů, kteří údajně zajali a zabili 234 obyvatel. Následně byla zasažena tureckými vpády v roce 1683 a útoky Kuruců v roce 1707, při nichž zahynulo 12 lidí (mistopisy.cz). Mezi nejvýznamnější památky v obci patří kostel svaté Kateřiny Sienské, postavený v roce 1700 na místě původního kostela z roku 1511, který byl zničen při tatarských nájezdech (Wikipedia). Přírodní památkou jsou Čertovy skály, které jsou oblíbené mezi turisty i horolezci. Tyto pískovcové útvary jsou spojeny s místními legendami a nabízejí výhledy do okolní krajiny (kudyznudy.cz). Z geomorfologického hlediska jde o erozí narušený strukturální svah, obvykle označovaný jako skalní zeď nebo hradba. Jedná se o pískovcovou lavici rozčleněnou příčnými puklinami, která je součástí paleogenních luhačovických vrstev (Informační tabule).

Obcí prochází Hornolidečská magistrála a v okolí vede několik naučných stezek, například naučná stezka Vařákovy paseky, která seznamuje návštěvníky s přírodním bohatstvím a historií vypálené valašské osady Vařákovy paseky. Část katastru obce, ležící východně od železnice, se nachází v Chráněné krajinné oblasti Beskydy (lidecko.cz). V současné době má Lidečko přibližně 1 800 obyvatel a je součástí okresu Vsetín ve Zlínském kraji. Obec si zachovává svůj tradiční ráz a aktivně udržuje místní zvyky a kulturu. V obci působí několik zájmových spolků a sdružení, které přispívají ke společenskému životu (valach.cz). Díky drsným přírodním podmínkám Vizovických vrchů a Javorníků v Lidečku najdeme udržované tradice a zachované pozůstatky původní dřevěné zástavby. Nejvýznamnější památka – Františákovo fojtství z 18. století byla pro svou vysokou hodnotu přemístěna do Valašského muzea v přírodě (Informační tabule).

 

Krajina, Zahraničie, Mestá, České mestá, Česko, Severná Morava, Fotografie

Valašské Klobouky – mesto so secesnou architektúrou

skala
Hits: 676

Valašské Klobouky sa nachádzajú na severnom výbežku Bielych Karpát – CHKO , ktoré sú biosférickou rezerváciou UNESCO. V nadmorskej výške 405 metrov nad morom. Na ploche 14,11 km2 tu žije 5001 obyvateľov (valasskeklobouky.cz). Nemecky Wallachisch Klobouk sa nachádzajú 27 km od Zlína na rieke Brumovka (mieste zvaná aj Klobučka). Štyri časti: Valašské Klobouky, Lipina, Mirošov, Smolina (Wikipedia).

Prvá písomná zmienka je z roku 1341. Historické názvy: Clobuk, Klobúky, Klobouky. Od roku 1848 sa stali Valašské Klobouky centrom južného Valašska (valasskeklobouky.cz). Spôsob hospodárenia užívaný v rumunskom Valašsku – hospodárenie na horských kopaniciach, ovcí a kôz, dal kolonizácii názov valašská. Rozmach kolonizácie sa pretavil už v 17. storočí do pomenovania regiónu Valašsko. Významným remeslom kraja sa stalo súkenníctvo (valasskeklobouky.cz). Významné Valašských Klobúkov: architekt Hubert Gessner, spisovateľ Ladislav Mňačko (valasskeklobouky.cz). Nachádzajú sa tu architektonické perly secesie. Zaslúžil sa o ne Hubert Gessner, ktorý je považovaný za jedného z najvýznamnejších architektov v strednej Európe prvej polovice 20. storočia (valasskeklobucko.cz). Kraj okolo Valašských Klobúkov sľubuje, že ak otvoríte okno, budete počuť ticho. Ľudí v horách veľa tu nestretnete, ale oni vás srdečne pozdravia a priamo vám hľadia do očí. Srdce majú na dlani (valasskeklobucko.cz).

