Krajina, Zahraničie, Mestá, Česko, Južná Morava, Moravské mestá, Fotografie

Mikulov – vinárske mesto

skala
Hits: 167

je južnej Morave, blízko hraníc s Rakúskom. Nachádza sa v nadmorskej výške 242 metrov nad morom (mikulov.cz). Leží v Mikulovských vrchov a čiastočne patrí do chránenej . Je centrom vinárskej oblasti, vďaka priaznivému podnebiu sa tu vinohradníctvu darí a predstavuje dôležitú súčasť miestnej (Wikipedia). Pálavy významne ovplyvňujú charakter miestnych vín (mikulov.cz). V Mikulove žije cca 7500 obyvateľov (Wikipedia). Nemecký názov pre Mikulov je . Názov mesta pochádza od krstného mena , ktoré bolo domácou podobou mena . Historické jadro je mestkou pamiatkovou rezerváciou (Wikipedia).

Prvá písomná zmienka pochádza z roku 1249 (rmm.cz). Pred 2. svetovou vojnou sa v Mikulove hovorilo prevažne nemecky. Po vojne došlo k vysídleniu nemeckej (Wikipedia). Pred vojnou tu žila aj jedna z najvýznamnejších židovských moravských komunít, avšak holokaust ju výrazne zdecimoval (jguideeurope.org). Mikulov sa od roku 1249 do 1560 vyvíjal ako centrum panstva pod vedením rodu Liechtensteinovcov. Neskôr, od 1575 do 1945, prevzal vládu rod Dietrichsteinovcov. Sľubný však narušili v roku 1645, následné turecké a , ako aj ničivé v rokoch 1663 a 1719. 22. apríla 1945 zámok takmer celý vyhorel (mikulov.cz).

Dominantou mesta je hrad – dnes zámok. Pôvodne bol postavený v románskom štýle, neskôr prestavaný do renesančného a barokového tvaru (amazingczechia.com). Na východe je prírodná rezervácia „Svatý “ s krížovou cestou a kaplnkou svätého Sebastiána (Wikipedia). Nachádza sa tu aj synagóga a židovský cintorín s približne 4000 náhrobkami (Wikipedia). 2. decembra 1805 po bikte u Slavkova bol v Mikulovskom zámku dojednaný predbežný mier medzi Francúzskom a Rakúskom. 26. júla 1866 zase prímerie medzi Rakúskom a Pruskom (Wikipedia).

Mikulov má jedinečný „taliansky“ charakter, ktorý vznikol vďaka bielym vápencovým svahom Pavlovských vrchov, špecifickej flóre a faune a mimoriadne teplému, slnečnému klímatu pripomínajúcemu či južnú Európu. Vďaka talianskym architektonickým prvkom a prepojeniu s miestnou krajinou získal Mikulov svoje typické a nezameniteľnú atmosféru. Od tej doby patrí medzi najvýznamnejšie historické rezidenčné Česka.

Mikulov is a town in southern , close to the Austrian border. lies at an elevation of 242 meters above sea level (mikulov.cz). The town is situated in the Mikulov Highlands and partially belongs to the protected landscape area Pálava. It is a center of the wine-growing region; thanks to the favorable climate, viticulture thrives here and represents an important part of local identity (). The limestone slopes of Pálava significantly influence the character of the local wines (mikulov.cz). Mikulov has approximately 7,500 inhabitants (Wikipedia). The German name for Mikulov is Nikolsburg. The town’s name comes from the given name Mikul, a local variant of the name Mikuláš (Nicholas). The historical center is declared an urban heritage reserve (Wikipedia).

The written mention dates back to 1249 (rmm.cz). Before World War II, German was the predominant language spoken in Mikulov. After the war, the German population was expelled (Wikipedia). The town was also home to one of the most important Jewish communities in Moravia, which was heavily decimated during the Holocaust (jguideeurope.org). From 1249 to 1560, Mikulov developed as the center of an estate under the Liechtenstein family. Later, from 1575 to 1945, it was ruled by the Dietrichstein family. Its promising development was disrupted by the Swedish invasion in 1645, subsequent Turkish and Hungarian wars, and devastating fires in 1663 and 1719. On April 22, 1945, the castle was almost completely destroyed by fire (mikulov.cz).

The dominant landmark of the town is the castle (formerly a castle, now a chateau). Originally built in the Romanesque style, it was later rebuilt in Renaissance and Baroque forms (amazingczechia.com). To the east lies the nature reserve „“ with a Calvary trail and the Chapel of St. Sebastian (Wikipedia). There is also a synagogue and a Jewish cemetery with approximately 4,000 tombstones (Wikipedia). On December 2, 1805, after the Battle of , preliminary peace negotiations between and took place in the Mikulov Chateau. On July 26, 1866, an armistice between Austria and Prussia was concluded here (Wikipedia).

Mikulov has a unique “Italian” character created by the white limestone slopes of the Hills, its distinctive flora and , and a warm, sunny climate reminiscent of Tuscany or southern . Thanks to Italian architectural elements and the connection with the surrounding landscape, Mikulov has acquired its characteristic panoramas and unmistakable atmosphere. Since then, it has been considered one of the most important historical residential towns in the Republic.

Mikulov ist eine Stadt in Südmähren, nahe der österreichischen Grenze. Sie liegt auf einer Höhe von 242 Metern über dem Meeresspiegel (mikulov.cz). Die Stadt befindet sich im Mikulov-Gebirge und gehört teilweise zum Landschaftsschutzgebiet Pálava. Sie ist ein Zentrum des Weinbaus; dank des günstigen Klimas gedeiht der Weinbau hier sehr gut und bildet einen wichtigen Teil der örtlichen Identität (Wikipedia). Die Kalksteinhänge der Pálava beeinflussen den Charakter der lokalen Weine maßgeblich (mikulov.cz). Mikulov hat etwa 7.500 Einwohner (Wikipedia). Der deutsche Name von Mikulov lautet Nikolsburg. Der Stadtname leitet sich vom Vornamen Mikul ab, einer lokalen Form des Namens Mikuláš. Das historische Stadtzentrum ist als städtisches Denkmalreservat geschützt (Wikipedia).

Die erste schriftliche Erwähnung stammt aus dem Jahr 1249 (rmm.cz). Vor dem Zweiten Weltkrieg wurde in Mikulov überwiegend Deutsch gesprochen. Nach dem Krieg wurde die deutsche Bevölkerung vertrieben (Wikipedia). Vor dem Krieg lebte hier auch eine der bedeutendsten jüdischen Gemeinden Mährens, die jedoch durch den Holocaust stark dezimiert wurde (jguideeurope.org). Von 1249 bis 1560 entwickelte sich Mikulov als Zentrum einer Herrschaft unter dem Geschlecht der Liechtenstein. Später, von 1575 bis 1945, regierte hier das Geschlecht der Dietrichstein. Die vielversprechende Entwicklung wurde jedoch durch den schwedischen Einfall 1645, durch die folgenden Türken- und Ungarnkriege sowie durch verheerende Brände in den Jahren 1663 und 1719 unterbrochen. Am 22. April 1945 brannte das Schloss nahezu vollständig nieder (mikulov.cz).

Das Wahrzeichen der Stadt ist die , heute ein Schloss. Ursprünglich im romanischen Stil erbaut, wurde es später im Renaissance- und Barockstil umgestaltet (amazingczechia.com). Im Osten liegt das Naturschutzgebiet „Svatý kopeček“ mit einem Kreuzweg und der Kapelle des heiligen Sebastian (Wikipedia). In der Stadt befinden sich auch eine Synagoge und ein jüdischer Friedhof mit etwa 4.000 Grabsteinen (Wikipedia). Am 2. Dezember 1805 wurden nach der Schlacht bei Austerlitz im Schloss von Mikulov die vorläufigen Friedensverhandlungen zwischen Frankreich und geführt. Am 26. Juli 1866 wurde hier ein Waffenstillstand zwischen Österreich und Preußen geschlossen (Wikipedia).