Veterný mlyn je typickou dominantou Valašských Kloboukov. Koncom 19. storočia stálo nad obcou štyri veterné . Posledný z nich zhorel na konci druhej svetovej . Koncom 80-tych rokov bol zakúpený schátralý mlyn z Kroměřížska, ktorý pod podobný. Hlavná časť mlyna bola prevezená, zbytok bol zhotovený nový. V roku 1985 bol na mieste otvorený nový „vetrák“. Je jedným z mála veterných mlynov v Čechách, ktorý má kompletné vnútorné vybavenie a je plne funkčný.

Valašské Klobouky are located at the northern tip of the White Carpathians – the White Carpathians Protected Landscape Area, which is a UNESCO biosphere reserve. At an altitude of 405 meters above sea level, covering an area of 14.11 km2, it is home to 5001 inhabitants (valasskeklobouky.cz). In German, Wallachisch Klobouk is situated 27 km from Zlín on the Brumovka River (also known as Klobučka). It consists of four parts: Valašské Klobouky, Lipina, Mirošov, Smolina (Wikipedia).

The first written mention dates back to 1341. Historical names include Clobuk, Klobúky, Klobouky. Since 1848, Valašské Klobouky has become the center of southern Valašsko (valasskeklobouky.cz). The farming method used in Romanian Valašsko – farming in mountain meadows, sheep and goat farming – gave colonization the name „Valašsko“. The expansion of colonization transformed the region into Valašsko in the 17th century. The significant craft of the region became wool manufacturing (valasskeklobouky.cz). Notable figures from Valašské Klobúky include architect Hubert Gessner and writer Ladislav Mňačko (valasskeklobouky.cz). Architectural gems of the Art Nouveau style are found here, thanks to Hubert Gessner, considered one of the most significant architects in Central Europe in the first half of the 20th century (valasskeklobouky.cz). The region around Valašské Klobouky promises that if you open the window, you will hear silence. You won’t encounter many people in the mountains, but those you meet will warmly greet you and look you in the eye. They wear their hearts on their sleeves (valasskeklobouky.cz).

A windmill is a typical landmark. At the location above the town of Kuželov, four windmills stood in the 19th century. In 1946, the mill was severely damaged by a storm. It was completely restored between 1963 and 1973. The mill has a cone-shaped roof, and the wooden building turns according to the wind. It is approximately 10 meters tall. Today, it houses an exhibition of milling and agricultural tools from the Horňácko region. The building next to the mill showcases traditional furnishings and exhibits village life in the early 20th century.

Valašské Klobouky leží na severním výběžku Bílých Karpat – CHKO Bílé Karpaty, které jsou biosférickou rezervací UNESCO, v nadmořské výšce 405 metrů nad mořem. Na ploše 14,11 km2 zde žije 5001 obyvatel. Německy Wallachisch Klobouk se nachází 27 km od Zlína na řece Brumovka (místě nazývané také Klobučka). Čtyři části: Valašské Klobouky, Lipina, Mirošov, Smolina.

První písemná zmínka je z roku 1341. Historické názvy: Clobuk, Klobúky, Klobouky. Od roku 1848 se staly Valašské Klobouky centrem jižního Valašska. Způsob hospodaření užívaný v rumunském Valašsku – hospodaření na horských pastvinách, chov ovcí a koz, dal kolonizaci název valašská. Rozmach kolonizace se promítl už v 17. století do pojmenování regionu Valašsko. Významným řemeslem kraje se stalo sukennictví. Významné osobnosti Valašských Klobúků: architekt Hubert Gessner, spisovatel Ladislav Mňačko. Nacházejí se zde architektonické perly secese. O ně se zasloužil Hubert Gessner, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších architektů ve střední Evropě první poloviny 20. století. Kraj kolem Valašských Klobúků slibuje, že pokud otevřete okno, uslyšíte ticho. Lidí v horách moc nepotkáte, ale srdečně vás pozdraví a hledí vám přímo do očí. Mávají srdce na dlani.