Mikulov besitzt einen einzigartigen „italienischen“ Charakter, der durch die weißen Kalksteinhänge der Pollauer Berge, die besondere Flora und Fauna sowie das warme, sonnige Klima entsteht, das an die Toskana oder Südeuropa erinnert. Dank italienischer Architekturelemente und der Verbindung mit der Landschaft hat Mikulov seine typischen Panoramen und seine unverwechselbare Atmosphäre erhalten. Seitdem gehört es zu den bedeutendsten historischen Residenzstädten Tschechiens.

Mikulov je město na jižní Moravě, blízko hranic s Rakouskem. Nachází se v nadmořské výšce 242 metrů (mikulov.cz). Leží v Mikulovských vrších a částečně spadá do chráněné krajinné oblasti Pálava. Je centrem vinařské oblasti; díky příznivému klimatu se zde vinařství daří a tvoří důležitou součást místní identity (Wikipedia). Vápencové svahy Pálavy výrazně ovlivňují charakter zdejších vín (mikulov.cz). V Mikulově žije přibližně 7 500 obyvatel (Wikipedia). Německý název pro Mikulov je Nikolsburg. Název města pochází od křestního jména Mikul, domácí podoby jména Mikuláš. Historické jádro je městskou památkovou rezervací (Wikipedia).

První písemná zmínka pochází z roku 1249 (rmm.cz). Před 2. světovou válkou se v Mikulově převážně mluvilo německy. Po válce došlo k odsunu německého obyvatelstva (Wikipedia). Před válkou zde žila také jedna z nejvýznamnějších židovských komunit na Moravě, kterou však holokaust výrazně zdecimoval (jguideeurope.org). Od roku 1249 do 1560 se Mikulov rozvíjel jako centrum panství rodu Lichtenštejnů. Později, od roku 1575 do 1945, vládl rod Dietrichsteinů. Slibný přerušily švédské vpády roku 1645, následné turecké a uherské války a ničivé požáry v letech 1663 a 1719. Dne 22. dubna 1945 zámek téměř celý vyhořel (mikulov.cz).

Dominantou města je hrad – dnes zámek. Původně byl vystavěn v románském stylu, později přestavěn do renesanční a barokní podoby (amazingczechia.com). Na východě se nachází přírodní rezervace „Svatý kopeček“ s křížovou cestou a kaplí svatého Šebestiána (Wikipedia). Je zde také synagoga a židovský hřbitov s přibližně 4 000 náhrobky (Wikipedia). Dne 2. prosince 1805 byl po bitvě u Slavkova na mikulovském zámku sjednán předběžný mír mezi Francií a Rakouskem. Dne 26. července 1866 zde bylo uzavřeno příměří mezi Rakouskem a Pruskem (Wikipedia).

Mikulov má jedinečný „italský“ charakter, který vznikl díky bílým vápencovým svahům Pavlovských vrchů, specifické flóře a fauně a mimořádně teplému, slunnému klimatu připomínajícímu Toskánsko či jižní Evropu. Díky italským architektonickým prvkům a propojení s okolní krajinou získal Mikulov své typické panorámy a nezaměnitelnou atmosféru. Od té doby patří mezi nejvýznamnější historická rezidenční města Česka.

TOP

Všetky

Krajina, Zahraničie, Typ krajiny, Obce, Moravské obce, Polia, Česko, Južná Morava, Fotografie

Uhřice – obec pod Ždánickym lesom

skala
Hits: 558

Obec patrí do okresu , v Hanáckeho Slovácka (obec-uhrice.cz). Nemecký názov je (Wikipedia). Leží v nadmorskej výške 227 metrov nad morom. ploche 7,08 km2 tu žije 750 obyvateľov. Prvá písomná zmienka je z roku 1354 (obec-uhrice.cz). Uhřice ležia v malebnom údolí pod svahmi prírodného parku , po oboch brehoch potoka Vápenka. K obci patrí aj osada , ktorá sa nachádza asi tri km juhovýchodne od obce. Táto osada vznikla až v 19. storočí. Dnes sa tu slávi národopisná a folklórna tradícia zvaná košt vín, vždy v nedeľu pred Veľkou nocou. V prvej dekáde novembra sa poriadajú Martinské . Po nich 14 dní sa koná Katarínska . V druhej polovici júla sa koná (obec-uhrice.cz).

Uhřice patrili za Veľkomoravskej ríše k významným osadám. Drevenú baziliku na mieste kostola nad obcou údajne svätil . V Uhřiciach sa zachovali habánske z konca 16. a 17. storočia, vznikli v miestnej toufarskej dielni (obec-uhrice.cz). Tunajšiu krajinu popísal : , ktorá sa rozprestiera, je nerovná, prestúpená pahorkami, väčšinou prechádza v kypré, úrodné a požehnané . tu nie sú, len malé stružnice.

V obci sa nachádza zo začiatku 13. storočia. Okrem iného aj pamätník na bitku troch cisárov, kde sa u Spáleného mlynu stretol s Františkom I., aby tu uzavreli prímerie (obec-uhrice.cz). V obci sa v minulosti pravdepodobne nachádzala aj pevnosť. Zrejme do roku 1645, do vpádu švédov. Okolo nej je zatiaľ množstvo dohadov a protichodných informácií. Jej súčasťou bol pivovar a lisovňa s vínnou pivnicou (Jan Chmelař).

V okolí Uhříc v 60-tych rokoch 20. storočia prebiehal geologický prieskum, ktorého cieľom bolo nájsť ropu a zemný . V hĺbke 2.5 km bolo nájdené významné ložisko. Pokusnou ťažbou sa za deň vyťažilo 20 ton ropy a 200 tisíc kubíkov zemného plynu. Preto bol na začiatku roku 2001 vybudovaný , vraj najvýznamnejší v Českej republike (obec.uhrice.cz). Tento zásobní má kapacitu 180 mil. m3 (moravske-karpaty.cz). Necelý kilometer od neho vzniklo v roku 2003 naftové stredisko. Z z Damboříc, Uhříc a Žarošíc do nich prúdi (obec.uhrice.cz). Ropa je v Uhřiciach akumulovaná v jurských sedimentoch autochtónneho paleogénu. Pre udržanie ložiskového tlaku sa vtláča do vrcholových partií ložísk plyn (moravske-karpaty.cz).

Uhřice is a municipality in the Hodonín District, in the region of Hanácké (obec-uhrice.cz). The German name of the municipality is Auherschitz (). is located at an altitude of 227 meters above sea level. With an area of 7.08 km2, it is home to 750 inhabitants. The written mention dates back to 1354 (obec-uhrice.cz). Uhřice is situated in a picturesque valley beneath the slopes of the Ždánický natural park, on both banks of the Vápenka stream. The municipality also includes the settlement of Janův hrad, located about three km southeast of the village. This settlement originated in the 19th century. Today, it celebrates the ethnographic and tradition called „košt vín“ (wine tasting) on the Sunday before Easter. In the first decade of November, there are Martinmas celebrations. Following that, there is a 14-day-long St. Catherine’s celebration. In the second half of July, Night takes place (obec-uhrice.cz).

Uhřice belonged to significant settlements during the Great Moravian Empire. It is said that Saint Methodius consecrated a wooden basilica on the site of the church above the village. Haban crafts from the late 16th and 17th centuries have been preserved in Uhřice, originating from the local potter’s workshop (obec-uhrice.cz). The local landscape was described by Jan Herben: „The landscape, which stretches unevenly, is interspersed with hills, mostly transitioning into lush, fertile, and blessed lowlands. There are no rivers here, only small streams.“

The village is home to the Church of St. John the Baptist from the early 13th century. Among other things, there is also a monument to the Battle of the Three Emperors, where Napoleon met Francis I by the Burned Mill to conclude a truce (obec-uhrice.cz). In the past, there was probably also a fortress in the village, possibly until 1645, before the Swedish invasion. There are still many speculations and contradictory pieces of information about it. It included a brewery and a press house with a wine cellar (Jan Chmelař).