Větrný mlýn je typickou dominantou Valašských Klobouk. Koncem 19. století stály nad obcí čtyři větrné mlýny. Poslední z nich vyhořel na konci druhé světové války. Na konci 2. světové války shořel poslední z nich. Koncem 19. století stály nad obcí čtyři větrné mlýny. Na konci druhé světové války shořel poslední z nich. Koncem 20. století byl z Kroměřížska zakoupen chátrající mlýn podobného typu. Hlavní část mlýna byla převezena, zbytek byl vyroben nový. Roku 1985 byl na místě otevřen nový „větrák“. Patří mezi málo větrných mlýnů v Čechách, který má kompletní vnitřní vybavení a je plně funkční.

 

 

Krajina, Zahraničie, Česko, Severná Morava, Fotografie

Pustevny

skala
Hits: 597

Pustevny sú najvýznamnejším a najnavštevovanejším strediskom Beskýd, ležiacim medzi Radhošťom a Tanečnicou v nadmorskej výške 1018 metrov nad morom (ceskehory.cz). V Radhošťskej hornatine medzi vrchmi Radhošť a Tanečnica. Areál spravuje Valašské múzeum v prírode z Rožňova pod Radhošťom (kudyznudy.cz). Meno pochádza od pustovníkov, ktorí tu žili do roku 1874. Architektúru tvoria hlavne drevené postavené v ľudovom slohu Dušana Jurkoviča, ktoré dopĺňajú drevené koliby Valašska. V zime sú Pustevny vyhľadávaným lyžiarskym strediskom (ceskehory.cz) a zároveň sú najobľúbenejším turistickým strediskom v Beskydoch. Útulne na Pustevnách sa časom dostávali do havarijného stavu. Preto v roku 1995 prišlo ku ich zásadnej rekonštrukcii, dokončená bola až v roku 2003. Celý areál bol vyhlásený za národnú kultúrnu pamiatku (pustevny.cz).

V roku 1735 vyrobili radhoštský kríž. Zrejme v roku 1768 bola postavená drevená kaplnka. v roku 1805 vztýčili kamenný kríž. Prvé útulne boli postavené v roku 1891, s názvom – Pustevňa. Druhá v roku 1894 dostala meno Šumná. Rozhľadňa Cyrilka existuje od roku 1894. V rokoch 1894 – 1899 bola vybudovaná Jídelna Libušín a hotel Maměnka. V roku 1898 bola vysvätená kaplnka svätého Cyrila a Metoda. V rokui 1899 bola vybudovaná Zvonička. Útuľňa dr. Edvarda Parmy „Tanečnica“ bola otvorená v roku 1926. V roku 1933 bol otvorený hotel Radegast (nmvp.cz).

Stavby na Pustevnách vznikali podľa princípu skladania a kombinovania rôznych prvkov a motívov ľudového staviteľstva, pochádzajúcich z jednotlivých lokalít moravského Valašska a Slovenska. Maměnka je postavená podľa valašskej formy drevených ľudových stavieb. Jurkovič pritom hľadal analógiu pre veľkorodinu vo valašskom fojstve (Wikipedia). Pomenovanie má vyjadrovať stavbu ako útulok pre ľudí dobrej vôle. Libušín je postavený v čičmanskej forme, ktoré sú obohatené o secesiu (Wikipedia). Jej meno je pocta kňažnej Libuši. Interiér je vyzdobený freskami a grafitami s motívmi moravských a slovenských povestí. Návrhom kresieb bol Mikoláš Aleš (vbeskydech.cz). Zvoničku zdobia farebné ornamenty od brnianskych reštaurátorov, pretože pôvodná farebná výzdoba od Jurkoviča sa nezachovala (Wikipedia).