In the vicinity of Uhřice, geological exploration took place in the 1960s with the aim of finding oil and natural gas. A significant deposit was found at a depth of 2.5 km. Experimental mining yielded 20 tons of oil and 200,000 cubic meters of natural gas per day. Therefore, in early 2001, an underground natural gas storage facility was built, reportedly the most significant in the Republic (obec.uhrice.cz). This reservoir has a capacity of 180 million cubic meters (moravske-.cz). Less than a kilometer away, in 2003, an oil center was established. Oil from , Uhřice, and Žarošice flows into it (obec.uhrice.cz). The oil in Uhřice is accumulated in Jurassic sediments of the autochthonous Paleogene. To maintain reservoir pressure, gas is injected into the upper parts of the reservoirs (moravske-karpaty.cz).

Obec Uhřice patří do okresu Hodonín, v oblasti Hanáckého Slovácka (obec-uhrice.cz). Německý název obce je Auherschitz (Wikipedia). Leží v nadmořské výšce 227 metrů nad mořem. Na ploše 7,08 km2 zde žije 750 obyvatel. První písemná zmínka je z roku 1354 (obec-uhrice.cz). Uhřice leží v malebném údolí pod svahy přírodního parku Ždánický les, po obou březích potoka Vápenka. K obci patří i , která se nachází asi tři kilometry jihozápadně od obce. Tato osada vznikla až v 19. století. Dnes se zde slaví národopisná a folklórní tradice zvaná košt vín, vždy v neděli před Velikonocemi. V první dekádě listopadu se konají . Po nich 14 dní následuje Kateřinská zábava. V druhé polovině července se koná Benátská noc (obec-uhrice.cz).

Uhřice patřily za Velkomoravské říše k významným osadám. Dřevěnou baziliku na místě kostela nad obcí údajně světil Metoděj. V Uhřicích se zachovaly habánské práce z konce 16. a 17. století, vznikly v místní toufarské dílně (obec-uhrice.cz). Místní krajinu popsal Jan Herben: Krajina, která se rozprostírá, je nerovná, prostoupená , většinou přechází v kypré, úrodné a požehnané nížiny. Řeky tu nejsou, pouze malé potůčky.

V obci se nachází kostel svatého Jana Křtitele z počátku 13. století. Kromě jiného i památník na bitvu tří císařů, kde se u Spáleného mlýna setkal Napoleon s Františkem I., aby zde uzavřeli příměří (obec-uhrice.cz). V obci se v minulosti pravděpodobně nacházela i pevnost. Zřejmě do roku 1645, do vpádu Švédů. Okolo ní je zatím množství domněnek a protichůdných informací. Její součástí byl pivovar a lisovna s vinnou sklepem (Jan Chmelař).

V okolí Uhřic v 60. letech 20. století probíhal geologický průzkum, jehož cílem bylo najít ropu a zemní plyn. V hloubce 2,5 km bylo nalezeno významné ložisko. Pokusnou těžbou se za den vytěžilo 20 tun ropy a 200 tisíc kubíků zemního plynu. Proto byl na začátku roku 2001 vybudován podzemní zásobník zemního plynu, prý nejvýznamnější v České republice (obec.uhrice.cz). Tento zásobník má kapacitu 180 mil. m3 (moravske-karpaty.cz). Necelý kilometr od něj vzniklo v roce 2003 naftové středisko. Z těžby z Dambořic, Uhřic a Žarošic do nich proudí ropa (obec.uhrice.cz). Ropa je v Uhřicích akumulována v jurských sedimentech autochtonního paleogénu. Pro udržení ložiskového tlaku se vtláčí do vrcholových partií ložisek plyn (moravske-karpaty.cz).