Pustevny is the most significant and most visited resort in the Beskids, located between Radhošť and Tanečnica at an altitude of 1,018 meters above sea level (ceskehory.cz). It lies in the Radhošť Highlands between the Radhošť and Tanečnica mountains. The area is managed by the Wallachian Open Air Museum from Rožnov pod Radhoštěm (kudyznudy.cz). The name comes from the hermits who lived there until 1874. The architecture mainly consists of wooden buildings constructed in the folk style by Dušan Jurkovič, complemented by wooden chalets from Wallachia. In winter, Pustevny is a popular ski resort (ceskehory.cz) and the most popular tourist destination in the Beskids. The shelters in Pustevny gradually fell into disrepair, leading to a major reconstruction that began in 1995 and was completed in 2003. The entire area was declared a national cultural monument (pustevny.cz).

In 1735, the Radhošť Cross was made. A wooden chapel was probably built in 1768, and a stone cross was erected in 1805. The first shelter was built in 1891 and named „Pustevňa.“ The second, named „Šumná,“ was constructed in 1894. The Cyrilka lookout tower has existed since 1894. Between 1894 and 1899, the Libušín dining hall and the Maměnka hotel were built. The chapel of St. Cyril and Methodius was consecrated in 1898. The bell tower was built in 1899. Dr. Edvard Parma’s „Tanečnica“ shelter was opened in 1926, and the Radegast hotel opened in 1933 (nmvp.cz).

The buildings in Pustevny were created according to the principle of assembling and combining various elements and motifs of folk architecture from different areas of Moravian Wallachia and Slovakia. Maměnka is built in the Wallachian form of wooden folk buildings. Jurkovič sought an analogy for an extended family in the Wallachian estate (Wikipedia). The name signifies a refuge for people of good will. Libušín is constructed in the Čičmany style, enriched with Art Nouveau elements (Wikipedia). Its name honors Princess Libuše. The interior is decorated with frescoes and graffiti featuring motifs from Moravian and Slovak legends. The designs were created by Mikoláš Aleš (vbeskydech.cz). The bell tower is adorned with colorful ornaments by restorers from , as the original colorful decoration by Jurkovič has not been preserved (Wikipedia).

Pustevny to najważniejsze i najczęściej odwiedzane centrum w Beskidach, położone między Radhoštěm a Tanečnicą na wysokości 1018 metrów nad poziomem morza (ceskehory.cz). Znajduje się w masywie Radhošť między górami Radhošť i Tanečnica. Obszar jest zarządzany przez Wołoskie Muzeum w Przyrodzie z Rožnova pod Radhoštěm (kudyznudy.cz). Nazwa pochodzi od pustelników, którzy mieszkali tam do 1874 roku. Architektura składa się głównie z drewnianych budynków w stylu ludowym Dušana Jurkoviča, uzupełnionych drewnianymi chatami Wołoszczyzny. Zimą Pustevny to popularny ośrodek narciarski (ceskehory.cz) i najpopularniejsze miejsce turystyczne w Beskidach. Schroniska na Pustevnach stopniowo popadały w ruinę, co doprowadziło do ich gruntownej renowacji, która rozpoczęła się w 1995 roku i zakończyła w 2003 roku. Cały obszar został uznany za narodowy zabytek kultury (pustevny.cz).

W 1735 roku wykonano krzyż radhošťski. Prawdopodobnie w 1768 roku zbudowano drewnianą kaplicę, a w 1805 roku wzniesiono kamienny krzyż. Pierwsze schronisko zbudowano w 1891 roku, nazwane „Pustevňa”. Drugie, nazwane „Šumná”, powstało w 1894 roku. Wieża widokowa Cyrilka istnieje od 1894 roku. W latach 1894–1899 zbudowano jadalnię Libušín i hotel Maměnka. W 1898 roku konsekrowano kaplicę świętych Cyryla i Metodego. Dzwonnica została zbudowana w 1899 roku. Schronisko dr Edvarda Parmy „Tanečnica” zostało otwarte w 1926 roku, a hotel Radegast otwarto w 1933 roku (nmvp.cz).

Budynki na Pustevnach powstawały według zasady łączenia i kombinowania różnych elementów i motywów architektury ludowej z różnych obszarów Wołoszczyzny Morawskiej i Słowacji. Maměnka jest zbudowana w wołoskim stylu drewnianych budynków ludowych. Jurkovič szukał analogii dla wielkiej rodziny w gospodarstwie wołoskim (Wikipedia). Nazwa ma oznaczać schronienie dla ludzi dobrej woli. Libušín jest zbudowany w stylu čičmańskim, wzbogaconym o elementy secesji (Wikipedia). Jego nazwa honoruje księżniczkę Libuszę. Wnętrze zdobią freski i graffiti z motywami morawskich i słowackich legend. Projekty wykonane zostały przez Mikoláša Aleša (vbeskydech.cz). Dzwonnicę zdobią kolorowe ornamenty restauratorów z Brna, ponieważ oryginalna kolorowa dekoracja Jurkoviča nie zachowała się (Wikipedia).

Pustevny jsou nejvýznamnějším a nejnavštěvovanějším střediskem Beskyd, ležícím mezi Radhoštěm a Tanečnicí v nadmořské výšce 1018 metrů nad mořem (ceskehory.cz). V Radhošťské hornatině mezi vrcholy Radhošť a Tanečnice. Areál spravuje Valašské muzeum v přírodě z Rožnova pod Radhoštěm (kudyznudy.cz). Jméno pochází od poustevníků, kteří zde žili až do roku 1874. Architektura je tvořena především dřevěnými stavbami postavenými v lidovém slohu Dušana Jurkoviče, které doplňují dřevěné koliby Valašska. V zimě jsou Pustevny vyhledávaným lyžařským střediskem (ceskehory.cz) a zároveň jsou nejoblíbenějším turistickým střediskem v Beskydech. Útulny na Pustevnách se časem dostávaly do havarijního stavu. Proto v roce 1995 došlo k jejich zásadní rekonstrukci, která byla dokončena až v roce 2003. Celý areál byl vyhlášen národní kulturní památkou (pustevny.cz).

V roce 1735 byl vyroben radhošťský kříž. Pravděpodobně v roce 1768 byla postavena dřevěná kaple. V roce 1805 vztyčili kamenný kříž. První útulna byla postavena v roce 1891 pod názvem Pustevna. Druhá v roce 1894 dostala jméno Šumná. Rozhledna Cyrilka existuje od roku 1894. V letech 1894 – 1899 byla vybudována Jídelna Libušín a hotel Maměnka. V roce 1898 byla vysvěcena kaple svatého Cyrila a Metoděje. V roce 1899 byla vybudována Zvonička. Útulna dr. Edvarda Parmy „Tanečnice“ byla otevřena v roce 1926. V roce 1933 byl otevřen hotel Radegast (nmvp.cz).

Stavby na Pustevnách vznikaly podle principu skládání a kombinování různých prvků a motivů lidového stavitelství pocházejících z jednotlivých lokalit moravského Valašska a Slovenska. Maměnka je postavena podle valašské formy dřevěných lidových staveb. Jurkovič při tom hledal analógií pro velkou rodinu ve valašském fojstvě (Wikipedia). Pojmenování má vyjadřovat stavbu jako útulek pro lidi dobré vůle. Libušín je postaven v čičmanské formě, obohacené o secese (Wikipedia). Její jméno je poctou kněžně Libuši. Interiér je vyzdoben freskami a grafitami s motivy moravských a slovenských pověstí. Návrhem obrázků byl Mikoláš Aleš (vbeskydech.cz). Zvoničku zdobí barevné ornamenty od brněnských restaurátorů, protože původní barevná výzdoba od Jurkoviče se nezachovala (Wikipedia).